Nález 140/2005 o opravném prostředku podle čl. 87 odst. 1 písm. e) Ústavy České republiky účinný od 15.04.2005
| Schválené: | 26.01.2005 |
| Účinnost od: | 15.04.2005 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | Poslanci. Senátoři., Volby. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 26. ledna 2005 v plénu ve složení JUDr. PhDr. Stanislav Balík, JUDr. František Duchoň, JUDr. Vojen Güttler, JUDr. Pavel Holländer, JUDr. Ivana Janů, JUDr. Dagmar Lastovecká, JUDr. Jiří Mucha, JUDr. Jan Musil, JUDr. Jiří Nykodým, JUDr. Pavel Rychetský, JUDr. Miloslav Výborný, JUDr. Eliška Wagnerová a JUDr. Michaela Židlická o opravném prostředku podle čl. 87 odst. 1 písm. e) Ústavy České republiky podaném Občanskou demokratickou stranou takto:
Jan Nádvorník byl ve volbách do Senátu Parlamentu konaných ve dnech 5. a 6. listopadu 2004 a ve dnech 12. a 13. listopadu 2004 ve volebním obvodu č. 19, Praha 11, platně zvolen senátorem.
Odůvodněn
I.
Řzen před Nejvyššm sprvnm soudem
Nejvyšš sprvn soud usnesenm ze dne 3.12.2004 č. j. Vol 10/2004-24 rozhodl k nvrhu Ing. A. Z., že volby do Sentu Parlamentu Česk republiky konan ve volebnm obvodu č. 19, Praha 11, ve dnech 5. a 6.11.2004 a ve dnech 12. a 13.11.2004 jsou neplatn. Dle rozhodl o nhradě nkladů řzen tak, že ždn z častnků na ně nem prvo.
V řzen před Nejvyššm sprvnm soudem navrhovatel Ing. A. Z. namtal, že volebn kampaň ve volebnm obvodu č. 19 neproběhla čestně a poctivě proto, že o něm byly v mstnm tisku opakovaně zveřejněny nepravdiv daje. Tak v Uhřněveskm zpravodaji č. 10/2004, vydvanm městskou čst (dle tž "MČ") Praha 22-Uhřněves v nkladu 3000 vtisků, kter byl distribuovn do přibližně 3000 domcnost tto MČ, jej starosta M. C. uvedl mimo jin, že vlastnost "vědomě lht nen navrhovateli ciz". K tomu se navc odvolal na 8. stranu tže tiskoviny, kde bez jakhokoliv jinho komentře zveřejnil celostrnkov text anonymnho dopisu z roku 2001, adresovanho tehdejšmu předsedovi KDU-ČSL JUDr. Cyrilu Svobodovi. Anonym měl přitom obsahovat řadu nepravdivch informac očerňujcch navrhovatele. Konkrtně byl obviňovn, že se dopustil podvodu s nslednm nezkonnm obohacenm tm, že provedl rafinovanou několikansobnou směnu sttnho bytu, a že se možn dopustil tž podvodu v řdu milinů tm, že převděl na občansk sdružen OPTIM-EKO, a tm de facto na sebe, pozemky v katastrlnm zem Praha-Šeberov, že se podlel za podivnch okolnost na odstraněn rozestavěn "Křeslick splaškov kanalizace", a že se podlel na "vyhazovn milinů". V předmětnm anonymu bylo nepravdivě uvedeno, že kandidoval v roce 1998 na funkci "poslance do Sentu" a že podvděl voliče klamnm dajem na kandidtce. V zvěru anonymu je uvedeno, že pisatelům jde předevšm o to, aby se navrhovateli nepodařilo zskat poslaneckou imunitu a tak uniknout vyšetřovn. Jako autoři tohoto dopisu jsou uvedeni členov zastupitelstva MČ Praha-Petrovice. Autor člnku však neučinil ždn pokus o zjištěn pravdivosti tohoto anonymu, ač tehdejš starostka MČ Praha-Petrovice, Mgr. M. L., v dopise ze dne 14.10.2001 potvrdila, že předmětn dopis nebyl sepsn členy zastupitelstva.
Dalš nepravdiv člnek měl bt podle navrhovatele publikovn v Petrovickm zpravodaji, vydvanm MČ Praha-Petrovice, kter vyšel dne 3.11.2004 ve zvlštnm vydn v celkovm nkladu 50 000 vtisků, ač běžn nklad čin 2 700 vtisků. V něm byl na str. 8-10 otištěn rozhovor člena redakce a současně člena Rady MČ Praha-Petrovice Ing. P. Ř. s JUDr. M. Č. Tento rozhovor měl podle jeho nzoru zcela čelově a nepravdivě vzbudit dojem, že m ve sv kampani do sentnch voleb hrozit občanům vybudovnm komunikace v trase JVK (krtk verze jihovchodnho dlničnho okruhu). Konkrtně ocitoval větu z odpovědi dr. Č., kter o něm uvedl, že "pan Z. podněcuje obavy občanů jihovchodn Prahy, aby na jejich obavch o zdrav vlastnch dět vydělal destky milinů korun. Projekt JVK by dnes prospěl jenom jemu". K tomu navrhovatel uvedl, že od počtku bojuje proti realizaci komunikace JVK, takže naopak přpadn zisk spojen s jeho vstavbou od počtku odmt. Navrhovatel dle uvedl, že na zvěr uveřejněnho rozhovoru učinil redaktor Ing. P. Ř. shrnut, ve kterm doslova uvedl: "Vaše slova, kter zcela snmaj gloriolu z hlavy pana Z., asi ran mnoho lid, lidi, kteř mu do tto doby věřili a neustle zdůrazňovali, že proti dlnici bojuje nezištně pro blaho ns všech. Bohužel, při hledn informac o dlnici jsme i na jinch mstech našli podobn informace o .... lidsk povaze. Rozčarovn je to i pro mne samotnho. Netušil jsem, že lze z problmu JVK a ze strachu lid udělat vlastn volebn program, pečovat přitom o sv penze a ještě ten problm uměle živit - aby vydržel nejlpe po několik volebnch obdob. Zklamn je to pro mne o to větš, že jsem byl (do dneška) členem občanskho sdružen OPTIM-EKO, kter Ing. Z. vytvořil a vede. Kdysi tady skutečně nebezpeč komunikace v těsn blzkosti našich domovů bylo, a tak jsem stejně jako ostatn členov a přznivci věřil tomu, že utrcm penze, čas a energii pouze pro dobrou věc, a ne pro něč osobn prospěch. Přejme si, aby nakonec vše dobře dopadlo pro obyvatele jihovchodu Prahy.". Z tohoto zvěru navrhovatel dovozuje, že Ing. Ř. se za Petrovick zpravodaj a za petrovickou radnici ztotožnil s vroky JUDr. Č., přihlsil se k nim, a tm dal jeho vrokům značnou vžnost a důležitost.
Navrhovatel v řzen před Nejvyššm sprvnm soudem tvrdil, že těmito tiskovinami byl porušen zkon č. 247/1995 Sb., o volbch do Parlamentu Česk republiky a o změně a doplněn některch dalšch zkonů, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle tž "volebn zkon"), kter v 16 odst. 2 ukld, aby volebn kampaň probhala čestně a poctivě. Uvedl, že neprošel do druhho kola sentnch voleb o pouhch 325 hlasů. Obsadil 3. msto s 13,07 % odevzdanch hlasů, přičemž druh postupujc kandidt, Ing. P. J., obdržel 14,33 % odevzdanch hlasů. Ve volebnm obvodu č. 19 bylo zapsno 102 236 voličů, a pokud by speciln čslo Petrovickho zpravodaje bylo doručeno do 50 000 domcnost a v každ z nich registrovn aspoň jeden volič, je podle jeho nzoru vysoce pravděpodobn, že ovlivnil voliče původně rozhodnut volit navrhovatele v jejich rozhodnut nevolit vůbec nebo ve vběru kandidtů. Pokud by se tak stalo, pouh 1 % takto oslovench voličů čin nejmně 500 osob. Na zkladě tto vahy pak čin zvěr vše uveden.
Nejvyšš sprvn soud si vyždal stanovisko Sttn volebn komise, kter odkzala na svoje vyjdřen v odpovědi na podn Ing. Z., ve kterm zdůraznila zněn 16 volebnho zkona včetně otzek čestnho a poctivho veden volebn kampaně. Podle nzoru Sttn volebn komise je třeba tuto pravu chpat jako jaksi morln apel na jednotliv kandidujc subjekty, s jehož porušenm nespojuje zkon o volbch do Parlamentu ždnou konkrtn sankci. Sttn volebn komise navrhovatele dle poučila o možnostech npravy cestou občanskoprvn, přpadně trestněprvn, a z hlediska průběhu voleb a jejich vsledků pak cestou sprvnho soudnictv nvrhem podle 87 volebnho zkona.
Nejvyšš sprvn soud provedl dokazovn Uhřněveskm zpravodajem č. 10/2004 a Petrovickm zpravodajem specilnho čsla z 21.10.2004. Zjistil, že Uhřněvesk zpravodaj vydv řad MČ Praha 22 a že je registrovn Ministerstvem kultury, odborem hromadnch sdělovacch prostředků. Za obsahovou a věcnou sprvnost odpovd autor. Pokud jde o Petrovick zpravodaj, zjistil, že vychz 5x ročně a je registrovn Ministerstvem kultury. Vydavatelem je MČ Praha-Petrovice a redaktorem Ing. P. Ř. Zvlštn vydn z řjna 2004 mělo uzvěrku 15.10.2004, do tisku bylo dno 22.10.2004 a vyšlo 3.11.2004 v nkladu 50 000 vtisků.
Nejvyšš sprvn soud dle provedl důkaz kopi dopisu starostky MČ Praha-Petrovice, Mgr. M. L., ze dne 1.10.2001 č. j. 245/2001/Star, ve kterm sděluje tehdejšmu předsedovi KDU-ČSL, že telefonicky o danm materilu (anonymnm nvrhu na vyloučen navrhovatele z KDU-ČSL) hovořila se členy zastupitelstva, a na zkladě toho je zplnomocněna konstatovat, že členov zastupitelstva MČ Praha-Petrovice nejsou autory tohoto materilu. Totž stanovisko oznmila redakci denku Blesk, kter se o uveden anonymn dopis zajmal.
Nejvyšš sprvn soud ze stlho seznamu voličů MČ Praha-Křeslice ověřil, že v seznamu je zapsn pod pořadovm čslem 318 A. Z. s poznmkou, že sm volit. Dle provedl důkaz kopi zpisu o vsledku voleb do Sentu Parlamentu ve volebnm obvodu č. 19, Praha 11, konanch ve dnech 5. a 6.11.2004, podle nějž v prvnm kole voleb z celkovho počtu 25 726 platnch hlasů pro všechny kandidty zskal v pořad prvn J. N. 10 201 hlasů, což představuje 39,65 %, druh P. J. 3 689 hlasů, což představuje 14,33 % a třet A. Z. 3 364 hlasů, což představuje 13,07 %. Kandidti na dalšch mstech zskali menš počet hlasů. Do druhho kola voleb proto postoupili J. N. a P. J.
Nejvyšš sprvn soud nvrhu na zrušen platnosti voleb vyhověl. Opřel se o svou judikaturu (viz Sbrka rozhodnut NSS č. 10, roč. 2004, R 354), kter pro vyhověn nvrhu požaduje 1. protizkonnost, tzn. porušen některch ustanoven volebnho zkona, 2. vztah mezi touto protizkonnost a zvolenm kandidta, jehož volba je napadena volebn stžnost, a 3. zsadn intenzitu tto protizkonnosti, kter ve svch důsledcch mus přinejmenšm vrazně zpochybňovat volbu předmětnho kandidta. Dovodil, že 16 volebnho zkona neupravuje volebn kampaň vyčerpvajcm způsobem, ale vztahuje se toliko na jej posledn zvěrečnou tzv. "horkou" fzi. Volebn kampaň je jednou z forem vkonu zkladnch prv, jakmi jsou předevšm svoboda projevu, prvo na informace, sdružovac prvo, shromažďovac prvo apod. Ustanoven 16 volebnho zkona je konkretizac těchto zkladnch prv a stavnch principů, předevšm principu svobodn soutěže politickch sil v demokratick společnosti a principu rovnosti potřeby volebnho prva. I když 16 odst. 1 volebnho zkona zmiňuje toliko využvn plochy pro vylepen volebnch plaktů, je podle nzoru Nejvyššho sprvnho soudu bez jakchkoliv důvodnch pochybnost zřejm, a to s ohledem na uveden stavn principy, že jde pouze o přklad demonstrativnho nstinu obecně platnho přstupu ke komunikačnm možnostem, jimiž disponuje obec. Vyplv z něho, že při využit všech komunikačnch prostředků v držen obce mus bt respektovn princip rovnosti kandidujcch subjektů. V projednvan věci však podle nzoru Nejvyššho soudu tato zsada respektovna nebyla. K jejmu porušen došlo vydnm Uhřněveskho zpravodaje č. 10/2004 a zvlštnho čsla Petrovickho zpravodaje bezprostředně před konnm prvnho kola sentnch voleb. Informace publikovan v těchto tiskovinch svoj povahou byly podle nzoru Nejvyššho soudu způsobil navrhovatele Ing. A. Z. vrazně poškodit v očch jeho potencionlnch voličů. Konkrtn okolnosti přpadu, a sice vydn zpravodajů těsně před volbami, zjevn jednostrannost prezentovanch nzorů, způsob distribuce, vrazně vyšš nklad mimořdnho vydn Petrovickho zpravodaje apod. přesvědčivě ukazuj, že tento mysl ze strany vydavatele zmněnch periodik sledovn byl.
