Ve věci návrhu na zrušení části ustanovení § 248 odst. 2 písm. e) občanského soudního řádu 2/2000 účinný od 07.01.2000
| Schválené: | 23.11.1999 |
| Účinnost od: | 07.01.2000 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ., OBČANSKÉ PRÁVO PROCESNÍ., SOUDNÍ PŘEZKOUMÁVÁNÍ ROZHODNUTÍ JINÝCH ORGÁNŮ., Správní rozhodnutí., Pokuty. Blokové pokuty. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 23. listopadu 1999 v plénu o návrhu Ing. P. N. na zrušení části ustanovení § 248 odst. 2 písm. e) občanského soudního řádu ve slovech "včetně rozhodnutí o pořádkových pokutách" takto:
Ustanovení § 248 odst. 2 písm. e) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 519/1991 Sb., ve slovech "včetně rozhodnutí o pořádkových pokutách" se zrušuje dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
Odůvodněn
Navrhovatel podal stavn stžnost proti usnesen Městskho soudu v Praze ze dne 31. března 1998 sp. zn. 28 Ca 317/97, kterm bylo zastaveno řzen ve věci jeho žaloby proti rozhodnut prezidenta Nejvyššho kontrolnho řadu (dle jen "NK") ze dne 20. května 1997 č. j. 1199/95-140/3-RK. Tmto rozhodnutm byl zamtnut navrhovatelův rozklad proti rozhodnut NK ze dne 12. prosince 1995 č. j. 95/22-SK/46 a bylo potvrzeno uložen pokuty ve vši 50 000 Kč podle 28 odst. 1 zkona č. 166/1993 Sb., o Nejvyššm kontrolnm řadu. Toto ustanoven stanov:
"(1) Fyzick osobě, kter zaviněně způsobila, že kontrolovan osoba nesplnila povinnost podle 24 tohoto zkona, může řad uložit pokutu až do vše 50 000 Kč.
(2) Pokutu lze uložit i opakovaně, nebyla-li povinnost splněna ani ve lhůtě nově stanoven kontrolujcmi.
(3) Pokutu lze uložit do jednoho měsce ode dne nesplněn povinnosti.
(4) Pokuty jsou přjmem sttnho rozpočtu Česk republiky.
(5) Pokuty vymh řad.".
Navrhovatel tvrd, že usnesenm Městskho soudu v Praze byla porušena jeho prva na soudn ochranu včetně přezkumu zkonnosti rozhodnut orgnu veřejn sprvy, jak mu je stavně zaručuje čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina") a čl. 6 odst. 1 mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod (dle jen "mluva"). K tomuto porušen došlo podle jeho nzoru v souvislosti s uplatněnm 248 odst. 2 psm. e) občanskho soudnho řdu (dle jen "o.s.ř."). Ustanoven 248 odst. 2 psm. e) o.s.ř., ve zněn zkona č. 519/1991 Sb., stanov, že ve sprvnm soudnictv soudy rovněž nepřezkoumvaj:
"rozhodnut sprvnch orgnů předběžn, procesn nebo pořdkov povahy včetně rozhodnut o pořdkovch pokutch".
Toto ustanoven je podle jeho tvrzen ve slovech "včetně rozhodnut o pořdkovch pokutch" v rozporu s čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny a čl. 6 odst. 1 mluvy.
Navrhovatel využil možnosti dan mu 64 odst. 1 psm. d) zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, a spolu s stavn stžnost podal nvrh na zrušen čsti ustanoven 248 odst. 2 psm. e) o.s.ř. ve slovech "včetně rozhodnut o pořdkovch pokutch". Vzhledem k tomu II. sent stavnho soudu posoudil splněn podmnek podle 74 zkona o stavnm soudu. stavn stžnost byla podna včas, oprvněnm navrhovatelem, kter byl řdně zastoupen, nvrh nen nepřpustn a stavn soud je k jeho projednn přslušn. Nvrh nebyl shledn ani zjevně neopodstatněnm.
Protože k tvrzenmu zsahu do zkladnho prva došlo za přm aplikace ustanoven, kter je předmětem nvrhu, došel II. sent stavnho soudu k zvěru, že jsou splněny podmnky 78 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb. Proto řzen o stavn stžnosti svm usnesenm z 21. řjna 1998 č. j. II. S 254/98-24 přerušil a nvrh na zrušen čsti předmětnho ustanoven o.s.ř. postoupil plnu stavnho soudu k rozhodnut podle čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy Česk republiky (dle jen "stava").
