Ve věci návrhu na zrušení ustanovení bodu 18 přílohy č. 3 nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů 105/2004 účinný od 11.03.2004

Schválené: 11.02.2004
Účinnost od: 11.03.2004
Autor: Ústavního soudu
Oblast: OCHRANA UTAJOVANÝCH SKUTEČNOSTÍ. STÁTNÍ, HOSPODÁŘSKÉ a SLUŽEBNÍ TAJEMSTVÍ., Zrušení zákona, jiného právního předpisu, interních pokynů a směrnic., Ohrožení utajované skutečnosti. Ohrožení státního tajemství.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL0

Ve věci návrhu na zrušení ustanovení bodu 18 přílohy č. 3 nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů 105/2004 účinný od 11.03.2004
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 105/2004 s účinností od 11.03.2004
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

105/2004 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu České republiky
Jménem České republiky

Ústavní soud rozhodl dne 11. února v plénu o návrhu Veřejného ochránce práv, JUDr. Otakara Motejla, na zrušení ustanovení bodu 18 přílohy č. 3 nařízení vlády č. 246/1998 Sb., kterým se stanoví seznamy utajovaných skutečností, ve znění pozdějších předpisů, takto: Návrh se zamítá.

Odůvodněn

I.

Dne 26.6.2003 byl stavnmu soudu doručen nvrh Veřejnho ochrnce prv (dle tž "navrhovatel"), jmž se domh zrušen ustanoven bodu 18 přlohy č. 3 nařzen vldy č. 246/1998 Sb., kterm se stanov seznamy utajovanch skutečnost, ve zněn nařzen vldy č. 89/1999 Sb., nařzen vldy č. 152/1999 Sb., nařzen vldy č. 17/2001 Sb., nařzen vldy č. 275/2001 Sb., nařzen vldy č. 403/2001 Sb. a nařzen vldy č. 549/2002 Sb. (dle tž nařzen vldy č. 246/1998 Sb.) pro jeho rozpor s ustanovenm 3 zkona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovanch skutečnost, ve zněn pozdějšch předpisů (dle tž "zkon č. 148/1998 Sb."), a pro rozpor s ustanovenmi čl. 1 a čl. 78 stavy Česk republiky (dle jen "stava") a ustanovenmi čl. 4 odst. 2 a čl. 17 odst. 1 a 5 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"). Navrhovatel uvd, že se na něj obrtil Petr Uhl, bytem Anglick 8, Praha 2, s podnětem směřujcm proti Ministerstvu zahraničnch věc, kter utajovalo svou koncepci lidskch prv z roku 2000, a proti některm ustanovenm přlohy č. 3 nařzen vldy č. 246/1998 Sb., o kter Ministerstvo zahraničnch věc utajen koncepce lidskch prv opralo. Veřejn ochrnce prv podle ustanoven 18 odst. 2 zkona č. 349/1999 Sb., o Veřejnm ochrnci prv, ve zněn pozdějšch předpisů, zaujal po skončen šetřen uvedenho podnětu zvěrečn stanovisko, v němž mimo jin dospěl k zvěru, že ustanoven bodu 18 přlohy č. 3 nařzen vldy č. 246/1998 Sb. (dle tž "napaden ustanoven") je v rozporu s některmi ustanovenmi zkona č. 148/1998 Sb., některmi ustanovenmi Listiny a stavy. Na zkladě tohoto stanoviska podv projednvan nvrh.

Navrhovatel konstatuje, že zkon č. 148/1998 Sb. vychz z předpokladu, že utajovat lze jen takovou skutečnost, kter byla jako utajovan skutečnost k tomu přslušnm orgnem označena stupněm utajen. Hmotněprvn vymezen utajovanch skutečnost je přitom podle zkona č. 148/1998 Sb. dvoustupňov. Vchodiskem je materiln definice utajovan skutečnosti v ustanoven 3 zkona č. 148/1998 Sb., dle něhož je utajovanou skutečnost takov skutečnost, se kterou by neoprvněn nakldn mohlo způsobit jmu zjmům Česk republiky nebo zjmům, k jejichž ochraně se Česk republika zavzala, nebo by mohlo bt pro tyto zjmy nevhodn, spolu s ustanovenm 4 zkona č. 148/1998 Sb., kter stanov demonstrativnm včtem oblasti, v nichž se utajovan skutečnosti mohou vyskytovat. Zkon vslovně předpokld, že bude konkretizovn nařzenm vldy, kter podrobně stanov pro jednotliv resorty seznamy skutečnost, kter se mohou stt předmětem utajen. Podle čl. 78 stavy je přitom vlda oprvněna vydat nařzen jen k proveden zkona a jen v jeho mezch. Nemůže proto svm nařzenm zařadit na seznam utajovanch skutečnost jin skutečnosti než ty, kter splňuj, resp. mohou splnit, zkonnou definici utajovanch skutečnost.

