Ve věci návrhu na zrušení § 6 odst. 2 písm. a) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů 151/2009 účinný od 29.05.2009
| Schválené: | 07.04.2009 |
| Účinnost od: | 29.05.2009 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | ŽIVNOSTENSKÉ PRÁVO., Provozování živnosti. Živnostenské podnikání. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 7. dubna 2009 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vlasta Formánková, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Vladimír Kůrka, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 7. dubna 2009 ve věci návrhu Krajského soudu v Plzni na zrušení ustanovení § 6 odst. 2 písm. a) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, takto:
* pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 41, nález č. 125, str.551, vyhlášen pod č. 409/2006 Sb.
Ustanovení § 6 odst. 2 písm. a) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 167/2004 Sb., bylo v rozporu s čl. 26 odst. 1, 2 a čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.
Odůvodněn
I.
Vymezen věci a rekapitulace nvrhu
stavnmu soudu byl dne 21. listopadu 2008 doručen nvrh Krajskho soudu v Plzni na zrušen ustanoven 6 odst. 2 psm. a) zkona č. 455/1991 Sb., o živnostenskm podnikn (živnostensk zkon), ve zněn pozdějšch předpisů.
Navrhovatel tak učinil dle 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, a to pot, co v souvislosti se svoj rozhodovac činnost v souladu s čl. 95 odst. 2 stavy Česk republiky (dle jen "stava") a 109 odst. 1 psm. c) o. s. ř. dospěl k zvěru, že ustanoven 6 odst. 2 psm. a) zkona č. 455/1991 Sb., o živnostenskm podnikn (živnostensk zkon) ve zněn pozdějšch předpisů, jehož m bt při řešen věci sp. zn. 30 Ca 98/2008 použito, je v rozporu s čl. 26 odst. 1 ve spojen s čl. 4 odst. 4 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen „Listina“).
V uveden věci sp. zn. 30 Ca 98/2008 je Krajskm soudem v Plzni rozhodovno o žalobě proti rozhodnut sprvnho orgnu o zrušen živnostenskho oprvněn podle 58 odst. 1 psm. a) ve spojen s 6 odst. 1 psm. c) a odst. 2 psm. a) živnostenskho zkona. Dle zjištěn sprvnho orgnu byl žalobce v řzen před krajskm soudem rozsudkem Zemskho soudu ve Stuttgartu, Spolkov republika Německo, ze dne 22. řjna 1998 sp. zn. 4 KLs 230 Js 8137/98 odsouzen pro trestn činy nedovolenho dovozu omamnch ltek v nikoli malm množstv a nedovolenho obchodovn s omamnmi ltkami v nikoli malm množstv podle 1 odst. 1, 3 odst. 1 č. 1, 29a odst. 1 č. 2, 30 odst. 1 č. 4 zkona o drogch, 25 odst. 2, 53 trestnho zkonku Spolkov republiky Německo k hrnnmu trestu odnět svobody v trvn sedmi let, čili byl odsouzen za skutek, kter vykazuje znaky trestnho činu i podle prvnho řdu Česk republiky, a to trestnho činu nedovolen vroby a držen omamnch a psychotropnch ltek a jedů podle 187 trestnho zkona. V řzen před soudem žalovan sprvn orgn poukzal na nepřpustnost sprvn vahy při aplikaci ustanoven 6 odst. 1 psm. c) a odst. 2 psm. a) živnostenskho zkona, jež ji v přpadech odsouzen k nepodmněnmu trestu odnět svobody v dlce nejmně jednoho roku za mysln jednn nepřipoušt. Žalobce naproti tomu argumentoval porušenm čl. 3 ve spojen s čl. 26 odst. 1 Listiny a zpochybnil přijatelnost podmnky bezhonnosti pro vkon všech živnost, když ji stavn soud označil za nepřiměřenou pro podnikn v zemědělstv [nlez sp. zn. Pl. S 38/04 ze dne 20.6.2006 (N 125/41 SbNU 551; 409/2006 Sb.)*].
Ztotožňuje se s obsahem stavněprvn argumentace žalobce, obecn soud přerušil v dan věci řzen a předložil stavnmu soudu nvrh na zrušen předmětnho zkonnho ustanoven. Důvodem tohoto nvrhu je tvrzen rozpor mezi zkonnm vymezenm bezhonnosti dle 6 odst. 2 psm. a) živnostenskho zkona a čl. 4 odst. 4 ve spojen s čl. 26 odst. 1 Listiny.
V odůvodněn svho nvrhu soud poukazuje na původn zněn 6 odst. 2 zkona č. 455/1991 Sb., o živnostenskm podnikn (živnostensk zkon), dle kterho „za bezhonnho se pro čely tohoto zkona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen: a) pro trestn čin, jehož skutkov podstata souvis s předmětem podnikn, b) pro jin trestn čin spchan myslně, jestliže vzhledem k povaze živnosti a osobě podnikatele je obava, že se dopust stejnho nebo podobnho činu při provozovn živnosti.“ Dle jeho přesvědčen tato zkonn dikce byla v souladu s Listinou, jelikož „šetřila jejich podstatu a smysl“ (čl. 4 odst. 4 ve spojen s čl. 26 odst. 1 Listiny) - omezen prva podnikat bylo důsledně vzno na činnosti, kter souvisely s trestnou činnost, a to vychzejc z odůvodnitelnho zjmu společnosti na tom, aby alespoň po určitou dobu byla odsouzen osoba zbavena možnosti provdět aktivity v oblasti, v nž porušila zjmy chrněn trestnm zkonem. Navzdory uvedenmu konstatovn krajsk soud upozorňuje na možn rozpor možnosti sprvnho orgnu rozhodnout o zrušen živnostenskho oprvněn v situaci, kdy obecn soud rozhodujc o vině a trestu za určit jednn neuložil trest zkazu činnosti (a to s poukazem na možn rozpor s čl. 40 odst. 1 Listiny).
