Ve věci návrhu na zrušení části ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, a na zrušení přílohy č. 2 k tomuto zákonu 18/2008 účinný od 31.01.2008
| Schválené: | 20.11.2007 |
| Účinnost od: | 31.01.2008 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | Obce jako subjekty práv a povinností., Státní rozpočet. Rozpočty územních celků, krajů a obcí., Daně obecně. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 20. listopadu 2007 v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Františka Duchoně, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jiřího Muchy, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného, Elišky Wagnerové a Michaely Židlické ve věci návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky na zrušení části ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů a na zrušení přílohy č. 2 k tomuto zákonu, takto:
Návrh na zrušení části ustanovení § 4 odst. 2 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění novely č. 483/2001 Sb., a na zrušení přílohy č. 2 k tomuto zákonu, ve znění novely č. 483/2001 Sb., se zamítá.
Odůvodněn
I.
Vymezen věci a rekapitulace nvrhu
1. stavnmu soudu byl dne 29. června 2006 doručen nvrh skupiny 28 sentorů Sentu Parlamentu Česk republiky (dle tž "navrhovatel" či "navrhovatel") na zrušen čsti ustanoven 4 odst. 2 zkona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovm určen vnosů některch dan zemnm samosprvnm celkům a některm sttnm fondům (zkon o rozpočtovm určen dan), ve zněn zkona č. 492/2000 Sb., zkona č. 483/2001 Sb., zkona č. 387/2004 Sb. a zkona č. 1/2005 Sb. (dle tž "zkon o rozpočtovm určen dan"), ve slovech "a to ve vši odpovdajc poměru nsobku počtu obyvatel obce podle bilance počtu obyvatel Česk republiky k 1. lednu běžnho roku a koeficientu velikostn kategorie obce k součtu těchto nsobků všech obc v Česk republice. Koeficienty velikostnch kategori obc jsou uvedeny v přloze č. 2 k tomuto zkonu".
Navrhovatel požadoval i zrušen přlohy č. 2 k tomuto zkonu.
2. V vodn čsti navrhovatel zrekapituloval obsah a vznam zkona o rozpočtovm určen dan, zejmna ve vztahu k ustanoven, jehož zrušen je navrženo. Uvedl, že tento zkon byl součst souboru zkonů přijatch v souvislosti s reformou veřejn sprvy. Zkon alokuje vznamnou čst veřejnch financ, konkrtně stanovuje podl veřejnch rozpočtů a některch sttnch fondů na vnosech daně z přidan hodnoty, spotřebnch dan, dan z přjmů, daně z nemovitost a daně silničn. Clem zkona je podle jeho důvodov zprvy zajistit fiskln dostatečnost jednotlivch rovn rozpočtů zemnch samosprvnch celků a zajistit, spolu s ostatnmi přjmy, pokryt minimlnch potřeb obc a krajů. Navrhovatel zdůraznil, že akceptuje legitimitu zkona jako takovho, zpochybňuje jen stavnost napadench čst.
3. Rozpor napadench ustanoven s stavnm pořdkem vid navrhovatel v jejich kolizi s čl. 1 a 4 Listiny zkladnch prv a svobod a čl. 8 stavy Česk republiky (dle tž "stava". Napaden ustanoven jsou v rozporu s stavně garantovanm principem rovnosti v prvech. Maj-li si bt podle stavnho pořdku rovni v prvech jednotliv lid, plat tento princip nepochybně i na jejich společenstv, tedy i na zemn společenstv občanů, ktermi jsou obce. Zkon nicmně "přirozen princip", podle něhož větš obce maj větš přjmy již jen s ohledem na větš počet svch obyvatel, deformuje "jakmisi uměle vytvořenmi koeficienty, kter většm obcm přjmy nsob a menšm redukuj". To je tak podstatou zpochybňovan stavnosti zkona. Rovnost v prvech je sice relativn, "pokud však s rozdlnmi subjekty nen ve srovnateln situaci zachzeno stejně, je zapotřeb, aby pro to existovaly objektivn a rozumn důvody." Nutno přitom respektovat zsadu přiměřenosti. čelem zkona je totiž akcelerovn likvidace malch obc, což je tak vyjdřeno v důvodov zprvě. Jde tedy nejen o tok na stavně garantovanou rovnost v prvech, ale tak na stavně zaručenou samosprvu zemnch samosprvnch celků a zejmna na samotnou existenci menšch zemnch samosprvnch celků. Tm je porušen i čl. 8, čl. 100 odst. 1 a čl. 101 odst. 3 stavy ČR.