Vlda je tedy povinna svm nařzenm seznam utajovanch skutečnost vydat. Bez jejich podrobnho seznamu by nebylo možn zkon vůbec aplikovat. Zkonodrce si dajně uvědomuje, že utajovn informac je zsahem do zkladnch prv a svobod (svobody projevu a prva na informace podle čl. 17 Listiny) a že utajovn je z povahy věci poměrně snadno zneužiteln. V tto souvislosti odkazuje navrhovatel na nlez stavnho soudu, sp. zn. Pl. S 11/2000. Seznam mus jednotliv skutečnosti věcně specifikovat, neboť jinak by byl pokyn vldě zcela zbytečn. Bylo by proto obchzenm zkona, resp. překročenm jeho mez, pokud by vlda seznam utajovanch skutečnost formulovala natolik vgně a obecně, že by se jeho ustanoven prakticky nelišila od zkladn definice, obsažen v zkoně. Požadavek na věcnou konkretizaci utajitelnch skutečnost podzkonnm prvnm předpisem je tž v souladu s principy prvn jistoty a předvdatelnosti aktů veřejn moci, kter jsou podle konstantn judikatury stavnho soudu jednm ze zkladnch komponentů demokratickho prvnho sttu (čl. 1 stavy). Vlda svm seznamem předem a zvazně dv na vědom, co bude vyňato z dosahu zkladnho prva na svobodu projevu a na informace, a to dokonce pod hrozbou trestn sankce ( 10 a 107 zkona č. 140/1961 Sb., trestn zkon). Z hlediska hmotnho prva lze tedy utajit jen takovou skutečnost, kter svmi vlastnostmi splňuje zkladn materiln definici podle zkona a je současně uvedena v nařzen vldy na seznamu utajovanch skutečnost, za předpokladu, že vymezen utajovan skutečnosti na seznamu je obsahově věcn a mrou obecnosti konkrtnějš než zkonn vymezen.

Podle napadenho ustanoven lze v působnosti Ministerstva zahraničnch věc utajovat "citliv politick, bezpečnostn a ekonomick informace z oblasti mezinrodnch vztahů". Kritrium "citlivosti" informac považuje Veřejn ochrnce prv za nadbytečn vzhledem k ustanovenm zkona č. 148/1998 Sb. Posouzen "citlivosti" se totiž uplatn až při rozhodovn o utajen určit skutečnosti v rmci vahy, zda neoprvněn nakldn s takovou skutečnost může či nemůže způsobit jmu zjmům Česk republiky, popřpadě jakou jmu. Tento postup předepisuje sm zkon v ustanoven 5 ve spojen s ustanovenm 2 odst. 1 a 2 zkona č. 148/1998 Sb. Vsledkem takovho posouzen je stanoven konkrtnho stupně utajen podle mry "citlivosti" utajovan skutečnosti. Přvlastek "citliv" se tak z tohoto pohledu jev jako duplicitn. Duplicitn je i vymezen oblasti mezinrodnch vztahů v napadenm ustanoven, neboť to se v přloze č. 3 nařzen vldy č. 246/1998 Sb. rozum samo sebou. Opakovn ustanoven předpisů vyšš prvn sly v předpisech nižš prvn sly zpravidla nen považovno za jev ždouc. To nicmně bez dalšho nemůže vst k zvěru, že předpis nižš prvn sly je z tohoto důvodu vadn. V přpadě napadenho ustanoven je však odhalen duplicity přvlastků "citliv" a "z oblasti mezinrodnch vztahů" podstatn z důvodu zjištěn skutečnho obsahu tto normy. Po vyloučen citovanch duplicitnch přvlastků je zřejm, že Ministerstvo zahraničnch věc může utajovat "politick, bezpečnostn a ekonomick informace". Takov vymezen utajovanch skutečnost ale zjevně nesplňuje požadavky zkona o ochraně utajovanch skutečnost, jež jsou na seznam vydvan vldou kladeny. Vymezen je vgn, utajitelnou skutečnost ždnm způsobem věcně nekonkretizuje. Umožňuje tak Ministerstvu zahraničnch věc, a to i svvolně, utajit cokoli. Vedle tto položky se jev ostatn ustanoven přlohy č. 3 nařzen vldy č. 246/1998 Sb. jako zbytečn, neboť ve všech přpadech jde o politick, bezpečnostn nebo ekonomick informace. Vlda tak v rozporu s čl. 78 stavy překročila zařazenm "citlivch politickch, bezpečnostnch a ekonomickch informac z oblasti mezinrodnch vztahů" na seznam utajovanch skutečnost meze stanoven zkonem č. 148/1998 Sb. (ustanoven 3), což může vst k nestavnmu zsahu do prva na informace podle čl. 17 odst. 5 Listiny v přpadě, že bude toto ustanoven v konkrtnm přpadě aplikovno. Vedle toho je napaden ustanoven v mře, v jak umožňuje Ministerstvu zahraničnch věc postupovat při utajovn skutečnost svvolně, v rozporu s stavnmi principy prvn jistoty a předvdatelnosti aktů veřejn moci, kter jsou neodmyslitelnmi atributy demokratickho prvnho sttu ve smyslu čl. 1 stavy.

II.

stavn soud si podle 69 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů (dle jen "zkon o stavnm soudu"), vyždal od vldy Česk republiky, coby častnka řzen, vyjdřen k projednvanmu nvrhu. O vyjdřen poždal podle ustanoven 48 odst. 2 zkona o stavnm soudu tž Ministerstvo zahraničnch věc a Nrodn bezpečnostn řad.