Nejvyšš sprvn soud dle dospv k zvěru, že povaha informac publikovanch v uvedench zpravodajch se vymyk i požadavkům frovosti volebn kampaně, zformulovanm v 16 odst. 2 volebnho zkona, čmž m konkrtně na mysli otištěn anonymnho dopisu z roku 2001, zejmna když byl bez jakhokoliv komentře vydvn za dopis členů zastupitelstva MČ Praha-Petrovice, aniž by autorstv těchto členů bylo ověřeno. Nejvyšš sprvn soud dle dovodil vztah mezi porušenm volebnho zkona a zvolenm J. N. Odvolal se na nlez stavnho soudu, sp. zn. I. S 526/98, ze kterho plyne, že při hodnocen porušen volebnho zkona nejde o to, zda k porušen došlo objektivně či subjektivně, nbrž že každ přpad je nutno hodnotit materilně, individulně a s přihldnutm ke všem konkrtnm okolnostem. Proto nen rozhodujc, zda se zvolen kandidt na porušen volebnho zkona jakkoliv podlel, ať přmo či nepřmo. Důležit je, že v danm přpadě navrhovatel skončil v sentnch volbch na třetm mstě s rozdlem 325 hlasů od kandidta, kter se umstil na druhm mstě. Těsn rozdl hlasů, o kter navrhovatel nepostoupil do druhho kola, mohl bt podle nzoru Nejvyššho sprvnho soudu skutečně zapřčiněn okolnostmi, v nichž Nejvyšš sprvn soud spatřuje porušen volebnho zkona. Pokud by k tto protizkonnosti nedošlo, mohl by navrhovatel relně postoupit do 2. kola voleb, v jehož rmci nelze vyloučit ani šance na jeho zvolen; mezi porušenm volebnho zkona a mezi zvolenm kandidta proto "určit vztah" existuje.
Konečně se Nejvyšš sprvn soud zabval i otzkou posouzen intenzity protizkonnosti. Uvedl, že za situace, kdy se navrhovatel nedostal do druhho kola sentnch voleb pro relativně těsn rozdl chybějcch hlasů, je intenzita protizkonnosti nutn pro konstatovn neplatnosti voleb přirozeně nižš než v přpadě vraznho rozdlu hlasů.
II.
Obsah opravnho prostředku
stavnmu soudu bylo dne 13.12.2004 doručeno podn Občansk demokratick strany (dle tž "navrhovatelka") označen jako "opravn prostředek ve věci ověřen volby sentora podle čl. 87 odst. 1 psm. e) stavy Česk republiky a 85 a nsl. zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, v platnm zněn". Toto podn bylo pak doplněno podnm doručenm 20.12.2004 a označenm jako "doplněn opravnho prostředku o nov skutečnosti". V něm navrhovatelka uvd, že dne 14.12.2004 mandtov a imunitn vbor Sentu přijal usnesen, ve kterm v bodu II. konstatoval, že nemohl ověřit mandt za volebn obvod č. 19, Praha 11, s ohledem na skutečnost, že Nejvyšš sprvn soud rozhodl svm usnesenm č. j. Vol 10/2004-24, že volby v tomto obvodu jsou neplatn.
Navrhovatelka v opravnm prostředku zpochybnila všechna vchodiska, o kter opřel sv rozhodnut Nejvyšš sprvn soud. Pokud jde o protizkonnost, tak předevšm broj proti extenzivnmu vkladu 16 odst. 1 volebnho zkona tak, jak byl pojat Nejvyššm sprvnm soudem. Volebn zkon v 16 odst. 1 zmiňuje pouze plochy pro vylepovn volebnch plaktů. Přitom z textu zkona nevyplv, že by šlo o demonstrativn či přkladn včet. Proto zvěr, že se toto ustanoven vztahuje na jakkoliv komunikačn možnosti, ktermi disponuje obec, nem ždnou oporu v zkonnm textu. Zmněn ustanoven je třeba vykldat ve světle zsady zakotven v čl. 2 odst. 4 stavy Česk republiky (dle jen "stava") a čl. 2 odst. 2 (sprvně m bt čl. 2 odst. 3) Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"), tj., že každ může činit, co mu zkon nezakazuje, a nikdo nesm bt nucen činit, co mu zkon neukld, a zsady zakotven v čl. 2 odst. 3 stavy a čl. 2 odst. 4 Listiny (sprvně m bt čl. 2 odst. 2 Listiny), tj., že sttn moc může bt vykonvna jen v přpadech, mezch a způsobem, kter stanov zkon. Proto podle jejho nzoru nelze citovan ustanoven vykldat tak, že by dopadalo i na periodika vydvan obc.
Nesouhlas ani se zvěrem Nejvyššho sprvnho soudu, že došlo k porušen 16 odst. 2 volebnho zkona, podle kterho volebn kampaň mus probhat čestně a poctivě, zejmna nesm bt zveřejněny nepravdiv daje o subjektech voleb. Podle jejho nzoru je kritrium čestnosti a poctivosti do určit mry subjektivnm, a je proto třeba posuzovat je ve vztahu k subjektu. Nesouhlas se zvěrem Nejvyššho sprvnho soudu, že nen rozhodujc, zda se vůbec zvolen kandidt na porušen volebnho zkona (byť i nepřmo) podlel. Z citovanho nlezu stavnho soudu, sp. zn. I. 526/98 podle jejho nzoru vyplv zcela opačn zvěr. Za zsadn však považuje, že z 16 odst. 2 volebnho zkona plyne, že za nečestn a nepoctiv jednn lze považovat pouze uvděn nepravdivch dajů o kandidtech a politickch stranch. Pokud v řzen nebyla prokzna pravdivost či nepravdivost uvděnch dajů, nemohl soud dospět k zvěru o naplněn hypotzy prvn normy obsažen v 16 odst. 2 volebnho zkona. Dle navrhovatelka s odkazem na uveden nlez stavnho soudu zdůrazňuje svobodu projevu a prvo na informace, zaručen v čl. 17 Listiny. Upozornila, že volebn zkon byl novelizovn a v 16 odst. 5 byl zrušen zkaz volebn agitace poslednch 48 hodin před volbami, čmž došlo k dalš liberalizaci volebnho boje ve prospěch svobody projevu. Podle jejho nzoru mus bt jinak vgn a nejasn ustanoven 16 odst. 2 volebnho zkona vykldno vrazně restriktivně. Jin vklad zakld porušen svobody projevu a prva na informace, porušen subjektivnho prva kandidta bt volen a prva voličů, aby je v zastupitelskm sboru zastupoval jimi zvolen kandidt.
Z hlediska komparativnho navrhovatelka poukzala na problematiku porušovn volebnch předpisů při ukrajinskch prezidentskch volbch v listopadu 2004 a na rozhodnut Spolkovho stavnho soudu (BVerfGE, sv. 103, s. 111n. z 8.2.2001), ve kterm se tento soud zabval souladem čl. 78 odst. 2 stavy Hesenska se Zkladnm zkonem Spolkov republiky Německo a v tto souvislosti podal restriktivn vklad pojmu "jednn proti dobrm mravům", kter ovlivňuje volebn vsledek.
Navrhovatelka dle namt, že rozhodnut Nejvyššho sprvnho soudu je zcela nepřezkoumateln v t čsti, kde hodnot vztah mezi j tvrzenou protizkonnost a zvolenm J. N. Podle jejho nzoru průběh a vsledky voleb ve volebnm obvodu č. 19 vedou k zvěru, že je vyloučen, že by existoval vztah mezi tvrzenm porušenm volebnho zkona a vsledkem voleb. Nejvyšš sprvn soud tak vychz pouze z ničm nedoložen domněnky, že těsn rozdl hlasů mohl bt skutečně zapřčiněn uvedenou protizkonnost, nijak však neargumentuje, zda skutečně byl způsoben. Navrhovatelka dovozuje, že pod volebn kampan třeba chpat obdob 16 dnů přede dnem voleb, nikoli např. cel volebn obdob nebo rok před volbami. Přitom problm, o kter jde, je diskutovn několik let, a to velmi ostrm tnem, ze kterho nevybočuj ani sporn materily. Proto je pravděpodobnost jejich vlivu na chovn a nzory voličů miziv. Rovněž tak z vsledků voleb nelze dovodit jin zvěr, ať již srovnnm vsledků 1. a 2. kola voleb v obvodu č. 19 nebo srovnnm vsledků KDU-ČSL v dalšch pražskch sentnch obvodech, stejně jako v obecnch volbch z roku 2002. V tto souvislosti navrhovatelka kromě prvn argumentace argumentuje i skutkově, když zpochybňuje vznam předmětnch textů v uvedench zpravodajch. Zejmna zdůrazňuje, že obě periodika, jejichž obsah nemohl J. N. nijak ovlivnit, reaguj na prvn vydn prvnho čsla Kurra jihovchodn Prahy, vydvanho MČ Praha-Křeslice, jejmž je Ing. A. Z. starostou. Toto prvn čslo bylo vydno 29.9.2004 v nkladu 50 000 vtisků, a hned na prvn straně je člnek s titulkem "O čem starostov C., N. a Š. mlč?". Člnky publikovan v Uhřněveskm zpravodaji a Petrovickm zpravodaji jsou pouze reakc na tyto a jin informace, kter Ing. A. Z. uvd. K tomu pak navrhuje k důkazu vyslechnout starosty MČ Uhřněves a Petrovic. Dle uvd, že řjnov čslo Petrovickho zpravodaje přmo s volbami nesouvis. Prohlšen starostů jen vysvětluje někter skutečnosti, přičemž zdůrazňuje, že sm Ing. Z. v jednom ze svch letků s datem 2.10.2004 (ač mělo bt podle navrhovatelky sprvně 2.11.2004), nazvanm "Bezohlednost toků proti mně se stupňuje", uvd, že by se k prohlšen starostů rd připojil. Přitom je zřejm, že jde o subjektivn nzor starostů, nikoli objektivn informaci. Vysok nklad byl dohodnut všemi starosty, přičemž počet 50 000 kusů odpovd počtu domcnost v obcch (zřejmě m bt MČ), jejichž starostov prohlšen podepsali. K materilu na s. 8 - 10 Petrovickho zpravodaje navrhla stěžovatelka důkazy, kter by prokzaly pravdivost tvrzen v rozhovoru Ing. P. Ř. s JUDr. M. Č. Dle poukzala na to, že prvě Ing. Z. byl tm, kdo v druhm čsle Kurra jihovchodn Prahy (tž v nkladu 50 000 vtisků) jednoznačně vyzv občany, aby mu dali svůj hlas. Pokud proto došlo k porušen zkona, tak na obou stranch, a podle principu nemo turpitudinem suam allegare potest (nikdo se nemůže dovolvat vlastn nepoctivosti) nemělo bt rozhodnuto o neplatnosti voleb.
Navrhovatelka rovněž zpochybňuje kritrium intenzity protizkonnosti, kter použil Nejvyšš sprvn soud ke zdůvodněn svho rozhodnut, protože dovodil, že intenzita protizkonnosti nutn pro konstatovn neplatnosti voleb je přirozeně nižš tam, kde je těsn vsledek voleb, než v přpadě vraznho rozdlu hlasů. Podle jejho nzoru toto kritrium neposkytuje ždn pevn měřtko a předevšm v ždnm přpadě nevyplv ze zkona. Kromě toho Nejvyšš sprvn soud postupoval v rozporu s tmto kritriem, kter si sm stanovil, když je vymezil tak, že intenzitu protizkonnosti je třeba vztahovat k osobě toho kandidta, kter byl zvolen, přitom ji však sm vztahuje k osobě Ing. A. Z., tedy kandidta nezvolenho.
Navrhovatelka dle vytk Nejvyššmu sprvnmu soudu, že svm postupem znemožnil J. N. čast na řzen. Nvrh na rozhodnut o neplatnosti voleb spolu s vzvou k vyjdřen adresoval do Sentu Parlamentu Česk republiky. Tak se stalo, že J. N. byl nvrh na vysloven neplatnosti voleb doručen až 7.12.2004, tedy pot, co soud ve věci již rozhodl. Neměl tedy možnost se k věci vyjdřit. V nvaznosti na tuto okolnost navrhovatelka v doplněn opravnho prostředku ještě upozorňuje na zcela odlišn postup Nejvyššho sprvnho soudu v řzen, kter je napadeno tmto opravnm prostředkem, a v řzen, kde rozhodoval o nvrhu Komunistick strany Čech a Moravy na neplatnost voleb konanch 12. a 13. listopadu 2004 ve volebnm obvodu č. 31 (st nad Labem). Hlavn nesrovnalost spatřuje v tom, že zde provděl Nejvyšš sprvn soud obshl dokazovn, zatmco v přpadě J. N. mu nedal ani přležitost se k nvrhu na neplatnost volby vyjdřit.
III.
Řzen před stavnm soudem
stavn soud si vyždal vyjdřen častnků a vedlejšho častnka řzen, kter pro tento typ řzen definuje speciln ustanoven 88 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu (dle jen "zkon o stavnm soudu").
Za Sent Parlamentu Česk republiky se k nvrhu vyjdřil jeho předseda MUDr. Přemysl Sobotka. Ve vyjdřen stručně rekapituluje stav věci a obsah opravnho prostředku, kter směřuje proti usnesen Nejvyššho sprvnho soudu ze dne 3.12.2004, kterm bylo rozhodnuto, že volby do Sentu Parlamentu Česk republiky konan ve volebnm obvodu č. 19 ve dnech 5. a 6.11.2004 a ve dnech 12. a 13.11.2004 jsou neplatn. Popisuje průběh jednn o ověřen sporn volby do Sentu. Uvedl, že na ustavujc schůzi v ptm funkčnm obdob v rmci bodu "zprva mandtovho a imunitnho vboru o vsledku zkoumn, zda byli jednotliv sentoři platně zvoleni", vzal Sent na vědom 54 hlasy všech přtomnch sentorů usnesen mandtovho a imunitnho vboru č. 11 ze dne 14.12.2004 k tto otzce. Tm plně respektoval rozhodnut Nejvyššho sprvnho soudu.
Za Nejvyšš sprvn soud se vyjdřila předsedkyně jeho sentu JUDr. D. N. K procesn strnce uvedla, že nvrh byl podn předčasně, a proto by měl bt odmtnut podle 43 odst. 1 psm. e) zkona o stavnm soudu jako nepřpustn. Tento nedostatek podle jejho nzoru nebyl odstraněn doplněnm podn ze dne 20. prosince 2004, protože nejde o rozšřen odůvodněn původnho nvrhu, ale o zcela nov nvrh, o kterm mus bt rozhodnuto samostatně. Je však v kompetenci stavnho soudu, jak bude v tomto bodě postupovat. To se projevilo i v jejm zvěrečnm nvrhu, kde již na odmtnut netrv.
