Ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení § 17 zákona č. č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů 16/2007 účinný od 01.02.2007
| Schválené: | 05.10.2006 |
| Účinnost od: | 01.02.2007 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | Kolektivní smlouva. Kolektivní vyjednávání., Stávka. Výluka. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 5. října 2006 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Dagmar Lastovecká, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský (soudce zpravodaj), Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická o návrhu skupiny 42 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, které zastupuje poslanec prof. JUDr. Zdeněk Jičínský, DrSc., na zrušení ustanovení § 17 odst. 1 části věty, která zní ", jestliže s ní souhlasí nejméně polovina zaměstnanců, jichž se má tato smlouva týkat.", § 17 odst. 2 části věty, která zní ", jestliže s ní souhlasí nejméně polovina zaměstnanců, jichž se má kolektivní smlouva vyššího stupně týkat.", § 17 odst. 4 písm. c) a § 17 odst. 5 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů, takto:
Návrh se zamítá.
Odůvodněn
I.
Rekapitulace nvrhu
1. Nvrhem podanm podle 64 odst. 1 psm. b) zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, se skupina 42 poslanců Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky (dle tž "navrhovatel") domhala vydn nlezu, jmž by stavn soud zrušil ustanoven 17 odst. 1 čsti věty, kter zn ", jestliže s n souhlas nejmně polovina zaměstnanců, jichž se m tato kolektivn smlouva tkat." (sprvně ", jestliže s n souhlas nejmně polovina zaměstnanců, jichž se m tato smlouva tkat."), 17 odst. 2 čsti věty, kter zn ", jestliže s n souhlas nejmně polovina zaměstnanců, jichž se m tato kolektivn smlouva tkat." (sprvně ", jestliže s n souhlas nejmně polovina zaměstnanců, jichž se m kolektivn smlouva vyššho stupně tkat."), 17 odst. 4 psm. c) a 17 odst. 5 zkona č. 2/1991 Sb., o kolektivnm vyjednvn, ve zněn pozdějšch předpisů.
2. Navrhovatel uvedl, že podle napadench ustanoven zkona o kolektivnm vyjednvn je vyhlšen stvky ve sporu o uzavřen kolektivn smlouvy možn pouze v tom přpadě, jestliže s n souhlas nejmně polovina zaměstnanců, jichž se m kolektivn smlouva tkat. Přslušn odborov orgn je přitom povinen psemně oznmit zaměstnavateli alespoň tři pracovn dny předem jmenn seznam zstupců přslušnho odborovho orgnu, kteř jsou oprvněni zastupovat častnky stvky, a alespoň jeden pracovn den před zahjenm stvky jmenn seznam zaměstnanců, kteř jsou častnky stvky.
3. Napaden ustanoven zkona o kolektivnm vyjednvn jsou podle navrhovatele v rozporu s čl. 1 stavy Česk republiky (dle jen "stava"), podle něhož je Česk republika svrchovan, jednotn a demokratick prvn stt založen na ctě k prvům a svobodm člověka, čl. 10 stavy, podle něhož jsou ratifikovan a vyhlšen mezinrodn smlouvy o lidskch prvech a zkladnch svobodch, jimiž je Česk republika vzna, bezprostředně zvazn a maj přednost před zkonem (navrhovatel nesprvně citoval zněn čl. 10 stavy před novelou provedenou stavnm zkonem č. 395/2001 Sb.), čl. 8 Mezinrodnho paktu o hospodřskch, socilnch a kulturnch prvech (vyhlšen pod č. 120/1976 Sb.), kter garantuje prvo na stvku, mluvou Mezinrodn organizace prce (dle tž "MOP") č. 87 o svobodě sdružovn a ochraně prva odborově se organizovat (vyhlšena pod č. 489/1990 Sb.) a mluvou MOP č. 98 o provděn zsad prva organizovat se a kolektivně vyjednvat (vyhlšena pod č. 470/1990 Sb.), kter jsou tak součst prvnho řdu Česk republiky. Podle navrhovatele tyto mluvy sice vslovně prvo na stvku nezmiňuj, avšak toto prvo vyplv ze svobody sdružovn. Napaden ustanoven zkona o kolektivnm vyjednvn jsou podle navrhovatele dle v rozporu s čl. 27 odst. 4 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina") a čl. 4 Listiny.
4. Rozpor napadench ustanoven zkona o kolektivnm vyjednvn s citovanmi stavnmi zkony a mezinrodnmi smlouvami spatřuje navrhovatel v tom, že podmnky stanoven pro vyhlšen stvky jsou ve svch důsledcch zvažnm omezenm prva na stvku jakožto vznamnho nstroje na obhajobu hospodřskch a socilnch zjmů zaměstnanců. "Požadavky vyplvajc z napadench ustanoven zkona jsou vznamnmi překžkami zabraňujcmi zaměstnancům v jejich řdnm vkonu prva na stvku. V praxi totiž tyto podmnky vedou k zastrašovn, diskriminaci a dokonce propouštěn zaměstnanců. Ti se proto raději svho prva na stvku vzdvaj v obavch před možnmi důsledky, a jsou tak zbaveni svho stavnm pořdkem Česk republiky garantovanho prva."
5. Napaden prvn prava je podle navrhovatele v rozporu i se stanovisky Mezinrodnho řadu prce (dle tž "MP"). Podle rozhodovac praxe orgnů MP, Vboru pro svobodu sdružovn a Vboru expertů je požadavek rozhodnut "nadpolovičn většiny" (sic!) všech pracovnků, kterch se vyhlšen stvky tk, nepřiměřen a mohl by nepřiměřeně brnit možnosti vykonn stvky, předevšm ve velkch podnicch. Požadavek absolutn většiny pracovnků k vyhlšen stvky může způsobovat problmy, zvlště v přpadě odborů, kter sdružuj velk počet členů. Požadavek na obstarn absolutn většiny může proto zahrnovat riziko vžnho omezen prva stvku [navrhovatel odkzal na "Freedom of association - Digest of decisions and principles of the Freedom of Association Committee of Governing Body of the ILO, fourth (revised) edition, 1996, člnky 507 a 508].
