Ve věci návrhu na zrušení zákona č. 544/2005 Sb.. o výstavbě vzletové a přistávací dráhy 06R-24L letiště Praha Ruzyně 124/2009 účinný od 12.05.2009
| Schválené: | 17.03.2009 |
| Účinnost od: | 12.05.2009 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ., Zrušení zákona, jiného právního předpisu, interních pokynů a směrnic., Investiční výstavba. Investování., Lhůty., Pozemní zařízení (letiště atd.). |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 17. března 2009 v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Františka Duchoně, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jiřího Muchy, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného, Elišky Wagnerové a Michaely Židlické o návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky na zrušení zákona č. 544/2005 Sb., o výstavbě vzletové a přistávací dráhy 06R-24L letiště Praha Ruzyně, za účasti Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení, takto:
*Pozn. red.: Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 22, nález č. 62, str. 55, vyhlášen pod č. 241/2001 Sb.
Zákon č. 544/2005 Sb., o výstavbě vzletové a přistávací dráhy 06R-24L letiště Praha Ruzyně, se zrušuje dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
Odůvodněn
I.
1. Dne 24. 6. 2008 byl stavnmu soudu doručen nvrh 17 sentorů Sentu Parlamentu Česk republiky, ke kterm se později připojil dalš sentor, a to Karel Schwarzenberg (dle jen „navrhovatel“), na zrušen zkona č. 544/2005 Sb., o vstavbě vzletov a přistvac drhy 06R-24L letiště Praha Ruzyně (dle tž jen „napaden zkon“), pro jeho rozpor s čl. 1, čl. 2 odst. 1 a 3, čl. 81 a čl. 90 stavy, čl. 11 a čl. 36 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen „Listina“).
2. Navrhovatel nejprve argumentuj rozporem napadenho zkona s principem dělby moci a pravidly demokratickho prvnho sttu dle čl. 2 odst. 3 stavy. Dle navrhovatelů je princip dělby moci zkladnm stavebnm kamenem demokratickho prvnho sttu. Z stavy (čl. 2 odst. 3) vyplv, že jednotliv moci by si do sv působnosti neměly zasahovat. Zkonodrn moc připad podle čl. 15 stavy Parlamentu a činnost naplňujc tento člnek nelze rozumět nic jinho než tvorbu prvnch předpisů, zkonů. Zkonem by měl bt takov akt veřejn moci, kter obecně upravuje okruh vztahů, na kter dopad. Problematikou obecnosti prvn normy jako jejho zkladnho znaku, se již stavn soud zabval, např. v nlezu sp. zn. Pl. S 55/2000 ze dne 18.4.2001 (N 62/22 SbNU 55; 241/2001 Sb.)*. Zkon o přistvac a vzletov drze se vyčerp v jedinm okamžiku (realizac konkrtn stavby). Zkonodrce zvolil takov přstup k prvn pravě, kter zcela narušuje zsady uznvan pro tvorbu prva. Ve sv podstatě pak postup Parlamentu podkopv principy demokratickho prvnho sttu. Takov postup by byl ospravedlniteln snad v době historickch zlomů společenskho vvoje, nikoli ovšem v podmnkch stabiln svobodn společnosti. Nepřpustnost takovho řešen se zvlště odhal při ad absurdum doveden představě dalšch podobnch prvnch předpisů. Obecnost prvn normy se v teorii tvorby prva definuje jako obecnost co do předmětu prvn normy i co do adrestů prvn normy. Obecnost co do předmětu prvn pravy se rozum, že prvn norma vymezuje svou skutkovou podstatu obecně. Prvn předpis nesm řešit konkrtn individuln přpady, nbrž stanovit pravidla pro opakovan postupy nebo děje. Předmět napadenho zkona v 1 je vymezen