Ve věci návrhu na zrušení § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), a na zrušení § 4 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů 211/2005 účinný od 30.05.2005
| Schválené: | 22.03.2005 |
| Účinnost od: | 30.05.2005 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | Poplatky místní. Poplatky lázeňské., Působnost národních výborů, okresních, obvodních, obecních úřadů. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 22. března 2005 v plénu ve složení JUDr. Stanislav Balík, JUDr. František Duchoň, JUDr. Vojen Güttler, JUDr. Pavel Holländer, JUDr. Ivana Janů, JUDr. Dagmar Lastovecká, JUDr. Jiří Mucha, JUDr. Jiří Nykodým, JUDr. Pavel Rychetský, JUDr. Miloslav Výborný a JUDr. Eliška Wagnerová ve věci návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na zrušení § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), a na zrušení § 4 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů takto:
I. Řízení o návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na zrušení § 4 odst. 2 zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, se zastavuje.
II. Návrh skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na zrušení § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), se zamítá.
Odůvodněn
I.
Vymezen věci a rekapitulace nvrhu
stavnmu soudu byl dne 21. srpna 2002 doručen nvrh skupiny poslanců Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky (dle jen "navrhovatel") na zrušen 34 zkona č. 128/2000 Sb., o obcch (obecn zřzen), a 4 odst. 2 zkona č. 565/1990 Sb., o mstnch poplatcch, v tehdy platnm zněn.
Navrhovatel rozebral obsah ustanoven 34 zkona č. 128/2000 Sb. Uvedl, že toto ustanoven upravuje a demonstrativnm včtem definuje, co se rozum pod pojmem veřejnho prostranstv. Tato zkonn prava je nov, v předchozch pravch obecnho prva obdobn ustanoven chybělo. V 4 odst. 2 zkona č. 565/1990 Sb., o mstnch poplatcch, bylo v den podn nvrhu definovno veřejn prostranstv pro čely tzv. zvlštnho užvn veřejnho prostranstv.
Rozpor napadench ustanoven s stavnm pořdkem spatřuje navrhovatel v jejich kolizi s čl. 11 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"). Obě napaden ustanoven podle navrhovatele vraznm způsobem zasahuj do vlastnickho prva garantovanho českm stavnm pořdkem. Definici veřejnho prostranstv v zkoně o obcch a v zkoně o mstnch poplatcch považuje navrhovatel za přliš širokou, neboť připoušt, aby byl za veřejn prostranstv prohlšen i soukrom pozemek, pokud splňuje zkonem stanoven podmnky, a to dokonce i bez souhlasu vlastnka dotčenho pozemku. Podle navrhovatele by takovto prohlšen soukromho pozemku za veřejn prostranstv mělo charakter protistavnho omezen vlastnickho prva. Vlastnick prvo je podle navrhovatele prvem, kter nesm bt nikterak porušeno. Podle čl. 11 odst. 4 Listiny je vyvlastněn nebo nucen omezen vlastnickho prva možn ve veřejnm zjmu, a to na zkladě zkona a za nhradu. Prohlšen pozemku za veřejn prostranstv nen ovšem s ždnou nhradou spojeno. Navrhovatel dle odkzal na skutečnost, že podle zkona o mstnch poplatcch obec sama pro čely poplatku za užvn veřejnho prostranstv urč msta majc povahu veřejnho prostranstv, kter v obci podlhaj poplatku za užvn veřejnho prostranstv.
Ustanoven 4 odst. 1 zkona č. 565/1990 Sb. (pozn. ve zněn v době podn nvrhu) stanov obecnou povinnost platit poplatek za tzv. zvlštn užvn veřejnho prostranstv. Určen mst, z jejichž zvlštnho užvn vznik poplatkov povinnost, je vhradně na obci. Protože vlastnk pozemku označenho obc jako veřejn prostranstv nen od poplatku za zvlštn užvn takovho pozemku osvobozen, nen vyloučeno, že poplatkov povinnost vznikne i samotnmu vlastnkovi, kter veřejn prostranstv sm využv způsobem odpovdajcm tzv. zvlštnmu užvn. "Pokud by byl vlastnk povinen navc platit ze svho pozemku za jeho užvn poplatek obci, kter sama stanovila, že se jedn o veřejn prostranstv, jednalo by se zřejmě o velmi absurdn situaci."
Ustanoven 34 zkona č. 128/2000 Sb. považuje navrhovatel za protistavn dle proto, že porušuje princip rovnosti vlastnickho prva. Podle Listiny m vlastnick prvo stejn zkonn obsah a ochranu. Protože obec může vymezit za veřejn prostranstv i tzv. "jin prostory", je tm dna obci velk a nepřiměřen diskrece. Vzhledem ke skutečnosti, že tak může obec činit libovolně, je možn, že z obdobnch pozemků jeden bude za vedlejš prostranstv prohlšen, a jin nikoli. Navc tm může bt podle navrhovatele tž porušeno prvo na podnikn, neboť by na soukromm pozemku prohlšenm za veřejn prostranstv byli uživatel nuceni platit poplatek, zatmco na jinch pozemcch nikoliv.