Dle objasnila důvody doručen nvrhu na vysloven neplatnosti voleb zvolenmu sentorovi J. N. na adresu Sentu. Uvedla, že Nejvyšš sprvn soud vychzel z dřvějš zkušenosti s doručovnm v obdobnch věcech, kdy se tento způsob ukzal jako efektivn. Z ředn činnosti mu bylo znmo, že zvolen sentoři maj v objektech Sentu již od vyhlšen vsledků voleb svou kancelř. U stnho jednn Nejvyšš sprvn soud podotkl, že sentorsk mandt se nabv zvolenm a je jen těžko představiteln, aby zvolen funkcionř začal vykonvat svoji funkci podstatně později. V každm přpadě však tato skutečnost sama o sobě nemůže bt důvodem pro vyhověn opravnmu prostředku, a to s ohledem na apelačn povahu řzen před stavnm soudem.
Nejvyšš sprvn soud nesouhlas s tvrzenm navrhovatelky, že protizkonně dovodil, že ustanoven 16 odst. 1 volebnho zkona se vztahuje nejen na volebn plakty, ale i na ostatn komunikačn možnosti v držen obce. Jde o stavně konformn interpretaci, vychzejc z principu politick plurality, zakotven v čl. 21 odst. 4 a čl. 22 Listiny, a respektujc hierarchick uspořdn a vnitřn souladnost prvnho řdu, podle nž zkon toliko konkretizuje stavn principy. Vklad tohoto zkonnho ustanoven tak, jak jej podala navrhovatelka, označil za absurdn a protistavn.
Ve svm vyjdřen, kter doplnil přednesem při jednn, klade hlavn důraz na neutralitu sttu ve volbch, ačkoliv v odůvodněn svho rozhodnut se touto otzkou vůbec nezabval. Považuje za klčov, že se jedn o veřejn prostředky financovan z veřejnch zdrojů, a v nich je nutno trvat na objektivitě zpravodajstv a umožněn všem kandidujcm subjektům se vyjdřit. Jin přstup by znamenal porušen stavnho principu politick neutrality sttu (čl. 2 odst. 1 Listiny). Pokud jde o 16 odst. 2 volebnho zkona, považuje interpretaci tohoto ustanoven navrhovatelkou za nepřm popřen prva volebnho soudu hodnotit korektnost voleb, což je v rozporu i s čl. 3.3 psm. d) Kodexu dobrch praktik při volbch, přijatho Bentskou komis při Radě Evropy. Nzor, že aplikace tohoto ustanoven jako důvodu neplatnosti volby může ohrožovat princip svobodn soutěže politickch sil, považuje za nepatřičn. K tomuto zvěru navrhovatelkou citovan rozhodnut Spolkovho stavnho soudu Spolkov republiky Německo (viz vše), jakož i dalš německ judikatury v tto věci naopak považuje za potvrzen prvnch vchodisek, na nichž je založeno jeho rozhodnut. Spolkov stavn soud Spolkov republiky Německo totiž ve svm rozhodnut, a to i s odkazem na dřvějš německou judikaturu v tto věci, prohlsil za stavně souladn, aby volebn soud měl oprvněn prohlsit neplatnost voleb z důvodu "nesprvnost v procesu voleb a trestnho jednn nebo jednn poškozujcho dobr zvyky (mravy), kter ovlivňuj volebn vsledek.". Dle z německ judikatury vyplv, že proces vytvřen vůle lidu mus probhat nezvisle na sttu a z principu svobody voleb a z prva politickch stran na rovnost šanc vyplv zkaz ovlivňovn volebnho boje veřejnou prac vldy. V opačnm přpadě je ohrožena platnost voleb.
Pokud jde o nmitku nepřezkoumatelnosti napadenho rozhodnut, JUDr. N. uvedla, že v sentnch volbch je nutno samostatně posuzovat obě kola voleb. Volebn zkon rozlišuje mezi nvrhem na neplatnost voleb a nvrhem na neplatnost volby kandidta. V danm přpadě byla posuzovna neplatnost předevšm prvnho kola voleb a jejich možnho dopadu na vsledky druhho kola. Neplatnost voleb nebyla tedy posuzovna ve vztahu k osobě zvolenho kandidta, ale k porušen volebnho procesu způsobem, kter mohl ovlivnit celkov vsledky voleb. Přpadn porušen volebnho zkona Ing. A. Z. při jeho volebn kampani na věc nemůže mt vůbec ždn vliv.
Konečně se v zvěru vypořdv s nmitkou odlišnho postupu v tto věci proti postupu ve věci nvrhu KSČM na neplatnost voleb ve volebnm obvodu č. 31 v st nad Labem. V uvedenm řzen totiž bylo prověřovno tvrzen porušen volebnch předpisů při vlastnm volebnm aktu, kter nebylo možn prověřit jinak než vslechem osob tomuto aktu přtomnch. V takovm přpadě bylo proto namstě opuštěn zsady nenařizovn jednn podle 90 odst. 3 soudnho řdu sprvnho (dle jen "s. ř. s.").
Zvěrem navrhla, aby stavn soud opravn prostředek zamtl.
K věci se dle vyjdřil prostřednictvm svho zstupce vedlejš častnk J. N. Ztotožnil se s nvrhem navrhovatelky a zdůraznil, že se nepodlel na publikaci tiskovin (Uhřněveskho zpravodaje a Petrovickho zpravodaje), kter podle nzoru Nejvyššho sprvnho soudu mohly mt vliv na vsledek voleb. Odvolal se na nzor vysloven v nlezu stavnho soudu sp. zn. I. S 526/98, že nelze nezohlednit mru porušen volebnho zkona kandidtem, jehož volba byla prohlšena za neplatnou.
K opravnmu prostředku se vyjdřil i Ing. A. Z., a to jednak sm a jednak prostřednictvm svho prvnho zstupce. Vzhledem k tomu, že okruh častnků tohoto zvlštnho řzen je v zkoně o stavnm soudu taxativně vymezen (viz sub V.), nemohlo s nm bt jako s častnkem řzen jednno.
IV.
Dokazovn před stavnm soudem
stavn soud provedl dokazovn spisem Nejvyššho sprvnho soudu sp. zn. Vol 10/2004, jehož součst jsou listinn důkazy, na kter odkazuje usnesen tohoto soudu ze dne 3.12.2004 č. j. Vol 10/2004-24. Z listinnch důkazů předložench při řzen před Nejvyššm sprvnm soudem pak nad rmec zjištěn uvedench pod bodem I. tohoto nlezu konstatoval obsah nedatovanho letku s nzvem "A. Z.: Proti pomluvm se musm brnit!", kterm Ing. Z. reagoval na člnky řjnovho čsla Uhřněveskho zpravodaje, a letku z 2.10.2004 s nzvem "A. Z.: Bezohlednost toků proti mně se stupňuje!", kterm Ing. Z. reagoval na člnky specilnho čsla Petrovickho zpravodaje.
Z usnesen mandtovho a imunitnho vboru Sentu z jedenct schůze ze dne 14.12.2004 stavn soud zjistil, že nebyl ověřen mandt za volebn obvod č. 19, Praha 11, s ohledem na skutečnost, že Nejvyšš sprvn soud rozhodl svm usnesenm č. j. Vol 10/2004-24, že volby v tomto obvodu jsou neplatn. O tomto usnesen podal sentor J. H. zprvu na prvn schůzi Sentu 5. funkčnho obdob konan 15.12.2004 a usnesenm Sentu byla zprva mandtovho a imunitnho vboru o vsledku ověřen platnosti volby sentorů vzata na vědom. Z přepisu stenografickho zznamu jednn 1. schůze 5. funkčnho obdob Sentu konanho 15.12.2004 bylo zjištěno, že pro uveden usnesen hlasovalo všech 54 přtomnch sentorů.
Z dopisnch oblek předložench navrhovatelkou a z doručenek nachzejcch se ve spise Nejvyššho sprvnho soudu stavn soud zjistil, že vzva Nejvyššho sprvnho soudu k vyjdřen k nvrhu na rozhodnut o neplatnosti voleb do Sentu konanch ve volebnm obvodu č. 19 ve dnech 5. a 6.11.2004 a ve dnech 12. a 13.11.2004 byla J. N. doručovna poštovn zsilkou zaslanou doporučeně do vlastnch rukou na adresu "Sent Parlamentu, k rukm p. J. N., Valdštejnsk nm. 7/4, 118 01 Praha 1". Tuto zsilku převzala pracovnice Kancelře Sentu, pan S., dne 23.11.2004. Usnesen Nejvyššho sprvnho soudu ze dne 3.12.2004 č. j. Vol 10/2004-24 bylo doručovno J. N. poštovn zsilkou doporučeně na adresu "J. N., Sent Parlamentu, Valdštejnsk nm. 7/4, 118 01 Praha 1". Zsilka byla pro nezastižen adresta uložena dne 6.12.2004 a J. N. tuto zsilku převzal dne 9.12.2004.
Z č. 1 ročnku 1 ze zř 2004 a z č. 2 ročnku 1 z listopadu 2004 periodika s nzvem Kurr jihovchodn Prahy bylo zjištěno, že je vydala městsk čst Praha-Křeslice, oboje v nkladu 50 000 vtisků. Obě periodika se vždy na třech stranch ze čtyř zabvaj v různch člncch jihovchodnm obchvatem Prahy. V č. 1 se jedn o vodnk Ing. A. Z. a jm podepsan člnek "Pozor: Projekt JVK pokračuje", člnek "O čem starostov C., N. a Š. mlč?" podepsan "členov zastupitelstva městsk čsti Praha-Křeslice", člnek "Jak veden pražsk radnice udržuje pražsk starosty v poslušnosti", podepsan značkou -am-, člnek "Jak probhalo jednn pražskho zastupitelstva o křižovatce", podepsan značkou v.k., člnek "Co obětujeme za hypermarkety v Šeberově", podepsan J. P., a člnek "Obchodn řetězce proti občanům", podepsan "občan Petrovic". V č. 2 se jedn o vodnk Ing. A. Z., nepodepsan člnky "Studie rozvoje jihovchodu Prahy", "Informace o komunikaci v trase JVK" a "Brgermeister slibuje, co nespln!", člnek "Ing. A. Z.: "Pokud budu sentorem, můj hlas za zchranu jihovchodn Prahy bude mnohem vc slyšet", podepsan A. M., člnek "Sentor se mus nebt", podepsan P. P., a člnek "Zůstanou dol Botiče a Pitkovickho potoka veřejně přstupn?", podepsan "Členov zastupitelstva MČ Praha-Křeslice: Ing. F. P., CSc., V. K., K. Š., M. K., T. P., H. M.", v němž se mimo jin pojednv o koupi pozemků JUDr. Č., kter jsou v majetku sttu a na kterch m městsk čst Praha-Křeslice plnovat vsadbu lesa. V vodu tohoto čsla je tak zprva o tom, že se č. 1 periodika podle informac redakce nedostalo ke všem čtenřům. Ve spodn čsti prvn strany je rovněž informace, že Zastupitelstvo městsk čsti Praha-Křeslice schvlilo vydvn Kurru jihovchodn Prahy za podmnky, že nklady budou hrazeny z darů nebo reklamy, přičemž v průběhu lta se sešly potřebn prostředky z čelovho sponzorskho daru.
Z listiny s nzvem "Zznam z jednn starostů konanho dne 19. řjna 2004" bylo zjištěno, že jednn uspořdal starosta městsk čsti Praha-Petrovice doc. S. a byla na něm diskutovna i otzka informovn obyvatel o dlničnm okruhu ze strany starosty městsk čsti Praha-Křeslice Ing. Z. prostřednictvm prvnho čsla periodika Kurr jihovchodn Prahy. Bylo dohodnuto, že na nkladech na vydn specilnho čsla periodika Petrovick zpravodaj, kter mělo bt odezvou na dlouhodobou kampaň vedenou starostou Z., se všechny zastoupen obce budou podlet dle počtu vtisků, kter běžně vydvaj ve svm obvodě. Zznam byl zapsn Ing. A. S., tajemnic řadu městsk čsti Praha-Petrovice, a jsou na něm tři nečiteln podpisy.
Dotazem na Ministerstvu kultury si stavn soud ověřil, že vydavatelem Uhřněveskho zpravodaje je Mstn řad Praha 10-Uhřněves, vydavatelem Petrovickho zpravodaje je městsk čst Praha-Petrovice a vydavatelem Kurra jihovchodn Prahy je městsk čst Praha-Křeslice.
Dle byly od Ministerstva vnitra vyždny vsledky voleb do Sentu, kter se konaly na zem Prahy ve dnech 5. a 6.11.2004 a 12. a 13.11.2004, jakož i vsledky voleb do Zastupitelstva hlavnho města Prahy a do zastupitelstev městskch čst nležejcch do volebnho obvodu č. 19 pro volby do Sentu konan ve dnech 1. a 2.11.2002.