6. Navrhovatel poukzal na zkušenost ze Slovensk republiky, kter měla obdobnou prvn pravu až do novelizace proveden zkonem č. 209/2001 Z. z. Důvodem pro tuto novelizaci byla stžnost podan k MP Odborovm združenm železničiarov proti vldě Slovensk republiky. Ustanoven zkona bylo změněno tak, že stvka může bt vyhlšena, pokud s n souhlas nadpolovičn většina všech zaměstnanců zaměstnavatele zčastněnch na hlasovn o stvce, kterch se m kolektivn smlouva tkat, za předpokladu, že se hlasovn zčastn alespoň nadpolovičn většina zaměstnanců počtan ze všech zaměstnanců, a že přslušn odborov orgn oznm zaměstnavateli nejmně tři pracovn dny před zahjenm stvky jmenn seznam zstupců přslušnho odborovho orgnu, kteř jsou oprvněni zastupovat častnky stvky. Na tuto novou prvn pravu dajně Vbor pro svobodu sdružovn reagoval tak, že ustanoven, podle kterho mus bt stvka schvlena nadpolovičn většinou pracovnků zčastněnch na hlasovn o stvce, je ve shodě se zsadami svobody sdružovn. Vbor připustil, že nov prava podoby předkldanch jmennch seznamů je zlepšenm v porovnn s dosavadnm zněnm, přesto se domnv, že jej praktick uplatňovn by mohlo vst k diskriminaci a represlim proti odborovm zstupcům, kteř jsou uvedeni v seznamu. Vbor připomněl, že ochrana před činnostmi proti odborov diskriminaci je ždouc zejmna v přpadě odborovch představitelů, aby jim bylo umožněno vykonvat jejich odborov povinnosti v pln nezvislosti.
7. Z těchto důvodů se proto navrhovatel domhal vydn nlezu, jak je uvedeno vše.
II.
Průběh řzen a rekapitulace vyjdřen častnků řzen
8. K vzvě stavnho soudu podala podle 69 zkona o stavnm soudu sty svho tehdejšho předsedy PhDr. Lubomra Zaorlka vyjdřen Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky. Připustila, že v našem prvnm řdu je upravena pouze stvka v oblasti kolektivnho vyjednvn (zkonem o kolektivnm vyjednvn), a nikoli stvky jinch druhů. Nedojde-li k uzavřen kolektivn smlouvy ani po řzen před zprostředkovatelem a smluvn strany nepoždaj o řešen sporu rozhodce, může bt jako krajn prostředek ve sporu o uzavřen kolektivn smlouvy vyhlšena stvka. Pro eliminaci tzv. divokch stvek je zkladn podmnkou vyhlšen stvky přslušnm odborovm orgnem skutečnost, že s n souhlas nejmně polovina zaměstnanců, jichž se m kolektivn smlouva tkat. Stanovenm tto podmnky je zdůrazněno, že stvka je považovna za krajn prostředek. Nen ždouc, aby o tak zvažnm kroku rozhodoval pouze odborov orgn, aniž by k němu měl souhlas většiny člensk zkladny odborov organizace.
9. Podle Poslaneck sněmovny by klidu při vyjednvn ve sporu o uzavřen kolektivn smlouvy a k rychlmu ukončen nepřispělo, kdyby zaměstnavatel a všichni stvkujc zaměstnanci jednali pohromadě. Proto je stanoveno, že přslušn odborov orgn předlož zaměstnavateli jmenn seznam zstupců odborovho orgnu, kteř jsou oprvněni zastupovat častnky stvky. Menš počet vyjednvajcch snadněji dospěje k dohodě.
10. Každ zaměstnanec m prvo se svobodně rozhodnout, zda se ke stvce připoj či nikoliv. Takov rozhodnut m sv důsledky z hlediska jeho pracovněprvnch a socilnch nroků. Zaměstnavatel by proto měl vědět, jakm počtem lid a v jak struktuře budou obsazovny pracovn směny v době stvky. Zaměstnancům, kteř nejsou častnky stvky, zaměstnavatel totiž umožn vkon prce a pokud v důsledku stvky tito zaměstnanci nemohou konat prci, přpadně konaj jinou prci, jejich mzdov nroky se řd ustanovenmi o mzdě při vkonu jin prce, popřpadě o nhradě mzdy při překžce v prci na straně zaměstnavatele. Jmenn seznamy častnků stvky tedy slouž k rozlišen toho, kdo je a kdo nen častnkem stvky. Stvkujcm se čast na stvce posuzuje jako omluven nepřtomnost v prci, za kterou ovšem nepřsluš mzda ani nhrada mzdy a ani jim po dobu stvky nenlež nemocensk a podpora při ošetřovn člena rodiny, pokud se podmnky pro poskytovn těchto dvek splnily v době časti na stvce.
11. Poslaneck sněmovna konstatovala, že zkon o kolektivnm vyjednvn byl přijat po řdně provedenm zkonodrnm procesu, byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a vyhlšen ve Sbrce zkonů. Zkonodrn sbor podle n jednal v přesvědčen, že přijat zkon je v souladu s stavou, stavnm pořdkem a prvnm řdem Česk republiky.
12. Sent Parlamentu Česk republiky sty svho předsedy MUDr. Přemysla Sobotky ve svm vyjdřen předeslal, že nvrhem dotčen ustanoven zkona o kolektivnm vyjednvn byla schvlena v době, kdy Sent ještě nebyl ustaven.
13. Věcně k nvrhu poznamenal, že Listina i relevantn mezinrodn smlouvy, v nichž je vslovně prvo na stvku upraveno, počtaj s bližš pravou tohoto prva formou zkona, přičemž přpadn omezujc zkonn prava mus odpovdat stanovenm kritrim. Z tohoto hlediska, pokud jde o kvorum počtu zaměstnanců vyžadovan k rozhodovn o stvce, může bt otzkou posouzen, jak počet zaměstnanců by měl bt považovn za přiměřen k tomu, aby o tom rozhodoval. Je vcelku zřejm, že stvka může mt zvažn ekonomick důsledky nejen pro zaměstnavatele, ale ve svch dopadech i pro zaměstnance včetně těch, kteř stvkovat nechtěj, a podle povahy činnosti zaměstnavatele může mt přmo či zprostředkovaně tak důsledky pro ostatn zaměstnavatele či pro ostatn občany. Sent poukzal na průběh projednvn zkona o kolektivnm vyjednvn ve Federlnm shromžděn, z něhož vyplv, že se na přslušnm kvoru dohodli na tripartitnm jednn zstupci zaměstnavatelů a odborů a vldn strana do tohoto ujednn nezasahovala.
14. Pokud jde o povinnost odborovho orgnu psemně oznmit zaměstnavateli alespoň tři pracovn dny předem jmenn seznam zstupců přslušnho odborovho orgnu, kteř jsou oprvněni zastupovat častnky stvky, uvedl Sent, že ochrana před přpadnm diskriminačnm jednnm zaměstnavatele, na jehož riziko poukazuje navrhovatel, by stěž měla spočvat v nějakm "utajovn" odborovch funkcionřů, ale v pozitivn zkonn pravě, kter by je chrnila před přpadnou diskriminac či nezkonnmi postihy. Takov prava je stanovena v zkonku prce, zejmna v 1 odst. 4 až 8 a 7 odst. 2 až 6, a v tomto smyslu tak činnost odborovch funkcionřů podlh soudn ochraně.