4. Prvn prava nezaručuje malm obcm dostatečn přjem k plněn jejich funkc a k tomu, aby mohly zajistit svm občanům životn podmnky srovnateln s většmi městy. Tm podporuje neždouc migraci obyvatel do velkch měst a vyklidňovn venkova. Dalšm neefektivnm jevem, souvisejcm s kritizovanou prvn pravou, je "uměl slučovn obc", jehož jedinm clem je "postup" k vyššmu koeficientu, event. fiktivn (tedy jen registračn) navyšovn počtu obyvatel. S tm ostře kontrastuje rozdlen finančnch prostředků ve prospěch krajů, kter je určeno jen počtem obyvatel v přslušnm kraji. Smyslem zrušen napadench ustanoven je vyprovokovn veřejn debaty a nsledn stanoven "životnho minima obce, tj. zkonn garantovn takovch přjmů, kter by zajistily fungovn zemn samosprvy a odpovdajc životn podmnky i obyvatelům většch měst."
5. V zvěru navrhovatel požaduje odložen vykonatelnosti derogačnho nlezu.
II.
Rekapitulace podstatnch čst vyjdřen častnků řzen
6. K vzvě stavnho soudu podali, podle 69 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, v platnm zněn (dle jen "zkon o stavnm soudu"), vyjdřen Sent Parlamentu Česk republiky a Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky, jako častnci řzen.
7. Předseda Poslaneck sněmovny Ing. Miloslav Vlček odmtl, za Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR, navrhovatelem tvrzenou protistavnost napaden čsti zkona. Stvajc prava je důsledkem komplexnho vvoje prvn pravy, kterou nvrh zkresluje. Navc, v průběhu projednvn zkona ve Sněmovně byly koeficienty pro nejmenš obce navšeny. Je nesporn, že odpovědn posouzen celho systmu rozpočtovho určen vnosů dan je možn až po vyhodnocen delšho časovho obdob. Tomu ovšem nvrh podan stavnmu soudu vůbec neprospv. Zkonodrn sbor přijal tento zkon v přesvědčen, že je v souladu s stavnm pořdkem ČR.
8. Za Sent Parlamentu ČR se k nvrhu vyjdřil předseda Sentu MUDr. Přemysl Sobotka. Upozornil na politickou diskusi, kter zazněla v Sentu v průběhu rozpravy o zkonu o rozpočtovm určen dan. Někteř sentoři pravu kritizovali jako přliš centralistickou, jin naopak zdůrazňovali prospěch, kter maj ze zkona obce z regionů bez silnch podnikatelskch subjektů. Někteř sentoři argumentovali z obdobnch pozic, z jakch vychz nvrh, jin upozorňovali na nutnost politickho kompromisu. Argument protistavnost zkona však v diskusi vůbec nezazněl. Podle stanoviska Sentu "jde o velmi složit problm, jehož věcn řešen je nanejvš konsensuln (politickou) zležitost majc pro rozvoj společnosti značn důsledky (sociln, demografick apod.), nicmně při rozhodovn o n je třeba vzt tž v vahu efektivitu vynaložench daňovch prostředků, kter je předurčena nezbytnou optimln mrou centralizace a koncentrace, resp. alokac zdrojů, kter nejsou neomezen." Argument navrhovatele o podlu krajů na vnosu některch dan nen přesn, neboť i tento vnos se nerozděluje jen podle počtu obyvatel kraje k celkovmu počtu obyvatel sttu, ale tž na zkladě kritri jinch (rozloha kraje, počet obc, hustota silničn stě atd.).
