Ve věci návrhu na zrušení zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů, nebo jeho jednotlivých ustanovení, a na zrušení jednotlivých ustanovení některých dalších zákonů 160/2008 účinný od 13.05.2008
| Schválené: | 13.03.2008 |
| Účinnost od: | 13.05.2008 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | ARCHIVNICTVÍ., Protiprávnost komunistického režimu a odpor proti němu, Výzkumné ústavy. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 13. března 2008 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Františka Duchoně, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jiřího Muchy, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného, Elišky Wafnerové a Michaely Židlické o návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na zrušení zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů, nebo jejich jednotlivých ustanovení, a na zrušení jednotlivých ustanovení některých dalších zákonů, za účasti 1. Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, a 2. Senátu Parlamentu České republiky, jako účastníků řízení, takto:
JUDr. Rychetský v.r.
Předseda ústavního soudu
I. Ustanovení § 7 odst. 9 zákona č. 181/2007 Sb., o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek a o změně některých zákonů, se ve slovech "řádně nebo" ruší dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů.
II. V ostatním se návrh zamítá.
Odůvodněn:
I.
Rekapitulace nvrhu
1. Skupina poslanců v souladu s čl. 87 odst. 1 psm. a) stavnho zkona Česk nrodn rady č. 1/1993 Sb., stavy Česk republiky (dle jen "stava"), navrhla zrušen zkona č. 181/2007 Sb., o stavu pro studium totalitnch režimů a o Archivu bezpečnostnch složek a o změně některch zkonů (dle tž jen "zkon"), anebo jejich jednotlivch ustanoven, a zrušen jednotlivch ustanoven některch dalšch zkonů. Tmto zkonem se zřizuje stav pro studium totalitnch režimů (dle jen "stav") a Archiv bezpečnostnch složek (dle jen "Archiv"). Navrhovatel v vodu zdůrazňuj, že zkon vyvolv řadu pochybnost, pokud jde o jeho soulad s stavnm pořdkem Česk republiky (čl. 112 odst. 1 stavy), jehož součst jsou podle nzoru stavnho soudu tak ratifikovan a vyhlšen mezinrodn smlouvy o lidskch prvech a zkladnch svobodch [nlez sp. zn. Pl. S 36/01 (Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 26, nlez č. 80, vyhlšen pod č. 403/2002 Sb.), a nlez sp. zn. I. S 752/02, (Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 30, nlez č. 54)]. Navrhuj proto zrušen celho zkona, alternativně pak zrušen některch jeho ustanoven v petitu vslovně označench.
2. Podle nzoru navrhovatelů vyvolv zsadn pochybnosti již samo zřzen stavu jakožto sttn instituce, jejž činnost je hrazena ze samostatn kapitoly sttnho rozpočtu ( 3 odst. 3 zkona). stav je organizačn složkou sttu ( 3 odst. 2 zkona). Existuje přitom vcero veřejnch instituc přmo či nepřmo financovanch ze sttnho rozpočtu, kter badatelsk koly v oblasti historie pln nebo mohou plnit a na jejichž kor (jak lze dle mněn navrhovatelů očekvat) bude stav financovn. Jsou to předevšm vysok školy, kter jsou podle zkona č. 111/1998 Sb., o vysokch školch, ve zněn pozdějšch předpisů, vrcholnmi centry vzdělanosti a nezvislho poznn, a jimž je přiznvna klčov loha ve vědeckm rozvoji společnosti ( 1 zkona č. 111/1998 Sb.) Dle je to Akademie věd Česk republiky (zkon Česk nrodn rady č. 283/1992 Sb., o Akademii věd Česk republiky, ve zněn pozdějšch předpisů), kter je organizačn složkou Česk republiky a jejž činnost je financovna ze sttnho rozpočtu Česk republiky (pro rozpočtov čely m dokonce postaven střednho orgnu Česk republiky). Ta jako veřejn vzkumn instituce zřdila mj. Historick stav AV ČR, stav pro soudob dějiny AV ČR a stav sttu a prva AV ČR. Dalš instituc zabvajc se dějinami je tak Vojensk historick stav Praha. Svoboda vědeckho bdn je přitom zaručena v čl. 15 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina").
3. Ve zřzen stavu a Archivu navrhovatel spatřuj posttněn historickho bdn o "době nesvobody" a "obdob komunistick totalitn moci" [ 2 psm. a) a psm. b) zkona], a to vyvolv reln nebezpeč, že jeho vsledky budou považovny za "oficiln". Poukazuj na to, že Radu stavu, jeho nejvyšš orgn, vol a odvolv Sent, jakožto jedna z komor Parlamentu Česk republiky, a v tom spatřuj faktick omezovn stavně zaručen svobody vědeckho bdn. I když zkon sice o prioritě a zvaznosti vsledků bdn provedenho stavem vslovně nehovoř, via facti je však nastoluje. Podle navrhovatelů o tom mimo jin svědč vsadn postaven stavu s ohledem na povinnost uloženou zkonem všem sttnm orgnům, organizačnm složkm sttu, sttnm přspěvkovm organizacm, ale i orgnům zemn samosprvy a přspěvkovm organizacm zemnch samosprvnch celků, jakož i jimi spravovanm archivům, kter maj v držen dokumenty a archivlie vztahujc se k kolům stavu z obdob vymezench zkonem, bez zbytečnho odkladu mu poskytnout bezplatně potřebnou součinnost ( 5 odst. 2 zkona). Tato povinnost nem obdoby v přpadě ždn jin z uvedench vědecko-vzkumnch instituc.
4. Navrhovatel zkonu vytkaj, že obdob, kter m bt předmětem bdn stavu, nevymezuje pouze jeho časovm určenm, jak by plně postačovalo, ale kromě toho nadbytečně použv terminologie, kter nem vznam vědeck, ale ideologick. Tak např. v preambuli se mluv o "totalitnch a autoritativnch režimech 20. stolet", aniž by bylo vzato na vědom, že podle obvyklho nzoru nauky je mezi nimi vce či mně vznamn rozdl. (Viz např. Aron, R.: Demokracie a totalitarismus, Atlantis, Praha 1093, tž Pavlček, V. a Jirskov, V., in Pavlček. V. a kol.: stavn prvo a sttověda, I. dl. Obecn sttověda, Linde, Praha 1998.) Pokud jde o obdob let 1938 až 1945, ustanoven 2 psm. a) zkona toto obdob označilo jako "doby nesvobody", ačkoliv byl zsadn rozdl mezi stle ještě samostatnou republikou a pozdějšm Protektortem Čechy a Morava, jakožto součst Velkoněmeck řše. V přpadě obdob let 1948 až 1989 zkon (na rozdl od preambule) nerozlišuje režim autoritativn a režim totalitn, nbrž mluv vslovně a jednoznačně o obdob "komunistick totalitn moci" [ 2 psm. b)], aniž by mezi jednotlivmi etapami tohoto obdob rozlišoval, a do tohoto "obdob komunistick totalitn moci" zahrnuje dobu "předchzejc" časovmu seku 25. nora 1948 až 29. prosince 1989, "v nž probhaly děje tkajc se přprav k totalitnmu uchopen moci Komunistickou stranou Československa". Vymezen tto doby je naprosto neurčit, přitom se však k němu upnaj koly stavu a v souvislosti s tm např. jeho oprvněn zpracovvat osobn daje ( 5 odst. 1). Dle navrhovatel zkonu vytkaj, že sek československch dějin od 25. nora 1948 do 29. prosince 1989 autoritativně označuje jako "obdob komunistick totalitn moci" a nebere v vahu, že toto obdob bylo z hlediska způsobů vkonu sttn moci proměnliv. Komplexn hodnocen a vslovn označen celho obdob od 25. nora 1948 do 29. prosince 1989 jako obdob "komunistick totalitn moci" podle navrhovatelů neodpovd skutečnosti a odporuje přkazu, kter zkonu dv stava, totiž zkoumat a hodnotit toto obdob nestranně, přičemž zkon a priori označuje toto obdob jako obdob moci "totalitn".
5. Navrhovatel namtaj, že působnost stavu je vymezena v ustanoven 4 zkona mlo jasně a srozumitelně. V ustanoveni psm. a) se v prvn čsti věty stavu ukld "zkoumat a nestanně hodnotit dobu nesvobody a obdob komunistick totalitn moci". V dalš čsti věty se mu však ukld navc zkoumat "antidemokratickou a zločinnou činnost orgnů sttu" a "zločinnou činnost Komunistick strany Československa, jakož i dalšch organizac založench na jej ideologii". Protože tato druh čst věty se tk obou uvedench obdob, je mlo jasn, kterch "orgnů sttu" se dotk, pokud jde o dobu nesvobody: orgnů sttu ještě samostatn tzv. druh republiky, orgnů Protektortu Čechy a Morava, anebo i orgnů Velkoněmeck řše. Dle navrhovatel tomuto ustanoven vytkaj, že se v něm mluv o "zločinn činnosti", což považuj za nevhodn, neboť v prvn terminologii do roku 1950 šlo o zločinnost ve smyslu pchn určitho druhu trestnch činů, kter se v trestnm prvu vslovně rozlišoval, zatmco po roce 1950 již toto rozlišovn odpadlo. Dle v ustanoven 4 psm. e) zkona je použit vraz "nacistick zločiny", kter nejen že nemůže postihovat celou tzv. dobu nesvobody, ale je sm o sobě nepřesn a nevstižn, protože smysl by měl jen v přpadě, kdyby se tkal nejen "zločinů" orgnů Velkoněmeck řše na zem Protektortu [např. o NSDAP se v psm. a) ani e) nemluv], ale tak zločinů pchanch orgny protektortn vldy a kolaborujcmi organizacemi a jednotlivci. Vraz "nacistick a komunistick zločiny" považuj navrhovatel za ideologizujc. Podle nich je svou povahou "novinřsk" a nikoliv prvn, takže nepln kol, jenž m zřejmě mt, totiž prvnm způsobem vymezovat působnost (koly) stavu. Pro pojem "zločin" v psm. e) plat totž, co bylo uvedeno pro psm. a).
