Dekret 54/1945 o přihlašování a zjišťování válečných škod a škod způsobených mimořádnými poměry účinný od 08.09.1945

(1) Podle tohoto dekretu se vyšetřují a zjišťují škody, které v době po 17. září 1938 utrpěli českoslovenští státní občané v obvodu zemí České a Moravskoslezské nebo v cizině na životě, těle nebo na zdraví (usmrcením, vězněním, internováním, deportováním, zlým nakládáním apod.) nebo odcizením, zavlečením mimo státní území, zabráním, zničením, poškozením nebo jinakou ztrátou věcí movitých nebo nemovitých, anebo jiným způsobem (na výdělku, důchodu apod.), jestliže tyto škody byly způsobeny

(2) Za týchž předpokladů se vyšetřují a zjišťují také škody způsobené právnickým osobám nebo jiným souborům osob a majetkovým podstatám, jejichž sídlo je v obvodu zemí České nebo Moravskoslezské.

(1) Při ocenění škody hledí se ke škodě, která skutečně vznikla a byla způsobena skutečnostmi uvedenými v § 1 odst. 1.

(2) Škody majetkové oceňují se zpravidla podle pořizovací ceny věci v den účinnosti tohoto dekretu; nelze-li takto určiti majetkovou škodu, je vzíti za základ obecnou cenu v době, kdy se škoda stala.

(3) Pro ocenění jiných škod jest zpravidla směrodatnou výše zákonného nároku na náhradu v takovém nebo obdobném případě podle předpisů platných v den účinnosti tohoto dekretu.

(4) Podrobné směrnice pro ocenění těchto škod vydá ministerstvo vnitra v dohodě se zúčastněnými ministerstvy.

(1) Soupis a vyšetřování škod provádějí okresní národní výbory.

(2) Okresní národní výbor, příslušný podle § 6 odst. 2 k přijetí přihlášky, předloží do 10 dnů po uplynutí lhůty, uvedené v § 6 odst. 3, jeden stejnopis přihlášek u něho podaných po provedení nezbytného předběžného přezkoumání podle směrnic ministerstva vnitra přímo Státnímu úřadu statistickému.

(1) O přihlášených škodách provede okresní národní výbor potřebné šetření, zejména řízení důkazní. Vyšetřené přihlášky (druhý stejnopis) s doklady (§ 7 odst. 3) předloží okresní národní výbor příslušným smíšeným komisím, kterým přísluší zjištění škod (§ 5).

(2) Smíšená komise zařídí podle potřeby nutné doplnění šetření, načež zjistí v každém jednotlivém případě škodu podle ustanovení § 2 a zapíše svůj posudek do přihlášky. Posudek komise se straně nesděluje.

(1) Smíšené komise (dále komise) zřídí se u okresních národních výborů. Práce spojené s činností komisí obstarává okresní národní výbor, u něhož jsou komise zřízeny.

(2) Každá komise se skládá:

(3) K jednání komise může předseda přibrati další spolehlivé a nestranné znalce s hlasem poradním.

(4) Pro jednání komise platí přiměřeně, pokud tento dekret neustanovuje jinak, předpisy o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů.

(5) Komise se platně usnáší za přítomnosti všech členů a rozhoduje většinou hlasů.

(6) Funkce členů komise jest čestná.

(7) Člen komise, jenž není státním zaměstnancem, má nárok, jestliže nemá stálého bydliště v sídle komise, na náhradu skutečně zaplaceného nutného jízdného z místa svého bydliště do sídla komise a zpět a na náhradu nutných skutečných výloh, spojených se stravováním mimo dům a noclehem. Přitom třeba dbáti nezbytné úspornosti ve veřejné správě. Jízdným se rozumí jízdné nejvýše II. třídy vlakové anebo jízdné za použití jiného hromadného veřejného dopravního prostředku (autobusu, lodi). Náhradu těchto skutečných výloh může ministerstvo vnitra paušalovati v dohodě s ministerstvem financí. Náhrady ty hradí se ze státních prostředků po předložení řádně doloženého cestovního účtu, jejž upraví zemský národní výbor. Pokud člen komise jest státním zaměstnancem, jest postupovati podle předpisů platných pro státní zaměstnance.

(1) Řízení o soupisu, vyšetření a zjištění škody se zavede pouze na podkladě přihlášky. K podání přihlášky je oprávněn poškozený, nebo právní nástupce, a nejsou-li známi, osoba spravující poškozený majetek, jinak místní národní výbor. Přihlášku stran majetku, který byl zkonfiskován, zajištěn nebo jest ve státní správě nebo je dán pod národní správu, podá ten, kdo při počátku účinnosti tohoto dekretu má dotčený majetek ve vlastnictví, ve správě nebo jej zajistil, jinak místní národní výbor. Přihlášky nebo soupisy škod, jež byly podány před počátkem účinnosti tohoto dekretu, nejsou podkladem k zavedení řízení.

(2) Přihláška se podává u okresního národního výboru, v jehož obvodu má strana své bydliště (sídlo). Nemá-li strana bydliště v obvodu zemí České a Moravskoslezské, podá přihlášku u okresního národního výboru, v jehož obvodu měla poslední bydliště. Neměla-li strana vůbec bydliště v zemích České a Moravskoslezské, podá přihlášku u ministerstva vnitra.

(3) Přihláška musí býti podána nejpozději do 21 dnů ode dne účinnosti tohoto dekretu, jinak nebude k ní přihlíženo. Prokáže-li však strana, že nemohla přihlášku podati ve lhůtě pro vážné překážky, může býti přihlédnuto i k přihlášce později podané.

(1) Přihláška se podává ve dvou stejnopisech na tiskopisech, jejichž vzor stanoví ministerstvo vnitra.

(2) Přihláška má obsahovati zejména:

(3) Doklady, které má strana po ruce, buďtež připojeny v příloze k přihlášce, pokud možno v opisu soudně ověřeném.

(1) Z podání přihlášky, vyšetření a zjištění škody nevzniká straně právní nárok na náhradu škody.

(2) Úprava odškodnění se vyhrazuje zvláštním předpisům.

Soudy, úřady a jiné orgány veřejné správy jsou povinny spolupůsobit při provádění tohoto dekretu.

Kdo v přihlášce nebo v řízení o ní učiní vědomě nesprávné údaje nebo jakkoli působí na jiného, aby nesprávnými údaji nebo jiným jednáním porušil správnost šetření, bude potrestán - nejde-li o čin trestný soudně - okresním národním výborem pro přestupek pokutou do 50 000 K nebo trestem vězení do 6 měsíců nebo oběma těmito tresty. Byla-li uložena pokuta, buď pro případ její nedobytnosti zároveň uložen náhradní trest vězení podle míry zavinění v mezích sazby trestu na svobodě. Byl-li vedle pokut uložen i trest na svobodě, nesmí trest na svobodě spolu s náhradním trestem vězení přesahovati nejvyšší mez sazby trestu na svobodě.