jedinečně, nikoli obecně, všechny otzky v něm řešen dopadaj pouze na konkrtn přistvac drhu. Tm tento prvn akt ztrc znaky zkona a pojmově zskv nležitosti individulnho prvnho aktu, typicky rozhodnut. Rozhodnut ovšem může vydvat pouze exekutiva, nikoli zkonodrce, což vyplv mimo jin z stavn zsady, že sttn moc lze uplatňovat jen v přpadech, v mezch a způsoby, kter stanov zkon. Tento přm nepřpustn přesah na stavn rovině se navc promt i do konkrtnho sprvnho řzen - vyvlastňovacho. Vyvlastněn je možn pouze na zkladě zkona, v tomto přpadě pro čely uveden v 170 zk. č. 183/2006 Sb., o zemnm plnovn a stavebnm řdu (stavebn zkon), a za podmnek podle zk. č. 184/2006 Sb., o odnět nebo omezen vlastnickho prva k pozemku nebo ke stavbě (zkon o vyvlastněn). Naposledy citovan zkon v ust. 3 odst. 1 stanov, že vyvlastněn je přpustn jen, jestliže veřejn zjem na dosažen čelu vyvlastněn převažuje nad zachovnm dosavadnch prv vyvlastňovanho. Podle ust. 4 odst. 2 zk. č. 184/2006 Sb. mus bt veřejn zjem na vyvlastněn prokzn ve vyvlastňovacm řzen. Sprvn orgn však v přpadě postupu podle napadenho zkona nem pro sv sprvn uvžen ždn prostor. Zkonodrce konstrukc 1 ve spojen s 2 odst. 5 napadenho zkona již de facto vyvlastnil pozemky nachzejc se v ploše potřebn pro vybudovn vzletov a přistvac drhy. Ustanoven 2 odst. 5 napadenho zkona pak stanov, že veřejn zjem na vyvlastněn pozemků, staveb a prv k nim pro stavbu vzletov a přistvac drhy se ve vyvlastňovacm řzen prokže odkazem na tento zkon. Vžen veřejnch zjmů ve vyvlastňovacm řzen je ale jeho esenciln součst a vhradn pravomoc vyvlastňovacho řadu, tedy exekutivnho orgnu. Uvděnou prvn konstrukc si Parlament atrahoval vkon pravomoci vyvlastňovacho řadu a postavil se tak v podstatě do role nadřzenho vkonnho orgnu, kterm ale nen a podle stavy bt nemůže.
3. Navrhovatel dle argumentuj rozporem napadenho zkona s prvem na soudn přezkum (čl. 36 Listiny), čl. 81 a čl. 90 stavy a rovněž rozporem s čl. 11 Listiny. Napaden zkon v 2 odst. 4 zakazuje sprvnmu řadu přerušit řzen z důvodu řešen občanskoprvn nmitky či řešen jin předběžn otzky. Stavebn nebo vyvlastňovac řad řzen přerušuje, objev-li se takov nmitka, a vyzve častnka k podn žaloby. Napaden zkon sice přmo soudn přezkum občanskoprvn nmitky nezakazuje, nicmně fakticky soudn přezkum nebo minimlně jeho efektivitu znemožňuje. Než soud dojde k zvěru a vyd rozsudek, bude již vzletov a přistvac drha alespoň ve vstavbě a vlastnick prvo dotčenho vlastnka nemovitosti nenvratně pošlapno. Konkrtně rozhodnut o vyvlastněn je napadnuteln žalobou s odkladnm činkem ze zkona ( 28 odst. 3 zk. č. 184/2006 Sb.). Nicmně ani toto řešen nemus zaručit dostatečnou soudn ochranu vlastnickho prva, neboť prvě dky nevyjasněnm vlastnickm poměrům nemus bt postižen k podn žaloby aktivně legitimovn. Dalšm problmem, kter v přpadě soudnho přezkumu rozhodnut vydanch na zkladě napadenho zkona vznik, je otzka rozsahu tohoto přezkumu. Vzhledem k tomu, že zkonodrce nad rmec svch pravomoc určil vzletovou a přistvac drhu za stavbu ve veřejnm zjmu, nebude se sprvn soud zabvat otzkou, zda sprvn orgn nevybočil z rmce danho pro sprvn uvžen, zda tedy sprvně hodnotil převahu veřejnho zjmu nad zjmem konkrtnho vlastnka. Soulad rozhodnut se zkonem je totiž dn pouze tm, že sprvn orgn odkzal na napaden zkon, bez toho, aby věc posuzoval v danm konkrtnm přpadě.