6. Podle navrhovatelů z stavněprvnho hlediska vyvolv pochybnosti podmnka spolehlivosti pro čely předmětnho zkona uveden v jeho ustanoven 19 odst. 1 psm. a), podle nž je nespolehlivm ten, kdo byl členem nebo kandidtem Komunistick strany Československa nebo Komunistick strany Slovenska. Namtaj, že důvodem nespolehlivosti je formln členstv v těchto politickch stranch a už se nepřihlž k faktickmu chovni těchto osob, např. zda se dopustily činů odporujcch obecnm morlnm zsadm, nebo dokonce činů prvně trestnch. Přitom členstv v Radě je podle ustanoven 10 zkona veřejnou funkc a podle čl. 21 odst. 4 Listiny maj občan mt přstup k volenm a jinm veřejnm funkcm za rovnch podmnek. V tto souvislosti se odvolvaj i na čl. 15 Mezinrodnho paktu o občanskch a politickch prvech. Konstituovn nespolehlivosti pro členstv v Radě stavu na zkladě ryze formlnch znaků vychzejcch z někdejšho politickho smšlen občanů bez ohledu na jejich reln jednn a postoje, dle navrhovatelů vše uveden zkladn prvo zaručen Listinou porušuje a porušuje i zvazky Česk republiky plynouc z Mezinrodnho paktu o občanskch a politickch prvech.
7. Namtaj, že ustanoven 7 odst. 6 zkona, podle kterho "členstv v Radě je neslučiteln s členstvm v politick straně nebo v politickm hnut", je v rozporu se zkazem diskriminace ve smyslu čl. 3 odst. 1 Listiny (politick smšlen) a dochz jm k porušen prva podlet se vkonem veřejn funkce na sprvě veřejnch věc (čl. 21 odst. 1 a odst. 4 Listiny). Současně jsou porušovny i zvazky vyplvajc z evropsk mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod (prvo na svobodu myšlen a svědom podle čl. 9) a z Mezinrodnho paktu o občanskch a politickch prvech (prvo časti na sprvě veřejnch věc bez neodůvodněnch omezen a bez rozlišovn mj. podle politickho nebo jinho smšlen - čl. 25, rovnost před zkonem a zkaz diskriminace (např. z důvodu politickho nebo jinho přesvědčen - čl. 26). Omezen těchto prv je možn jen v rozsahu, kter vyplv z ustanoven čl. 44 Listiny a tk se v něm taxativně uvedench funkc, zaměstnn a činnost.
8. Dle rozebraj ustanoven 5 odst. 1 zkona, podle kterho "stav je oprvněn zpracovvat osobn daje v rozsahu nezbytnm pro plněn kolů stavu" a ustanoven 13 odst. 3 zkona, kter řk, že "Archiv je oprvněn zpracovvat osobn daje v rozsahu nezbytnm pro plněn svch kolů". Listina stanov (čl. 10 odst. 3), že každ m prvo na ochranu před neoprvněnm shromažďovnm, zveřejňovnm nebo jinm zneužvnm dajů o sv osobě. Podle navrhovatelů je v uvedench ustanovench zkona "oprvněn" stavu a Archivu formulovno tak neurčitě, že dochz k porušen principů prvn jistoty a ochrany důvěry občanů v prvo, kter patř neoddělitelně mezi znaky prvnho sttu. Tento zvěr dovozuj z toho, že koly stavu vymezen v 4 zkona jakožto jeho působnost, jsou formulovny neurčitě, jako např. jeho stěžejn působnost "zkoumat a nestranně hodnotit dobu nesvobody a obdob komunistick totalitn moci" [ 4 psm. a)]. Ještě mně určit je pojem "v rozsahu nezbytnm", jenž je krajně subjektivn a umožňuje stavu i svvoln vklad, např. tž v souvislosti s působnost stavu podle 4 psm. f), ("stav poskytuje veřejnosti vsledky sv činnosti, zejmna zveřejňuje informace ... o činech a osudech jednotlivců"). Obdobn vhrady maj navrhovatel i k působnosti Archivu ve smyslu 13 odst. 3 zkona.
9. Podle ustanoven 9 odst. 1 psm. a) zkona do působnosti Rady stavu nlež "stanovit metody pro naplňovn kolů stavu". Navrhovatel namtaj, že toto ustanoven je neurčit. Vlastn vědeck zkoumn a nestrann hodnocen "doby nesvobody a obdob komunistick totalitn moci", což je podle ustanoven 4 zkona kolem stavu, nemůže bt kolem Rady a jejch členů, nbrž zaměstnanců stavu. Uvděj, že "metodou" se obvykle rozum např. čeln, objektivně zdůvodněn způsob zkoumn jevů a dosažen vědeckho poznn, soustavn postup, kter v dan oblasti vede k cli, apod. Jestliže tedy Rada - orgn svou podstatou politick, protože volen a odvolvan Sentem - m stanovit "metody" uvedenho vědeckho zkoumn a nestrannho hodnocen, vyvstv reln nebezpeč, že stanovenm těchto "metod" může bt ve skutečnosti zasaženo do svobody vědeckho bdn, stavně zaručen ve čl. 15 odst. 2 Listiny. Navrhovatel dle zpochybňuj stavnost ustanoven 9 odst. 1 psm. e) zkona, podle kterho m Rada zřizovat jako odborn poradn orgn ředitele stavu pro badatelskou činnost stavu vědeckou radu a jmenovat jej členy. Zkon nic bližšho nestanov, nicmně z toho, že m jt o odborn poradn orgn ředitele stavu, se podv, že se předpokld řzen badatelsk činnosti stavu jeho ředitelem, přičemž zaměstnanci budou povinni konat osobně prce podle pracovn smlouvy podle pokynů zaměstnavatele, jak to vyplv z ustanoven 38 odst. 1 zkonku prce. Za normativně przdn považuj ustanoven 9 odst. 1 psm. h) zkona, podle kterho do působnosti Rady nlež "rozhodovat o odvoln proti rozhodnut stavu". V zkoně totiž nen stanoven přpad, že by stav (jakožto organizačn složka sttu) autoritativně rozhodoval tak, že by proti jeho rozhodnut mohlo přichzet v vahu "odvoln" jakožto procesn opravn prostředek.
10. Podle navrhovatelů vyvolv zsadn pochybnosti prava postaven Archivu bezpečnostnch složek. Novelizac zkona č. 499/2004 Sb., o archivnictv a spisov službě a o změně některch zkonů, provedenou čst třet ( 24) zkona, bylo tak změněno zněn 42 odst. 2 zkona č. 499/2004 Sb., a to tak, že Archiv bezpečnostnch složek byl zařazen do soustavy archivů jako dalš z veřejnch archivů [ 42 odst. 2 psm. b) uvedenho zkona]. Postaven a působnost Archivu jsou tedy upraveny jednak obecnm zkonem o archivnictv a spisov službě, jednak zvlštnmi ustanovenmi zkona č. 181/2007 Sb. (zejmna 12 až 17). Z tto pravy vyplvaj někter zvažn organizačn a procesn nejasnosti. Podle 12 odst. 2 zkona je Archiv sprvnm řadem (čl. 79 odst. 1 stavy), tedy orgnem moci vkonn, nen však "přmo řzen" Ministerstvem vnitra (jako Nrodn archiv a sttn oblastn archivy), nbrž stavem, kter však na rozdl od Ministerstva vnitra nem postaven sprvnho řadu a je označen pouze jako "organizačn složka sttu". Nen tedy orgnem moci vkonn. Přitom Archiv mimo jin "kontroluje vkon spisov služby u stavu" [ 13 odst. 1 psm. c) zkona], tedy u organizačn složky sttu, jž je "přmo řzen", tedy jž je podřzen. Tato působnost Archivu je nyn vslovně uvedena i v ustanoven 71 odst. 1 psm. d) zkona č. 499/2004 Sb. Podle nvět 71 odst. 1 tohoto zkona se kontrola vykonv podle "zvlštnho prvnho předpisu", kter je v poznmce č. 27 pod čarou identifikovn jako zkon ČNR č. 552/1991 Sb., o sttn kontrole, ačkoli podle ustanoven 3 odst. 2 tohoto zkona se za sttn kontrolu podle zkona ČNR č. 552/1991 Sb. nepovažuje kontrola vykonvan v rmci vztahu nadřzenosti a podřzenosti. Podle navrhovatelů tak vznik absurdn situace, že podřzen sprvn řad kontroluje činnost nadřzen organizačn složky sttu a uplatňuje vůči n pravomoci podle uvedenho zkona (včetně rozhodovn o přpadnch nmitkch stavu proti protokolu o kontrole a rozhodovn o pořdkov pokutě fyzickm osobm, kter způsobily, že stav jako kontrolovan osoba porušil povinnosti podle 14 uvedenho zkona). Ačkoliv Archiv je podřzen stavu, kontrolu dodržovn povinnost na seku archivnictv a vkonu spisov služby u něj vykonv Ministerstvo vnitra [ 71 odst. 1 psm. a) bod 2. zkona č. 499/2004 Sb., ve zněn zkona č. 181/2007 Sb.]. Dle navrhovatel poukazuj na to, že podle obecnho zkona o archivnictv a spisov službě plat, že nahlžen do archivli a pořzen vpisu, opisu nebo kopie archivli lze odmtnout postupem, pro kter neplat sprvn řd; o nesouhlasnm podn badatele pak rozhodne v řzen podle sprvnho řdu přslušn sprvn řad na seku archivnictv a vkonu spisov služby ( 38 odst. 2, 40 odst. 3 zkona č. 499/2004 Sb.). Při odepřen z důvodu uvedench v 15 zkona č. 181/2007 Sb. však "o odvoln proti rozhodnut o odepřen rozhoduje ředitel Archivu", když rozhodnut o odepřen zřejmě učinil vedouc zaměstnanec Archivu, aniž by zkon stanovil, zda se v takovm přpadě rozhoduje v prvnm i ve druhm stupni podle sprvnho řdu (rozsah použit sprvnho řdu pro věci upraven uvedenm zkonem ostatně zkon vůbec nestanov).
11. Ustanoven 17 zkona, kterm se stanov, že dnem 1. ledna 2030 se Archiv (bezpečnostnch složek) stv součsti Nrodnho archivu, je vytkna mal normativn určitost. Z 17 zkona je třeba vyvozovat, že dnem 1. ledna 2030 Archiv bezpečnostnch složek jakožto sprvn řad zanikne a organizačně se "rozpust" v Nrodnm archivu, jakožto sprvnm řadu (bude s nm tedy sloučen). Pokud zkonodrce autoritativně stanovil, že dnem 1. ledna 2030 se Archiv bezpečnostnch složek stv součst Nrodnho archivu, mus současně stanovit pravu důsledků z toho plynoucch (změna v působnostech stavu i Nrodnho archivu, změna v prvnch poměrech zaměstnanců Archivu atd.). To však zkonodrce neučinil, takže ustanoveni 17 zkona je nepln a neurčit, s nepředvdatelnmi prvnmi důsledky.
