Ve věci návrhu na zrušení čl. 3 obecně závazné vyhlášky města Jirkova č. 4/2005 k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku na veřejných prostranstvích 20/2008 účinný od 05.02.2008
| Schválené: | 11.12.2007 |
| Účinnost od: | 05.02.2008 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | Právní předpisy. Obecně závazné vyhlášky a nařízení obcí a krajů., Ochrana veřejného pořádku., Veřejná prostranství. Ulice. Městské čtvrti. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský (soudce zpravodaj) a Miloslav Výborný o návrhu ministra vnitra Mgr. Františka Bublana na zrušení čl. 3 obecně závazné vyhlášky města Jirkova č. 4/2005, k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku na veřejných prostranstvích takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodněn
I.
Rekapitulace nvrhu
1. Nvrhem podle čl. 87 odst. 1 psm. b) stavy Česk republiky (dle tž „stava“), 64 odst. 2 psm. g) zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, a podle 124 odst. 3 zkona č. 128/2000 Sb., o obcch (obecn zřzen), ve zněn pozdějšch předpisů, doručenm stavnmu soudu 13. června 2006, se tehdejš ministr vnitra Mgr. František Bublan (dle tž „navrhovatel“) domhal vydn nlezu, podle něhož se ustanoven čl. 3 obecně zvazn vyhlšky města Jirkova č. 4/2005, k zabezpečen mstnch zležitost veřejnho pořdku na veřejnch prostranstvch (dle tž „obecně zvazn vyhlška“), dnem vyhlšen nlezu ve Sbrce zkonů zrušuje.
2. Navrhovatel uvedl, že zastupitelstvo města Jirkova schvlilo 13. dubna 2005 obecně zvaznou vyhlšku, kter nabyla činnosti po splněn zkonem stanovench podmnek dne 6. května 2005. Ministerstvo vnitra dospělo k zvěru, že napaden ustanoven obecně zvazn vyhlšky je v rozporu se zkonem. Vzhledem k tomu, že projednn tto skutečnosti s tajemnic obce nevedlo k zjednn npravy a město vyjdřilo vůli ponechat obecně zvaznou vyhlšku v platnosti, zahjilo Ministerstvo vnitra sprvn řzen o pozastaven jej činnosti. Rozhodnutm č. j. ODK-508/1- 2006, jež bylo vydno 26. května 2006, byla pozastavena činnost napadenho ustanoven obecně zvazn vyhlšky. Toto rozhodnut nabylo prvn moci 29. května 2006.
3. Napaden ustanoven ukld vlastnkům či uživatelům veřejn zeleně v katastru města Jirkova povinnost udržovat zeleň formou pravidelnch seč, a to minimlně 2x ročně, včetně povinnosti hrabat trvu ve stanovench termnech. Podle navrhovatele tm napaden ustanoven odporuje čl. 11 odst. 4 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen „Listina“) tm, že stanovuje povinnost obecně pro vlastnky pozemků. Pojem veřejn zeleň lze totiž subsumovat pod pojem veřejnho prostranstv podle 34 obecnho zřzen, jenž zahrnuje přslušn pozemky bez ohledu na vlastnictv, tedy i pozemky v soukromm vlastnictv. Navrhovatel namtal rovněž neurčitost pojmu „uživatel veřejn zeleně“, neboť zahrnuje nejen osoby, kter veřejnou zeleň užvaj prvně určitm způsobem (např. na zkladě smlouvy), ale i kteroukoliv jinou osobu, jež užv veřejnou zeleň jinm způsobem.
4. Navrhovatel dle tvrdil, že vyhlška reguluje problematiku již upravenou, konkrtně ustanovenm 3 odst. 1 psm. a) zkona č. 326/2004 Sb., o rostlinolkařsk pči, jež stanovuje povinnost uvedenm fyzickm a prvnickm osobm zjišťovat a omezovat vskyt a šřen škodlivch organismů tak, aby nevznikla škoda jinm osobm, nedošlo k poškozen životnho prostřed ani k ohrožen zdrav lid nebo zvřat, a ustanovenm 73 odst. 3 tohoto zkona, podle něhož obecn řady obc s rozšřenou působnost projednvaj přestupky tkajc se 3 odst. 1 psm. a) zkona o rostlinolkařsk pči, jde-li o vskyt a šřen plevelů, jakožto škodlivch organismů, kter se šř z neobdělvan půdy a neudržovan nezemědělsk půdy a kter ohrožuj životn prostřed či zdrav lid nebo zvřat. Tuto problematiku podle navrhovatele upravuje rovněž 47b odst. 1 psm. d) zkona č. 200/1990 Sb., o přestupcch, ve zněn pozdějšch předpisů, na zkladě kterho se přestupku dopust ten, kdo neudržuje čistotu a pořdek na svm nebo jm užvanm pozemku tak, že naruš vzhled obce, a 58 odst. 2 obecnho zřzen, podle něhož se prvnick osoba nebo fyzick osoba, kter je podnikatelem, dopust sprvnho deliktu, jestliže neudržuje čistotu a pořdek na pozemku, kter vlastn nebo užv, tak, že naruš vzhled obce.
5. Navrhovatel dospěl k zvěru, že napaden ustanoven reguluje problematiku, kter je již upravena přslušnmi zkony, nespad do samostatn působnosti obce, ukld fyzickm a prvnickm osobm povinnosti bez zkonnho zmocněn, čmž se dostv do rozporu s stavnm pořdkem Česk republiky a zkonem o obcch, a z toho důvodu ho navrhl zrušit.
II.
Průběh řzen a rekapitulace vyjdřen častnků řzen
6. Podle 69 odst. 1 zkona o stavnm soudu byl nvrh zasln častnku řzen. Město Jirkov vyjdřilo podnm doručenm stavnmu soudu 17. července 2006 nesouhlas s nvrhem na zrušen napadenho ustanoven. V prvn řadě se město Jirkov vyjdřilo k procesn strnce nvrhu, přičemž namtlo, že zatmco k zahjen řzen došlo ve věci vyhlšky jako celku, rozhodnut o pozastaven činnosti se vztahuje pouze na napaden ustanoven. Dle namtlo nedodržen povinnosti oznmit prodloužen lhůty pro rozhodnut (bylo vydno ve lhůtě delš než pět měsců) podle 49 odst. 2 zkona č. 71/1967 Sb., o sprvnm řzen (sprvn řd).