II.
4. Poslaneck sněmovna ve vyjdřen ze dne 3. 3. 2009 pouze popsala proceduru přijet napadenho zkona s tm, že byl přijat po řdně provedenm zkonodrnm procesu, podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a vyhlšen ve Sbrce zkonů.
5. Sent ve vyjdřen ze dne 26. 2. 2009 uvedl, že vbor pro hospodřstv, zemědělstv a dopravu, jako vbor garančn, i vbor stavně-prvn doporučily Sentu nvrh zkona zamtnout. Oba vbory akcentovaly nzor, že posuzovan prvn prava zavedenm zvlštnho postupu vůči vlastnkům pozemků dotčench zkonem určenmi stavbami nen plně konformn s čl. 11 odst. 1 Listiny. Vlastnick prvo těchto subjektů tak nabude jinho obsahu a ochrany než vlastnick prvo subjektů jinch. Prva častnků řzen budou vrazně modifikovna ve srovnn s prvy častnky řzen tkajcch se „běžnch“ dopravnch staveb, kde bude postupovno podle obecnch předpisů. Z toho lze vyvodit oslabovn principu rovnosti občanů před zkonem podle čl. 1 Listiny. Vbory rovněž shledaly narušen stavn dělby moci mezi moc zkonodrnou a vkonnou, jak je vymezena v hlavě druh a třet stavy. Zkon stanov, že uveden stavby jsou realizovny ve veřejnm zjmu i když tento přpadn zvěr m bt podle obecnch předpisů až vsledkem individulnho posouzen všech zjmů v zem ze strany přslušnch sprvnch orgnů. Tm jsou eliminovny prvnm řdem zaveden procedury, současně je tm vyloučena i možnost přezkumu sprvnho uvžen nezvislm soudem ve sprvnm soudnictv, čmže je omezeno i prvo na soudn ochranu zaručen čl. 36 Listiny. Posouzen přpadnho rozporu napadenho zkona s čl. 1 odst. 1, čl. 2 odst. 1 a 3, čl. 81 a čl. 90 stavy a čl. 11 a čl. 36 Listiny ponechv Sent na vaze stavnho soudu.
III.
6. Vzhledem k tomu, že častnci řzen souhlasili s upuštěnm od stnho jednn a stavn soud m za to, že od jednn nelze očekvat dalš objasněn věci, byly splněny podmnky, aby stavn soud v dan věci rozhodl bez nařzen stnho jednn ( 44 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu).
IV.
7. stavn soud v souladu s ustanovenm 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu posoudil, zda zkon, jehož ustanoven je posuzovno z hlediska stavnosti, byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.
8. Ze sněmovnch tisků a těsnopiseckch zprv, jakož i z vyjdřen častnků řzen stavn soud zjistil, že Poslaneck sněmovna schvlila poslaneck nvrh napadenho zkona podle sněmovnho tisku č. 160 na sv 48. schůzi dne 26. 10. 2005 potřebnou většinou hlasů poslanců. Nvrh zkona byl postoupen Sentu, kter k němu nepřijal usnesen. Pot byl napaden zkon podepsn a řdně vyhlšen ve Sbrce zkonů v čstce 186 pod č. 544/2005 Sb.; činnosti nabyl dnem 30. 12. 2005. Napaden zkon tak byl přijat stavně předepsanm způsobem a v mezch stavou stanoven kompetence při dodržen pravidel stanovench v čl. 39 odst. 1 a 2 stavy.