12. Navrhovatel považuj za nesrozumiteln a zčsti neuskutečniteln ustanoven 21 odst. 1 zkona, podle kterho vkon prv a povinnost z pracovněprvnch vztahů zaměstnanců Česk republiky, zařazench k vkonu prce v Ministerstvu vnitra, Ministerstvu obrany včetně Vojenskho zpravodajstv, Ministerstvu spravedlnosti, Bezpečnostn informačn službě, řadu pro zahraničn styky a informace a Policii Česk republiky - řadu dokumentace a vyšetřovn zločinů komunismu, přechz k prvnmu dni sedmho kalendřnho měsce nsledujcho po dni vyhlšen tohoto zkona na Archiv, pokud tito zaměstnanci vykonvaj činnosti, kter ode dne činnosti tohoto zkona vykonv Archiv, a pokud splňuj podmnky podle 18 zkona. Poukazuj zejmna na to, že přslušnci uvedench bezpečnostnch sborů nejsou v pracovněprvnch vztazch, ale jsou ve veřejnoprvnm služebnm poměru k Česk republice, takže uveden ustanoven se na ně nemůže vztahovat. Kromě toho považuj nucen přechod prv a povinnost zaměstnanců Česk republiky z pracovněprvnho vztahu za rozporn s ustanovenm čl. 26 odst. 1 Listiny, podle kterho m každ prvo na svobodnou volbu povoln. V tto souvislosti upozorňuj na řadu odlišnost, proti běžn delimitaci sprvnch orgnů, zejmna pak na skutečnost, že podmnkou přechodu je spolehlivost a bezhonnost nově vymezen teprve v ustanoven 18 tohoto zkona.
13. Navrhovatel poukazuj na to, že v podmnkch demokratickho prvnho sttu mus bt zkon určit, jasn, přehledn, srozumiteln, jednoznačn, nerozporn, jazykově a stylisticky bezvadn, jak na to poukzal stavn soud v řadě svch nlezů [např. nlez vyhlšen pod č. 331/2005 Sb. (Pozn. red.: nlez sp. zn Pl. S 23/04, Sbrka nlezů a usnesen stanho soudu, svazek 38, nlez č. 137], že je nutn, aby jednotliv prvn předpisy byly srozumiteln a aby z nich vyplvaly předvdateln nsledky [např. nlez č. 106, sv. 19 Sbrky nlezů a usnesen stavnho soudu (Pozn. red.: nlez sp. zn. Pl. S 7/2000, vyhlšen pod č. 261/2000 Sb.], že pouze zkon, jehož důsledky jsou jasně předvdateln, splňuje podmnky kladen na fungovn materilně chpanho demokratickho prvnho sttu [např. nlez č. 29., sv. 3 Sbrky nlezů a usnesen stavnho soudu (Pozn. red.: nlez sp. zn. Pl. S 4/95, vyhlšen pod č. 168/1995 Sb.], že z pojmu prvnho sttu vyplv princip, dle něhož ani zkonodrce ani exekutiva nemůže s formami prva, tj. s prameny prva, nakldat libovolně, nbrž se mus řdit hledisky stavodrce, jakož i hledisky dalšmi, zejmna transparentnosti, přstupnosti a jasnosti [nlez č. 73, sv. 18 Sbrky nlezů a usnesen stavnho soudu (Pozn. red.: nlez sp. zn. Pl. S 24/99, vyhlšen pod č. 167/2000 Sb.]. Pokud se zkon dostv do rozporu s těmito zsadami, dostv se podle navrhovatelů minimlně do rozporu s principy demokratickho prvnho sttu (čl. 1 odst. 1 stavy).
14. Na zkladě vše uveden argumentace pak navrhovatel navrhuj:
1) alternativně:
a) Zrušit cel zkon č. 181/2007 Sb., o stavu pro studium totalitnch režimů a o Archivu bezpečnostnch složek a o změně některch zkonů, protože četn jeho ustanoven jsou v rozporu s stavnm pořdkem a jako celek odporuje požadavkům, kter jsou na obsah zkonů v demokratickm prvnm sttě kladeny.
b) Pokud by stavn soud nvrhu sub a) nevyhověl, zrušit tato ustanoven zkona č. 181/2007 Sb.:
- slova "totalitnch" nebo "totalitn" (v jejich různch tvarech) v nzvu zkona, v nadpisu čsti prvn a v nadpisu hlavy druh a v ustanovench 1, 2 psm. b) a psm. c), 4 psm. a), b), c) a psm. f), 13 odst. 1 psm. d), 13 odst. 2 psm. a);
- slova "nacistick a komunistick zločiny" v 4 psm. e);
- 5 odst. 2;
- 7 odst. 6 větu posledn;
- 9 odst. 1 psm. a);
- 9 odst. 1 psm. h);
- 13 odst. 1 psm. c);
- 15 větu posledn;
- 17;
- 19 odst. 1 psm. a);
- 21 odst. 1.
2) Zrušit slova "totalitnch" nebo "totalitnho" (v jejich různch tvarech) v těchto ustanovench dle uvedench zkonů;
- v 10 odst. 3 větě třet zkona č. 140/1996 Sb., o zpřstupněn svazků vzniklch činnost bval Sttn bezpečnosti, ve zněn zkona č. 181/2007 Sb.;
- v 37 odst. 6, 71 odst. 1 psm. d) a v přloze č. 2 bodě 1 psm. q) zkona č. 499/2004 Sb., o archivnictv a spisov službě a o změně některch zkonů, ve zněn zkona č. 181/2007 Sb.;
- v 1 psm. f), v nadpisu hlavy osm a v 27c až 27e zkona č. 236/1995 Sb., o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců a poslanců Evropskho parlamentu, ve zněn zkona č. 181/2007 Sb.;
- v 3 odst. 1 psm. b) bodu 8 zkona Česk nrodn rady č. 589/1992 Sb., o pojistnm na sociln zabezpečen a přspěvku na sttn politiku zaměstnanosti, ve zněn zkona č. 181/2007 Sb.;
- v 5 psm. a) bodu 9 zkona č. 48/1997 Sb., o veřejnm zdravotnm pojištěn a o změně a doplněn některch souvisejcch zkonů, ve zněn zkona č. 181/2007 Sb.;
- v 5 odst. 1 psm. i) zkona č. 155/1995 Sb., o důchodovm pojištěn, ve zněn zkona č. 181/2007 Sb.;
- v 5 psm. a) bodu 10 a v 92 odst. 2 psm. k) zkona č. 187/2006 Sb., o nemocenskm pojištěn, ve zněn zkona č. 181/2007 Sb.:
- v 36 psm. zb) zkona Česk nrodn rady č. 582/1991 Sb., o organizaci a provděn socilnho zabezpečen, ve zněn zkona č. 181/2007 Sb.;
- v 25 odst. 1 psm. o) zkona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti;
- v 124 odst. 3 a 303 odst. 1 psm. b) bodu 15 zkona č. 262/2006 Sb., zkonk prce, ve zněn zkona č. 181/2007 Sb.
II.
Rekapitulace podstatnch čst vyjdřen častnků řzen
15. stavn soud zaslal nvrh na zahjen řzen v souladu s ustanovenm 69 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů (dle jen "zkon o stavnm soudu") častnkům řzen - Poslaneck sněmovně a Sentu Parlamentu Česk republiky.
16. Poslaneck sněmovna v vodu svho vyjdřen stavn soud informovala o průběhu schvalovacho procesu nvrhu zkona. Přprava zkonn pravy byla velmi pečliv a zapojila se do n tž širok odborn veřejnost, u kter nvrh vyvolal značn ohlas. K původnmu sentnmu nvrhu byl zpracovn komplexn pozměňovac nvrh, kter přinesl zsadn koncepčn změny. Vychzel mimo jin tž ze zvěrů seminře, kter k nvrhu zorganizoval vbor pro bezpečnost. Poslaneck sněmovna poukzala tž na to, že zkon zohledňuje i komparativn hledisko, když stavy podobnho zaměřen již existuj na Slovensku, v Polsku a v Německu, tedy v zemch, kter prošly obdobnm historickm vvojem. Obecně nvrhu vytk, že obsahuje řadu vhrad věcnch a formlnch, kter nemaj stavněprvn povahu.
17. Vtky navrhovatelů tkajc se kvality zkona jsou podle nzoru Poslaneck sněmovny neopodstatněn. Chybovost, rozpornost a nepřehlednost zkonů bude namtna vždy, ale pokud by měly bt tyto vlastnosti důvodem pro zrušen zkona stavnm soudem, znamenalo by to, že by měl prvo zrušit jakkoliv zkon, aniž by se musel omezovat na zněn konkrtnch ustanoven stavy. Takto vgn derogačn kritria by znamenala nejistotu občanů o platnm prvu, kterm se maj řdit.
18. Interpretaci obdob 1948 až 1989 obsaženou v nvrhu odmtl stavn soud již dřve v nlezu sp. zn. Pl. S 19/93, (Sbrka nlezů s usnesen stavnho soudu, svazek 1, nlez č. 1, vyhlšen pod č. 14/1994 Sb.), kde se zabval zkonem č. 198/1993 Sb., o protiprvnosti komunistickho režimu. Vyslovil zde, že použitou formulaci "režim založen na komunistick ideologii, kter rozhodoval o řzen sttu a osudech občanů v Československu od 25. nora 1948 do 17. listopadu 1989, byl zločinn, nelegitimn a je zavrženhodn" nelze považovat za nestavn. Poslaneck sněmovna dle upozornila, že kritizovan spojen "komunistick totalitn moc" bylo v našem prvnm řdu již dřve opakovaně použito (zkon č. 140/1996 Sb., přloha zkona č. 499/2004 Sb., obdobně pak trestn zkon v 261a).
19. Doln komora dle odmt, že by zkon omezoval svobodu vědeckho bdn. Naopak ji fakticky rozšiřuje, neboť v nově zřizovanm Archivu budou uloženy i dokumenty, k nimž dosud neměla badatelsk obec přstup. stav pro studium totalitnch režimů je jen jednou z mnoha instituc zabvajcch se předmětnm historickm obdobm a vsledky jeho prce budou muset obstt v konkurenci dalšch badatelů. Obavy z posttněn historickho bdn a oficilnho charakteru jeho vsledků nutno považovat za nepodložen.
