Ve věci návrhu na zrušení některých částí zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů 166/2008 účinný od 19.05.2008
| Schválené: | 23.04.2008 |
| Účinnost od: | 19.05.2008 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | TVORBA PRÁVA. LEGISLATIVA., Zabezpečení v nemoci. Pracovní neschopnost. Nemocenské dávky., Správa nemocenského pojištění zaměstnanců. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 23. dubna 2008 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň (soudce zpravodaj), Vlasta Formánková, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu 1. skupiny 67 poslanců Parlamentu České republiky, zastoupené poslancem Mgr. Michalem Haškem, 2. skupiny 43 poslanců Parlamentu České republiky, zastoupené poslancem JUDr. Vojtěchem Filipem a 3. skupiny 19 senátorů Parlamentu České republiky, zastoupené JUDr. Kateřinou Šimáčkovou, advokátkou se sídlem 612 00 Brno, Mojžíšova 17, na zrušení části patnácté (změna zákona o státní sociální podpoře), části šestnácté (změna zákona o pomoci v hmotné nouzi), části sedmnácté (změna zákona o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení), části osmnácté (změna zákona o sociálních službách), části devatenácté (změna zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců), části dvacáté (změna zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách), části dvacáté první (změna zákona o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění), části dvacáté druhé (změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení), části dvacáté čtvrté (změna zákona o důchodovém pojištění), části dvacáté páté (změna zákona o nemocenském pojištění), části dvacáté šesté (změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění), části dvacáté sedmé (změna zákoníku práce), části dvacáté osmé (změna zákona o vojácích z povolání), části dvacáté deváté (změna zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů), části třicáté (změna zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu), části třicáté první (změna zákona o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců), části třicáté druhé (změna zákona o obcích), části třicáté třetí (změna zákona o krajích), části třicáté čtvrté (změna zákona o hlavním městě Praze), části třicáté páté (změna služebního zákona), části třicáté šesté (změna zákona o zaměstnanosti), části třicáté sedmé (příspěvek na zvýšené životní náklady), části třicáté osmé (změna zákona č. 585/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, zákon č. 264/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákoníku práce, zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění zákona č. 165/2006 Sb., a zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů), části třicáté deváté (změna zákona o vysokých školách) a části čtyřicáté čtvrté (změna zákona o elektronických komunikacích), zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, respektive návrhy na zrušení jednotlivých ustanovení zde uvedených částí zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, za účasti A) Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a B) Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a C) skupiny 43 poslanců Parlamentu České republiky, zastoupené poslancem JUDr. Vojtěchem Filipem a D) skupiny 19 senátorů Parlamentu České republiky, zastoupené JUDr. Kateřinou Šimáčkovou, advokátkou, jako vedlejších účastníků řízení, takto:
I. Dnem 30. 6. 2008 se v zákoně č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, v ustanovení § 15 odst. 1 věty první, zrušují slova: „trvá-li pracovní neschopnost déle než 3 kalendářní dny“. V ustanovení § 15 odst. 3 větě první téhož zákona se zrušuje slovo „čtvrtého“. Rovněž se zrušuje i věta druhá § 16 téhož zákona, ve znění: „Nemocenské podle věty první se poskytuje od čtvrtého kalendářního dne karantény“. II. Ve zbývající části se návrh zamítá.
Odůvodněn
I.
Předmět řzen
1. Nvrhem, podanm stavnmu soudu dne 22. řjna 2007, skupina 67 poslanců Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky, zastoupen poslancem Mgr. Michalem Haškem, navrhla, podle člnku 87 odst. 1 psm. a) stavy ČR a podle 64 odst. 1 psm. b) zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů (dle jen „zkon o stavnm soudu“), zrušen celho zkona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejnch rozpočtů (dle tž „zkon“), popřpadě jeho jednotlivch, v nvrhu blže označench ustanoven. Kromě toho tato skupina 67 navrhovatelů tmž nvrhem navrhla zrušen některch, v nvrhu blže konkretizovanch ustanoven zkonů, novelizovanch zkonem č. 261/2007 Sb.
2. Usnesenm plna stavnho soudu ze dne 8. ledna 2008, čj. Pl. S 24/07 - 147, byly vyloučeny k samostatnmu řzen nvrhy na zrušen těch čst zkona č. 261/2007 Sb., kter se tkaj obsahově samostatn problematiky financovn zdravotn pče z veřejnho zdravotnho pojištěn (Pl. S 1/08) a nvrhy na zrušen čst tkajcch se obsahově samostatn problematiky socilnho zabezpečen (Pl. S 2/08.)
3. Pod spisovou značkou Pl. S 24/07 zůstalo řzen o zbvajc čsti nvrhů, kter skončilo dne 31. ledna 2008 zamtavm nlezem plna stavnho soudu.
II.
častenstv a vedlejš častenstv
4. Navrhovatelem v tomto řzen je skupina 67 poslanců Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky, zastoupen poslancem Mgr. Michalem Haškem. stavn soud shledal, že podan nvrh splňuje všechny zkonn procesn nležitosti. Podle 69 odst. 1 zkona o stavnm soudu jsou častnky tohoto řzen tak 1. Poslaneck sněmovna a 2) Sent Parlamentu Česk republiky.
5. Nvrhem, doručenm stavnmu soudu dne 19. listopadu 2007, navrhla zrušen zkona č. 261/2007 Sb., popřpadě jeho jednotlivch, blže označench ustanoven, rovněž skupina 43 poslanců, zastoupen poslancem JUDr. Vojtěchem Filipem. Tento nvrh stavn soud odmtl usnesenm ze dne 23. 11. 2007, sp. zn. Pl. S 28/07, podle 43 odst. 2 psm. b), ve spojen s 43 odst. 1 psm. e) zkona o stavnm soudu, z důvodu překžky litispendence. Skupina 43 poslanců se tak stala, podle 35 odst. 2 zkona o stavnm soudu, vedlejšm častnkem tohoto řzen o nvrhu skupiny 67 poslanců.
6. Dalšm nvrhem, doručenm stavnmu soudu dne 7. 12. 2007, navrhla zrušen označench čst zkona č. 261/2007 Sb. rovněž skupina 19 sentorů Parlamentu Česk republiky, zastoupen advoktkou JUDr. Kateřinou Šimčkovou. Tento nvrh stavn soud odmtl usnesenm ze dne 12. 12. 2007, sp. zn. Pl. S 29/07, podle 43 odst. 2 psm. b) ve spojen s 43 odst. 1 psm. e) zkona o stavnm soudu, z důvodu překžky již dřve zahjenho řzen. Tato skupina 19 sentorů se pot stala, podle 35 odst. 2 zkona o stavnm soudu, vedlejšm častnkem tohoto řzen. Vedlejš častnci řzen před stavnm soudem maj stejn prva a povinnosti jako jeho častnci ( 28 odst. 2 zkona o stavnm soudu).
III.
7. Pokud jde o argumentaci navrhovatelů a vedlejšch častnků, zpochybňujc stavně předepsan způsob přijet a vydn zkona č. 261/2007 Sb., jako celku, nelze než odkzat na zvěry nlezu sp. zn. Pl. S 24/07 ze dne 31. ledna 2008 (vyhlšen pod č. 88/2008 Sb.).
III./a
Argumentace skupiny 67 poslanců Parlamentu Česk republiky
8. Skupina 67 poslanců Parlamentu Česk republiky, zastoupen poslancem Mgr. Michalem Haškem (dle tž „navrhovatel“), navrhla zrušen celho zkona č. 261/2007 Sb., mj. z důvodů, ktermi se podrobně zabval již zmněn nlez sp. zn. Pl. S 24/07. Pro přpad, že by tomuto nvrhu nebylo vyhověno, tato skupina navrhovatelů alternativně navrhla zrušen čsti patnct až dvact druh, dvact čtvrt až třict devt a čsti čtyřict čtvrt zkona, zejmna proto, že tyto čsti obsahově, teleologicky ani formlně nesouvis s daňovmi změnami, snižovnm a rušenm některch dan a zvyšovnm či zavděnm jinch dan. Přijet zmněnch čst zkona mělo bt provedeno formou zvlštnho zkona. Jedn se totiž o změny v socilnch dvkch a v procesnm prvu socilnho zabezpečen. Tato rozshl proměna celho systmu socilnho zabezpečen měla bt provedena v oddělenm zkoně či spše ve vce zkonech. Prvo socilnho zabezpečen je prvnm odvětvm odlišnm od prva finančnho a jejich propojen v tže zkonn předloze dv smysl snad jen u prvn pravy dan z přjmu a pojistnho na sociln zabezpečen (čst dvact třet), jejž zrušen proto navrženo nen. Zahrnut zmněnch čst do zkona č. 261/2007 Sb. tak odporuje čl. 1, čl. 2 odst. 1, čl. 6, čl. 15 odst. l a čl. 89 odst. 2 stavy Česk republiky.
9. Změny v pracovnm prvu a v odměňovn ve veřejn sfře (čst dvact sedm až třict šest) rovněž velmi mlo souvis s daňovmi změnami. To se tk zejmna odměňovn vojků z povoln, přslušnků bezpečnostnch sborů, stavnch činitelů a zastupitelů (krajů, obc a hl. m. Prahy). I tyto změny vyžaduj, z důvodů předvdatelnosti prva a demokratick legitimity tvorby prva, pravu ve zvlštnm zkoně.
10. Ještě mně legitimn jsou změny v zkonku prce, kter se tkaj vztahu mezi dvěma soukrommi osobami, tj. zaměstnavatelem a zaměstnancem. Zvlště excesivn je v tomto směru doplněn obsahu potvrzen o zaměstnn podle 333 zkonku prce v čsti dvact sedm, čl. XLI, bodu 7.