9. stavn soud konstatuje, že nvrh splňuje všechny nležitosti stanoven zkonem o stavnm soudu a nic nebrn jeho projednn plnem stavnho soudu.
V.
10. Napaden zkon v platnm zněn obsahuje tento text:
ZKON
ze dne 2. prosince 2005
o vstavbě vzletov a přistvac drhy 06R - 24L letiště Praha Ruzyně
Parlament se usnesl na tomto zkoně Česk republiky:
1
Veřejn zjem
Vzletov a přistvac drha 06R - 24L letiště Praha Ruzyně, odpovdajc svm umstěnm platnmu zemnmu plnu hlavnho města Prahy a platnmu zemnmu plnu města Hostivice, a dle všechny stavby, kter budou v oblasti technick infrastruktury zajišťovat jej provoz (dle jen "vzletov a přistvac drha"), jsou veřejnm zjmem 1).
2
(1) Ve věcech sprvnch řzen tkajcch se stavby vzletov a přistvac drhy se lhůty pro řzen stanoven zvlštnmi prvnmi předpisy 2) zkracuj na polovinu. Je-li lhůta dna lichm počtem dnů, konč uplynutm nsledujcho dne po dni, na nějž připad polovina lhůty.
(2) Ve všech sprvnch řzench, jakož i při jin činnosti tkajc se stavby vzletov a přistvac drhy nevyžaduj přslušn sprvn orgny stanoviska od těch dotčench řadů, kter podaly sv stanoviska v dřvějšch fzch přprav vstavby vzletov a přistvac drhy.
(3) Sprvn řzen tkajc se stavby vzletov a přistvac drhy nelze přerušit
a) z důvodů uvedench v 137 odst. 1 a 2 stavebnho zkona,
b) z důvodů uvedench v 64 odst. 1 psm. c) sprvnho řdu,
c) podle 64 odst. 2 a 3 sprvnho řdu.
(4) Mělo-li by jinak bt důvodem přerušen sprvnho řzen posouzen občanskoprvn nebo jin nmitky podle zvlštnho prvnho předpisu 3) nebo posouzen předběžn otzky podle sprvnho řdu, o nž pravomocně nerozhodl přslušn orgn, učin si o nich přslušn sprvn řad vlastn sudek bez ohledu na možnost podat podnět k zahjen řzen u soudu nebo u jinho orgnu a o nmitce bez prodlevy rozhodne. Podan odvoln proti rozhodnut nem odkladn činek.
(5) V řzen o vyvlastněn pozemků, staveb a prv k nim potřebnch ke stavbě vzletov a přistvac drhy se za nedosažen dohody podle zvlštnho prvnho předpisu 4) považuje jej neuzavřen do 30 dnů ode dne doručen nabdky s nvrhem nhrady za vyvlastněn za cenu v mstě a čase obvyklou. Veřejn zjem na vyvlastněn pozemků, staveb a prv k nim pro stavbu vzletov a přistvac drhy se ve vyvlastňovacm řzen prokže odkazem na tento zkon.
3
Přechodn a zvěrečn ustanoven
(1) Ustanoven 1 a 2 se vztahuj obdobně i na postupy při vydvn stanovisek a vyjdřen ke stavbě vzletov a přistvac drhy, kter nepodlhaj sprvnmu řzen.
(2) Sprvn řzen zahjen přede dnem nabyt činnosti tohoto zkona se dokonč podle dosavadnch prvnch předpisů.
(3) Nen-li v tomto zkoně stanoveno jinak, vztahuj se na řzen ve věcech stavby vzletov a přistvac drhy zvlštn zkon 5), stavebn zkon a sprvn řd.
4
činnost
Tento zkon nabv činnosti dnem jeho vyhlšen.