Zvěrem navrhovatel zdůraznil, že napaden ustanoven 34 zkona o obcch bylo přijato jako poslaneck pozměňovac nvrh, tedy nešlo o mysl zkonodrce způsobit tak vrazn zsah do vlastnickho prva. Proto navrhl, aby stavn soud nlezem napaden ustanoven zrušil pro jejich rozpor s čl. 11 Listiny.
II.
Rekapitulace podstatnch čst vyjdřen častnků řzen
K vzvě stavnho soudu podala podle 69 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "zkon o stavnm soudu"), vyjdřen Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky a Sent Parlamentu Česk republiky jako častnci řzen.
Podle vyjdřen Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky je definice veřejnho prostranstv obsažen v 34 zkona č. 128/2000 Sb. (dle tž "zkon obcch") nov, v předchozm obecnm zřzen se nevyskytovala. myslem zkonodrce při přijet tohoto ustanoven bylo odstranit mezeru spočvajc v neexistenci definice pojmu veřejnho prostranstv. Tento pojem je použvn v přibližně 138 prvnch předpisech a vyskytoval se, bez bližšho vymezen, tž v předchozm obecnm zřzen [zkon č. 367/1990 Sb., o obcch (obecn zřzen)]. Napaden prava nen omezenm vlastnickho prva vlastnka takovhoto prostoru. Zvlštn režim veřejnho prostranstv působ v zsadě vůči třetm osobm, kterm např. ukld či zakazuje určit chovn, upravuje platbu mstnho poplatku z jeho užvn, odstraňovn komunlnho odpadu z těchto prostor atd. Zkon o obcch byl schvlen Poslaneckou sněmovnou Parlamentu Česk republiky dne 8. března 2000 a Sentem Parlamentu Česk republiky dne 12. dubna 2000, byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a řdně vyhlšen ve Sbrce zkonů. Zkonodrn sbor přijal tento zkon v přesvědčen, že je v souladu s stavnm pořdkem Česk republiky.
Z vyjdřen Sentu Parlamentu Česk republiky vyplv, že v průběhu obecn rozpravy v Sentu byla diskutovna cel řada ustanoven zkona o obcch, ale stavnost navrhovatelem napadenho 34 nebyla nikm zpochybněna. Nvrh zkona o obcch byl schvlen dne 12. dubna 2000 hlasy 42 sentorů z přtomnch 69. Vlastn zkon č. 565/1990 Sb., o mstnch poplatcch, byl schvlen Českou nrodn radou v roce 1990, tedy v době před ustavenm Sentu Parlamentu Česk republiky. K obsahu nvrhu Sent uvedl, že definice obsažen v 34 zkona o obcch vymezuje pojem veřejnho prostranstv pro potřeby vkonu kompetenc, kter jsou obcm svěřeny zkonem. Je to kupřkladu rozhodovn obc v souvislosti s označovnm veřejnch prostranstv, oprvněn ukldat, na zkladě obecně zvaznch vyhlšek povinnosti k ochraně mstnch zležitost veřejnho pořdku, k ochraně životnho prostřed a udržovn čistoty, jakož i oprvněn ukldat pokuty za sprvn delikty souvisejc s udržovnm pořdku na veřejnch prostranstvch. Obec zde vystupuje nikoliv jako prvnick osoba soukromho prva, ale jako veřejnoprvn korporace ve smyslu čl. 101 odst. 3 stavy Česk republiky (dle jen "stava"), jejmž kolem je chrnit zjmy svch občanů a zjem veřejn. Podstatou těchto kompetenc je prvn regulace chovn osob v prostorch přstupnch na zem obce každmu bez omezen, a to v přpadech, kdy, v souladu se zkonem, je na tto regulaci veřejn zjem. Určen pozemku jako veřejnho prostranstv nen ponechno na libovůli obce. Pro označen pozemku jako veřejnho prostranstv nemůže bt rozhodujc vlastnick vztah, ale jedině jeho povaha umožňujc fakticky přstup na pozemek každmu z důvodu absence omezujcch zsahů ze strany vlastnka. Pouze při splněn tto podmnky jsou ze zkona naplněny znaky veřejnho prostranstv. Upřednostněn individulnho zjmu vlastnka veřejnho prostranstv by vedlo k podstatnmu ztžen či znemožněn prvn regulace společenskch vztahů, na nž je veřejn zjem, a tak i k omezen vkonu zemn samosprvy zaručen stavou. Slova "a dalš prostory přstupn bez omezen", obsažen v napadenm ustanoven, nelze vyložit jinak, než že nejde o jakkoliv prostory, tj. "jin prostory", ale že jde o prostranstv majc obdobn charakter jako "nměst, tržiště, silnice, mstn komunikace, parky a veřejn zeleň".
čelem poplatku za zvlštn užvn veřejnho prostranstv, kter m sv historick kořeny, je zajistit prostřednictvm ekonomickho tlaku obce, aby zvlštn, tj. omezen, užvn veřejnho prostranstv nebylo upřednostňovno před užvnm obecnm. Je ovšem třeba připustit, že užv-li vlastnk veřejnho prostranstv pro svou vlastn potřebu veřejn prostranstv zvlštnm způsobem, placen poplatku by se nemuselo jevit "zcela spravedlivm". Ale i vlastnk takovho pozemku by měl zvlštn způsob užvn pozemku volně přstupnho každmu omezit na nezbytně nutnou dobu nebo v souladu s prvnmi předpisy změnit charakter pozemku jinmi opatřenmi. Na placen poplatku samotnm vlastnkem pozemku lze tž pohlžet jako na povinnost platit "zvlštn majetkovou daň", od kter může bt za podmnek stanovench vyhlškou obce ve smyslu 14 odst. 2 zkona č. 565/1990 Sb. poplatnk osvobozen nebo mu může bt poskytnuta leva. Je na zvžen, zda takov osvobozen či leva by neměly bt dny přmo zkonem.