15. Stejně tak, stran povinnosti předložit jmenn seznam stvkujcch, lze poukzat na zkonk prce, z něhož jednoznačně vyplv, že přpadn zastrašovn, diskriminace a dokonce propouštěn zaměstnanců by bylo v rozporu se zkonem a zaměstnancem vykonvan prvo na stvku by podlhalo soudn ochraně. Je vcelku zřejm, že pokud by zaměstnavatel seznam častnků stvky tmto způsobem neobdržel, musel by si jej sm zajistit např. pro čely posuzovn mzdovch nroků zaměstnanců častncch se stvky nebo pro posuzovn nroků takovch zaměstnanců z nemocenskho a socilnho zabezpečen ( 22 až 24 zkona o kolektivnm vyjednvn).
16. Sent zvěrem konstatoval, že napaden ustanoven neomezuj prvo na stvku ve sporu o uzavřen kolektivn smlouvy nad rmec principů stanovench v čl. 4 Listiny a v přslušnch ustanovench mezinrodnch smluv. Stanoven podmnky lze z vše uvedench důvodů považovat za přiměřen.
III.
Rekapitulace vyjdřen dalšch subjektů dle 49 zkona o stavnm soudu
17. Podle 49 odst. 1 zkona o stavnm soudu oslovil stavn soud i častnky tzv. tripartity, tj. institucionalizovanho socilnho dialogu mezi vldou, odbory a zaměstnavateli, a poskytl jim možnost, aby se k nvrhu vyjdřili.
18. Českomoravsk konfederace odborovch svazů ve svm vyjdřen ze dne 20. ledna 2005 sty svho předsedy Milana Štěcha nvrh skupiny poslanců uvtala a vyjdřila mu plnou podporu. Podle n je prvn prava obsažen v zkoně o kolektivnm vyjednvn pouhou formln zrukou prva na stvku. Zkonn povinnost předložit zaměstnavateli seznam zaměstnanců, kteř jsou častnky stvky, vede v praxi k tomu, že zaměstnancům je za přpadnou čast ve stvce vyhrožovno postihem ze strany zaměstnavatele, zejmna nslednm propuštěnm, nebo jsou nejrůznějšmi formami šikanovni. Dochz tak k situacm, kdy zaměstnanci sice projev vůli stvkovat, ale v momentě, kdy zjist, že budou uvedeni na seznamu, kter bude zaměstnavateli předložen, se tohoto prva vzdaj z důvodnch obav před možnm postihem. Odborov organizace tak nezskaj pro podporu stvky požadovanou nadpolovičn většinu všech zaměstnanců, čmž ztrcej možnost činně hjit zjmy zaměstnanců vůči zaměstnavateli. Bližš identifikace stvkujcch zaměstnanců a stanoven přliš vysokho kvora pro vyhlšen stvky vede k omezovn svobody odborovho organizovn a prva na stvku. Podle Českomoravsk organizace odborovch svazů jsou napaden ustanoven zkona o kolektivnm vyjednvn v rozporu s ratifikovanmi a vyhlšenmi mezinrodnmi smlouvami, s čl. 27 Listiny a s ustlenou rozhodovac prax Mezinrodn organizace prce.
19. Svaz průmyslu a dopravy Česk republiky možnosti vyjdřit se k nvrhu nevyužil, resp. zsilku s vzvou stavnho soudu nepřevzal.
20. Konfederace zaměstnavatelskch a podnikatelskch svazů Česk republiky ve svm vyjdřen ze dne 31. ledna 2005 uvedla, že s nvrhem skupiny poslanců nesouhlas. Je podle n nemysliteln, aby se stvka jako krajn prostředek ve sporu o uzavřen kolektivn smlouvy uskutečnila, jestliže s jejm konnm nebude souhlasit nejmně polovina zaměstnanců. Nelze popřt prvo většiny, kter je zkladnm principem demokracie. Předložen jmennho seznamu zaměstnanců je rovněž nezbytn prostředek, neboť jinak neexistuje jin důkaz o skutečnosti, kdo je častnkem stvky a kdo jen přerušen prce zneužv. Zaměstnavatel mus vědět, kdo stvkuje a kdo nikoliv, i vzhledem k dalšm povinnostem, kter pro něj vyplvaj z pracovněprvnch a jinch předpisů (např. určovn přestvek v prci, bezpečnost a ochrana zdrav při prci, čerpn volna pro dalš překžky v prci na straně zaměstnance, atd.). Předpoklad navrhovatele, že zaměstnavatel zneužvaj svho postaven vůči častnkům stvky, je podle Konfederace zaměstnavatelskch a podnikatelskch svazů Česk republiky neopodstatněn. Zrušenm napadench ustanoven by byla zcela zsadně narušena rovnovha ve vztahu zaměstnavatele a zaměstnance v těchto, pro obě strany složitch situacch.
21. Vlda Česk republiky pod předsednictvm JUDr. Stanislava Grosse svm usnesenm č. 140 ze dne 2. nora 2005 přijala vyjdřen k nvrhu skupiny poslanců. Vlda vodem konstatovala, že zkon o kolektivnm vyjednvn byl přijat v době před přijetm Listiny.
22. K otzce kvora pro vyhlšen stvky vlda uvedla, že stvka je natolik zvažnm činem, že je nutn zabrnit tomu, aby ji mohl vyhlsit jen relativně mal počet radiklnch zaměstnanců, a většina, kter by napřklad dala přednost ještě dalšmu vyjednvn, by se tak musela podřdit menšině. Stvka je posledn možn prostředek prosazovn požadavků zaměstnanců, může mt ekonomick dopady a nepřzniv důsledky i pro zaměstnance, takže podmnka souhlasu nejmně poloviny zaměstnanců, jichž se m tkat kolektivn smlouva, byla při formulovn napadench ustanoven považovna za přiměřenou. Pro plnost vlda konstatovala, že v nvrhu citovan člnky č. 507 a 508 z Vběru rozhodnut a zsad Vboru pro svobodu sdružovn Sprvn rady Mezinrodnho řadu prce se vyjadřuj k požadavku souhlasu "nadpolovičn většiny" zaměstnanců, resp. "absolutn většiny" zaměstnanců, zatmco v 17 odst. 1 a 2 zkona o kolektivnm vyjednvn je požadovn souhlas "nejmně poloviny zaměstnanců, jichž se m smlouva tkat", přičemž zaměstnanci, pro něž plat zkaz stvky, se do celkovho počtu zaměstnanců nezapočtvaj a hlasovn o stvce se nečastn. Z uvedenho vyplv, že podmnka v napadench ustanovench zahrnuje mně zaměstnanců, než je nadpolovičn většina či absolutn většina zaměstnanců.
23. Pokud jde o jmenn seznam zstupců přslušnho odborovho orgnu, vychzelo se podle vldy z poznatků, že bv ustaven tzv. stvkov vbor, kter je pověřen vyjednvnm za stvkujc zaměstnance. I po vyhlšen stvky však probh dalš vyjednvn mezi zaměstnavatelem a stvkujcmi, resp. těmi, kdo jsou oprvněni častnky stvky zastupovat. Zaměstnavatel tedy mus bt obeznmen s tm, kdo stvkujc zastupuje. Vlda upozornila, že na ustanoven 17 odst. 4 psm. c) zkona o kolektivnm vyjednvn navazuje dalš věta, kter by se jeho zrušenm stala bezpředmětnou a nicotnou. V tomto směru je podle vldy podan nvrh nepln a zmatečn.