Zaorlek v. r.
Klaus v. r.
Paroubek v. r.
1) Čl. 11 odst. 4 Listiny zkladnch prv a svobod.
108 odst. 2 psm. a) a f) zkona č. 50/1976 Sb., o zemnm plnovn a stavebnm řdu (stavebn zkon), ve zněn pozdějšch předpisů.
2) Napřklad zkon č. 500/2004 Sb., sprvn řd, zkon č. 50/1976 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů.
3) 137 zkona č. 50/1976 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů.
4) 110 odst. 1 zkona č. 50/1976 Sb.
5) Zkon č. 49/1997 Sb., o civilnm letectv a o změně a doplněn zkona č. 455/1991 Sb., o živnostenskm podnikn (živnostensk zkon), ve zněn pozdějšch předpisů.“
VI.
11. stavn soud z důvodu systematiky nejdřve posuzoval stavn konformitu 1 napadenho zkona.
Obdobnou problematikou se stavn soud již dřve zabval, konkrtně ve věci sp. zn. Pl. S 24/04 [nlez ze dne 28.6.2005 (N 130/37 SbNU 641; 327/2005 Sb.)], ve kter bylo napadeno ustanoven 3a zkona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemsk plavbě, ve zněn pozdějšch předpisů, dle kterho platilo: „Rozvoj a modernizace vodn cesty vymezen vodnm tokem Labe od řčnho km 129,1 (Pardubice), na sttn hranici se Spolkovou republikou Německo a vodnm tokem Vltava od řčnho km 91,5 (Třebenice) včetně plavebnho kanlu Vraňany - Hořn po soutok s vodnm tokem Labe včetně vstn čsti vodnho toku Berounky po přstav Radotn, je ve veřejnm zjmu.“ stavn soud cit. nlezem toto ustanoven zrušil, přičemž mj. konstatoval, že „Prokzn veřejnho zjmu je přitom nezbytn v přpadě vyvlastněn či nucenho omezen vlastnickho prva podle čl. 11 odst. 4 Listiny a na ně navazujcho ustanoven 108 zkona č. 50/1976 Sb., stavebnho zkona, ve zněn pozdějšch předpisů. S ohledem na původn zněn napadenho ustanoven je rovněž dle vhodn citovat ustanoven 43 zkona č. 114/1992 Sb., o ochraně přrody a krajiny, ve zněn pozdějšch předpisů: „Vjimky ze zkazu ve zvlště chrněnch zemch podle 16, 26, 29, 34, 35 odst. 2, 36 odst. 2, 45h a 45i v přpadech, kdy veřejn zjem vrazně převažuje nad zjmem ochrany přrody, povoluje v každm jednotlivm přpadě svm rozhodnutm vlda“. Napaden ustanoven 3a zkona o vnitrozemsk plavbě tedy vylučuje, aby sprvn orgn ve sprvnm řzen zjišťoval veřejn zjem na rozvoji a modernizaci předmětn vodn cesty, neboť ten je již určen samotnm zkonem. Takovto řešen, tj. deklarovn veřejnho zjmu v konkrtně určen věci zkonem, pokld stavn soud za protistavn ... Veřejn zjem v konkrtn věci je zjišťovn v průběhu sprvnho řzen na zkladě poměřovn nejrůznějšch partikulrnch zjmů, po zvžen všech rozporů a připomnek. Z odůvodněn rozhodnut, jehož střednm bodem je otzka existence veřejnho zjmu, pak mus zřetelně vyplynout, proč veřejn zjem převžil nad řadou soukromch, partikulrnch zjmů. Veřejn zjem je třeba nalzt v procesu rozhodovn o určit otzce (typicky např. o vyvlastňovn) a nelze jej v konkrtn věci a priori stanovit. Z těchto důvodů je zjišťovn veřejnho zjmu v konkrtnm přpadě typicky pravomoc moci vkonn, a nikoliv zkonodrn. Z napadenho ustanoven zkona nelze zjistit, z jakch důvodů