Navrhovatel dle poukazuje na zsadn změnu živnostenskho zkona, provedenou zkonem č. 356/1999 Sb. s činnost dnem 1. března 2000, jež obsahovala i nov zněn 6 odst. 2 psm. a), dle něhož za bezhonnho se nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro myslně spchan trestn čin k nepodmněnmu trestu odnět svobody v trvn alespoň jednoho roku, přičemž po obsahov strnce je tato prava shodn s pravou současnou, jelikož nslednmi novelami došlo k ryze formlnm formulačnm změnm (zkon č. 167/2004 Sb., zkon č. 130/2008 Sb.). K čelům tto zsadn změny krajsk soud odkazuje na důvodovou zprvu k nvrhu zkona, poslze přijatho pod č. 356/1999 Sb., dle kter tmto čelem je „upřesnit stvajc nedostatečn a nejednoznačn kritria, kter posuzovn bezhonnosti zce vzala na souvislost mezi skutkovou podstatou trestnho činu a předmětem podnikn nebo na existenci obavy z opakovn trestn činnosti při provozovn živnosti“, a dle dle nž je takto postupovno „s ohledem na současnou obvyklou pravu bezhonnosti v českm prvnm řdu“, přičemž „podle dosavadn prvn pravy se bezhonnost posuzuje podle souvislosti skutkov podstaty trestnho činu a konkrtnho předmětu podnikn, eventulně podle obavy z opakovn trestn činnosti při provozovn živnost, což neumožňuje omezit podnikn těch osob, kter se dopouštěj trestn činnosti obecně souvisejc s podniknm“. V důvodov zprvě bylo konečně vytkno předchoz pravě, že „umožňovala v rmci sprvn vahy řadu přliš subjektivn hodnocen“.
Krajsk soud vůči takto zformulovanm důvodům napaden zkonn pravy namt, že předchoz prvn prava nebyla nikterak nedostatečn nebo nejednoznačn, a zroveň poukazuje na skutečnost, že obdobnou pravu obsahuje např. trestn zkon při ukldn trestu zkazu činnosti, pokud jde o souvislost trestnho činu s konkrtn činnost. Odmt argumentaci v důvodov zprvě k nvrhu stvajc dikce napadenho zkonnho ustanoven a tvrd, že tomu bylo prvě naopak, že totiž předchoz prava umožňovala respektovat specifika toho kterho konkrtnho a jedinečnho přpadu. Současně upozorňuje na možnosti metodickho veden sprvnch řadů při aplikaci 6 živnostenskho zkona. Zvolen legislativn prostředek považuje proto navrhovatel za nepřiměřen ve vztahu k dosažen zamšlenho čelu. Zdůrazňuje, že napaden zkonn prava nepřihlž k osobě konkrtnho odsouzenho, k druhu podnikatelsk činnosti, čelu trestu, působen na odsouzenho po propuštěn z vkonu trestu, k nutnosti jeho začleněn do běžnho občanskho života. Nadto upozorňuje i na přpadn rozpor předmětnho zkonnho ustanoven s čl. 40 Listiny.
Ze všech takto vyložench důvodů navrhuje Krajsk soud v Plzni ustanoven 6 odst. 2 psm. a) zkona č. 455/1991 Sb., o živnostenskm podnikn (živnostensk zkon), ve zněn pozdějšch předpisů, pro rozpor s čl. 4 odst. 4 a čl. 26 odst. 1 Listiny zrušit, a to dnem vyhlšen nlezu stavnho soudu ve Sbrce zkonů.
II.
Rekapitulace podstatnch čst vyjdřen častnka řzen
Podle 42 odst. 4 a 69 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, zaslal stavn soud předmětn nvrh Poslaneck sněmovně. Ve svm vyjdřen, doručenm stavnmu soudu dne 5. ledna 2009, se předseda Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky Ing. Miloslav Vlček omezuje toliko na rekapitulaci dat a procedurlnch fz přijet zkona č. 455/1991 Sb., jakož i zkona č. 356/1999 Sb. Jakkoli lze jistě obecně uvtat lakonick způsob vyjadřovn, při absenci jakkoli zmnky o intencch zkonodrce plynoucch z průvodnch dokumentů přijmn zkona se vnucuje otzka smyslu a čelu vyjdřen častnka řzen k předmětnmu nvrhu.
Podle 42 odst. 4 a 69 zkona č. 182/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, zaslal stavn soud předmětn nvrh i Sentu Parlamentu Česk republiky. vodem svho vyjdřen, doručenho stavnmu soudu dne 29. prosince 2008, jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka rekapituluje legislativn vvoj pravy ustanoven 6 odst. 2 psm. a) živnostenskho zkona, tj. počnaje přijetm zkona č. 455/1991 Sb., přes přijet zkonů č. 356/1999 Sb., č. 167/2004 Sb., až po přijet zkona č. 130/2008 Sb., přičemž vyslovuje pochybnost, lze-li z navrhovanho petitu jednoznačně dovodit, jak zněn živnostenskho zkona je navrhovno zrušit, neboť ke zrušen navrhovan dikce 6 odst. 2 psm. a) živnostenskho zkona je označena „ve zněn pozdějšch předpisů“.
V dalšm se ve vyjdřen uvd, že ze stenozznamu z projednvn sentnho tisku č. 356/1999 nvrhu zkona, kterm se měn zkon č. 455/1991 Sb., o živnostenskm podnikn (živnostensk zkon), vyplv, že na plnu Sentu byla bezhonnost zmněna ve zprvě ministra průmyslu a obchodu jako předkladatele tohoto nvrhu zkona, kter uvedl, že se jedn „o zpřsněn všeobecnch podmnek k provozovn živnosti, omezujc podnikn osob odsouzench pro zvažn trestn činy nebo majcch daňov nedoplatky“. Dle ve společn zpravodajsk zprvě, kterou přednesl zpravodaj vboru pro hospodřstv, zemědělstv a dopravu, tento kromě jinho uvedl, že „clem bylo zejmna nově vymezit podmnky pro vstup do podnikn u fyzickch i prvnickch osob a rozšřit dosud stanovenou podmnku beztrestnosti o neodsouzen za mysln trestn čin, za kter byl uložen nepodmněn trest odnět svobody delš než jeden rok, nebo o trestn čin, jehož skutkov podstata souvis s podniknm“. Předseda Sentu v tto souvislosti připomn, že při projednvn nvrhu zkona v jednotlivch vborech ani na plnu Sentu nezazněly pochybnosti o souladu pravy všeobecnch podmnek provozovn živnost s relevantnmi ustanovenmi Listiny, a konstatuje, že shodně s usnesenmi vborů i plnum Sentu dne 9. prosince 1999 na sv 12. schůzi přijalo usnesen (č. 232), jmž nvrh zkona ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou schvlilo.