III.
Dikce napadenho ustanoven 4 odst. 2 zkona č. 565/1990 Sb., o mstnch poplatcch, a zastaven řzen o nvrhu na jeho zrušen
Navrhovatel napadl stavnost 4 odst. 2 zkona č. 565/1990 Sb., o mstnch poplatcch. V době podn tohoto nvrhu ustanoven 4 odst. 2 uvedenho zkona znělo: "Veřejnm prostranstvm podle tohoto zkona jsou zejmna nměst, tržiště, silnice, mstn komunikace, parky a veřejn zeleň, jakož i dalš prostory přstupn každmu bez omezen."
Toto ustanoven bylo zrušeno zkonem č. 229/2003 Sb., kter nabyl činnosti dne 1.1.2004. Dosavadn odstavec třet je, počnaje 1.1.2004, označen jako odstavec druh. V době rozhodovn stavnho soudu ustanoven 4 odst. 2 zkona č. 565/1990 Sb. tedy zn:
"(2) Poplatek za užvn veřejnho prostranstv plat fyzick i prvnick osoby, kter užvaj veřejn prostranstv způsobem uvedenm v odstavci 1."
Odstavec 1 thož ustanoven pak zn:
"(1) Poplatek za užvn veřejnho prostranstv se vybr za zvlštn užvn veřejnho prostranstv,4b) kterm se rozum provděn vkopovch prac, umstěn dočasnch staveb a zařzen sloužcch pro poskytovn prodeje a služeb, pro umstěn stavebnch nebo reklamnch zařzen, zařzen cirkusů, lunaparků a jinch obdobnch atrakc, umstěn skldek, vyhrazen trvalho parkovacho msta a užvn tohoto prostranstv pro kulturn, sportovn a reklamn akce nebo potřeby tvorby filmovch a televiznch děl. Z akc pořdanch na veřejnm prostranstv, jejichž vtěžek je určen na charitativn a veřejně prospěšn čely, se poplatek neplat."
Poznmka č. 4b) odkazuje na definici veřejnho prostranstv obsaženou v 34 zkona č. 128/2000 Sb., o obcch (obecn zřzen).
V důsledku vvoje prvn pravy po podn nvrhu bylo ustanoven 4 odst. 2 zkona č. 565/1990 Sb. derogovno novelou zkona o mstnch poplatcch č. 229/2003 Sb. čelem tto novely bylo vzthnout, počnaje jej činnost, definici veřejnho prostranstv, obsaženou v 34 zkona o obcch i na zkon o mstnch poplatcch.
Podle 67 odst. 1 zkona o stavnm soudu, jestliže zkon nebo jeho jednotliv ustanoven, jejichž zrušen je navrhovno, pozbudou platnosti před skončenm řzen před stavnm soudem, řzen se zastav. V tomto přpadě ustanoven 4 odst. 2 zkona č. 565/1990 Sb., o mstnch poplatcch, bylo zrušeno před meritornm rozhodnutm stavnho soudu. Současn ustanoven 4 odst. 2 uvedenho zkona je ustanovenm zcela jinm. stavn soud proto postupoval podle 67 odst. 1 zkona o stavnm soudu a řzen o tto čsti nvrhu zastavil.
Dalš řzen před stavnm soudem se tedy zredukovalo toliko na řzen o stavnosti 34 zkona č. 128/2000 Sb., o obcch (obecn zřzen).
IV.
Podmnky aktivn legitimace navrhovatele
Nvrh byl podn skupinou čtyřiceti tř poslanců Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky, a je tedy v souladu s podmnkami obsaženmi v ustanoven 64 odst. 1 psm. b) zkona o stavnm soudu. Na straně navrhovatele jsou tedy splněny podmnky aktivn legitimace.
V.
stavn konformita legislativnho procesu
stavn soud je povinen, v souladu s ustanovenm 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu, v řzen o kontrole norem předevšm posoudit, zda napaden zkon byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.
Podle dajů Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky, veřejně přstupnch na internetovch stranch Poslaneck sněmovny (http://www.psp.cz), byl nvrh zkona o obcch předložen Poslaneck sněmovně vldou Česk republiky dne 17. listopadu 1999. Během projednvn nvrhu zkona byl mj. předložen pozměňovac nvrh poslance L. Š., kterm bylo do nvrhu zkona vloženo ustanoven 34. Nvrh zkona byl schvlen usnesenm Poslaneck sněmovny č. 868 ze dne 8. března 2000. Z přtomnch 184 poslanců se vyslovilo 149 pro nvrh a 30 poslanců bylo proti. Nvrh zkona o obcch byl pot schvlen dne 12. dubna 2000 hlasy 42 sentorů z přtomnch 69 sentorů (usnesen č. 333) a podepsn prezidentem republiky dne 4. května 2000. Nvrh zkona byl publikovn ve Sbrce zkonů jako č. 128/2000 Sb. Zkon č. 128/2000 Sb., včetně napadenho ustanoven 34 tohoto zkona byl přijat a vydn předepsanm způsobem.