zkonodrce přiznal rozvoji a modernizaci konkrtně vymezen vodn cesty status veřejnho zjmu, zda zjišťoval přpadn protichůdn zjmy a jak se s jejich existenc vyrovnal. Je ostatně zřejm, že tyto okolnosti ani zjistit nelze, neboť zkonodrn proces nen vybaven prostředky pro posuzovn individulnch přpadů se všemi jejich souvislostmi a důsledky ... Napadenm ustanovenm došlo nejen k zsahu moci zkonodrn do moci vkonn, ale bylo jm omezeno rovněž prvo na soudn přezkum. Přpadn sprvn rozhodnut (např. o vyvlastněn), učiněn v souvislosti s vstavbou a modernizac předmětn vodn cesty, budou sice přezkoumateln soudem v rmci sprvnho soudnictv, ale z tohoto přezkumu bude vyloučena otzka existence veřejnho zjmu, neboť ten je již stanoven zkonem, kterm jsou obecn soudy podle člnku 95 odst. 1 stavy vzny. V přpadě neexistence napadenho ustanoven by obecn soudy mohly přezkoumvat, zda sprvn orgny při aplikaci neurčitho prvnho pojmu „veřejn zjem“ v konkrtn situaci nepřekročily zkonem stanoven meze sprvnho uvžen (srov. 78 odst. 1 soudnho řdu sprvnho); to však napaden prvn prava de facto vylučuje-Přestože napadenm ustanovenm nen soudn přezkum zcela vyloučen, je jeho omezen natolik zvažn, že zvěry vysloven v citovanm nlezu plně dopadaj i na posuzovan přpad. Vzhledem k vše uvedenm argumentům m stavn soud zato, že napaden ustanoven 3a zkona o vnitrozemsk plavbě je neslučiteln s principy prvnho sttu, zejmna s principem dělby moci, a je v rozporu s čl. 1, čl. 2 odst. 1 a 3, čl. 81 a čl. 90 stavy a rovněž čl. 36 Listiny. Z pohledu naznačench stavnch kautel jev se proto nvrh na zrušen ustanoven 3a zkona o vnitrozemsk plavbě důvodnm.“
12. S ohledem na to, že citovan argumentace a zvěry dopadaj obdobně na přpad 1 napadenho zkona, přičemž stavn soud neshledal důvodu se od nich odchlit, pro stručnost postač odkzat na citovan nlez a vyslovit zvěr, že 1 napadenho zkona je neslučiteln s principy prvnho sttu, zejmna s principem dělby moci, a je v rozporu s čl. 1, čl. 2 odst. 1 a 3, čl. 81 a čl. 90 stavy, jakož i s prvem na soudn přezkum dle čl. 36 Listiny. Nvrh na jeho zrušen tudž shledal důvodnm.
13. stavn soud k tomu podotk, že Parlament byl při projednvn napadenho zkona upozorňovn na jeho protistavnost. Nlez sp. zn. Pl. S 24/04 byl již v době jeho přijmn znm, přičemž už v prvnm čten nvrhu napadenho zkona byli na něj poslanci upozorňovni poslancem Jiřm Pospšilem, kter ve druhm čten reprodukoval obsah citovanho nlezu a uzavřel, že mj. 1 napadenho zkona je protistavn. Obdobně vystoupila v rozpravě i poslankyně Eva Dundčkov. Ostatně již vlda ve svm zamtavm stanovisku k nvrhu napadenho zkona poukazovala na protistavnost mj. jeho 1. S argumenty vedoucmi stavn soud k přijet zvěru v citovanm nlezu se však nikdo z poslanců v podstatě ani nepokusil relevantně (tj. v stavně prvn rovině) v rozpravě vypořdat, tedy nelze kupř. usuzovat, že by zde byl „jen“ rozdln argumentačně obhajiteln stavně prvn nzor jakožto důvod neřzen se citovanm nlezem stavnho soudu.