Dalš nvrh zkona, kterm se měnil zkon č. 455/1991 Sb., byl Sentem projednvn jako sentn tisk č. 2004/292, přičemž dle častnka řzen z proběhl rozpravy v jednotlivch vborech a na plnu Sentu nevyplv, že by někter ze sentorů považoval navrženou pravu tkajc se bezhonnosti za odporujc Listině (plnum Sentu pak na sv 14. schůzi dne 25. března 2004 usnesenm č. 364 nvrh zkona ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou schvlilo). Shodn konstatovn plat dle něj i pro projednvn poslednho nvrhu zkona, kterm se měnil zkon č. 455/1991 Sb. (tisk č. 211/2008), přičemž nvrh byl plnem Sentu na jeho 12. schůzi dne 20. března 2008 usnesenm č. 333 ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou schvlen.
III.
Upuštěn od stnho jednn
Dle ustanoven 44 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, může stavn soud se souhlasem častnků od stnho jednn upustit, nelze-li od něj očekvat dalš objasněn věci. Vzhledem k tomu, že jak navrhovatel ve svm nvrhu ze dne 18. listopadu 2008, tak i častnci řzen v přpise předsedy Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky ze dne 1. dubna 2009 a předsedy Sentu Parlamentu Česk republiky ze dne 31. března 2009, vyjdřili svůj souhlas s upuštěnm od stnho jednn a dle vzhledem k tomu, že stavn soud m za to, že od jednn nelze očekvat dalš objasněn věci, bylo od stnho jednn v předmětn věci upuštěno.
IV.
Podmnky aktivn legitimace navrhovatele
Nvrh na zrušen ustanoven 6 odst. 2 psm. a) živnostenskho zkona byl podn Krajskm soudem v Plzni dle ustanoven 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů.
Jak bylo již uvedeno v naraci, ve věci veden u Krajskho soudu v Plzni pod sp. zn. 30 Ca 98/2008 se žalobce žalobou domh zrušen rozhodnut žalovanho sprvnho orgnu, takto Krajskho řadu Plzeňskho kraje, krajskho živnostenskho řadu, ze dne 26. června 2008 č. j. VVŽ/5727/08, kterm bylo jeho odvoln proti rozhodnut Městskho řadu v Domažlicch ze dne 17. dubna 2008 č. j. OŽ-6414/2007-11356/2008/See, o zrušen živnostenskho oprvněn podle 58 odst. 1 psm. a) s přihldnutm k 6 odst. 1 psm. c) a odst. 2 psm. a) zkona č. 455/1991 Sb., o živnostenskm podnikn (živnostensk zkon), zamtnuto a prvoinstančn sprvn rozhodnut potvrzeno.
Krajsk soud v Plzni, pot, co v souvislosti se svoj rozhodovac činnost v souladu s čl. 95 odst. 2 stavy dospěl k zvěru, že ustanoven 6 odst. 2 psm. a) živnostenskho zkona, jehož m bt při řešen věci sp. zn. 30 Ca 98/2008 použito, je v rozporu s čl. 4 odst. 4 a čl. 26 odst. 1 Listiny, kmenov řzen dle 48 odst. 1 psm. a) s. ř. s. usnesenm ze dne 18. listopadu 2008 č. j. 30 Ca 98/2008-19 přerušil a stavnmu soudu předložil předmětn nvrh na kontrolu norem.
Smyslem konkrtn kontroly norem dle čl. 95 odst. 2 stavy je soudn kontrola stavnosti zkona, resp. jeho jednotlivho ustanoven, jehož m bt obecnm soudem použito při projednn a rozhodnut určit konkrtn věci. Tm je rovněž vymezen prostor obecnho soudu pro postup dle čl. 95 odst. 2 stavy, jenž je omezen toliko a vlučně na v dan věci relevantn hmotn a procesn prvo. Procesn podmnkou aktivn legitimace obecnho soudu dle 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, je tudž takov pozice zkona, přp. jeho jednotlivho ustanoven, jehož zrušen je navrhovno, k předmětu kmenovho řzen, jež zakld pro posouzen věci ze strany obecnho soudu rozhodovac důvody.
Jak vyplv z popisu předmětnho řzen u obecnho soudu, lze na straně navrhovatele konstatovat naplněn podmnek jeho aktivn legitimace pro řzen o kontrole norem.
V.
Petit nvrhu, dikce napadenho prvnho předpisu a posouzen důvodnosti odmtnut nvrhu dle 66 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb.
Dle petitu nvrhu se Krajsk soud v Plzni domh, aby stavn soud nlezem „ustanoven 6 odst. 2 psm. a) zkona č. 455/1991 Sb., o živnostenskm podnikn (živnostensk zkon)“, zrušil.
Dikce 6 odst. 2 psm. a) živnostenskho zkona, platn a činn do 30. června 2008, čili do nabyt činnosti zkona č. 130/2008 Sb., tj. zkona č. 455/1991 Sb., ve zněn zkona č. 167/2004 Sb., byla nsledujc: „Za bezhonnho se pro čely tohoto zkona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen k nepodmněnmu trestu odnět svobody pro trestn čin spchan myslně, ať již samostatně nebo v souběhu s jinmi trestnmi činy, a byl mu uložen nepodmněn trest odnět svobody v trvn nejmně jednoho roku.“. Čl. I bod 16 zkona č. 167/2004 Sb. totiž stanovil: „V 6 odst. 2 psmeno a) zn: ,a) k nepodmněnmu trestu odnět svobody pro trestn čin spchan myslně, ať již samostatně nebo v souběhu s jinmi trestnmi činy, a byl mu uložen nepodmněn trest odnět svobody v trvn nejmně jednoho roku,‘.“
Dikce předmětnho zkonnho ustanoven ve zněn novely proveden zkonem č. 130/2008 Sb. (čl. I bod 9) je pak nsledujc: „Za bezhonnho se pro čely tohoto zkona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestn čin spchan myslně, ať již samostatně nebo v souběhu s jinmi trestnmi činy, a byl mu uložen nepodmněn trest odnět svobody v trvn nejmně jednoho roku, nebo“.