11. Řada napadench čst tohoto zkona se do něj dostala cestou pozměňovacch nvrhů. Jedn se o čst dvactou druhou, č. XXXV, body 1, 2 a 12, čst dvactou čtvrtou, čl. XXXVIII, body 1, 2, 3 a 5. Např. pokus nahradit prvn pravu započtvn doby pče o dtě pro čely důchodovho pojištěn (v důsledku nlezu stavnho soudu č. 405/2006 Sb.) je sprvn, ale nemělo se tak stt „přilepenm“ tto nov prvn pravy k zkonu, kter se problematiky započtvn dob pro čely důchodovho pojištěn vůbec netk. Navrhovatel poukzali zejmna na nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 77/06, vyhlšen pod č. 37/2007 Sb., bod 73).
III./b
Argumentace skupiny 19 sentorů Parlamentu Česk republiky
12. Tato skupina navrhovatelů zdůraznila, že svm nvrhem nezpochybňuje obsahov soulad napadenho zkona s stavnm pořdkem, nbrž toliko způsob jeho schvlen, kter považuje za protistavn. V tto souvislosti bylo poukzno zejmna na nlezy sp. zn. Pl. S 33/97 (Sbrka rozhodnut, svazek 9, nlez č. 163, vyhlšen pod č. 30/1998 Sb.), Pl. S 5/02 (Sbrka rozhodnut, svazek 28, nlez č. 117, vyhlšen pod č. 476/2002 Sb.), Pl. S 77/06 (vyhlšen pod č. 37/2007 Sb.). Problm tohoto zkona vid v tom, že se jedn o balk mnoha novelizac zkonů v jednom zkoně, čmž došlo ke snžen jeho přehlednosti. Ve druhm čten poslanec a předseda vldy M. Topolnek předložil velmi obshl pozměňovac nvrh, kter přinesl v řadě čst zmněnho zkona neždouc „přlepky“. Derogačn nvrh skupiny 19 sentorů ve svm petitu neobsahuje ždnou z těch čst zmněnho zkona, kter je předmětem tohoto řzen.
III./c
Argumentace skupiny 43 poslanců Parlamentu Česk republiky
13. Nvrh skupiny 43 poslanců rovněž obsahoval (stejně jako v přpadě nvrhu skupiny 69 poslanců) požadavek na zrušen celho zkona č. 261/2007 Sb., pro stavněprvn vady legislativnho procesu. Argumentace tto skupiny navrhovatelů je z velk čsti stejn jako argumentace skupiny 67 poslanců. Zkon považuj za soubor dlčch prav, představujcch jednak novely několika destek zkonů, jednak pravy, kter by obstly jako samostatn zkony. Za tzv. „přlepky“ pokldaj změnu prvn pravy tměř všech socilnch systmů apod.
14. Petit nvrhu tto skupiny navrhovatelů obsahuje nvrh na zrušen čsti šestnct zkona č. 261/2007 Sb., tj. čsti měnc zkon č. 111/2006 Sb., o pomoci ve hmotn nouzi. Nesouhlas s body 18 a 19, jejichž čelem je zajistit, aby u osob, pobrajcch dvky pomoci ve hmotn nouzi, kter nejsou vdělečně činn po dobu delš než 12 měsců, se při stanoven vše dvky vychzelo pouze z čstky existenčnho minima s tm, že zvšen čstky živobyt se na tyto osoby vztahovat nebude. Z tto zpřsňujc pravy maj bt zroveň vyloučeny osoby starš 55 let, osoby čstečně invalidn a osoby pečujc o dtě mladš 12 let. Bodem 24 byl pak zrušen stvajc 31 zkona č. 111/2006 Sb., zužujc okruh osob, u nichž dochz ke zvšen čstky živobyt o 600,- Kč při dlouhodobm setrvn ve stavu hmotn nouze.
15. Podle navrhovatelů jde o kvalitu zchrann sociln stě a o přežit hendikepovanch uchazečů o zaměstnn. Zkon č. 261/2007 Sb. přinš zsadn systmov změny v tto oblasti jen krtce pot, co nabyl činnosti zkon č. 111/2006 Sb., spočvajc v tom, že řadům prce a pověřenm obecnm řadům byla odejmuta kompetence rozhodovat o navšen čstek k živobyt o 600,- Kč měsčně u dlouhodobě nezaměstnanch ve stadiu hmotn nouze. Dosavadn prava tak byla nahrazena taxativnm určenm osob, kter ze zkona na zmněn navšen nedoshnou a zkon tak vkld kvalitu života dotčench subjektů do subjektivnho rozhodovn řednků. Navrhovatel vid zvažn problm v tom, že skupina osob, kter bude obligatorně navšena čstka k živobyt o 600,- Kč, nen kompletn, protože zkon nepamatuje např. na skupinu uchazečů o zaměstnn staršch 50 let. Kromě invalidnch občanů by tedy měli mt na automatick navšen živobyt o 600,- Kč i dlouhodobě nezaměstnan „padestnci“ ve stavu hmotn nouze.
16. Za princip, jsouc v rozporu se smyslem zchrann sociln stě a nabourvajc solidrnost mezi lidmi, považuj navrhovatel novou pravu 39 odst. 2 psm. a) zkona o zaměstnanosti, kter navrhuje vzat přiznn dvek v nezaměstnanosti na vlastn odpovědnost zaměstnance uchovat si svůj zaměstnaneck poměr. Jedn se o zsah sttu do vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnanm. Zkon měn podmnky pojištěn v nezaměstnanosti, sazbu pojistnho zachovv, ale rozsah pojistnho plněn zužuje pouze na přpady nezaměstnanosti z organizačnch důvodů, či na přpady rozvzn pracovnho poměru dohodou nebo běžnou vpověd, podanou zaměstnancem. V přpadě okamžitho zrušen pracovnho poměru zaměstnavatelem z důvodu porušen pracovnch povinnost zvlšť hrubm způsobem nebo z důvodu permanentnho porušovn pracovn kzně po dobu šesti měsců pojistn princip platit nem a zaměstnanec, přestože poctivě platil pojistn, by v přpadě nezaměstnanosti pojistn plněn neobdržel. Zaměstnavatel tak dostv do rukou vznamn nstroj, kter zsadnm způsobem měn poměr sil na trhu prce, zlevňuje pracovn slu a vychz jednostranně vstřc zaměstnavatelům.
17. Tato skupina navrhovatelů rovněž navrhla zrušit čst devatenctou, kterou se měn zkon č. 54/1956 Sb., o nemocenskm pojištěn zaměstnanců. Předmětem pravy je tak zkon, kter byl zrušen zkonem č. 187/2006 Sb., o nemocenskm pojištěn, ale jeho činnost je až od 1. ledna 2009. Zmněn čst devatenct (bod 3 a nsl.) přinesla odložen poskytovn nemocenskho, kter se nebude poskytovat po dobu prvnch tř kalendřnch dnů dočasn pracovn neschopnosti či nařzen karantny. S tm nelze souhlasit, protože systm nemocenskho pojištěn je založen na pojistnm principu, kter m sloužit k ochraně při pojistn udlosti, jž je v tomto přpadě nemoc. Tento systm byl nastaven lpe už v zkonech na počtku minulho stolet. V ustanoven 6 zkona č. 689/1920 Sb. bylo totiž stanoveno, že pokud trv nemoc dle tř dnů, a je-li nemocn neschopen vdělku, nlež mu, ode dne onemocněn, v zkoně uveden denn nemocensk. Novou pravou tak došlo k porušen prva pojištěnců a systm nemocenskho pojištěn tak jen supluje zdroje ke kryt deficitu sttnho rozpočtu.
18. K bodu 10, stejn čsti, měncmu vpočet dennho vyměřovacho zkladu pro stanoven nemocenskho a podpory při ošetřovn člena rodiny, k bodu 14, snižujcmu procentn sazbu pro stanoven podpory při ošetřovn člena rodiny z dosavadnch 69 % na 60 %, tj. na roveň nemocenskho do 30. kalendřnho dne pracovn neschopnosti, k bodu 17, blokujcmu valorizaci čstek stanovench pro uplatňovn redukčnch hranic při vpočtu dennho vyměřovacho zkladu, ze kterho se stanov vše peněžitch dvek nemocenskho pojištěn a k bodům 19 a 20 tato skupina navrhovatelů uvedla, že tato prava bude znamenat snžen rovně zabezpečen zaměstnanců, kteř jsou v důsledku přechodn pracovn neschopnosti odkzni na nemocensk dvky. Současně se oslabuje pojistn princip nemocenskho pojištěn. Dopady se mohou vrazně projevit ve zhoršovn zdravotnho stavu populace přechzenm a zatajovnm nemoc, včetně infekčnch.
19. Tato skupina navrhovatelů navrhla i zrušen čsti dvact prvn, měnc zkon č. 88/1968 Sb. v bodech 4 až 6, ktermi se ruš poskytovn peněžit pomoci v mateřstv osamělm ženm, a v bodech 7 až 9, rušcch nrok na peněžitou pomoc v mateřstv u uchazečů o zaměstnn. Zvažnm dopadem všech uvedench prav je, že nzkopřjmov skupiny obyvatelstva se dostanou do situace, kdy budou mt omezen přstup k veřejnm službm a k lkařskmu ošetřen, což se bude tkat zejmna rodin s vce malmi dětmi, kde bude žena na mateřsk dovolen. Zmněn nov prava tak odnm pomoc lidem, kterm je stt povinen poskytnout odpovdajc hmotnou podporu, protože oni sami to nedokž. Tm je poprna cta k lidskm prvům, garantovan v preambuli stavy ČR. Zkonem byly tak popřeny principy chrnc legitimn očekvn nroku, kter již byl přiznn prvnm aktem, a je dostatečně individualizovan na zkladě prvn pravy. V tto souvislosti navrhovatel odkzali na nlezy sp. zn. Pl. S 50/04 (Sbrka rozhodnut, svazek 40, nlez č. 05, vyhlšen pod č. 154/2006 Sb.) a IV. S 167/05 (Sbrka rozhodnut, svazek 37, nlez č. 94). Při jakkoli změně regulace mus zkonodrce brt v vahu dosavadn prvn stav a změny provdět jen citlivě a v mře nezbytn pro dosažen cle regulace.