9. stavn soud dle poždal, podle 48 odst. 2 zkona o stavnm soudu, o vyjdřen Svaz měst a obc Česk republiky. Ten uvedl, že systm rozdělovn finančnch prostředků obcm na zkladě dvou kritri, tj. počtu obyvatel a velikostn kategorie obce, nen znm pouze v Česk republice, ale tž v dalšch zemch, např. v Rakousku a na Slovensku. Ani jin zahraničn pravy nepřerozděluj stanoven podly na danch všem obcm stejně, ale použvaj k tomu různ dalš kritria (vedle těch znmch v českm zkoně např. i počet osob určitho věku nebo nadmořsk vška). Původn nvrh zkona o rozpočtovm určen dan měl zsadně omezit přjmy zejmna nejmenšm obcm do 100 obyvatel. K tomu ale, pravou koeficientu v rmci pozměňovacch nvrhů, nedošlo. V porovnn s předchzejc pravou došlo, na zkladě stvajcho zkona, k navšen přjmů u cca 78% obc, naopak u zbylch 22% došlo k poklesu přjmů. Nelze řci, že by nov systm přerozdělovn daňovch přjmů snžil přjmy někter skupiny obc vrazně vce než jin skupině. V každ velikostn kategorii obc lze najt obce, ve kterch došlo k poklesu, přpadě k růstu přjmů. Poklesy v přjmech nastaly u obc ležcch v regionech s vyšš regionln ekonomickou aktivitou.
10. stavn soud poždal o vyjdřen rovněž Ministerstvo financ. Podle jeho vyjdřen, při posuzovn porušen principu rovnosti nutno mt na zřeteli, že primrně nejde o přerozdělovn ve vztahu k jednotlivm občanům, nbrž ve vztahu k zemnm samosprvnm celkům - konkrtně ve vztahu k obcm, jejichž činnost m bt mj. i tmto způsobem zajištěna. Rozsah činnost, kter obce zajišťuj, se do značn mry liš prvě i v zvislosti na jejich velikosti. Větš obce se stvaj přirozenmi spdovmi centry života a z toho pak vyplvaj určit požadavky na infrastrukturu těchto obc a na zajištěn jejich provozu. Tuto infrastrukturu přitom využvaj tž obyvatel menšch obc. Z toho vyplv, že při rozdělen vnosu čsti dan je třeba, kromě počtu obyvatel, nastavit ještě dalš rozlišovac kritrium - koeficient podle velikosti obce.
III.
Dikce ustanoven 4 odst. 2 zkona č. 243/2000 Sb.
11. Navrhovatel napad stavnost čsti 4 odst. 2 zkona č. 243/2000 Sb. Cel ustanoven 4 odst. 2 zkona, ve zněn novely č. 483/2001 Sb., zn (napaden čst je zvrazněna podtrženm):
"(2) Každ obec se na uveden procentn čsti celosttnho hrubho vnosu daně podle odstavce 1 psm. b) až f) podl stanovenm procentem. Procento zveřejn Ministerstvo financ v dohodě s Českm statistickm řadem vyhlškou, vydanou každoročně s činnost od 1. zř běžnho roku,
a to ve vši odpovdajc poměru nsobku počtu obyvatel obce podle bilance počtu obyvatel Česk republiky k 1. lednu běžnho roku a koeficientu velikostn kategorie obce k součtu těchto nsobků všech obc v Česk republice. Koeficienty velikostnch kategori obc jsou uvedeny v přloze č. 2 k tomuto zkonu."