VI.
Text ustanoven 34 zkona č. 128/2000 Sb., o obcch (obecn zřzen), navrženho ke zrušen
Napaden ustanoven 34 zkona o obcch zn:
"Veřejnm prostranstvm jsou všechna nměst, ulice, tržiště, chodnky, veřejn zeleň, parky a dalš prostory přstupn každmu bez omezen, tedy sloužc obecnmu užvn, a to bez ohledu na vlastnictv k tomuto prostoru."
VII.
Obsahov soulad napadenho ustanoven s stavnm pořdkem
Argumenty navrhovatele o protistavnosti 34 zkona o obcch lze rozdělit do dvou zkladnch skupin. V prv navrhovatel argumentuje tm, že definice veřejnho prostranstv v zkoně o obcch je přliš širok, neboť v rozporu s čl. 11 odst. 2 Listiny připoušt, aby byl za veřejn prostranstv prohlšen i soukrom pozemek bez souhlasu jeho vlastnka.
Druhou skupinou argumentů je možnost, že obec stanov podle 4 odst. 1 zkona č. 565/1990 Sb., o mstnch poplatcch, povinnost platit poplatek za tzv. zvlštn užvn veřejnho prostranstv tž samotnmu vlastnkovi prostoru, kter byl za veřejn prostranstv prohlšen.
VII./a
Prvn skupina nmitek
Napaden ustanoven 34 zkona o obcch stanov, že veřejn prostranstv je prostor splňujc v něm uveden znaky "bez ohledu na vlastnictv k tomuto prostoru" ( 34 in fine). Forma vlastnictv je tedy pro prohlšen nměst, ulice, tržiště, chodnku, veřejn zeleně, parku a dalšho prostoru za veřejn prostranstv irelevantn. Zkladn podmnkou je pouze, že tyto prostory jsou přstupn každmu bez omezen, a tedy slouž obecnmu užvn. Podstatn čst veřejnch prostranstv je zpravidla ve vlastnictv obc (srov. Hendrych D. a kol., Sprvn prvo, 5. vydn, C.H.Beck, Praha 2003, str. 266).
Charakteristika určitho prostoru jako veřejnho prostranstv je vznamn s ohledem na koncepci obecnho (veřejnho) užvn. Veřejn (obecn) užvn je tradičnm, velmi starm prvnm institutem, jehož vznam byl opomjen zejmna po r. 1948 v důsledku silnch zesttňovacch tendenc. V tto souvislosti lze poukzat na obsah pojmu obecnho užvn, ktermu byla zejmna v předvlečn teorii věnovna značn pozornost.
Obecnm užvnm (usus publicus) lze rozumět užvn věci odpovdajc jejmu určen a nevylučujc stejnho užvn ostatnch (Slovnk veřejnho prva, Sv. II. Brno, 1932, str. 991).
Předchzejc občansk zkonky stejně jako platn občansk zkonk neobsahuj definici pojmu "veřejn věc" ani "věc v obecnm užvn". Obecn zkonk občansk (dle jen "O.Z.O.") definoval v 287 "věci voln", "obecn či veřejn statek" a "sttn jměn". Věc volnou si mohl přivlastnit každ, za obecn či veřejn statek se považovaly ty věci, u nichž bylo možn jen jejich užvn, tedy nikoli přivlastněn (např. silnice a řeky). Sttn jměn bylo tvořeno tm, co bylo určeno ke kryt sttnch potřeb (např. mincovn či poštovn regl). Obdobně 288 O.Z.O. definoval pojmy "obecn statek" a "obecn jměn". Obecnm statek byly věci, kter podle obecnho zřzen sloužily k užvn každho člena obce, a obecnm jměnm byly věci generujc přjmy, kter byly určeny ke hrazen obecnch vdajů.
Podle komentře k Čsl. obecnmu zkonku občanskmu (F. Rouček, J. Sedlček, dl I., Praha 1935, str. 17 a nsl.) byly tedy veřejnm statkem nemovit věci, kter sprvnmi předpisy (zkonem nebo vrokem přslušnho orgnu) byly určeny k veřejnmu užvn. Jednalo se o veřejn vody a veřejn cesty (silnice, ulice, mosty, nměst, sady a jinak cesty), tj. věci patřc veřejnm zemnm korporacm, tedy veřejn statek v užšm smyslu slova. Za veřejn statek v širšm smyslu slova byly považovny věci popsan shora (tedy patřc veřejnm zemnm korporacm), ale tž věci, kter byly ve vlastnictv soukromnka. Obecn užvn bylo pro vlastnka veřejnho statku omezenm veřejnoprvnm. V jeho vlastnictv zůstala věc cel, pokud vrokem přslušnho řadu přestala bt veřejnm statkem. O tom, zda věc je veřejnm statkem, co nlež k obecnmu užvn a zda zřzenm určitho prva nen omezeno obecn užvn, rozhodovaly sprvn řady.