Dle ustanoven 75 odst. 1 soudnho řdu sprvnho při přezkoumn rozhodnut vychz soud ze skutkovho a prvnho stavu, kter tu byl v době rozhodovn sprvnho orgnu. Z uvedenho plyne, že v obecnm soudem projednvan a rozhodovan věci relevantnm prvem je ustanoven 6 odst. 1 psm. a) živnostenskho zkona, ve zněn platnm a činnm do 30. června 2008.
V mezidob bylo tudž relevantn zkonn ustanoven změněno či zrušeno. Souhrnně se k dopadu takovto situace pro řzen o konkrtn kontrole norem vyslovil stavn soud v nlezu sp. zn. Pl. S 38/06 ze dne 6.2.2007 (N 23/44 SbNU 279; 84/2007 Sb.). Odkzal v něm předně na nlezy sp. zn. Pl. S 33/2000 ze dne 10.1.2001 (N 5/21 SbNU 29; 78/2001 Sb.) a sp. zn. Pl. S 42/03 ze dne 28.3.2006 (N 72/40 SbNU 703; 280/2006 Sb.), dle kterch „dojde-li soudce obecnho soudu k zvěru, že zkon, jehož m bt při řešen věci použito (tedy nikoli pouze v t době platn, ale tak v t době již neplatn, avšak ještě aplikovateln zkon), je v rozporu s stavnm zkonem, je povinen předložit věc stavnmu soudu (čl. 95 odst. 2 stavy). Odmtnut poskytnout obecnmu soudu svm rozhodnutm o stavnosti či protistavnosti aplikovatelnho zkona pomoc stavn soud považoval za důvod vzniku neřešiteln situace umělho prvnho vakua, rozhodnut obecnho soudu samotnho o protistavnosti aplikovanch ustanoven pak kvalifikoval jako postup v rozporu s stavou, a to v rozporu se zsadou koncentrovanho stavnho soudnictv (čl. 83 a čl. 95 odst. 1 a odst. 2 stavy).“ Jelikož uveden postup otevr prostor pro posuzovn dřvějšch prvnch jednn (přpadně prvnch udlost) dle pozdějš, avšak již stavně konformn, prvn pravy a vykazuje proto znaky prav retroaktivity, stavn soud jej zsadně omezil na situace připouštějc regulaci pravou retroaktivitou [viz tž nlez sp. zn. Pl. S 21/96 ze dne 4.2.1997 (N 13/7 SbNU 87; 63/1997 Sb.)] a konstatoval, že z principu ochrany důvěry občanů v prvo vyplv, že princip nepřpustnosti retroaktivity nelze vzthnout na zpětn působen prvnch norem, jež nepředstavuj zsah do prvn jistoty, resp. nabytch prv, přičemž uveden teze z pohledu členěn zkladnch prv a svobod s ohledem na jejich možn adresty dopad na přpady, ve kterch je tmto adrestem veřejn moc. Prav retroaktivita dle stavnho soudu v přpadě vysloven protistavnosti již zrušenho zkona a posouzen předchozch skutkovch jednn stavně konformn prvn pravou s činky ex tunc na straně veřejn moci tudž nezakld porušen principu ochrany důvěry občanů v prvo, přp. zsah do prvn jistoty, resp. nabytch prv. stavn soud v nlezu sp. zn. Pl. S 38/06 rovněž upozornil na skutečnost, že situace odlišn nastv v přpadech horizontlnho působen zkladnch prv a svobod, na něž ve vztahu k třetm osobm nutno vzthnout principy ochrany důvěry občanů v prvo, prvn jistoty, resp. nabytch prv - neomezen aplikace postupu založenho interpretac čl. 95 odst. 2 stavy obsaženou v nlezu sp. zn. Pl. S 33/2000, potvrzenm nlezem sp. zn. Pl. S 42/03 (všechny viz vše), by tudž u nich založila pravou retroaktivitu, a tedy rozpor s principem prvnho sttu (čl. 1 odst. 1 stavy). Za jedin možn přpad průlomu zkazu zpětn činnosti prvn normy v řzen o kontrole norem u horizontlnho působen zkladnch prv a svobod stavn soud akceptoval ochranu hodnot, jež spadaj do rmce materilnho jdra stavy dle jejho čl. 9 odst. 2, hodnot, podmnky ochrany kterch, a to i za cenu prolomen zkazu prav retroaktivity, obsahuje slavn „Radbruchova formule.“
Pro uveden nelze než interpretovat předmětn petit ve smyslu „nvrhu na zrušen“ ustanoven 6 odst. 2 psm. a) živnostenskho zkona, platnho a činnho do 30. června 2008. Předmětn zkonn ustanoven upravuje prvn vztah, ve kterm adrestem tvrzenho důvodu protistavnosti (čl. 4 odst. 4 a čl. 26 odst. 1 Listiny) je veřejn moc a nikoli subjekt soukromho prva. Proto jsou v rozhodovan věci splněny podmnky pro řzen o konkrtn kontrole norem dle čl. 95 odst. 2 stavy ve smyslu prvnho nzoru stavnho soudu vyjdřenho v nlezech sp. zn. Pl. S 33/2000, sp. zn. Pl. S 42/03 a sp. zn. Pl. S 38/06 (všechny viz vše), a nen tudž dn důvod odmtnut nvrhu dle 66 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb.
Konečně se na tomto mstě nabz i otzka relevance legislativn změny pro řzen o kontrole norem. V nlezu sp. zn. Pl. S 15/01 ze dne 31.10.2001 (N 164/24 SbNU 2001; 424/2001 Sb.) stavn soud k tto otzce, tj. k dopadu změny zkonnho ustanoven v řzen o kontrole norem pro postup dle 66 odst. 1 a 67 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., konstatoval, že změna ke zrušen navrhovanho zkonnho ustanoven zakld důvod odmtnut nvrhu, resp. zastaven řzen o kontrole norem toliko tehdy, je-li pro posouzen stavnosti tohoto ustanoven rozhodn. Uveden prvn nzor byl nsledně potvrzen řadou dalšch nlezů stavnho soudu [sp. zn. Pl. S 38/04 (viz vše), nlez sp.zn. Pl. S 43/04 ze dne 14.7.2005 (N 139/38 SbNU 59; 354/2005 Sb.), nlez sp.zn. Pl. S 5/05 ze dne 4.4.2006 (N 77/41 SbNU 11; 303/2006 Sb.), sp.zn. Pl. S 38/06 (viz vše)]. Od uveden je ale odlišn situace, v nž nedochz ke změně, nbrž ke zrušen napadenho ustanoven a jeho nahrazen ustanovenm (přp. prvnm předpisem) novm, a to i v přpadě jejich identickho zněn. Jelikož normativn existence prvnho předpisu (platnost) je utvřena jednotou normotvůrcovy vůle a jejho projevu (publikac předpisu), nen u dvou obsahově identickch a v čase po sobě nsledujcch prvnch předpisů dna i jejich identita normativn (identita platnosti). Vychzeje z tohoto prvnho nzoru, stavn soud ustanoven 67 odst. 1 (přp. 66 odst. 1) zkona č. 182/1993 Sb. v obdobnch přpadech i aplikoval [viz např. usnesen sp. zn. Pl. S 39/04 (ve SbNU nepublikovno, dostupn na http://nalus.usoud.cz)].