12. Navrhovatel navrhl rovněž zrušen přlohy č. 2 zkona o rozpočtovm určen dan, kter stanov koeficienty velikostn kategorie obc.
IV.
Upuštěn od stnho jednn
13. Podle ustanoven 44 odst. 2 zkona o stavnm soudu může stavn soud se souhlasem častnků upustit od stnho jednn, nelze-li od tohoto jednn očekvat dalš objasněn věci. Vzhledem ke skutečnosti, že citovan ustanoven lze vzthnout i na posouzen tto věci, stavn soud si vyždal od častnků řzen vyjdřen, zda souhlas s upuštěnm od stnho jednn. Pro usnadněn komunikace s častnky tohoto řzen obsahovala vzva ze dne 28. srpna 2007, jž se stavn soud dotzal na zmněn souhlas, doložku, že pokud do 10ti dnů od doručen tto vzvy nedojde přslušn sdělen, bude mt stavn soud za to, že s upuštěnm od stnho jednn souhlas. Advokt JUDr. Jaroslav Hostinsk, kter mezitm převzal prvn zastoupen skupiny sentorů, jako navrhovatelů, podnm ze dne 13. zř 2007 vyjdřil souhlas s upuštěnm od stnho jednn v tto věci. Stejn souhlas udělil i předseda Sentu Parlamentu Česk republiky Přemysl Sobotka dopisem ze dne 7. zř 2007. Zmněn vzva stavnho soudu byla doručena, dne 29. 8. 2007, i předsedovi Poslaneck sněmovny Parlamentu ČR Miloslavu Vlčkovi. Z tto strany ždn vyjdřen nedošlo, takže plnum stavnho soudu vychz z toho, že i Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky s upuštěnm od stnho jednn souhlas.
V.
Podmnky aktivn legitimace navrhovatele
14. Nvrh byl podn skupinou dvaceti osmi sentorů Sentu Parlamentu Česk republiky, tedy v souladu s podmnkami obsaženmi v ustanoven 64 odst. 1 psm. b) zkona o stavnm soudu. Na straně navrhovatele lze tudž konstatovat naplněn podmnek aktivn legitimace.
VI.
stavn konformita legislativnho procesu
15. stavn soud, v souladu s ustanovenm 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu, je v řzen o kontrole norem povinen posoudit, zda zkon o rozpočtovm určen dan byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.
16. Podle dajů Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky, veřejně přstupnch na internetovch stranch Poslaneck sněmovny (http://www.psp.cz), byl nvrh zkona o rozpočtovm určen dan předložen Poslaneck sněmovně vldou Česk republiky dne 18. listopadu 1999. Zkon byl schvlen dne 26. května 2000 usnesenm Poslaneck sněmovny č. 1049. Pro nvrh se z přtomnch 183 vyslovilo 122 poslanců. Nvrh zkona byl dle schvlen Sentem dne 29. června 2000 hlasy 38 z přtomnch 65 sentorů a podepsn prezidentem republiky dne 25. července 2000. Zkon byl publikovn ve Sbrce zkonů pod č. 243/2000 Sb.
17. V porovnn s původnm zněnm uvedenho zkona byla napaden ustanoven dotčena novelou provedenou zkonem č. 483/2001 Sb. Podle dajů Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky, veřejně přstupnch na internetovch stranch Poslaneck sněmovny (http://www.psp.cz), byl nvrh novely zkona o rozpočtovm určen dan předložen Poslaneck sněmovně vldou Česk republiky dne 14. června 2001. Nvrh byl schvlen dne 1. listopadu 2001 usnesenm Poslaneck sněmovny č. 1833 pot, co se pro jeho přijet vyslovilo 121 poslanců z přtomnch 162. Nvrh zkona byl doručen Sentu dne 5. listopadu 2001, přičemž Sent se nvrhem zkona nezabval. Prezident republiky podepsal uveden zkon dne 20. prosince 2001. Zkon novelizujc tž napaden ustanoven byl publikovn ve Sbrce zkonů jako č. 483/2001 Sb. Z vše uvedench důvodů stavn soud dospěl k zvěru, že označen zkon, včetně jeho napaden čsti ustanoven 4, byl přijat a vydn předepsanm způsobem.
