Nařízení, kterým se provádějí některá ustanovení zákona o revisi první pozemkové reformy. 1/1948 účinný od 04.05.1948

§ 4
Schůze revisní komise

(1)
Schůze revisní komise svolává podle potřeby předseda (místopředseda) nebo do 8 dnů na návrh ministerstva zemědělství.
(2)
Den, kdy se bude konati schůze revisní komise, ustanovuje předseda, jenž musí dbáti toho, aby případy spadající do oboru působnosti komise byly jí projednány v době stanovené v § 6. Předseda oznámí doporučeným dopisem na návratku všem členům komise a ministerstvu zemědělství, po případě také pověřenectvu zemědělství a pozemkové reformy, místo a den, kdy a kde se bude konati schůze revisní komise, jakož i pořad jednání s opisy návrhů; pozvání budiž doručeno nejpozději 3 dny před zasedáním; v této lhůtě mohou členové revisní komise nahlížeti do příslušných spisů. Předseda revisní komise pozve do schůze zástupce místních rolnických komisí těch obcí, ve kterých leží majetek tvořící předmět revise, uzná-li za nutné, aby byli slyšeni. Předseda revisní komise může též pozvati zástupce příslušné okresní rolnické komise, uzná-li za nutné, aby i tito byli slyšeni. Předseda ustanovuje pořad jednání a řídí jednání a hlasování revisní komise. Usnesení revisní komise, řádně odůvodněné, podpisují všichni přítomní členové (náhradníci) komise a předseda je předloží se spisy do 3 dnů ode dne usnesení komise ministerstvu zemědělství; současně zašle předseda opis usnesení pověřenectvu zemědělství a pozemkové reformy, jde-li o případ revise na Slovensku.
(3)
Člen, který se nemůže dostaviti do schůze revisní komise, jest povinen to oznámiti neprodleně svému náhradníkovi a zpraviti o tom předsedu.

§ 10

(1)
Za malozemědělce [§ 8, odst. 1, písm. a) a b) zákona] jest považovati vlastníky, pachtýře a uživatele nesoběstačných usedlostí (§ 12, odst. 1), jejichž hlavním zaměstnáním jest zemědělství a kteří jiné zaměstnání, pokud je vůbec provozují, provozují jen příležitostně; za malozemědělce se dále považují i krajané vracející se do vlasti, pokud hlavním jejich zaměstnáním bylo zemědělství.
(2)
Rolnickým synům a dcerám starším 18 let [§ 8, odst. 1, písm. b) zákona], kteří pracují v zemědělství, možno přiděliti pozemkový majetek k vytvoření usedlostí, nelze-li podle rodinných poměrů očekávati, že budou míti možnost samostatně hospodařiti na usedlostech svých rodičů (díl I zákona ze dne 3. července 1947, č. 139 Sb., o rozdělení pozůstalostí se zemědělskými podniky a o zamezení drobení zemědělské půdy).
(3)
Okolnost, že malozemědělec (odstavec 1) získal půdu jako náhradu za půdu vyvlastněnou pro účely veřejné [§ 8, odst. 1, písm. c) zákona], není na újmu přídělu podle ustanovení § 8, odst. 1, písm. a) zákona.
(4)
Vlastníci zbytkových statků, převzatých podle § 6, odst. 3 zákona, mohou se ucházeti o příděl, jsou-li oprávněnými uchazeči podle § 1 přídělového zákona, po případě podle § 50a, odst. 2 zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 329 Sb., o převzetí a náhradě za zabraný majetek pozemkový (zákon náhradový), ve znění zákona ze dne 13. července 1922, č. 220 Sb., nebylo-li z důvodu veřejného zájmu možno ponechati jim přiměřenou část zbytkového statku.
(5)
Nerozvedené manžely jest považovati za jednoho uchazeče.

§ 13
Směny

(1)
Jsou-li ze zemědělské půdy získané revisí uspokojeni všichni místní uchazeči, lze ji směniti za jinou zemědělskou půdu v místech, kde je nedostatek této půdy pro příděl uchazečům uvedeným v § 8, odst. 1, písm. a) až c) zákona. Vyžaduje-li to veřejný zájem, na př. potřeba půdy pro účely obrany státu, nebo jiné účely veřejné, na př. výzkumnické, šlechtitelské a jiné, nebo pro uchazeče, uvedené v § 8, odst. 1, písm. a) až f) zákona, v jiných místech, než kde leží půda tvořící předmět revise, platí pro účely směny ustanovení § 1, odst. 3 a § 6, odst. 3 zákona.
(2)
Rovněž tak lze sjednati směnu
a)
k účelům arondačním, nebo lze-li směnou získati vhodnější půdu pro uchazeče uvedené v § 8, odst. 1 zákona,
b)
lesní půdy získané revisí za půdu zemědělskou, vyžaduje-li to potřeba půdy pro příděl uchazečům uvedeným v § 8, odst. 1, písm. a) až d) zákona,
c)
lesní půdy získané revisí za jinou lesní půdu, vyžaduje-li to potřeba lesní půdy pro příděl uchazečům uvedeným v § 8, odst. 1, písm. d) zákona,
d)
půdy získané revisí za půdu věnovanou rybničnímu hospodářství a naopak.