7. Město Jirkov nesouhlasilo s nmitkou neurčitosti pojmu „uživatel veřejn zeleně“, přičemž poukzalo např. na 3 odst. 1 zkona o rostlinolkařsk pči nebo 58 odst. 2 obecnho zřzen, kter užvaj pojem obdobně určit, aniž by byl specifikovn prvn titul takovho užvn. Podle častnka řzen jde tedy o prvnickou nebo fyzickou osobu, jejž užvac titul může mt různou formu (njem, vpůjčka).
8. K nmitce, že napaden ustanoven reguluje problematiku, kter je již upravena přslušnmi zkony a nespad do samostatn působnosti města, město Jirkov uvedlo, že navrhovatelem citovan prvn předpisy pravou podstatu věci upravenou napadenm ustanovenm vyhlšky neřeš. Poukzalo přitom na smysl napaden pravy, aby vlastnci nebo uživatel veřejn zeleně provděli pravideln seče přibližně ve stejnch termnech, jako je provd organizace zajišťujc tyto služby na pozemcch v majetku města, a z tohoto důvodu aby byla udržena určit estetick roveň veřejn zeleně ve městě. Přslušn ustanoven zkona o ochraně rostlinolkařsk pče tento čel nesleduj, povinnost omezovat vskyt škodlivch organismů a plevelů by vzhledem k umstěn pozemků, na něž se vztahuje napaden ustanoven, neměla vznam. Rovněž ustanoven 47b zkona o přestupcch i 58 odst. 2 obecnho zřzen sleduj jin čel. Vztahuj se totiž na situace, kdy neudržovn čistoty a pořdku vede k narušen vzhledu obce (města), což je pojem přliš obecn, aby dopadal i na čel napaden pravy.
9. Město Jirkov dovodilo, že problematiku „držby“ veřejn zeleně tak, aby byla zajištěna jej určit estetick roveň na stanovenm zem, je možn řešit formou vydn obecně zvazn vyhlšky podle ustanoven 10 psm. c) obecnho zřzen. Město Jirkov zastv nzor, že obec m prvo v rmci sv samostatn působnosti ukldat povinnosti, přikazovat nebo zakazovat nějakou činnost. Podle častnka řzen bylo smyslem přijet napadenho ustanoven zajistit běžnou držbu a ochranu veřejn zeleně a zajistit uspokojen oprvněnch zjmů a potřeb obyvatel města na jeho čistotě, a tm i vytvořit dobr životn podmnky. Jeho smyslem naopak nebylo řešit předchzen vskytu škodlivch organismů ani řešit přpady, kdy vlivem neudržovn čistoty a pořdku na užvanch pozemcch dojde k narušen vzhledu města.
10. Na zvěr svho vyjdřen město Jirkov potvrdilo, že obecně zvazn vyhlška je v platnosti a že neuvažuje o jej změně nebo zrušen, a navrhlo, aby stavn soud napaden ustanoven vyhlšky nerušil.
11. S činnost od 1. července 2006 došlo v důsledku přijet zkona č. 234/2006 Sb., kterm se měn zkon č. 128/2000 Sb., o obcch (obecn zřzen), ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 129/2000 Sb., o krajch (krajsk zřzen), ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 131/2000 Sb., o hlavnm městě Praze, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 22/2004 Sb., o mstnm referendu a o změně některch zkonů, a zkon č. 312/2002 Sb., o ředncch zemnch samosprvnch celků a o změně některch zkonů, ve zněn zkona č. 46/2004 Sb., ze zkona ke změně častenstv v osobě navrhovatele. Navrhovatelem již nadle nen ministr vnitra, nbrž Ministerstvo vnitra, s nmž stavn soud nadle jako s navrhovatelem jednal.
12. Navrhovatel - Ministerstvo vnitra - v replice doručen stavnmu soudu dne 1. zř 2006 vyslovil nesouhlas s nmitkou, že došlo k nezkonnosti rozhodnut o pozastaven činnosti napadenho ustanoven vyhlšky. Konstatoval, že sprvn řzen bylo Ministerstvem vnitra zahjeno pro důvodn podezřen na existenci rozporu obecně zvazn vyhlšky se zkonem, a identifikace přpadnch rozporů pak byla vlastnm předmětem řzen. Podle navrhovatele nelze ve skutečnosti, že nezkonnost odůvodňujc uplatněn dozorov působnosti Ministerstva vnitra byla shledna u jedinho ustanoven vyhlšky, spatřovat nesprvnost postupu dozorovho orgnu. Navrhovatel dle uvedl, že namtan překročen pořdkov lhůty stanoven sprvnm řdem pro vydn rozhodnut nem samo o sobě za nsledek nezkonnost rozhodnut Ministerstva vnitra.
13. Ve věci důvodů pro zrušen vyhlšky setrval navrhovatel na sv původn argumentaci a konstatoval, že povinnosti pravidelnch seč veřejn zeleně uložen soukromm vlastnkům nelze stanovit obecně zvaznou vyhlškou vydanou na zkladě 10 zkona o obcch, ani na zkladě jinho zkonnho zmocněn. Smyslem napaden regulace podle 10 zkona o obcch nen pouze ochrana „určit [nadto blže nedefinovan] estetick rovně veřejn zeleně ve městě“, jak uvedlo město Jirkov. Přpadn negativn jevy spojen s užvnm pozemků (šřen plevelů a jinch škodlivch organismů či neudržovn čistoty na pozemku v takov intenzitě, že dojde k narušen vzhledu obce), jsou podle navrhovatele postižiteln podle zvlštnch předpisů.
14. Veřejn ochrnce prv, ktermu byl v souladu s ustanovenm 69 odst. 2 zkona o stavnm soudu doručen 22. června 2006 stejnopis nvrhu na zrušen vyhlšky, nesdělil v zkonn lhůtě deseti dnů, že vstupuje do řzen. Nem proto postaven vedlejšho častnka řzen.
15. Od stnho jednn stavn soud se souhlasem častnků řzen upustil podle ustanoven 44 odst. 2 zkona o stavnm soudu, neboť od stnho jednn nebylo lze očekvat dalš objasněn věci.
III.
Dikce napadench ustanoven prvnho předpisu
16. Napaden ustanoven čl. 3 obecně zvazn vyhlšky č. 4/2005, k zabezpečen mstnch zležitost veřejnho pořdku veřejnch prostranstvch, zn:
„Čl.3
Opatřen k zajištěn ochrany zeleně v zstavbě a ostatn veřejn zeleně (veřejn zeleň) 1)
1. Vlastnci nebo uživatel veřejn zeleně na katastru města Jirkov jsou povinni zeleň udržovat formou pravidelnch seč. Četnost seč je minimlně 2x ročně, přičemž:
a) prvn seč mus bt provedena do 25.5. přslušnho roku
b) druh a přpadně dalš seč v zvislosti na vegetačnch podmnkch.