24. Ke jmennmu seznamu častnků stvky vlda uvedla, že důvodem napaden prvn pravy bylo umožnit zaměstnavateli splnit povinnost podle 22 odst. 4 zkona o kolektivnm vyjednvn, tzn. připravit prci pro zaměstnance, kteř nebudou stvkovat. Zroveň m tento seznam sloužit k posouzen a uspokojen nroků podle 22 až 24 zkona.
25. Zvěrem vlda konstatovala, že v minulch letech byla zvažovna možnost změny některch ustanoven zkona o kolektivnm vyjednvn, nedošlo však k politickmu ani věcnmu konsensu mezi socilnmi partnery. Spolu s nvrhem novho zkonku prce nicmně vlda připravuje tž nvrh novely zkona o kolektivnm vyjednvn, v nž navrhuje i změnu napadench ustanoven.
IV.
Dikce napadench ustanoven zkona a jejich legislativn historie
26. stavn soud konstatuje, že nvrhem napaden čsti ustanoven 17 zkona o kolektivnm vyjednvn (zvrazněny tučně) zněly v době podn nvrhu i nyn takto:
" 17
(1) Stvku ve sporu o uzavřen podnikov kolektivn smlouvy vyhlašuje a o jejm zahjen rozhoduje přslušn odborov orgn,
jestliže s n souhlas nejmně polovina zaměstnanců, jichž se m tato smlouva tkat.
(2) Stvku ve sporu o uzavřen kolektivn smlouvy vyššho stupně vyhlašuje přslušn vyšš odborov orgn. O zahjen stvky rozhodne přslušn odborov orgn
, jestliže s n souhlas nejmně polovina zaměstnanců, jichž se m kolektivn smlouva vyššho stupně tkat.
(3) Při vyhlšen a zahjen solidrn stvky se postupuje obdobně podle předchozch odstavců.
(4) Přslušn odborov orgn mus psemně oznmit zaměstnavateli alespoň tři pracovn dny předem
a) kdy bude stvka zahjena,
b) důvody a cle stvky,
c) jmenn seznam zstupců přslušnho odborovho orgnu, kteř jsou oprvněni zastupovat častnky stvky.
Přslušn odborov orgn je povinen průběžně psemně zaměstnavateli oznamovat změny v seznamu uvedenm v psmenu c).
(5) Přslušn odborov orgn mus předložit zaměstnavateli alespoň jeden pracovn den před zahjenm stvky jmenn seznam zaměstnanců, kteř jsou častnky stvky.
(6) Zaměstnanci uveden v 20 psm. g), h), i), j), k) se pro čely zjištěn celkovho počtu zaměstnanců nezahrnuj, ani se nečastn hlasovn o stvce. O vsledku hlasovn mus přslušn odborov orgn pořdit zpis."
27. Ustanoven 17 zkona o kolektivnm vyjednvn bylo schvleno ve stejnm zněn, v jakm je československ vlda Federlnmu shromžděn navrhla. V důvodov zprvě k nvrhu zkona vlda mimo jin uvedla: "Krajnm prostředkem ve sporu o uzavřen kolektivn smlouvy je ... stvka a vluka; jejich vyhlšen, průběh i skončen se navrhuje upravit v zjmu prvn jistoty zaměstnavatelů i zaměstnanců. ... Nvrh vychz ze zsady, že v přpadě vzniku kolektivnho sporu o uzavřen kolektivn smlouvy je tento třeba řešit předevšm v řzen před zprostředkovatelem. Jestliže však v řzen před zprostředkovatelem nedojde k vyřešen kolektivnho sporu o uzavřen kolektivn smlouvy a smluvn strany nepoždaj o řešen sporu rozhodce, může bt jako krajn prostředek řešen tohoto sporu vyhlšena stvka. Takov řešen kolektivnho sporu nelze považovat za porušen prva na stvku, ale za zvrazněn vjimečnosti a krajnho prostředku prosazovn požadavku zaměstnanců. Navrhovan prvn prava stvky vychz z lohy odborovch orgnů, jakožto obhjců oprvněnch požadavků zaměstnanců. Proto se tak v 17 stanov, že stvku za uzavřen podnikov kolektivn smlouvy může vyhlsit a o jejm vyhlšen rozhodnout přslušn odborov orgn, jestliže s n souhlas nejmně polovina zaměstnanců. Stvku za uzavřen vyšš kolektivn smlouvy vyhlašuje přslušn vyšš odborov orgn, o zahjen takov stvky rozhoduje přslušn odborov orgn, jestliže s n souhlas nejmně polovina zaměstnanců, jichž se m kolektivn smlouva vyššho stupně tkat. ... Aby nemohlo dojt ke zkreslen vsledků hlasovn o konn stvky, nvrh stanov, že pro zjištěn potřebnho kvora se zaměstnanci uveden v 20 nvrhu nezahrnuj. ... V zjmu svobodnho projevu vůle zaměstnanců se v 18 stanov, že zaměstnanci nesm bt brněno častnit se stvky, ani nesm bt k časti na stvce donucovn." (viz webov strnka http://www.psp.cz/eknih/1990fs/tisky/t0260_01.htm, navštvena 2. 10. 2006).
V.
Podmnky aktivn legitimace navrhovatele a řzen před stavnm soudem
28. Nvrh podala skupina celkem 42 poslanců Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky, kterou zastupoval jeden z nich, poslanec JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D. stavn soud konstatuje, že tato skupina poslanců byla v době podn nvrhu oprvněnm navrhovatelem podle 64 odst. 1 psm. b) zkona o stavnm soudu, neboť k podn nvrhu se vyžaduje nejmně 41 poslanců.
29. V průběhu řzen zstupce navrhovatele JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D., stavnmu soudu sdělil, že přestal bt poslancem a advoktem a že tedy již nen pověřen jednnm za skupinu poslanců v tto věci. V průběhu řzen tak skončilo funkčn obdob Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky, z jejchž poslanců byl složen navrhovatel - skupina poslanců, přičemž jen někteř z nich se ve volbch do Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky konanch ve dnech 2. a 3. června 2006 stali znovu poslanci. stavn soud v souladu se svou dosavadn judikaturou [srov. nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 42/95, publikovn jako nlez č. 47, svazek 5 Sbrky nlezů a usnesen stavnho soudu (dle jen "Sbrka rozhodnut") str. 388, 390; vyhlšen pod č. 192/1996 Sb.] konstatuje, že podmnky aktivn legitimace navrhovatele - skupiny poslanců - v řzen o kontrole norem je nutno posuzovat k okamžiku zahjen řzen. Z požadavku ochrany stavnosti totiž vyplv požadavek, aby stavn soud z důvodu obecnho zjmu v již zahjen věci jednal, přestože se navrhovatel - skupina poslanců - rozpadl tm, že čsti z nich mandt zanikl a čsti vznikl poslaneck mandt nov.