Předseda vldy PhDr. Vladimr Špidla ve svm přpisu ze dne 12.8.2003 informoval stavn soud, že vlda Česk republiky schvlila na schůzi dne 6.8.2003 usnesenm sv vyjdřen k projednvanmu nvrhu. Vlda m za to, že seznamy utajovanch skutečnost, obsažen v nařzen vldy, mus bt stanoveny do určit mry obecnějšmi formulacemi tak, aby byly ve smyslu ustanoven 3 odst. 1 zkona č. 148/1998 Sb. nezbytnm prvnm podkladem pro možnost utajen určitch informac, a zroveň aby nebyly, v důsledku přpadn kazuistick prvn pravy, překžkou pro toto utajen. Obecn informace byla proto použita rovněž u napadenho ustanoven nařzen vldy. Zejmna v podmnkch Ministerstva zahraničnch věc si kumulace podmnek obsažench v ustanoven 3 odst. 1 zkona č. 148/1998 Sb. zařazen obecnějšho ustanoven do seznamu utajovanch skutečnost "vynucuje". Při zskn určit informace ze zahranič, kterou nelze předem konkrtněji specifikovat a jejž prozrazen by jednoznačně mohlo způsobit jmu zjmům Česk republiky, by jinak nebylo možn takovou informaci označit jako utajovanou skutečnost a utajit ji, pokud by ji zroveň nebylo možno podřadit pod nějak ustanoven seznamu utajovanch skutečnost v oboru působnosti Ministerstva zahraničnch věc. Nebezpeč, že bude způsobena jma zjmům Česk republiky v přpadě neutajovn předem neurčitch zahraničnch informac, je přitom značn. Otzka možnosti utajovat takov informace souvis s otzkou důvěryhodnosti Česk republiky vůči zahraničnm partnerům a s otzkou přstupu k těmto zahraničnm informacm vůbec.

Podle vyjdřen vldy napomh napaden ustanoven nařzen vldy v aplikačn praxi chrnit klčov princip celho systmu ochrany utajovanch skutečnost, vyjdřen v ustanoven 3 odst. 1 zkona č. 148/1998 Sb., tj. ochranu zjmů Česk republiky, aniž by bylo možno tvrdit, že je tm ohrožen princip přiměřenosti způsobu poskytovn informac. Kritrium "citlivosti" informac je v praxi použvanm vrazem, kterm m bt blže věcně naznačen a zdůrazněn specifick charakter přslušnch utajovanch informac s tm, že teprve po posouzen souvislost vyplvajcch z ustanoven 3 odst. 1 a ustanoven 2 odst. 1 a 2 zkona č. 148/1998 Sb. se ukže, zda m bt takov citliv informace označena jako utajovan skutečnost. Meze sprvnho uvžen v napadenm ustanoven tak mohou bt považovny za širš, než je obvykl, nikoli však za neohraničen.

Vlda ve svm vyjdřen připoušt duplicitu, pokud jde o vymezen oblasti mezinrodnch vztahů, jak vytkl Veřejn ochrnce prv ve svm nvrhu. Duplicita je však pro přpadn zrušen napadenho ustanoven prvně bezvznamn vzhledem k tomu, že jde o duplicitn vyjdřen obsažen v rmci přlohy č. 3 nařzen vldy č. 246/1998 Sb. jako takov, neboť přloha č. 3 tohoto nařzen je uvozena nadpisem "Seznam utajovanch skutečnost v působnosti Ministerstva zahraničnch věc". Uveden duplicita vede k tomu, že ani po vypuštěn slov "z oblasti mezinrodnch vztahů" nemůže Ministerstvo zahraničnch věc podle napadenho ustanoven nařzen vldy utajovat z politickch, bezpečnostnch a ekonomickch informac cokoli, ale pouze takov politick, bezpečnostn a ekonomick informace, kter vzniknou v působnosti Ministerstva zahraničnch věc, tedy v oblasti mezinrodnch vztahů. Rmcem uveden přlohy je tedy opět blže konkretizovn obsah utajovanch citlivch informac, jak předpokld ustanoven 3 odst. 3 zkona č. 148/1998 Sb.