Z přlohy usnesen Sttn volebn komise ze dne 8.11.2004 č. 41 stavn soud zjistil, že ve dnech 5. a 6.11.2004 (tedy v prvnm kole voleb) se na zem Prahy konaly volby do Sentu v obvodech č. 19 - Praha 11, č. 22 - Praha 10, a č. 25 - Praha 6 s nsledujcmi vsledky:
+---------------+------------------+-----------------------------+----------------+ |Volebn obvod | Počet zapsanch | Počet odevzdanch řednch | Počet platnch | | č. | voličů | oblek | hlasů | +---------------+------------------+-----------------------------+----------------+ | 19 | 102.236 | 25.880 | 25.726 | +---------------+------------------+-----------------------------+----------------+ +-------------------------+---------------------+-----------+------------+ | Kandidt | Přihlšen volebn | Hlasů | V % | | | stranou | | | +-------------------------+---------------------+-----------+------------+ | J. N. | ODS | 10.201 | 39,65 | +-------------------------+---------------------+-----------+------------+ | Ing. P. J. | SNK sdružen | 3.689 | 14,33 | | | nezvislch | | | +-------------------------+---------------------+-----------+------------+ | Ing. A. Z. | KDU-ČSL | 3.364 | 13,07 | +-------------------------+---------------------+-----------+------------+ | J. D. | KSČM | 3.085 | 11,99 | +-------------------------+---------------------+-----------+------------+ | Mgr. D. K. | Cesta změny | 3.011 | 11,70 | +-------------------------+---------------------+-----------+------------+ | MUDr. I. D., CSc. | ČSSD | 2.131 | 8,28 | +-------------------------+---------------------+-----------+------------+ | Ing. P. H. | NEZVISL | 245 | 0,95 | +-------------------------+---------------------+-----------+------------+ +-----------------+-------------------+----------------------------+----------------+ |Volebn obvod č. | Počet zapsanch | Počet odevzdanch řednch | Počet platnch | | | voličů | oblek | hlasů | +-----------------+-------------------+----------------------------+----------------+ | 22 | 95.177 | 29.048 | 28.890 | +-----------------+-------------------+----------------------------+----------------+ +---------------------------------+-----------------------------+--------+----------+ | Kandidt | Přihlšen volebn stranou | Hlasů | V % | +---------------------------------+-----------------------------+--------+----------+ | Ing. J. M., CSc. | ODS | 10.068 | 38,84 | +---------------------------------+-----------------------------+--------+----------+ | J. Š. | Strana zelench | 7.137 | 24,70 | +---------------------------------+-----------------------------+--------+----------+ | MUDr. M. A., CSc. | ČSSD | 3.425 | 11,85 | +---------------------------------+-----------------------------+--------+----------+ | RSDr. K. H. | KSČM | 2.864 | 9,91 | +---------------------------------+-----------------------------+--------+----------+ | MUDr. M. K. | Evropšt demokrat | 2.383 | 8,24 | +---------------------------------+-----------------------------+--------+----------+ | Prof. Ing. L. M., CSc. | KDU-ČSL | 1.811 | 6,26 | +---------------------------------+-----------------------------+--------+----------+ | Bc. B. M. | ODA | 538 | 1,86 | +---------------------------------+-----------------------------+--------+----------+ | J. B. | Balbnova poetick strana | 429 | 1,48 | +---------------------------------+-----------------------------+--------+----------+ | Mgr. A. G. | NEZVISL | 191 | 0,66 | +---------------------------------+-----------------------------+--------+----------+ | Mgr. J. S. | Česk hnut za nrodn | 44 | 0,15 | | | jednotu | | | +---------------------------------+-----------------------------+--------+----------+ +--------------+-------------------------+-------------------+----------------------+ |Volebn obvod | Počet zapsanch voličů | Počet odevzdanch | Počet platnch hlasů | | č. | | řednch oblek | | +--------------+-------------------------+-------------------+----------------------+ | 25 | 90.499 | 31.945 | 31.763 | +--------------+-------------------------+-------------------+----------------------+ +-----------------------+---------------------------+---------+-----------+ | Kandidt |Přihlšen volebn stranou | Hlasů | V % | +-----------------------+---------------------------+---------+-----------+ | K. S. | US-DEU | 10.547 | 33,20 | +-----------------------+---------------------------+---------+-----------+ | Ing. M. K. | ODS | 10.495 | 33,04 | +-----------------------+---------------------------+---------+-----------+ | RNDr. V. E., CSc. | KSČM | 4.691 | 14,76 | +-----------------------+---------------------------+---------+-----------+ | Doc. J. K. | KDU-ČSL | 3.455 | 10,87 | +-----------------------+---------------------------+---------+-----------+ | Ing. J. T. | ČSSD | 1.914 | 6,02 | +-----------------------+---------------------------+---------+-----------+ | Z. R. | Strana zdravho rozumu | 447 | 1,40 | +-----------------------+---------------------------+---------+-----------+ | J. S. | NEZVISL | 214 | 0,67 | | | | | | +-----------------------+---------------------------+---------+-----------+
Z přlohy usnesen Sttn volebn komise ze dne 15.11.2004 č. 42 stavn soud zjistil, že ve druhm kole voleb do Sentu konanch na zem Prahy byly vsledky voleb nsledujc.
+-------------+-----------------------+---------------------------+-----------------+ |Volebn obvod| Počet zapsanch voličů| Počet odevzdanch řednch| Počet platnch | | č. | | oblek | hlasů | +-------------+-----------------------+---------------------------+-----------------+ | 19 | 102.149 | 19.003 | 18.907 | | | | | | +-------------+-----------------------+---------------------------+-----------------+ +-----------------------+--------------------------+----------+-----------+ | Kandidt |Přihlšen volebn stranou | Hlasů | V % | +-----------------------+--------------------------+----------+-----------+ | J. N. | ODS | 10.407 | 55,04 | +-----------------------+--------------------------+----------+-----------+ | Ing. P. J. |SNK sdružen nezvislch | 8.500 | 44,95 | +-----------------------+--------------------------+----------+-----------+ +-------------+-----------------------+---------------------------+-----------------+ |Volebn obvod| Počet zapsanch voličů| Počet odevzdanch řednch| Počet platnch | | č. | | oblek | hlasů | +-------------+-----------------------+---------------------------+-----------------+ | 22 | 95.189 | 24.105 | 24.031 | +-------------+-----------------------+---------------------------+-----------------+ +-----------------------+--------------------------+----------+-----------+ | Kandidt |Přihlšen volebn stranou | Hlasů | V % | +-----------------------+--------------------------+----------+-----------+ | J. Š. | Strana zelench | 13.296 | 55,32 | +-----------------------+--------------------------+----------+-----------+ | Ing. J. M., CSc. | ODS | 10.735 | 44,67 | +-----------------------+--------------------------+----------+-----------+ +-------------+-----------------------+---------------------------+-----------------+ |Volebn obvod| Počet zapsanch voličů| Počet odevzdanch řednch| Počet platnch | | č. | | oblek | hlasů | +-------------+-----------------------+---------------------------+-----------------+ | 25 | 90.439 | 26.079 | 25.942 | +-------------+-----------------------+---------------------------+-----------------+ +-----------------------+--------------------------+----------+-----------+ | Kandidt |Přihlšen volebn stranou | Hlasů | V % | +-----------------------+--------------------------+----------+-----------+ | K. S. | US-DEU | 15.088 | 58,16 | +-----------------------+--------------------------+----------+-----------+ | Ing. M. K. | ODS | 10.854 | 41,83 | +-----------------------+--------------------------+----------+-----------+
Z přlohy k usnesen Sttn volebn komise ze dne 4.11.2002 č. 26 stavn soud zjistil, že při volbch do zastupitelstev obc konanch dne 1. a 2.11.2002 byly vsledky voleb Zastupitelstva hlavnho města Prahy nsledujc:
+-----------------------+--------------------------+------------------------+
| Počet volench členů | Počet zapsanch voličů |Počet odevzdanch oblek|
| zastupitelstva | | |
+-----------------------+--------------------------+------------------------+
| 70 | 984.932 | 346.723 |
+-----------------------+--------------------------+------------------------+
+-----------------------------+-----------------------+---------------------+
| Volebn strana | Odevzdan hlasy v % | Zastupitelů |
+-----------------------------+-----------------------+---------------------+
| ODS | 35,54 | 30 |
+-----------------------------+-----------------------+---------------------+
| Sdružen Evropšt demokrat,| 18,37 | 15 |
| nazvisl kandidti | | |
+-----------------------------+-----------------------+---------------------+
| ČSSD | 14,66 | 12 |
+-----------------------------+-----------------------+---------------------+
| KSČM | 10,83 | 8 |
+-----------------------------+-----------------------+---------------------+
| US-DEU | 5,64 | 2 |
+-----------------------------+-----------------------+---------------------+
| Koalice SNK, SZ, SOS | 5,03 | 2 |
+-----------------------------+-----------------------+---------------------+
| KDU-ČSL | 4,56 | 1 |
+-----------------------------+-----------------------+---------------------+
Ostatnch 13 volebnch stran nezskalo ždn mandt.
Vsledky voleb do zastupitelstev městskch čst nležejcch do volebnho obvodu č. 19 pro volby do Sentu byly stavnm soudem zjištěny nsledujc.
Městsk čst Praha 11
+------------------------+-------------------------+------------------------+
| Počet volench členů | Počet zapsanch voličů |Počet odevzdanch oblek|
| zastupitelstva | | |
+------------------------+-------------------------+------------------------+
| 45 | 65.505 | 22.155 |
+------------------------+-------------------------+------------------------+
+-------------------------------+---------------------+---------------------+
| Volebn strana |Odevzdan hlasy v % | Zastupitelů |
+-------------------------------+---------------------+---------------------+
| ODS | 28,72 | 15 |
+-------------------------------+---------------------+---------------------+
| Sdružen nezvislch | 20,97 | 11 |
+-------------------------------+---------------------+---------------------+
| ČSSD | 13,68 | 6 |
+-------------------------------+---------------------+---------------------+
| KSČM | 12,95 | 6 |
+-------------------------------+---------------------+---------------------+
| Sdružen ED, NK | 11,70 | 6 |
+-------------------------------+---------------------+---------------------+
| Sdružen nezvislch kandidtů| 2,46 | 1 |
| - mstn sdružen | | |
+-------------------------------+---------------------+---------------------+
| US-DEU | 5,08 | 0 |
+-------------------------------+---------------------+---------------------+
| KDU-ČSL | 4,07 | 0 |
| | | |
+-------------------------------+---------------------+---------------------+
Dalš dvě volebn strany nezskaly ždn mandt.
Městsk čst Praha-Benice
+------------------------+-------------------------+------------------------+
| Počet volench členů | Počet zapsanch voličů |Počet odevzdanch oblek|
| zastupitelstva | | |
+------------------------+-------------------------+------------------------+
| 7 | 315 | 266 |
+------------------------+-------------------------+------------------------+
+-------------------------------+---------------------+---------------------+
| Volebn strana |Odevzdan hlasy v % | Zastupitelů |
+-------------------------------+---------------------+---------------------+
| ODS | 34,37 | 4 |
+-------------------------------+---------------------+---------------------+
| M. C. | 10,79 | 1 |
| (nezvisl kandidt) | | |
+-------------------------------+---------------------+---------------------+
| K. C. | 9,58 | 1 |
| (nezvisl kandidt) | | |
+-------------------------------+---------------------+---------------------+
| J. L. | 9,47 | 1 |
| (nezvisl kandidt) | | |
+-------------------------------+---------------------+---------------------+
Dalšch 5 nezvislch kandidtů nezskalo ani jeden mandt.
Městsk čst Praha-Doln Měcholupy
+------------------------+------------------------+-------------------------+
| Počet volench členů | Počet zapsanch voličů | Počet odevzdanch oblek|
| zastupitelstva | | |
+------------------------+------------------------+-------------------------+
| 9 | 943 | 553 |
+------------------------+------------------------+-------------------------+
+----------------------------+-------------------------+--------------------+
| Volebn strana | Odevzdan hlasy v % | Zastupitelů |
+----------------------------+-------------------------+--------------------+
| ODS | 65,14 | 7 |
+----------------------------+-------------------------+--------------------+
| ČSSD | 13,42 | 1 |
+----------------------------+-------------------------+--------------------+
| KDU-ČSL | 12,38 | 1 |
| | | |
+----------------------------+-------------------------+--------------------+
Dalš jedna volebn strana nezskala ždn mandt.
Městsk čst Praha 15
+------------------------+-------------------------+------------------------+
| Počet volench členů | Počet zapsanch voličů |Počet odevzdanch oblek|
| zastupitelstva | | |
+------------------------+-------------------------+------------------------+
| 25 | 22.659 | 7.275 |
+------------------------+-------------------------+------------------------+
+----------------------------+-------------------------+--------------------+
| Volebn strana | Odevzdan hlasy v % | Zastupitelů |
+----------------------------+-------------------------+--------------------+
| ODS | 43,08 | 11 |
+----------------------------+-------------------------+--------------------+
| Koalice SZ, SNK | 18,12 | 5 |
+----------------------------+-------------------------+--------------------+
| ČSSD | 17,51 | 5 |
+----------------------------+-------------------------+--------------------+
| KSČM | 9,7 | 2 |
+----------------------------+-------------------------+--------------------+
| US-DEU | 7,76 | 2 |
+----------------------------+-------------------------+--------------------+
| KDU-ČSL | 3,83 | 0 |
+----------------------------+-------------------------+--------------------+
Městsk čst Praha-Kolovraty
+------------------------+-------------------------+------------------------+
| Počet volench členů | Počet zapsanch voličů |Počet odevzdanch oblek|
| zastupitelstva | | |
+------------------------+-------------------------+------------------------+
| 13 | 1.493 | 900 |
+------------------------+-------------------------+------------------------+
+----------------------------+-------------------------+--------------------+
| Volebn strana | Odevzdan hlasy v % | Zastupitelů |
+----------------------------+-------------------------+--------------------+
| ODS | 78.43 | 11 |
+----------------------------+-------------------------+--------------------+
| KSČM | 17,63 | 2 |
+----------------------------+-------------------------+--------------------+
Jeden nezvisl kandidt nezskal ždn mandt.
Městsk čst Praha-Krlovice
+------------------------+-------------------------+------------------------+
| Počet volench členů | Počet zapsanch voličů |Počet odevzdanch oblek|
| zastupitelstva | | |
+------------------------+-------------------------+------------------------+
| 5 | 217 | 115 |
+------------------------+-------------------------+------------------------+
Sdružen nezvislch kandidtů v Praze-Krlovicch, kter
jako jedin zaregistrovalo kandidty, zskalo všechny mandty.