I.
Navrhovatel uvd, že v řzen před Městskm soudem v Praze se domhal zrušen rozhodnut NK, kterm mu byla uložena pořdkov pokuta ve vši 50 000 Kč, když na něm podle jeho nzoru NK vyžadoval splněn povinnosti, kter nen uložena zkonem. Rovněž formlně nebyl postup NK bez zvad. Městsk soud v Praze však rozhodl tak, že řzen v tto věci zastavil, přičemž sv rozhodnut odůvodnil odkazem na 248 odst. 2 psm. e) o.s.ř., podle kterho soudy ve sprvnm soudnictv nepřezkoumvaj rozhodnut sprvnch orgnů předběžn, procesn nebo pořdkov povahy včetně rozhodnut o pořdkovch pokutch.
Podle navrhovatelova nzoru předmětn ustanoven o.s.ř. ve slovech "včetně rozhodnut o pořdkovch pokutch" v rozporu s stavnmi předpisy vylučuje ze soudnho přezkumu řadu rozhodnut rozdln povahy. Může se jednat o pořdkovou pokutu 200 Kč podle sprvnho řdu, ale i o pokuty podle 71 odst. 2 zkona č. 455/1991 Sb., o živnostenskm podnikn (živnostensk zkon), ve vši 10 000 Kč, obdobnou pokutu podle 62 odst. 2 zkona č. 199/1994 Sb., o zadvn veřejnch zakzek, nebo dokonce pokutu do 500 000 Kč podle 11 zkona č. 136/1994 Sb., o barven a značkovn některch uhlovodkovch paliv a maziv a o opatřench s tm souvisejcch. Všechny pokuty ukld sprvn orgn, může je uložit opakovaně a všechny jsou vslovně jako pořdkov pokuty označeny. Jedn se o mimořdně zvažn zsah do sfry prv individua, kter může způsobit i ekonomickou likvidaci takto postiženho subjektu. Proto je třeba s ohledem na čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny a čl. 6 odst. 1 mluvy chpat prvo zkonodrce vyloučit možnost přezkumu rozhodnut orgnu veřejn sprvy velmi restriktivně. To plyne z čl. 4 odst. 4 Listiny, podle kterho mus bt při použvn ustanoven o mezch zkladnch prv a svobod šetřeno jejich podstaty a smyslu.
Dle navrhovatelova prvnho nzoru je proto nestavn paušln vyloučen soudnho přezkumu všech tzv. pořdkovch pokut bez jejich dalšho rozlišen. Na jedn straně chpe snahu zkonodrce zamezit neměrně vysok npad soudům v těchto věcech, na druh straně však řada takovch pokut může na osobu delikventa velmi tživě dopadnout. Postač přitom zrušen slov "včetně rozhodnut o pořdkovch pokutch", neboť pak bude moci soud sm posoudit, zda určit pokuta m povahu rozhodnut povahy vlučně pořdkov (např. pokuty podle sprvnho řdu), nebo zda vzhledem k okolnostem, intenzitě, vši sankce zasahuje tž do prv hmotněprvn povahy. Nyn tuto možnost uvžen soud nem a řzen mus zastavit bez přezkoumvn věci sam.
V tto souvislosti tž poukzal na zkon č. 36/1876 ř. z., kter ve svm 3 obsahoval podstatně užš vluky ze sprvnho přezkumu, takže prvn prava do roku 1952 poskytovala občanům podstatně vyšš standard prvn ochrany, než čin prava dnešn.
II.
Na vzvu soudce zpravodaje se k nvrhu vyjdřili častnci řzen. Za Sent Parlamentu Česk republiky se vyjdřila jeho předsedkyně Libuše Benešov, kter uvedla, že zkon č. 519/1991 Sb., kterm bylo předmětn ustanoven vneseno do o.s.ř., byl přijat na 18. schůzi Federlnho shromžděn dne 5. listopadu 1991, když ve Sněmovně lidu pro něj hlasovalo 87 z 92 přtomnch poslanců a ve Sněmovně nrodů v česk čsti 55 poslanců a ve slovensk čsti 52 poslanců ze 107 přtomnch. Sent se novelou o.s.ř. v tto čsti nezabval. Je věc stavnho soudu, aby posoudil stavnost nvrhu napadenho ustanoven o.s.ř.