20. Parlament Česk republiky byl při koncipovn zkona veden snahou zamezit pochybnostem o politick nezvislosti stavu. Tomu odpovd i stvajc prava volby členů Rady stavu, neslučitelnost členstv v radě s členstvm v politick straně či politickm hnut, zakotven možnosti zasahovat do jeho činnosti pouze na zkladě zkona.
21. K nmitkm proti vymezen podmnek bezhonnosti Poslaneck sněmovna upozornila, že osobn dopad je omezen a vzhledem k čelu a charakteru prvn pravy je takov vymezen opodstatněn a stavně obhajiteln. Napřklad slovensk prvn prava stanov podmnky pro bezhonnost ještě přsněji.
22. Nakldn s osobnmi daji podlh režimu zkona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobnch dajů, přpadně zkona o archivnictv, samozřejmě je nutno dodržovat limity obsažen v Listině.
23. Prvn prava kontroly vychz ze stvajcho konceptu zkona o archivnictv a spisov službě a smyslem zkona bylo strukturu zachovat, nikoliv měnit.
24. Je-li namtno, že Archiv je sprvnm řadem podřzenm nikoliv Ministerstvu vnitra, ale stavu, kter naopak sprvnm řadem nen, poukazuje vyjdřen na institut tzv. nezvislch sprvnch řadů, kter nejsou podřzeny moci vkonn (řad pro ochranu osobnch dajů či Rada pro rozhlasov a televizn vysln).
25. Ohledně vhrad proti ustanoven 17 zkona Poslaneck sněmovna uvedla, že změrem zkonodrce bylo deklarovat dočasnost existence samostatnho Archivu s tm, že podrobn prava technickch aspektů sloučen s Nrodnm archivem bude přijata s dostatečnm předstihem před 1. lednem 2030.
26. K nmitce navrhovatelů, že na přslušnky bezpečnostnch sborů a ozbrojench sil se ustanoven o přechodů prv a povinnost z pracovněprvnch vztahů nemůže vztahovat, poukzala Poslaneck sněmovna na usnesen vldy Česk republiky, kterm bylo uloženo ministru vnitra, spravedlnosti a obrany a ředitelům Bezpečnostn informačn služby a řadu pro zahraničn styky a informace zabezpečit ke dni 31. prosince 2007, aby činnosti, kter budou převedeny na Archiv, byly vykonvny občanskmi zaměstnanci tak, aby mohlo dojt k přechodu těchto osob dle 21 zkona. Zvolen řešen považuje Poslaneck sněmovna tak za vhodn pro zaměstnance.
27. Poslaneck sněmovna uzavřela sv vyjdřen konstatovnm, že zkonodrn sbor jednal s přesvědčenm o souladnosti přijatho zkona s stavou, stavnm pořdkem a prvnm řdem.
28. K nvrhu se vyjdřil tak Sent Parlamentu Česk republiky. K vhradm proti užit pojmu "totalitn" uvedl, že zkonodrce vychzel z všeobecně sttovědou uznanho vymezen pojmu totalitn sttněpolitick režim, jehož znaky cel obdob vykazovalo. Obdobně považuje za politologicky akceptovatelnou terminologii, pokud zkon pracuje s pojmem "nacistick a komunistick zločiny". Nen podstatn, že tehdy platn stavn a trestn prvo s tmto pojmem nepracovalo. Zkonodrce chtěl nějak označit zvažn nelegitimn sttněpolitick zsahy do života lid, jeho myslem nebylo kolovat stav justičnm směrem. V českm prvnm řdu se navc pojem "komunistick zločiny" objevil již dřve, a to v zkoně č. 198/1993 Sb., o protiprvnosti komunistickho režimu a odporu proti němu, nebo v zkoně o Policii ČR, a to při vyznačen působnosti specializovanho policejnho tvaru s nzvem řad pro dokumentaci - zločinů komunismu.
29. Sent dle nesouhlas s tm, že by oprvněn stavu ždat veřejn instituce o součinnost při zskvn dokumentů a archivli vztahujcch se k totalitnm režimům znamenalo ohrožen svobody bdn. Clem zkonodrce bylo zajištěn jaksi nadstandardn pče o tuto problematiku z důvodu snahy překonat mezery a zpožděn v odhalovn "utajench kapitol" minulosti. Oprvněn stavu zskvat dokumenty mimo Archiv je minimln, přiměřen uvedenmu cli. Předmětn oprvněn m pouze urychlit jinak zdlouhav přstup k dokumentům.
30. Pokud jde o tvrzenou nestavnost požadavku zkona, aby členstv v Radě stavu bylo neslučiteln s členstvm v politick straně, poukzal Sent na přpady, kdy zkonodrce postupoval obdobně; např. u inspektorů řadu pro ochranu osobnch dajů či u Veřejnho ochrnce prv. Sent zdůrazňuje, že prvn prava nepreferuje či nediskriminuje to či ono politick smšlen či stranickou přslušnost, ale požaduje bezpartijnost jako konstrukčn prvek k dosažen nezvislosti stavu. Je na vůli osob, kter na msta radnch kandiduj, zda takto nastaven podmnky přijmaj.
31. Nestavn omezen svobody vědeckho bdn nelze spatřovat v metodick působnosti Rady v rmci stavu. Sent v tto souvislosti připomn, že činnost stavu se neomezuje jen na funkci badatelskou, ale pln rovněž funkci dokumentačn, publikačn či vzdělvac. Stanoven metod pro naplňovn kolů stavu nen stanovenm postupů vědeck prce, ale obecně zajišťovn pče o to, aby stav pracoval ve všech svch funkcch efektivně. Pro kvalitu vlastn badatelsk činnosti je pak zřizovna vědeck rada, složen převžně z osobnost stojcch mimo stav.
32. Sent dle připustil, že během změn při projednvn zkona ztratilo převžnou čst svho původnho vznamu ustanoven, podle něhož Rada rozhoduje o odvolnch proti rozhodnut stavu. Přinejmenšm ale zůstv agenda ždost o poskytnut informac podle zkona č. 106/1999 Sb., o svobodnm přstupu k informacm.
33. K nedostatkům prvn pravy spočvajcm v pojet vztahu nadřzenosti a podřzenosti stavu a Archivu při kontrole vkonu spisov služby Sent uvedl, že jde o odbornou činnost dle zkona o archivnictv, kter nen součst vztahů nadřzenosti a podřzenosti. Archiv je součst soustavy veřejnch archivů, z toho plyne i přslušn pověřen.
34. Za nezpůsobil označuje Sent tž nmitky ohledně odchylky režimu opravnch prostředků ve věcech rozhodovn o odepřen prva nhledu do archivli od režimu obecnho, vychzejcho ze zkona o archivnictv, a dle absence ustanoven určujcho použit sprvnho řdu. Dle Sentu jde o speciln ustanoven k zkonu o archivnictv, kter upravuje režim tzv. důležitch archivli. Dle poukazuje na princip subsidiarity zakotven přmo ve sprvnm řdu.
35. S vytkanmi nedostatky prvn pravy tkajc se chystan fze Archivu s Nrodnm archivem Sent souhlas, považuje ji za legislativně nedokončenou. Nicmně předpokld, že Parlament Česk republiky v tomto směru v budoucnu zjedn npravu.
36. Dle se Sent ve vyjdřen zabval nmitkou porušen stavnho přkazu rovnho přstupu k veřejnm funkcm, pokud zkon z okruhu osob spolehlivch vylučuje dobov kandidty a členy KSČ a KSS. Sent považuje za přirozen požadavek "minulostn čistoty", kter se navc tk jen zk špičky veden stavu a Archivu. V tto skupině osob jsou dan požadavky stanoveny rovně a jako předpoklad vkonu funkce, nikoliv vyloučen osob již zaměstnanch.
37. K vhradm proti přechodu prv a povinnost z pracovněprvnch vztahů Sent konstatuje, že přpadn nesouhlasy jsou řešiteln v sedmiměsčn legisvakačn lhůtě dohodou či vpověd. Prvn prava dle Sentu jen zvyšuje prvn jistotu zaměstnanců.
38. Pokud jde o nespokojenost navrhovatelů se stručnost pravidla upravujcho zpracovvn osobnch dajů, upozorňuje Sent, že jde o pouze o vymezen toho, co je předmětem zpracovn osobnch dajů stavem. Podrobn pravidla vyplvaj z obecnho zkona o ochraně osobnch dajů.
39. V zvěru vyjdřen pak Sent připomněl obecn zsady, ze kterch vychzel zkonodrce při koncipovn zkona a stručně charakterizoval průběh legislativnho procesu. Tak Sent vyslovil nzor, že napaden zkon je v souladu s stavnm pořdkem Česk republiky.
III.
Dikce napadench ustanoven
40. Vzhledem k tomu, že je současně napaden cel zkon, dikce zkonnch ustanoven, kter jsou podle petitu alternativně napadny, se neuvd.
IV.
Podmnky aktivn legitimace navrhovatele, stavn konformita legislativnho procesu
41. Nvrh na zrušen zkona, resp. jeho jednotlivch ustanoven, byl podn skupinou 57 poslanců Parlamentu Česk republiky, a tedy v souladu s podmnkami obsaženmi v ustanoven 64 odst. 1 psm. b) zkona o stavnm soudu. V předmětn věci lze tudž konstatovat naplněn podmnek aktivn legitimace na straně navrhovatele.
42. stavn soud je v souladu s ustanovenm 68 odst. 1 zkona o stavnm soudu v řzen o kontrole zkonů nebo jinch prvnch předpisů povinen posoudit, zda napaden prvn předpis byl přijat a vydn stavně předepsanm způsobem.
43. Z obsahu nvrhu, obsahu vyjdřen častnků, jakož i webovch strnek obou komor Parlamentu Česk republiky bylo zjištěno nsledujc. Navrhovatelem zkona byl Sent Parlamentu Česk republiky. Poslaneck sněmovna nvrh v 1. hten (dne 7. listopadu 2006) přikzala k projednn vborům. Vsledkem projednn ve vborech byl komplexn pozměňovac nvrh, kter vzala Poslaneck sněmovna za zklad dalšho projednvn ve 2. čten (16. března 2007). Nvrh zkona pak schvlila ve 3. čten (2. května 2007) většinou 92 poslanců ze 118 přtomnch; proti nvrhu hlasovalo 24 poslanců.