Vlda dle uvd, že napaden ustanoven bylo na nvrh Ministerstva zahraničnch věc do přlohy č. 3 nařzen vldy č. 246/1998 Sb. doplněno nařzenm vldy č. 403/2001 Sb., jehož nvrh zpracoval Nrodn bezpečnostn řad. Uveden postup odpovd požadavkům ustanoven 3 odst. 2 a 3 zkona č. 148/1998 Sb. Nelze tedy souhlasit s tm, že napaden ustanoven nesplňuje požadavky zkona, kter jsou na seznam vydvan vldou kladeny. Napaden ustanoven nen v rozporu s ustanovenm 3 zkona č. 148/1998 Sb., ani v rozporu s čl. 78 stavy, neboť meze zkona nepřekračuje. Podle čl. 17 odst. 5 Listiny sttn orgny a orgny zemn samosprvy jsou povinny přiměřenm způsobem poskytovat informace o sv činnosti. Podmnky a proveden stanov zkon. Tm je zkon č. 106/1999 Sb., o svobodnm přstupu k informacm, kter uznv omezen prva na informace v přpadě utajovanch skutečnost. Vzhledem k tomu, že vlda zařazenm napadenho ustanoven do nařzen vldy nepřekročila meze stanoven zkonem, nemůže utajovn přslušnch informac podle napadenho nařzen vldy vst ani k zsahu do prva na informace. Vlda považuje za diskutabiln, zda stanoven citlivch politickch, bezpečnostnch a ekonomickch informac v oblasti mezinrodnch vztahů jako skutečnost utajovanch, resp. z tohoto ustanoven vyplvajc meze sprvnho uvžen, lze v dnešn době s určitost interpretovat jako nedodržen stavnho principu prvn jistoty a předvdatelnosti aktů veřejn moci. U vědom skutečnosti, že Česk republika patř již řadu let do mezinrodnho demokratickho společenstv, lze předpokldat, že je možn v souvislosti s mezinrodnm děnm alespoň v obecn rovině dovodit a předvdat, jakho charakteru utajovan skutečnosti spadajc pod napaden ustanoven mohou bt a jakou intenzitu informačn hodnoty mohou mt. Rozpor napadenho ustanoven tedy neshledv ani ve vztahu ke smyslu ustanoven čl. 1 stavy. Upozorňuje, že princip uveden utajovan skutečnosti v seznamu, vydanm jako prvn předpis, v jinch zemch uplatňovn nen. Jedinou podmnkou, aby určit skutečnost mohla bt označena jako utajovan, je, že při jejm vyzrazen může dojt k ohrožen zjmů přslušn země nebo k jmě. Věcn změr nov prvn pravy oblasti utajovanch informac, schvlen vldou Česk republiky, proto předpokld, že klasifikaci utajovan informace bude provdět jej zpracovatel pouze na zkladě kvalifikovanho posouzen možnosti a rozsahu způsoben jmy zjmům Česk republiky, nebo zjmům, k jejichž ochraně se Česk republika zavzala, v přpadě vyzrazen přslušn informace, jejho neoprvněnho zskn či neoprvněnho využit, aniž by přitom byl seznam utajovanch informac vydvn.

Ministerstvo zahraničnch věc (dle tž "ministerstvo") ve svm vyjdřen sdělilo, že projednvan nvrh je zaměřen velmi jednostranně. Klade důraz pouze na umožněn co nejširšho přstupu k informacm a podstatně menš pozornost věnuje povinnosti zajistit ochranu utajovanch skutečnost. Zaměřuje se tak jen na jednu z podmnek pro označen určit skutečnosti přslušnm stupněm utajen - proti konkrtnmu ustanoven ze seznamu utajovanch skutečnost v oboru působnosti Ministerstva zahraničnch věc, kterou ministerstvo považuje za podmnku podpůrnou a v podstatě formln. Podle jeho nzoru nen vůbec brna v vahu možnost, že v konkrtnm přpadě nemusela bt splněna primrn a zsadn podmnka, tedy že mohlo dojt pouze k nesprvnmu zhodnocen toho, zda a nakolik může neoprvněn nakldn s předmětnou informac způsobit jmu zjmům Česk republiky. Předmětn problm dajně nespočv v napadenm ustanoven, ale v ustanoven 3 zk.č. 148/1998 Sb., podle kterho maj obě uveden podmnky kumulativn charakter. V podmnkch ministerstva si toto zkonn ustanoven vynucuje zařazen obecnějšho ustanoven do seznamu utajovanch skutečnost. Při zskn určit informace ze zahranič (jž nelze předem nijak konkrtněji specifikovat), jejž prozrazen by mohlo způsobit jmu zjmům Česk republiky, by nebylo možn ji označit jako utajovanou skutečnost, pokud by ji nebylo současně možno podřadit pod nějak ustanoven ze seznamu utajovanch skutečnost v oboru působnosti Ministerstva zahraničnch věc. Nebezpeč, že by v takovchto přpadech byla způsobena jma zjmům Česk republiky, je podstatně větš než riziko, že přpadně nebude zveřejněna nějak informace, kde bylo možn riziko zhodnoceno nesprvně. Ministerstvo taktž zdůrazňuje otzku důvěryhodnosti vůči zahraničnm partnerům. Pokud by nebylo možn předem garantovat, že poskytnut informace, o jejmž obsahu v danm okamžiku nen nic znmo, nemůže bt chrněna v režimu utajovanch skutečnost, lze předpokldat, že takov informace nebude poskytnuta. Ministerstvo se domnv, že nem-li dojt k ohrožen ochrany utajovanch skutečnost v působnosti Ministerstva zahraničnch věc a k omezen možnosti zskvat informace citlivho charakteru od zahraničnch partnerů, mus bt prvotně upraveno ustanoven 3 zkona č. 148/1998 Sb. Pokud by z tohoto ustanoven byla vypuštěna formln podmnka, jež požaduje, aby skutečnost, kter m bt označena přslušnm stupněm utajen, byla uvedena v seznamu utajovanch skutečnost, pak by bylo možn nařzen vldy č. 246/1998 Sb. zrušit zcela.