Za Poslaneckou sněmovnu Parlamentu Česk republiky se vyjdřil jej předseda prof. Ing. Vclav Klaus, CSc., kter uvedl, že zkon č. 519/1991 Sb. byl přijat potřebnou většinou poslanců a byl řdně vyhlšen. Z věcnho hlediska připomněl obsah důvodov zprvy k tomuto zkonu, ze kter vyplv, že pravomoc soudů ve sprvnm soudnictv je stanovena tzv. generln klauzul. Okruh věc, kter by měly bt vyloučeny z přezkumu, je vymezen v 248 o.s.ř., přičemž jednotliv vjimky jsou formulovny obecně, a vztahuj se proto na všechna rozhodnut bez ohledu na to, o jak prvn předpis se opraj. Jejich vklad by měl bt restriktivn, neboť maj povahu vjimky z generln klauzule. Rozhodnut o pořdkovch pokutch je institutem, kter m sloužit k tomu, aby např. kontroln orgn měl činn nstroj k tomu, aby mohl plnit povinnosti, k nimž je zkonem a stavou přmo určen. Nen vyloučeno, aby rozhodnut o pořdkov pokutě zashlo do stavně zaručench prv a svobod. To ale nen předmětem stžnosti, neboť stěžovatel napad protistavnost vyloučen přezkumu takovho rozhodnut soudem, nikoli protistavnost pořdkovho deliktu jako takovho. Tento stěžovatelův nzor předseda Poslaneck sněmovny nesdl.
III.
stavn soud nejdřve přikročil k posouzen formlnch nležitost podanho nvrhu. Nvrh byl podn oprvněnm stěžovatelem za podmnek uvedench v 74 zkona č. 182/1993 Sb. Rovněž podmnky přpustnosti podle 66 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb. byly v danm přpadě splněny. Nvrh byl shledn přpustnm a stavn soud mohl dle postupovat podle směrnic 68 zkona č. 182/1993 Sb.
IV.
Pokud jde o stavnost 248 odst. 2 psm. e) o.s.ř. ve slovech "včetně rozhodnut o pořdkovch pokutch", došel stavn soud k zvěru, že toto ustanoven nen v souladu s čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny, čl. 6 odst. 1 mluvy a čl. 14 odst. 1 Mezinrodnho paktu o občanskch a politickch prvech (dle jen "Pakt") ve spojen s čl. 1 Listiny a čl. 1 a 4 stavy.
V danm přpadě stavn soud provd abstraktn kontrolu stavnosti bez ohledu na to, že podnětem k jejmu proveden byla stavn stžnost. Pokud nvrh splnil požadavky zkona č. 182/1993 Sb., je třeba s nm zachzet stejně jako s nvrhy jinch oprvněnch navrhovatelů podle 64 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb. Nejde proto o hodnocen pokuty v konkrtnm přpadě navrhovatele ( 28 odst. 1 zkona č. 166/1993 Sb.), nbrž o hodnocen pojmu "pořdkov pokuta" použitho obecně v 248 odst. 2 psm. e) o.s.ř. v jeho plnm vznamu, tj. i tam, kde se vslovně o "pořdkov" pokutě nehovoř, jestliže však tato pokuta m "pořdkov" charakter. Navrhovatel sice tvrd, že tento pojem "pořdkov" použvaj všechny jm uveden předpisy, prvě v přpadě vůči němu použitho 28 odst. 1 zkona č. 166/1993 Sb. to však neodpovd skutečnosti. Věc byla stavnm soudem posouzena takto.
Tento pojem použv řada prvnch předpisů z oboru civilnho, trestnho a sprvnho procesnho prva a prvn předpisy upravujc postaven a působnost orgnů kontroly a inspekce. Tato rozhodnut jsou konstruovna jako civilněprocesn, trestněprocesn nebo sprvněprocesn sankce, tedy opatřen, kter maj pomoci zajistit hladk průběh určitho řzen a součinnost jeho častnků v přpadě, že by nebyli ochotni se na řzen podlet způsobem, kter stanov zkon (dostavit se, předložit požadovan listiny, vydat věci důležit pro řzen atd.), nebo by jeho průběh jinak ztěžovali či dokonce mařili. Proto je možno je ukldat i opakovaně, dokud nebude odpovdajc průběh řzen zajištěn (neplat zsada, ne bis in idem).