VII.
Obsahov soulad napadenho ustanoven s stavnm pořdkem
18. stavn soud se nejprve zabval zkladn tez nvrhu, podle nž je zkon v napadench ustanovench diskriminačn. K tomu, v souladu se svou judikaturou, uvd, že stavn zsadu rovnosti chpe předevšm v relativnm smyslu tohoto slova. Rozlišovn mezi různmi subjekty prva je možn a stavně plně přpustn, nesm však bt projevem libovůle (viz nlez sp. zn. Pl. S 22/92, Sbrka usnesen a nlezů stavnho soudu ČSFR, nlez č. 11, str. 37, kter se stal součst ustlen judikatury stavnho soudu Česk republiky).
19. Rovnost je, ze sv definice, kategori relativn i v jinm smyslu. Uvažovat v kategorii rovnosti lze pouze v relaci mezi nejmně dvěma subjekty ve stejnm, resp. srovnatelnm postaven (srov. tž citovan nlez sp. zn. Pl. S 22/92). Zatmco zpravidla nen těžk stanovit, zda prvn prava zachz se dvěma situacemi rozdlně nebo stejně, zcela klčovm krokem pro aplikaci všeobecn zsady rovnosti je stanovit, zda jsou dvě situace, s nimiž prvo zachz odlišně, vskutku srovnateln, tedy zda jsou relevantně podobn. To si vyžaduje analzu, oprajc se o kritrium relevance. V jednoduchch přpadech, kdy je srovnatelnost (nebo naopak nesrovnatelnost) bez dalšho patrn, se stavn soud blže těmito otzkami nezabv. Ve složitch přpadech aplikace prva vymezen či určen skupiny osob, kter lze z hlediska zachovn principu rovnosti srovnvat, patř k nejobtžnějšm kolům při aplikaci tohoto principu (srov. k tomu obdobně nlez sp. zn. Pl. S 42/03, Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 40, nlez č. 72, odst.57, vyhlšen pod č. 280/2006 Sb.).
20. Posouzen srovnatelnosti a tedy nalezen kritria relevance v sobě nezbytně zahrnuje hodnotov sudek, kter předpokld pochopen smyslu a čelu přezkoumvan prvn pravy (k těmto otzkm srov. Bobek, M. - Boučkov, P. - Khn, Z. (eds.), Rovnost a diskriminace. C.H. Beck, Praha 2007, zejmna kapitola I. a II.). Zkladnm vodtkem je včet objektivizovanch přvlastků, na jejichž zkladě je nepřpustn jakkoliv rozlišovn nebo odlišn zachzen (srov. čl. 3 odst. 1 Listiny a obdobn antidiskriminačn ustanoven v mnoha mezinrodnch lidsko-prvnch instrumentech). Všeobecnou zsadu zkazu diskriminace, kter se dovolv tento nvrh, odlišuje od zvlštnho zkazu konkrtnho druhu diskriminace to, že v poslze uvedenm přpadě je prvem zakzan kritrium diferenciace vslovně označen. stavn soud proto musel nejprve zvžit, zda jsou navrhovatelem srovnvan situace, s nimiž zkon zachz odlišnm způsobem, vskutku srovnateln z hlediska principu zkazu diskriminace, a jsou-li tedy relevantn pro argumentaci zkazem diskriminace.
21. Navrhovatel zpochybňuje zkonnou pravu, kter zakld podl obc na celosttnm hrubm vnosu některch dan jako poměru nsobku počtu obyvatel obce a koeficientu velikostn kategorie obce k součtu těchto nsobků všech obc v Česk republice (tyto koeficienty jsou uvedeny v přloze č. 2). Důvod tto zkonn pravy je vysvětlen v důvodov zprvě k uvedenmu zkonu. Podle tto zprvy "[nelze připustit, aby do jednotlivch obc byly vnosy dan alokovny plošně pouze poměrem počtu obyvatel obce na počtu obyvatel ČR. Došlo by tak k vraznmu propadu ve zdrojch zejmna magistrtnch a velkch měst - dopad by činil cca 15 mld. Kč. Ukzalo se, že v současnosti je jedinm použitelnm ukazatelem, na kter je možn vzat vši přjmu obce, jej velikost. Stanoveno bylo 14 velikostnch kategori. Při stanoven velikostnch kategori obc se vychzelo mj. ze směrodatnch odchylek od průměrnho vnosu daně z přjmů fyzickch osob ze zvisl činnosti a daně z přjmů fyzickch osob ze samostatn vdělečn činnosti na obyvatele. Byly vygenerovny koeficienty velikostnch kategori obc. ... Tento přstup je velmi silnm motivačnm prvkem pro ždouc slučovn nejmenšch obc. Vnosy dan logicky spjat s zemm obce jsou převžně důsledně obcm ponechny jako jejich vlučn daňov přjmy. Tmto systmem se zvš daňov přjmy přibližně třem čtvrtinm obc v ČR a snž jedn čtvrtině."
22. Označenm ustanovenm zkona dochz, podle navrhovatele, k diskriminaci některch obc. V tom vid porušen zkazu diskriminace ve smyslu čl. 1, resp. čl. 3 Listiny zkladnch prv a svobod. S přihldnutm ke smyslu stavn zsady všeobecnho zkazu diskriminace a k čelu zkonn pravy rozpočtovho určen vnosů některch dan zemnm samosprvnm celkům, nen, podle stavnho soudu, vůbec srovnateln situace a postaven např. obce do 100 obyvatel a obce mezi 10 001 a 20 000 obyvateli. Pokud tedy zkonodrce vytvořil celkem 14 kategori obc s koeficienty velikostn kategorie obce od 0,4213 (pro obce do 100 obyvatel) do 2,7611 (pro hlavn město Prahu), nelze hovořit o rozdln regulaci srovnatelnch situac, nbrž o nestejnm zachzen s nestejnmi situacemi. Je proto, z stavnho hlediska plně opodstatněn, a nemůže založit stavn problm nestejnho zachzen se stejnm, pokud zkonodrce s odlišnmi kategoriemi obc zachz odlišně a diferencuje je do 14 skupin na zkladě počtu obyvatel. V tomto aspektu proto stavnmu soudu nezbylo než se ztotožnit s notorietou, na kterou upozornilo i Ministerstvo financ, tj. že rozsah činnost, kter obce zajišťuj, se do značn mry liš prvě i v zvislosti na jejich velikosti. Větš obce se stvaj přirozenmi spdovmi centry života a z toho pak vyplvaj i určit požadavky na jejich infrastrukturu a na zajištěn jejich provozu. Tuto infrastrukturu přitom využvaj i obyvatel menšch obc.
23. Nelze se ani ztotožnit s tm, že by rozdělen obc do 14 kategori bylo svvoln. Nutno poznamenat, že každ rozlišovn nutně vede k určit schematizaci a k normativnmu přesahu pravy směrem negativnm i pozitivnm. Každ obecn norma, kter diferencuje regulovan vztahy a podrobuje je rozdln regulaci, může bt v některch individulnch přpadech přliš širok a v jinch přpadech naopak mlo širok. Jinmi slovy, nen zcela vyloučeno, že někter obce mezi 1 501 až 5 000 obyvatel by byly, s ohledem na tam již existujc infrastrukturu či jin relevantn okolnosti, hodny stejnho koeficientu jako obce mezi 5 001 až 10 000 obyvatel. Vhody obecn pravy, spočvajc ve snadn vynutitelnosti a možnosti zautomatizovat rozhodovac proces v oblasti aplikace prva /viz k tomu Boguszak, J.: K teorii tvorby prva (hodnoty, normy, prvn principy), in: Prvnick fakulta UK 1348-1998. Jubilejn sbornk, Praha: Karolinum 1998, str. 164 nsl./, však v zsadě jednoznačně převž nad možnm negativnm zběrem obecnho kritria normy v individulnm přpadě. Tyto zvěry plat o to vce v oblastech zvšenho automatizovn aplikačnho procesu, jako je prvě daňov oblast (viz Boguszak, cit. prce).
