Sp. zn. Pl. ÚS 35/11 ve věci návrhu na zrušení § 250a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 151/2002 Sb. 146/2014 účinný od 24.07.2014
| Schválené: | 13.05.2014 |
| Účinnost od: | 24.07.2014 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | TVORBA PRÁVA. LEGISLATIVA., NÁHRADA ŠKODY V OBČANSKÉM PRÁVU., Stát jako subjekt právních vztahů., Účastníci správního řízení., Nemovitosti. Domovní majetek. Pozemky. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 35/11 dne 13. května 2014 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Ludvíka Davida, Jana Filipa, Vlasty Formánkové, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Milady Tomkové (soudkyně zpravodajky) a Jiřího Zemánka o návrhu Obvodního soudu pro Prahu 3 podaném podle čl. 95 odst. 2 Ústavy České republiky na zrušení ustanovení § 250a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 151/2002 Sb., za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení, takto:
I. Návrh na zrušení ustanovení § 250a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 151/2002 Sb., se zamítá. II. Účastníkem řízení podle § 250a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 151/2002 Sb., je rovněž stát (Česká republika), pokud předmětem správního řízení byl spor vyplývající ze vztahů soukromého práva, v němž byl správním orgánem posuzován nárok na náhradu za nemovitý majetek zanechaný v roce 1945 občany České republiky na Podkarpatské Rusi.
Odůvodněn
I.
1. stavnmu soudu byl dne 14. prosince 2011 doručen nvrh Obvodnho soudu pro Prahu 3, za nějž jedn předseda sentu Dr. David Vlčil, (dle tž jen "navrhovatel") na zrušen ustanoven 250a odst. 1 a 2 zkona č. 99/1963 Sb., občansk soudn řd, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle tž jen "napaden ustanoven").
2. Navrhovatel tento nvrh podal pot, co v souvislosti se svou rozhodovac činnost (věc sp. zn. 16 C 96/2011) v souladu s ustanovenm čl. 95 odst. 2 stavy Česk republiky (dle jen "stava") dospěl k zvěru, že napaden ustanoven je v rozporu s stavnm pořdkem.
II.
Průběh řzen před sprvnmi orgny a obecnmi soudy
3. Žalobou, v nž byla jako strana žalovan označena Česk republika - Ministerstvo financ, se žalobci (pět fyzickch osob) domhaj přiznn odškodněn za nemovit majetek zanechan jejich prvnm předchůdcem na Zakarpatsk Ukrajině (dle převžně jen "Podkarpatsk Rus") s tm, že Ministerstvo financ nedatovanm rozhodnutm č. j. 44/10366/2008-908 požadovanou nhradu nepřiznalo. O podanm rozkladu proti tomuto rozhodnut rozhodl ministr financ dne 30. dubna 2009 pod č. j. 908/6270/2009 tak, že napaden rozhodnut potvrdil. Aplikovanm prvnm předpisem byl zkon č. 42/1958 Sb., o pravě některch nroků a zvazků souvisejcch se sjednocenm Zakarpatsk Ukrajiny s Ukrajinskou sovětskou socialistickou republikou, a provděc předpisy vydan k tomuto zkonu.
4. Navrhovateli byla věc postoupena Obvodnm soudem pro Prahu 1, ktermu byla žaloba původně doručena a jenž vyjdřil svou mstn nepřslušnost. Podle Obvodnho soudu pro Prahu 1 byli jedinmi častnky řzen před sprvnmi orgny žalobci. Nejednalo se podle nzoru tohoto soudu o řzen kontradiktorn, nbrž o řzen před sprvnm orgnem o jin prvn otzce vyplvajc z občanskoprvnch vztahů ve smyslu ustanoven 244 odst. 1 zkona č. 99/1963 Sb., občansk soudn řd, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle tak jen "o. s. ř."). Za situace, kdy rozhodnut vydan v takovm řzen nabude prvn moci, může bt tatž věc na nvrh projednna v občanskm soudnm řzen podle čsti pt o. s. ř. častnky soudnho řzen tak podle 250a odst. 1 o. s. ř. jsou žalobci a ti, kdo byli častnky v řzen před sprvnm orgnem, což jsou ve smyslu druh definice častnků podle (nyn již zrušenho) 94 odst. 2 o. s. ř. pouze ti, kter zkon za častnky označuje. Česk republika ani sprvn orgn, kter rozhodnut vydal, proto častnky podle nzoru Obvodnho soudu pro Prahu 1 bt nemohou. Za situace, kdy ždnmu z častnků řzen před sprvnm orgnem neměla bt uložena povinnost k plněn, nelze pro zjištěn mstn přslušnosti použt 250 odst. 1 psm. a) o. s. ř., nbrž ustanoven 250 odst. 1 psm. b) o. s. ř., dle něhož je mstně přslušnm obecn soud častnka, na jehož nvrh bylo řzen před sprvnm orgnem zahjeno. Podle 11 odst. 2 o. s. ř., bylo-li řzen zahjeno na nvrh vce častnků a je-li dna mstn přslušnost několika soudů, může se řzen konat u kterhokoli z nich. Jelikož ani jeden z žalobců nem v obvodu Obvodnho soudu pro Prahu 1 sv bydliště, vyslovil tento soud usnesenm č. j. 21 C 16/2009-62 ze dne 21. zř 2010 svou mstn nepřslušnost a věc postoupil Obvodnmu soudu pro Prahu 3, neboť se jedn o obecn soud prvn žalobkyně. Toto usnesen bylo nsledně potvrzeno Městskm soudem v Praze jako soudem odvolacm.