2. Hrabn trvy z provedench seč bude provedeno do tř dnů po seči a odvoz odpadu po seči nejdle nsledujc den po nahrabn.
3. Vymezen veřejn zeleně na katastru města Jirkov, na kterm jsou uloženy povinnosti dle odst. 1 a 2. tohoto ustanoven, je uvedeno v grafick podobě jako přloha č.2 tto obecně zvazn vyhlšky, jako tmavě označen msta.
________________________
1) 3 odst. 3 vyhl. č. 190/1996 Sb., kterou se provd zkon č. 265/1992 Sb., o zpisech
vlastnickch a jinch věcnch prv k nemovitostem, ve zněn pozdějšch předpisů.“
IV.
Aktivn legitimace navrhovatele
17. Navrhovatel - ministr vnitra - byl podle 64 odst. 2 psm. g) zkona o stavnm soudu, ve zněn činnm v době podn nvrhu, oprvněn podat nvrh na zrušen jinho prvnho předpisu obce ve smyslu čl. 87 odst. 1 psm. b) stavy. Jak konstatoval stavn soud v nlezu Pl. S 9/04 ze dne 25. ledna 2005 ve věci nařzen obce Lipnk o vyhlšen stavebn uzvěry (N 13/36 SbNU 139, 90/2005 Sb.; čst IV. odůvodněn), ustanoven 64 odst. 2 psm. g) zkona o stavnm soudu, platn v době podn nvrhu, nesvazovalo aktivn legitimaci ministra vnitra dalšmi podmnkami. Ministr vnitra tedy byl v okamžiku zahjen řzen nadn originrn pravomoc navrhovat ke zrušen prvn předpis obce, a to zsadně bez ohledu na průběh řzen o dozoru podle tehdy platnho a činnho zkona o obcch.
18. Tuto kvalitu si v tomto řzen podržel i procesn nstupce navrhovatele, Ministerstvo vnitra, neboť podle ustlen judikatury stavnho soudu se podmnky aktivn legitimace v řzen o abstraktn kontrole norem zkoumaj (a jsou rozhodn) k okamžiku zahjen řzen (viz např. bod 25 nlezu Pl. S 8/06 ze dne 1. března 2007; vyhlšen pod č. 94/2007 Sb.). Proto nen v dan věci podstatn, že 64 odst. 2 psm. g) zkona o stavnm soudu ve zněn činnm od 1. července 2006 (po novele proveden zkonem č. 234/2006 Sb.) již aktivn legitimaci Ministerstva vnitra podmiňuje splněnm podmnek stanovench v zkonech upravujcch zemn samosprvu. Toto ustanoven by mohlo dopadat jen na řzen zahjen na nvrh Ministerstva vnitra po 1. červenci 2006, stavn soud však jeho interpretaci v tuto chvli nikterak nepředjm, neboť řzen ve věci obecně zvazn vyhlšky města Jirkova bylo zahjeno před tmto datem.
19. Nedodržen lhůty podle 49 odst. 2 zkona č. 71/1967 Sb., o sprvnm řzen (sprvn řd), tedy nemělo a v tomto okamžiku ani nem z hlediska aktivn legitimace navrhovatele ždn vznam. stavn soud přisvědčuje navrhovateli, že nedodržen pořdkov lhůty nezpůsobuje nezkonnost rozhodnut o pozastaven činnosti obecně zvazn vyhlšky, ostatně v tomto řzen stavn soud nepřezkoumv rozhodnut o pozastaven činnosti obecně zvazn vyhlšky, nbrž přmo tento prvn předpis. Ze stejnho důvodu se stavn soud nezabval ani nmitkou, že rozhodnut o pozastaven činnosti napadenho ustanoven vyhlšky je nezkonn z důvodu, že původně bylo řzen zahjeno ve vztahu ke všem ustanovenm obecně zvazn vyhlšky; tato nmitka je ostatně zcela zjevně bezdůvodn, jak sprvně konstatuje navrhovatel.
V.
Hodnocen stavnho soudu
20. stavn soud k posouzen souladu napadenho ustanoven obecně zvazn vyhlšky s stavnm pořdkem a zkony pravidelně vol tzv. test čtyř kroků [srov. nlez Pl. S 63/04 ze dne 22. března 2005 ve věci obecně zvazn vyhlšky města Prostějova o nhradě za ekologickou jmu při zboru veřejn zeleně (N 61/36 SbNU 663; vyhlšen pod č. 210/2005 Sb.) a dalš]. K použit tohoto testu v řzen o abstraktn kontrole norem stavn soud poznamenv, že jeho zvlštnost pro přezkum prvnch předpisů zemnch samosprvnch celků vydanch v samostatn působnosti je projevem a důsledkem stavn garance zemn samosprvy (čl. 8 stavy) a zvlštnho stavnho zmocněn zemnch samosprvnch celků ve vymezench oblastech věcn působnosti tvořit prvo (čl. 104 odst. 3 stavy).
21. stavn soud tedy bude postupně zkoumat, (1.) zda měla obec pravomoc vydat napaden ustanoven obecně zvazn vyhlšky, (2.) zda se obec při vydvn napadenho ustanoven obecně zvazn vyhlšky nepohybovala mimo zkonem vymezenou věcnou působnost (zda nejednala ultra vires), (3.) zda obec při jejm vydn nezneužila zkonem svěřenou pravomoc a působnost a konečně (4.) zda obec přijetm napadenho ustanoven nejednala zjevně nerozumně. Kromě toho stavn soud mus vždy zkoumat, zda napaden obecně zvazn vyhlška splňuje obecn kritria kladen na prvn předpisy, tj. zda jsou jej ustanoven s využitm obvyklch interpretačnch postupů určit a vzjemně nerozporn.
V.A
22. Podle čl. 87 odst. 1 psm. b) stavy rozhoduje stavn soud o zrušen jinch prvnch předpisů, tedy i obecně zvaznch vyhlšek obc vydanch v jejich samostatn působnosti, jsou-li v rozporu s stavnm pořdkem nebo zkonem. V řzen o zrušen prvnch předpisů podle ustanoven 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu je povinen stavn soud tak zkoumat, zda napaden prvn předpis byl přijat v mezch stavou stanoven kompetence a vydn stavně konformnm způsobem. V řzen o přezkumu prvnch předpisů obc zkoum stavn soud tato formln kritria v rmci prvnho kroku testu - ten tedy spočv ve zjišťovn, zda obec vydala prvn předpis ve sv kompetenci a v j odpovdajc formě stanoven zkonem, zda tak učinila kompetentnm orgnem a způsobem, kter zkon předepisuje.
23. Podle čl. 104 odst. 3 stavy mohou zastupitelstva zemnch samosprvnch celků v mezch sv působnosti vydvat obecně zvazn vyhlšky. stavn soud opakovaně ve svch rozhodnutch zdůrazňuje [např. nlez Pl. S 18/94 ze dne 18. listopadu 1994 (N 50/2 SbNU 93; vyhlšen pod č. 231/1994 Sb.), nlez sp. zn. Pl. S 5/99 ze dne 17. srpna 1999 (N 112/15 SbNU 93; vyhlšen pod č. 216/1999 Sb.), z posledn doby sp. zn. Pl. S 62/04 ze dne 17. května 2005 (N 108/37 SbNU 409; vyhlšen pod č. 280/2005 Sb.), sp. zn. Pl. S 32/05 ze dne 10. ledna 2006 (N 5/40 SbNU 45; vyhlšen pod č. 196/2006 Sb.), sp. zn. Pl. S 38/05 ze dne 19. zř 2006 ( vyhlšen pod č. 520/2006 Sb.) či Pl. S 34/06 ze dne 20. nora 2007 ( vyhlšen pod č. 128/2007 Sb.)], že obce jsou ustanovenm čl. 104 odst. 3 stavy zmocněny k (originrn) normotvorbě. stavn soud však tento zvěr v řadě svch nlezů relativizoval dodatkem, že pro uložen povinnosti v obecně zvazn vyhlšce mus bt obec tak jako tak vslovně zmocněna zkonem.
24. stavn soud k tomu poznamenv, že tuto doktrnu formuloval na počtku sv činnosti v době, kdy po čtyřiceti letech totality se systmem hierarchicky budovanch nrodnch vborů na principu sovětů musel bt obsah pojmu stavn garance zemn samosprvy v prvnm prostřed Česk republiky znovu a trpělivě objevovn a prosazovn. Kromě toho, v stavě Česk republiky nenalezneme konkrtnějš obrysy prva na samosprvu; stava např. neobsahuje vymezen věcnch oblast, v nichž se prvo na samosprvu zemnch samosprvnch celků může uplatnit (na rozdl např. od rakousk stavy, srov. čl. 118 odst. 3 B-VG), a svěřuje tyto otzky až na vjimky zkonn pravě (srov. čl. 104 odst. 1 stavy). Zkonodrce na počtku 90. let minulho stolet přitom v zkonech upravujcch zemn samosprvu dostatečně nevymezil věcn oblasti, v nichž by obce mohly svou samostatnou působnost ve formě vydvn vlastnch prvnch předpisů uplatnit [srov. např. 16 a později tž 17 zkona č. 367/1990 Sb., o obcch (obecn zřzen), kter s mnoha novelizacemi platil po cel 90. lta 20. stolet], a často přistupoval k řešen tto problematiky formou specilnch zkonnch zmocněn konstruovanch podobně, jako zkonn zmocněn vyžadovan čl. 79 odst. 3 stavy pro přijmn podzkonnch prvnch předpisů exekutivnmi orgny (viz napřklad zmněn 17 zkona č. 367/1990 Sb. nebo např. 50 odst. 4 zkona č. 202/1990 Sb., o loterich a jinch podobnch hrch či z pozdějš doby 96 zkona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejnho zdrav). stavn soud proto v tomto obdob a za danho prvnho stavu, byv současně konfrontovn s množstvm přpadů flagrantnho překračovn kompetenc obc a rizikem nepřpustn partikularizace prvnho řdu Česk republiky (srov. obsah mnohch obecně zvaznch vyhlšek, kter musel stavn soud v tomto obdob posuzovat a jejichž vydvnm si mnoh obce přisvojovaly pravomoc Parlamentu na poli pravy trestnho prva, svobody projevu aj.), musel formulovat restriktivn doktrnu o obsahu prva na zemn samosprvu ve vše uvedenm smyslu.
25. stavn soud nyn, vychzeje z poznatků zskanch při sv vlastn činnosti, dospěl k zvěru, že po patncti letech existence stavy Česk republiky obsahujc stavn garanci prva na zemn samosprvu se již obsah tohoto prva ustlil a stal se součst širšho prvnho povědom. stavn soud již nen zdaleka v takovm množstv přpadů konfrontovn s flagrantnm překračovnm kompetenc obc jako stavn soud v devadestch letech minulho stolet. Dnes platn zkon o obcch č. 128/2000 Sb. již obsahuje věcn vymezen oblast, v nichž mohou obce vydvat obecně zvazn vyhlšky ( 10 zkona o obcch); hranice pro přpustnou realizaci zemn samosprvy upřesnila i bohat judikatura stavnho soudu. stavn soud ve smyslu nlezu Pl. S 11/02 ze dne 11. června 2003 (N 87/30 SbNU 309; vyhlšen pod č. 198/2003 Sb.) registruje posun prvnho prostřed a nahlžen na princip stavn garance zemn samosprvy a z tohoto důvodu opoušt dosavadn restriktivn vklad ustanoven čl. 104 odst. 3 stavy.
26. stavn soud konstatuje, že ustanoven čl. 104 odst. 3 stavy je nutno nadle interpretovat v linii dosavadnch nlezů stavnho soudu tak, že obce jsou přmo tmto ustanovenm stavy zmocněny tvořit prvo ve formě vydvn obecně zvaznch vyhlšek. Logickm důsledkem tohoto vkladu potom je, že na rozdl od vydvn prvnch předpisů v přenesen působnosti ve smyslu čl. 79 odst. 3 stavy, jehož dikce explicitn zkonn zmocněn vyžaduje, k vydvn obecně zvaznch vyhlšek v mezch sv věcn působnosti, a to i když jsou jimi ukldny povinnosti, již obce ždn dalš zkonn zmocněn nepotřebuj (s vhradou ukldn dan a poplatků vzhledem k čl. 11 odst. 5 Listiny), neboť pojmově nen prvnho předpisu bez stanoven prvnch povinnost.
27. stavn soud pro plnost poznamenv, že nejde o prvn nzor v judikatuře stavnho soudu zcela nov či nepředvdateln, srov. např. nlez Pl. S 63/04 ze dne 22. března 2005 (N 61/36 SbNU 663; vyhlšen pod č. 210/2005 Sb.) ve věci obecně zvazn vyhlšky města Prostějova o nhradě za ekologickou jmu při zboru veřejn zeleně, nlez Pl. S 57/05 ze dne 13. zř 2006 (vyhlšen pod č. 486/2006 Sb.) ve věci obecně zvazn vyhlšky města Nov Bor o pyrotechnickch efektech a ohňostrojch, nlez Pl. S 69/04 ze dne 8. března (vyhlšen pod č. 161/2007 Sb.; body 46, 50-53) ve věci obecně zvazn vyhlšky města st nad Labem k zabezpečen mstnch zležitost veřejnho pořdku a zejmna nlez Pl. S 30/06 ze dne 22. května 2007 (vyhlšen pod č. 190/2007 Sb.) ve věci obecně zvazn vyhlšky města Ostrova o mstnm poplatku ze psů.
28. Stran zkoumn stavn a zkonn konformity procesu přijet napadenho prvnho předpisu stavn soud v bodu 34 nlezu Pl. S 55/05 ze dne 16. ledna 2007 (vyhlšen pod č. 65/2007 Sb.) konstatoval, že pokud navrhovatel vadu legislativnho procesu vslovně nenamtal, nen s ohledem na principy procesn ekonomie nutn tuto otzku blže v podrobnm dokazovn zkoumat a postač formln ověřen průběhu legislativnho procesu z dostupnch zdrojů. Tento zvěr obdobně plat i pro řzen o zrušen jinch prvnch předpisů než zkonů.
29. Protože navrhovatel nenamtal, že by obecně zvazn vyhlška města Jirkova nebyla přijata a vyhlšena řdnm způsobem podle zkona o obcch, a ani město Jirkov pochopitelně nic takovho netvrdilo, omezil se stavn soud na ověřen procesu přijet napaden obecně zvazn vyhlšky z dokumentů předložench navrhovatelem. Z předložen kopie napaden obecně zvazn vyhlšky a usnesen zastupitelstva města Jirkova ze dne 13. dubna 2005 vyplv, že napaden vyhlška byla schvlena požadovanm počtem hlasů a že byla po zkonem stanovenou dobu zveřejněna na ředn desce. Nic tedy nenasvědčuje tomu, že by obecně zvazn vyhlška nebyla platn a činn.
30. Napaden obecně zvazn vyhlška města Jirkova tak prvn krok testu s spěchem překonala, neboť napaden prvn předpis byl přijat ve formě obecně zvazn vyhlšky, orgnem k tomu kompetentnm - zastupitelstvem města Jirkova - a v souladu s předepsanou procedurou přijmn obecně zvaznch vyhlšek (viz vše, bod 29) a tk se pravy mstnch zležitost veřejnho pořdku a ochrany veřejn zeleně, tedy oblast, kter prima facie spadaj do samostatn působnosti obce [ 10 psm. a) a c), 35 odst. 1 a 2 zkona o obcch]. Vydn obecně zvazn vyhlšky města Jirkova č. 4/2005 včetně napadenho ustanoven tak bylo v pravomoci obce.
V.B
31. stavn soud se v dalšm bodě podrobněji zaměř na otzku, zda obec při vydvn napaden vyhlšky nepostupovala ultra vires, tj. nejednala mimo věcnou působnost zkonem j vymezenou. Jak stavn soud konstatoval vše, obce jsou čl. 104 odst. 3 přmo stavnou zmocněny k normotvorbě v mezch sv samostatn působnosti a v tto oblasti již ždn konkrtn explicitn zkonn zmocněn k normativn regulaci určitho jevu nepotřebuj.
32. Stanoven mez samostatn působnosti obce svěřila stava zkonu (čl. 104 odst. 1 stavy), jmž je de lege lata již citovan zkon o obcch. Ten v 10 stanov tři oblasti, v nichž může obec bez zkonnho zmocněn vydvat obecně zvazn vyhlšky, a to v oblasti, resp. za čelem zabezpečen mstnch zležitost veřejnho pořdku, počtaje v to i stanoven podmnek pro pořdn, průběh a ukončen veřejnosti přstupnch sportovnch a kulturnch podniků [psm. a) a b)], v oblasti, resp. za čelem udržovn čistoty ulic a jinch veřejnch prostranstv, ochrany životnho prostřed, veřejn zeleně [psm. c)] a v oblasti, resp. za čelem pravy užvn zařzen obce sloužcch potřebm veřejnosti [psm. c) in fine]. Zvlštn zkony mohou stanovit dalš věcn oblasti, v nichž obec může realizovat sv normotvorn oprvněn [psm. d)].
33. Pro všechny takto vymezen věcn oblasti pak plat společn podmnka, že mus jt o zležitost v zjmu obce a občanů obce ( 35 odst. 1 zkona o obcch). Jinmi slovy, mus jt vždy o mstn zležitost [srov. bod 19 nlezu Pl. S 30/06 ze dne 22. května 2007 (vyhlšen pod č. 190/2007 Sb.)], nikoli o zležitost krajskho nebo celosttnho vznamu, jejž regulace přsluš podle zkona krajům nebo sprvnm řadům jako vkon sttn sprvy ( 35 odst. 1 zkona o obcch). Podle 35 odst. 3 psm. a) obecnho zřzen se dle obec mus při vydvn obecně zvaznch vyhlšek řdit zkonem. Zkonodrce zde poněkud neobratnm způsobem formuloval samozřejm - prvn předpis obce se nesm dostat do rozporu s normou vyšš prvn sly, v přpadě obecně zvaznch vyhlšek se zkonem (zsada lex superior derogat inferiori).
34. Odpověď na otzku, zda obec nepřekročila meze sv zkonn působnosti tm, že normuje oblasti vyhrazen zkonn pravě, předpokld identifikaci předmětu a cle regulace zkona na straně jedn a obecně zvazn vyhlšky na straně druh. Pokud se nepřekrvaj, nelze bez dalšho řci, že obec nesm normovat určitou zležitost z důvodu, že je již regulovna na rovni zkona. Ani soukromoprvn zkonn regulace bez dalšho nevylučuje regulaci prostřednictvm obecně zvaznch vyhlšek obc, pokud se předměty a cle jejich regulace liš (srov. nlezy sp. zn. Pl. S 41/04 ze dne 15. prosince 2006 (vyhlšen pod č. 20/2007 Sb.) ve věci protihlukov vyhlšky města Chomutova, Pl. S 4/05 ze dne 6. března 2007 (vyhlšen pod č. 129/2007 Sb.) ve věci vyhlšky města st nad Labem o ochraně životnho prostřed a veřejn zeleně a Pl. S 42/05 ze dne 8. března 2007 (vyhlšen pod č. 162/2007 Sb.) ve věci vyhlšky statutrnho města Kladna o zajištěn veřejnho pořdku při poskytovn hostinskch činnost a pořdn veřejnch produkc).
35. V danm přpadě navrhovatel namt, že napaden ustanoven reguluje problematiku, kter je již upravena jinmi předpisy jako vkon sttn sprvy, a odkazuje na 3 odst. 1 psm. a) a 73 odst. 3 zkona o rostlinolkařsk pči a vedle toho na 47b odst. 1 psm. d) zkona o přestupcch. Město Jirkov se tto nmitce brn poukazem na odlišn čely zkona o ochraně rostlinolkařsk pče, 47b zkona o přestupcch i 58 odst. 2 zkona o obcch a tvrd, že přijetm napadenho ustanoven obecně zvazn vyhlšky sledovalo odlišn cle (zajistit běžnou držbu a ochranu veřejn zeleně, zajistit uspokojen oprvněnch zjmů a potřeb obyvatel města na jeho čistotě a estetickm vzhledu, a tm i vytvořit dobr životn podmnky).
36. Město Jirkov vydalo napaden ustanoven obecně zvazn vyhlšky ve věcn oblasti podle 10 psm. c) zkona o obcch; tato skutečnost vyplv jak z obsahu napadenho ustanoven, tak i z vslovnho odkazu na 10 psm. c) zkona o obcch v vodu vyhlšky. stavn soud se tedy v prvn řadě zabval tm, jak čel může obec ve věcn oblasti ochrany životnho prostředn a veřejn zeleně podle 10 psm. c) zkona o obcch vůbec sledovat, zda pouze k ochraně veřejn zeleně ve smyslu ochrany rostlin jako biologickch organismů, anebo zda ochrana veřejn zeleně může zahrnovat i širš nebo jin cle, např. zlepšovn estetickho vzhledu měst a obc, jak tvrd město Jirkov.
37. stavn soud přisvědčuje městu Jirkovu, že zkon o obcch tento vklad nevylučuje. Pokud by byla ochrana životnho prostřed a veřejn zeleně v 10 psm. c) zkona o obcch interpretovna zce jen ve smyslu ochrany rostlin jako živch organismů rostoucch na veřejnch prostranstvch, pak se cl a předmět regulace 10 psm. c) zkona o obcch zcela překrv s cly a předměty regulace zkona o životnm prostřed, zkona o ochraně přrody a krajiny a dalšch zkonů na seku ochrany životnho prostřed a v tomto smyslu by vymezen věcn oblasti k ochraně životnho prostřed, zeleně v zstavbě a ostatn veřejn zeleně v 10 psm. c) bylo od počtku przdnou kategori, neboť obci by nezbval k regulaci prakticky ždn prostor. Takov změr zkonodrce zřejmě neměl.
38. Ochrana rostlin jako biologickch organismů proti škodlivm organismům a poruchm, proti zavlkn organismů škodlivch rostlinm nebo rostlinnm produktům do Česk republiky z jinch zem, proti jejich rozšiřovn na zem Česk republiky a ochrana před zavlknm těchto škodlivch organismů na zem jinch zem atd. je předmětem a clem regulace zkona o rostlinolkařsk pči (srov. 1 zkona). Zjednodušeně řečeno, tento zkon se zabv problematikou „hygieny“ rostlinstva, kter nutně mus bt řešena na celosttn rovni zkonem. Naopak předmět a cl regulace podle 10 psm. c) zkona o obcch se neomezuje jen na ochranu rostlin jako živch organismů, ale zahrnuje (primrně) ochranu veřejn zeleně v zvislosti na mstnch podmnkch a zjmech obyvatel dan obce, kteř prostřednictvm svho zastupitelstva a jm přijman obecně zvazn vyhlšky realizuj a prosazuj svou představu o podobě a kvalitě životnho prostoru, kter je bezprostředně obklopuje a m přm dopad na jejich fyzick i duševn zdrav a pohodu jejich bydlen. Může-li obec vyhlškou stanovit podmnky za čelem čistoty veřejnho prostranstv [ 10 psm. c)], přičemž čistota nen jen kategori hygienickou, nbrž nepochybně i estetickou, nen rozumnho důvodu, proč v přpadě ochrany veřejn zeleně legitimn cl regulace omezovat jen na hledisko hygienick. Potom ustanoven 10 psm. c) umožňuje obcm ukldat na tomto seku povinnosti, aniž by jim mohl bt vytkn pokus normovat oblasti, kter jsou již upraveny specilnmi zkony.
39. Město Jirkov deklarovalo, že předmět a cl regulace napadenho ustanoven čl. 3 obecně zvazn vyhlšky je prvě takov a liš se od předmětu a cle regulace zkona o rostlinolkařsk pči: obec nestanovila povinnost seč (primrně) z důvodu zamezen šřen škodlivch organismů, plevelů, plsn apod., nbrž z důvodu zlepšen estetickho vzhledu veřejn zeleně, kter je důležitou součst životnho prostřed člověka žijcho v městsk aglomeraci. stavn soud konstatuje z důvodů vyložench vše, že město Jirkov sledovalo napadenm ustanovenm legitimn cl v rmci věcně vymezen oblasti, v nž může bez zkonnho zmocněn ukldat obecně zvaznou vyhlškou povinnosti.
40. O tom, že argument Ministerstva vnitra je lich a že se předmět a cl regulace zkona o rostlinolkařsk pči a 10 psm. c) zkona o obcch liš, svědč i to, že Ministerstvem vnitra zmněn ustanoven 3 odst. 1 psm. a) a 73 odst. 3 zkona o rostlinolkařsk pči (viz bod 4 odůvodněn) postihuj šřen plevele a škodlivch organismů z neobdělvan půdy a neudržovan nezemědělsk půdy, kter zpravidla nen veřejnm prostranstvm s veřejnou zelen, zatmco napaden obecně zvazn vyhlška regulaci omezuje jen na veřejnou zeleň a povinnost seč se nepokouš rozšiřovat na pozemky, kter charakter veřejnho prostranstv nemaj.
41. Pokud jde o argumentaci ustanovenmi 47b odst. 1 psm. d) zkona o přestupcch a 58 odst. 2 zkona o obcch, konstatuje stavn soud, že ani tato ustanoven nevylučuj regulaci napadenou obecně zvaznou vyhlškou. Odlišnost předmětu a cle regulace je zřejm na prvn pohled, neboť zatmco napaden ustanoven obecně zvazn vyhlšky ukld povinnost jen vlastnkům a uživatelům veřejn zeleně na veřejnch prostranstvch, citovan ustanoven zkona o přestupcch a zkona o obcch ukldaj povinnosti vlastnkům všech pozemků v obvodu obce. Liš se i skutkov podstaty přestupku podle 47b odst. 1 psm. d) zkona o přestupcch, resp. 58 odst. 2 zkona o obcch a 46 odst. 2 zkona o přestupcch ve spojen s čl. 3 obecně zvazn vyhlšky města Jirkova: ne každ porušen povinnosti provst seč a uklidit po seči naruš vzhled obce, resp. způsob nečistotu a nepořdek na pozemku vlastnka nebo uživatele. Nelze a priori v režimu abstraktn kontroly norem vyloučit souběh těchto skutkovch podstat. Otzky možn kolize těchto přestupků a sprvnch deliktů je nutn řešit v individulnch přpadech podle konkrtnch okolnost danho přpadu.
42. stavn soud se konečně v rmci tohoto kroku testu vypořdal i s nmitkou navrhovatele, že napaden ustanoven nepřpustně zasahuje do vlastnickho prva podle čl. 11 odst. 4 Listiny, neboť mezi pozemky, kter jsou zařazeny do kategorie veřejnho prostranstv mohou patřit nejen pozemky ve vlastnictv obce, ale i pozemky v soukromm vlastnictv, a dle proto, že zsah do vlastnickch prv lze podle čl. 11 odst. 4 Listiny připustit jen ve veřejnm zjmu, na zkladě zkona a za nhradu.
43. stavn soud vykld pojem veřejn zeleň vzhledem k 10 psm. c) a 34 zkona o obcch jako zeleň nachzejc se na veřejnch prostranstvch [viz např. body 13, 21 a 33 nlezu Pl. S 38/05 ze dne 19. zř 2006 (vyhlšen pod č. 520/2006 Sb.) ve věci vyhlšky města Kopřivnice o veřejn zeleni]. Napaden ustanoven obecně zvazn vyhlšky města Jirkova na jinou než veřejnou zeleň, tzn. zeleň nachzejc se na veřejnch prostranstvch, nedopad; toto ustanoven nestanov ždnou povinnost vlastnkům nebo uživatelům pozemků, kter nejsou veřejnmi prostranstvmi.
44. V nlezu Pl. S 21/02 ze dne 22. března 2005 (N 59/36 SbNU 631; vyhlšen pod č. 211/2005 Sb.) se stavn soud již zabval otzkou souladu 34 zkona o obcch vymezujcho pojem veřejn prostranstv s stavn garanc vlastnickho prva podle čl. 11 Listiny. Konstatoval v něm, že prostor splňujc zkonn znaky veřejnho prostranstv je veřejnm prostranstvm ex lege. Vyjmut prostor vlastněnch soukrommi subjekty a splňujcch zkonn znaky veřejnho prostranstv z veřejnoprvnho režimu veřejnho prostranstv by vedlo k podstatnmu ztžen či znemožněn prvn regulace společenskch vztahů, na nichž m obec jako veřejnoprvn korporace veřejn zjem (např. oprvněn ukldat na zkladě obecně zvaznch vyhlšek povinnost k ochraně mstnch zležitost veřejnho pořdku, k ochraně životnho prostřed a udržovn čistoty). V tomto smyslu nen a nemůže bt protistavn, pokud režimu veřejnho prostranstv podlhaj tak někter prostory vlastněn osobami soukromho prva, nbrž je naopak důslednou realizac univerzlnho pojmu vlastnictv nerozlišujcho vlastnky soukromoprvn a veřejnoprvn povahy. Na stanoven povinnosti vlastnkovi nebo uživateli pozemku, kter je veřejnm prostranstvm, ve věcně vymezen oblasti samostatn působnosti obce [ 10 psm. c) zkona o obcch] tedy nen možn bez dalšho hledět jako na nucen omezen vlastnickho prva ve smyslu čl. 11 odst. 4 Listiny. stavn soud proto tuto nmitku nepovažuje za důvodnou. Vedle toho stavn soud v tomto nlezu tž konstatoval, že z čl. 11 odst. 3 Listiny vyplv, že vlastnick prvo nen absolutnm a ničm neomezenm prvnm panstvm nad věc, nbrž m plnit a současně tž pln i jin funkce. stavn a prvn systm Česk republiky vychz jednak z principu, že vlastnictv zavazuje a je omezeno zkonem chrněnmi obecnmi zjmy, jednak z možnosti sttnho zsahu do pravy vlastnickch prv ve veřejnm, resp. obecnm zjmu. Jestliže k takov pravě ve veřejnm zjmu dojde, nejedn se o zsah do rovnosti různch vlastnků.
45. stavn soud uzavr, že město Jirkov se vydnm napadenho ustanoven obecně zvazn vyhlšky neocitlo mimo zkonem vymezenou věcnou oblast samostatn působnosti obce a nejednalo ultra vires.
46. stavn soud poznamenv, že v nlezu Pl. S 38/05 ze dne 19. zř 2006 (vyhlšen pod č. 520/2006 Sb.) posoudil obdobn ustanoven vyhlšky města Kopřivnice o veřejn zeleni ukldajc povinnost seč odlišně. Podobně posoudil i ustanoven těrlick vyhlšky v nlezu Pl. S 44/06 ze dne 3. dubna 2007 (vyhlšen pod č. 189/2007 Sb.). Kopřivnick i těrlick vyhlška sice na rozdl od nyn posuzovan jirkovsk vyhlšky stanovily povinnost držby zeleně formou seč i na jinch než veřejnch prostranstvch, což by samo o sobě zakldalo derogačn důvod, stavn soud však konstatoval i to, že ustanoven kopřivnick vyhlšky stanovc povinnost seč zasahuj do oblasti upraven zkonem, konkrtně v 3 odst. 1 psm. a) a b) a 73 odst. 5 zkona o rostlinolkařsk pči (viz např. bod 22 nlezu Pl. S 38/05, bod 25 nlezu Pl. S 44/06). Je zřejm, že v nynějšm nlezu vyslovil stavn soud jin prvn nzor na problematiku ukldn povinnosti provst seč veřejn zeleně, jde však o důsledek změny prvnho nzoru na povahu obecně zvaznch vyhlšek a požadavek explicitnho zkonnho zmocněn, jak byla popsna v bodě 26, a důsledek požadavku rozlišovat předmět a cl regulace obecně zvazn vyhlšky podle 10 zkona o obcch a zkonů, s nimiž se obecně zvazn vyhlška může dostat vzhledem k blzkosti či podobnosti předmětu a cle regulace do kolize.
V. C a V. D
47. stavn soud se dle zabval otzkou, zda město Jirkov při vydn napaden obecně zvazn vyhlšky nezneužilo zkonem svěřenou pravomoc a působnost. Nic takovho navrhovatel netvrdil a ani stavn soud nezjistil ždn indicie, kter by mohly naznačovat, že by město Jirkov vydnm napaden obecně zvazn vyhlšky sledovalo zkonem neaprobovan, nelegitimn cle nebo bylo vedeno nerelevantnmi vahami. stavn soud neshledal nic, co by mohlo zpochybnit rozumnost napaden obecně zvazn vyhlšky v extrmn mře jm vyžadovan (srov. body 22 a 23 nlezu Pl. S 57/05 ze dne 13. zř 2006 ve věci obecně zvazn vyhlšky města Nov Bor k zabezpečen mstnch zležitost veřejnho pořdku a bod 34 nlezu Pl. S 30/06 ze dne 22. května 2007 ve věci obecně zvazn vyhlšky města Ostrova o mstnm poplatku ze psů).
48. stavn soud pouze rekapituluje, že povinnost uložen napadenm ustanovenm je stanovena všem vlastnkům a uživatelům veřejn zeleně bez vjimky, tzn. i samotnmu městu Jirkovu, pokud je vlastnkem nebo uživatelem veřejn zeleně, a nic nenasvědčuje tomu, že by město Jirkov tmto ustanovenm chtělo někter vlastnky či uživatele veřejn zeleně zvhodnit nebo naopak jin znevhodnit. Cl sledovan napadenm ustanovenm - chrnit veřejnou zeleň a zlepšovat kvalitu životnho prostřed ve městě včetně jeho vzhledu - je clem legitimnm a zkonem aprobovanm a stanoven povinnost seč a klidu po seči k takovmu cli racionlně může vst.
V. E
49. stavn soud se konečně zabval i tm, zda napaden obecně zvazn vyhlška splňuje obecn kritria kladen na prvn předpisy vyplvajc z pojmu demokratickho prvnho sttu podle čl. 1 odst. 1 a z čl. 2 odst. 3 a 4 stavy, tj. zda jsou jej ustanoven s využitm obvyklch interpretačnch postupů určit a vzjemně nerozporn, neboť jinak by byl porušen princip prvn jistoty a hrozilo by riziko porušen zkazu svvole ze strany orgnů veřejn moci.
50. stavn soud předesl, že zejmna od menšch obc nelze očekvat, že sv prvn předpisy budou formulovat ve stejn kvalitě, jakou by měly mt formulace zkonnch norem, neboť obce zpravidla nedisponuj erudovanmi legislativci. Na stranu druhou však nelze ani v přpadě prvnch předpisů obc připustit, aby jejich ustanoven byla formulovna natolik neurčitě či nesrozumitelně, že by adrest těchto norem nebyl schopen předvdat jejich aplikaci a neměl možnost upravit podle toho sv chovn.
51. stavn soud se v prv řadě zabval vslovnou nmitkou navrhovatele, že pojem „uživatel veřejn zeleně“ jako adrest povinnosti stanoven napadenm ustanovenm je značně prvně neurčit, neboť podle navrhovatele uživatelem může bt jak prvnick či fyzick osoba, kter veřejnou zeleň užv prvně určenm způsobem (např. na zkladě smlouvy), tak i kterkoliv jin osoba, jež užv veřejnou zeleň „jinm způsobem“.
52. stavn soud tuto nmitku nesdl. Nečin-li problmy interpretovat pojmy uživatel pozemku, resp. osoba pozemek užvajc, kter jsou v různch obměnch v prvnm řdu docela frekventovanmi, o čemž svědč i navrhovatelem citovan ustanoven 3 odst. 1 psm. a) zkona o rostlinolkařsk pči („vlastnk pozemku nebo objektu či osoba, kter je užv z jinho prvnho důvodu“), 47b odst. 1 psm. d) zkona o přestupcch („ten, kdo neudržuje čistotu a pořdek na svm nebo jm užvanm pozemku“), 58 odst. 2 zkona o obcch („... osoba ... na pozemku, kter vlastn nebo užv“), pak ani pojem uživatel veřejn zeleně nelze označit za natolik neurčit a neinterpretovateln, aby to vedlo z tohoto důvodu ke zrušen napadenho ustanoven vyhlšky. Navrhovatel ani nenabdl stavnmu soudu v praxi relně představiteln přklad, kdy by podle napadenho ustanoven mohla bt postižena jin osoba, kter veřejnou zeleň užv „jinm způsobem“. Adrestem stanoven povinnosti tedy zřejmě je osoba, kter veřejnou zeleň užv na zkladě nějakho prvnho důvodu (z titulu njmu, vpůjčky), a pokud by chtělo město Jirkov vyžadovat splněn povinnosti po jinm „uživateli“, muselo by v individulnm přpadě svůj postup argumentačně unst. Nen kolem stavnho soudu, aby předjmal bizarn a divok interpretace jinak srozumitelnch pojmů.
53. Pokud jde o ustanoven čl. 3 odst. 1 psm. a) ve slovech „Četnost seč je minimlně 2x ročně“ a čl. 3 odst. 1 psm. b), ani zde stavn soud (nad rmec argumentace navrhovatele) neshledal, že by tato ustanoven byla prima facie neurčit. Vyhlška sice jen u prvn seče jednoznačně a určitě stanov, že mus bt provedena do 25. května přslušnho roku, zatmco druhou a přpadně dalš seč jsou vlastnci a uživatel veřejn zeleně provst v zvislosti na blže nespecifikovanch vegetačnch podmnkch, nejde však o neurčitost takov intenzity (zejmna s ohledem na tezi vyslovenou v bodě 50), aby nebyla vzhledem k mstnm podmnkm obce velikosti města Jirkova racionln interpretac překlenuteln. Stejně jako v předchozm přpadě by muselo město Jirkov pokus o jin než restriktivn vklad ustanoven ukldajc povinnost dalšch seč argumentačně unst a pokud by město Jirkov chtělo aplikovat toto ustanoven svvolnm, šikanznm způsobem, lze se proti takovmu postupu brnit v řzen o přestupku a v přezkumu rozhodnut o přestupku ve sprvnm soudnictv.
54. stavn soud proto nvrh podle 70 odst. 2 zkona o stavnm soudu v celm rozsahu zamtl, neboť ke zrušen ustanoven čl. 3 obecně zvazn vyhlšky města Jirkova ždn důvod neshledal.