Nrodn bezpečnostn řad (dle tž "NB") ve svm vyjdřen uvd, že seznam utajovanch skutečnost m do jist mry pouze orientačn charakter. Slouž předevšm jako všeobecn pomůcka pro označen jednotlivch skutečnost jako utajovanch a pro klasifikaci jednotlivch druhů utajovanch skutečnost do stupňů utajen. Proto seznamy utajovanch skutečnost užvaj v některch přpadech obecn formulace, tak jako v napadenm ustanoven. NB nesouhlas s tm, že by napaden ustanoven bylo v rozporu s ustanovenm 3 zkona č. 148/1998 Sb. Sm zkon bližš požadavky na obsah seznamu nestanov. Napaden ustanoven proto nen ani v rozporu s člnkem 78 stavy, neboť nepřekračuje meze zkona a nen formulovno natolik vgně a obecně, aby se jeho zněn nelišilo od zkladn definice obsažen v zkoně, jak je naznačovno v nvrhu. Zněn napadenho ustanoven nen ani v rozporu s ustanovenm čl. 17 odst. 5 Listiny, neboť to svěřuje podmnky a proveden prva na informace zkonu a je zřejm, že prvo na informace je omezeno, pokud se jedn o utajovan skutečnosti, jak uznv i ustanoven 7 zkona č. 106/1999 Sb. Napaden ustanoven, stejně jako dalš položky seznamu utajovanch skutečnost v aplikačn praxi, napomhaj v ochraně klčovho principu systmu ochrany utajovanch skutečnost - ochrany zjmů Česk republiky. V praxi dajně nedochz k většm problmům. NB dle dodv, že klasifikace utajovanch skutečnost zvis na konkrtnch přpadech, neboť rozhodnut o sprvnm stanoven a označen přslušnho stupně utajen je povinnost a odpovědnost statutrnho orgnu [ 12 odst. 2 psm. l) zkona č. 148/1998 Sb.]. Utajovanou skutečnost však může bt pouze takov skutečnost, kter je uvedena v seznamu utajovanch skutečnost. Stupněm utajen proto nelze označit skutečnost, kter sice obsahově podmnky utajovan skutečnosti splňuje, ale nelze ji podřadit pod někter z okruhů uvedench v seznamu. V jinch zemch tento princip uplatňovn nen a jedinou podmnkou, aby určit skutečnost byla označena jako utajovan, je možnost, že při jejm vyzrazen může dojt k ohrožen zjmů země nebo k jej jmě. Věcn změr nov prvn pravy, schvlen vldou, a potažmo nvrh novho zkona o ochraně utajovanch informac, proto předpokld, že klasifikaci utajovan skutečnosti bude provdět jej zpracovatel (autor), a to pouze na zkladě kvalifikovanho posouzen možnosti rozsahu způsoben jmy zjmům (resp. nevhody pro zjmy) Česk republiky, nebo zjmům, k jejichž ochraně se Česk republika zavzala, při jejm vyzrazen, neoprvněnm zskn či neoprvněnm využit.

III.

stavn soud nejdřve, v souladu s 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu, zkoumal, zda vldn nařzen, u něhož navrhovatel namt protistavnost jeho ustanoven, bylo přijato a vydno v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem. stavn zmocněn k vydvn nařzen je vldě dno čl. 78 stavy, podle něhož k proveden zkona a v jeho mezch je vlda oprvněna vydvat nařzen. Nařzen podepisuje předseda vldy a přslušn člen vldy. Ze zkona č. 148/1998 Sb. lze dovodit, že přslušnm členem vldy je v projednvanm přpadě sm předseda vldy. Podle ustanoven 7 odst. 1 citovanho zkona je totiž střednm sprvnm řadem pro oblast ochrany utajovanch skutečnost, kter tž zpracovv seznamy utajovanch skutečnost ( 3 odst. 2 citovanho zkona), Nrodn bezpečnostn řad, nad nmž vykonv dohled předseda vldy ( 7 odst. 3 citovanho zkona).

V danm přpadě stavn soud zjistil, že usnesenm č. 678 ze dne 19. 10. 1998 vlda schvlila nvrh nařzen vldy, kterm se stanov seznamy utajovanch skutečnost. Z 15 přtomnch členů vldy hlasovalo pro jeho schvlen všech 15 členů. Předmětn nařzen podepsal předseda vldy ing. Miloš Zeman. Nařzen bylo nležitm způsobem publikovno ve Sbrce zkonů v čstce 86 pod č. 246/1998 Sb. činnosti nabylo dnem 2. 11. 1998. Napaden ustanoven bodu 18 přlohy č. 3 bylo do napadenho nařzen vldy doplněno jeho novelou nařzenm č. 403/2001 Sb., kterm se měn nařzen vldy č. 246/1998 Sb., kterm se stanov seznamy utajovanch skutečnost, ve zněn pozdějšch předpisů. Tato novela byla přijata usnesenm vldy č. 1048 ze dne 15. 10. 2001. Z přtomnch 15 členů vldy pro jej schvlen hlasovalo všech 15 členů. I toto nařzen vldy podepsal ing. Miloš Zeman a bylo nležitě publikovno ve Sbrce zkonů pod shora uvedenm čslem.

Za těchto okolnost stavn soud dovozuje, že napaden nařzen vldy bylo přijato a vydno v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem ve smyslu ustanoven 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu. Proto se jm mohl stavn soud zabvat meritorně.

IV.

Navrhovatel se podanm nvrhem domh zrušen ustanoven bodu 18 přlohy č. 3 nařzen vldy č. 246/1998 Sb. Přloha č. 3 uvedenho nařzen je označena "Seznam utajovanch skutečnost v působnosti Ministerstva zahraničnch věc" a bodu 18 tto přlohy zn: "Citliv politick, bezpečnostn a ekonomick informace z oblasti mezinrodnch vztahů". Toto nařzen bylo vydno k proveden zkona č. 148/1998 Sb. Podle jeho ustanoven 3 odst. 1 je utajovanou skutečnost takov skutečnost, se kterou by neoprvněn nakldn mohlo způsobit jmu zjmům Česk republiky nebo zjmům, k jejichž ochraně se Česk republika zavzala, nebo by mohlo bt pro tyto zjmy nevhodn, a kter je uvedena v seznamu utajovanch skutečnost. Podle odst. 2 a 3 tohoto ustanoven zpracovv seznamy utajovanch skutečnost Nrodn bezpečnostn řad na nvrh střednch řadů a vyd je vlda svm nařzenm.