V předmětn věci se rovněž jedn o přpad odlišn. Novelou živnostenskho řdu, provedenou zkonem č. 130/2008 Sb., nebyla totiž změněna toliko čst ustanoven 6 odst. 2 psm. a) živnostenskho řdu, nbrž cel jeho předchoz dikce zrušena a nahrazena dikc novou (a to jakkoli by i dikce nov z hlediska důvodů posuzovn stavnosti celho ustanoven neobsahovala relevantn změnu). Z uvedenho plyne zvěr, dle něhož navzdory obsahov totožnosti, v důsledku absence jednoty normotvůrcovy vůle a jejho projevu, jsou v rozhodovan věci splněny podmnky pro řzen o konkrtn kontrole norem dle čl. 95 odst. 2 stavy ve smyslu prvnho nzoru stavnho soudu vyjdřenho v nlezech sp. zn. Pl. S 33/2000, sp. zn. Pl. S 42/03 a sp.zn. Pl. S 38/06 (všechny viz vše), tj. přezkumu stavnosti ustanoven 6 odst. 2 psm. a) živnostenskho zkona, platnho a činnho do 30. června 2008.
VI.
stavn konformita kompetence a legislativnho procesu
stavn soud v souladu s ustanovenm 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, je v řzen o kontrole norem povinen posoudit, zda napaden zkon, jeho jednotliv ustanoven, přp. jin prvn předpis nebo jeho jednotliv ustanoven, byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.
Ze sněmovnch tisků a těsnopiseckch zprv, jakož i vyjdřen častnka řzen bylo zjištěno, že Poslaneck sněmovna schvlila nvrh předmětnho zkona, tj. zkona č. 167/2004 Sb., kterm se měn zkon č. 455/1991 Sb., o živnostenskm podnikn (živnostensk zkon), ve zněn pozdějšch předpisů, a někter souvisejc zkony, ve 3. čten na sv 27. schůzi dne 24. nora 2004 usnesenm č. 921, kdy z přtomnch 186 poslankyň a poslanců se pro jeho přijet vyslovilo 130 poslankyň a poslanců a 2 byli proti.
Dne 25. března 2004 nvrh zkona projednalo na sv 14. schůzi čtvrtho funkčnho obdob plnum Sentu a usnesenm č. 367 schvlilo nvrh zkona ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou. V hlasovn č. 39 bylo 40 ze 62 přtomnch sentorů pro nvrh, 22 se zdrželo hlasovn.
Předmětn zkon byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a byl pod č. 167/2004 Sb. řdně vyhlšen v čstce 57 Sbrky zkonů, kter byla rozeslna dne 16. dubna 2004, a dle čl. X nabyl činnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupen Česk republiky k Evropsk unii v platnost, tj. dnem 1. května 2004.
VII.
Obsahov soulad napadenho zkonnho ustanoven s stavnm pořdkem
Obsahovou změnu vymezen pojmu bezhonnosti spchnm myslnho trestnho činu, proti nž broj navrhovatel svm nvrhem, přinesla nov dikce ustanoven 6 odst. 2 psm. a) živnostenskho zkona, ve zněn zkona č. 356/1999 Sb. Důvodov zprva k vldnmu nvrhu novely živnostenskho zkona (tisk 263, 1999, III. volebn obdob), přijatho Parlamentem Česk republiky a publikovanho pod č. 356/1999 Sb. na okraj novho zněn ustanoven 6 odst. 2 psm. a), jež ve srovnn s pravou obsaženou v zkoně č. 455/1991 Sb. neomezila pojem bezhonnosti na souvislost spchanho trestnho činu s předmětem podnikn, konstatovala nsledujc: „Nově se vymezuje bezhonnost, a to s ohledem na jej současnou obvyklou pravu v českm prvnm řdu ve vazbě na pravomocn odsouzen pro trestn čin spchan myslně, přičemž je v nvrhu rozlišen důsledek pravomocnho odsouzen pro trestn čin podle jeho zvažnosti. Pravomocn odsouzen pro mysln trestn čin, byl-li za něj uložen nepodmněn trest odnět svobody v dlce alespoň jednoho roku, způsob ztrtu bezhonnosti vždy. Stejn důsledek bude mt i pravomocn odsouzen pro trestn čin, jehož skutkov podstata souvis s podniknm nebo s předmětem podnikn, přičemž nvrh blže rozlišuje trestn činy spchan myslně a z nedbalosti. Podle dosavadn prvn pravy se bezhonnost posuzuje podle souvislosti skutkov podstaty trestnho činu a konkrtnho předmětu podnikn, event. podle obavy z opakovn trestn činnosti při provozovn živnosti, což neumožňuje omezit podnikn těch osob, kter se dopouštěj trestn činnosti obecně souvisejc s podniknm. Nadle se nebude při posuzovn bezhonnosti zjišťovat, zda je dna obava z opakovn trestn činnosti při provozovn živnosti, neboť tato prvn prava umožňovala v rmci sprvn vahy řadu přliš subjektivn hodnocen.“
Na 17. schůzi Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky ve druhm čten konanm dne 13. řjna 1999 ke zdůvodněn novho zněn 6 odst. 2 živnostenskho zkona ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grgr uvedl: „Zpřsňuj a zpřesňuj se požadavky na bezhonnost podnikatele, aby se činněji zamezil přstup do podnikn osobm odsouzenm pro zvažn trestn činy. Na zvadu bezhonnosti by měl napřště bt nejen trestn čin, jehož skutkov podstata souvis s předmětem podnikn, ale každ mysln trestn čin, za nějž byl uložen nepodmněn trest odnět svobody v dlce vce než jeden rok.“.
Nvrhem Krajskho soudu v Plzni napaden dikce předmětnho zkonnho ustanoven, přijat zkonem č. 167/2004 Sb., pak vychzela z intence, jež se důvodu namtan protistavnosti nedotk. V důvodov zprvě k vldnmu nvrhu novely živnostenskho zkona (tisk 200, 2003, IV. volebn obdob), přijatho Parlamentem Česk republiky a publikovanho pod č. 167/2004 Sb., se totiž v danm kontextu uvd: „V 6 odst. 2 psmeno a) se upřesňuje stvajc prvn prava posuzovn bezhonnosti pro přpady, kdy byla fyzick osoba pravomocně odsouzena pro mysln trestn čin spchan v souběhu s jinmi trestnmi činy.“
Bylo-li důvodem napaden zkonn pravy omezit podnikn těch osob, kter se dopouštěj trestn činnosti obecně souvisejc s podniknm, jakož i zpřsnit požadavky na bezhonnost, navrhovatelem je takov prava považovna za ocitajc se v rozporu se zkladnm prvem na podnikn dle čl. 26 odst. 1 ve spojen s čl. 4 odst. 4 Listiny.
Problematikou bezhonnosti ve vazbě na ustanoven čl. 26 Listiny se stavn soud zabval v nlezu sp. zn. Pl. S 38/04 (viz vše). Konstatoval v něm, že jakkoli čl. 26 odst. 2 Listiny předpokld možnost omezen vkonu některch povoln nebo činnost zkonem, aniž by specifikoval čel omezen, prvn normy vydan na jeho zkladě však mus obstt v testu proporcionality. Z uvedenho plyne, že nejprve je třeba posuzovat i samotnou povahu clů, jež omezen sleduje, a dle nutno zkoumat potřebnost zvolenho prostředku z pohledu jeho šetrnosti ve vztahu k zkladnmu prvu - tj. ke svobodnmu podnikn. Při posuzovn stavnosti 2e odst. 1 psm. c) a odst. 5 zkona č. 252/1997 Sb., o zemědělstv, ve zněn pozdějšch předpisů, pak dospěl k zvěru, dle něhož již samotn podmnka bezhonnosti neobstla z hlediska potřebnosti zvolenho prostředku, neboť je nešetrn k zkladn svobodě podnikat a ždoucho stavu (sledovanho cle) lze doshnout jinak. Z těchto důvodů stavn soud rozhodl o zrušen ustanoven 2e odst. 1 psm. c) zkona o zemědělstv, vymezujcho podmnku bezhonnosti, a jako souvisejc bylo zrušeno ustanoven 2e odst. 5 zkona o zemědělstv, kter vymezuje pojem bezhonnosti pro čely zkona o zemědělstv.
Může-li dle čl. 26 odst. 2 Listiny zkon stanovit podmnky a omezen pro vkon určitch povoln nebo činnost, v tom rmci i omezen zkladnho prva podnikat dle čl. 26 odst. 1 ve spojen s čl. 41 odst. 1 Listiny, mus přitom ve smyslu čl. 4 odst. 4 Listiny šetřit podstatu a smysl danho zkladnho prva. Tuto tezi vyslovil stavn soud již v nlezu sp. zn. Pl. S 24/99, v němž konstatoval: „Jakkoli se zkladnho prva obsaženho v čl. 26 odst. 1 Listiny lze ve smyslu čl. 41 odst. 1 Listiny domhat pouze v mezch provděcho zkona, pro zkonodrce, resp. pro normotvůrce plat i pro tento přpad hranice stanoven čl. 4 odst. 4 Listiny, dle něhož při použvn ustanoven o mezch zkladnch prv a svobod mus bt šetřeno jejich podstaty a smyslu.“
Smyslem a čelem podmnky bezhonnosti, omezujc zkladn prvo na podnikn, je ochrana zkladnch prv a svobod třetch osob, jež by mohla bt podniknm provozovanm v rozporu s prvem a dobrmi mravy dotčena. Tato podmnka mus ale splňovat hlediska, jež plynou z principu proporcionality pro posouzen normativnho prostředku zajišťujcho jedno a omezujcho jin zkladn prvo či svobodu.
Jak ustleně judikuje stavn soud [viz nlez sp. zn. Pl. S 4/94 ze dne 12.10.1994 (N 46/2 SbNU 57; 214/1994 Sb.), nlez sp. zn.Pl. S 15/96 ze dne 9.10.1966 (N 99/6 SbNU 213; 280/1966 Sb.), nlez sp. zn. Pl. S 16/98 ze dne 17.2.1999 (N 25/13 SbNU 177; 68/1999 Sb.), nlez sp. zn. Pl. S 41/02 ze dne 28.1.2004 (N 10/32 SbNU 61; 98/2004 Sb.) a dalš], princip proporcionality je založen metodologicky na třech krocch: Prvnm je hodnocen jednoduchho prva hlediskem vhodnosti, jehož obsahem je posuzovn zvolenho normativnho prostředku z pohledu možnho naplněn sledovanho čelu. Nen-li dan normativn prostředek způsobil sledovanho čelu doshnout, jde ze strany zkonodrce o projev svvole, jenž se považuje za rozporn s principem prvnho sttu. Druhm krokem uplatněn principu proporcionality je posouzen jednoduchho prva hlediskem potřebnosti, jež sleduje analzu plurality možnch normativnch prostředků ve vztahu k zamšlenmu čelu a jejich subsidiaritu z hlediska omezen stavou chrněn hodnoty - zkladnho prva nebo veřejnho statku. Lze-li zkonodrcem sledovanho čelu doshnout alternativnmi normativnmi prostředky, je pak stavně konformn ten, jenž danou stavně chrněnou hodnotu omezuje v mře nejmenš. Sleduje-li posuzovan jednoduch prvo na straně jedn ochranu určit z stavně chrněnch hodnot, na straně druh však jinou omezuje, třet hledisko principu proporcionality, jmž je poměřovn, představuje metodologii zvažovn těchto v kolizi stojcch stavnch hodnot.
Je-li prvnm hlediskem principu proporcionality zkoumn racionln vazby mezi zkonodrcem sledovanm čelem a zvolenm normativnm prostředkem, pro posuzovanou věc z něj plyne nutnost odůvodněn teze, dle nž spchn jakhokoli myslnho trestnho činu, za kter byl uložen nepodmněn trest odnět svobody v trvn nejmně jednoho roku, apriorně zpochybňuje věrohodnost živnostnka při vkonu podnikn (např. spchn trestnho činu rvačky při vkonu řemeslnch živnost podkovřstv, řeznictv, truhlřstv, pekařstv apod.).
V prvnm řdu Česk republiky je pojem bezhonnosti s ohledem na spchn myslnho trestnho činu pravidelně vymezovn vzhledem k předmětu aprobovan činnosti. Tuto skutečnost lze demonstrovat řadou zkonnch prav:
- dle 4a odst. 1 psm. a) zkona č. 553/1991 Sb., o obecn policii, ve zněn pozdějšch předpisů: „bezhonnm pro čely tohoto zkona nen ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro mysln trestn čin nebo byl v poslednch 5 letech pravomocně odsouzen pro trestn čin spchan z nedbalosti, jestliže jeho jednn, kterm spchal trestn čin, je v rozporu s poslnm stržnka podle tohoto zkona“,
- dle 3 odst. 3 zkona č. 95/2004 Sb., o podmnkch zskvn a uznvn odborn způsobilosti a specializovan způsobilosti k vkonu zdravotnickho povoln lkaře, zubnho lkaře a farmaceuta: „za bezhonnho se pro čely tohoto zkona považuje ten, kdo nebyl pravomocně odsouzen k nepodmněnmu trestu odnět svobody pro mysln trestn čin spchan v souvislosti s poskytovnm zdravotn pče, nebo ten, na něhož se hled, jako by nebyl odsouzen“,
- dle 7 psm. a) zkona č. 312/2006 Sb., o insolvenčnch sprvcch, ve zněn zkona č. 41/2009 Sb.: „podmnku bezhonnosti podle 6 odst. 1 psm. d) nesplňuje fyzick osoba, kter byla pravomocně odsouzena za mysln trestn čin spchan v souvislosti s vkonem funkce insolvenčnho sprvce, nebo jin mysln trestn čin proti zvaznm pravidlům tržn ekonomiky“,
- dle 6 odst. 4 psm. a) zkona č. 245/2006 Sb., o veřejnch neziskovch stavnch zdravotnickch zařzench a o změně některch zkonů: „za bezhonnho se pro čely tohoto zkona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestn čin, jehož skutkov podstata souvis s poskytovnm zdravotn pče“,
- dle 8 odst. 3 psm. b) zkona č. 417/2004 Sb., o patentovch zstupcch a o změně zkona o opatřench na ochranu průmyslovho vlastnictv: „za bezhonnho se pro čely tohoto zkona nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestn čin spchan z nedbalosti v souvislosti s poskytovnm služeb patentovho zstupce“,
- 6 odst. 2 psm. b) zkona č. 162/2003 Sb., o podmnkch provozovn zoologickch zahrad a o změně některch zkonů (zkon o zoologickch zahradch): „podmnku bezhonnosti nesplňuje ten, kdo byl v době 3 let před podnm ždosti pravomocně odsouzen za trestn čin, jehož skutkov podstata souvis s činnost vykonvanou v zoologick zahradě, pokud se na něj nehled, jako by odsouzen nebyl, nebo ten, kdo byl v uveden době uznn vinen z přestupku či jinho sprvnho deliktu podle prvnch předpisů o ochraně přrody a životnho prostřed, veterinrnch předpisů nebo předpisů na ochranu zvřat proti trn“.
Při aplikaci hlediska vhodnosti v rmci testu proporcionality stavn soud jednak hodnot přtomnost racionlnho vztahu mezi čelem a normativnm prostředkem, resp. mru jeho předpokldanho, přp. skutečnho naplněn, a jednak intenzitu a rozsah omezen v kolizi se ocitajcho zkladnho prva či svobody, resp. veřejnho statku.
Srovnnm dvou v prvnm řdu použitch normativnch prostředků vymezen bezhonnosti spchnm myslnho trestnho činu považuje stavn soud nvrhem napadenou pravu jednak za svmi důsledky vybočujc z mez sledovanho čelu (tj. zahrnujc rovněž přpady, u nichž racionln vazba čelu a normativnho prostředku absentuje) a jednak svoji intenzitou a rozsahem omezujc v kolizi stojc zkladn prvo v mře, jež zakld i dotčen v třetm hledisku testu proporcionality, v hledisku poměřovn. Neobstoj v tto souvislosti ani přpadn nmitka neurčitosti a nejasnosti vymezen pojmu bezhonnosti spchnm myslnho trestnho činu, souvisejcho s předmětem aprobovan činnosti. Rozhodnut o zrušen živnostenskho oprvněn sprvnm orgnem je přezkoumateln soudem, a soudem je tudž přezkoumateln i sprvněprvn interpretace pojmu bezhonnosti spchnm myslnho trestnho činu, souvisejcho s předmětem aprobovan činnosti. Dle dosavadn judikatura soudů nijak nesignalizuje skutečnost, že by obecn soudy nebyly s to takovou interpretaci, opřenou o racionln argumentaci, nabdnout. Ilustrac tohoto zvěru nechť je rozhodnut Krajskho soudu v Ostravě sp. zn. 22 Ca 137/2004, dle něhož „trestnmi činy vedoucmi ke ztrtě bezhonnosti ve smyslu 6 odst. 2 psm. b) zkona č. 455/1991 Sb., živnostenskho zkona, nejsou pouze ty trestn činy, jejichž znakem skutkov podstaty je podnikn (trestn činy hospodřsk): pro aplikaci citovanho ustanoven je podstatn, zda trestn čin m souvislost s podnikatelskmi aktivitami konkrtn osoby. Za bezhonnho tak nelze považovat podnikatele, kter jednnm, za něž byl pravomocně odsouzen v trestnm řzen, vymh sv pohledvky.“
Pro uveden stavn soud dospěl k zvěru, dle něhož ustanoven 6 odst. 2 psm. a) zkona č. 455/1991 Sb., o živnostenskm podnikn (živnostenskho zkona), ve zněn zkona č. 167/2004 Sb., byl v rozporu s čl. 26 odst. 1, 2 ve spojen s čl. 4 odst. 1 Listiny.
IX.
Formulace vroku „derogačnho“ nlezu a jeho prvn důsledky
Rozhodoval-li stavn soud v řzen o konkrtn kontrole norem dle čl. 95 odst. 2 stavy ve smyslu prvnho nzoru vyjdřenho v nlezech sp. zn. Pl. S 33/2000, Pl. S 42/03 a Pl. S 38/06 (všechny viz vše), po přijet zvěru o stavn konformitě nvrh „na zrušen“ zkonnho ustanoven zamtl. V přpadě zvěru o rozporu napadenho zkonnho ustanoven s stavnm pořdkem vyslovil akademick vrok:
- V nlezu sp. zn. Pl. S 48/06 ze dne 9.12.2008 (54/2009 Sb.) tak učinil formou: „Ustanoven 105 odst. 1 věty třet zkona č. 235/2004 Sb., o dani z přidan hodnoty, ve zněn před novelizac provedenou zkonem č. 296/2007 Sb., a to text „Prohlšenm konkursu se daňov řzen nepřerušuje a po prohlšen konkursu se pltci vrt vyměřen nadměrn odpočet, pokud nem daňov nedoplatky vznikl před prohlšenm i po prohlšen konkursu.“, bylo v rozporu s čl. 11 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod.“
- V nlezu sp. zn. Pl. S 72/06 ze dne 29.1.2008 (291/2008 Sb.) pak vrokem: „stavn soud - dospěl k zvěru, dle něhož ustanoven 57 odst. 5 věta třet zkona č. 337/1992 Sb., o sprvě dan a poplatků, ve zněn před novelizac provedenou zkonem č. 230/2006 Sb., bylo v rozporu s čl. 1, čl. 11 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a 2, čl. 37 odst. 3 Listiny, čl. 6 odst. 1 a čl. 13 mluvy, pročež nvrhu Nejvyššho sprvnho soudu dle čl. 95 odst. 2 stavy v tto čsti vyhověl. S ohledem na čl. 89 odst. 2 stavy jsou důsledky shledan protistavnosti orgny veřejn moci povinny promtnout do sv rozhodovac praxe, tedy při řešen konkrtnch přpadů citovan ustanoven neaplikovat.“
- V nlezu sp. zn. Pl. S 12/06 ze dne 2.7.2008 (342/2008 Sb.) tmto akademickm vrokem: „Nvrh na vysloven protistavnosti ustanoven 37a odst. 1 věta prvn zkona č. 588/1992 Sb., o dani z přidan hodnoty, ve zněn pozdějšch předpisů, a to textu: „Pokud vznikne v důsledku vyměřen nadměrnho odpočtu vratiteln přeplatek, vrt se pltci bez ždosti do 30 dnů od vyměřen nadměrnho odpočtu, a to i v přpadě prohlšen konkursu. V tomto přpadě se postupuje podle zvlštnho předpisu“, se zamt. Z čl. 11 Listiny nelze ždnou interpretac dovodit zvšenou ochranu prv sttu jako vlastnka (v daňovch věcech reprezentovanho sprvcem daně), kter by v konkrtn posuzovan věci, tj. v přpadech vyhlšench konkursů, vedla k jeho zvhodněn a de facto mu přiznvala privilegovan postaven vůči ostatnm věřitelům.“
stavn soud připomn, že uveden modalitě řzen o konkrtn kontrole norem v 70 zkona č. 182/1993 Sb. obsažen typy vroků nekoresponduj. stavn soud v řadě svch nlezů přijal rozšřen typologie vroků dle 70 zkona č. 182/1993 Sb. Učinil tak např. v nlezech sp. zn. Pl. S 41/02 ze dne 28.1.2004 (N 10/32 SbNU 61; 98/2004 Sb.), sp. zn. Pl. S 34/04 ze dne 14.7.2005 (N 138/38 SbNU 31; 355/2005 Sb.) a sp. zn. Pl. S 43/04(viz vše), přičemž svůj postup zdůvodnil.
st-li dan řzen do zvěru o stavn konformitě předmětnho zkonnho ustanoven, pak zamtnut nvrhu na jeho zrušen nutno interpretovat ve smyslu zamtnut nvrhu na jeho neaplikovatelnost ( 70 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb. per analogiam) - bylo-li z hlediska rozhodnho okamžiku relevantn prvo zkonodrcem již zrušeno, nelze ho poslze zrušit i stavnm soudem. V přpadě zvěru o rozporu danho zkonnho ustanoven s stavnm pořdkem (při splněn kautel, jež z nlezů sp. zn. Pl. S 33/2000, sp. zn. Pl. S 42/03 a sp. zn. Pl. S 38/06 plynou pro horizontln působen zkladnch prv a svobod, čili pro ochranu zkladnch prv třetch osob) je jeho nutnm důsledkem akademick vrok o jeho rozporu s stavnm pořdkem. Důsledkem tohoto vroku je neaplikovatelnost předmětnho zkonnho ustanoven (je-li v rozporu s stavnm pořdkem nejen zkonn ustanoven, tj. legislativn prostředek, nbrž i jeho čel), resp. vymezen podmnek, za jejichž splněn zkonodrcem zamšlen čel lze doshnout stavně konformnm postupem, tj. přmou aplikac stavnho pořdku ( 70 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., per analogiam).
čelu řzen o konkrtn kontrole norem v přpadech, v nichž z hlediska rozhodnho okamžiku relevantn zkonn ustanoven bylo již zkonodrcem zrušeno, lze tudž doshnout vrokem o jeho rozporu s stavnm pořdkem, v odůvodněn nlezu pak vymezenm rmce (podmnky) pro přmou aplikaci stavnho pořdku ( 70 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., per analogiam). V předmětn věci s ohledem na čl. 26 odst. 1, 2 ve spojen s čl. 4 odst. 1 Listiny lze zkonodrcem v ustanoven 6 odst. 2 psm. a) zkona č. 455/1991 Sb., ve zněn zkona č. 167/2004 Sb., sledovan změr v řzen před obecnm soudem, z něhož řzen o konkrtn kontrole norem vzešlo, doshnout omezenm podmnky bezhonnosti pro čely živnostenskho zkona na ty trestn činy spchan myslně, ať již samostatně nebo v souběhu s jinmi trestnmi činy, za něž byl uložen nepodmněn trest odnět svobody v trvn nejmně jednoho roku, jejichž skutkov podstata souvis s předmětem podnikn, resp. s podniknm obecně.