Sankce v podobě pořdkov pokuty ukldan sprvnmi orgny jako pořdkov opatřen přitom byla původně konstruovna vce jako upozorněn na povinnost respektovat stanoven pravidla a nedosahovala stupně represe nebo prevence ve smyslu trestněprvnch a sprvnětrestnch deliktů. Jako přklad lze uvst 45 odst. 1 sprvnho řdu, podle kterho tomu, kdo ztěžuje postup řzen, zejmna tm, že se bez zvažnch důvodů nedostav na vzvu ke sprvnmu orgnu, ruš přes předchoz napomenut pořdek, bezdůvodně odmt svědeckou vpověď, předložen listiny nebo proveden ohledn, může sprvn orgn uložit pořdkovou pokutu až do vše 200 Kč; u vojků v činn službě a u přslušnků veřejnch ozbrojench sborů odevzd věc k vyřzen podle kzeňskch předpisů. V poslednch letech je však patrn tendence ke zvyšovn čstek, kter se v podobě "pořdkovch pokut" ukldaj.
Obdobnou povahu jako pořdkov pokuty ve sprvnm řzen maj i pořdkov opatřen v kontroln a inspekčn činnosti. I zde je jejich poslnm zajistit nležit průběh kontroln akce, kter by zpravidla byla neprovediteln bez součinnosti kontrolovanch. Kromě toho jsou zde ve srovnn s procesnmi pořdkovmi opatřenmi někter zvlštnosti souvisejc s povahou kontroln činnosti samotn. Pokud jde o kontroln činnost kontrolorů NK, jsou při provděn kontroly podle 21 zkona č. 166/1993 Sb. oprvněni:
a) vstupovat do objektů, zařzen a provozů, na pozemky a do jinch prostor kontrolovanch osob, pokud souvis s předmětem kontroly;
b) požadovat na kontrolovanch osobch, aby ve stanovench lhůtch předložily originln doklady a dalš psemnosti, zznamy dat na paměťovch mdich prostředků vpočetn techniky, jejich vpisy a zdrojov kdy programů, vzorky vrobků nebo jinho zbož;
c) seznamovat se s utajovanmi skutečnostmi, prokž-li se osvědčenm pro přslušn stupeň utajen těchto skutečnost, vydanm podle zvlštnho zkona;
d) požadovat na kontrolovanch osobch poskytnut pravdivch a plnch, stnch a psemnch informac o zjišťovanch a souvisejcch skutečnostech;
e) zajišťovat v odůvodněnch přpadech doklady; jejich převzet mus kontrolovan osobě psemně potvrdit a ponechat j kopie převzatch dokladů;
f) požadovat, aby kontrolovan osoby podaly ve stanoven lhůtě psemnou zprvu o odstraněn zjištěnch nedostatků;
g) použvat telekomunikačn zařzen kontrolovanch osob v přpadech, kdy je jejich použit nezbytn pro zabezpečen kontroly.
Podle 24 odst. 1 zkona č. 166/1993 Sb. jsou kontrolovan osoby povinny poskytnout součinnost odpovdajc uvedenm oprvněnm kontrolujcch ( 21 zkona č. 166/1993 Sb.). Fyzick osoby nemaj povinnost podle 21 psm. d) zkona č. 166/1993 Sb., jestliže by jejm splněnm způsobily nebezpeč trestnho sthn sobě nebo osobm blzkm. Pokud tuto součinnost neposkytnou, může jim NK podle 28 odst. 1 až 3 zkona č. 166/1993 Sb. uložit do jednoho měsce ode dne nesplněn povinnosti pokutu až do vše 50 000 Kč, a to i opakovaně, nebyla-li povinnost splněna ani ve lhůtě nově stanoven kontrolujcmi. Podobn pravidla stanov kontroln řd podle zkona č. 552/1991 Sb., o sttn kontrole, ve zněn pozdějšch předpisů. Souhrnn vše opatřen, kter je zde vslovně označeno jako "pořdkov" pokuta, však nemůže přeshnout 200 000 Kč.