5. Pot, co mu byla věc postoupena, se navrhovatel zabval okruhem častnků řzen, přičemž dospěl k zvěru, že ustanoven 250a o. s. ř., kter by mělo bt aplikovno, je v rozporu s stavnm pořdkem. Navrhovatel proto podal nyn projednvan nvrh na zrušen předmětnho ustanoven ve smyslu 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "zkon o stavnm soudu") a řzen o podan žalobě přerušil.
III.
Rekapitulace nvrhu
6. Rozpor napadenho ustanoven s stavnm pořdkem spatřuje navrhovatel v tom, že neumožňuje čast "žalovanho" v soudnm řzen, pročež mu je stejně jako žalobcům znemožněno domhat se činně svch prv. Povinnm by v dan věci měl bt stt zastoupen Ministerstvem financ, kter ovšem ve sprvnm řzen nevystupovalo v roli častnka řzen, nbrž v roli rozhodujcho sprvnho orgnu. Napaden ustanoven odpovd podle navrhovatele druh definici častenstv, podle nž jsou častnky řzen navrhovatel (žalobce) a ten, koho zkon za častnka vslovně označ. Jak navrhovatel uvd, sprvn orgn, kter rozhodnut v soukromoprvn věci vydal, častnkem řzen podle čsti pt občanskho soudnho řdu bt nemůže, jelikož jej za častnka zkon vslovně neoznačuje. Stejně tak tento orgn z logiky věci nemůže bt ani častnkem sprvnho řzen, kter se před nm vedlo. V danm přpadě tedy ani Ministerstvo financ ani Česk republika jako častnci v řzen před navrhovatelem vystupovat nemohou. Jelikož přitom jedinmi častnky sprvnho řzen byli žalobci, chyb v soudnm řzen subjekt, kter by mohl procesně korektnm způsobem vystupovat na straně žalovan, a hjit tak zjmy sttu v danm sporu.
7. Aplikace napadenho ustanoven tak za danch okolnost "vylučuje možnost spravedlivho procesu ve věci tkajc se zkladnho prva na soudn a jinou ochranu, tedy prva garantovanho zejmna čl. 36 odst. 2 Listiny [zkladnch prv a svobod] jak žalobcům, kteř se nemaj proti komu [-] domoci rozhodnut o jimi podan žalobě, tak i sttu, kter nen oprvněn ve sporu vystupovat jako častnk řzen a kvalifikovaně se podan žalobě brnit".
8. Podle navrhovatele by při aplikaci napadenho ustanoven v řzen absentovala osoba, o jejchž prvech a povinnostech m bt v řzen jednno. Pokud by soud hodlal žalobě vyhovět, pak by měl sttu uložit povinnost k zaplacen peněžitho plněn. Podle nynějš koncepce by však neměl komu svůj rozsudek doručit, sttu by bylo upřeno prvo nechat jej přezkoumat před soudem druhho stupně a žalobci by se nedomohli vkonu rozhodnut, neboť by vůči Česk republice neměli kvalifikovan exekučn titul.
9. Navrhovatel tudž dovozuje, že napaden ustanoven je tak v rozporu s čl. 38 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"), jelikož v něm užit vraz "jeho věc" je nutno vykldat tak, že Listina vyžaduje, aby každ, o jehož prvech a povinnostech m bt v soudnm řzen jednno, měl možnost se tohoto řzen častnit a vyjdřit se ke všem provděnm důkazům. Podle navrhovatele je napaden ustanoven tak v rozporu s čl. 14 odst. 1 Mezinrodnho paktu o občanskch a politickch prvech, z něhož plyne, že každ m stejn prvo, aby byl spravedlivě a veřejně vyslechnut nestrannm a nezvislm soudem, kter rozhoduje o jeho prvech a povinnostech. Obdobn prvo m vyplvat i z čl. 6 odst. 1 mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod. Podle navrhovatele je přitom toto prvo uprno nejen sttu, ale i žalobcům, kteř se fakticky nemohou vůči svmu tvrzenmu dlužnkovi domoci svch nroků.
10. Navrhovatel se konečně domnv, že zněn zkona je natolik jednoznačn, že neumožňuje stavně konformn vklad, prostřednictvm kterho by mohl bt okruh častnků řzen rozšřen.
11. Z těchto důvodů tedy Obvodn soud pro Prahu 3 navrhuje napaden ustanoven zrušit, přičemž de lege ferenda by zkonodrce měl druhou definici častenstv v 250a o. s. ř. nahradit třet definic, podle nž by častnky řzen byli navrhovatel a všichni ti, o jejichž prvech a povinnostech m bt v řzen jednno.
IV.
Vyjdřen častnků řzen
12. Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky (dle jen "Poslaneck sněmovna") ve vyjdřen k nvrhu ze dne 3. nora 2014, podepsanm předsedou Poslaneck sněmovny Janem Hamčkem, uvedla, že nvrh zkona č. 151/2002 Sb., kterm se měn někter zkony v souvislosti s přijetm soudnho řdu sprvnho, jmž byla přepracovna čst pt občanskho soudnho řdu (a jmž bylo do občanskho soudnho řdu zakomponovno tak napaden ustanoven), předložila Poslaneck sněmovně vlda dne 1. řjna 2001. Vldn nvrh zkona byl rozesln poslancům jako sněmovn tisk č. 1081/0. Poslaneck sněmovna projednala vldn nvrh zkona č. 151/2002 Sb. v prvnm čten dne 25. řjna 2001 a přikzala jej k projednn stavně prvnmu vboru, kter k nvrhu přijal pozměňovac nvrhy, ve kterch bylo obsaženo i napaden ustanoven 250a odst. 1 a 2 o. s. ř. V podrobn rozpravě v rmci druhho čten byly předloženy pozměňovac nvrhy, kter se napadenho ustanoven netkaly. V hlasovn o nvrhu zkona v zvěru třetho čten se z přtomnch 159 poslanců vyslovilo 149 pro nvrh a nikdo proti nvrhu. Nvrh zkona byl tudž Poslaneckou sněmovnou přijat a dne 25. nora 2002 byl postoupen Sentu Parlamentu Česk republiky (dle jen "Sent"). Dne 28. března 2002 zkon podepsal prezident republiky. Ve Sbrce zkonů byl zkon vyhlšen 17. dubna 2002.
13. Sent ve vyjdřen k nvrhu ze dne 27. ledna 2014, podepsanm předsedou Sentu Milanem Štěchem, uvedl, že ustanoven 250a odst. 1 a 2 bylo do občanskho soudnho řdu zařazeno v souvislosti s přijetm nov pravy sprvnho soudnictv, a to zkonem č. 151/2002 Sb. Tmto zkonem byla přepracovna cel čst pt o. s. ř., kter od 1. ledna 2003 činně reguluje řzen ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jinm orgnem. Od uvedenho data činnosti byl občansk soudn řd podroben několika destkm změn, přesto nebylo ustanoven 250a dotčeno, a to ani zsadn novelou přijatou v souvislosti s rekodifikac soukromho prva (provedenou zkonem č. 293/2013 Sb., kterm se měn zkon č. 99/1963 Sb., občansk soudn řd, ve zněn pozdějšch předpisů, a někter dalš zkony). Stejně tak nebyla - až na drobn vjimky - měněna cel čst pt o. s. ř.
14. Nvrh zkona byl Sentu doručen dne 25. nora 2002 a zkonnou osnovu projednaly stavně-prvn vbor (kter byl zroveň vborem garančnm) a vbor pro zemn rozvoj, veřejnou sprvu a životn prostřed. Oba vbory Sentu doporučily schvlit nvrh zkona ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou. Dne 21. března 2002 Sent vyjdřil vůli se nvrhem zkona nezabvat, v rozhodnm hlasovn se z přtomnch 43 sentorů vyslovilo 38 pro a jeden proti. Sent dle svho vyjdřen postupoval v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.
15. Pokud jde o meritorn posouzen, k nvrhu zkona č. 151/2002 Sb. vystoupil za vldu ministr spravedlnosti JUDr. Jaroslav Bureš, jenž mimo jin uvedl, že čst pt občanskho soudnho řdu m umožnit soudn přezkum pravomocnch rozhodnut sprvnch orgnů o civilnch nrocch, přičemž je koncipovna tak, aby byla zaručena stavn ochrana prv a povinnost osob, kter jsou uvedenmi postupy dotčeny. K nvrhu se vyjdřila tak zpravodajka garančnho vboru JUDr. Dagmar Lastoveck, kter poukzala na dvě otzky, o nichž byla v stavně-prvnm vboru vedena diskuze, ždn z nich se nicmně netkala napadenho ustanoven 250a odst. 1 a 2 o. s. ř. V zvěru vyjdřen tak je konstatovno, že Sent ani jeho orgny, kter se předmětnm nvrhem zabvaly, stavn konformitu ustanoven 250a odst. 1 a 2 občanskho soudnho řdu nezpochybnily.
16. Vyjdřen vldy a veřejnho ochrnce prv vyždna nebyla (srov. sdělen stavnho soudu č. Org. 72/12 ze dne 18. prosince 2012, bod 3; publikovno pod č. 469/2012 Sb.).
17. Vyjdřen Poslaneck sněmovny a Sentu byla zaslna navrhovateli na vědom a k přpadn replice. Navrhovatel dne 6. nora 2014 stavnmu soudu sdělil, že prvo repliky nevyužv.
V.
Upuštěn od stnho jednn
18. stavn soud neočekval od stnho jednn dalš objasněn věci, pročež od něj upustil dle ustanoven 44 věty prvn zkona o stavnm soudu.
VI.
Dikce napadenho ustanoven
19. Ustanoven 250a zkona č. 99/1963 Sb., občansk soudn řd, ve zněn zkona č. 151/2002 Sb., zn:
250a
častnci řzen
(1) častnky řzen jsou žalobce a ti, kdo byli častnky v řzen před sprvnm orgnem.
(2) Jakmile soud zjist, že se řzen nečastn někdo, kdo je podle odstavce 1 jeho častnkem, přibere jej usnesenm do řzen. Proti tomuto usnesen nen odvoln přpustn.
VII.
Posouzen přslušnosti stavnho soudu k projednn nvrhu a aktivn legitimace navrhovatele
20. stavn soud předevšm musel zvžit, zda jsou naplněny procesn podmnky pro projednn podanho nvrhu; v tomto kontextu se zaměřil prvotně na otzku, zda byl Obvodn soud pro Prahu 3 k podn nvrhu aktivně legitimovn.
21. Podle ustanoven čl. 95 odst. 2 stavy, dojde-li soud k zvěru, že zkon, jehož m bt při řešen věci použito, je v rozporu s stavnm pořdkem, předlož věc stavnmu soudu. Tuto pravu dle rozvd ustanoven 64 odst. 3 zkona o stavnm soudu, podle kterho nvrh na zrušen zkona nebo jeho jednotlivch ustanoven je oprvněn podat tž soud v souvislosti se svou rozhodovac činnost podle čl. 95 odst. 2 stavy.
22. Podmnkou meritornho projednn takovho nvrhu je naplněn dikce čl. 95 odst. 2 stavy v tom smyslu, že se mus jednat o zkon, jehož m bt při řešen věci použito, tzn. zkon nebo jeho ustanoven, jež je navrhovno ke zrušen, maj bt navrhovatelem přmo aplikovny při řešen konkrtnho sporu. Z judikatury obecnch soudů (viz např. rozsudek Nejvyššho sprvnho soudu č. j. 9 As 4/2007-68 ze dne 14. června 2007, jehož zvěry potvrdil i zvlštn sent pro rozhodovn některch kompetenčnch sporů v usnesen č. j. Konf 6/2012-9 ze dne 27. zř 2012) vyplv, že rozhodnut sprvnch orgnů o přiznn nhrady za majetek zanechan na Podkarpatsk Rusi je rozhodnutm ve věci soukromho prva. Ten, kdo se ct bt tmto rozhodnutm dotčen na svch prvech, je proto oprvněn domhat se ochrany svch prv prostřednictvm žaloby podle čsti pt občanskho soudnho řdu. V rmci tohoto řzen jsou soudy povinny zabvat se tak okruhem častnků řzen, k jehož vymezen slouž ustanoven 250a o. s. ř. Ve věci, kterou navrhovatel přerušil z důvodu podn nyn projednvanho nvrhu, tak m bt napaden ustanoven přmo aplikovno.
23. stavn soud tudž shledv podmnku přm aplikace napadenho ustanoven za naplněnou. Navrhovatel je aktivně legitimovn k podn nvrhu na zrušen napadenho ustanoven.
VIII.
Přezkum procedury přijet přezkoumvanho zkonnho ustanoven
24. stavn soud, jak mu ukld ustanoven 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 48/2002 Sb., nsledně zkoumal, zda bylo napaden ustanoven přijato v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem. Vyšel přitom z dle citovanch těsnopiseckch zprv a z vyjdřen obou komor Parlamentu.
25. Z těsnopiseck zprvy ze 46. schůze Poslaneck sněmovny konan dne 15. nora 2002 stavn soud zjistil, že zkon č. 151/2002 Sb. byl přijat Poslaneckou sněmovnou v třetm čten v hlasovn č. 596, přičemž ze 159 přtomnch poslanců pro nvrh hlasovalo 149 poslanců, proti nvrhu nehlasoval ždn poslanec.
26. Z těsnopiseck zprvy z 15. schůze Sentu konan dne 21. března 2002 vyplv, že Sent vyjdřil vůli se nvrhem zkona č. 151/2002 Sb. nezabvat; v hlasovn č. 95 se ze 43 přtomnch sentorů pro tento krok vyslovilo 38 sentorů a proti 1 sentor.
27. stavn soud konstatoval, že zkon č. 151/2002 Sb., jehož je napaden ustanoven součst, byl přijat a vydn v mezch stavně stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.
IX.
Meritorn přezkum nvrhu
28. Po posouzen stavnosti procedury přijet napadenho zkona se stavn soud zaměřil na jeho věcn soulad s stavnm pořdkem. stavn soud se prvně zabval otzkou, zda napaden ustanoven, tak jak je vykld navrhovatel, je v rozporu s stavnm pořdkem Česk republiky. V přpadě kladn odpovědi bude dle stavn soud zkoumat, zda přichz v vahu stavně konformn vklad napadenho ustanoven, či zda je jedinm řešenm jeho derogace.
29. Podle vkladu navrhovatele napaden ustanoven neumožňuje čast sttu v soudnm řzen, jelikož stt, ačkoli se jedn o subjekt, vůči němuž je ze strany žalobce vznšen určit nrok, nebyl častnkem řzen před sprvnm orgnem a ve věci rozhodujc sprvn orgn častnkem soudnho řzen podle čsti pt o. s. ř. bt nemůže.
30. Podle ustanoven čl. 36 odst. 2 Listiny se může ten, kdo tvrd, že byl na svch prvech zkrcen rozhodnutm orgnu veřejn sprvy, obrtit na soud, aby přezkoumal zkonnost takovho rozhodnut, nestanov-li zkon jinak. Z pravomoci soudu nesm bt vyloučeno přezkoumvn rozhodnut tkajcch se zkladnch prv a svobod.
31. Podle čl. 11 odst. 4 Listiny je vyvlastněn nebo nucen omezen vlastnickho prva možn ve veřejnm zjmu, a to na zkladě zkona a za nhradu. Pakliže tedy bylo sprvnm orgnem rozhodnuto o prvu žalobců na nhradu za majetek zanechan na Podkarpatsk Rusi, o kter žalobci přišli v důsledku Smlouvy mezi Československou republikou a Svazem sovětskch socialistickch republik o Zakarpatsk Ukrajině a protokolu k tto smlouvě, vyhlšench pod č. 186/1946 Sb., nebo podle Dohody mezi Československou republikou a Svazem sovětskch socialistickch republik o konečnm vypořdn majetkovch a finančnch otzek, souviscch se sjednocenm Zakarpatsk Ukrajiny s Ukrajinskou sovětskou socialistickou republikou, vyhlšen vyhlškou ministra zahraničnch věc č. 1/1958 Sb., zasahuje toto rozhodnut ze dne 30. dubna 2009 v určitm rozsahu do zkladnch prv a svobod podle Listiny.