44. Sent o postoupenm nvrhu po projednn ve vborech a plnu hlasoval dne 8. června 2007. Většinou 46 sentorů z 50 přtomnch jej schvlil ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou; 3 sentoři hlasovali proti nvrhu a jeden se hlasovn zdržel.
45. Zkon podepsali prezident republiky, předseda Poslaneck sněmovny a předseda vldy Česk republiky dne 12. července 2007, pak byl zkon vyhlšen ve Sbrce zkonů v čstce 59 pod čslem 181/2007 Sb.
46. stavn soud konstatuje, že k přijet a vydn napadenho zkona došlo předepsanm způsobem.
V.
Průběh veřejnho jednn
47. V průběhu veřejnho jednn, konanho dne 13.3.2008, setrvali častnci na svch stanoviscch uvedench v nvrhu a vyjdřench. Na otzku, zda podle nzoru navrhovatelů existovalo nějak časov obdob od 25. nora 1948 do 29. prosince 1989, v němž by Komunistick strana Československa upustila od uplatňovn sv vedouc lohy či v němž by se distancovala od ideologie marxismu-leninismu, Komunistickho manifestu či Leninova spisu Stt a revoluce poukzal zstupce navrhovatelů na to, že nelze tak dlouh obdob přesně charakterizovat, ale je třeba zkoumat, jak se tento režim vyvjel a měnil. Na otzku, zda veden KSČ po roce 1960 usilovalo aktivně o to, aby byl zrušen čl. 4 stavy z r. 1960, zstupce navrhovatelů uvedl, že "chceme-li věcně posuzovat možnosti změn uvnitř komunistickho režimu, pak takovouto otzku nemůžeme klst vžně". Zstupce sentu k dotazům mj. uvedl, že členstv v NSDAP či Vlajce nen v zkoně vymezeno proto, že lid, kteř byli aktivn v době okupace, jsou už za profesionlnm zenitem a určitě by se jich to netkalo". Uvedl dle, že v přpadě uchazečů o funkce z řad členů bval komunistick strany "by se muselo složitě zkoumat, nakolik se oni sami vypořdali se svoj minulost". Při hledn prvn formy stavu se vychzelo ze slovenskch zkušenost.
VI.
Vlastn přezkum
VI.a.
Ve vztahu k nmitkm proti zkonu jako celku
48. stavn soud se na prvnm mstě zabval obecnou nmitkou navrhovatelů, podle nž vyvolv zsadn pochybnosti již samo zřzen stavu jako sttn instituce, jejž činnost je hrazena ze samostatn kapitoly sttnho rozpočtu, a kde navrhovatel poukazuj na to, že vce veřejnch instituc hrazench přmo či nepřmo ze sttnho rozpočtu pln badatelsk koly v oblasti historie. V existenci stavu spatřuj nebezpeč posttněn historickho bdn zkonem vymezench seků dějin a zpochybňuj formulace, jimiž se v zkoně tato obdob vymezuj, neboť se jimi dopředu předjm, jak m bt toto obdob hodnoceno, čmž je fakticky omezovna stavně zaručen svoboda vědeckho bdn.
49. stavn soud mus předeslat, že samotn zřzen stavu nem ždn stavněprvn rozměr. Je totiž legitimnm prvem sttu takovou instituci zřdit, a to přesto, že zde již existuj jin instituce, kter se obdobnou problematikou zabvaj. Nemůže do svch vah zahrnout otzku čelnosti instituce zřizovan zkonem, kterou argumentuj navrhovatel, protože takov vaha spad do oblasti politickho rozhodovn, a pokud by z takov vahy vychzel, porušil by princip dělby moci.
50. stavněprvn rozměr však m nmitka tkajc se svobody vědeckho bdn, kter je zaručena čl. 15 odst. 2 Listiny. Zkon v ustanoven 2 vymezuje dvě historick obdob, kter maj bt předmětem bdn stavu, a sice "dobu nesvobody", kterou je obdob od 30. zř 1938 do 4. května 1945, a "obdob komunistick totalitn moci", což je sek československch dějin od 25. nora 1948 do 29. prosince 1989, a doba, kter tomuto časovmu seku předchzela a v nž slovy zkona "probhaly děje tkajc se přprav k totalitnmu uchopen moci Komunistickou stranou Československa". Podle navrhovatelů toto vymezen již implicitně obsahuje historick hodnocen.
51. Označen určitho historickho seku dějin nzvem vždy předpokld určit zjednodušen, kter však v sobě obsahuje i jistou charakteristiku danho obdob. Zcela běžně se např. hovoř o obdob Habsbursk nadvldy nebo o obdob husitskch vlek. Ze samotnho označen historickch seků nzvy "doba nesvobody" a "obdob komunistick totalitn moci" nelze bez dalšho dovozovat omezen vědeckho bdn těchto obdob, neboť se jimi pouze vymezuje časov sek dějin, kter m bt předmětem zkoumn.
52. Navrhovatel zkonu vytkaj, že použv terminologie, kter m vznam nejen vědeck, ale tak ideologick; konkrtně v preambuli se hovoř o "totalitnch a autoritativnch režimech 20. stolet". Vad jim, že "dobou nesvobody" je označeno cel obdob let 1938 až 1945, ačkoliv podle nich byl zsadn rozdl mezi stle samostatnou republikou a pozdějšm Protektortem Čechy a Morava, a že obdob od 25. nora 1948 do 29. prosince 1989 je označeno jako "obdob komunistick totalitn moci", aniž by se bralo v vahu, že toto obdob bylo z hlediska způsobu vkonu sttn moci proměnliv.
53. Zsadnm nedostatkem tto argumentace navrhovatelů je, že to jsou oni, kteř textu zkona přisuzuj smysl, kter ve skutečnosti nem. Uveden ustanoven nejsou "komplexnm hodnocenm" v zkoně vymezench historickch obdob, ale jsou jen jejich nzvem. Smyslem zkona je vytvořit instituci, kter by se teprve měla komplexnm hodnocenm těchto obdob zabvat, a to za podmnek, kter jsou formulovny v 4 zkona, kde se vslovně uvd, že se tak m dt nestranně. Ambic zkona nen, a ani nemůže bt, vědeck pojednn o dan době. Jeho čelem je vytvořit sttem placenou instituci, kter se tmto problmem m zabvat, přičemž důvody pro to jsou vyjdřeny v preambuli zkona předevšm slovy: "Poznn historickch pramenů a dalšch svědectv o uvedench režimech a udlostech k nim vedoucch umožňuje lpe pochopit důsledky systematickho ničen tradičnch hodnot evropsk civilizace, vědomho porušovn lidskch prv a svobod, morlnho a hospodřskho padku provzenho justičnmi zločiny a terorem proti nositelům odlišnch nzorů, nahrazen fungujcho tržnho hospodřstv direktivnm řzenm, destrukc tradičnch principů vlastnickho prva, zneužvn vchovy, vzdělvn, vědy a kultury k politickm a ideologickm čelům a bezohlednho ničen přrody". Že tyto důsledky v uvedench dějinnch obdobch nastaly, je objektivně zjištěn skutečnost, kter nem ždn ideologizujc ndech.
54. Nmitky navrhovatelů, kter směřuj ke zrušen zkona jako celku, vyjadřuj jejich obavu ze zneužit takto nově vznikajc instituce k politickmu boji. Takov vahy jsou na jednu stranu legitimn potud, že každ instituce lze zneužt k jinm čelům, než ke kterm byla zřzena. Prvě obdob, kter maj bt předmětem bdn stavu, jsou mimo jin zaplněna přpady takovchto zneužit. Na druh straně však možnost takovho zneužit zvis na podmnkch, v nichž m fungovat. Pokud jsou jimi fungujc demokracie, ke zneužit nemůže dojt. Obavy navrhovatelů v tomto směru jsou ve sv podstatě vyjdřenm jejich nedůvěry k demokracii, ačkoliv jako poslanci se na jej tvři i uplatňovn vraznou měrou podlej. Je tedy na nich, aby přpadnm pokusům o zneužit stavu zabrnili. Vlastn rozhodnut o jeho zřzen je však rozhodnutm politickm, kter bylo přijato legitimn většinou parlamentu, přičemž stavn soud nen jeho třet komorou, aby do tohoto procesu vstupoval.
VI.b.
Ve vztahu k nmitkm proti jednotlivm ustanovenm
55. Navrhovatel zpochybňuj stavnost jednotlivch ustanoven zkona, přpadně jejich čst. Namtaj předevšm jejich rozpor s principy demokratickho prvnho sttu zakotven v čl. 1 odst. 1 stavy Česk republiky a jejich nesrozumitelnost a z toho vyplvajc nepředvdatelnost. Tak v ustanoven 4 psm. e) zkona je použit vraz "nacistick a komunistick zločiny", kter navrhuj zrušit. Jde podle nich o ideologizujc vraz, kter je svou povahou novinřsk a nikoliv prvn. Připomnaj, že v prvn terminologii do roku 1950 šlo o druh trestn činnosti, a nen proto jasn, zda pro dobu do tohoto data se m na mysli tento druh trestn činnosti, anebo jde jen o mravn aspekt tto činnosti. Toto ustanoven proto nepln kol, kter m mt, totiž prvnm způsobem vymezovat působnost stavu. Za ideologizujc považuj tž vraz "totalitn", a navrhuj jej proto zrušit ve všech jeho různch tvarech v nzvu zkona, v nadpisu čsti prvn a v nadpisu hlavy druh, v ustanovench 1, 2 psm. b) a psm. c), 4 psm. a), b), c) a psm. f), 13 odst. 1 psm. d), 13 odst. 2 psm. a), a dle ve všech zkonech vyjmenovanch v bodě 2 petitu nvrhu (viz. bod 14).
56. K obdobn nmitce zaujal stavn soud stanovisko v nlezu Pl. S 19/93, publikovanm pod č. 14/1994 Sb., kterm rozhodoval o nvrhu na zrušen zkona č. 198/1993 Sb., o protiprvnosti komunistickho režimu a odporu proti němu. Zde uvedl, že "stavn zřzen demokratickho sttu neupr Parlamentu prvo vyjdřit svou vůli i sv morln a politick stanoviska způsobem, kter v rmci obecnch prvnch zsad pokld za vhodn a přiměřen - a to přpadně i formou prvnho zkona, pokld-li za vhodn a čeln touto prvn formou aktu zdůraznit společensk vznam a dosah svho prohlšen. Tak tomu bylo např. v zkoně, vydanm za prvn republiky, kterm se konstatovalo, že T. G. Masaryk se zasloužil o stt". Zdůraznil, že se tm neformuluj ždn nov skutkov podstaty trestnch činů. Ani ze zněn nyn zkoumanho zkona nic podobnho nelze dovodit. Nadto jako genereln norma pro posouzen kterchkoli činů z hlediska jejich trestnosti plat člnek 40 odst. 6 Listiny, podle něhož trestnost činu se posuzuje a trest se ukld podle zkona činnho v době, kdy byl čin spchn. Lze tedy uzavřt, že v přpadě posuzovanho zkona jde o morlně a prvně politickou proklamaci Parlamentu, kter z toho důvodu nelze vytknout, že nepoužv běžn prvn terminologie.