Podle dobov judikatury k 287 O.Z.O.: "Že jest cesta veřejnou, nevylučuje soukrom prvo na nemovitosti, neboť vlastnick prvo na půdě omezen obecnm užvnm obživne přestane-li toto obecn užvn." (rozhodnut Nejvyššho soudu (Gl. U. 12.856. Gl. U. N. F. 6006) srov. Komentř k O.Z.O., shora, str. 12. Tehdejš Nejvyšš sprvn soud judikoval, že: "Skutečnost, že cestn pozemek je ve vlastnictv soukromm, nen překžkou, aby - jsou-li tu předpoklady - obecn zastupitelstvo neprohlsilo cestu za cestu veřejnou." (Boh. 4631/25 - viz komentř shora, str. 13).
Pokud jde o dobovou judikaturu k 288 O.Z.O., dlužno poukzat, že: "Tm, že cesta jest veřejn, se nevylučuje soukrom vlastnictv k nemovitosti." (Nejvyšš soud Gl. U. 12.856). Podle dalšho judiktu Nejvyššho soudu č. 11.290: "Nměst jest obecnm statkem ve smyslu 288 O.Z.O. Užvn obecnho statku a nakldn s nm se neřd prvem soukromm, nbrž prvem veřejnm, přičemž obec nevystupuje jako soukrom vlastnk, nbrž jako vrchnost, když propůjčila nemovitost k provozovn veřejnch podniků a vybr zvlštn dvky." (viz stejn komentř, str. 19).
Ze shora uvedenho historickho exkursu, z prvn teorie i praxe vyplv, že veřejn užvn se vztahovalo na materiln statky v soukromm vlastnictv i před činnost zkona č. 128/2000 Sb. (srov. např. Hendrych, D. a kol., Sprvn prvo, 5. vydn, C.H.Beck, Praha 2003, str. 267). Pokud jde o dalš literaturu, obecně k veřejnmu užvn: Pomahač, R., Průvodce veřejnou sprvou, ISV, Praha 1999, str. 138. Konkrtně pak k tto problematice zejmna analza v člnku O. David, J. Zachariš: Poplatky za užvn veřejnho prostranstv, Prvnk č. 2/98, str. 161 a nsl., kde autoři uzavraj, že veřejnm prostranstvm může bt tž pozemek soukromho vlastnka. Podobn nzory existuj v česk prvn vědě tradičně (srov. obecně k problematice veřejnho užvn např. Hoetzel J., Československ sprvn prvo, Všeobecn čst, Praha 1937, str. 296 a nsl.).
Současn prvn teorie i praxe chpe pod pojmem "veřejn užvn" užvn všeobecně přstupnch materilnch statků předem neomezenm okruhem uživatelů. Mus jt o takov užvn, kter odpovd povaze a čelu statku a kter nevylučuje z obdobnho užvn thož statku jin, byť i jen potenciln uživatele. Pokud určit užvn překroč tyto hranice a vylouč nebo omez v užvn statku jin uživatele, je nutno na toto užvn hledět jako na užvn zvlštn, nejde-li dokonce o protiprvn činnost. Rozlišuj se tedy dva druhy veřejnho užvn, a to užvn obecn a užvn zvlštn. Oba druhy užvn maj veřejnoprvn povahu, vůle vlastnka zde nehraje ždnou roli. Obecn užvn nevyžaduje ždn rozhodnut sprvnho orgnu, nen tedy pro ně třeba ždn povolen, okruh uživatelů je neomezen. Uživatelem může bt každ, kdo splňuje stanoven předpoklady. Naproti tomu zvlštn užvn vznik na zkladě sprvnho rozhodnut a jen pro uživatele v tomto rozhodnut označenho, jinak řečeno zvlštn užvn je vždy jen na povolen (srov. Hendrych, D. a kol., citovan prce shora, str. 261 a nsl.).
Podle teorie jsou veřejn prostranstv jako materiln statek jednm z možnch předmětů veřejnho užvn, mezi něž patř zejm. voda, pozemn komunikace, krajina, les, ovzduš, někter druhy energi a kmitočtov spektrum (Hendrych a kol., cit. prce, str. 265 a nsl.).
S ohledem na jistou archaičnost institutu obecnho užvn lze konstatovat, že vznikalo zpravidla obyčejovm způsobem, tj. dlouhodobm užvnm určitho materilnho statku. V tomto směru se lze do jist mry spolehnout, pokud jde o veřejn prostranstv, na historickou paměť obyvatel obc, kteř maj zpravidla zafixovno užvn těchto statků "od nepaměti", což se tk i eventulnch soukromch vlastnků těchto statků, kteř svm postojem dvali najevo souhlas s tmto obecnm užvnm, tedy že dan prostor jimi vlastněn za veřejn prostranstv považuj. Pokud jde o postaven vlastnka, starš teorie vychzela z "domněnky věnovn", tj., že např. veřejn cesta je věnovna vlastnkem obecnmu užvn a nemůže mu (tedy obecnmu užvn) bt odňata soukromoprvn dispozic vlastnkovou (srov. Slovnk veřejnho prva, shora, str. 999 a nsl.).
Za veřejn prostranstv lze tedy považovat každ prostor, kter je přstupn všem bez omezen, slouž obecnmu užvn a je jako veřejn prostranstv určen v obecně zvazn vyhlšce obce. Podle 14 odst. 2 zkona č. 565/1990 Sb., o mstnch poplatcch, obec urč obecně zvaznou vyhlškou msta, kter v obci podlhaj poplatku za užvn veřejnho prostranstv. Jedn se o rozhodovn, kter je v samostatn působnosti obce ve smyslu 35 zkona o obcch. Při tomto rozhodovn je obec vzna nejen definic veřejnho prostranstv obsaženou v 34 thož zkona, ale celm systmem zemnho plnovn a stavebnho řzen podle zvlštnch předpisů. Prvo vlastnka brnit se obecnmu užvn jeho majetku soukromoprvn cestou (žalobou u obecnho soudu) nen rovněž nijak omezeno. Možnost vlastnka brnit se "actione negatoria" připouštěla i předvlečn prvn teorie (srov. citovan Slovnk veřejnho prva, str. 994). Ve světle tohoto lze konstatovat, že vlastnci maj možnost se brnit před svvolnm rozhodovnm obce o veřejnm prostranstv.
Definici veřejnho prostranstv obsaženou v 34 zkona o obcch nelze podle nzoru stavnho soudu považovat za přliš širokou. Jak konstatoval Sent ve svm vyjdřen, se kterm se ztotožňuje i stavn soud, slova "a dalš prostory přstupn bez omezen" obsažen v tomto ustanoven je nutn vykldat tak, že nejde o jakkoliv prostory, tj. "jin prostory", ale že jde o prostranstv majc obdobn charakter jako "nměst, tržiště, silnice, mstn komunikace, parky a veřejn zeleň".
Prostor, splňujc zkonn znaky veřejnho prostranstv je veřejnm prostranstvm ex lege. Vyjmut prostor vlastněnch soukrommi subjekty a splňujcch zkonn znaky veřejnho prostranstv z veřejnoprvnho režimu veřejnho prostranstv by vedlo k podstatnmu ztžen či znemožněn prvn regulace společenskch vztahů, na nichž m obec jako veřejnoprvn korporace veřejn zjem. Např. by to negativně zashlo rozhodovn obc v souvislosti s označovnm veřejnch prostranstv, oprvněn ukldat na zkladě obecně zvaznch vyhlšek povinnost k ochraně mstnch zležitost veřejnho pořdku, k ochraně životnho prostřed a udržovn čistoty, jakož i oprvněn ukldat pokuty za sprvn delikty souvisejc s udržovnm pořdku na veřejnch prostranstvch. Řada aspektů tto veřejnoprvn regulace ostatně vlastnka nijak nezatěžuje, ale naopak mu jeho prvn postaven jako vlastnka takovhoto pozemku zlepšuje [např. veřejnoprvn ochranou proti znečišťovn veřejnch prostranstv podle 10 psm. c) a 58 zkona o obcch, zajišťovnm veřejnho pořdku podle 10 psm. a) cit. zkona atd.].
Zpoplatněn zvlštnho užvn veřejnho prostranstv se nemus tkat, a zpravidla se tak netk, všech veřejnch prostranstv, ale pouze těch, kter jsou pro čely poplatkov povinnosti za zvlštn užvn vymezena obecně zvaznou vyhlškou obce, vydanou podle 14 odst. 2 zkona č. 565/1990 Sb., o mstnch poplatcch. Prva a povinnosti vlastnka takovhoto prostoru nejsou jeho prohlšenm za veřejn prostranstv přmo nijak dotčena. Označen soukrom nemovitosti za veřejn prostranstv obecně zvaznou vyhlškou obce nemůže bt proto dvno na roveň vyvlastněn nebo nucenmu omezen vlastnickho prva ve smyslu čl. 11 odst. 4 Listiny, jak čin navrhovatel.
Zkladn tez navrhovatele je předpoklad, že vlastnick prvo je prvem, kter "nesm bt nikterak porušeno". Ze zněn čl. 11 odst. 3 Listiny vyplv, že vlastnick prvo nen absolutnm a ničm neomezenm prvnm panstvm nad věc, nbrž m plnit a současně tž pln i jin funkce. Podle čl. 11 odst. 3 Listiny totiž vlastnictv zavazuje, nesm bt zneužito na jmu prv druhch anebo v rozporu se zkonem chrněnmi obecnmi zjmy. Vlastn-li soukrom vlastnk pozemek, kter splňuje všechny znaky veřejnho prostranstv podle zkonn definice, je nutno tž akceptovat možnost, že obec takovto pozemek prohls za veřejn prostranstv ( 14 odst. 2 zkona č. 565/1990 Sb., v platnm zněn, 84 odst. 2 zkona č. 128/2000 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů). Přslušn obecně zvazn vyhlška obce tak jen deklaruje již existujc stav. stavn soud se v tomto aspektu ztotožňuje s nzorem vyslovenm ve vyjdřen Sentu Parlamentu Česk republiky, podle kterho obec v takovmto přpadě vystupuje ve smyslu čl. 101 odst. 3 stavy Česk republiky jako veřejnoprvn korporace, jejmž kolem je chrnit zjmy svch občanů a zjem veřejn. Jednou z funkc povinnosti platit poplatky za zvlštn užvn veřejnho prostranstv je zajistit prostřednictvm ekonomickho tlaku obce, aby zvlštn, tj. nezbytně omezen a ostatn uživatele vylučujc užvn veřejnho prostranstv, nebylo upřednostňovno nad užvnm obecnm.
Jak již vyslovil ve sv judikatuře stavn soud, je nutno respektovat konkretizaci sociln zvaznosti vlastnictv ve smyslu čl. 11 odst. 3 Listiny a čl. 1 odst. 2 Dodatkovho protokolu k mluvě o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod, podle něhož prvo na ochranu majetku nebrn prvu sttů přijmat zkony, kter považuj za nezbytn, aby upravily užvn majetku v souladu s obecnm zjmem. Takov zkonn pravy plat i v Česk republice, i když omezen užvn majetku nemaj - a vzhledem k rozmanitosti okolnost ani nemohou mt - povahu inventře jednotlivě konkretizovanch povinnost, nbrž povinnost sice obecně formulovanch, avšak přiměřeně interpretovatelnch [viz nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 11/01, vyhlšen pod č. 144/2002 Sb. a uveřejněn ve Sbrce nlezů a usnesen stavnho soudu (dle jen "Sbrka rozhodnut"), svazek 25, nlez č. 25].
Stejně tak neobstoj ani argumentace navrhovatele o porušen rovnosti vlastnků vymezen ustanovenm čl. 11 odst. 1 věty druh Listiny. stavn soud poukazuje na sv vahy v nlezu sp. zn. Pl. S 15/99, podle nichž člnek 11 stejně jako člnek 26 odst. 2 Listiny jsou vrazem celkovho pojet prvnho sttu v Česk republice. I když se vslovně v ždnm stavnm dokumentu Česk republika neprohlašuje za "sociln prvn stt", ve skutečnosti, stejně jako v řadě zpadoevropskch zem, cel jej stavn a prvn systm vychz jednak z principu, že vlastnictv zavazuje a je omezeno zkonem chrněnmi obecnmi zjmy (čl. 11 odst. 3 Listiny), jednak z možnosti sttnho zsahu do pravy vlastnickch prv ve veřejnm, resp. obecnm zjmu. Jestliže k takov pravě ve veřejnm zjmu dojde, nejedn se o zsah do rovnosti různch vlastnků. stavn systm a prvn řd Česk republiky odmt odlišnou hodnotovou klasifikaci a odlišn stupeň prvn ochrany toho, co bylo v totalitnm režimu označovno za "různ typy a formy vlastnictv". Česk prvn řd podle citovanho nlezu vychz z jednoho univerzlnho pojmu vlastnictv, jehož prava podlh zkonem chrněnm obecnm zjmům (blže viz nlez sp. zn. Pl. S 15/99, vyhlšen pod č. 80/2000 Sb. a uveřejněn ve Sbrce rozhodnut, svazek 17, nlez č. 38). V tomto smyslu nen a nemůže bt protistavn, pokud režimu veřejnho prostranstv podlhaj tak někter prostory vlastněn osobami soukromho prva, nbrž je naopak důslednou realizac univerzlnho pojmu vlastnictv nerozlišujcho vlastnky soukromoprvn a veřejnoprvn povahy.
Neobstoj konečně ani nmitka navrhovatele, že obec může při určen veřejnho prostranstv postupovat libovolně. Obec je vzna zkonnou definic veřejnho prostranstv v přslušnm ustanoven zkona, povinnost dodržovat prvn řd Česk republiky, stejně jako požadavkem stavně konformnho vkladu obecnho (podstavnho) prva. Navc v českm prvnm řdu existuje dostatečn kontrola toho, že obec nepřekroč sv kompetence. stavn soud v tomto odkazuje na čl. 87 odst. 1 psm. b) stavy, podle něhož rozhoduje stavn soud o zrušen jinch prvnch předpisů, tedy i obecně zvaznch vyhlšek obc vydanch v jejich samostatn působnosti, jsou-li v rozporu s stavnm zkonem, zkonem nebo mezinrodn smlouvou podle čl. 10 stavy. Zrušen celho ustanoven 34 zkona o obcch by navrhovatelem tvrzenou libovůli nemohlo omezit, ale naopak bez přtomnosti jakkoliv zkonn definice by prvn prava dala obci mnohem širš diskreci při určovn veřejnho prostranstv, než jak čin současn, navrhovatelem napaden, prvn prava.
Pokud navrhovatel argumentuje čl. 11 odst. 2 Listiny, jde o ustanoven, kter se na napaden ustanoven zkona o obcch zjevně nevztahuje. Podle tohoto ustanoven Listiny: "Zkon stanov, kter majetek nezbytn k zabezpečovn potřeb cel společnosti, rozvoje nrodnho hospodřstv a veřejnho zjmu sm bt jen ve vlastnictv sttu, obce nebo určench prvnickch osob; zkon může tak stanovit, že určit věci mohou bt pouze ve vlastnictv občanů nebo prvnickch osob se sdlem v Česk republice.". Na veřejn prostranstv totiž, jak vyplv ostatně tž z vše uveden analzy, nelze pohlžet jako na majetek nezbytn k zabezpečovn potřeb cel společnosti, rozvoje nrodnho hospodřstv a veřejnho zjmu. Tak proto neexistuje ždn zkon, kter by vlastnictv veřejnch prostranstv omezoval; aplikace čsti tohoto ustanoven za střednkem pak nepřichz v vahu již vůbec.