30. Pro nesouhlas předsedy Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky Ing. Miloslava Vlčka s upuštěnm od stnho jednn podle 44 odst. 2 zkona o stavnm soudu konalo se 5. řjna 2006 stn jednn, na kter se však za Poslaneckou sněmovnu Parlamentu Česk republiky dostavil toliko jej mstopředseda JUDr. Vojtěch Filip, za Sent Parlamentu Česk republiky se bez omluvy nedostavil nikdo, zstupce navrhovatele se z stnho jednn omluvil. Mstopředseda Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky odkzal na psemn vyjdřen předsedy Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky, nvrhy na doplněn dokazovn nevznesl a neučinil ždn zvěrečn nvrh na rozhodnut.
VI.
stavn konformita legislativnho procesu
31. Podle 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu m stavn soud kromě posouzen souladu napadenho zkona s stavnmi zkony zjišťovat, zda byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem. Vychz přitom z ustanoven 66 odst. 2 zkona o stavnm soudu, podle něhož je nvrh nepřpustn, jestliže stavn zkon, s nmž je podle nvrhu přezkoumvan předpis v rozporu, pozbyl před doručenm nvrhu stavnmu soudu platnosti. Z uvedenho vyplv, že u prvnch předpisů vydanch před nabytm činnosti stavy (1. ledna 1993) je stavn soud oprvněn přezkoumvat pouze jejich obsahov soulad se stvajcm stavnm pořdkem, nikoli však stavnost procedury jejich vzniku a dodržen normotvorn kompetence (viz tž nlez sp. zn. Pl. S 10/99, publikovn jako nlez č. 150, sv. 16 Sbrky rozhodnut, str. 115, 119; vyhlšen pod č. 290/1999 Sb.).
32. V dan věci tedy stavn soud nezjišťoval, zda zkon č. 2/1991 Sb., o kolektivnm vyjednvn, byl přijat a vydn v mezch tehdejš federln stavou stanoven kompetence a j předepsanm způsobem. stavn soud se nezabval ani dalšmi novelizacemi zkona o kolektivnm vyjednvn, neboť jimi nebyla napaden ustanoven tohoto zkona dotčena.
33. Zkon č. 264/2006 Sb., kterm se měn někter zkony v souvislosti s přijetm zkonku prce, s činnost od 1. ledna 2007 mimo jin měn 17 odst. 1, 17 odst. 2, 17 odst. 4 psm. c) a ruš 17 odst. 5 zkona o kolektivnm vyjednvn, tj. ta ustanoven, jejichž zrušen navrhuje skupina poslanců. V době rozhodovn stavnho soudu jsou však napaden ustanoven zkona platn a činn a mohou bt aplikovna na prvn vztahy vznikl do 31. prosince 2006. Proto nejsou dny podmnky pro zastaven řzen podle 67 odst. 1 zkona o stavnm soudu. Pokud by stavn soud vyčkval několik měsců na to, až napaden ustanoven pozbudou platnosti, mohl by bt oprvněně kritizovn za to, že se alibisticky vyhb splněn svho posln ochrany stavnosti. V minulosti ostatně přistoupil k meritornmu projednn nvrhu na zrušen ustanoven zkona v situaci, kdy do jeho derogace zbvalo jen několik dn (viz nlez sp. zn. Pl. S 42/03, vyhlšen pod č. 280/2006 Sb.).
VII.
Hodnocen stavnho soudu
34. kolem stavnho soudu v dan věci je posoudit, zda prvn prava tkajc se podmnek zkonnosti stvky ve sporu o kolektivn smlouvu obstoj, v abstraktn poloze, z hlediska stavnho pořdku Česk republiky. Prvnm krokem mus bt odpověď na otzku, zda a jak je stvka v stavnm prvu upravena a jak mantinely z toho plynou pro zkonodrce.
35. Navrhovatel se při sv argumentaci dovolv čl. 1 stavy, podle něhož je Česk republika svrchovan, jednotn a demokratick prvn stt založen na ctě k prvům a svobodm člověka, a prostřednictvm čl. 10 stavy, kter nesprvně cituje v již neplatnm zněn, poukazuje na čl. 8 Mezinrodnho paktu o hospodřskch, socilnch a kulturnch prvech, mluvu MOP č. 87 o svobodě sdružovn a ochraně prva odborově se organizovat a mluvu MOP č. 98 o provděn zsad prva organizovat se a kolektivně vyjednvat. Navrhovatel argumentuje i ustanovenm čl. 27 odst. 4 Listiny, podle něhož je prvo na stvku zaručeno za podmnek stanovench zkonem.
36. Listina upravuje prvo na stvku jako součst prv hospodřskch, socilnch a kulturnch (hlava čtvrt Listiny). Vznam tohoto prva, resp. sla jeho stavn garance, je ovšem relativizovna: ustanoven čl. 27 odst. 4 Listiny vslovně předpokld, že podmnky vkonu prva na stvku stanov zkon, a podle ustanoven čl. 41 odst. 1 Listiny se lze prv podle zde vyjmenovanch člnků Listiny, tj. i prva na stvku, domhat pouze v mezch zkonů, kter tato ustanoven provděj. Jinak text Listiny zkonodrce při stanoven mez a podmnek vkonu prva na stvku konkrtněji nesvazuje. Naopak, ve vztahu k určitm profesm (k osobm v povolnch, kter jsou bezprostředně nezbytn pro ochranu života a zdrav, vedle toho tž vůči zaměstnancům sttn sprvy a zemn samosprvy ve funkcch, kter zkon urč) zkonodrci umožňuje, aby prvo na stvku zkonem omezil (čl. 44 Listiny), resp. určitm profesm (soudcům, prokurtorům, přslušnkům ozbrojench sil a bezpečnostnch sborů) je Listina vůbec nepřiznv (čl. 27 odst. 4 Listiny).
37. Obdobně obecnm způsobem (formulačn odchylky nejsou v danm přpadě podstatn) je prvo na stvku garantovno i ve zmiňovanm čl. 8 odst. 1 psm. d) Mezinrodnho paktu o hospodřskch, socilnch a kulturnch prvech: stt se zavazuje zajistit prvo na stvku za předpokladu, že je vykonvno v souladu se zkony přslušn země. Ustanoven čl. 8 odst. 2 paktu připoušt uložen zkonnch omezen vkonu tohoto prva pro přslušnky ozbrojench sil nebo policie nebo sprvnch orgnů sttu.