Navrhovatel předevšm tvrd, že vlda napadenm ustanovenm jednala v rozporu s člnkem 78 stavy. Podle věty prv uvedenho ustanoven je vlda oprvněna vydvat nařzen k proveden zkona a v jeho mezch. Mus se tak pohybovat secundum et intra legem, nikoli mimo zkon (praeter legem). V nařzen vldy se pouze rozvd nebo aktualizuje dispozice či hypotza provděn zkonn normy a nen možno, aby se v něm tato zkonn norma po skutkov strnce rozšiřovala nebo zužovala. Přitom se vyžaduje, aby nařzen vldy bylo obecn a dopadalo na neurčitou skupinu adrestů, neboť stava ji zmocňuje k prvn pravě, nikoli k vydn individulnho sprvnho aktu. Před excesy moci vkonn chrn barira věc vyhrazench k regulaci toliko zkonům (tzv. vhrada zkona) (srov. nlez stavnho soudu Pl. S 45/2000).

Ustanoven 3 odst. 1 zkona č. 148/1998 Sb. vymezuje pojem "utajovan skutečnosti" za pomoci dvou kumulativně působcch podmnek, a to podmnky materiln (neoprvněn nakldn s takovou skutečnost může způsobit jmu zjmům Česk republiky nebo zjmům, k jejichž ochraně se Česk republika zavzala, nebo by mohlo bt pro tyto zjmy nevhodn) a podmnky formln (je uvedena na seznamu utajovanch skutečnost). Z projednvanho nvrhu je zřejm, že navrhovatel vyšel při vkladu ustanoven 3 zkona č. 148/1998 Sb. předevšm z jazykov metody. Dospěl k zvěru, že zkon předvd existenci taxativně a konkrtně vymezenho seznamu utajovanch skutečnost. Z toho pak dovozuje, že vlda vybočila při sv činnosti z mez zkona, neboť seznam vydan vldou tomuto požadavku neodpovd.

Vklad prvn normy nicmně představuje komplexn mnohovrstevnatou intelektuln operaci, jež v sobě kloub řadu metodickch přstupů. stavn soud považuje v danch souvislostech za nepominutelnou metodu vkladu e ratione legis. Již dřve ve sv judikatuře akceptoval princip volnějšho vztahu mezi zkonem a nařzenm s tm, že za prioritu stavnosti nařzen považoval prvě jeho soulad se smyslem a čelem zkona jako celku (srov. nlez Pl. S 45/2000). Jednm z hlavnch clů zkona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovanch skutečnost, je ochrana zjmů Česk republiky. To dokld již zněn ustanoven 1a uvedenho zkona, dle něhož je primrně jeho předmětem vymezit skutečnosti, jež je nutno v zjmu Česk republiky utajovat. Uveden čel zkona maj naplnit i dalš jeho ustanoven, v neposledn řadě ustanoven 3 odst. 1. Použit metody teleologickho vkladu vede k nepochybnmu zvěru, že čelem zkona je prvně zajistit, aby byly utajeny všechny skutečnosti, kter kvalifikovaně ( 2 odst. 2) koliduj se zjmy Česk republiky. Tento cl se projektuje v materiln podmnce ustanoven 3 odst. 1 zkona č. 148/1998 Sb. Bylo by absurdn domnvat se, že zkonodrce zakomponovnm druh, formln, podmnky ustanoven 3 odst. 1 zkona č. 148/1998 Sb., zamšlel efektivn naplňovn čelu zkona znemožnit. Prvě k takovmu absurdnmu zvěru by vedlo přijet teze, že seznam utajovanch skutečnost sestaven na zkladě pokynu zkona vldou m obsahovat jen zcela konkretizovan položky a současně bt seznamem konečnm, taxativnm. Kombinace vysok konkrtnosti a taxativnosti při sestavovn seznamu utajovanch skutečnost by znemožnila naplnit beze zbytku čel zkona a programově by v sobě nesla riziko, že skutečnost, kter sice splňuje materiln předpoklad k utajen, utajena nebude, neboť nespad pod ždnou z konkrtnch položek na seznamu sestavenm vldou. K takov "rizikov" kombinaci neměla vlda mandt. Nen totiž oprvněna provděnou zkonnou normu po skutkov strnce zužovat (viz vše). Tento postup by nebyl "provedenm zkona a v jeho mezch", ale postupem contra legem, kter čl. 78 stavy nepřipoušt.

Navrhovatel se dle domnv, že nařzen vldy č. 246/1998 Sb. svm seznamem nedostlo principům prvn jistoty a předvdatelnosti aktů veřejn moci, jež jsou vlastn demokratickmu prvnmu sttu (čl. 1 odst. 1 stavy).

stavn soud přirozeně souhlas s tm, že předvdatelnost prva je jednm ze zkladnch prvků principu prvn jistoty, bez jehož respektovn si nelze demokratick prvn stt představit. Sdl i nzor navrhovatele, že "předvdatelnost" je spojena s jasnm normativnm vymezenm jednotlivch skupin utajovanch skutečnost i s taxativn povahou jejich seznamu sestavovanho vldou.

Prvn jistota ani předvdatelnost aktů veřejn moci ovšem nejsou absolutnmi kategoriemi, kter by bylo možno stavět nad ostatn komponenty vytvřejc pojem "demokratickho prvnho sttu". stavou chrněnou hodnotou je i ochrana zjmů Česk republiky jako svrchovanho sttu (čl. 1 odst. 1 stavy). Zkon o utajovanch skutečnostech tyto zjmy definuje jako "zachovn stavnosti, svrchovanosti, zemn celistvosti, zajištěn obrany sttu, veřejn bezpečnosti, ochrana důležitch ekonomickch a politickch zjmů, prv a svobod fyzickch a prvnickch osob a ochrana života nebo zdrav fyzickch osob". kolem zkonodrce a potažmo vldy je tak optimalizovat možn nesouhlasn působen ochrannch mechanismů obou hodnot, jinmi slovy, zžit na nejmenš možnou mru prostor pro možnou libovůli v aktech veřejn moci při současnm zajištěn efektivn ochrany zjmů sttu. Nebylo by "optimalizac", kdyby nařzen vldy zajistilo dokonalou prvn jistotu a potažmo dokonalou předvdatelnost na kor ochrany zjmů sttu, jež by musela požadavku takto pojman předvdatelnosti bezvhradně ustoupit.

stavn soud upozorňuje v danm kontextu na princip přiměřenosti, jenž je jinm vyjdřenm pojmu optimalizace. I jm nutno poměřit seznam v přloze č. 3 k nařzen vldy č. 246/1998 Sb., jež je předmětem nvrhu. Přiměřenm omezenm předvdatelnosti (prvn jistoty) je takov nezbytn omezen, kter ještě dokže zajistit efektivně naplňovn cle zkona č. 148/1998 Sb. Je zřejm, že v popsan operaci "optimalizace" byla vlda nucena v seznamu utajovanch skutečnost optimalizovat do značn mry protichůdn požadavky na přesnost a konkrtnost položek na jedn straně a na taxativnost celho jejich souboru na straně druh.

Hypoteticky se nabzely dva možn postupy: volit beze zbytku konkrtn vyjdřen jednotlivch položek v seznamu a tento seznam současně vymezit jako včet demonstrativn. Obdobnou cestu zjevně zvolil sm zkonodrce, když v 4 zkona č. 148/1998 Sb. sestavil seznam "oblast", v nichž se mohou vyskytovat utajovan skutečnosti. Přes jeho neobvyklou rozshlost (27 položek) neopomněl svůj seznam uvst slůvkem "zejmna".

Vlda nemohla v obdobn situaci tento postup zvolit vzhledem k tomu, že jazykov vklad ustanoven 3 odst. 1 zkona č. 148/1998 Sb. ve vztahu k formln podmnce (uveden skutečnosti na seznamu), st v požadavek taxativnho včtu v seznamu. Musela tedy postupovat inverzně, zachovat taxativnost seznamu a "optimalizovat" v mře obecnosti (konkrtnosti) ustanoven jednotlivch položek seznamu i seznamu jako celku.

stavn soud konstatuje, že přloha č. 3 nařzen vldy č. 246/1998 Sb. (Seznam utajovanch skutečnost v působnosti MZV) obsahuje 18 položek. Z toho 17 je relativně konkrtnch, kdežto položka č. 18 je relativně obecn. Seznam ve svm celku tak dv orgnu veřejn moci prostor k širšmu věcnmu sprvnmu uvžen pouze v rmci položky č. 18, již je třeba chpat jako "zbytkovou" oblast nepokrytou položkami č. 1-17. Pouze v tto zbytkov oblasti (nikoli tedy v cel oblasti mezinrodnch vztahů) vznik objektivně prostor k aktům, kter by bylo teoreticky možno označit za "nepředvdateln".

stavn soud ovšem upozorňuje na to, že navrhovatel vztahuje svou představu prvn jistoty a předvdatelnosti k nepřpustně zženmu pojmu demokratickho prvnho sttu. Prvn jistotu a předvdatelnost aktů veřejn moci je třeba zachovat i ve vztahu k jinm subjektům mezinrodnho prva. Podle čl. 1 odst. 2 stavy "ČR dodržuje zvazky, kter pro ni vyplvaj z mezinrodnho prva". Česk republika převzala vůči svm spojencům mezinrodn zvazky stran utajen některch důležitch a citlivch skutečnost. Je povinna tyto sv mezinrodn zvazky přenst do vnitrosttnho prva a zajistit jeho pomoc utajen odpovdajcch skutečnost. "Předvdateln" pro tyto jin stty bude takov prvn rmec postupu orgnů veřejn moci Česk republiky, kter bude způsobil vst k dodržen jejch mezinrodnch zvazků v oblasti utajen. "Nepředvdatelnm" bude naopak takov rmec, kter utajen skutečnost, k jejž ochraně se ČR mezinrodně prvně zavzala, nebude schopen ve všech přpadech zajistit. ČR přitom ovšem nese mezinrodn odpovědnost vůči spojencům až za "vsledek": svůj zvazek poruš v okamžiku, kdy nezajistila ochranu určit individuln skutečnosti, kter podlhala utajen podle mezinrodn smlouvy. Aby ČR byla schopna dostt svm mezinrodnm zvazkům v dan oblasti, mus jej orgny disponovat oprvněnm posoudit, zda určit skutečnost m bt podle mezinrodn smlouvy utajena či nikoli. Nebude-li ČR schopna z důvodu určitho obsahu svho vnitrosttnho prva takov konkrtn posouzen a nsledn utajen plně zajistit, je pro smluvn partnery jej chovn "nepředvdateln" a narušuje prvn jistotu v mezinrodněprvnch vztazch. Smluvn partneři pak nemus určit citliv skutečnosti Česk republice sdělit, přpadně k jmě jej bezpečnosti nebo jinch jejch zkladnch zjmů chrněnch čl. 1 odst. 1 stavy.