Sent pak přes vše naznačen k nvrhu napadenho zkona nepřijal usnesen, přičemž jeho vbor stavně prvn i vbor pro hospodřstv, zemědělstv a dopravu přijaly usnesen, ktermi doporučily Sentu zamtnut nvrhu napadenho zkona.
Prezident republiky nevyužil institutu prva vrtit přijat zkon Poslaneck sněmovně, jak předvd čl. 50 odst. 1 stavy, a napaden zkon podepsal.
14. stavn soud apeluje na zkonodrnou moc, aby se pro
futuro
důsledněji zabvala stavn souladnost projednvanch nvrhů zkonů, a to zvlště za situace existujc judikatury stavnho soudu, na nž je dokonce v průběhu legislativnho procesu upozorňovno.VII.
15. V předchozm bodě citovan argumentace a zvěr 1 napadenho zkona dopad obdobně rovněž na 2 odst. 5 in fine, dle kterho plat: „Veřejn zjem na vyvlastněn pozemků, staveb a prv k nim pro stavbu vzletov a přistvac drhy se ve vyvlastňovacm řzen prokže odkazem na tento zkon.“ Proto stavn soud zrušil jako protistavn i toto ustanoven.
VIII.
16. Pokud se jedn o zbvajc ustanoven, z jejich akcesorick povahy ve vztahu ke zrušenmu ustanoven 1 napadenho zkona, kter jako jedin dostatečně konkretizuje stavby, na něž se m napaden zkon vztahovat, plyne nutnost i jejich zrušen, neboť jejich samotn normativn existence by ztrcela rozumn smysl, nebyla by v praxi použiteln. K jejich zrušen vede rovněž jejich nsledujc protistavnost.
17. Společnm jmenovatelem těchto ustanoven je, že předchoz meritorn argumentace a zvěry (tj. stran zakotven konkrtnho leglnho veřejnho zjmu) na jejich přpad nedopad, neboť v nich totiž nen obsažena deklarace veřejnho zjmu v konkrtně určen věci zkonem. Jde „toliko“ o pravu určitch odchylnch procesnch pravidel od obecnch procesnch pravidel zakotvench ve sprvně prvnch předpisech.
18. Navrhovatel argumentuj tm, že předmětn ustanoven napadenho zkona, odchylujc se od obecn pravy, upravuj jedinečn přpad, což vybočuje současně z jednoho ze zkladnch materilnch znaků pojmu zkon, jmž je obecnost. To samo o sobě m mt dle navrhovatelů za nsledek protistavnost takovho zkona.
19. Pokud by stavn soud akceptoval takovou argumentaci stěžovatelů, znamenalo by to, že by jakkoliv prvn prava jedinečnho přpadu znamenala protistavnost. stavn soud však již ve sv judikatuře [srov. nlez sp. zn. Pl. S 12/02 ze dne 19.3.2003 (N 20/29 SbNU 167; 83/2003 Sb.)] zformuloval předpoklady pro vjimky, při jejichž splněn by bylo možn uvažovat o stavnosti zkona upravujcho jedinečn (tj. konkrtn) přpad, tedy za splněn předpokladu, že zkon tkajc se jedinečnho přpadu nepředstavuje porušen principu rovnosti. Hledisko, jež nutno testovat jako prvn, je kritriem posouzen stavnosti stavu, založenho neakcesorickou nerovnost: „princip rovnosti však nenabz nijak skutečn omezen zkonů, tkajcch se jedinečnho přpadu, protože prvě umožňuje, aby se s něčm jedinečnm a vjimečnm zachzelo odpovdajc jeho zvlštnosti. Otzkou ale je, zdali v danm přpadě skutečně existuje takovto zvlštnost, že se zd všeobecn uspořdn svvoln a nařzen pro jedinečn přpad přiměřen. V mře, ve kter je zkon tkajc se jedinečnho přpadu vrazem ratia - ne pouh
voluntas
- se začleňuje do uspořdan struktury prvnho sttu.“ (H. Schneider, Gesetzgebung, 2. Auflage, Heidelberg 1991, s. 31). Pokud přijet zkona tkajcho se jedinečnho přpadu nen vrazem voluntas (libovůle), mus tudž pro něj existovat racionln argumenty. Nen přitom součst pravomoci stavnho soudu posuzovat mru tto racionality. Hledisko druh je představovno kritriem posuzovn stavnosti stavu založenho akcesorickou nerovnost; je jm nepřpustnost nerovnosti, kter m za nsledek dotčen stavnch prv a svobod.20. Z pohledu naznačench stavnch maxim se jev nvrh na zrušen i ustanoven 2 odst. 1, 2, 3, 4 a 5 důvodnm.