stavn soud v danm přpadě došel k zvěru, že i když v zkoně č. 166/1993 Sb. tato pokuta nen vslovně označena jako pořdkov, znaky pořdkov pokuty ve smyslu pořdkovho opatřen sprvnho orgnu naplňuje. Plyne to z jej povahy, cle a čelu. NK při vkonu kontroln činnosti je vybaven vrchnostenskmi oprvněnmi vůči kontrolovanm subjektům (srov. 21 zkona č. 166/1993 Sb.). Při kontrole postupuje prvně upravenm způsobem, ve kterm je oprvněn vyžadovat plněn zkonem stanovench povinnost na straně kontrolovanch subjektů. Jestliže kontrolovan subjekt, kter m uloženu takovou povinnost, tuto povinnost nespln a ztěžuje nebo mař kontroln akci, může bt jej splněn vynucovno pořdkovm opatřenm v nejrůznějš podobě včetně pokuty. Pokuta podle 28 odst. 1 zkona č. 166/1993 Sb. m přitom nepochybně povahu opatřen, kter je v 19 zkona č. 552/1991 Sb. označeno jako pořdkov pokuta.
stavn soud však zdůrazňuje, že v dan věci neposuzoval, zda v přpadě, kter dal podnět k řzen, mohl NK kontrolu vykonat a zda proto takov povinnost na straně odpovědnho subjektu po prvu byla. Podnětem byla pouze otzka stavnosti odmtnut spravedlnosti (denegatio iustitiae) v podobě zastaven řzen před Městskm soudem v Praze z důvodu vluky přezkumu pořdkovch opatřen sprvnch orgnů včetně rozhodnut o pořdkovch pokutch. Bude až věc obecnho soudu, aby tento konkrtn problm posoudil. stavn soud v rmci minimalizace zsahu do kompetence obecnch soudů (zde sprvnho soudnictv) do tto problematiky nepovažoval za nutn vstoupit. Stejně tak stavn soud obecně neposuzoval, nakolik jsou ještě takov opatřen v jednotlivch prvnch předpisech skutečně "pořdkovmi pokutami" a nakolik nepřmo sankcemi za porušen hmotnho prva, neboť to nebylo rovněž předmětem řzen.
Lze tak uzavřt, že pokuta podle 28 odst. 1 zkona č. 166/1993 Sb. je srovnateln s jinmi pokutami, kter jsou vslovně jako "pořdkov" označeny, a dopad proto na ni vluka podle 248 odst. 2 psm. e) o.s.ř. stavn soud proto mohl posoudit jako dalš otzku to, zda v přpadě pořdkov pokuty jde o rozhodnut, kter jsou způsobil zashnout do zkladnch prv nebo svobod. V takovm přpadě by byla jejich vluka ze soudnho přezkumu formou sprvnho soudnictv v rozporu s čl. 36 odst. 2 Listiny, kter stanov, že rozhodnut tkajc se zkladnch prv a svobod podle Listiny nesm bt vyloučeno z pravomoci soudů. Z thož důvodu by byl rovněž 248 odst. 2 psm. e) o.s.ř. v rozporu s čl. 4 stavy.
stavn soud došel k zvěru, že pořdkov pokuty ukldan ve sprvnm řzen a při kontroln činnosti jsou svou povahou obecně způsobil zashnout do zkladnch prv a svobod prvnho subjektu s ohledem na jejich vši a možnost opakovanho ukldn. Mohou bt přitom vydvny na zkladě volnho uvžen, takže nen vyloučen ani diskriminačn efekt jejich ukldn vůči různm subjektům. Jestliže se v našem prvnm řdu stanov možnost sprvnho orgnu uložit opakovaně pořdkovou pokutu ve vši až 500 000 Kč ( 11 zkona č. 136/1994 Sb.), jde o vrazn zsah do postaven prvnho subjektu.
Na otzku, kter konkrtn stavně zaručen zkladn prva jsou napadenm ustanovenm porušena, došel stavn soud k zvěru, aniž by považoval za nutn zkoumat všechny stavn aspekty tohoto problmu, že jde předevšm o porušen rovnosti v prvech vůči veřejn moci podle čl. 1 Listiny ve spojen s porušenm prva na spravedliv proces podle čl. 6 odst. 1 mluvy.