24. Protože stavn soud nedovodil, že by postaven obc s různě velkm počtem obyvatelstva bylo srovnateln, nebylo nutn ani dle přezkoumvat, zda jsou tu důvody, kter, ve smyslu jeho judikatury, ospravedln rozdln zachzen se subjekty ve srovnateln situaci (včetně otzky veřejnho zjmu, objektivnho a rozumnho ospravedlněn a proporcionality). V danm přpadě se totiž, a to stavn soud opětovně zdůrazňuje, o srovnatelnou situaci vůbec nejedn. Postupoval-li by v tomto přpadě stavn soud jinak, překročil by pravomoci dan mu stavnm pořdkem Česk republiky a zasahoval by do autonomn sfry politickho rozhodovn, neboť o tom, zda bude zachzeno s nestejnm odlišně či stejně, nlež rozhodnout v zsadě vhradně normotvůrci.
25. Dovodil-li stavn soud nesrovnatelnost situac, s nimiž je zachzeno odlišně, nem pak ani pravomoc dle přezkoumvat zkonnou pravu z hlediska porušen principu rovnosti. Takovto regulace odlišnch situac je totiž zsadně otzkou politick vahy zkonodrce: "
V situaci, kdy tu je adekvtn důvod, kter dovoluje rozlišen dvou typovch situac, rozlišen může ale nemus bt normotvůrcem učiněno. Rozhodnut, zda se tak stane, zvis jen na normotvůrci samotnm: do tohoto procesu politickho uvžen nesm zasahovat soud. stavně konformn tak bude v situaci adekvtnho důvodu dovolujcho rozlišen jak prava toto rozlišen činc, tak prava, kter toto rozlišen nerealizuje, protože ani v jednom přpadě nelze hovořit o svvoli normotvůrce
" (takto s odkazem na doktrny R. Alexyho Bobek, M. - Boučkov, P. - Khn, Z. (eds.), Rovnost a diskriminace, C.H. Beck, Praha 2007, str. 56, zvrazněn v originle). Toliko jako obiter dictum k tomu stavn soud uvd, že ostatně ani činky nov prvn pravy, ve srovnn s prvn pravou předchoz, nejsou diskriminačn ani v tom srovnn, kter (mylně, jak z vše uvedenho vyplv) předkld navrhovatel. Jak uvedl Svaz měst a obc ČR, v každ velikostn kategorii obc lze najt obce, ve kterch v důsledku nov prvn pravy došlo k poklesu, přpadně růstu přjmů; poklesy v přjmech přitom nastaly u obc, ležcch v regionech s vyšš regionln ekonomickou aktivitou.26. Podle nvrhu jsou napaden ustanoven zkona rovněž v rozporu s čl. 8, čl. 100 odst.1 a čl. 101 odst. 3 stavy ČR, protože přijat prvn prava nezaručuje malm obcm dostatečn přjem k plněn jejich funkc a k tomu, aby mohly zajistit svm občanům životn podmnky, srovnateln s většmi městy. Tm podporuje neždouc migraci obyvatel do velkch měst a vylidňovn venkova.