Městsk čst Praha-Křeslice
+------------------------+-------------------------+------------------------+
| Počet volench členů | Počet zapsanch voličů |Počet odevzdanch oblek|
| zastupitelstva | | |
+------------------------+-------------------------+------------------------+
| 7 | 279 | 188 |
+------------------------+-------------------------+------------------------+
+----------------------------+-------------------------+--------------------+
| Volebn strana | Odevzdan hlasy v % | Zastupitelů |
+----------------------------+-------------------------+--------------------+
| Sdružen KDU-ČSL, NK | 52,41 | 4 |
+----------------------------+-------------------------+--------------------+
| Sdružen nezvislch | 22,41 | 2 |
+----------------------------+-------------------------+--------------------+
| Sdružen občanů Křeslic | 16,47 | 1 |
| - sdružen NK | | |
+----------------------------+-------------------------+--------------------+
Dalš jedna volebn strana a jeden nezvisl kandidt
nezskali ždn mandt.
Městsk čst Praha-Nedvěz
+------------------------+-------------------------+------------------------+
| Počet volench členů | Počet zapsanch voličů |Počet odevzdanch oblek|
| zastupitelstva | | |
+------------------------+-------------------------+------------------------+
| 9 | 196 | 123 |
+------------------------+-------------------------+------------------------+
Kandidovalo 7 nezvislch kandidtů, kteř byli všichni
zvoleni.
Městsk čst Praha-Petrovice
+------------------------+-------------------------+------------------------+
| Počet volench členů | Počet zapsanch voličů |Počet odevzdanch oblek|
| zastupitelstva | | |
+------------------------+-------------------------+------------------------+
| 15 | 4.664 | 1.973 |
+------------------------+-------------------------+------------------------+
+-----------------------------+-----------------------+---------------------+
| Volebn strana | Odevzdan hlasy v % | Zastupitelů |
+-----------------------------+-----------------------+---------------------+
| Sdružen občanů Petrovic | 19,24 | 3 |
+-----------------------------+-----------------------+---------------------+
| OPTIM-EKO | 18,91 | 3 |
+-----------------------------+-----------------------+---------------------+
| ODS | 16,29 | 3 |
+-----------------------------+-----------------------+---------------------+
| Sdružen nezvislch | 13,63 | 2 |
+-----------------------------+-----------------------+---------------------+
| ČSSD | 12,22 | 2 |
+-----------------------------+-----------------------+---------------------+
| Občan pro Petrovice | 7,92 | 1 |
+-----------------------------+-----------------------+---------------------+
| KDU-ČSL a nez. obč. | 5,54 | 1 |
| Petrovic | | |
| | | |
+-----------------------------+-----------------------+---------------------+
Dalš dvě volebn strany nezskaly ani jeden mandt.
Městsk čst Praha 22-Uhřněves
+------------------------+-------------------------+------------------------+
| Počet volench členů | Počet zapsanch voličů |Počet odevzdanch oblek|
| zastupitelstva | | |
+------------------------+-------------------------+------------------------+
| 21 | 3.854 | 1.883 |
+------------------------+-------------------------+------------------------+
+----------------------------+-------------------------+--------------------+
| Volebn strana | Odevzdan hlasy v % | Zastupitelů |
+----------------------------+-------------------------+--------------------+
| ODS | 70,02 | 15 |
+----------------------------+-------------------------+--------------------+
| ČSSD | 17,56 | 4 |
+----------------------------+-------------------------+--------------------+
| Sdružen nezvislch | 9,97 | 2 |
+----------------------------+-------------------------+--------------------+
Dalš dvě volebn strany nezskaly ani jeden mandt.
Nvrh navrhovatelky na proveden listinnch důkazů označench jako "přlohy A-D" byl zamtnut pro nadbytečnost, neboť zčsti šlo pouze o tvrzen navrhovatele a zčsti nešlo o důkazy relevantn pro projednvanou věc.
V.
Posouzen podmnek pro řzen před stavnm soudem
stavn soud nejprve posuzoval, zda jsou splněny podmnky řzen, za nichž může jednat a rozhodovat o opravnm prostředku proti rozhodnut ve věci ověřen volby poslance nebo sentora podle čtvrtho oddlu druh čsti zkona o stavnm soudu. Současn hmotněprvn i procesněprvn prava je nejasn, neboť nen zcela jednoznačně určeno, proti čemu m opravn prostředek směřovat. Ustanoven čl. 87 odst. 1 psm. e) stavy a 85 zkona o stavnm soudu odpovdaj prvnmu stavu v době, kdy byly tyto prvn předpisy přijmny. Podle tehdy platnho 47 zkona ČNR č. 54/1990 Sb., o volbch do Česk nrodn rady, vydval Nejvyšš soud Česk republiky na zkladě volebn stžnosti usnesenm pouze sv stanovisko, kter byl povinen zaslat Česk nrodn radě. Jej mandtov a imunitn vbor podle 40 odst. 1 psm. a) zkona ČNR č. 35/1989 Sb., o jednacm řdu Česk nrodn rady, i na zkladě tohoto stanoviska zkoumal, zda jednotliv poslanci Česk nrodn rady byli platně zvoleni, a pot měla na jeho nvrh podle čl. 113 odst. 2 stavnho zkona č. 143/1968 Sb., o československ federaci, platnost volby poslanců ověřit Česk nrodn rada. V tto legislativn situaci bylo logick, že opravn prostředek měl směřovat proti rozhodnut Česk nrodn rady (rozuměj přslušn komory zkonodrnho sboru) o ověřen volby jejho člena.
V současnosti platn prvn prava zsadnm způsobem poslila roli soudnho přezkumu platnosti voleb, kter je nyn svěřen Nejvyššmu sprvnmu soudu. Nejde již o stanovisko obsažen v usnesen, nbrž o usnesen, kterm je rozhodovno ve věci sam o neplatnosti voleb, hlasovn nebo volby kandidta ( 90 odst. 1 s. ř. s. ve spojen s 53 odst. 1 thož zkona). Mandtov a imunitn vbor přslušn komory Parlamentu m potom na zkladě zpisu Sttn volebn komise a přpadně i rozhodnut Nejvyššho sprvnho soudu o vsledku voleb rovněž povinnost zkoumat platnost zvolen. Ani jednac řdy komor Parlamentu, jin zkon či stava samotn v současnosti neřeš, kdo, jakm způsobem, v jakm rozsahu a za jakch okolnost volbu poslance či sentora ověřuje. Tento stav vedl k praxi, kdy komory Parlamentu pouze berou na vědom zprvu svch mandtovch a imunitnch vborů. Proto v tomto posuzovanm přpadě, obdobně jako v přpadě, kter byl řešen stavnm soudem pod sp. zn. I. S 526/98, nerozhodoval Sent tak, že neověřuje volbu dotčenho sentora, ale pouze vzal na vědom zprvu svho mandtovho a imunitnho vboru, v nž se konstatuje, že volba nemohla bt ověřena s ohledem na rozhodnut soudu. Přitom ověřovn volby ryze formlně (tedy vzhledem k jazykovmu vyjdřen) neprovd svm rozhodnutm ani Nejvyšš sprvn soud ani Sttn volebn komise či jin orgn.
Pro srovnn v obdob předvlečn Československ republiky bylo ověřovn volby poslance a sentora přslušnou komorou definovno zcela jinak, než jak tomu bylo za doposud posledn legislativn pravy. Tehdejš volebn soud ověřen definoval tak, že - "verifikace volby poslance jest povahou svoj osvědčenm, že v osobě zvolenho splněny jsou podmnky volitelnosti jeho a že nen důvodů, kter by jej z volitelnosti vylučovaly" (Sbrka zsadnch rozhodnut a usnesen volebnho soudu. III. dl, Praha 1925, usn. č. 119, s. 52). Takov model by v současnosti odpovdal ověřovn splněn podmnek ustanoven čl. 19 odst. 2 stavy a 57 volebnho zkona. Obdobn pojet ověřovn přslušnou komorou Parlamentu naznačil i nlez stavnho soudu sp. zn. I. S 526/1998. V takovm přpadě by se však jednalo o dvě různ a prvně odlišn rozhodnut a stejně tak by se lišila prvn řzen, kter jim předchzela. Zatmco v přpadě ověřovn by se jednalo o veřejnoprvn osvědčen vsledku rozhodnut lidu, popř. voličů danho volebnho obvodu, kter plat, pokud se neprokže opak (je tak možn nov rozhodnut na zkladě obnovy řzen), v přpadě rozhodnut o platnosti volby Nejvyššm sprvnm soudem jde o individuln prvn akt, u kterho plat zsada rei iudicatae. V současn prvn pravě tyto pojmy nejsou dostatečně odlišeny, navc je problematick a zcela zvlštn, že rozhodovn v tto otzce je svěřeno dokonce třem orgnům (nepočtaje zvěry Sttn volebn komise o konečnm vsledku voleb), ačkoli obvykle se uplatňuje rozhodovn jednm orgnem (parlament nebo volebn soud), popř. dvěma orgny (nejdřv však parlament, popř. jeho zvlštn orgn, kter pouze ověřuje, a teprve pot soud).
Podle předmětnho ustanoven zkona o stavnm soudu může opravn prostředek podat poslanec, sentor, přpadně volebn strana, za niž poslanec nebo sentor kandidoval, a to proti rozhodnut, že nebyl platně zvolen, anebo ten, jehož volebn stžnosti podle volebnho zkona bylo vyhověno, a to proti rozhodnut přslušn komory Parlamentu nebo jejho orgnu o ověřen platnosti volby poslance nebo sentora. Nejde tedy o opravn prostředek jen proti rozhodnut přslušn komory Parlamentu, ale tž o opravn prostředek proti rozhodnut, že poslanec nebo sentor nebyl platně zvolen. To lze dovodit i systematickm vkladem celho oddlu, neboť častnkem řzen je podle 88 odst. 1 zkona o stavnm soudu i orgn, kter o neplatnosti zvolen poslance či sentora rozhodl. Podle současn pravy je oprvněn rozhodnut o neplatnosti zvolen přijmout Nejvyšš sprvn soud. Z toho plyne, že opravn prostředek směřuje i proti rozhodnut Nejvyššho sprvnho soudu. Tento vklad lze ostatně vyvodit i z nlezu sp. zn. I. S 526/98 [Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu (dle jen "Sbrka rozhodnut"), svazek 13, nlez č. 27, str. 203; uveřejněn pod č. 70/1999 Sb.], na jehož odůvodněn stavn soud odkazuje. stavn soud konečně uzavr, že předmětnou problematiku je nutn vykldat tak, aby osoby oprvněn podat opravn prostředek nemohly v důsledku problematick zkonn pravy doznat jmy.
Opravn prostředek byl podn Občanskou demokratickou stranou, kter vedlejšho častnka přihlsila k registraci, tedy subjektem, kter je aktivně legitimovn tento prostředek podat. stavnmu soudu byl doručen dne 13.12.2004. Nejasnost a nejednotnost současn prvn pravy se projevuje mimo jin i v otzce včasnosti podn opravnho prostředku, jak na to ve svm vyjdřen poukzal i Nejvyšš sprvn soud. Je nejen otzkou, zda tato lhůta plyne až od usnesen přslušn komory Parlamentu nebo již od rozhodnut Nejvyššho sprvnho soudu v tže věci. Jde i o to, že okruh častnků řzen před Nejvyššm sprvnm soudem je odlišn od okruhu osob oprvněnch podat opravn prostředek (jak o tom bude podrobněji pojednno dle). Zatmco v řzen před Nejvyššm sprvnm soudem jsou častnky řzen navrhovatel, přslušn volebn orgn a ten, jehož volba byla napadena, osobami oprvněnmi podat opravn prostředek jsou navrhovatel v řzen před Nejvyššm sprvnm soudem, ten, jehož volba byla napadena (jinak tž poslanec, sentor), a konečně i volebn strana, za niž kandidoval, jako je tomu v danm přpadě. Vzhledem k tomu, že volebn strana nen ani častnkem řzen před Nejvyššm sprvnm soudem ani členem přslušn komory Parlamentu, tak j ani rozhodnut Nejvyššho sprvnho soudu ani rozhodnut přslušn komory Parlamentu nemůže bt, formlně vzato, nikdy řdně oznmeno. stavn soud tedy konstatuje, že i zde prava zaostala za vvojem volebnho zkonodrstv a lze ji považovat za zbytečně složitou. Vzhledem ke shora naznačenmu stanovisku o nutnosti vykldat nejasn zkonn ustanoven tak, aby osoby oprvněn podat opravn prostředek nemohly doznat v důsledku tto nejasnosti jmy, lze uzavřt, že vzhledem k datu vydn rozhodnut Nejvyššho sprvnho soudu v tto věci (3.12.2004) je nutno desetidenn lhůtu považovat za uplynulou nejdřve na konci dne 13.12.2004. stavn soud proto konstatuje, že byl opravn prostředek podn včas a v ždnm přpadě nelze považovat podn opravnho prostředku za předčasn.
Pokud jde o rozsah přezkumu v rmci řzen o opravnm prostředku, nebylo třeba tuto otzku řešit s ohledem na to, že opravn prostředek napad všechny podstatn důvody usnesen Nejvyššho sprvnho soudu (blže sub II.).