32. Ochrana tmto rozhodnutm dotčench prv je prvnm řdem garantovna prostřednictvm čsti pt občanskho soudnho řdu. Z hlediska zkladnch prv nicmně nen dostačujc, pokud prvn řd určit prvo pouze teoreticky garantuje, nbrž je nutn, aby se jednotlivec mohl tohoto prva tak relně domoci. Pokud by tedy v rmci řzen před sprvnm orgnem bylo rozhodovno o nroku žalobců na nhradu majetku, avšak v nslednm řzen soudnm by subjekt, kter m tuto nhradu poskytnout, nemohl bt častnkem řzen, dochzelo by tm k porušen čl. 36 odst. 2 Listiny. Soud by totiž nemohl žalobcům vyhovět a požadovanou nhradu jim přiznat, jelikož nemůže ukldat povinnosti osobě, kter nen častnkem řzen. Žalobci by tak relně neměli ždnou možnost doshnout přiznn nhrady.
33. stavn soud tedy souhlas s navrhovatelem, že by napaden ustanoven při vše popsanm vkladu mohlo vst k porušen stavně garantovanch prv.
34. stavn soud se dle zabval tm, zda je možn napaden ustanoven, přpadně ustanoven s tmto ustanovenm souvisejc, vyložit tak, aby ten, po němž se žalobce postupem podle 244 a nsl. o. s. ř. domh určitho plněn (tedy stt), byl častnkem soudnho řzen.
35. Je zřejm, že jako protistavn se napaden ustanoven může jevit nikoli v cel sv šři, nbrž pouze ve specifickch přpadech, kdy předmětem předchzejcho sprvnho řzen jsou i prva a povinnosti sttu, kter v tomto sprvnm řzen vystupuje v postaven ve věci rozhodujcho sprvnho orgnu. stavn soud se tedy zaměřil prvě na tyto specifick přpady, přičemž dospěl k zvěru, že postaven sttu v těchto sprvnch řzench umožňuje jeho čast i v nslednm řzen podle čsti pt občanskho soudnho řdu, a to i při zachovn napaden prvn pravy.
36. Nrok uplatňovan vůči sttu podle zkona č. 42/1958 Sb. (podle 1 odst. 1 tohoto zkona "Československ stt poskytne - nhradu -") svou soukromoprvn povahou odpovd mnoha jinm nrokům na majetkov nhrady, jež jsou vůči sttu uplatňovny na zkladě jinch prvnch předpisů. Specifikem nroku podle zkona č. 42/1958 Sb. je skutečnost, že sttn orgn (podle 3 Ministerstvo financ) je nadn pravomoc o sporu rozhodnout. Toto specifikum však neměn nic na tom, že stt je současně subjektem, kter je podle 1 odst. 1 zkona č. 42/1958 Sb. přpadně povinen prvo navrhovatelů (žalobců) na nhradu majetku uspokojit (stt je tedy de facto zroveň odpůrcem). Jakožto odpůrci mu pak nlež i prvo bt častnkem sprvnho řzen, v němž se žalobci předmětn nhrady domhaj.
37. V tomto směru lze při neexistenci speciln prvn pravy častenstv v zkoně č. 42/1958 Sb. (a při jeho odkazu v 3 na sprvn řd) poukzat podpůrně na ustanoven 141 odst. 3 sprvnho řdu, kter nahradil procesn předpis, podle kterho postupoval sprvn orgn, jež stanov, že častnky řzen, v nichž se řeš spory vyplvajc z občanskoprvnch vztahů, jsou navrhovatel a odpůrce. stavn soud na tomto mstě podotk, že přes nzor Obvodnho soudu pro Prahu 1 m řzen o nhradě za zanechan majetek rysy rozhodovn o sporu, a to i přes specifick postaven sttu v tomto řzen. Ostatně v zkoně č. 212/2009 Sb., kterm se zmrňuj majetkov křivdy občanům Česk republiky za nemovit majetek, kter zanechali na zem Podkarpatsk Rusi v souvislosti s jejm smluvnm postoupenm Svazu sovětskch socialistickch republik, kter u nově uplatněnch nroků nahrazuje od 1. 10. 2009 zkon č. 42/1958 Sb., již je postaven sttu jakožto častnka sprvnho řzen vslovně zakotveno (ustanoven 4 odst. 2), byť k tomu došlo až novelou provedenou zkonem č. 121/2012 Sb. Vzhledem ke komplikovanmu vymezen pozice sttu v těchto řzench, kter koneckonců navrhovatele vedlo k podn projednvanho nvrhu, přitom podle nzoru stavnho soudu nelze vslovn vymezen sttu jakožto častnka řzen podle zkona č. 212/2009 Sb. chpat tak, že pokud stt za častnka ve zvlštnm předpise označen nen, častnkem bt nemůže, nbrž naopak jako potvrzen logickho zvěru plynoucho z charakteru danho sprvnho řzen i z ustanoven 141 odst. 3 sprvnho řdu.