20. Podle tto skupiny navrhovatelů tak rovněž došlo k porušen čl. 14 mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod, ve zněn protokolů č. 3, 5 a 8 (sdělen MZV č. 209/1992 Sb.), kde se vslovně stanov, že užvn prv a svobod přiznanch touto mluvou mus bt zajištěno bez diskriminace, založen na jakmkoli důvodu.
IV.
Vyjdřen častnků řzen
21. stavn soud podle ustanoven 42 odst. 4 a 69 zkona o stavnm soudu zaslal předmětn nvrh na zrušen napadench ustanoven Poslaneck sněmovně a Sentu Parlamentu Česk republiky.
IV./a
Vyjdřen Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky
22. Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky ve svm vyjdřen ze dne 30. 11. 2007, podepsanm předsedou Ing. Miloslavem Vlčkem, zrekapitulovala nmitky navrhovatelů a vyslovila s nimi nesouhlas. Vyjdřen neobsahuje ždn konkrtn stanovisko k otzkm, kter jsou předmětem řzen v tto věci a zvěrem se konstatuje, že Poslaneck sněmovna jednala v přesvědčen, že přijat zkon je v souladu s stavou ČR, stavnm pořdkem a prvnm řdem.
IV./b
Vyjdřen Sentu Parlamentu Česk republiky
23. Sent Parlamentu Česk republiky, zastoupen předsedou MUDr. Přemyslem Sobotkou, ve vyjdřen ze dne 28. 11. 2007, popsal zejmna proceduru posouzen zkona č. 261/2007 Sb. Sentem. V jeho plnu neproběhla „klasick“ rozprava podle jednacho řdu Sentu. Před hlasovnm o nvrhu, aby se Sent nvrhem zkona nezabval, někteř funkcionři Sentu a předsedov klubů využili svho prva na tzv. přednostn udělen slova ( 69 zkona o jednacm řdu Sentu). Sent tm, že usnesenm č. 192, ze dne 19. 9. 2007, většinově schvlil nvrh, vyjadřujc vůli nvrhem zkona se nezabvat, jednal v přesvědčen, že tato norma je v souladu s stavou a s Listinou. Ačkoliv zkon „...
na prvn pohled může připomnat soubor spolu nesouvisejcch samostatnch dlčch prvnch prav shrnutch jen do jednoho komplexnho zkona
“, přesto „...obsahuje nosnou jednotc ideu ... stabilizace veřejnch rozpočtů
“. Analogick postup nen v českm legislativnm procesu novinkou, stejně bylo postupovno tž např. při zřizovn krajů (zkon č. 132/2000 Sb.) nebo při ukončovn činnosti okresnch řadů (zkon č. 320/2002 Sb.). Prizmatem jednotc ideje nvrhu zkona Sent akceptoval i komplex pozměňovacch nvrhů (poslanců Topolnka, Tluchoře a Rovana) přijatch Poslaneckou sněmovnou. V zvěru Sent konstatoval, že je na stavnm soudu, aby posoudil stavnost přijatho zkona a s konečnou platnost rozhodl.V.
Repliky navrhovatelů k vyjdřen
24. Navrhovatel - skupina 67 poslanců - zaslali dne 18. 12. 2007 k vyjdřenm předsedy Poslaneck sněmovny a předsedy Sentu svou nesouhlasnou repliku. Jej podstatou bylo konstatovn, že častnky řzen před stavnm soudem jsou komory Parlamentu, nikoli jejich předsedov. Ti jen zastupuj komoru navenek a nejsou oprvněni samostatně tvořit jej vůli. Mohou pouze tuto vůli, vytvořenou podle pravidel stanovench stavou a zkonem, navenek sdělovat či projevovat. Pokud předseda komory Parlamentu nepředlož nvrh vyjdřen jako častnka řzen ke schvlen komoře, může stavnmu soudu, z titulu sv funkce, sdělit jen faktick a nesporn okolnosti projednvn nvrhu zkona.
VI.
Popis legislativn procedury přijmn zkona č. 261/2007 Sb.
25. Z vyjdřen obou komor Parlamentu Česk republiky, připojench přloh a z dokumentů, dostupnch elektronickou cestou v digitln knihovně na webovch strnkch Poslaneck sněmovny a Sentu Parlamentu Česk republiky na www.psp.cz a www.senat.cz, stavn soud zjistil, že Vlda ČR předložila Poslaneck sněmovně vldn nvrh zkona dne 24. 5. 2007 (tisk 222/0). Nvrh zkona byl rozesln poslancům dne 25. 5. 2007. Organizačn vbor Poslaneck sněmovny projednn nvrhu zkona doporučil dne 24. 5. 2007. Určil zpravodaje Mgr. Bohuslava Sobotku a navrhl přikzat nvrh k projednn třem vborům: 1. vboru pro zdravotnictv, 2. vboru pro sociln politiku, 3. rozpočtovmu vboru. Prvn čten proběhlo ve dnech 6. a 7. června 2007 na 15. schůzi Sněmovny. Nvrh zkona byl přikzn k projednn shora uvedenm vborům (usnesen č. 335). Sněmovn vbor pro zdravotnictv projednal nvrh zkona dne 20. června 2007, nepřijal ždn usnesen. Vbor pro sociln politiku projednal nvrh zkona dne 2. 7. 2007 a ve svm usnesen doporučil nvrh zamtnout. Rozpočtov vbor projednal nvrh zkona dne 8. 8. 2007 a ve svm usnesen doporučil nvrh zamtnout.
26. Druhm čtenm ve sněmovně prošel nvrh zkona v obecn a podrobn rozpravě dne 14. a 15. srpna 2007 na 18. schůzi. Podan pozměňovac nvrhy byly zpracovny jako tisk 222/3, kter byl rozesln 16. 8. 2007. Třet čten ve Sněmovně proběhlo 21. 8. 2007 na 18. schůzi. Nvrh zkona byl schvlen, z přtomnch 200 poslanců hlasovalo pro přijet 101 poslanců, 99 hlasů bylo proti. Poslaneck sněmovna postoupila dne 31. 8. 2007 nvrh zkona Sentu jako tisk 106/0. Sent zařadil tisk na svou 8. schůzi a projednal jej dne 19. 9. 2007. Usnesenm č. 192 Sent vyjdřil svou vůli nvrhem zkona se nezabvat. Zkon byl doručen prezidentovi republiky dne 25. 9. 2007, prezident jej podepsal dne 5. 10. 2007 a zkon byl vyhlšen dne 16. 10. 2007 ve Sbrce zkonů v čstce 85 pod čslem 261/2007 Sb.
VII.
stn jednn před stavnm soudem
27. Při stnm jednn plna stavnho soudu, konanm dne 23. dubna 2008, zstupci navrhovatelů v podstatě zopakovali argumenty, kter již uvedli v nvrzch na zrušen napaden prvn pravy. Dalš častnci řzen stručně odkzali na sv vyjdřen, kter stavnmu soudu poskytli. Nvrhu JUDr. V. Filipa na doplněn dokazovn svědeckm vslechem poslance Ludvka Hovorky o okolnostech ntlaku na poslance při projednvn zmněnho zkona v Poslaneck sněmovně plnum stavnho soudu nevyhovělo s odkazem na člnek 26 stavy Česk republiky.
VIII.
stavn konformita kompetence a legislativnho procesu
28. Podle 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb. stavn soud, v rmci řzen o kontrole norem, přezkoumv soulad zkona s stavnm pořdkem ze tř zkladnch hledisek. Prvnm je kompetence orgnu, kter napaden zkon vydal, druhm je procedura, kterou byl zkon vydn, a třetm je jeho vlastn obsah, tj. jeho obsahov soulad s stavnm pořdkem. Tm je tedy dna logick posloupnost přezkumu. Při posuzovn stavnosti napadenho zkona stavn soud akceptoval procesn nmitku navrhovatele, podle nž předsedov komor Parlamentu nejsou oprvněni samostatně tvořit vůli komory. Ve svm vyjdřen, z pozice častnka řzen, jsou oprvněni jmnem přslušn komory sdělit stavnmu soudu jen faktick a nesporn okolnosti projednvn nvrhu zkona. Hodnocen napadenho zkona a polemika s nvrhem na jeho zrušen stavnm soudem nad tuto mez nen již vyjdřenm komory, nbrž osobnm nzorem jejho předsedy.
29. Předmětem přezkumu v rozhodovan věci je stavnost shora označench čst zkona o stabilizaci veřejnch rozpočtů č. 261/2007 Sb. Kompetence Parlamentu Česk republiky, kter tyto zkony přijal, a stavnost procedury přijmn zkona č. 261/2007 Sb. vyřešil nlez sp. zn. Pl. S 24/07 ze dne 31. 1. 2008.
30. Nvrh na zrušen jednotlivch čst zkona č. 261/2007 Sb., kter je předmětem tohoto řzen, se opr v prvn řadě o nmitky, dopadajc na tvrzen porušen stavnosti přijmn předmětnho zkona jako celku. Zde nelze než opět odkzat na zvěry nlezu sp. zn. Pl. S 24/07. Totž lze vzthnout i na procedurln pochyben, vztahujc se k jednotlivm čstem zmněnho zkona o stabilizaci veřejnch rozpočtů, kter jsou navrhovatelem a vedlejšmi častnky spatřovna v absenci zkho vztahu pozměňovacch nvrhů s předmětem navrhovanho zkona a v překročen zkonnho rmce pro podvn legislativně-technickch nvrhů ve třetm čten při jeho přijmn.