Zkonodrce jimi totiž zakld neodůvodněnou nerovnost, a to již z pohledu neakcesorick nerovnosti, neboť j schz zkonodrcem explicitně vyjdřen, přpadně implicitně v normativn pravě obsažen čel, kter by bylo možn považovat za vraz ratia. Nepodv takto ždn racionln argumenty na podporu zvěru, proč prvě pro řzen o (v napadenm zkoně regulovan) stavbě s ohledem na vlastn ten kter specifick charakter m bt stanoven odlišn prvn režim, tj. odlišn procesn normy (ve srovnn s obecnou pravou). Pokud měl zkonodrce na mysli jako důvod pro odlišnou regulaci shora zkoumanho jedinečnho přpadu veřejn zjem na urychlen realizace předmětn stavby prostřednictvm zkrcen sprvnho řzen, stejně by mohlo bt argumentovno ve vztahu k jin stavbě, včetně „běžnch“ dopravnch staveb, tedy i stejnho druhu (letišť), či jinch staveb veřejn infrastruktury, kde by bylo ale postupovno podle obecnch předpisů. I v takovch přpadech by bylo možn v rmci konkrtnho řzen shledat veřejn zjem na jejich realizaci, pročež by mohl bt v důsledku deklarovn zjem na urychlen jejich realizace. Nadto plat shora uveden zvěr o protistavnosti deklarovn veřejnho zjmu napadenm zkonem regulovan stavby, ten může bt stavně souladně zjišťovn až ve sprvnm řzen, čehož logickm důsledkem je, že nelze akceptovat ani veřejn zjem na urychlen realizace tohoto veřejnho zjmu (srov. důvodovou zprvu: „To znamen, že nejen samotn vstavba VPD je ve veřejnm zjmu, ale ve veřejnm zjmu je i značn urychlen jej realizace.“).
Citovan ustanoven napadenho zkona neobstoj ani kritriem akcesorick nerovnosti, neboť zakldaj nerovnost, kter m za nsledek dotčen zkladnch prv a svobod, konkrtně čl. 11 odst. 1 věta druh Listiny, dle kterho vlastnick prvo všech vlastnků m stejn zkonn obsah a ochranu. Vlivem zkrcen lhůt ve sprvnm řzen, vyloučenm některch běžnch procesnch institutů (např. přerušen řzen) a modifikac obecnho postupu vyvlastňovacho řzen totiž vlastnick prvo stavbami dotčench subjektů nabude v důsledku jin ochrany než m vlastnick prvo jinch subjektů stavbami nedotčench.
IX.
21. stavn soud uzavr, že napaden zkon je v rozporu s čl. 1, čl. 11 odst. 1 věta druh, čl. 36 a čl. 37 odst. 3 Listiny, jakož i s čl. 1, čl. 2 odst. 1 a 3, čl. 81 a čl. 90 stavy. stavn soud shledal nvrh důvodnm, a proto napaden zkon zrušil.