38. Naproti tomu v mluvch MOP č. 87 o svobodě sdružovn a ochraně prva odborově se organizovat a č. 98 o provděn zsad prva organizovat se a kolektivně vyjednvat vslovnou garanci prva na stvku nenalezneme; podle navrhovatele prvo na stvku vyplv ze samotn svobody sdružovn. Vzhledem k vslovn stavn garanci prva na stvku v Listině však neshledv stavn soud důvod k tomu, aby teoretizoval o možnosti dovodit existenci prva na stvku jako zkladnho prva z prva svobodně se sdružovat s jinmi na ochranu svch hospodřskch a socilnch zjmů, přičemž současně tyto vahy nevylučuje.
39. Pokud se navrhovatel dovolv stanovisek Mezinrodnho řadu prce, resp. jeho kontrolnch vborů, konstatuje stavn soud, že tato mezinrodn organizace nen mezinrodnm soudem a jej akty, resp. stanoviska jejch orgnů, nejsou pramenem stavnho ani jinho prva v Česk republice a netvoř součst jejho stavnho pořdku ani prvnho řdu. Tato stanoviska jsou adresovna vldm členskch zem Mezinrodn organizace prce, resp. jejch mluv a maj charakter mezinrodněprvně nezvaznho doporučen (tzv. soft law). Referenčn bz pro stavn soud v řzen o kontrole stavnosti zkona bt tato stanoviska v ždnm přpadě nemohou a nestanou se j ani v přpadě, že myšlenkov bohatstv obsažen v takovch pramenech stavn soud jako inspiraci nebo jako podklad komparativn argumentace použije při interpretaci norem českho stavnho prva.
40. S ohledem na vše uveden je proto třeba ustanoven čl. 27 odst. 4 a čl. 41 odst. 1 Listiny vykldat tak, že Listina prvo na stvku v obecn poloze uznv a garantuje. Toto prvo přsluš v zsadě všem osobm bez rozdlu (s vjimkou soudců, prokurtorů a přslušnků ozbrojench sil a bezpečnostnch sborů) a ve stejnm rozsahu. Zkon je může omezit jen vůči osobm v profesch a při činnostech vyjmenovanch v čl. 44 Listiny. Stanoven konkrtnch podmnek vkonu tohoto prva, resp. jeho mez pak Listina svěřuje zkonodrci, jež přitom požv poměrně širok prostor pro uvžen.
41. Ani zde však nesm zkonodrce postupovat svvolně, což znamen, že zkonodrce mus, s vše uvedenou vjimkou, respektovat princip rovnosti a stanovit meze prva na stvku stejně pro všechny přpady, kter splňuj stanoven podmnky (čl. 4 odst. 3 Listiny). Zkonodrce ovšem nesm postupovat ani nerozumně. Vzhledem k čl. 41 odst. 1 Listiny nemus bt zkonn prava prva na stvku v přsnm vztahu proporcionality k cli, kter je regulac sledovn, tj. nemus jt o opatřen v demokratick společnosti nezbytn, jako je tomu napřklad u jinch prv, jichž se lze dovolvat přmo z Listiny (srov. např. prvo svobodně se sdružovat dle čl. 20 odst. 1 a 3 Listiny a čl. 41 odst. 1 Listiny a contrario nebo prvo svobodně se sdružovat s jinmi na ochranu svch hospodřskch a socilnch zjmů dle čl. 27 odst. 1 a 3 Listiny a čl. 41 odst. 1 Listiny a contrario). Testem stavnosti v tomto smyslu projde takov zkonn prava, u nž lze zjistit sledovn nějakho legitimnho cle a kter tak čin způsobem, jejž si lze představit jako rozumn prostředek k jeho dosažen, byť nutně nemus jt o prostředek nejlepš, nejvhodnějš, nejčinnějš či nejmoudřejš.
42. Zkonodrce konečně mus šetřit podstatu a smysl prva na stvku (čl. 4 odst. 4 Listiny). Zkonem tedy napřklad nelze prvo na stvku zcela zakzat nebo je omezit vůči osobm v jinch profesch nebo činnostech, než kter vyjmenovv čl. 44, resp. čl. 27 odst. 4 Listiny. Nelze ani stanovit takov podmnky pro vkon tohoto prva, jejichž splněn by relně nebylo možn, takže by se garance prva na stvku stala pouhou iluzorn proklamac.
43. De lege lata je prvo na stvku zkonem upraveno pouze v oblasti kolektivnho vyjednvn zkonem o kolektivnm vyjednvn, jehož součst jsou napaden ustanoven. Absenc zkonn pravy prva na stvku v jinch oblastech pracovnch vztahů se stavn soud vzhledem k předloženmu nvrhu nezabval. Proto pouze na okraj uvd, že ustanoven čl. 27 odst. 4 Listiny je možno interpretovat i tak, že zkonodrce je povinen prvo na stvku zkonem "provst". Pokud by tak opomněl učinit, bylo by možn nastalou situaci hodnotit jako nestavn opomenut zkonodrce, resp. nestavn mezeru v zkoně (srov. nlez sp. zn. Pl. S 20/05 ze dne 28. nora 2006, vyhlšen pod č. 252/2006 Sb.). To však neznamen, že by zkonem neupraven prvo na stvku bylo v takov situaci zcela popřeno; neudržitelnost takovho vkladu vyplv z čl. 4 odst. 4 Listiny, podle něhož je při použvn ustanoven o mezch zkladnch prv a svobod nutno šetřit podstatu a smysl zkladnho prva. Soudy by i v takovm přpadě, při absenci zkonn pravy, musely ochranu tomuto prvu v jeho podstatě poskytnout, jinak by se dopustily odepřen spravedlnosti (princip zkazu denegationis iustitiae). Podmnky vkonu tohoto prva a jeho meze by pak musela přpad od přpadu vyřešit judikatura; srov. např. rozhodnut Nejvyššho soudu sp. zn. 21 Cdo 2489/2000 ze dne 22. ledna 2002.
44. Napaden ustanoven zkona o kolektivnm vyjednvn podmiňujc zkonnost realizace prva na stvku ve sporu o uzavřen kolektivn smlouvy řadou procedurlnch podmnek se prva na stvku nepochybně dotkaj a omezuj je. Je tak zřejm, že se tak stalo formou, kterou Listina předepisuje, tj. zkonem. Zbv tedy posoudit, zda napaden ustanoven sleduj nějak legitimn cl a zda jsou opatřenm rozumnm, a nikoli svvolnm či nešetřcm podstatu a smysl prva na stvku.
45. Z důvodov zprvy k nvrhu zkona o kolektivnm vyjednvn, jakož i z vyjdřen zkonodrce a vldy zaslanch k nvrhu skupiny poslanců lze dovodit, že clem napadench ustanoven zkona o kolektivnm vyjednvn je ochrana principu prvn jistoty častnků jednn o uzavřen kolektivn smlouvy, resp. častnků pracovněprvnch vztahů, tj. zaměstnavatelů a zaměstnanců, zjem na eliminaci tzv. divokch stvek, zajištěn reprezentativnosti odborovho orgnu, kter za zaměstnance kolektivně vyjednv a kter vyhlašuje stvku jako krajn prostředek ve sporu o uzavřen kolektivn smlouvy, usnadněn procesu vyjednvn a dosažen cle kolektivnho vyjednvn tak, aby stvka jako krajn prostředek řešen sporu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci byla co nejrychleji zažehnna, a konečně ochrana prv a svobodn vůle zaměstnanců, kteř se stvky zčastnit nechtěj.