Dle byl posouzen okruh častnků a vedlejšch častnků řzen. Ten je pro tento druh řzen přesně vymezen v ustanovench 87 a 88 zkona o stavnm soudu. Jde o speciln ustanoven ve vztahu k obecnmu ustanoven 28 zkona o stavnm soudu. Z těchto ustanoven vyplv, že častnkem řzen ani vedlejšm častnkem řzen vedenho podle 85 odst. 1 psm. a) zkona o stavnm soudu nen ten, kdo podal nvrh Nejvyššmu sprvnmu soudu na vysloven neplatnosti voleb a jeho nvrhu bylo vyhověno. Jeho čast v řzen nelze dovodit ani z čl. 36 odst. 1 Listiny, neboť jm se zajišťuje ochrana individulnch prv. Předmětem řzen o opravnm prostředku podle oddlu čtvrtho zkona je ochrana volebnho prva obecně, předevšm volebnho vsledku, kter legitimuje Parlament k vkonu jeho kompetenc ve složen, kter održ vůli voličů. Poslnm pravy tto čsti volebnho soudnictv proto nen v prv řadě poskytnut ochrany subjektivnm prvům kandidtů a voličů, nbrž ochrana volebnho řzen či procesu jako celku, čemuž odpovd vymezen okruhu subjektů aktivně legitimovanch k podn nvrhu Nejvyššmu sprvnmu soudu ( 90 odst. 1 s. ř. s.). Ochrana subjektivnho prva v takovm řzen sice nen vyloučena, je však jen reflexem hlavn funkce tohoto řzen. Poslnm tohoto zvlštnho řzen je ochrana volebnho procesu a jeho vsledku, k ochraně subjektivnch prv jsou určeny jin procesn prostředky ochrany prv, jak je předvd např. občansk zkonk, tiskov zkon, zkon o rozhlasovm a televiznm vysln, ale i volebn předpisy v rmci tzv. nmitkovho řzen, vše za použit zsady vigilantibus, non dormientibus iura subveniunt [prvo pomh bdělm, ne spcm (Codex Iustinianus 7, 40 1)]. Zkon v tomto směru je jednoznačn, a proto nevznikl prostor ani pro postup podle 28 odst. 3 zkona o stavnm soudu. Přesto bylo Ing. A. Z. umožněno nahldnut do spisu stavnho soudu, a to v souladu s 63 zkona o stavnm soudu za použit 44 odst. 2 občanskho soudnho řdu, neboť pro to byl na jeho straně shledn vžn důvod.
Podle 15 odst. 1 zkona o stavnm soudu rozhoduj senty stavnho soudu ve věcech podle čl. 87 odst. 1 a 2 stavy, kter nepatř do působnosti plna. Působnost plna je vymezena v 11 odst. 1 zkona, přičemž psmeno k) [do 31.3.2004 psmeno j) - pozn. red.] tohoto ustanoven umožňuje, aby si plnum stavnho soudu vyhradilo k rozhodovn i dalš věci, než kter jsou v 11 odst. 1 zkona vslovně uvedeny. Tohoto zmocněn plnum stavnho soudu využilo a svm usnesenm ze dne 18. prosince 2003, uveřejněnm pod č. 14/2004 Sb., mimo jin stanovilo, že si vyhrazuje rozhodovn o opravnm prostředku proti rozhodnut ve věci ověřen volby poslance nebo sentora podle čl. 87 odst. 1 psm. e) stavy. Protože nvrh napadl stavnmu soudu v době platnosti tohoto usnesen, je o něm přslušn rozhodnout plnum stavnho soudu.
Plnum stavnho soudu proto konstatuje, že jsou splněny podmnky, za nichž může o nvrhu jednat a rozhodnout. Pouze připomn, že stavn soud je přslušn rozhodnout v rozsahu vymezenm stavou a zkonem o stavnm soudu. Toto řzen proto nemůže nahrazovat řzen trestn, přestupkov, občanskoprvn či řzen ve věcech tiskovho prva. Stejně tak tato řzen (např. řzen ve věcech ochrany osobnosti podle 11 a nsl. zkona č. 40/1964 Sb., občansk zkonk, ve zněn pozdějšch předpisů) nemohou sloužit jako procesn prostředek k napaden platnosti voleb.
VI.
Věcn posouzen
Jak již bylo uvedeno, zkladn funkc řzen o opravnm prostředku proti rozhodnut ve věci ověřen volby poslance nebo sentora je zajištěn řdnho proveden voleb. Konkrtněji řečeno - volby maj bt provděny řdně či sprvně v pravidelnch intervalech ("genuine periodic elections...", "d'elections priodiques, honntes..." - čl. 25 Mezinrodnho paktu o občanskch a politickch prvech, starš prava hovořila o čistotě voleb) na zkladě principu obecnho, rovnho, přmho volebnho prva tajnm hlasovnm při respektovn svobodn volby občanů. To je zkladn měřtko mezinrodnho standardu svobodnch a demokratickch voleb. kolem stavnho soudu v tomto konkrtnm přpadě nen hodnotit, zda naše prava volebnho soudnictv odpovd všem požadavkům stavnho pořdku (zejmna čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 1, čl. 5, čl. 6, čl. 18 odst. 2, čl. 19 odst. 2 a 3 a čl. 20 stavy, a dle čl. 2, čl. 17, čl. 21 odst. 1, 3 a 4 a čl. 22 Listiny), popř. mezinrodnm zvazkům Česk republiky (zejmna čl. 25 Mezinrodnho paktu o občanskch a politickch prvech a čl. 3 Dodatkovho protokolu k mluvě o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod). Podstatou tohoto řzen je zajistit dodržen těchto pravidel, přičemž podnět k uveden kontrolnch mechanismů může dt nejen ten, jehož volebn prvo v subjektivnm smyslu bylo porušeno, nbrž každ z dotčench subjektů ( 90 odst. 1 s. ř. s.). Předmětem řzen z hlediska hmotnho prva pak je posouzen, zda orgny kompetentn ověřit volby, popř. rozhodnout o jejich platnosti, postupovaly v mezch a podle pravidel, kter jim stanov přslušn stavn a zkonn předpisy. stavn soud sice rozhoduje o opravnm prostředku proti usnesen Nejvyššho sprvnho soudu a Sentu, to však neznamen, že je vzn pouze mezemi 87 odst. 3 až 5 volebnho zkona. Nadle i v postaven konečn instance volebnho soudnictv zůstv soudnm orgnem ochrany stavnosti, a zkladnm měřtkem jeho rozhodovn jsou proto vše uveden ustanoven stavnho pořdku a zkona o stavnm soudu.
Z hlediska stavnho soudu podstata posuzovan věci spočv v zajištěn ochrany zkladnch ustanoven stavnho pořdku, ze kterch plyne zsada, podle kter je lid zdrojem vešker sttn moci a mimo jin se v tto roli podl na jejm ustavovn cestou svobodnch a demokratickch voleb. Tomu odpovd i zkonn prava volebnho soudnictv a ověřovn voleb. Pro procesn pravu volebnho soudnictv a postup v takovm řzen z toho plyne vyvratiteln domněnka, že volebn vsledek odpovd vůli voličů. Předložit důkazy k jejmu vyvrcen je povinnost toho, kdo volebn pochyben namt. Tento nzor se v průběhu 20. stolet prosadil prakticky všeobecně. Nzor volebn teorie a praxe z 19. stolet, podle kterho každ nezkonnost m za nsledek neplatnost voleb, pokud se neprokže opak, byl již překonn. Nen proto rozhodujc, zda pro přezkum bude zvolen systm tř kroků, jak to po vzoru svho předvlečnho předchůdce čin Nejvyšš sprvn soud, nebo systm jednoho, dvou či čtyř kroků (porušen zkona - přčinn souvislost - zvažnost porušen - vliv na složen parlamentu), a jak metody přitom budou zvoleny. Naše volebn soudnictv nezn absolutn vady volebnho řzen (tzv. absolutn zmatky volebnho řzen), tj. takov porušen ustanoven volebnho předpisu, kter by mělo za nsledek automatick zrušen voleb, volby kandidta nebo hlasovn. Všechny možn vady a pochyben je v tomto smyslu třeba považovat za relativn a jejich vznam je třeba poměřovat jejich dopadem na vsledek voleb do zastupitelskho orgnu jako takovho nebo na vsledek volby konkrtnho kandidta, popř. na vsledek hlasovn, a to podle principu proporcionality. Volebn zkon možn volebn vady zužuje na porušen ustanoven "tohoto zkona" - v danm řzen se stavnost tohoto zžen nebylo třeba zabvat. Tento proces je založen na stavnm principu ochrany rozhodnut, kter vzešlo z vůle většiny vyjdřen svobodnm rozhodovnm a respektujcm prva menšiny (čl. 6 stavy), jak již v jin souvislosti stavn soud vyjdřil v nlezu sp. zn. Pl. S 5/02 (Sbrka rozhodnut, svazek 28, nlez č. 117, str. 25; vyhlšen pod č. 476/2002 Sb.). prava ověřovn voleb je přitom alternativně založena na předpokladu objektivn přčinn souvislosti mezi volebn vadou a složenm zastupitelskho sboru nebo alespoň možn přčinn souvislosti (princip potenciln kauzality ve volebnm soudnictv). Tuto možnou přčinnou souvislost, jak ji zakotvuje 87 volebnho zkona, je však třeba vykldat nikoli jako pouhou abstraktn možnost. Z čl. 21 odst. 4 Listiny lze dovodit prvo zvolenho kandidta na nerušen vkon funkce po stanoven časov obdob [srov. nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 30/95 (Sbrka rozhodnut, svazek 5, nlez č. 3. str. 17; vyhlšen pod č. 31/1996 Sb.), kter zdůraznil prvo kandidtů v přpadě zvolen tyto funkce bez překžek vykonvat]. Z toho třeba dovodit, že rozhodnut voličů jako suverna může soudn moc změnit jen ve vjimečnch přpadech, kdy vady volebnho procesu způsobily nebo mohly prokazatelně způsobit, že by voliči rozhodli jinak a byl by zvolen jin kandidt. Předmětem řzen je proto neplatnost zvolen J. N., nikoli nezvolen Ing. A. Z. Ostatně i německ judikatura, na niž bylo častnky řzen poukazovno, vychz z oprvněn soudu ke zrušen voleb pouze v přpadě prokzan přčinn souvislosti mezi zjištěnmi volebnmi vadami a vsledky voleb.
To je zkladn stavn vchodisko, kterm se stavn soud řdil při rozhodovn tto věci. V projednvanm přpadě bylo možno se omezit na stavně konformn vklad 16 odst. 1 a 2 volebnho zkona, kter vedl Nejvyšš sprvn soud k vysloven neplatnosti voleb v sentnm volebnm obvodu č. 19. Tato ustanoven zněj nsledovně:
"(1) Pro volebn kampaň může starosta vyhradit plochu pro vylepen volebnch plaktů, a to 16 dnů přede dnem voleb. Možnost jejho využvn mus odpovdat zsadě rovnosti kandidujcch politickch stran a koalic, popřpadě kandidtů při volbch do Sentu.
(2) Volebn kampaň mus probhat čestně a poctivě, zejmna nesm bt o kandidtech a politickch stranch nebo koalicch, na jejichž kandidtnch listinch jsou uvedeni, zveřejňovny nepravdiv daje."
Volebn kampaň je jednm z aspektů hodnocen řdně provděnch svobodnch a demokratickch voleb. Pokud jde o jej vymezen, kter se stalo v projednvan věci předmětem sporu, stavn soud předesl, že volebn kampaň již nen ve volebnm zkoně vslovně vymezena z hlediska sv dlky a obsahu. To je podstatn charakteristika našeho volebnho zkona na rozdl od řady jinch sttů, kde je často otzka zejmna prostředků agitace a volebnch materilů, nemluvě o kontrole a o omezen vdajů na volebn kampaň, upravovna velmi podrobně. Časov obdob pro vylepovn plaktů je pouze pořdkovm opatřenm, kter upravuje poměry v tzv. hork fzi volebn kampaně. Volebn kampaň však lze logicky a racionlně vzato vst z normativnho pohledu jen tehdy, jsou-li vyhlšeny volby (z hlediska předmětu), popř. jsou již zaregistrovny kandidtky nebo kandidti (z hlediska subjektu). To přirozeně neznamen, že voliče neovlivňuje množstv dalšch vznamnch dlouhodobch faktorů z hlediska algoritmu - zskvn informac pro volebn rozhodnut - uvědomovn si vlastnch zjmů - zaujet stanoviska a vyhodnocen - rozhodnut hlasovat pro určitou stranu nebo kandidta. Jde o dlouhodob proces utvřen si volebnch preferenc. Nzor navrhovatelky, že volebn kampaň představuje pouze poslednch 16 dnů přede dnem volby, proto nelze akceptovat.
Naše volebn předpisy již opustily definici volebn kampaně jako určitho časovho obdob, jak ji zavedl např. 27 odst. 1 zkona č. 54/1990 Sb., o volbch do Česk nrodn rady. Tm se vyhbaj problmům spojenm s obviňovnm se volebnch stran, že začaly volebn kampaň předčasně, stejně jako mezm, kter zde představuje svoboda projevu a prvo na informace. S ohledem na odstraněn moratori pro volebn agitaci již ani takov vymezen nen třeba. Pokud jde o mstn sdělovac prostředky, původně bylo jejich použit možn, po problematickch zkušenostech bylo novelou zkona o volbch do Česk nrodn rady (zkonem č. 94/1992 Sb., kterm se měn a doplňuje zkon Česk nrodn rady č. 54/1990 Sb., o volbch do Česk nrodn rady, ve zněn zkonů Česk nrodn rady č. 221/1990 Sb. a č. 435/1991 Sb.) zakzno použvn mstnho rozhlasu k volebn agitaci politickch stran s vjimkou pouhho oznamovn konn volebnch shromžděn. Tuto pravu převzal i zkon č. 247/1995 Sb., o volbch do Parlamentu Česk republiky a o změně a doplněn některch dalšch zkonů. Zkon č. 204/2000 Sb., kterm se měn zkon č. 247/1995 Sb., o volbch do Parlamentu Česk republiky a o změně a doplněn některch dalšch zkonů, ve zněn zkona č. 212/1996 Sb. a nlezu stavnho soudu uveřejněnho pod č. 243/1999 Sb., zkon č. 99/1963 Sb., občansk soudn řd, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkon č. 2/1969 Sb., o zřzen ministerstev a jinch střednch orgnů sttn sprvy Česk republiky, ve zněn pozdějšch předpisů, pak vypustil pravu použvn mstnho rozhlasu zcela. Stejně tak nereaguje na vvoj v tto oblasti, kdy obce vydvaj svoje zpravodaje, a kromě mstnho rozhlasu maj tž svoje televizn vysln, teletext a webov strnky.