S přihldnutm k předchoz vaze m stavn soud za to, že mra prvn nejistoty, nepředvdatelnosti, jež rezultuje ze seznamu utajovanch skutečnost v působnosti Ministerstva zahraničnch věc jako celku, je přiměřen ve vztahu k zkonem požadovan mře ochrany zjmů sttu a s ohledem na stavn princip dodržovn zvazků, kter pro Českou republiku vyplvaj z mezinrodnho prva.

Navrhovatel se dle domnv, že nařzen vldy č. 246/1998 Sb. svm seznamem (napadenm ustanovenm) dovoluje postupovat Ministerstvu zahraničnch věc při utajovn skutečnost tak, že může dojt k nestavnmu zsahu do prva na informace podle čl. 17 odst. 1 a 5 Listiny. Jeho přesvědčen stavn soud nesdl. Zkon č. 148/1998 Sb. omezuje svobodu projevu a prvo vyhledvat a šřit informace mj. z důvodů zajištěn obrany sttu či veřejn bezpečnosti, tedy z důvodů, kter vslovně připoušt ustanoven čl. 17 odst. 4 Listiny. Vlda napadenm ustanovenm nepřekročila při provděn tohoto zkona jeho meze a určitou, přiměřenou mru sprvnho uvžen při aplikaci nařzen vldy si vyžaduje čel tohoto zkona. Uplatňovn napadenho ustanoven v seznamu tak nebrn Ministerstvu zahraničnch věc přiměřenm způsobem poskytovat informace o sv činnosti v souladu se zkonem.

stavn soud se neztotožnil ani s tvrzenm navrhovatele stran dajnho porušen ustanoven čl. 4 odst. 2 Listiny. Meze zkladnch prv a svobod (v projednvanm přpadě prva na informace) jsou v projednvan věci nepochybně vymezeny zkonem (jednak zkon č. 148/1998 Sb., kter stanov, co je utajovanou skutečnost, a jednak zkon č. 106/1999 Sb., o svobodnm přstupu k informacm, jenž ustanovenm 7 určuje, že povinn subjekt utajovan skutečnosti neposkytne). Jak bylo shora rozvedeno, meze zkona vlda v projednvanm přpadě neporušila, a neomezila tedy stavně zaručen prvo na informace vce, než zkon dovoluje.

stavn soud připoušt, že aplikace nařzen vldy č. 246/1998 Sb. a jeho přloh v konkrtnch přpadech může vyvolvat jist problmy a pochybnosti tak, jak tomu bylo v přpadě, jenž inicioval postup navrhovatele. Zkonn prostor ke sprvnmu uvžen může bt v individuln situaci zneužit ke svvolnmu utajen konkrtn skutečnosti, kter aktulně nesplňuje materiln podmnku 3 odst. 1 zkona č. 148/1998 Sb. V takov situaci však prvn řd dovoluje domhat se ochrany svho prva na informace, a to prostředky, kter vymezuje zkon č. 106/1999 Sb., o svobodnm přstupu k informacm. Podle ustanoven 16 odst. 1 tohoto zkona totiž lze proti rozhodnut povinnho subjektu o odmtnut ždosti o poskytnut informace podat odvoln, resp. proti rozhodnut střednho orgnu sttn sprvy rozklad (odst. 5 citovanho ustanoven). Rozhodnut o odmtnut ždosti je dle přezkoumateln obecnm soudem ( 16 odst. 6 citovanho zkona) a jeho rozhodnut nsledně i soudem stavnm.

Přpadn svvoli při určovn konkrtnch skutečnost, jež maj bt utajovny, lze tedy činně čelit. stavn soud se proto domnv, že napaden ustanoven v prvě definovanm širšm procesnm kontextu je i v souladu se zvěry, jež o požadovan přesnosti prvn normy a předvdatelnosti aktů veřejn moci učinil Evropsk soud pro lidsk prva. Tento soud požaduje v přpadech, kdy prvn předpis opravňuje orgn veřejn moci k uvžen, aby rozsah a modality vkonu takovho uvžen byly definovny s dostatečnou jasnost s ohledem na dan legitimn cl a poskytovaly jednotlivci odpovdajc ochranu proti libovůli či svvoli [Kruslin proti Francii (1990), 27, 29, 30 a M. a R. Andersson proti Švdsku, (1992), 75].

S ohledem na vše vše uveden stavn soud nvrh na zrušen ustanoven bodu 18 přlohy č. 3 nařzen vldy č. 246/1998 Sb. dle 70 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, zamtl.

Podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujala k rozhodnutí pléna odlišné stanovisko soudkyně JUDr. Eliška Wagnerová.

Načítávám znění...
MENU
Hore