Čl. 1 Listiny zaručuje rovnost v prvech vůči veřejn moci. V přpadě pořdkovch opatřen v civilnm procesu ( 53 a 54 o.s.ř.) a trestnm řzen ( 66 trestnho řdu) je zaručeno soudn přezkoumn takovho opatřen vyšš soudn instanc. V rmci sprvnho rozhodovn dotčen osoba tuto možnost nem. Již to samo o sobě, pokud by zde nebyly zvažn důvody pro soudn vluku, by mělo za nsledek nestavnost takov pravy. V danm přpadě stavn soud takov zvažn důvody nezjistil. Prvě naopak, porovnnm mry možnho zsahu tzv. pořdkovm opatřenm došel k zvěru, že sprvněprocesn sankce jsou v řadě přpadů daleko zvažnějšho charakteru, než je tomu v přpadě civilnho nebo trestnho řzen, a to s ohledem na možnou vši těchto opatřen. Důvod pro vjimečnou nerovnost v prvech častnků sprvnho (i kontrolnho procesu) a častnků soudnho procesu proto v tto oblasti nebyl shledn.
Dle stavn soud posoudil, zda je zde alespoň jedno konkrtn stavně zaručen prvo, kter je napadenou pravou porušeno. Aniž hledal všechna možn porušen, shledal porušen stavně zaručenho prva na soudn ochranu podle čl. 6 odst. 1 mluvy, kter zajišťuje každmu: "prvo na to, aby jeho zležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřen lhůtě projednna nezvislm a nestrannm soudem, zřzenm zkonem, kter rozhodne o jeho občanskch prvech nebo zvazcch nebo o oprvněnosti jakhokoli trestnho obviněn proti němu. Rozsudek mus bt vyhlšen veřejně, avšak tisk a veřejnost mohou bt vyloučeny buď po dobu celho nebo čsti procesu v zjmu mravnosti, veřejnho pořdku nebo nrodn bezpečnosti v demokratick společnosti, nebo když to vyžaduj zjmy nezletilch nebo ochrana soukromho života častnků anebo, v rozsahu považovanm soudem za zcela nezbytn, pokud by, vzhledem ke zvlštnm okolnostem, veřejnost řzen mohla bt na jmu zjmům spravedlnosti".
Navrhovatel sm sv tvrzen nijak blže neodůvodnil, pouze uvedl, že všechny pokuty ukld sprvn orgn, může je uložit opakovaně a všechny jsou vslovně jako pořdkov pokuty označeny a jedn se o mimořdně zvažn zsah do sfry prv individua, kter může způsobit i ekonomickou likvidaci takto postiženho subjektu. stavn soud se s touto navrhovatelovou argumentac nemohl ztotožnit, avšak podle sv judikatury je vzn petitem nvrhu, nikoli jeho odůvodněnm.
stavn soud předevšm zastv stanovisko, že čl. 6 odst. 1 mluvy nedopad na sprvn rozhodnut a sprvn rozhodovn jako takov, nbrž zaručuje soudn přezkum takovch rozhodnut v přpadě, že se daj podřadit pod pojem "občanskch prv nebo zvazků (civil rights and duties, les droits et obligations de caractere civil)", kter chpou evropsk orgny značně široce. Nicmně uložen pořdkov pokuty je sprvněprocesn sankc, kter slouž k vymhn určit procesn povinnosti, a tedy aktem vrchnostensk povahy, i když m majetkovou povahu, dotk se vlastnictv a s nm spojench dalšch prv, jako je např. provozovn podnikatelsk činnosti (jak namt navrhovatel), ale i všech dalšch prv, kter jsou nějak spjata s potřebou vlastnit majetek.
V danm přpadě však jde o občansk zvazek ve smyslu občanskch (chpno jako veřejnoprvnch, v angličtině označovanch pojmem "civic"), nikoli občanskoprvnch (civil) povinnost, kter m zajistit akceschopnost sttn moci nezbytnou v podmnkch demokratick společnosti. Zde nejde o soukromoprvn vztah ve vše uvedenm smyslu podle čl. 6 odst. 1 mluvy nebo ve smyslu čl. 90 věty prvn stavy. Jde o vrchnostensk vztah, kter m zajistit to, aby byly stt a veřejn sprva vůbec schopny plnit svoje funkce. Z tohoto hlediska stavn soud stěžovatelovy nmitky neuznal.