VII./b
Druh skupina nmitek
V druhm okruhu nmitek navrhovatel argumentuje tm, že napaden prvn prava vyvolv protistavn důsledky, protože umožňuje, aby vlastnk prostoru obc označenho jako veřejn prostranstv byl nucen platit poplatky za zvlštn užvn veřejnho prostranstv.
stavn soud mnohokrte ve sv judikatuře uvedl, že "teoreticky lze samozřejmě každ ustanoven prvnho předpisu aplikovat nesprvně, tedy v rozporu s stavnmi předpisy, což ovšem samo o sobě nemůže bt důvodem pro zrušen takto eventulně nesprvně aplikovatelnho předpisu." (nlez sp. zn. Pl. S 8/98, vyhlšen pod č. 300/1998 Sb. a uveřejněn ve Sbrce rozhodnut, svazek 12, nlez č. 141). Jinmi slovy, lze-li prvn předpis vyložit několika způsoby, přičemž jen někter z nich je protistavn, je nutn zvolit vklad stavně konformn (nlez sp. zn. Pl. S 48/95, vyhlšen pod č. 121/1996 Sb. a uveřejněn ve Sbrce rozhodnut, svazek 5, nlez č. 21). Tyto premisy jsou tak vchodiskem pro nsledujc argumenty.
čelem řzen o obecn kontrole norem nen řešit všechny jednotliv hypotetick situace, kter dosud nenastaly, i když snad někdy nastat mohou. Pokud by takto stavn soud postupoval, překročil by svou funkci, kter mu nlež v rmci obecn kontroly norem, a nahrazoval by ochranu zkladnch prv, kterou z povahy věc mus poskytovat obecn a sprvn soudy. Navrhovatel v tomto okruhu problmů snesl řadu hypotetickch přkladů a situac, v nichž by podle něho napaden ustanoven vyvolalo protistavn nsledky. Tyto prvn zvěry navrhovatele ovšem nejsou jedinm a nutnm interpretačnm důsledkem zkona o obcch a zkona o mstnch poplatcch. Jinmi slovy, zvěr, že poplatkov povinnost za zvlštn užvn veřejnho prostranstv se vztahuje tž na vlastnky takovchto veřejnch prostranstv, nutně z napadenho ustanoven nebo z jinho ustanoven zkona o obcch či zkona o mstnch poplatcch, nevyplv.
Prvn zvěr, podle něhož by byl vlastnk pozemku povinen platit poplatky za zvlštn užvn svho pozemku, kter byl jako veřejn prostranstv označen obecně zvaznou vyhlškou obce, by mohl bt, podle okolnost, v rozporu s stavn ochranou vlastnictv. V takovmto přpadě by totiž došlo ke zpoplatněn vkonu vlastnickho prva veřejnou moc. Umst-li tedy např. vlastnk pozemku označenho jako veřejn prostranstv na svůj pozemek reklamn zařzen (což je jeden z přkladů tzv. zvlštnho užvn veřejnho prostranstv, uveden v taxativnm včtu 4 odst. 1 zkona č. 565/1990 Sb.), neměl by zsadně bt subjektem poplatkov povinnosti za zvlštn užvn veřejnho prostranstv. V tom stavn soud dv za pravdu jak prvnm zvěrům vyslovenm některmi autory prvn teorie (srov. např. David, O., Zachariš, J.: Poplatky za užvn veřejnho prostranstv, Prvnk č. 2/98, str. 161 a nsl.), tak vhradm uvedenm ve vyjdřen Sentu Parlamentu Česk republiky. V projednvan věci tedy nen na mstě derogačn zsah stavnho soudu. Naopak ochrana prv vlastnků bude předmětem přpadnho řzen před sprvnmi soudy, kter vezmou v vahu všechny relevantn okolnosti individulnho přpadu a podle toho rozliš vkon vlastnickho prva od jeho eventulnho zneužit.
VIII.
Upuštěn od stnho jednn
Podle ustanoven 44 odst. 2 zkona o stavnm soudu může stavn soud se souhlasem častnků upustit od stnho jednn, nelze-li od tohoto jednn očekvat dalš objasněn věci. Citovan ustanoven lze vzthnout na řzen v předmětn věci, proto si stavn soud vyždal od častnků řzen vyjdřen, zda s upuštěnm od stnho jednn souhlas. Sdělenm ze dne 19.ledna 2005 vyjdřil za navrhovatele souhlas s upuštěnm od stnho jednn MUDr. Mgr. I. L. Dopisem ze dne 25. ledna 2005 pak vyslovil s upuštěnm od stnho jednn souhlas předseda Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky a dopisem ze dne 26. ledna 2005 i předseda Sentu Parlamentu Česk republiky.
S ohledem na vše uveden argumenty zastavil stavn soud řzen o nvrhu skupiny poslanců Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky na zrušen 4 odst. 2 zkona č. 565/1990 Sb., o mstnch poplatcch, podle 67 odst. 1 zkona o stavnm soudu. Nvrh na zrušen 34 zkona č. 128/2000 Sb., o obcch (obecn zřzen), pak zamtl podle 70 odst. 2 zkona o stavnm soudu, protože dospěl k zvěru, že nejsou dny důvody k jeho zrušen.