46. Zkladn povinnost zaměstnance v pracovněprvnm vztahu je osobn vkon sjednanho druhu prce podle pokynů zaměstnavatele. Jednostrann přerušen prce je tedy protiprvnm porušenm tto povinnosti ke škodě druh strany pracovn smlouvy. Pokud je prce zaměstnanci přerušena čstečně či plně v rmci stvky (s clem ochrany jejich hospodřskch a socilnch zjmů - srov. čl. 27 odst. 1 a 4 Listiny), odpad znak protiprvnosti takovho jednn, neboť zaměstnanci jednostrannm přerušenm prce vykonvaj sv prvo na stvku. I za těchto okolnost však přerušen prce představuje zsah do prv a chrněnch zjmů jinch osob, nejen zaměstnavatele, ale i nestvkujcch zaměstnanců a dalšch subjektů, kter jsou se zaměstnavatelem ekonomicky provzny či jsou na jeho činnosti nebo službch nějakm způsobem zvisl. Stvka tak, i když je legln, může způsobit nezanedbateln hospodřsk a společensk škody. Cle, kter napaden regulace procedury a podmnek vyhlšen stvky ve sporu o uzavřen kolektivn smlouvy sleduje, tj. prevence vzniku hospodřskch a socilnch škod, ochrana prv a oprvněnch zjmů jinch subjektů, jejich prvn jistoty vyplvajc z uzavřench pracovnch smluv a vyvžen protichůdnch zjmů a prv stran kolektivnho vyjednvn, se tak jev stavnmu soudu legitimnmi. Ostatně ani navrhovatel legitimitu těchto clů nijak nezpochybnil.
47. Je-li stvka krajnm prostředkem ve sporu o uzavřen kolektivn smlouvy, kter může způsobit značn a nevratn škody, je pochopiteln, pokud zkon k legalitě stvky vyžaduje, aby s n souhlasila nebo ji jinak podpořila vznamn, větš či menš čst zaměstnanců, jichž se m kolektivn smlouva tkat. Ostatně prvo na stvku, jak vyplv z jeho zařazen do kontextu prva svobodně se sdružovat s jinmi na ochranu svch hospodřskch a socilnch zjmů, je prvem kolektivnm; bylo by zneužitm prva na stvku, pokud by jeho vkon držel v ruce jednotlivec nebo zk, co do počtu zanedbateln skupina osob. V danm přpadě (napaden čst 17 odst. 2 zkona o kolektivnm vyjednvn) zkonodrce vyžaduje souhlas nejmně poloviny zaměstnanců, jichž se m kolektivn smlouva tkat, což přsně vzato nen ani požadavek většiny, jak tvrd navrhovatel. Nesporně si lze představit i jin prostředky, jak vce či mně zajistit reprezentativnost a vžnost tak zsadnho kroku ve sporu o uzavřen kolektivn smlouvy - nižš či vyšš kvorum stanoven pro vysloven souhlasu (např. nadpolovičn, třpětinov většina zaměstnanců, souhlas alespoň jedn třetiny nebo dvou pětin zaměstnanců, apod.), popřpadě jin vymezen skupiny zaměstnanců, z nž se kvorum zjišťuje (ze všech zaměstnanců, z přtomnch zaměstnanců, apod.). Podmnka souhlasu alespoň poloviny všech zaměstnanců, jichž se m kolektivn smlouva tkat, se však nachz v blzkosti středu škly v vahu přichzejcch možnost, a proto ji nelze označit za zjevně nerozumnou, a tedy za protistavn.
48. Kolektivn smlouva je smlouvou uzavranou mezi dvěma stranami, zaměstnavatelem na straně jedn a zaměstnanci zastoupenmi přslušnm odborovm orgnem na straně druh. Odborov orgn, resp. jeho zstupci, vyjednv se zaměstnavatelem o uzavřen kolektivn smlouvy a uplatňuje zkonn prostředky k dosažen shody, včetně nejkrajnějšho prostředku - hrozby stvky, popřpadě jej realizace. M-li bt stvka, jako krajn prostředek, co nejrychleji odvrcena, popřpadě ukončena, aby způsoben škody byly co nejmenš, je ždouc, aby druh strana v tak vyhrocen situaci věděla, kdo je oprvněn za stvkujc zaměstnance jednat. Podmnka předložen jmennho seznamu zstupců přslušnho odborovho orgnu, kteř jsou oprvněni zastupovat častnky stvky, stanoven v 17 odst. 4 psm. c) zkona o kolektivnm vyjednvn se za tto situace nejev stavnmu soudu jako zjevně nerozumn prostředek k dosažen legitimnch clů prvn pravy, jak byly identifikovny vše. Lze si jistě představit, že takov podmnka nebude stanovena vůbec, že se zaměstnavatel bude muset spolehnout na to, že ve stvce zastupuj zaměstnance titž zstupci thož odborovho orgnu, s nimiž dosud jednal o uzavřen kolektivn smlouvy, a že ti jsou zplnomocněni ke všem konům včetně přerušen a ukončen stvky. Stanovenm tto podmnky však zkonodrce nepřekročil stavnm pořdkem vymezen prostor pro sv uvžen.
49. Přestože je prvo na stvku svou povahou prvem kolektivnm, neznamen to, že ke stvce mohou bt nuceni i ti zaměstnanci, kteř s n nesouhlas a stvkovat z nejrůznějšch důvodů nechtěj. Tito zaměstnanci maj prvo na to, aby jim zaměstnavatel v souladu s pracovn smlouvou přiděloval prci, za kterou jim nlež sjednan odměna, popřpadě jin souvisejc nroky ( 22 a 24 zkona o kolektivnm vyjednvn), a pokud tak zaměstnavatel činit s ohledem na probhajc stvku nemůže, maj prvo na nhradu mzdy při překžce na straně zaměstnavatele. Naopak stvkujc tyto nroky nemaj; přerušen prce v důsledku stvky se posuzuje jako omluven nepřtomnost v zaměstnn, za niž nepřsluš odměna ani nhrada mzdy ani souvisejc nroky ( 22 - 24 zkona o kolektivnm vyjednvn).
50. Na straně druh m i zaměstnavatel prvo na ochranu svch zjmů: prvo učinit opatřen, jimiž minimalizuje svou škodu způsobenou stvkou, resp. povinnost učinit opatřen, jimiž preventivně zamez nebo alespoň minimalizuje škody vznikl zaměstnancům či jinm osobm. Aby mohl zaměstnavatel potřebn organizačn, technick a bezpečnostn opatřen včas a činně přijmout (např. u nepřetržitch provozů anebo v hromadn přepravě osob), mus předem vědět, kdo z jeho zaměstnanců na konkrtnch pozicch a pracovištch svůj pracovněprvn zvazek jednostranně z důvodu stvky suspenduje a kdo nikoliv. Stejně tak, aby mohl zaměstnavatel dostt svm povinnostem z pracovněprvnch vztahů vůči nestvkujcm zaměstnancům a jejich nrokům, mus bt schopen jmenovitě zjistit, kdo pracuje a kdo naopak stvkuje.