Proto se stavn soud zabval druhou oblast aplikace požadavků spravedlivho procesu vyjdřenou v čl. 6 odst. 1 mluvy pojmem "oprvněnost jakhokoli trestnho obviněn" (determination of any criminal charge, toute accusation en matiere pnale).
Pořdkov pokuty ve sprvnm řzen jsou sankc za protiprvn chovn. Jak bylo vše uvedeno, nevyplvaj z občanskch prv a zvazků (civil rights and duties, les droits et obligations de caractere civil) ve smyslu civilnho prva jakkoli široce chpanho. Jejich poslnm je postihnout toho, kdo poruš sv povinnosti ve veřejnoprvnm vztahu. Z hlediska judikatury evropskch orgnů přitom plat, že v čl. 6 odst. 1 mluvy dopad obrat "o oprvněnosti jakhokoli trestnho obviněn" na vše, co je ve vnitrosttnm prvu jako trestn obviněn označeno. Kromě toho však byl tento pojem vztažen i na obviněn z protiprvnho jednn, kter vnitrosttn prvo za trestn nepovažovalo. V našich podmnkch by mohlo jt např. o tresty vězen v armdě, pokud by nebyla v tomto směru učiněna vhrada při přstupu k mluvě učiněn k jejm člnkům 5 a 6, vhrada v tom smyslu, že tato ustanoven nebrn ukldn kzeňskho trestu vězen podle 17 zkona č. 76/1959 Sb., o některch služebnch poměrech vojků. Jinak řečeno, je věc vnitrosttn pravy, co označ za trestn čin a co bude automaticky v režimu čl. 6 odst. 1 mluvy (prvo na spravedliv proces). Stt však naopak nemůže libovolně něco jako trestn čin neoznačit a přitom hrozit sankc zvažnějš než ve srovnateln oblasti trestnho prva.
Rovněž obrat "criminal charge" je v judikatuře Evropskho soudu pro lidsk prva chpn šřeji než pouh trestn obviněn z trestnho činu podle vnitrosttnho trestnho řdu jako např. v 160 odst. 1 trestnho řdu. Na chybn překlad vrazu "offence" v čl. 5 odst. 1 psm. c) mluvy již konečně bylo při rozhodovn stavnho soudu upozorněno (Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu Česk republiky, sv. 1, s. 144). Nelze proto vychzet pouze z formlnho znaku (opatřen podle trestnho prva), nbrž i ze znaků materilnch, ktermi jsou u takovch opatřen posouzen toho, zda jde jen o reparaci, nhradu škody (typick pro npravn prostředky kontroly a dozoru), nbrž o sankci, kter působ preventivně (aby odpovědn subjekt neopakoval protiprvn jednn) a represivně (aby byl postižen za to, co udělal). Důležit je rovněž přsnost sankce, kter nemus spočvat v přpadě deliktnho jednn jen v odnět svobody, ale např. i v peněžitm trestu, jehož vše je srovnateln s jinmi postihy, kde prvo na spravedliv proces zajištěno je.
stavn soud došel k zvěru, že pořdkov pokuty v prvnm řdu Česk republiky takovou sankci za deliktn jednn podle čl. 6 odst. 1 mluvy představuj. Jsou stanoveny zkonem a zamšleny jako preventivn a současně represivn opatřen veřejn moci. Jejich vši (až do 500 000 Kč opakovaně) je proto třeba srovnat s povahou trestnch činů, za kter je možno rovněž uložit peněžit trest. Takovch trestnch činů zn nš trestn zkon destky a souvisej s problematikou veden určitch prvnch procesů a kontrol (jako blzk povahou např. 124a až 124c, 125, 129, 145a, 148a, 169b, 171, 175, 176, 255, 257a trestnho zkona). Podle 53 trestnho zkona spočv peněžit trest v povinnosti zaplatit sttu od 2 tisc do 5 milinů Kč. Prvo na spravedliv proces je v jejich přpadě zaručeno.