IX.
K nmitce nekonzistentnosti zkona
31. Jak bylo konstatovno v nlezu sp. zn. Pl. S 24/07, je zkon č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejnch rozpočtů, z hlediska legislativně technickho, zkonem smšenm. Obsahuje jednak novely přesně označench zkonů (čsti 1 až 36, 38 až 44, 48 až 50), dle původn novou zkonnou pravu (čsti 37, 45, 46, 47) a konečně zrušovac ustanoven (čst 51) a ustanoven o činnosti (čst 52). Jinmi slovy vyjdřeno, jde o zkon, jenž je zčsti „sběrnou novelou“ a zčsti novou zkonnou pravou. Jak tedy vyplv z již citovanho nlezu sp. zn. Pl. S 24/07, prava socilnho systmu, proveden zkonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejnch rozpočtů, m obsahovou vazbu na oblast veřejnch rozpočtů. Nejedn se tedy, ze strany Parlamentu ČR, o extrmn systmovou svvoli, kter by zakldala ve vztahu k tto čsti derogačn důvod pro porušen principů materilnho prvnho sttu a parlamentn demokracie.
X.
K nmitkm absence zkho vztahu pozměňovacch nvrhů s předmětem zkona a překročen zkonnho rmce pro podvn legislativně-technickch nvrhů ve třetm čten nvrhu zkona
32. Ve vztahu k nsledujcm ustanovenm zkona č. 261/2007 Sb. navrhovatel namtaj absenci zkho vztahu pozměňovacch nvrhů s obsahem nvrhu samotnho zkona u shora označench čst. I tyto otzky lze pokldat za vyřešen nlezem ze dne 31. 1. 2008 sp. zn. Pl. S 24/07.
XI.
Obsahov soulad napadench zkonnch ustanoven s stavnm pořdkem
33. stavn soud ve sv ustlen judikatuře konstatoval, že novela prvnho předpisu nem samostatnou normativn existenci, nbrž se stv součst novelizovanho prvnho předpisu (nlez sp. zn. Pl. S 5/96 (Sbrka rozhodnut, svazek 6, nlez č. 98, vyhlšen pod č. 286/1996 Sb.), usnesen sp. zn. Pl. S 25/2000 (Sbrka rozhodnut, svazek 19, usn. č. 27), nlezy sp. zn. Pl. S 21/01 (Sbrka rozhodnut, svazek 25, nlez č. 14, vyhlšen pod č. 95/2002 Sb.), Pl. S 33/01 (Sbrka rozhodnut, svazek 25, nlez č. 28, vyhlšen pod č. 145/2002 Sb.)), a jako takov je posuzovna i jej stavnost. Jsou-li v řzen o kontrole norem derogačnmi důvody absence normotvorn kompetence, resp. porušen stavně předepsanho způsobu přijet prvnho předpisu, je pak posuzovna stavnost samotn novely (viz nlezy sp. zn. Pl. S 5/02 (viz vše), Pl. S 7/03 (Sbrka rozhodnut, svazek 34, nlez č. 113, vyhlšen pod č. 512/2004 Sb.)).
34. stavn soud opakovaně zdůraznil, že při posuzovn rozporu zkona, přp. jeho jednotlivch ustanoven, s stavnm pořdkem je vzn pouze petitem, a nikoli jeho odůvodněnm (nlez sp. zn. Pl. S 16/93 (Sbrka rozhodnut, svazek 1, nlez č. 25, vyhlšen pod č. 131/1994 Sb.) a dalš). Broj-li navrhovatel proti obsahovmu nesouladu zkona s stavnm pořdkem, pak pro čely stavnho přezkumu nepostačuje toliko označit zkon (přp. jeho jednotliv ustanoven), navržen ke zrušen, nbrž je nezbytn uvst i důvod namtan protistavnosti. Neunese-li navrhovatel v řzen o kontrole norem břemeno tvrzen protistavnosti, nelze než považovat takov nvrh za rozporn s ustanovenm 34 odst. 1 zkona o stavnm soudu, a tedy nezpůsobil meritornho projednn (viz nlez sp. zn. Pl. S 7/03 - viz vše). Důsledky uvedenho zvěru dopadaj na ty čsti petitu, v nichž se skupina 67 poslanců domh zrušen čsti patnct až dvact druh, dvact čtvrt až třict devt a čsti čtyřict čtvrt zkona. Kromě nmitek procedurlnch nebyly, vůči těmto čstem zkona, ze strany tto skupiny navrhovatelů (tj. skupiny 67 poslanců), vzneseny ždn obsahov (materiln) vtky.
35. Pouze skupina 43 poslanců Parlamentu Česk republiky (vedlejš častnk v tto věci), v petitu navrhla zrušen některch čst zkona a v tomto směru přinesla i řadu argumentů - viz odstavec III./c shora. To znamen, že stavn soud se mohl meritorně zabvat jen těmi čstmi zkona, kter navrhla zrušit prvě tato skupina navrhovatelů.
36. V zjmu přehledu o cel věci lze konstatovat, že předmět řzen, vymezen nvrhem skupiny 67 poslanců na zrušen shora označench čst zkona č. 261/2007 Sb., se tk nže uvedench oblast, kter se daj rozdělit do 4 skupin:
A. Změny v podmnkch nroku a vši některch dvek socilnho zabezpečen
B. Souvisejc změny vymezen a doplněn některch pojmů a kategori
C. Kompetenčn změny přslušnch orgnů a změny v řzen o dvkch socilnho zabezpečen a nemocenskho pojištěn
D. Souvisejc technick změny a pravy
Změny v některch dvkch socilnho zabezpečen, ve způsobu jejich stanoven a v podmnkch nroku na tyto dvky.
Zkon č. 261/2007 Sb. přinesl změny v těchto oblastech:
37.
V oblasti dvek sttn sociln podpory
(změna zkona č. 117/1995 Sb., o sttn sociln podpoře, čl. XXIII zkona č. 261/2007 Sb. - čst patnct) došlo ke změně kritri při určen některch druhů přjmů, z nichž se určuje tzv. rozhodn přjem pro přiznn dvek, poskytovanch v zvislosti na vši přjmu; dle došlo ke zrušen přspěvku na školn pomůcky a ke změnm v podmnkch nroku, způsobu stanoven a snžen přdavku na dtě, socilnho přplatku, rodičovskho přspěvku, přspěvku při převzet dtěte do pěstounsk pče, porodnho a pohřebnho (body 1 - 12, 14 - 19).38.
U dvek pomoci v hmotn nouzi
(změna zkona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotn nouzi, čl. XXV zkona č. 261/2007 Sb. - čst šestnct) byla nově stanovena čstka živobyt u osob, kter nejsou zaměstnan nebo jinak vdělečně činn nepřetržitě po dobu delš než 12 měsců čstkou existenčnho minima s tm, že těmto osobm nenlež zvšen čstky živobyt podle 25 - 30 zkona č. 111/2006 Sb. Z tohoto ustanoven jsou vyjmuty osoby, kter doshly věku nejmně 55 let, osoby se zdravotnm postiženm podle 67 odst. 2 psm. b) zkona o zaměstnanosti, nebo rodiče osobně pečujc o dtě ve věku do 12 let (bod 18 a 19). Zkonem č. 261/2007 Sb. byl zrušen 31 zkona o pomoci v hmotn nouzi, kter upravoval možnost zvšen čstky živobyt při dlouhodobm setrvn ve stavu hmotn nouze. Jednalo se o čstku 600,- Kč u osoby, kter je podle vyjdřen řadu prce osobou, kter vyžaduje zvšenou pči při zprostředkovn zaměstnn, po roce nepřetržitho veden v evidenci uchazečů a po roce současnho pobrn přspěvku na živobyt (bod 24). Novou prvn pravou došlo i k pravě podmnek nroku na doplatku na bydlen a k nov specifikaci odůvodněnch nkladů na bydlen (body 25 a 30).39. V oblasti poskytovn
socilnch služeb
(změna zkona č. 108/2006 Sb., o socilnch službch, čl. XXVIII zkona č. 261/2007 Sb. - čst osmnct) byla zrušena hlava III, upravujc zvyšovn přspěvku na pči poskytovanho osobm zvislm na pomoci jin fyzick osoby, za čelem zajištěn potřebn pomoci, nařzenm vldy (bod 1). Novou pravou došlo ke změně některch podmnek pro vyplcen tohoto přspěvku (bod 4), změně u některch typů socilnch služeb, poskytovanch bez hrady, změnm ve vši hrady za ubytovn a stravu v některch zařzench socilnch služeb (bod 24, 27, 29 a 32) a ke zrušen hlavy X, kter upravovala posuzovn neodůvodniteln ztěže systmu v přpadech, kdy o poskytnut přspěvku na zkladě zkona o socilnch službch poždal, za stanovench podmnek, občan členskho sttu Evropsk unie (bod 20).40. U poskytovn
peněžit pomoci v mateřstv
(změna zkona č. 88/1968 Sb., o prodloužen mateřsk dovolen, o dvkch v mateřstv a o přdavcch na děti z nemocenskho pojištěn, čl. XXXIII zkona č. 261/2007 Sb. - čst dvact prvn), došlo ke zrušen poskytovn peněžit pomoci v mateřstv i po vyčerpn zkonem stanoven doby v přpadě osamělch žen (bod 4). Dle bylo zrušeno poskytovn peněžit pomoci v mateřstv občanům, kteř jsou vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnn (bod 7).41.