57. Je-li dle pod bodem F nvrhu zpochybňovna stavnost ustanoven 5 odst. 1 zkona, avšak ke zrušen toto ustanoven navrhovno nen (navrhuje se zrušit pouze ustanoven 5 odst. 2 zkona), stavn soud se k vhradm směřujcm proti ustanoven 5 odst. 1 zkona nemus vůbec věcně vyjadřovat. Nad rmec uvedenho nicmně konstatuje, že ani přpadn zahrnut uvedenho ustanoven zkona do petitu nvrhu by nevedlo k jeho derogaci. Označen ustanoven je pouze doplněnm obecn pravy ochrany osobnch dajů obsažen v samostatnm zkoně. Nmitka "stručnosti" tak nem nejmenš stavněprvn opodstatněn.
58. Dle je navrhovno zrušen ustanoven 5 odst. 2 zkona, kterm se ukld všem sttnm orgnům, organizačnm složkm sttu, sttnm přspěvkovm organizacm, orgnům zemn samosprvy, přspěvkovm organizacm zemnch samosprv a jimi spravovanm archivům poskytnout stavu bezplatně potřebnou součinnost, pokud jde o archivlie vztahujc se k jeho kolům z obdob vymezenho zkonem. Navrhovatel zdůrazňuj, že takov povinnost nem obdoby v přpadě ždn vědeck instituce zabvajc se historickm bdnm, a proto v tomto ustanoven spatřuj potvrzen vsadnho postaven stavu, kter umocňuje nebezpeč, že vsledky jeho bdn budou považovny za oficiln.
59. Předně z uvedenho ustanoven vyplv, že součinnost se tk pouze předložen vyždanch dokumentů a stav je ze zkona oprvněn na sv nklady pořdit jejich kopie. Takov povinnost nepřekračuje podmnky běžn spoluprce sttnch instituc a zemnch samosprv. V tom nelze spatřovat ždn porušen stavně garantovanch prv. Nezavdv ani důvod pro zvěr navrhovatelů, že je tm ohrožena svoboda vědeckho bdn. Toto ustanoven nezakld stavu monopol na studium a zpracovvn historickch dokumentů rozhodnho obdob. Ty zůstvaj přstupny i dalšm badatelům zabvajcm se histori tto doby, přičemž s vsledky jejich prce budou badatelsk vsledky stavu konfrontovny. Tmto ustanovenm se nezakld kompetence stavu, ale podmnky spoluprce instituc vyjmenovanch v uvedenm zkonnm ustanoven při shromažďovn archivnch dokladů majcch vztah k obdobm, kter jsou předmětem bdn stavu. Tm se ovšem nerozum všechny doklady uložen v archivech jmenovanch instituc, ale jen takov, kter maj již jen historick charakter.
60. Navrhovatel dle navrhuj zrušit ustanoven 7 odst. 6 zkona, podle kterho členstv v Radě stavu je neslučiteln s členstvm v politick straně nebo politickm hnut. Poukazuj na to, že podle čl. 20 odst. 2 Listiny m každ občan prvo se sdružovat v politickch stranch a hnutch a omezen tohoto prva dovoluje jen v souvislosti s vkonem určitch funkc, zaměstnn a činnost taxativně uvedench ve čl. 44 Listiny. Podle nich o ždn takov přpad v souvislosti s Radou stavu nejde a nejde ani o ždn z přpadů, pro kter Listina dovoluje omezen tohoto zkladnho prva. Z toho čin zvěr, že napadenm ustanovenm dochz k porušen zkazu diskriminace (čl. 3 odst. 1 Listiny), a k porušen prva podlet se vkonem veřejnch funkc na sprvě veřejnch věc (čl. 21 odst. 1 a odst. 4 Listiny).
61. Pro posouzen těchto vhrad je třeba na prvnm mstě posoudit čel, kter je sledovn zřzenm stavu. Ten vyplv předevšm z preambule zkona, ve kter Parlament Česk republiky prohlašuje, že jej zřizuje při vědom povinnosti vyrovnat se s nsledky totalitnch a autoritativnch režimů 20. stolet. Podle ustanoven 3 odst. 2 zkona je stav organizačn složkou sttu, do jejž činnosti lze zasahovat pouze na zkladě zkona, a dle odst. 3 je četn jednotkou a jeho činnost je hrazena ze samostatn kapitoly sttnho rozpočtu. Jde tedy o sttn organizaci ze zkona nadanou velkou mrou nezvislosti, kter je dle umocňovna i samostatnm financovnm ze samostatn kapitoly sttnho rozpočtu. Rada stavu, jak vyplv z ustanoven 9 odst. 1 zkona, m přitom zsadn vliv na fungovn tto instituce. Za tto situace, kdy naprosto dominujc vůl zkonodrce je v rmci prostředků, jimiž disponuje, doshnout maximln nezvislosti tto instituce, je naprosto legitimn stanovit jako podmnku pro členstv v n nestranickost. Předmětem bdn stavu je obdob, kter je stle politicky citliv a jehož vsledky se mohou dotkat různch politickch stran včetně těch, kter jsou v Parlamentu. stavn soud v nlezu Pl. S 9/01 (Sbrka nlezů a usnesen stanho soudu, svazek 24, nlez č. 192, vyhlšen pod č. 35/2002 Sb., formuloval - i když v poněkud jin souvislosti - zvěr, že demokratick stt , a to nejen v přechodnm obdob po pdu totality, může vzat vstup jednotlivce do sttn sprvy a veřejnch služeb a setrvn v nich na splněn určitch předpokladů. Tento zvěr je pro posuzovanou věc vznamn v tom smyslu, že připustil stanoven určitch mez vkonu zkladnch prv, a to tam, kde jde o ochranu demokracie. Chpeme-li stav jako instituci, jejmž poslnm, jak je postulovno v preambuli, je ochrana demokracie, pak vše uveden omezen zkladnch prv pro členstv v Radě jsou legitimn.
62. Navrhovatel dle navrhuj zrušit tž ustanoven 9 odst. 1 psm. a) a psm. h) zkona, jimiž se stanov, že do působnosti Rady nlež "stanovit metody pro naplňovn kolů stavu" a "rozhodovat o odvoln proti rozhodnut stavu". V pravomoci rady stanovovat metody pro naplňovn kolů stavu spatřuj reln nebezpeč zsahů do svobody vědeckho bdn.
63. K tomu lze řci, že obecně vždy existuje riziko zneužit zkonnho ustanoven. Ovšem Rada nemůže při svm rozhodovn, kterm bude naplňovat obsah sv působnosti, rozhodovat mimo stavn rmec, kter ji mimo jin zavazuje v čl. 15 odst. 2 Listiny respektovat zkladn prvo na svobodn vědeck bdn. Jen v intencch tto stavn dispozice může Rada uvedenou pravomoc vykonvat.
64. Pokud jde o rozhodovn Rady o odvoln proti rozhodnut stavu, považuj navrhovatel toto ustanoven za normativně przdn, neboť v zkoně nen stanoven přpad, že by stav autoritativně rozhodoval tak, aby proti jeho rozhodnut mohlo přichzet v vahu odvoln jakožto procesn opravn prostředek.
65. K tomu stavn soud poznamenv, že referenčnm kritriem pro rozhodnut o zrušen zkona nebo jeho čsti je rozpor s stavou. Okolnost, že ustanoven zkona je normativně przdn, nemůže logicky bt v rozporu s ničm, tedy ani s stavou. Navrhovat zrušen vše uvedench ustanoven nem ždn stavněprvn opodstatněn. Zkon navc kompetence Rady jako odvolacho orgnu zakld; Rada bude rozhodovat o odvolnch tkajcch se odepřen informace dle zkona č. 106/1999 Sb. stavn soud si tak dokže představit vklad, podle něhož Rada dle rozhoduje v souladu s ustanovenm 9 odst. 1 psm. h) ve vazbě na 12 odst. 2 zkona např. ve věcech dle 13 odst. 1 psm. f), g), h) zkona. stavn soud ovšem nen k přijmn takovchto vkladovch zvěrů bez vazby na stavu povoln. Bude zležet na praxi obecnch soudů, jak vznikl problm vyřeš.
66. Dle se navrhuje zrušit ustanoven 13 odst. 1 psm. c), kterm se stanov pravomoc Archivu kontrolovat vkon spisov služby u stavu. Podle navrhovatelů tak vznik kurizn situace, kdy podřzen složka kontroluje složku nadřzenou. Tato situace vychz ze stvajc pravy zkona o archivnictv a spisov služby. Podle n Ministerstvo vnitra řd Nrodn archiv a Nrodn archiv kontroluje vkon spisov služby u Ministerstva vnitra.
67. Podle navrhovatelů jde o jedno z ustanoven, kter se pro svou nejasnost, rozpornost či nepředvdatelnost dostv do rozporu s principy demokratickho prvnho sttu. Tyto obavy ovšem přinejmenšm relativizuje obdobn stvajc prava zkona o archivnictv a spisov služby, podle nž Ministerstvo vnitra řd Nrodn archiv a Nrodn archiv, coby složka podřzen, kontroluje vkon spisov služby u Ministerstva vnitra, tedy sv složky řdc. Tato prvn prava a z n pramenc administrativn vztahy je činn již několik let a stavnmu soudu nen znmo, že by v praxi působila komplikace ve smyslu sv srozumitelnosti, určitosti, předvdatelnosti. Ve sv podstatě navrhovatel zpochybňuj pojet subordinace v předmětnm přpadě. Konkrtn prava vztahů nadřzenosti a podřzenosti jakožto jednoho z principů organizace veřejn sprvy je zvisl na uvžen zkonodrce. Je na něm, jak jednotliv subjekty na vertikle subordinace uspořd, pokud samozřejmě neporuš zkladn stavn principy, jako např. princip dělby moci. Nic takovho v danm přpadě zjištěno nebylo. stavn soud nepovažuje za absurdn, tm spše z pohledu stavněprvnho, pravu, kter vykonavatele určit specializovan veřejnoprvn agendy pověř kontrolou vkonu tto agendy i u subjektu, kter tohoto vykonavatele v přpadě jeho ostatnch činnost řd. Za velmi vmluvn přklad stavn soud považuje přpad policisty, kter je sice podřzen policejnmu prezidentovi, ale kontroluje jej, zda dodržuje pravidla bezpečnosti a plynulosti silničnho provozu; tedy tak jako podřzen složka kontroluje složku nadřzenou. Konečně m stavn soud pochybnosti, zda vůbec lze v souvislosti s kontrolou vkonu spisov služby o vztazch nadřzenosti a podřzenosti hovořit. K těmto pochybnostem jej vede obsah ustanoven 71 odst. 1 zkona o archivnictv, podle kterho je kontrola dodržovn povinnost na seku archivnictv a vkonu spisov služby vykonvna podle zvlštnho prvnho předpisu. Tm je zkon č. 552/1991 Sb., o sttn kontrole, ve zněn pozdějšch předpisů. Ustanoven jeho 3 odst. 2 však za sttn kontrolu podle tohoto zkona nepovažuje kontrolu vykonvanou v rmci vztahů nadřzenosti a podřzenosti. Z toho vyplv, že zkon 552/1991 Sb. kontrolu vkonu spisov služby z režimu vztahů nadřzenosti a podřzenosti vyjm. Podstata nmitky navrhovatelů se tak s realitou prvn pravy mj.
68. Pokud je dle navrhovno zrušen posledn věty ustanoven 15 zkona, podle kter o odvoln proti rozhodnut o odepřen nahlžen do archivli rozhoduje ředitel Archivu, nen k tomu ždn důvod. Jde o funkčn ustanoven upravujc režim nahlžen do specifick [ve vztahu k ustanoven 13 odst. 1 psm. g) zkona] kategorie archivli, tedy těch, u nichž byl zrušen stupeň utajen. Na přijat prvn pravě stavn soud ždn zvady stavnho charakteru neshledal, ostatně navrhovatel ani ždn konkrtn vhrady nevznesli.
69. Podle ustanoven 17 se dnem 1. ledna 2030 stv Archiv součst Nrodnho archivu. Navrhovatel navrhuj toto ustanoven zrušit, protože je podle nich nepln, neurčit a nelze předvdat jeho důsledky. Chyb totiž prava důsledků sloučen archivu s Nrodnm archivem. Takov prava je podle nich v rozporu s principy demokratickho prvnho sttu, na nichž je Česk republika podle čl. 1 odst. 1 stavy založena.
70. Podle vyjdřen Poslaneck sněmovny m toto ustanoven pouze deklaratorn povahu a vyjadřuje vůli zkonodrce v uvedenm termnu sloučit oba archivy. Do zkona bylo doplněno při zpracovn komplexnho pozměňovacho nvrhu jako zvěr diskuse s odbornou archivřskou obc. Formulace tohoto ustanoven sice neodpovdaj změru sloučen toliko deklarovat, avšak při absenci podrobn pravy podmnek sloučen ho ani jinak interpretovat nelze. Lze-li ho takto interpretovat, pak odpad stěžejn nmitka, že jde o ustanoven nepln a neurčit, jehož důsledky nelze předvdat.
71. Navrhovno je rovněž zrušen ustanoven 19 odst. 1 psm. a), kter stanovuje jedno z kritri spolehlivosti pro zvolen členem Rady stavu, pro jmenovn ředitelem stavu, ředitelem Archivu a vedoucm zaměstnancem stavu a Archivu přmo podřzenm řediteli stavu nebo Archivu. Za spolehlivho se pro čely tohoto zkona považuje dle 19 odst. 1 psm. a) ten, kdo v době od 25. nora 1948 do 15. nora 1990 nebyl členem nebo kandidtem Komunistick strany Československa nebo Komunistick strany Slovenska. Ostatn zaměstnanci stavu a Archivu mus splňovat předpoklady podle zkona č. 451/1991 Sb. (tzv. lustračn zkon). Navrhovatel namtaj, že důvodem nespolehlivosti je formln členstv v uvedench politickch stranch a vůbec se nepřihlž k faktickmu chovn těchto osob. Dle zdůrazňuj, že členstv v Radě je veřejnou funkc ( 10 zkona) a že podle čl. 21 odst. 4 Listiny m každ sttn občan prvo a možnost se podlet na veden veřejnch zležitost.
72. Předně stavn soud mus na tomto mstě opětovně připomenout, že ve svm nlezu sp. zn. Pl. S 9/01 dovodil, a to i s ohledem na judikaturu Evropskho soudu pro lidsk prva, že prosazovn idey "demokracie schopn se brnit" je legitimnm clem zkonodrstv každho demokratickho sttu, a to v kterkoli fzi jeho vvoje. Na tomto zkladě pak učinil zvěr, že demokratick stt může vzat vstup jednotlivce do sttn sprvy a veřejnch služeb na splněn určitch předpokladů. Současně se ale tak v citovanm nlezu stavn soud jednoznačně vyjdřil v tom smyslu, že "postoje jednotlivce k demokratickmu zřzen určuj předevšm jeho reln činy". V tto souvislosti připomněl zkon č. 198/1993 Sb., o protiprvnosti komunistickho režimu a o odporu proti němu, a nlez k tomuto zkonu publikovan pod č. 14/1994 Sb. Citovan zkon vypočtv zločiny a dalš srovnateln skutečnosti, k nimž dochzelo na zem dnešn Česk republiky v obdob let 1948 - 1989, a v operativn čsti svho textu za ně přisuzuje plnou spoluodpovědnost těm, "kteř komunistick režim prosazovali jako funkcionři, organiztoři a podněcovatel v politick i ideologick oblasti". V preambuli konstatuje zvlštn odpovědnost předlistopadov KSČ, včetně jejho veden i členů. Je tedy zřejm, že těsn sounležitost jednotlivce s předlistopadovm režimem a jeho represivnmi složkami je skutečnost způsobilou působit nepřznivě na důvěryhodnost veřejn funkce, kterou tento jednotlivec v demokratickm sttě zastv, neboť komunistick režim byl Parlamentem českho demokratickho sttu označen za "zločinn, nelegitimn a zavrženhodn". I když tento zkon v preambuli zmiňuje i odpovědnost členů předlistopadov KSČ, v normativn čsti zkona mluv jako o hrozbě pro demokracii o "sounležitost jednotlivce s předlistopadovm režimem a jeho represivnmi složkami".
73. stavn soud podotk, že citovan nlez sp. zn. Pl. S 9/01, na jehož zvěry nyn navazuje, připoušt možnost vzat vstup jednotlivce do sttn sprvy a veřejnch služeb na splněn určitch předpokladů. Je na zkonodrci, aby předpoklady stanovil způsobem odpovdajcm čelu, pro kter je funkce zřizovna. Nen přitom vyloučeno, aby kritria pro různ, byt' i sobě velmi blzk funkce, byla při zachovn prvků společnch v některch specifickch podmnkch nastavena odlišně. V tomto směru lze nalzt různ modely, např. soudce v rmci sprvnho soudnictv při přezkumu krnho rozhodnut proti advoktovi nem povinnost bt pojištěn z odpovědnosti za škodu jako advokt - člen krnho sentu, soudce Nejvyššho sprvnho soudu nemůže bt - na rozdl od advokta - člena krnho sentu - zroveň rozhodcem apod. Zkonodrce při stanovovn předpokladů m vždy dbt toho, aby v přslušnm oboru sttn služby či veřejn služby bylo garantovno jeho řdn a stavně konformn fungovn. stavnmu soudu pak nepřsluš vst zkonodrce k tomu, aby unifikoval předpoklady pro vkon různch sobě blzkch funkc např. tm, že by sjednotil věkovou hranici pro soudce a advokta - člena krnho sentu či požadavek vzděln pro soudce a zstupce veřejnho ochrnce prv. Řešen otzky vhodnosti stanovench kritri je tak v zsadě tž dno na vůli zkonodrcově. V souzen věci nelze přehldnout, že v přpadě stavu a Archivu se jedn o instituce, jejichž kolem je zpracovvat historick prameny a materily o obdob, jež stoj při sam "hranici historie", o tomto obdob s maximln mrou objektivity informovat s clem zkoumat, poznvat a hodnotit praktiky totalitnch režimů tak, aby i v budoucnu bylo možn včas rozpoznat znaky totalitnho režimu a v rmci ochrany demokracie zabrnit tomu, aby se totalitn režim vytvořil. Otzka členstv v Komunistick straně v době od 25. nora 1948 do 15. nora 1990, či dalš v 19 odst. 1 zkona vypočtench forem užšch vazeb na totalitn režim, nen zkonem postavena jako důvod k obecn nespolehlivosti, neboť dikce 19 odst. 1 toliko negativně vymezuje spolehlivost pro čely dan zkonem. Je tak zcela zřejm, že toto ustanoven nediskvalifikuje a nedehonestuje a ani nem diskvalifikovat či dehonestovat toho, kdo nen způsobil ve smyslu 19 odst. 1 zkona v jakkoliv jin sfře, včetně možnosti přstupu k dalšm veřejnm funkcm. stavn soud je toho nzoru, že podle obsahu se jedn spše o formu podjatosti sui generis než o spolehlivost či nespolehlivost nahlženou toliko zornm hlem jazykovho vkladu. stavn soud pak poměřoval proporcionalitu mezi prvem na přstup k veřejnm funkcm ve smyslu čl. 21 Listiny na jedn a principem ochrany demokracie na straně druh. Dospěl k zvěru, že převažuje veřejn zjem spočvajc v ochraně demokracie. Dovodil, že sounležitost osob, uvedench v 19 odst. 1 zkona s totalitnm režimem a institucemi v zkoně vyjmenovanmi je stle relevantn okolnost, jež může zpochybnit politickou loajalitu a poškodit důvěryhodnost instituc, jakmi jsou stav a Archiv. Jistou analogii lze shledat v institutu podjatosti soudce (i zde se shromažďuj důkazy = archivn materily, důkazy se hodnot = analyzuj se zjištěn fakta a čin se rozhodnut = odůvodňuj se zvěry učiněn z heuristikou zskanch informac). Tak jako soudce od nepaměti nemůže bt soudcem ve vlastn věci, ten, kdo je činn v oblasti historiografie a zejmna tam, kde se určuj a vytvřej podmnky pro naplněn činnosti stavu a Archivu, jež maj zkonem určen postaven nestrannch a objektivnch instituc, by mohl sm a přeneseně s nm i cel instituce bt zpochybňovn pro svoji sounležitost k režimu, o němž maj stav a Archiv bdat. Ostatně ten, kdo s režimem sounležel, se spše než historikem jev bti pamětnkem či kronikřem. V danm přpadě navc stavn soud vzal v vahu, že objektem bdn je režim, kter svoji propagandou a ideologi, za pomoci cenzury a dalšch nedemokratickch metod pod vedenm KSČ (čl. 4 stavy č. 100/1960 Sb.) změrně a uměle utvřel svůj obraz a plodil dokumenty, jež se měly stt historickmi prameny, takovm způsobem, aby pohled dalšch generac na tento režim byl nepravdiv, glorifikujc a zastrajc jeho totalitn povahu. Byť i by tedy kdokoliv byl třeba krtce např. členem či kandidtem KSČ či KSS, je u něho dn "důvod pochybovat o jeho nepodjatosti" a důkazy, kter by pro i proti tto pochybnosti byly vedeny, nelze - prvě bez historick analzy danho režimu - zatm než relativizovat. stavn soud si je vědom myšlenky americkho filozofa George Santayany, že "ti, kdo si nejsou vědomi věc minulch, jsou odsouzeni prožt je znovu". Pochybnosti o loajalitě by dle stavnho soudu zpochybňovaly činnost stavu a Archivu i pouze tm, že by se jeho činnost nejevila dosti efektivn, rychl, dostatečnm způsobem financovan či manažersky mně obratně řzen. Při poměřovn intenzity zjmu na ochraně demokracie a zjmu na poznn minulosti oproti prvu na přstup k velice zce vymezen veřejn funkci přichzejc v vahu pro zmenšujc se okruh osob stavn soud dospěl k tomu, že veřejn zjem na ochraně demokracie je v tuto chvli, tj. v době jeho rozhodnut, intenzivnějš. V neposledn řadě pak nelze přehldnout, že napaden 19 zkona se netk badatelů pracujcch v stavu, nbrž jen členů Rady a vedoucch pracovnků ve smyslu 18 zkona. stavn soud vzal v vahu, že pro badatele je v stavu plně garantovna svoboda bdn a že i ten, kdo by neuspěl z důvodu překžky dan v 19 zkona jako uchazeč o zkonem vymezen okruh funkc, m možnost věnovat se danmu tmatu jako intern či extern badatel.
74. Uveden vklad tak lze uzavřt konstatovnm, že ustanoven 19 odst. 1 psm. a) zkona nen v rozporu s prvem garantovanm čl. 21 odst. 4 ve spojen s čl. 4 odst. 3 Listiny.
75. V přpadě ustanoven 21 odst. 1 zkona, kter řeš vkon prv a povinnost z pracovněprvnch vztahů zaměstnanců Česk republiky dotčench vytvořenm Archivu, navrhovatel zpochybňuj jeho stavnost pro jeho nesrozumitelnost a čstečnou neuskutečnitelnost. V ustanoven se totiž hovoř pouze o pracovněprvnch vztazch, přičemž předmětem sloučen jsou archivy, kde službu vykonvaj přslušnci ozbrojench sborů, kteř jsou ve služebnm poměru. Ve vztahu ke sttnm zaměstnancům pak navrhovatel vyjadřuj sv pochybnosti, zda přechod prv a povinnost z pracovněprvnch vztahů na zkladě zkona, bez jejich souhlasu, je v souladu s čl. 26 odst. 1 Listiny. Poukazuj na to, že m dojt k přechodu z řady různch řadů pod zcela jin řad, kter je organizačně zařazen do soustavy sttn sprvy zcela jinak než např. ministerstva, a proto by zaměstnanec např. z ministerstva mohl toto oprvněně vnmat jako dehonestujc. Navc přechod ex lege nastv jen za splněn podmnky spolehlivosti a bezhonnosti, respektive splněn podmnky stanoven zkonem č. 451/1991 Sb.
76. stavn soud chpe nvrhem napaden ustanoven předevšm jako ustanoven na ochranu zaměstnanců. Porušen čl. 26 odst. 1 Listiny nemůže přichzet do vahy, protože zkon byl vyhlšen dne 12. července 2007 a prva a povinnosti z pracovněprvnch vztahů přechz na Archiv až k prvnmu dni sedmho kalendřnho měsce nsledujcho po dni vyhlšen zkona, tedy k 1. noru. 2008. Každ zaměstnanec měl dostatek času, aby přpadně využil svho prva a rozvzal pracovn poměr, a nemusel tak přechzet k zaměstnavateli proti sv vůli. Pokud jde o otzku přslušnků ozbrojench sborů, je zřejm, že pokud se v obdob od 12. července 2007 do 1. nora 2008 nestali zaměstnanci v pracovnm poměru, zůstvaj dle ve služebnm poměru k dosavadnm zaměstnavatelům. Z vyjdřen Poslaneck sněmovny vyplv, že možnost, aby přešli ze služebnho do zaměstnaneckho poměru, jim dna byla.
77. Při hodnocen napadenho prvnho předpisu dle stavn soud dospěl k zvěru, že mezm stavnosti se vymyk obsah čsti ustanoven 7 odst. 9 zkona, podle kterho může Sent odvolat člena Rady, nevykonv-li řdně nebo po dobu delš než šest měsců svoji funkci, a to ve slovech "řdně nebo" s akcentem na řdn vkon funkce. stavn soud zde předesl, že neopomněl uvžit, zda derogac předmětnho ustanoven nepřekračuje rozsah přezkumu vymezen nvrhem, jinmi slovy, zda dan ustanoven vůbec je způsobil meritornho přezkumu. Je sice pravda, že navrhovatel neuvedli ustanoven 7 odst. 9 zkona ve včtu těch, kter navrhuj zrušit alternativně k derogaci celho zkona. Tm nebylo předmětn ustanoven opatřeno ani samostatnou argumentac nestavnosti. Nicmně jednm z nosnch důvodů, pro kter je navrhovno zrušen zkona jako celku, je i institucionln možnost politickho ovlivňovn činnosti stavu, potažmo tedy zsah do svobody bdn. Předmětn ustanoven z důvodů, jež jsou nže vyloženy, nebezpeč takovho polickho zasahovn do činnosti stavu v podobě nezdůvodňovanch zsahů do složen jeho Rady, tedy orgnu, jenž vzkum metodicky řd, shledal. V tomto smyslu m stavn soud zato, že navrhovatel břemeno tvrzen protistavnosti unesli.
78. Zkonn prava vědeckho bdn v Česk republice vychz z stavnch kautel obsažench v čl. 15 odst. 2 Listiny a je obsažena zejmna v zkoně č. 111/1998 Sb., o vysokch školch, ve zněn pozdějšch předpisů, zkoně č. 283/1992 Sb., o Akademii věd Česk republiky, ve zněn pozdějšch předpisů, zkoně č. 130/2002 Sb., o podpoře vzkumu a vvoje, ve zněn pozdějšch předpisů. Jelikož vědeck bdn je pojmově spojeno s kategori svobody (viz čl. 15 odst. 2 Listiny), jsou všechny zkonem zřizovan vědeck instituce budovny na principu autonomie, samostatnosti a oddělenosti od sttn moci. Orgny těchto instituc (vysokch škol, Akademie věd Česk republiky) jsou tudž utvřeny vědeckou komunitou (např. u vysokch škol akademickou obc). V tomto ohledu se vědeck čel stavu dostv do rozporu se způsobem kreace jeho nejvyššho orgnu - Rady. Dle 7 odst. 1 zkona jsou jej členov voleni i odvolvni Sentem Parlamentu Česk republiky. Za akceptovateln ještě stavn soud považuje způsob volby členů Rady, poněvadž je zde alespoň dna variabilita mezi těmi, kdo kandidty navrhuj, přičemž jde i o subjekty vně politickho prostřed. Otzka vběru jednotlivch kandidtů je pak vcemně otzkou politick kultury a vyzrlosti, tedy tm, zda volitel dokž od politickch aspektů abstrahovat a upřednostnit kritria odborn. Za neakceptovateln z hlediska garanc svobodnho bdn je však nutno označit způsob odvolvn členů Rady. Sent dle odstavce 9 uvedenho zkonnho ustanoven "může odvolat člena Rady, nevykonv-li řdně - svoji funkci", což pro odvoln vytvř neomezen prostor. Standardn přitom je, že stanov-li prvn prava kreovn nezvislch instituc (orgnů) nikoli formou samosprvn, nbrž politickmi orgny (jako je tomu v danm přpadě), je pak jejich nezvislost dna garancemi neodvolatelnosti (v opačnm přpadě, tj. při kumulaci jmenovn i odvolvn, je založen vztah subordinace). Vše bylo uvedeno, že členstv v Radě je veřejnou funkc. Podle čl. 21 odst. 4 Listiny maj občan za rovnch podmnek přstup k volenm a jinm veřejnm funkcm. stavn soud již dřve vyložil (viz nlez sp. zn. II. S 53/06 ze dne 12. zř 2006, publikovn na www.judikatura.cz), že čl. 21 odst. 4 Listiny se nevztahuje pouze na přstup k veřejn funkci ve smyslu vzniku funkce, ale zahrnuje i prvo na jej nerušen vkon včetně prva na ochranu před protiprvnm zbavenm tto funkce, neboť čast na sprvě věc veřejnch, kter je smyslem celho člnku 21, se nevyčerpv pouhm zsknm funkce, nbrž logicky trv po celu dobu vkonu tto funkce. Ve vztahu k věci nyn posuzovan z toho vyplv, že členov Rady mus bt podle čl. 21 odst. 4 Listiny chrněni před libovůl sttu rovněž v průběhu celho vkonu funkce, tedy i ve vymezen důvodů jejho zniku. Dikce předmětnho ustanoven zkona tomu ovšem neodpovd.
79. stavn soud proto zrušil čst ustanoven 7 odst. 9 zkona ve slovech "řdně nebo", neboť formulace tohoto důvodu, pro kter je založena možnost Sentu odvolvat členy Rady, je v rozporu s ustanovenm čl. 15 odst. 2 a čl. 21 odst. 4 Listiny. K derogaci dochz s činnost ke dni vyhlšen nlezu ve Sbrce zkonů.