Jestliže tedy u těchto trestnch činů je sankce v podobě peněžitho trestu (často nižš než pořdkov pokuta) v režimu čl. 6 odst. 1 mluvy, nen rozumn důvod, proč by tomu nemělo bt v přpadě pořdkovch pokut, u kterch se často ani nevyžaduje zaviněn (nikoli však v přpadě 28 odst. 1 zkona č. 166/1993 Sb.). Totž se tk i přestupků, za kter lze uložit jako sankci pokutu, kter je podle 83 zkona o přestupcch přezkoumateln soudem, pokud převyšuje čstku 2 000 Kč. Zde jen mimochodem stavn soud poznamenv, že každ sankce za přestupek je v režimu čl. 6 odst. 1 mluvy (srov. Case of Lauko v. Slovakia. European Court of Human Rights 4/1998/907/1119 z 2. 9. 1998 a Case of Kadubec v. Slovakia. European Court of Human Rights 5/1998/908/1120 z 2. 9. 1998), i když pokuta nedoshne uveden vše. To plat bez ohledu na skutečnost, že za přestupek nelze stanovit trest odnět svobody a trest nen veden ve zvlštnm rejstřku. Takov postup proto nesplňuje požadavek přiměřenosti zsahu orgnu veřejn moci jako součsti pojmu prvnho sttu podle čl. 1 stavy.
stavn soud tak došel k zvěru, že ustanoven 248 odst. 2 psm. e) o. s. ř. ve slovech "včetně rozhodnut o pořdkovch pokutch" nen v souladu s čl. 6 odst. 1 mluvy ve spojen s čl. 1 a 4 stavy, čl. 1, čl. 36 odst. 1 a 2 Listiny.
Odepřen soudn ochrany ve věcech přezkumu rozhodnut orgnů veřejn sprvy je možn v přpadě, že tak stanov zkon. Nen to však možn v přpadě, že se jedn o rozhodnut, kter se tkaj zkladnch prv a svobod podle Listiny, stavy a mezinrodnch mluv podle čl. 10 stavy. Jakkoli jin postup je v rozporu s čl. 36 odst. 2 Listiny a čl. 4 stavy. Každ fyzick i prvnick osoba m v Česk republice stavně zaručeno prvo na spravedliv proces podle čl. 6 odst. 1 mluvy.
V přpadě rozhodnut o pořdkovch pokutch však toto prvo 248 odst. 2 psm. e) o. s. ř. nezaručuje, neboť je jm odňato prvo nechat přezkoumat rozhodnut orgnu veřejn sprvy nezvislm a nestrannm soudem. Tento požadavek nezaručuje poskytnut prva na jinou ochranu v podobě odvoln k vyšš sprvn instanci, v danm přpadě v podobě rozkladu k prezidentu NK. Prezident NK ovšem nesplňuje požadavky čl. 36 odst. 1 Listiny, čl. 6 odst. 1 mluvy a čl. 14 odst. 1 Paktu, byť na rozdl od sprvnch orgnů nen přmo jmenovn vldou nebo vyššm sprvnm orgnem. V dan věci nemůže splňovat předevšm požadavek nestrannho orgnu, když jako takov nemůže bt nikdy chpn navrhovatelem. Ani stavn definice NK jako nezvislho orgnu (čl. 97 stavy) nezaručuje naplněn čl. 81 stavy, čl. 36 odst. 1 Listiny a čl. 6 odst. 1 mluvy, neboť se tk kontroln činnosti NK ve vztahu k vkonnm orgnům, nikoli ukldn pořdkovch pokut, kde NK nepostupuje jako nezvisl tribunl, nbrž jako sprvn řad.
Tento postup současně nezaručuje rovnost v prvech stejně dotčench subjektů stavně zaručench prv a svobod podle čl. 1 Listiny. Je tž v rozporu se zsadou přiměřenosti zsahu orgnu veřejn moci, jak plyne z čl. 1 stavy, kter požaduje, aby veřejn moc v Česk republice vystupovala podle pravidel prvnho sttu. Mezi tato pravidla patř rovněž zsada přiměřenosti zsahu, pravidlo racionln zdůvodnitelnosti zsahu (zkaz svvole) a zkaz nadbytečnho použit jinak racionlně zvolench nstrojů regulace. Protože již v tomto bodě bylo z vše uvedench důvodů shledno porušen stavnch předpisů, stavn soud se již dalšmi důvody nezabval, neboť to nebylo ani z hlediska možn budouc prvn pravy potřebn, když jedinm řešenm je zrušen tto čsti 248 odst. 2 psm. e) o. s. ř. a umožněn soudn kontroly rozhodnut o pořdkovch pokutch vydanch v oblasti sprvnho prva a kontroln činnosti.