V oblasti nemocenskho pojištěn zaměstnanců
(zkon. č. 54/1956 Sb., o nemocenskm pojištěn zaměstnanců, čl. XXIX zkona č. 261/2007 Sb. - čst devatenct), došlo předevšm ke změně v poskytovn nemocenskho, kter podle nov prvn pravy nlež zaměstnanci v přpadě, pokud pracovn neschopnost trv dle než tři dny. Nemocensk se poskytuje až od čtvrtho kalendřnho dne pracovn neschopnosti, na rozdl od předchoz prvn pravy, kter přiznvala poskytovn nemocenskho od prvnho kalendřnho dne pracovn neschopnosti. Stejn prava se tk karantny nařzen podle zvlštnho prvnho předpisu (bod 3 - 6). Zkon č. 261/2007 Sb. nově upravil vši nemocenskho tak, že oproti původn pravě vše nemocenskho, kter činila za kalendřn den 69 % dennho vyměřovacho zkladu s tm, že prvn tři dny pracovn neschopnosti nebo karantny činila 25 % dennho vyměřovacho zkladu, stanovil rozdlnou vši nemocenskho, odstupňovanou podle doby trvn pracovn neschopnosti nebo karantny. Vše nemocenskho za kalendřn den tak nově čin 60 % dennho vyměřovacho zkladu do 30. kalendřnho dne pracovn neschopnosti nebo karantny, 66 % od 31. do 60. kalendřnho dne a 72 % od 61. kalendřnho dne pracovn neschopnosti nebo karantny (bod 7).42. Dalš změna se tk pravy čstek při vpočtu dennho vyměřovacho zkladu pro stanoven nemocenskho a podpory při ošetřovn člena rodiny (bod 10). Došlo tak ke změně v poskytovn nemocenskho poživatelům starobnho nebo plnho invalidnho důchodu, kter se dle nov prvn pravy poskytuje po dobu 81 kalendřnch dn (namsto původnch 84 kalendřnch dn - bod 12). Toto nemocensk se poživatelům starobnho nebo plnho invalidnho důchodu poskytuje nejdle do dne, jmž konč zaměstnn (bod 13). Zkon č. 261/2007 Sb. snžil vši podpory při ošetřovn člena rodiny na 60 % dennho vyměřovacho zkladu za kalendřn den (namsto původnch 69 % - bod 14) a tato podpora nenlež z tzv. ochrann lhůty po skončen zaměstnn (bod 18). Nov zkonn prava zkrtila obecně ochrannou lhůtu ze 42 na 7 dn od skončen zaměstnn (bod 19).
43. Na tuto novou pravu nemocenskho pojištěn zaměstnanců navazuj analogick změny v nemocensk pči v dalšch prvnch předpisech, proveden zkonem č. 261/2007 Sb. Jde o změny v zkoně č. 32/1957 Sb., o nemocensk pči v ozbrojench silch (čl. XXXI - čst dvact) - tj. zkrcen ochrann lhůty, zkrcen doby poskytovn nemocenskho přslušnkům bezpečnostnch sborů, kteř jsou poživateli starobnho nebo plnho invalidnho důchodu, prava vše nemocenskho, dle v zkoně č. 88/1968 Sb., o prodloužen mateřsk dovolen, o dvkch v mateřstv a o přdavcch na děti z nemocenskho pojištěn (čl. XXXIII - čst dvact prvn) - stanoven dennho vyměřovacho zkladu pro vyrovnvac přspěvek v těhotenstv a mateřstv podle zkona o nemocenskm pojištěn a v zkoně č. 155/1995 Sb., o důchodovm pojištěn (čl. XXXVIII - čst dvact čtvrt) - nov prava pobrn dvek nemocenskho pojištěn (pče) v době dočasn pracovn neschopnosti nebo karantny (bod 8).
44. Dle jde předevšm o změnu zkona č. 187/2006 Sb., o nemocenskm pojištěn (čl. XXXIX - čst dvact pt), ve kterm došlo ke stejnm změnm ve vši nemocenskho a zkrcen ochrann lhůty jako v zkoně č. 54/1956 Sb. (bod 3 a bod 9). Zkonem č. 261/2007 Sb. byla stanovena změna čstky rozhodnho přjmu pro čely nemocenskho pojištěn, z původnch 1 500,- Kč na 2 000,- Kč (bod 1), změna vpočtu hrnu vyměřovacch zkladů pro pojistn na pojištěn (bod 4), změna dennho vyměřovacho zkladu pro vpočet nemocenskho a ošetřovnho a peněžit pomoci v mateřstv a vyrovnvacho přspěvku v těhotenstv (bod 5) a změna vše ošetřovnho z 65 % dennho vyměřovacho zkladu na 60 % (bod 13).
45. V souvislosti se změnami v systmu nemocenskho pojištěn došlo tak ke změnm v zkoně č. 262/2006 Sb. tj. zkonku prce (čl. XLI - čst dvact sedm), tkajcch se pravy nhrady mzdy nebo platu dočasně prce neschopnho zaměstnance nebo zaměstnance, ktermu byla nařzena karantna, takže tato nhrada nepřsluš za prvn tři dny dočasn pracovn neschopnosti nebo karantny (bod 3). Nhrada za ztrtu na vdělku po dobu pracovn neschopnosti před vznikem škody způsoben pracovnm razem nebo nemoc z povoln přsluš zaměstnanci i v době prvnch tř kalendřnch dnů pracovn neschopnosti (bod 8). Nově byla stanovena nhrada mzdy nebo platu ve vši 60 % průměrnho vdělku, přičemž pro čely nhrady mzdy nebo platu se zjištěn průměrn vdělek upravuje stejnm způsobem, jakm se upravuje denn vyměřovac zklad pro vpočet nemocenskho z nemocenskho pojištěn s tm, že se přslušn redukčn hranice, stanoven pro čely nemocenskho pojištěn, nsob koeficientem 0.175 (bod 4).
46. Souvisejc změny platu či jin odměny jsou pak zkonem č. 261/2007 Sb. provedeny v zkoně č. 221/1999 Sb., o vojcch z povoln (čl. XLII - čst dvact osm), v zkoně č. 361/2003 Sb., o služebnm poměru přslušnků bezpečnostnch sborů (čl. XLIV - čst dvact devt), v zkoně č. 236/1995 Sb., o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudů a poslanců Evropskho parlamentu (čl. XLVI - čst třict), zkoně č. 201/1997 Sb., o platu a některch dalšch nležitostech sttnch zstupců (čl. XLIX - čst třict prvn), v zkoně č. 128/2000 Sb., o obcch (obecn zřzen), (čl. LII - čst třict druh), v zkoně č. 129/2000 Sb., o krajch (krajsk zřzen), (čl. LIV - čst třict třet ), v zkoně č. 131/2000 Sb., o hlavnm městě Praze (čl. LVI - čst třict čtvrt) a v zkoně č. 218/2002 Sb., o službě sttnch zaměstnanců ve sprvnch řadech a o odměňovn těchto zaměstnanců a ostatnch zaměstnanců ve sprvnch řadech (služebn zkon), (čl. LVIII - čst třict pt). Při určen platu a některch nhrad vdajů u představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců a při určen platu sttnch zstupců byla v přslušnch zkonech doplněna mimořdn opatřen, podle nichž se vychz z platov zkladny ve vši dosažen k 31. prosinci 2007 (v letech 2008 - 2010), (čl. XLVIII - čst třict a čl. LI - čst třict prvn).
47. Na zkladě zkona č. 261/2007 Sb. došlo ke změně zkona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (čl. LIX - čst třict šest). Podle nov pravy nrok na podporu v nezaměstnanosti nem uchazeč o zaměstnn, a) se kterm byl, v době poslednch 6 měsců před zařazenm do evidence uchazečů o zaměstnn, zaměstnavatelem skončen pracovněprvn vztah z důvodu porušen povinnosti, vyplvajc z prvnch předpisů, vztahujcch se k jm vykonvan prci zvlšť hrubm způsobem (bod 3). Dle došlo k omezen přspěvku na podporu zaměstnvn osob se zdravotnm postiženm a stanoven jeho maximln vše (bod 6).
48. Zkonem č. 261/2007 Sb. byla upravena změna vyměřovacch zkladů pro placen pojistnho a stanoven maximlnch vyměřovacch zkladů pro placen pojistnho (změna zkona č. 589/1992 Sb., o pojistnm na sociln zabezpečen a přspěvku na sttn politiku zaměstnanosti, čl. XXXVI zkona č. 261/2007 Sb.- čst dvact třet).
49. Novou pravou byl dle zrušen přspěvek na zvšen životn nklady, poskytovan podle vyhlšky č. 182/1991 Sb., kterou se provd zkon o socilnm zabezpečen a zkon Česk nrodn rady o působnosti orgnů Česk republiky v socilnm zabezpečen, ve zněn pozdějšch předpisů (čl. LXI - čst třict sedm).
50. Došlo i k pravě stipendi podle zkona č. 111/1998 Sb., o vysokch školch a o změně a doplněn dalšch zkonů (zkon o vysokch školch). Změna se tk stanoven vpočtu stipendia, přiznvanho studentovi v přpadě tživ sociln situace, kter m nrok na přdavek na dtě (čl. LXIII - čst třict devt).
51. Na zkladě změny zkona č. 127/2005 Sb., o elektronickch komunikacch a o změně některch souvisejcch zkonů (zkon o elektronickch komunikacch), byla omezena povinnost podnikatelů, poskytujcch veřejně dostupnou telefonn službu, umožnit vběr cen nebo cenovch plnů, kter se liš od cenovch plnů za normlnch obchodnch podmnek, na osoby zdravotně postižen, na rozdl od dřvějš pravy, kter se tkala i osob s nzkmi přjmy a zvlštnmi socilnmi potřebami (čl. LXX - čst čtyřict čtvrt).
XII.
stavněprvn hodnocen změn zařazench do skupiny A
52. Většina změn, provedench zkonem č. 261/2007 Sb., se tk prv, nležejcch mezi prva sociln. Jejich pojmovm znakem je skutečnost, že nemaj bezpodmnečnou povahu a je možn se jich domhat pouze v mezch zkonů (čl. 41 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod - dle jen „Listina“). Toto ustanoven dv pravomoc zkonodrci stanovit konkrtn podmnky realizace socilnch prv. Zkonn proveden nesm bt v rozporu s stavnmi principy, jinmi slovy, přslušn zkony nesm stavně zaručen sociln prva popřt či anulovat. Při provděn stavn pravy, zakotven v Listině, se zkonodrce mus řdit čl. 4 odst. 4 Listiny, podle kterho při použvn ustanoven o mezch zkladnch prv a svobod mus bt šetřeno jejich podstaty a smyslu. U socilnch prv lze konstatovat, že jejich souhrnnm omezenm je prvě skutečnost, že nejsou, na rozdl např. od zkladnch prv a svobod, přmo vymahateln na zkladě Listiny. Jejich omezenost spočv prvě v nutnosti zkonnho proveden, kter je ovšem zroveň podmnkou konkrtn realizace jednotlivch prv.
53. Tyto skutečnosti souvis se specifickm charakterem socilnch prv, kter jsou zvisl zejmna na ekonomick situaci sttu. roveň jejich poskytovn reflektuje nejen hospodřsk a sociln vvoj sttu, ale i vztah sttu a občana, založen na vzjemn odpovědnosti a na uznn principu solidarity. Mra, v jak se princip odpovědnosti a solidarity projevuje v prvnm řdu danho sttu, určuje tak charakter tohoto sttu (např. jako sttu socilnho). Mra uznn principu solidarity zvis na rovni etickho chpn soužit ve společnosti, jej kulturnosti, ale i smyslu jednotlivce pro spravedlnost a sounležitost s ostatnmi a sdlen jejich osudu v určitm čase a mstě. Solidaritu lze, pohledu jednotlivce vnmat jako vnitřn či vnějš. Vnitřn solidarita je dna citovou blzkost vztahu k ostatnm, je spontnn, uplatňuje se předevšm v rodině a v dalšch partnerskch společenstvch. Stt do tohoto vztahu zpravidla nezasahuje, nebo jen velmi omezeně (viz rodině prvn vztahy upraven zkonem o rodině).Vnějš solidarita tuto citovou blzkost postrd, a souhlas jednotlivce s jejm uplatňovnm je proto zdrhavějš. Jedn se na přklad o solidaritu bohatch s chudmi, schopnch s mně schopnmi, zdravch s nemocnmi. Stt se v tto oblasti uplatňuje svoj mocensko-vrchnostenskou funkc velmi aktivně. Přes princip solidarity se uskutečňuje přerozdělovn, tj. pohyb přenšejc zdroje od jedněch k druhm - těm potřebnm. Solidarita m sv hranice. Nemůže mt natolik vychlenou podobu, aby ji ti, kter postihuje, pociťovali jako nepřiměřenou, neproporcionln, nebo dokonce nespravedlivou a odňali ji svůj tich souhlas. Ve jmnu solidarity může stt postihovat pouze takovou čst majetku schopnho, aby současně nedestruoval aktivitu jeho vkonu a nedostal se za stavn hranici ochrany majetku.
54. Při realizaci socilnch prv se tedy od sttu vyžaduje nejen jejich uznn, ale tak jeho konkrtn aktivita, kter umožn realizaci těchto prv. Plněn, poskytovan v rmci socilnch prv, pochzej ze sttnho rozpočtu a odpovědnost za tato plněn spočv zcela na straně sttu. Je-li to stt, kdo je a bude vzn socilnmi plněnmi, pak tak mus mt možnost stanovit konkrtn podmnky takovho plněn. Stt si nemůže dovolit tu nezodpovědnost stt se dlužnkem, kter nebude schopen dodržet sv zvazky. Tyto skutečnosti ale nesm popřt samotnou existenci konkrtnho socilnho prva, či ve svm důsledku vyloučit jeho realizaci. V rmci těchto mez m zkonodrce poměrně širokou možnost upravit proveden jednotlivch socilnch prv, včetně možnosti jejich změn.
55. V tomto duchu ostatně hovoř i zprva k Listině zkladnch prv a svobod (přednesen na 11. společn schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny nrodů dne 8. ledna 1991). V n se konstatuje, že: „
Zatmco prva a svobody upraven v předchozch hlavch maj povahu absolutn a jako takov jsou stavou chrněny, prva z tto hlavy jsou převžně relativn, a to v tom smyslu, že jejich rozvoj - a plat to předevšm o prvech hospodřskch a socilnch - je zvisl na stavu nrodnho hospodřstv a předevšm na jeho hmotnch vsledcch. Proto tak koncepce těchto prv sice dodržuje zkladn principy jejich vynutitelnosti cestou soudn ochrany, nicmně u prv socilnch ve většině nejsou stavnm zkonem dny podmnky, z nichž by obyčejn zkon měl vychzet. Vlastn prava normou nižšho stupně nemůže nepodlhat změnm podle vvoje ekonomick a životn rovně, takže svazovat obyčejnho zkonodrce stavnmi barirami by nebylo na mstě
“.56. Vše popsan specifick charakter socilnch prv v ždnm přpadě neznamen, že by jimi zkonodrce nebyl vzn. Zakotven jejich existence v Listině znamen, že, při zkonn pravě, mus bt zachovn jist minimln standard těchto socilnch prv. V ždnm přpadě tedy nesm dojt k faktickmu popřen toho kterho socilnho prva, protože je zroveň třeba dostt principům stanovenm v Listině. Mru jejich dodržen je třeba posuzovat v každm jednotlivm přpadě realizace těchto prv zkonnou pravou. Novou prvn pravu, kterou přinesl napaden zkon, je třeba posuzovat prvě z tohoto hlediska, tj. z hlediska intenzity, s jakou eventulně zashl do jednotlivch socilnch prv, zaručench stavnm pořdkem, a zda tato intenzita dosahuje protistavn dimenze.
57. Změny proveden zkonem č. 261/2007 Sb., popsan ve shora označen oblasti, se tkaj předevšm prv upravench v hlavě čtvrt Listiny, nadepsan „Hospodřsk, sociln a kulturn prva“. U člnku 26 Listiny jde zejmna o odstavec 3, v němž se stanov, že „Každ m prvo zskvat prostředky pro sv životn potřeby prac. Občany, kter toto prvo nemohou bez sv viny vykonvat, stt v přiměřenm rozsahu hmotně zajišťuje; podmnky stanov zkon.“ Člnek 29 Listiny formuluje prvo žen, mladistvch a zdravotně postižench osob na zvšenou ochranu zdrav při prci a prvo těchto dvou kategori osob na zvlštn ochranu v pracovnch vztazch. Člnek 30 Listiny upravuje prvo občanů na přiměřen hmotn zabezpečen ve stř a při nezpůsobilosti k prci a prvo každho na takovou pomoc v hmotn nouzi, kter je nezbytn pro zajištěn zkladnch životnch podmnek.
58. Ochranu rodičovstv a rodiny, kam spadaj dalš skupiny změn, upravuje člnek 32 Listiny. Podle odstavce 1 je ochrana rodičovstv a rodiny pod ochranou zkona a zvlštn ochrana dět a mladistvch je zaručena. Podle odstavce 5 rodiče, kteř pečuj o děti, maj prvo na pomoc sttu. Tento člnek, stejně jako shora citovan člnky 26, 29 a 30 Listiny, odkazuje na proveden těchto ustanoven zkonem.
59. Z hlediska konkrtn stavně prvn pravy lze tedy konstatovat, že Listina ponechala zkonodrci nejen proveden a určen podmnek vše uvedench stavnch prv, ale zroveň vymezila realizaci těchto prv již v samotnm stavnm textu prostřednictvm termnů „
přiměřen rozsah
“, „nezbytn pro zajištěn zkladnch životnch podmnek
“, „přiměřen hmotn zabezpečen
“ apod. Vzhledem k tomu, že Listina blže nespecifikuje obsah těchto termnů, je zřejm, že jejich vymezen je, stejně jako stanoven dalšch podrobnost, ponechno na zkonn pravě.60. Do oblast, upravench shora citovanmi člnky Listiny spad i nvrh skupiny 43 poslanců Poslaneck sněmovny. Podle nzoru stavnho soudu jsou argumenty obsažen v tomto nvrhu převžně povahy sociln, nikoli stavněprvn. Je nepochybn, že Listina zavazuje, v oblasti socilnch prv, stt k pozitivnmu jednn a k zajištěn ochrany těchto prv. Obsahem tto povinnosti sttu je zajistit subjektům těchto prv jist minimln sociln standard, a nikoliv adekvtn životn standard v souladu s jejich požadavky, jak je těmito subjekty někdy mylně vnmno a požadovno.
61. Pokud jde o nvrh skupiny 43 poslanců na zrušen nov pravy 39 odst. 2 psm. a) zkona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, kter „
navrhuje vzat přiznn dvek v nezaměstnanosti na vlastn odpovědnost zaměstnance uchovat si svůj zaměstnaneck poměr
“ (viz argumentaci v bodu 16. shora), tato změna, podle nzoru stavnho soudu, v sobě nic protistavnho nepřinš. Pouze zvyšuje odpovědnost pracovnků za vlastn jednn v pracovně prvnch vztazch, protože „znevhodňuje“ jen toho, kdo: „porušil povinnosti vyplvajc z prvnch předpisů vztahujcch se k jm vykonvan prci zvlšť hrubm způsobem
“. Jedn se o trend ke zvyšovn pracovn kzně a k tomu, aby si lid prce vžili. Navc, každ rozvzn pracovnho vztahu z uvedenho důvodu je možn přezkoumat soudn cestou v rmci řzen podle 72 zkona č. 262/2006 Sb. (zkonk prce) a tm se brnit eventulnmu svvolnmu jednn zaměstnavatele. Trend, vedouc ke zvyšovn odpovědnosti za vlastn jednn lze jen vtat.62. Nvrh skupiny 43 poslanců obsahuje i požadavek na zrušen čsti devatenct (bod 3 a nsl.), kter přinesla zsadn věcn změny v odložen poskytovn nemocenskho, kter se již nebude poskytovat po dobu prvnch tř kalendřnch dnů dočasn pracovn neschopnosti či nařzen karantny. Nvrh argumentuje tm, že systm nemocenskho pojištěn je založen na pojistnm principu, kter m sloužit k ochraně při pojistn udlosti, jž je v tomto přpadě nemoc. Tento systm byl nastaven lpe i v zkonech na počtku minulho stolet. V 6 odst. 2 zkona č. 689/1920 Sb. bylo totiž stanoveno, že „
trv-li nemoc dle tř dnů, a je-li nemocn neschopen vdělku, nlež mu, ode dne onemocněn, v zkoně uveden denn nemocensk
“. Podle tto skupiny navrhovatelů tak došlo k porušen prva pojištěnců a systm nemocenskho pojištěn tak jen supluje zdroje ke kryt deficitu sttnho rozpočtu.63. Podle nzoru stavnho soudu je nvrh v tto čsti důvodn, protože zrušen poskytovn nemocenskho za prv tři dny pracovn neschopnosti je v rozporu s ustanovenm čl. 30 odst. 1 Listiny, konkrtně s prvem na přiměřen hmotn zabezpečen při nezpůsobilosti k prci. Změna ustanoven 15 odst. 1, 3 a 16 zkona č. 54/1956 Sb., o nemocenskm pojištěn zaměstnanců, ve zněn pozdějšch zkonů, odebr všem zaměstnancům v pracovn neschopnosti či karantně nrok na nemocensk dvky po dobu prvnch tř dnů pracovn neschopnosti či karantny. Jedn se o poněkud pohodln až svvoln postup ze strany sttu, kter kvůli neurčitmu počtu zneuživatelů nemocenskch dvek, plošně postihuje všechny kategorie zaměstnanců. Vsledkem je stav, kdy převžn většina zaměstnanců zůstv, po dobu prvch tř dnů pracovn neschopnosti, bez jakchkoliv prostředků, zatmco jejich povinnost platit pojistn zůstala nedotčena. Nedotčena samozřejmě zůstala i jejich povinnost platit tzv. regulačn poplatky, vyhledaj-li lkařskou pomoc. Je nepřpustn, aby stt pouze vyžadoval splněn povinnost ze strany zaměstnanců (v danm přpadě plněn pojistnho) a nedbal přitom ochrany jejich zjmů, postihne-li je zmněn udlost v podobě pracovn neschopnosti. Došlo tak k porušen prv zaměstnanců, kter dosahuje stavněprvn dimenze. Systm nemocenskho pojištěn by neměl sloužit ke kryt deficitu sttnho rozpočtu.
64. Jelikož většina běžnch onemocněn je krtkodob, vsledkem může bt, že zaměstnanci budou na svou nemoc čerpat dovolenou (na zotavenou!), což je ovšem v přkrm rozporu s jejm čelem. Dalšm řešenm bude zpravidla „přechzen nemoci“ bez nvštěvy lkaře a pracovn neschopnosti. Tm se otevraj dveře jednak k šřen některch onemocněn mezi spoluzaměstnance, jednak k eventulnm většm škodm na zdrav v budoucnu a k vvoji zdravotnch komplikac v důsledku nelčen původnho onemocněn. Tm může dojt i k nezanedbatelnmu zvšen nkladů na lčen v přpadě komplikac, kter pot může i převšit vši dvek nemocenskho, kter by mohly bt či byly v prvnch třech dnech vyplaceny.
65. Nemoc je obdobou pojistn udlost a jej existence mus bt prokzna odpovdajcm způsobem (lkařskm vyšetřenm). Msto řešen ve formě zaveden důsledn kontroly lkařů i pojištěnců, stt přenš důsledky sv neochoty či neschopnosti k realizaci tto kontroly na bedra většiny poctivch zaměstnanců. Totž plat o předepsan karantně, kter je pro zaměstnance objektivn skutečnost, ve většině přpadů pohromou, vynucenou sprvnm rozhodnutm. Rozhodnut o karantně je totiž preventivnm opatřenm na zkladě hygienickch prvnch předpisů, za splněn přslušnch podmnek.
66. Na zkladě shora uvedench argumentů stavn soud vyhověl nvrhu 43 poslanců Poslaneck sněmovny Parlamentu ČR a rozhodl o zrušen: slov „
trv-li pracovn neschopnost dle než 3 kalendřn dny
“ v ustanoven 15 odst. 1 věty prvn, zkona č. 54/1956 Sb., o nemocenskm pojištěn zaměstnanců. Dle zrušil slovo „čtvrtho
“ v 15 odst. 3 větě prvn thož zkona a konečně zrušil i větu druhou ustanoven 16 thož zkona, ve zněn: „Nemocensk podle věty prvn se poskytuje od čtvrtho kalendřnho dne karantny
“. Tato prvn prava je totiž v rozporu sčlnkem 30 odst. 1 Listiny.67. V tto souvislosti stavn soud upozorňuje, že shora uveden změna ve vyplcen nemocenskch dvek zasahuje do řady dalšch zkonů, vyjmenovanch v čsti 27 až 35 zkona č. 261/2007 Sb., ( počnaje zkonkem prce), upravujcch nroky zde vyjmenovanch kategori zaměstnanců. Jejich zrušen však ždn z navrhovatelů nenavrhl. Podle ustlenho prvnho zvěru, vyjdřenho v nlezu sp. zn. Pl. S 15/01 (Sbrka rozhodnut, svazek 24, nlez č. 164, vyhlšen pod č. 424/2001 Sb.), je stavn soud vzn petitem nvrhu a z jeho hranic v podstatě vykročit nemůže. Proto nezbv než apelovat na zkonodrce, aby, vzn prvnm nzorem stavnho soudu ve shora naznačenm směru, zmněnou nerovnost ve vyplcen nemocenskch dvek odstranil. Jen proto stavn soud odložil vykonatelnost tohoto nlezu do 30. 6. 2008.
68. Pokud je o argument „legitimnho očekvn“, kter je rovněž obsažen v nvrhu 43 poslanců Poslaneck sněmovny, jeho uplatněn nen, v oblasti socilnch prv, zcela na mstě. Jak již bylo vše rozebrno, tato prva jsou odvisl zejmna od vvoje ekonomick a životn rovně, dan hospodařenm sttu. Ve vztahu ke sttu, kter upadne do hospodřskch potž (viz v nedvn době Rusko, Argentina či Mexiko), se každ, byť sebelegitimnějš nrok, stv iluzornm a poškozeni jsou v podstatě všichni. S tm souvis i otzka „
již jednou přiznanch nroků
“, kter v přpadě socilnch prv nelze brt jako statick. To prokazuje i novodob historie Česk republiky, kdy levicově orientovan vldy měly tendenci nejrůznějš sociln dvky zmnožovat, zatmco pravicověji orientovan vldy maj tendenci opačnou. Vždy se ale mus pohybovat ve shora již naznačench mezch, danch Listinou. Z hlediska celkovho souladu napadenho zkona s stavně prvn pravou stavn soud konstatuje, že přes jist omezen v oblasti socilnho zabezpečen tato omezen nedosahuj takov intenzity, kter by byla v rozporu s stavn pravou obsaženou v Listině, natož pak, že by realizace dotčench socilnch prv byla popřena.XIII.
stavněprvn hodnocen změn zařazench do skupiny B
69. Do dalš skupiny změn, provedench zkonem č. 261/2007 Sb., lze zařadit změny pojmů a kategori a jejich specifikace souvisejc s obsahovmi změnami uvedenmi pod bodem I. Tyto změny reaguj na novou prvn pravu, održej proveden změny v poskytovn dvek, konkretizuj vpočet dvek a doplňuj, či upravuj, někter nov kategorie oprvněnch osob. Jde o změny, kter logicky navazuj na obsahov změny uveden ve skupině A. shora, a tedy u nich plat stejn zvěry jako u skupiny A.
XIV.
stavněprvn hodnocen změn zařazench do skupiny C
70. Zkon č. 261/2007 Sb. dle přinš někter kompetenčn a organizačn změny, souvisejc se změnami v systmu socilnho zabezpečen a nemocenskho pojištěn a změny v řzen o nrocch o dvky. Jde předevšm o pravu a doplněn působen či působnosti některch novch orgnů či zařzen v oblasti socilnho zabezpečen (např. změna kompetenc u okresn sprvy socilnho zabezpečen na zkladě zkona č. 582/1991 Sb., doplněn jezdnch řadů mezi orgny pomoci v hmotn nouzi či doplněn zařzen nsledn pče v rmci zařzen socilnch služeb), doplněn a pravu některch kompetenc přslušnch orgnů, řešen otzky mstn přslušnosti, doplněn odborn způsobilosti k vkonu povoln a doplněn okruhu pracovnků vykonvajcch odbornou činnost a dobrovolnků v oblasti socilnch služeb.
71. Zkon č. 261/2007 Sb. přinesl tak někter změny v řzen o dvkch, např. změny nležitost v ždosti o někter dvky, v podmnkch vydvn psemnch rozhodnut, změny lhůt, možnost podvat opravn prostředky v řzen o dvkch, novou pravu oznamovac povinnosti, zastupovn a kontroly zkonnho využit přslušnch dvek, včetně finančn kontroly využitch dotac ze sttnho rozpočtu na zajištěn poskytovn socilnch služeb a problematiku přeplatků. Podstata těchto změn spočv opět v nvaznosti na pravy popsan u skupiny A a tk se předevšm oblasti procesnho prva socilnho zabezpečen. Tyto pravy vychzej z obsahovch změn jednotlivch zkonů a nejsou v rozporu s stavně zaručenmi principy upravujcmi podmnky vydvn rozhodnut orgnů veřejn moci.
XV.
stavněprvn hodnocen změn zařazench do skupiny D.
72. Posledn skupinou změn, kter zavd zkon č. 261/2007 Sb., jsou souvisejc technick změny a pravy v zkonech, jakmi jsou nov označen zkonnch ustanoven, souvisejc změny poznmkovho apartu a nov přechodn ustanoven souvisejc se změnami v systmu socilnch dvek a nemocenskho pojištěn. Podle tvrzen navrhovatelů se jedn o svvoli zkonodrce v nakldn a vymezovnm zkonnch pojmů, což zakld rozpor s principem materilnho prvnho sttu z důvodu neurčitosti a nejasnosti.
73. Podle zvěru stavnho soudu jsou tyto změny svou povahou změnami technickho charakteru a nen v nich nic, co by je pozvedvalo na stavněprvn roveň. Nen totiž lohou stavnho soudu, aby hodnotil technick změny a pravy, kter přinš běžn zkonodrstv. Podle ustlen judikatury stavnho soudu, „
neurčitost některho ustanoven prvnho předpisu je nutno považovat za rozpornou s požadavkem prvn jistoty, a tudž i prvnho sttu (čl. 1 odst. 1 stavy), toliko tehdy, jestliže intenzita tto neurčitosti vylučuje možnost stanoven jeho normativnho obsahu pomoc obvyklch interpretačnch postupů
.“ (nlezy sp. zn. Pl. S 4/95 (Sbrka rozhodnut, svazek 3, nlez č. 29, vyhlšen pod č. 168/1995 Sb.), Pl. S 9/95 (Sbrka rozhodnut, svazek 5, nlez č. 16, vyhlšen pod č. 107/1996 Sb.), Pl. S 2/97 (Sbrka rozhodnut, svazek 8, nlez č. 91, vyhlšen pod č. 186/1997 Sb.), Pl. S 23/02 (Sbrka rozhodnut, svazek 33, nlez č. 89, vyhlšen pod č. 476/2004 Sb.), Pl. S 40/02(Sbrka rozhodnut, svazek 30, nlez č. 88, vyhlšen pod č. 199/2003 Sb.), Pl. S 44/02 (Sbrka rozhodnut, svazek 30, nlez č. 98, vyhlšen pod č. 210/2003 Sb.), Pl. S 10/06 (vyhlšen pod č. 163/2007 Sb.), Pl. S 25/06 (vyhlšen pod č. 487/2006 Sb.)). Takovto situace v tto věci nenastala.XVI.
Zvěr
74. Zvěrem je nutn poznamenat, že prvn prava, kterou do zmněnch oblast přinesl zkon č. 261/2007 Sb., o veřejnch financch, m daleko k dokonalosti. Nespokojen reakce veřejnosti, ze kter v podstatě vyšli i navrhovatel, je přirozenou reakc subjektů, kterm se „něco odebr, měn, nebo čin mně přehlednm“. Zkladn myšlenkou, kterou je zmněn zkon odůvodněn, je ozdravěn veřejnch rozpočtů. Tato dobr myšlenka byla realizovna jen čstečně, způsobem, kter nezskal širokou podporu veřejnosti. Zmněn zkon je v čstech, kter jsou předmětem tohoto řzen, postaven na poměrně širokm a plošnm omezovn nejrůznějšch socilnch dvek. Do tto, pro většinu obyvatelstva citliv oblasti bohužel nepřinesl ani zjednodušen systmu, ani jeho zpřehledněn, ani zjednodušen pravidel pro přiznvn dvek a ani důsledn opatřen proti jejich zneužvn.
75. Stt navc začal s sporami zdola, tj. omezenm socilnch dvek poměrně širokmu okruhu subjektů. Nezačal s vytvořenm činnch a efektivnch kontrolnch mechanizmů, kter by mohly přinst spory tm, že by zabrnily či postihovaly zneužvn těchto dvek. Např. v oblasti dvek poskytovanch v nemoci neskoncoval s nešvarem, pro kter m čeština vraz „
hodm se marod
“, tj. vraz, kter v jinm jazyce pravděpodobně neexistuje. Posouzen toho, zda je někdo nemocn, by samozřejmě nemělo bt v rukou toho, pro koho je to vhodn. V zařzench poskytujcch zdravotn pči a v praxi zdravotnch pojišťoven nebyly vybudovny činn kontroln mechanizmy, umožňujc postupně tyto nešvary odstraňovat.76. Stt nezačal s sporami sm u sebe rozborem, zda je současn „sprva věc veřejnch“ čeln, efektivn a hospodrn, zda nedochz k pltvn veřejnmi prostředky. Pokud by stt začal, alespoň čstečně, nejprve u sebe, přesvědčil by do jist mry značnou čst obyvatelstva o nutnosti a čelnosti změn i v oblasti socilnch dvek, kter je samozřejmě vzna na možnosti sttnho rozpočtu, jak poukzno shora.
77. Stt tedy zvolil opět tu nejsnadnějš cestu, ale bohužel jen pro sebe, čmž ideu reformy učinil poněkud nedůvěryhodnou. Nicmně i tuto reformn snahu lze uvtat a z tohoto hlediska je pak nutn posuzovat i pravy, kter přinesl napaden zkon. kolem stavnho soudu nen posuzovat sprvnost, praktičnost, nebo dostatečnou socilnost zmněnch reformnch postupů, ale jen to, zda se jedn o pravu protistavn či nikoli.
78. Kromě jist nespokojenosti s pravami, kter přinesl zkon č. 261/2007 Sb., nvrhy neobsahovaly (mimo shora citovanho nvrhu skupiny 43 poslanců Poslaneck sněmovny Parlamentu ČR), pomineme-li vhrady ke způsobu přijet zkona, ždnou dalš relevantn stavněprvn argumentaci. Prostor k derogačnmu zsahu stavnho soudu by nastal pouze tehdy, pokud by bylo zjištěno a prokzno, že nov prvn prava snižuje realizaci stavně zaručenho standardu socilnch dvek, až k praktickmu znemožněn jejich realizace, či dokonce k jejich plošnmu odejmut. Nvrh 67 poslanců takovouto argumentaci nepřinesl a v řzen před stavnm soudem nebylo zjištěno, že by stvajc prvn prava znamenala tak vrazn stup od zmněnch zvazků sttu, kter na sebe převzal v zejmna v člncch 26 odst. 3, 29, 30, 32 Listiny, jejichž okruhu se tento přpad tk. Pokles různch socilnch dvek je sice pro řadu subjektů nepřjemn, ale neklesl pod roveň, znemožňujc skromnou existenci dotčench subjektů. Posoudit otzku čelnosti, vhodnosti a sociln spravedlnosti zkonn pravy v tto oblasti je pouze v pravomoci zkonodrce, do jehož činnosti stavn soud, kromě přpadů zjištěn nestavnosti, zasahovat nemůže. Jedn se totiž o otzky v podstatě politick, kam primrně spad i cel oblast tzv. socilnch prv.
79. Podle čl. 5 stavy je politick systm Česk republiky založen na svobodnm a dobrovolnm vzniku a voln soutěži politickch stran, respektujcch zkladn demokratick principy. Politick rozhodnut vychzej z vůle většiny, vyjdřen svobodnm hlasovnm. Rozhodovn většiny db ochrany menšin (čl. 6 stavy ČR). stavn soud proto uzavr, že maj-li navrhovatel, jako představitel moci zkonodrn, za to, že jimi napaden prvn prava je nevhodn či vyvolvajc negativn důsledky, mohou usilovat o změnu v rmci politick soutěže, nikoliv v rmci soudn kontroly stavnosti, kter ze sv podstaty mus bt omezena pouze na otzky stavně prvn povahy. Pokud by snad stavn soud nvrhu vyhověl, a rozhodoval sm msto zkonodrce, porušil by nejen shora citovan ustanoven stavy ČR, ale zejmna by učinil zbytečnou soutěž politickch stran. Předevšm jejich kolem je, podle mandtu zskanho od svch voličů a na zkladě toho stanovench politickch priorit, předkldat nejvhodnějš způsoby realizace socilnch prv zakotvench v hlavě čtvrt Listiny. To samozřejmě vždy z hlediska možnost sttnho rozpočtu, podložench vsledky hospodařen sttu, za kter rovněž nesou politickou odpovědnost, a v rmci limitů danch přslušnmi člnky Listiny zkladnch prv a svobod.
80. Ze všech uvedench důvodů stavn soud vyhověl, podle 70 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, pouze nvrhu na zrušen čst zkona č. 54/1956 Sb., o nemocenskm pojištěn zaměstnanců, a to slov „
trv-li pracovn neschopnost dle než 3 kalendřn dny
“ v ustanoven 15 odst. 1 věty prvn, dle zrušil slovo „čtvrtho
“ v 15 odst. 3 větě prvn thož zkona, a konečně zrušil i větu druhou ustanoven 16 thož zkona, ve zněn: „Nemocensk podle věty prvn se poskytuje od čtvrtho kalendřnho dne karantny
“. Učinil tak s činnost od 30.6.2008 z důvodů, uvedench v bodě 67 shora.81. Ve zbvajc čsti nvrh zamtl podle 70 odst. 2 zkona o stavnm soudu.
Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Jan Musil, Pavel Rychetský a Eliška Wagnerová.