VI. a
Podle 16 odst. 1 může starosta vyhradit plochu pro vylepen volebnch plaktů, a to šestnct dnů přede dnem voleb. Možnost jejho využvn mus odpovdat zsadě rovnosti kandidujcch politickch stran a koalic, popř. kandidtů při volbch do Sentu. Nejvyšš sprvn soud z tohoto ustanoven extenzivnm vkladem dovodil, že jde pouze o "demonstrativn nstin obecně platnho přstupu ke komunikačnm možnostem, s nimiž disponuje obec". Z toho podle jeho nzoru vyplv zvěr, že princip rovnosti kandidujcch subjektů mus bt respektovn při využit všech komunikačnch prostředků v držen obce.
stavn soud se s takovm přstupem k interpretaci 16 odst. 1 volebnho zkona zcela neztotožňuje. Předně ze zkonnho ustanoven nevyplv, jakm opatřenm m starosta doshnout rovnho využvn vyhrazen plochy pro vylepovn volebnch plaktů subjekty voleb. V praxi půjde o to, že k těmto plochm mus mt zajištěn přstup každ z nich. Rovnost přstupu spočv v rovn možnosti tyto plochy využvat, nikoliv ve skutečnosti, jak byly subjekty voleb využity. Proto z pouh okolnosti, že někter vylepily na určen plochy mně plaktů než jin nebo že dokonce někter nevylepily plakty ždn, nelze bez dalšho dovozovat, že nebyly zachovny rovn možnosti jejich využvn. Jednotliv odstavce 16 volebnho zkona je třeba vykldat v celkovm kontextu. Proto nelze přehldnout, že jsou zde přesně vymezeny podmnky, za nichž lze kromě prostor pro vylepovn volebnch plaktů použt pro volebn kampaň veřejnoprvn mdia. Tiskoviny, jejichž vydavateli jsou obce, maj svoj povahou spše blže prvě k veřejnoprvnm mdim než k plochm pro vylepovn volebnch plaktů. Pokud by zkonodrce chtěl stanovit pravidla pro jejich použvn v průběhu voleb, musel by tak učinit přmo v zkoně, jak tomu bylo na počtku 90. let.
Volebn zkon přestavuje prvn pravu, kter do praktick podoby provd jedno ze zkladnch politickch prv, a sice prvo volit a bt volen, vyjdřen v čl. 21 Listiny. Podle čl. 21 odst. 3 posledn věty Listiny podmnky vkonu volebnho prva stanov zkon. Pokud zkon nezakazuje použt pro volebn kampaň periodika obc, pak plat, že je lze pro volebn kampaň použt při zachovn rovnosti přstupu volebnch stran. Vkladem zkona nelze rozšřit zkon tam, kde pro to nen v zkoně opora, zejmna tam, kde se nejedn o vkon vrchnostenskch oprvněn obce jako veřejnoprvn korporace. Ustanoven 16 odst. 1 volebnho zkona je formulačně jednoznačn potud, že se tk pouze plochy pro vylepovn volebnch plaktů. Smyslem tohoto ustanoven přitom nen v prv řadě pravidlo pro veden volebn kampaně, nbrž zmocněn starosty v oblasti veřejnho pořdku a preventivn ochrany majetku před "divokm" vylepovnm plaktů dlouho před vlastnm hlasovnm. Povinnost zajistit rovn přstup pak plyne již z vše uvedench stavnch principů. V danm přpadě přitom nešlo o to, zda měl Ing. Z. přstup do těchto mdi, nbrž zda publikace zmněnch materilů znamenala porušen pravidel veden volebn kampaně, jak je stanov 16 odst. 2 volebnho zkona. O respektovn rovnosti přstupu volebnch stran do mdi, kter jsou vydvna veřejnoprvn korporac, nen z hlediska čl. 5 stavy a čl. 22 Listiny sporu.
VI. b.
Zkladnm problmem v dan věci proto nen porušen 16 odst. 1 volebnho zkona, kter by bylo možno hypoteticky dovodit jen extenzivnm vkladem, a to pouze v přpadě, že by nebyly volebn strany k uvedenm sdělovacm prostředkům připuštěny. Jako zkladn předpoklad svho vyhovujcho vroku spatřuje Nejvyšš sprvn soud porušen zsady čestnho a poctivho veden volebn kampaně, jak ji vymezuje 16 odst. 2 volebnho zkona. To bylo podle jeho nzoru naplněno, když proti Ing. Z. byly publikovny zmněn člnky a prohlšen. Nejvyšš sprvn soud spatřuje porušen principu rovnosti kandidujcch subjektů ve skutečnosti, že ve dvou periodicch, jejichž vydavateli jsou obce, vyšly těsně před volbami dva člnky, obsahujc kritiku jednoho z kandidtů voleb, kter je dle jeho nzoru nekorektn a nefr. I kdyby platil zvěr Nejvyššho sprvnho soudu, se kterm stavn soud nesouhlas, že tyto tiskoviny jsou totž jako plocha určen starostou pro vylepovn plaktů, nešlo by o porušen principu rovnosti tak, jak ji m na mysli ustanoven 16 odst. 1 volebnho zkona. Jde o prvo rovnho přstupu, nikoliv o povinnost všech subjektů voleb vylepit určit, pro všechny stejn, počet plaktů. V tomto smyslu by proto bylo možn hovořit o nerovnosti jen tehdy, pokud by např. Ing. Z. zaslal oběma periodikům před jejich uzvěrkou svůj volebn přspěvek, a ty by jej odmtly otisknout. Ždn takov zjištěn však Nejvyšš sprvn soud neučinil.
Ustanoven 16 odst. 2 volebnho zkona je v podstatě vsledkem neochoty aktrů volebn kampaně uzavrat předvolebn dohody o pravidlech volebnho boje s určenm "rozhodčho", kter bude posuzovat, zda zvazky z takov dohody jsou plněny prvě "čestně a poctivě". Prvě k takovm pravidlům tento obrat směřuje, nelze mu podsouvat vznam např. dobrch mravů podle 3 odst. 1 občanskho zkonku. Stejně tak sm volebn zkonodrce nebyl ochoten zpracovat volebn etick kodex, stejně jako čestn prohlšen o veden volebn kampaně, kter musej podepsat ti, kdo chtěj kandidovat. Bylo jeho věc, že nově upravil povahu volebnch orgnů. Mělo to však za důsledek, že již neexistuje takov volebn orgn, kter by alespoň dohlžel na dodržovn prvnch předpisů o volbch a vyvozoval z toho pružně zvěry ještě v době volebn kampaně.
Nen pochyb o tom, že sdělovac prostředky, ktermi disponuj zemn samosprvn celky, i když nejde o ředn věstnky, na kter se tiskov zkon nevztahuje, podlhaj z hlediska využit ve volebn kampani přsnějšm pravidlům, než je tomu v přpadě vydavatelů, kteř jsou osobami soukromho prva. Neznamen to sice jejich povinnost zajišťovat mechanicky stejn prostor pro jednotliv kandidujc strany a osoby, i zde se však mus uplatnit pravidlo možnosti rovnho "přstupu". Jin postup by byl v rozporu s pravidly voln soutěže politickch stran podle čl. 5 stavy a svobodn soutěže politickch sil podle čl. 22 Listiny. Pokud již zkonodrce použit takovch sdělovacch prostředků nezakazuje, mus bt jejich využit pro čely volebn agitace měřeno pravidly rovnosti šanc a vydavatel nebo provozovatel takovch sdělovacch prostředků mus zvžit, zda je schopen respektovn takovho principu zajistit. Nelze však souhlasit s navrhovatelkou, podle kter plat pravidlo čl. 2 odst. 3 Listiny, že co nen zakzno, je dovoleno. Pro tyto tiskoviny v přpadě jejich zpřstupněn volebnm stranm plat zsada rovnosti šanc, kter plyne z principu svobodn soutěže politickch stran a politickch sil (čl. 5 stavy, čl. 22 Listiny), jak sprvně dovodil Nejvyšš sprvn soud. Jin postup by mohl voličům naznačovat, že obec jako veřejnoprvn korporace preferuje jen určit volebn strany.
Nen sporu o tom, že tiskoviny, vydvan jako obecn zpravodaje, tm, že jsou v rukou veřejn moci, mus zachovvat korektnost a neutralitu. V pozici starosty mus kandidt dodržovat určit pravidla, neboť v tomto postaven je řednkem, a tudž nem obecně svobodu projevu jako obyčejn občan. Stručně řečeno, nemůže sv pozice starosty využt pro svoji volebn kampaň ani pro volebn kampaň někoho jinho. Z předložench materilů vyplv, že agitace starostů proti Ing. A. Z., ať už přm či nepřm, nebyla v souladu s požadavky poctivho a čestnho veden volebn kampaně (zejmna zneužit anonymu), jak lze dovodit z 16 odst. 2 volebnho zkona. Přitom v člncch, kter vlučně bral do vahy Nejvyšš sprvn soud, nešlo o střet kandidtů na funkci sentora, nbrž o spor starostů, kteř maj různ nzor na investičn akce, kter se dotkaj v různ mře jejich městskch čst, a kteř využvaj zranitelnějš pozici oponenta k činnějšmu toku na jeho osobu. V době volebn kampaně to nutno hodnotit jako pokus o ovlivňovn vsledku voleb, i když stavn soud zjistil, že jinak jde o zležitost trvajc delš dobu, a v danm přpadě šlo o reakci na vystoupen zastnce jinho řešen, kter současně kandidoval do Sentu.
Jinou otzkou je pak vystupovn starostů a jinch funkcionřů obecn samosprvy v takovch prostředcch jako v tomto přpadě. Zde již nejde o otzku rovnosti šanc politickch stran, za kter byli zvoleni, nbrž o otzku jejich vystupovn jako veřejnch činitelů, zastupujcch zjmy obce a jejich obyvatel, jak to vyplv ze zněn jejich slibu, kterm se zavazuj na svou čest a svědom, že svoji funkci budou vykonvat svědomitě, v zjmu obce (města) a jejch (jeho) občanů, a řdit se stavou a zkony Česk republiky [srov. 69 odst. 2 zkona č. 128/2000 Sb., o obcch (obecn zřzen)]. V takovm přpadě nelze tvrdit, že mohou vystupovat z titulu sv funkce ve volebn kampani ve prospěch určit strany a dovolvat se jako veřejn činitel a ředn osoby (a nikoli jako fyzick osoby) svobody projevu podle čl. 17 Listiny. To však neznamen, že jako straničt funkcionři nebo jako fyzick osoby nemohou ve volebn kampani vystupovat nebo dokonce kandidovat, stejně tak jim ale nic nezakazuje, aby při tomto vystupovn uvděli svou funkci. To, že starosta vystupuje v politickm nebo jinm sporu jako politik (nikoli jako ředn osoba), neznamen, že nebude moci uvst skutečnost, kter je občanům obce obvykle notoricky znm. Absurdn by bylo upřt starostům a jinm veřejnm činitelům a řednm osobm angažovat se ve volebn kampani. I to by bylo porušenm rovnosti šanc těchto funkcionřů jako kandidtů a jejich stran a narušenm stavnho principu svobodn soutěže, kter logicky vyžaduje možnost časti soupeřcch stran. Za odlišujc kritrium proto lze považovat jen to, že starosta může jako ředn osoba a činitel obce z titulu sv funkce použvat prostředky, kter jin občan použt nemůže (rozpočtov prostředky, telefon, počtač, služebn automobil, ředn deska obecnho řadu, projevy spjat s jeho řadem, tiskopisy s ředn hlavičkou obce nebo obecnho řadu, dodvajc jeho vystupovn punc oficiality atd., což může ovlivnit zejmna starš voliče). Použit takovch prostředků je ve volebn kampani nepřpustn. Tuto otzku však Nejvyšš sprvn soud pominul. V tto souvislosti je tak třeba zdůraznit, že německ judikatura, kterou v tto souvislosti uvděl Nejvyšš sprvn soud, uvd jako volebn pochyben stav, kdy dochz k četnm a masivnm porušenm zkazu užit veřejnch prostředků ve volebn kampani, respektive pokud orgny sttu podstatnou měrou ovlivňuj volby svch orgnů. Z toho lze vyvodit, že ke zrušen voleb může dojt pouze v důsledku zsadnho a podstatnho porušen neutrality sttu v průběhu voleb. O takov přpad však v posuzovan věci nejde.
Stejně tak bylo řzen objektivně poznamenno skutečnost, že vedlejš častnk měl teprve v řzen před stavnm soudem možnost poukzat na dalš okolnosti polemiky, kter vznikla na zkladě prvnho čsla Kurra jihovchodn Prahy, vydvanho městskou čst Praha-Křeslice. Tyto okolnosti sice stav člnky Uhřněveskho zpravodaje a Petrovickho zpravodaje do poněkud jinch souvislost, než jak je pojal v odůvodněn rozhodnut Nejvyšš sprvn soud, to však nemohlo nijak ovlivnit negativn hodnocen skutečnosti, že v jednom čsle bylo zneužito anonymnho neověřenho textu. V tomto bodě se stavn soud ztotožňuje s hodnocenm Nejvyššho sprvnho soudu, liš se však v tom, jak zvěry z toho vyvodit ve smyslu zsad stanovench v 87 volebnho zkona.