27. Kromě tohoto konstatovn nepřinesl nvrh ždnou dalš stavně-prvn argumentaci. Prostor k derogačnmu zsahu stavnho soudu by, podle jeho nzoru, nastal pouze tehdy, pokud by bylo zjištěno a prokzno, že dan prvn prava prakticky znemožňuje stavně zaručen prvo zemnch samosprvnch celků na samosprvu podle člnku 8 stavy ČR. Nvrh takovouto argumentaci nepřinesl a v řzen před stavnm soudem nebylo zjištěno, že by stvajc prvn prava znemožňovala některm kategorim obc, zejmna těm malm, jejich samosprvnou existenci, tj. že by jejich přjem klesl pod roveň, znemožňujc vkon samosprvy ve smyslu čl. 8 stavy.
28. Nvrh argumentuje tak tlakem sttu na slučovn malch obc, čmž sttn moc vědomě akceleruje v podstatě likvidaci malch obc. Dochz rovněž k fiktivnmu navyšovn počtu obyvatel u obc, kter jsou na pomez jednotlivch kategori. K tomu lze poznamenat, že každ prvn prava může v praxi vyvolvat někter rozporupln či problematick důsledky. Posoudit otzku čelnosti a vhodnosti zkonn pravy je však pouze v pravomoci zkonodrce, do jehož činnosti stavn soud, kromě přpadů zjištěn nestavnosti, zasahovat nemůže.
29. Nvrh uvd, že skutečnm smyslem zrušen napadench ustanoven m bt vyprovokovn veřejn debaty, a nsledn stanoven "životnho minima obce, tj. zkonn garantovn takovch přjmů, kter by zajistily fungovn zemn samosprvy a odpovdajc životn podmnky i obyvatelům většch měst." stavn soud v tomto bodě zdůrazňuje, že je soudnm orgnem ochrany stavnosti (čl. 83 stavy). Nen proto smyslem jeho rozhodovac činnosti zahajovat či spouštět jakoukoliv politickou diskusi. Většina častnků řzen, stejně jako dalšch instituc, kter se k nvrhu vyjdřily, zdůraznila komplexn politickou povahu cel věci, kter vyžaduje jistou mru experimentovn, ale tak zkušenost s relnm časovm dopadem zkona do fungovn jednotlivch obc. stavn soud upozorňuje, že s ohledem na podstatu fungovn soudn moci, ždnmi informacemi v těchto oblastech nedisponuje a disponovat ani nemůže. I proto mu nepřsluš se k čelnosti, spravedlnosti či rozumnosti prvn pravy jakkoliv vyjadřovat (obdobn vahy vedly Nejvyšš soud USA k formulovn zsady zdrženlivosti soudu v otzkch primrně politickch - viz
political question doctrine
).30. Podle čl. 5 stavy Česk republiky je politick systm založen na svobodnm a dobrovolnm vzniku a voln soutěži politickch stran, respektujcch zkladn demokratick principy. Politick rozhodnut vychzej z vůle většiny, vyjdřen svobodnm hlasovnm. Rozhodovn většiny db ochrany menšin (čl. 6 stavy ČR). stavn soud proto uzavr, že maj-li jednotliv navrhovatel, jako představitel moci zkonodrn, za to, že jimi napaden prvn prava je nevhodn či vyvolvajc negativn důsledky, mohou usilovat o změnu v rmci politick soutěže, nikoliv v rmci soudn kontroly stavnosti, kter ze sv podstaty mus bt omezena pouze na otzky stavně prvn povahy. Pokud by stavn soud nvrhu vyhověl a rozhodl celou věc msto zkonodrce, porušil by nejen citovan ustanoven stavy ČR, ale zejmna by učinil zbytečnou soutěž politickch stran, jejichž kolem je mj. prvě předkldat, z hlediska jejich voličů, nejvhodnějš způsoby rozdělen sttnho rozpočtu.
31. S ohledem na shora uveden prvn zvěry stavn soud rozhodl tak, jak je ve vroku uvedeno.