38. Sttu tedy nlež postaven častnka řzen podle ustanoven 250a o. s. ř., jež se neodvj od jeho postaven jakožto ve věci rozhodujcho sprvnho orgnu, nbrž od postaven častnka předmětnho sprvnho řzen. Podobnou interpretaci lze ostatně nalzt i v judikatuře obecnch soudů. Ke stejnmu zvěru již došel např. Nejvyšš soud, kter v usnesen sp. zn. 21 Cdo 1385/2011 ze dne 9. srpna 2012 ve vztahu k řzen o ždosti zaměstnance o uspokojen splatnch mzdovch nroků podle zkona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platebn neschopnosti zaměstnavatele a o změně některch zkonů, konstatoval, že tohoto řzen se častn nejen žadatel, ale i ten, kdo je povinen - bez ohledu na to, zda m jinak postaven sprvnho orgnu ve smyslu ustanoven 244 odst. 1 o. s. ř. - uspokojit jeho prvo.
39. Z vše uvedench důvodů je možno dojt k zvěru, že v přpadech, kdy je ve sprvnm řzen vůči sttu vznšen určit nrok vyplvajc ze vztahů soukromho prva, přičemž organizačn složka, kter m za stt jednat, je současně ve věci rozhodujcm sprvnm orgnem, je pro čely ustanoven 250a o. s. ř. nutno považovat stt za častnka řzen před sprvnm orgnem. Sttu tudž nlež postaven častnka i v nslednm řzen podle čsti pt občanskho soudnho řdu.
40. Tento vklad je nejen stavně konformn, ale odpovd i vůli zkonodrce, kter zjevně neměl v myslu omezit žalobce v jeho prvu domhat se před soudem svho prva na nhradu majetku zanechanho na Podkarpatsk Rusi ani omezit stt (vystupujc v roli soukromoprvnho subjektu) v jeho prvu častnit se řzen, v němž je rozhodovno o jeho prvech a povinnostech. mysl zkonodrce se naopak vslovně projevil novelou zkona č. 212/2009 Sb., kter prvo sttu bt častnkem v řzen o nhradu majetku zanechanho na Podkarpatsk Rusi potvrdila. Přes dlč odlišnosti v řzench podle zkona č. 42/1958 Sb. a zkona č. 212/2009 Sb. by nebyl opodstatněn zvěr, že by zkonodrce zamšlel pro tato řzen a nsledn řzen soudn definovat zcela odlišn okruh častnků.
41. Obiter dictum stavn soud dodv, že rozhodnutm obecnch soudů v otzce nhrady za majetek zanechan na Zakarpatsk Ukrajině se zabval již v nlezu sp. zn. I. S 2050/11 ze dne 26. června 2012 (N 125/65 SbNU 615), v němž považoval za nepochybn, že stt byl častnkem řzen před obecnmi soudy, pročež mu v řzen o stavn stžnosti v souladu s ustanovenm 76 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, nleželo postaven vedlejšho častnka. stavn soud rovněž připomn povinnost obecnch soudů přihldnout k pravě obsažen v zkoně č. 212/2009 Sb., a to v intencch citovanho nlezu sp. zn. I. S 2050/11.
X.
Zvěr
42. stavn soud ze všech vše uvedench důvodů nvrh na zrušen napadenho ustanoven zamtl a zroveň připojil interpretativn vrok zajišťujc stavně konformn vymezen okruhu častnků řzen podle čsti pt občanskho soudnho řdu.
Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k výroku II rozhodnutí pléna soudci Vladimír Sládeček a Radovan Suchánek.