Pokud jde o obsah volebn kampaně, je si stavn soud vědom, že v jejm průběhu jsou voličům často velmi emocionln a vyostřenou formou předkldny argumenty, kter maj ovlivnit jejich volebn chovn a rozhodnut, koho budou volit. Smyslem volebn kampaně v pluralitn demokracii však je nepochybně tak to, aby byly posouzeny i ty nejkontroverznějš otzky programu politickch stran a kandidtů obecně, tak i jejich osobnch vlastnost a způsobilosti zastvat volenou veřejnou funkci. Jen v takovm přpadě budou moci voliči rozhodovat se znalost věci a jen tak může bt naplněna stavn zsada, podle kter je lid zdrojem vešker sttn moci. Pokud volebn zkon hovoř o požadavku čestnho a poctivho veden volebn kampaně, m tm na mysli to, co se dřve označovalo jako čistota voleb (srov. 56 odst. 1 zkona č. 75/1919 Sb., kterm vydv se řd volen v obcch republiky Československ). Nelze však tyto pojmy vykldat z hlediska soukromho prva a obecn morlky, neboť jde o jejich použit v podmnkch volebn kampaně, kter nen ničm jinm než bojem o hlasy voličů. Jeho negativn projevy lze regulovat, nelze je však zkonem vyloučit.
stavn soud v tto souvislosti považuje za instruktivn uvst nlez Volebnho soudu z 23.4.1926 (Sbrka zsadnch rozhodnut a usnesen volebnho soudu. IV. dl, Praha 1928, č. 183, s. 58), ve kterm tento soud v podobn souvislosti uvedl, že požadovanm "vžnm porušenm svobody a čistoty voleb je ovšem i nepřpustn agitace, kter se zvrh v terror, jmž čin se fyzick a psychick ntlak na voln rozhodnut voličů tou měrou, že ani tajnost volby nen s to, aby svobodn rozhodnut voličovo zabezpečila. Nepřestoupila-li však agitace těchto hranic, nelze v n ...spatřovati porušen svobody a čistoty voleb, byť i vychzela od osob řednch.". Ačkoli dnešn prvn prava a prvn vědom se vrazně posunulo, přesto charakterizuje potřebn veřejnoprvn způsob nazrn na řešenou otzku, jak ji Nejvyššmu sprvnmu soudu předestřel Ing. A. Z. a kter je ve sv podstatě vce problmem občanskoprvnm. Chybějc činn ochrana v tomto směru povede vždy ke snaze řešit takov spory cestou volebnch stžnost. Ochrana osobnostnch prv však v tomto řzen může plnit jen pomocnou lohu z hlediska zajištěn a dodržovn pravidel řdnho průběhu volebn kampaně.
Proto dospěl stavn soud k zvěru, že nebyla prokzna ani objektivn ani potenciln přčinn souvislost mezi obsahem uvedench tiskovin a jejich rozšřenm mezi voliči a zvolenm J. N. Nutno zdůraznit, že Nejvyšš sprvn soud se zabval pouze otzkou, zda Ing. Z. mohl postoupit do 2. kola sentnch voleb. Z hlediska vše uveden domněnky platnosti vsledku voleb však nebylo prokzno naplněn skutkov podstaty zkladnho hmotněprvnho ustanoven našeho volebnho soudnictv, tj., zda ve smyslu 87 odst. 4 volebnho zkona byla porušena ustanoven tohoto zkona způsobem, kter mohl ovlivnit vsledky voleb. Nelze sice požadovat, jak se toho domh navrhovatelka, a z tohoto hmotněprvnho ustanoven to jasně plyne, že porušen mělo skutečně vliv na vsledky voleb. Nejvyšš sprvn soud se totiž nezabval otzkou, kterou považuje stavn soud za podstatnou z hlediska naplněn 87 odst. 4 volebnho zkona, totiž zda lze s dostatečnou velkou mrou pravděpodobnosti tvrdit, že ve 2. kole voleb by nebyl v důsledku hypotetickho postoupen Ing. Z. do 2. kola zvolen sentorem J. N. Tuto otzku však Nejvyšš sprvn soud zcela pominul, ačkoli bez odpovědi na ni nelze dospět k zvěru, že byly ovlivněny vsledky voleb, jak to k jejich porušen požaduje prvě 87 odst. 4 volebnho zkona. Msto toho se soustředil toliko na hodnocen vsledků hlasovn v I. kole voleb ve vztahu ke kandidtům Ing. A. Z. a P. J. Porušen 16 odst. 2 volebnho zkona však samo o sobě bez dalšch důkazů nemůže vst ani k zvěru, že by mohl Ing. A. Z. do 2. kola postoupit.
Důvodem pro vysloven neplatnosti volby mohl bt navc zvěr, ktermu lpe odpovd 87 odst. 5 volebnho zkona, totiž že v takovm přpadě by J. N. s velkou mrou pravděpodobnosti nebyl zvolen sentorem. To však z vše uvedench dajů o vsledcch 1. a 2. kola voleb, z časti v těchto volbch, z podpory strany, za kterou Ing. Z. kandidoval v danm obvodě, nelze nikterak dovodit. Zde je třeba odkzat na volebn vsledky, jak jsou uvedeny sub IV. Stač zde jen proti vaze o jinm možnm vsledku uvst, že ve všech třech pražskch sentnch volbch zskali kandidti ODS prakticky shodn počet hlasů v 1. i 2. kole voleb. Přitom ve 2. kole voleb klesla shodnm poměrem hlasů i čast voličů, což je jev typick obecně, nejen pro Prahu. Nelze proto ani hypoteticky činit zvěr, že by při dan časti v 19. volebnm obvodu z 18.907 odevzdanch hlasů nezskal J. N. prvě oněch 10.407 hlasů jako ve skutečnosti. Nen zde rovněž ždn pravděpodobn důvod, kter by umožňoval tvrdit, že v přpadě postoupen Ing. A. Z. do 2. kola by přišlo cca 21 tisc voličů a mimo oněch 10.407 voličů by všichni hlasovali pro Ing. A. Z. V podstatě by musel tento kandidt zskat všechny hlasy všech voličů, kteř byli ochotni přijt hlasovat v 1. kole pro jeho soupeře za Sdružen nezvislch kandidtů, za KSČM, za Cestu změny a za ČSSD. Rovněž tak hlasovn voličů na zem Prahy a souvisejcch městskch čst ve volbch v roce 2002 neumožňuje učinit jin zvěr s větš mrou pravděpodobnosti. Při volbch v MČ Praha-Křeslice sice KDU-ČSL zskala 52 % hlasů, avšak při časti 188 voličů (tj. 67% čast oproti 25% časti v sentnm 1. kole). Stejně tak by bylo možno spekulovat, že v přpadě postoupen Ing. A. Z. do 2. kola by mohla bt volebn čast z hlediska jeho stranickho vyprofilovn ve srovnn s kandidtem za Sdružen nezvislch kandidtů ještě nižš, a tm šance na změnu volebnho vsledku taktž ještě nižš. Z uvedench dajů proto nevyplv ždn logicky nebo statisticky doložiteln zvěr o tom, že by se na vsledku voleb ve 2. kole při použit principu absolutn většiny něco mohlo s velkou mrou pravděpodobnosti změnit a že by J. N. nebyl zvolen sentorem. Domněnka platnosti volebnho rozhodnut voličů proto nebyla zpochybněna takovm způsobem, aby se mohl stavn soud ztotožnit se zvěry Nejvyššho sprvnho soudu, co se platnosti volby J. N. tče.
Pokud nš volebn zkonodrce nebude s to rozlišit zvlštnosti přezkumu voleb v přpadě jejich platnosti v přpadě cel Poslaneck sněmovny nebo třetiny sentorů v přpadě voleb v jednom volebnm kraji nebo jednom sentnm volebnm obvodu (srov. z hlediska jazykovho vkladu "vsledky" a "vsledek" voleb), budou takov vkladov problmy vznikat i nadle. čelem voleb ve volebnm obvodu č. 19 bylo nepochybně zvolit sentora, nikoli postoupit do 2. kola voleb. Vsledkem těchto voleb proto může bt jedině zvolen sentora. Proto se jev v takovm přpadě aplikace 87 odst. 5 jako přilhavějš, i když nedostatky formulace a vchodisek tohoto ustanoven nemůže napravit. Nejvyšš sprvn soud si přitom sm vytčil jako kroky hodnocen předpoklad, že za druh je vztah mezi touto protizkonnost a zvolenm kandidta, jehož volba je napadena volebn stžnost, a za třet zsadn intenzitu tto protizkonnosti, kter ve svch důsledcch mus přinejmenšm vrazně zpochybňovat volbu předmětnho kandidta. Ve skutečnosti se však prakticky věnoval pouze splněn předpokladu sub 1, tj. porušen volebnho zkona v obou tiskovinch, zatmco otzku vraznho zpochybněn volby J. N. v tto souvislosti vlastně zcela pominul a věnoval se jen vaze o možnosti vlivu dvou problematickch tiskovin na možn postup Ing. A. Z. do 2. kola.
V tomto směru bez ohledu na okolnosti doručovn nvrhu na zahjen řzen před Nejvyššm sprvnm soudem nelze přehlžet, že jeho zvěry jsou nutně poznamenny skutečnost, že dotčen zvolen kandidt, ať již zaviněně či nikoli, nemohl svou argumentaci tomuto soudu předestřt. Nelze však vytkat Nejvyššmu sprvnmu soudu, že zrušil volby jako celek (ovšem pouze v jednom volebnm obvodu). Jinou možnost mu volebn zkon nedv. Tento nedostatek je sice v rozporu s principem proporcionality zsahu veřejn moci, prvoplnovm předmětem tohoto druhu řzen však stejně jako ochrana subjektivnho prva nen ani přezkum stavnosti volebnho zkona.
Ve světle vše uvedenho již nebylo třeba se podrobněji zabvat otzkou nmitky navrhovatelky ohledně nesprvnosti a nelogičnosti zvěrů Nejvyššho sprvnho soudu ohledně tzv. intenzity protizkonnosti. Nicmně se stavn soud nemohl ztotožnit s jejm nzorem, že vaha Nejvyššho sprvnho soudu je v tomto bodě zcela nesprvn a nelogick, i když jistě nejde o intenzitu nezkonnosti (zkon buď porušen je nebo nen), ale jde o zvažnost vlivu tto nezkonnosti na složen zastupitelskho sboru. Je přirozen, že z hlediska volebnho rozhodnut voliče jsou zvažnějš ta porušen pravidel volebn kampaně, kter se udla v době tohoto rozhodovn, což je u nerozhodnutch voličů prvě v poslednch dnech volebn kampaně. Tento zvěr Nejvyššho sprvnho soudu plyne z dlouholet ustlen judikatury ve volebnch věcech u ns (v dobch svobodnch voleb) a v rovněž tak v cizině. Podstatn však je, že zrušen voleb nelze brt jako trest za porušen volebnch předpisů, nbrž jako prostředek k zajištěn legitimity zvolenho orgnu. Rozhodujc je pravděpodobnost vlivu volebn vady nebo volebnho deliktu ( 177 trestnho zkona, 16 odst. 5 a 7 volebnho zkona) na volebn vsledek v konkrtnch volbch s konkrtnmi voliči. Pouh abstraktn možn přčinn souvislost nedostačuje. Jin situace by nastala, kdyby šlo o zjevně nekal způsob veden volebn kampaně v rozporu s požadavkem řdnho proveden voleb a volebn soutěže, což by mohlo mt s velkou mrou pravděpodobnosti za nsledek opačn vsledek voleb, než jak se předpokldal napřklad podle korektně provděnch předvolebnch průzkumů. Muselo by se prokzat, že s vysokou pravděpodobnost by bez uvedench publikac mohl bt vsledek sentnch voleb v danm obvodu jin, což vše uveden zvěry neprokazuj.
stavn soud si je vědom složitosti projednvan věci a zejmna zvažnch nedostatků a mezer prvn pravy na tomto seku. Očekv proto, že zkonodrce zvž na zkladě zskanch poznatků otzky jak hmotněprvn, tak procesněprvn pravy přezkumu platnosti voleb a jejich ověřovn, aby nevyvolvala zbytečn problmy a byla vnitřně souladn (srov. na rozbor v prci Filip, J., Hollnder, P., Šimček, V.: Zkon o stavnm soudu. Komentř. C. H. Beck, Praha 2001, s. 405-411). Rovněž tak je třeba zvžit soustavu prostředků ochrany voleb a volebnho prva, stejně jako jinch subjektivnch prv v průběhu volebn kampaně (např. zkrcen řzen o tiskovch opravch a omluvch), aby za porušen takovch pravidel mohl bt přpadně sankcionovn ten, kdo je způsobil. Hrozba zrušen vsledku voleb jako jedině možn důsledek je v takovm přpadě v rozporu s stavnm principem přiměřenosti zsahu veřejn moci. To jistě nevylučuje, aby kandidt, kter se dopustil zvažnho volebnho deliktu (např. podvod, podplcen), nebyl diskvalifikovn. stavn soud je v tto souvislosti nucen konstatovat, že ve srovnn s jinmi stty je prvn prava vad volebnho procesu, volebnch deliktů a vůbec pravidel veden volebn kampaně jednak velmi kus, jednak svmi kořeny v podstatě tkvc v podmnkch pravy odpovdajc "volbm" z dob minulho režimu. Volebn zkonodrce bude proto muset zvžit, zda volebn kultura voličů, kandidtů a veřejnch funkcionřů je na takov rovni, že prava těchto otzek je zbytečn, nebo zda bude volebn chovn usměrňovat cestou předem stanovench pravidel, kter vytvoř stav prvn jistoty subjektů volebnho procesu a kter budou alespoň předpokladem volebn ekonomie.
stavn soud z důvodů vše uvedench proto dospěl k zvěru, že vedlejš častnk tohoto řzen J. N. byl ve volbch do Sentu Parlamentu Česk republiky konanch ve dnech 5. a 6. listopadu 2004 a ve dnech 12. a 13. listopadu 2004 ve volebnm obvodu č. 19, Praha 11, platně zvolen sentorem.
Podle 91 odst. 3 zkona o stavnm soudu proto pozbvaj platnosti všechna rozhodnut jinch orgnů, kter tomuto nlezu odporuj, tzn. předevšm:
a) usnesen Nejvyššho sprvnho soudu ze dne 3.12.2004, č. j. Vol 10/2004-24,
b) usnesen mandtovho a imunitnho vboru Sentu Parlamentu Česk republiky č. 11 ze dne 14.12.2004, jmž se konstatuje, že tento vbor nemohl ověřit mandt za volebn obvod č. 19, Praha 11, s ohledem na skutečnost, že Nejvyšš sprvn soud rozhodl svm usnesenm č. j. Vol 10/2004-24, že volby do tohoto obvodu jsou neplatn,
c) usnesen Sentu Parlamentu Česk republiky č. 2 z 1. schůze dne 15.12.2004, jmž Sent "bere na vědom" bod II. zprvy mandtovho a imunitnho vboru o vsledku ověřen platnosti volby sentorem,
d) rozhodnut prezidenta republiky č. 653/2004 Sb., o vyhlšen opakovanch voleb do Sentu Parlamentu Česk republiky.
Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci JUDr. František Duchoň, JUDr. Ivana Janů, JUDr. Miloslav Výborný a JUDr. Eliška Wagnerová.