51. Kromě toho stavn soud neshledal, že by pouh požadavek předložen jmennho seznamu stvkujcch zaměstnanců byl způsobil zashnout tak intenzivně do jinch jejich zkladnch prv, konkrtně do prva na ochranu před neoprvněnm zasahovnm do soukromho života, resp. do prva na ochranu před neoprvněnm shromažďovnm nebo jinm zneužvnm dajů o sv osobě ve smyslu čl. 10 odst. 2 a 3 Listiny, z čehož by vyplval přsnějš požadavek na přiměřenost takovho zsahu vzhledem ke sledovanmu, stavně legitimnmu cli (navrhovatel ostatně nic takovho ani netvrdil). Mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci totiž existuje užš vztah dan pracovn smlouvou, kterou mezi sebou svobodně uzavřeli; již z důvodu existence tohoto užšho vztahu je zaměstnavatel oprvněn zskat daj o tom, kter zaměstnanec pro překžku v prci na sv straně, např. z důvodů obecnho zjmu, pracovn neschopnosti, mateřsk a rodičovsk dovolen či pro jinou důležitou osobn překžku v prci, počtaje v to samozřejmě i důvod spočvajc v realizaci prva na stvku, nemůže splnit svou povinnost konat osobně prce podle pracovn smlouvy ve stanoven pracovn době [ 35 odst. 1 psm. a) zkonku prce]; zaměstnanec je naopak povinen zaměstnavatele o překžce v prci na sv straně uvědomit a prokzat ji.
52. Podmnku předložen jmennho seznamu všech stvkujcch před zahjenm stvky podle napadenho ustanoven 17 odst. 5 zkona o kolektivnm vyjednvn nelze tedy z vše uvedench důvodů hodnotit jako zjevně nerozumn, a tedy nestavn prostředek ochrany prv zaměstnavatele a zaměstnanců, kteř se na stvce nepodl. To samozřejmě neznamen, že toto řešen je nejrozumnějš a jedin možn. Zkonodrce však nepřekročil meze svho uvžen, když vzjemn prva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů při stvce o uzavřen kolektivn smlouvy vyvžil prvě požadavkem předložen jmennho seznamu. Zda se mu to podařilo dostatečnm způsobem i v nov pravě podle zkona č. 264/2006 Sb., nemůže stavn soud v tto fzi řzen posuzovat.
53. stavn soud neshledal dle, že by zkonodrce postupoval svvolně, neboť napaden ustanoven svm rozsahem zahrnuj blže neurčen subjekty a vztahuj se na všechny odborov organizace a zaměstnavatele, aniž by mezi nimi bylo jakkoliv co do podmnek vkonu prva na stvku v rozporu s principem rovnosti a zkazem diskriminace rozlišovno.
54. stavn soud se konečně zabval i tm, zda napaden ustanoven neomezuj prvo na stvku takovm způsobem, že by byla dotčena sama jeho podstata a smysl čl. 4 odst. 4 Listiny). Dospěl k zvěru, že nikoli. Napaden ustanoven jsou možnm a vyvženm kompromisem mezi prvem na stvku na straně jedn a prvy a chrněnmi zjmy zaměstnavatelů, nestvkujcch zaměstnanců a dalšch subjektů na straně druh. Navrhovatel nepředložil ždn důkaz o tom, že by se v důsledku aplikace napadench ustanoven stala stvka ve sporu o uzavřen kolektivn smlouvy prakticky nerealizovatelnou. Je naopak obecně znmo, že za 17 let platnosti napadench ustanoven se řada stvek ve sporu o uzavřen kolektivn smlouvy v Česk republice uskutečnila. Tvrzen navrhovatele o tom, že napaden ustanoven brn zaměstnancům v jejich řdnm vkonu prva na stvku a že v praxi tyto podmnky vedou k zastrašovn, diskriminaci a dokonce propouštěn zaměstnanců, kteř se proto raději svho prva na stvku vzdvaj v obavch před možnmi důsledky, zůstala v rovině nepodložench tvrzen a hypotz. Protistavnost zkona nezpůsobuje hypotetick možnost jeho zneužit. Proti všem negativnm jevům, k nimž může v souvislosti s plněnm podmnek vyžadovanch napadenmi ustanovenmi dochzet, existuje činn soudn ochrana. Vznamn prvek ochrany, imanentně zahrnut ve spolčovac svobodě, ostatně představuje sm čel sdružovn se na ochranu svch hospodřskch a socilnch zjmů v odborov organizaci, kter m činn prvn i faktick prostředky k ochraně prv a zjmů zaměstnanců, kter sdružuje.
55. stavn soud si je vědom skutečnosti, že někteř zaměstnanci se při představě, že se jejich jmno objev na seznamu stvkujcch, kter bude předn zaměstnavateli, stanou mně ochotnmi k časti na stvce. To však nemůže bt argumentem proti požadavku jmennho seznamu. Nelze si představit, že by vkon jakhokoliv prva mohl bt anonymnm. Stvka je vždy konfrontac, s čmž je spojena nezbytn mra osobn angažovanosti a odpovědnosti za tak zvažn rozhodnut; přestože je stvka kolektivnm projevem, předpokld svobodn a individuln rozhodnut každho z jejch častnků, jinak by se ani konat nemohla. Je to nepochybně rozhodovn obtžn, tak tomu je však vždy při uplatňovn jakhokoliv prva.
56. stavn soud po provedenm řzen konstatuje, že nejsou dny důvody ke zrušen ustanoven 17 odst. 1 čsti věty, kter zn ", jestliže s n souhlas nejmně polovina zaměstnanců, jichž se m tato smlouva tkat.", 17 odst. 2 čsti věty, kter zn ",jestliže s n souhlas nejmně polovina zaměstnanců, jichž se m kolektivn smlouva vyššho stupně tkat.", 17 odst. 4 psm. c) a 17 odst. 5 zkona o kolektivnm vyjednvn, neboť tato ustanoven in abstracto nejsou v rozporu s čl. 1 a čl. 10 stavy, s čl. 4 odst. 4 a čl. 27 odst. 4 Listiny, čl. 8 Mezinrodnho paktu o hospodřskch, socilnch a kulturnch prvech, mluvou MOP č. 87 o svobodě sdružovn a ochraně prva odborově se organizovat a mluvou MOP č. 98 o provděn zsad prva organizovat se a kolektivně vyjednvat. Proto nvrh podle 70 odst. 2 zkona o stavnm soudu zamtl.
Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Vojen Güttler, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická.