Ve věci návrhu na zrušení § 444 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 2/2008 účinný od 09.01.2008
| Schválené: | 16.10.2007 |
| Účinnost od: | 09.01.2008 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | Pojišťovny a zajišťovny., Dopravní prostředky. Motorová vozidla. Jízdní kola., Pojištění odpovědnosti za škody., Bolestné. Náhrada za ztížení společenského uplatnění. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dnešního dne v plénu ve složení Pavel Rychetský, předseda a soudci Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Ivana Janů, Vladimír Kurka, Dagmar Lastovecká, Jan Musil, Jiří Nykodým, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu Obvodního soudu pro Prahu 1 na zrušení § 444 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodněn
1.
Obvodn soud pro Prahu 1 (dle jen „obvodn soud“) předložil stavnmu soudu podle ustanoven čl. 95 odst. 2 stavy Česk republiky (dle jen „stava“) ve spojen ustanovenm 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů (dle jen „zkon o stavnm soudu“), nvrh na zrušen ustanoven 444 odst. 2 zkona č. 40/1964 Sb., občansk zkonk, ve zněn pozdějšch předpisů. Nvrh po formln strnce splňuje i dalš nležitosti požadovan zkonem o stavnm soudu.
2.
Navrhovatel v nvrhu na zahjen řzen uvedl, že u obvodnho soudu je vedeno řzen o nhradu škody na zdrav, přesněji o zaplacen pojistnho plněn proti pojistiteli podle ustanoven 9 zkona č. 168/1999 Sb., o pojištěn odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některch souvisejcch zkonů (zkon o pojištěn odpovědnosti z provozu vozidla), v němž je žalobkyn fyzick osoba, žalovanm je pojistitel a předmětem sporu je zaplacen čstky 1 458 000,- Kč za ztžen společenskho uplatněn. Žalobkyně utrpěla při nezaviněn dopravn nehodě vžn zraněn a domhala se nhrady za ztžen společenskho uplatněn. Za tm čelem si nechala vypracovat dva znaleck posudky, podle nichž celkov vše odškodněn za ztžen společenskho uplatněn představuje čstku 486 000,- Kč, kter ji byla pojistitelem vyplacena. S ohledem na trval nsledky, trval omezen v rodinnm, společenskm, kulturnm, sportovnm, sexulnm životě, žalobkyně navrhla, aby j soud přiznal podle ustanoven 7 odst. 3 vyhlšky čl. 440/2001 Sb. ve spojen s ustanovenm 444 odst. 2 ohodnocen ztžen společenskho uplatněn, protože se v jejm přpadě jedn o zvlšť vjimečn, mimořdnho zřetele hodn přpad, a aby uložil pojistiteli zaplatit čstku odpovdajc trojnsobku, tedy dalšch 1 458 000,- Kč.
3.
Dle navrhovatel konstatoval, že m aplikovat ustanoven 444 obč. zkonku ve spojen s vyhlškou č. 440/2001 Sb., o odškodněn bolesti a ztžen společenskho uplatněn. Je si vědom, že podle čl. 95 odst. 2 stavy, ve spojen s 64 odst. 3 zkona o stavnm soudu, je legitimovn k tomu, aby navrhl zrušen zkona nebo jeho čsti pro rozpor s stavnm pořdkem; nemůže tedy navrhovat zrušen prvnho předpisu nižš prvn sly, v tomto přpadě vyhlšky č. 440/2001 Sb. Protože však zkon přmo odkazuje na tento předpis, ukld soudu, aby podle podzkonnho předpisu postupoval ve sporech o nhradu škody na zdrav, je třeba se zabvat charakterem a stavn konformitou i citovan vyhlšky. K tomu dodv, že ustanoven 444 odst. 2 obč. zkonku a vyhlška tvoř legislativn celek, tudž, m-li soud aplikovat zkon, kter zcela a bez dalšho odkazuje na vyhlšku, mus se logicky zabvat i tm, zda nen v rozporu s stavnm pořdkem i aplikovan vyhlška.
4.
K podstatě problmu navrhovatel uvedl, že cel systm odškodňovn bolest a ztžen společenskho uplatněn, kter je založen na konstrukci nsobků vypočtench podle počtu bodů stanovench ministerstvem, nsledně zavazujc soudn znalce, a ve svm důsledku i soud, je cel nedůstojn, odporujc principům, kter je nutno ctt v demokratick společnosti, maj-li na mysli vžně ochranu lidsk cti, důstojnosti a předevšm zdrav a života. Pokud zkon vystav konstrukci nhrady škody na zdrav (stavně chrněnho prva) na tom, že pověř řad (Ministerstvo zdravotnictv), aby ohodnotil vši odškodněn bolesti a ztžen společenskho uplatněn zcela nedůstojnm způsobem, jako je tomu v přpadě vyhlšky č. 440/2001 Sb., jde o zsadn nectu k prvům člověka, a tedy o rozpor s ustanovenm čl. 1 odst. 1 stavy. Způsob odškodňovn je nedůstojn tm spše, pokud umožňuje soudům zvyšovat odškodněn stanoven podle zkona ve spojen s vyhlškou pouze ve zvlšť vjimečnch přpadech hodnch mimořdnho zřetele ( 7 odst. 3 vyhl. č. 440/2001 Sb.).
5.
V dalš čsti navrhovatel namtal, že:
a) ustanoven 444 odst. 2 obč. zkonku je v rozporu s čl. 4 stavy, protože zmocněnm Ministerstva zdravotnictv, aby stanovilo vyhlškou vši, do kter lze poskytnout nhradu za bolest a ztžen společenskho uplatněn, a určovn vše nhrady, je vyloučen soud z toho, aby činně chrnil zkladn prva a svobody,
b) ustanoven 444 odst. 2 obč. zkonku ve spojen s vyhlškou č. 440/2001 Sb. je v rozporu s čl. 6 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen „Listina“), protože osobě, jejž zdrav je poškozeno, nlež odškodněn, jehož vši nelze v ždnm přpadě považovat za takovou, aby chrnila preventivně lidsk zdrav, a tedy i život, a protože nen důstojn, aby odškodněn, nikoliv mimořdn a vjimečn, nemohlo bt přiznno občanům, kteř před razem nedosahovali mimořdnch vkonů,
c) ustanoven 444 odst. 2 obč. zkonku ve spojen s vyhlškou č. 440/2001 Sb. je v rozporu s čl. 10 odst. 1 Listiny, protože dosavadn prvn prava ve sv podstatě a svoj filozofi hrubě snižuje lidskou důstojnost, pokud např. nejlevnějš automobil lze pořdit za čstku srovnatelnou s čstkou, kterou m bt odškodněn poškozen občan, jež v důsledku razu přišel zcela o zrak,
d) ustanoven 444 odst. 2 obč. zkonku ve spojen s vyhlškou č. 440/2001 Sb. je v rozporu s čl. 31 Listiny, protože nezajišťuje, aby poškozen měl možnost domoci se takovch prostředků, kter by mu umožňovaly odstraněn všech možnch nsledků poškozen zdrav, byť cestou nadstandardnch a placench zkroků,
e) ustanoven 444 odst. 2 obč. zkonku ve spojen s vyhlškou č. 440/2001 Sb. je v rozporu s čl. 3 odst. 1 Listiny, protože rozlišuje mezi občany různch věkovch kategori, bez ohlednu na stavně zaručenou ochranu zdrav, života a lidsk důstojnosti, kter nemůže bt zvisl na vši věku.
6.
Ze všech uvedench důvodů je navrhovatel přesvědčen, že ustanoven 444 odst. 2 obč. zkonku je protistavn, neboť zkonn konstrukce odškodněn bolest a ztžen společenskho uplatněn je založena na diskriminaci podle věku, je v rozporu s prvem na ochranu života, zdrav a lidsk důstojnosti, konkrtn ustanoven zkona je neuctiv k stavně chrněnm prvům člověka a ochranu těchto prv vylučuje z ochrany soudn. Celou konstrukci a způsob odškodňovn považuje za natolik nedůstojnou, že rozpor s stavně zakotvenmi prvy je tak vznamn, že jej nelze překlenout stavně konformnm vkladem zkona.
7.
Navrhovatel v textu nvrhu tž uvedl, že i kdyby stavn soud dospěl k zvěru, že obecn soud nen aktivně legitimovn k podn nvrhu, měl by se přesto zabvat stavnost vyhlšky č. 440/2001 Sb., neboť podle čl. 87 odst. 1 psm. b) stavy, ve spojen s ustanovenm 11 odst. 2 psm. b) zkona o stavnm soudu, rozhoduje tak o zrušen jinch prvnch předpisů nebo jejich jednotlivch ustanovenm.
8.
Poslaneck sněmovna Parlamentu ČR ve vyjdřen připomenula, že nvrh zkona (sc. zkona č. 367/2000 Sb., kterm byl do 444 obč. zkonku připojen druh odstavec) byl předložen dne 16.12.1999 jako sněmovn tisk č. 465. Důvodov zprva k tomuto ustanoven pouze stručně uvděla, že se navrhuje, aby i pro oblast občanskoprvnch vztahů bylo založeno stavně korektn zmocněn pro vydn provděcho předpisu, kter stanovuje vši, do kter lze poskytnout nhradu za bolest a za ztžen společenskho uplatněn, a určovn vše takovch nhrad, s tm, že tak bude dosaženo souladu s pravou podle pracovněprvnch předpisů; v zvěru konstatovala, že nvrh zkona je v souladu s stavnm pořdkem a s mezinrodnmi smlouvami, jimž je Česk republika vzna. Poslaneck sněmovna s nvrhem vyslovila souhlas na sv 26. schůzi dne 10.července 2000, když z přtomnch 169 poslanců se pro vyslovilo 118, proti bylo 45. Nvrh byl postoupen sentu, kter jej vrtil s pozměňovacmi nvrhy, avšak k napadenmu ustanoven se nevztahovaly. O nvrhu zkona vrcenm Sentem bylo opětovně hlasovno dne 14.9.2000 na 27.schůzi. Vzhledem k tomu, že Poslaneck sněmovna neschvlila nvrh zkona ve zněn Sentu, hlasovala podle 97 odst. 5 zkona č. 90/1995 Sb., o jednacm řdu Poslaneck sněmovny; setrvala na původnm nvrhu zkona, když se pro něj z přtomnch 186 poslanců vyslovilo 130 a 53 bylo proti. Prezident zkon podepsal dne 6.řjna 2000. Zkon č. 367/2000 Sb. byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a byl řdně vyhlšen. Na tomto zkladě vyjdřila Poslaneck sněmovna stanovisko, že zkonodrn sbor jednal v přesvědčen, že přijat zkon je v souladu s stavou a našm prvnm řdem. Je na stavnm soudu, aby posoudil stavnost tohoto zkona a vydal přslušn rozhodnut.
9.
Sent Parlamentu ČR ve svm vyjdřen tak zrekapituloval průběh zkonodrnho procesu a připomenul, že v jeho průběhu nebylo napaden ustanoven nijak problematizovno. Na rozdl od Poslaneck sněmovny zaujal Sent ve vyjdřen tž stanovisko k meritu věci. V tto souvislosti připomenul, že ustanoven 444 obč. zkonku konstituuje prvo na nhradu za nemajetkovou jmu, přičemž jeho druh odstavec je typickm pokynem, jmž se vkonn moci ukld povinnost ve stanovench mezch provst zkon vyhlškou, což Ministerstvo zdravotnictv naplnilo bezezbytku vydnm vyhlšky č. 440/2001 Sb., o odškodněn bolesti a ztžen společenskho uplatněn. Považuje za evidentn, že materie upraven touto vyhlškou je prostorem pro delegovanou normotvorbu, když zkonodrce nen uzpůsoben ideově ani materilně k normovn společensk reality do poslednho detailu. Zkonodrce svoji roli splnil projevenm vůle co m bt, tj. uzkoněnm, aby se při jmě na zdrav jednorzově poškozenmu odškodňovaly bolesti a ztžen společenskho uplatněn. Leglnm zmocněnm pak uložil exekutivě realizovat vůli zkonodrce, pokud jde o stanoven vše odškodněn a jejho určovn. Z tohoto pohledu považuje Sent za myln tvrzen navrhovatele o rozporu takov konstrukce s čl. 1 odst. 1 stavy. Za stěžejn důvod pro stěžovatelovu argumentaci o protistavnosti 444 odst. 2 obč. zkonku označuje Sent vši odškodněn, proto formuluje vlastn stanoviska k jednotlivm stěžovatelovm tvrzenm o porušen přslušnch člnků Listiny, přičemž shledv, že tato tvrzen nejsou důvodn. Na zvěr podrobně polemizuje s nzorem navrhovatele, že soud je konstrukc 444 odst. 2 obč. zkonku vyloučen z toho, aby činně chrnil zkladn prva a svobody. Předevšm uvd, že napaden ustanoven nelze interpretovat tak extenzivnm způsobem, vedoucm až k vahm o narušen dělby moci. Připomn, že čl. 95 odst. 1 stavy formuluje princip vzanosti soudce zkonem a mezinrodn smlouvou, kter je součst prvnho řdu, čmž je umožněno, aby soudce posoudil soulad jinho prvnho předpisu se zkonem nebo s takovou smlouvou. Z toho plyne imperativ nepoužt takov podzkonn předpis, kter by byl s nimi v rozporu. Ze zsady iura novit curia Sent dovozuje, že pokud soudce obecnho soudu došel k přesvědčen o nezkonn (nestavn) vši odškodněn, event. o protizkonn (protistavn) selekci adrestů odškodněn, m prvo - spše však povinnost - podzkonn předpis na jm rozhodovanou kauzu nepoužt a využt všech dostupnch prvnch možnost k poskytnut ochrany soudem, kauzu rozhodnout a v odůvodněn přesvědčivě odůvodnit, proč podzkonn prvn předpis považuje za rozporn se zkonem. V nvaznosti na tento zvěr opakovaně upozornil, že podle 7 odst. 3 vyhl. č. 440/2001 Sb. m soud možnost vši odškodněn přiměřeně zvšit, přičemž soudce nen povinen přpad od přpadu dogmaticky odkazovat na ustlenou soudn praxi, ale m - ve světle kautel stavnho soudu - dotvřet prvo prostřednictvm racionln, argumentačně vyspěl, tvůrč interpretace. Zcela na zvěr svch vah dodv, že posouzen stavnosti nvrhu na zrušen napadenho ustanoven ponechv na stavnm soudu.
10.
Vyjdřen Poslaneck sněmovny a Sentu zaslal stavn soud navrhovateli na vědom a k přpadn replice; navrhovatel tuto možnost nevyužil.
11.
Po provedenm dokazovn stavn soud zjistil, že nvrh nen důvodn. Podle čl. 95 odst. 2 stavy plat, že v přpadě, dojde-li soud k zvěru, že zkon, jehož m bt při řešen věci použito, je v rozporu s stavnm pořdkem, předlož věc stavnmu soudu. Prvo soudu je konkretizovno v 64 odst. 3 zkona o stavnm soudu, jako prvo podat nvrh na zrušen zkona nebo jeho jednotlivch ustanoven. To znamen, že aktivn věcn legitimace soudu podat nvrh na zrušen zkona nebo jednotlivch ustanoven zkona se odvj od předmětu sporu a jeho prvn kvalifikace. Jinmi slovy, soud může podat nvrh na zrušen pouze takovho zkona, resp. jeho jednotlivch ustanoven, kter m bt aplikovn při řešen sporu probhajcho před obecnm soudem. stavn soud k tomu dodv, že vaha o takov aplikaci mus bt odůvodněn, mus bt odvozena od splněn podmnek řzen, včetně věcn legitimace častnků a, jde-li o hmotně prvn předpis, od jednoznačnho zjištěn, že takov předpis m bt aplikovn. V posuzovan věci stavn soud zjistil, že předpoklady pro zrušen 444 odst. 2 obč. zkonku nejsou splněny. Z nvrhu vyplv, že u obvodnho soudu se žalobkyně, kter utrpěla zraněn při dopravn nehodě, domh zaplacen pojistnho plněn proti pojistiteli podle 9 zk. č. 168/1999 Sb., o pojištěn odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některch souvisejcch zkonů (zkon o pojištěn odpovědnosti z provozu vozidla).
Předmětem sporu je zaplacen čstky 1 458 000,- Kč za ztžen společenskho uplatněn. Žalobkyně si nechala vypracovat dva znaleck posudky hodnotc ztžen společenskho uplatněn celkem na 3 150 bodů a tomu odpovdajc čstka (486 000,- Kč) j byla zaplacena. S ohledem na trval nsledky, trval omezen v rodinnm, společenskm, kulturnm, sportovnm, sexulnm životě, žalobkyně navrhuje, aby j soud přiznal podle 7 odst. 3 vyhlšky č. 440/2001 Sb. ve spojen s 444 odst. 2 obč. zkonku dalš odškodněn ztžen společenskho uplatněn ve vši trojnsobku zkladnho ohodnocen ztžen společenskho uplatněn, protože se v jejm přpadě jedn o zvlšť vjimečn, mimořdnho zřetele hodn přpad, a aby žalovan uložil zaplatit čstku odpovdajc tomuto trojnsobku, tj. dalšch 1 458 000,- Kč.
12.
Zněn ke zrušen navrhovanho ustanoven je nsledujc:
444 odst. 2 obč. zkonku:
Ministerstvo zdravotnictv stanov v dohodě s Ministerstvem prce a socilnch věc vyhlškou vši, do kter lze poskytnout nhradu za bolest a za ztžen společenskho uplatněn, a určovn vše nhrady v jednotlivch přpadech.
13.
stavn soud konstatuje, že v posuzovan věci bylo v obecn rovině aplikovno ustanoven 444 odst. 2 obč. zkonku. Z jeho dikce vyplv, že jde o typick zmocňovac ustanoven, kter nen samo o sobě protistavnm (viz tž nlez ve věci sp. zn. Pl. S 20/05, Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu (dle jen "Sbrka rozhodnut"), svazek 40, nlez č. 47, vyhlšen pod č. 252/2006 Sb., v nž stavn soud uvedl, že „samotn dikce 696 odst. 1 obč. zkonku, kter pouze předjm přijet nov pravy, nen protistavn, protistavn je dlouhodob nečinnost zkonodrce, jež m za nsledek stavně neakceptovatelnou nerovnost a v konečnm důsledku porušen stavnch principů“). Byť jsou oba přpady rozdln (neboť na zkladě 444 odst. 2 obč. zkonku byla provděc prava přijata, zatmco na prava předvdan ustanovenm 696 odst. 1 v dan chvli absentovala), povaha zmocňovacho ustanoven zůstv shodn. Z tohoto důvodu lze zvěry stavnho soudu přijat ve věci sp.zn. Pl. S 20/05 použt, tudž stavn soud nvrh na zrušen 444 odst. 2 obč. zkonku zamtl.
14.
K posuzovan věci dle stavn soud považuje za ždouc připomenout, že předmětem konkrtn aplikace ve sporu u obvodnho soudu je ustanoven 7 vyhl. č. 440/2001 Sb., jehož zrušen navrženo nebylo. Jeho dikce je nsledujc:
Vše odškodněn bolesti a ztžen společenskho uplatněn
1) Vše odškodněn bolesti a ztžen společenskho uplatněn se stanov na zkladě bodovho ohodnocen stanovenho v lkařskm posudku.
2) Hodnota 1 bodu čin 120 Kč.
3) Ve zvlšť vjimečnch přpadech hodnch mimořdnho zřetele může soud vši odškodněn stanovenou podle tto vyhlšky přiměřeně zvšit.
K tomuto zjištěn ohledně aplikovan prvn normy stavn soud dodv, že se plně ztotožňuje s nzorem Sentu (bod 9), odkazuje na svoje zvěry zařazen do usnesen ve věci sp.zn. I. S 419/06 (ve Sbrce rozhodnut nepublikovno) a dodv, že obvodnmu soudu chyb „odvaha“ posoudit žalobu ve smyslu těchto principů. To znamen, že ve smyslu čl. 95 odst. 1 stavy je soudce vzn zkonem a mezinrodn smlouvou, kter je součst prvnho řdu. Soudce je tak oprvněn posoudit soulad jinho prvnho předpisu (tedy i 7 vyhl. č. 440/2001 Sb.) se zkonem nebo s takovou mezinrodn smlouvou. Dojde-li k zvěru, že jde o pravidlo chovn, kter je s nimi v rozporu, je soudce povinen takov pravidlo nepoužt (viz připomnan pravidlo iura novit curia). Je však logick, že v takovm přpadě mus spor rozhodnout a v odůvodněn vroku nležitě objasnit důvody, kter ho k takovmu rozhodnut vedly, včetně důvodů, pro kter podzkonn pravidlo neaplikoval.
15.
V dan věci se navrhovateli nabz tž využit pravidla zařazenho do 7 odst. 3 vyhl. č. 440/2001 Sb. Jde o prvn normu, kter soudu dv k vaze překročit bodov ohodnocen a přihldnout k mimořdnm okolnostem. Je sice pravdou, že judikatura obecnch soudů směřuje spše k restriktivnmu použit tohoto ustanoven (viz odkazy na str. 5 nvrhu), avšak jej zvěry nevylučuj, aby navrhovatel neshledal existenci podmnek pro zvšen odškodněn tž v předmětnm sporu. K tomu mohou sloužit tž vahy stavnho soudu vyjdřen v prvn větě nlezu ve věci sp.zn. III. S 350/03(Sbrka rozhodnut, svazek 38, nlez č. 186):
„Modernm stavnm nepsanm pravidlem, kter podle dnes již konstantn judikatury stavn soud rovněž aplikuje, je princip proporcionality, kter nlež mezi obecn zsady prvn, jež sice nejsou v prvnch předpisech vslovně obsaženy, avšak v evropsk prvn kultuře se bezezbytku uplatňuj (k tomu srov. např. nlez plna stavnho soudu ve věci sp. zn. Pl. S 33/97 Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 9, nlez č. 163, vyhlšen pod č.30/1998 Sb.). stavn soud se tak přihlsil k evropsk prvn kultuře i k jejm stavnm tradicm. Ve světle těchto obecnch zsad prvnch tak interpretuje stavn předpisy, předevšm Listinu zkladnch prv a svobod. Takov interpretace se pak promt i do vkladu jednotlivch prvnch předpisů, tzn. v tomto přpadě těch, kter upravuj vši přiznan nhrady za způsobenou škodu na zdrav (nhrady za ztžen společenskho uplatněn). Porušenm pravidla proporcionality může dojt k zsahu do stavně zaručench prv, a to konkrtně prva na soudn ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod).
-
V dan věci byl předmětem sporu vklad tehdy platn vyhl. č. 32/1965 Sb., o odškodněn bolesti a ztžen společenskho uplatněn, v přslušnm zněn, kter byla provděcm předpisem, vydanm na zkladě zkonnho zmocněn v ust. 444 odst. 2 obč. zk., a to zejmna 7 odst. 3 tto vyhlšky, dle kterho ve zvlšť vjimečnch přpadech hodnch mimořdnho zřetele může soud odškodněn přiměřeně zvšit, nad stanoven nejvyšš vměry odškodněn. Okresn soud Plzeň - město shledal, že v danm přpadě nastaly okolnosti hodn zvlštnho zřetele. Krajsk soud v Plzni a Nejvyšš soud ČR se přiklonily k opačnmu nzoru s tm, že současně k vši stěžovatelce přiznan nhrady uvedly, že soudu nepřsluš oprvněn zvšenm odškodněn za ztžen společenskho uplatněn postupem podle 7 odst. 3 uveden vyhlšky nahrazovat nedostatek tehdy platn prvn pravy, kdy vše odškodněn určen čstkou 30,- Kč za 1 bod neodpovd současnm mzdovm poměrům.
K uvedenmu se sluš konstatovat nsledujc. Podle nzoru stavnho soudu si lze stěž představit lepš přklad přpadu „hodnho mimořdnho zřetele“ podle 7 odst. 3 přslušn vyhlšky, než je nevratn a trval poškozen zdrav, v důsledku něhož došlo k označenmu omezen funkčnosti jednoho z nejvznamnějšch orgnů v lidskm těle jako celku (ledvin), a to - jak již bylo jednou řečeno - nesprvnm, nezodpovědnm a neprofesionlnm postupem operatra. Argumentace obecnho soudu I. stupně se v tomto směru nejvce blž stavně konformnmu vkladu předmětnho ustanoven. Podmnky pro aplikaci ust. 7 odst. 3 vyhlšky tedy podle nzoru stavnho soudu byly splněny.
stavn soud vychzel z nsledujcch kritri, kter v danm přpadě byla splněna nebo k nimž mělo podle jeho nzoru bt přihldnuto:
* zvažnost způsoben škody na zdrav, tzn. zda byly zasaženy (poškozeny) životně důležit orgny,
* možnost vylčen či eliminace způsoben škody, tzn. zda v důsledku poškozen je poškozen omezena ve svm způsobu života a jestli je nucena k pravidelnm kontrolm u lkařů, dalšm operativnm zkrokům či se v důsledku poškozen zdrav stala alespoň do určit mry zvisl na přstrojovm vybaven,
* mělo by se přihlžet k mře zaviněn (nedbalosti) operatra, tedy nakolik došlo k odchlen od standardnho (řdnho) postupu při operaci.
stavnmu soudu z hlediska jeho postaven jako soudnho orgnu ochrany stavnosti (čl. 83 stavy ČR) sice nepřsluš konstatovat, v jak konkrtn vši by nhrada za ztžen společenskho uplatněn měla bt přiznna, tzn. jak by měl bt nsobek podle 7 odst. 3 předmětn vyhlšky, vychzet je však nutno z principu proporcionality. Jinmi slovy řečeno, obecn soudy při posuzovn mimořdnch přpadů maj určit prostor k vaze, jakho nsobku použij. Z hlediska ochrany stavnosti však mus dbt o to, aby přiznan vše nhrady za ztžen společenskho uplatněn byla založena na objektivnch a rozumnch důvodech a aby mezi touto přiznanou vš (peněžn čstkou) a způsobenou škodou (jmou) - „zničenm“ jedn ledviny, existoval vztah přiměřenosti.
16.
Nad rmec nvrhu stavn soud poukazuje i na možnost zvšen bodovho ohodnocen jmy na zdrav postupem podle 6 odst. 1 vyhl. č. 440/2001 Sb.
17.
stavn soud se neztotožňuje s navrhovatelovou vahou o rozsahu jeho přezkumn pravomoci ve vztahu k prvnm předpisům (viz bod 3). Navrhovatelovo tvrzen považuje za vron čelov snahy doshnout toho, aby stavn soud sm posuzoval stavnost vyhlšky č. 440/2001 Sb. V tto věci je třeba plně respektovat vymezen souboru aktivně legitimovanch subjektů k podn takovho nvrhu (viz 64 zkona o stavnm soudu). stavn soud připomn, že z hlediska obsahovho navrhovatel svůj nvrh nesměřoval proti zkonu, ale proti vyhlšce č. 440/2001 Sb., přitom navrhovatel (obecn soud) nen k nvrhu na jej zrušen legitimovn, naopak, pokud je přesvědčen o protistavnosti vyhlšky, nemus ji použt a může rozhodnout pouze na zkladě a v duchu zkona, kter je vyhlškou provděn. S přpadnm nedostatkem aktivn legitimace kalkuluje i navrhovatel (str. 4, odstavec prvn) a pro tento přpad vyslovuje nzor, že by se stavn soud přesto měl stavnost vyhlšky zabvat, neboť podle čl. 87 odst. 1 psm. b) stavy, ve spojen s ustanovenm 11 odst. 2 psm. b) zkona o stavnm soudu, rozhoduje tak o zrušen jinch prvnm předpisů nebo jejich jednotlivch ustanoven. Tato vaha však nerespektuje, že předpokladem posuzovn stavnosti vyhlšky je nezbytn nvrh na zrušen podan k tomu oprvněnm subjektem - viz 64 odst. 2 zkona o stavnm soudu. Takovm subjektem nen sm o sobě ani stavn soud (srov. jeho oprvněn podle 78 odst. 2 omezen toliko na řzen o stavnch stžnostech).
18.
Na zkladě uvedench skutečnost stavn soud konstatuje, že nejsou dny důvody ke zrušen ustanoven 444 odst. 2 obč. zkonku, neboť toto ustanoven nen, samo o sobě, v rozporu s čl. 3 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod, a proto nvrh Obvodnho soudu pro Prahu 1, bez přtomnosti častnků a s jejich souhlasem (resp. s fikc souhlasu) mimo stn jednn, podle 70 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, zamtl.
Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujaly k rozhodnutí pléna soudkyně Eliška Wagnerová a Vlasta Formánková.