§ 15
Složení

(1)
Rolnické komise jsou místní a okresní.
(2)
Místní rolnické komise se skládají z 5 až 10 členů (náhradníků), zastupujících uchazeče. Počet členů místní rolnické komise stanoví místní národní výbor po slyšení místního sdružení příslušného Jednotného svazu zemědělců. Členy mohou býti jen osoby fysické, které jsou oprávněnými uchazeči podle § 8, odst. 1 a 3 zákona; jsou-li mezi oprávněnými uchazeči osoby uvedené v § 8, odst. 1, písm. f) zákona, připadá na ně jeden zástupce.

§ 16

(1)
Místní rolnická komise se ustaví v obci, v jejímž obvodu jest zemědělská půda, tvořící předmět revise nebo získaná pro účely přídělu, a v sousedních zájmových obcích (odstavec 4), při čemž se místní rolnická komise zřídí zpravidla pro každou takovou obec.
(2)
Lze-li předpokládati, že by se zřetelem k menšímu počtu oprávněných uchazečů o příděl nebylo účelné zřizovati místní rolnickou komisi v každé z těchto obcí, možno dohodou příslušných místních národních výborů zříditi jednu rolnickou komisi pro několik obcí.
(3)
Místní rolnická komise se ustaví z oprávněných uchazečů u místního národního výboru obce, pro jejíž obvod se zřizuje. Má-li býti místní rolnická komise zřízena pro obvod několika obcí, ustaví se z oprávněných uchazečů celého obvodu u místního národního výboru té obce, v jejímž obvodu leží největší část tohoto majetku. Nedojde-li k dohodě o obvodu působnosti místní rolnické komise, kde je toho třeba, určí jej ministerstvo zemědělství, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy.
(4)
Zájmovými obcemi se rozumějí obce, v jejichž obvodu jest převzatý pozemkový majetek, a obce s nimi sousedící.

§ 17

(1)
Místní národní výbor (§ 16, odst. 3) svolá veřejnou vyhláškou, jež musí býti vyvěšena v obci (obcích), pro jejíž (jejichž) obvod má býti místní rolnická komise zřízena, alespoň 3 dny předem, oprávněné uchazeče o příděl, uvedené v § 15, odst. 2, druhé větě, ke schůzi, aby zvolili ze svých řad členy (náhradníky) místní rolnické komise.
(2)
Volbu řídí předseda místního národního výboru nebo jeho zástupce. Volí se aklamací nebo lístky; o tom, kterým z těchto způsobů má býti volba provedena, rozhodne nadpoloviční většina přítomných oprávněných uchazečů. Ke zvolení za člena (náhradníka) místní rolnické komise stačí nadpoloviční většina hlasů přítomných oprávněných uchazečů. Oprávnění uchazeči, označení v § 8, odst. 1, písm. f) zákona, volí svého zástupce zvlášť a nezúčastní se proto volby ostatních členů místní rolnické komise.

§ 18

(1)
Místní národní výbor přezkoumá, zda členové (náhradníci) místní rolnické komise jsou oprávněnými uchazeči podle § 8, odst. 1 a 3 zákona, a je-li tomu tak, vyhlásí jejich seznam na úřední desce; zjistí-li závady, postará se o jejich odstranění.
(2)
Po přezkoušení členů (náhradníků) místní rolnické komise podle odstavce 1 svolá místní národní výbor ustavující schůzi místní rolnické komise, na níž si členové zvolí nadpoloviční většinou předsedu, místopředsedu a zapisovatele. K platnosti volby je třeba přítomnosti nadpoloviční většiny členů místní rolnické komise. Nedosáhne-li žádný z kandidátů nadpoloviční většiny hlasů, koná se nová volba, ve které jest zvolen ten kandidát, který obdržel největší počet hlasů. Při rovnosti hlasů rozhoduje los. Do zvolení předsedy (místopředsedy) řídí schůzi předseda místního národního výboru nebo jeho zástupce.

§ 19

(1)
Místní rolnické komise spolupůsobí v řízení o přídělu půdy, ležící v jejich obvodu (§ 8, odst. 6 zákona), zejména tím, že podávají návrhy ve věcech uvedených v § 8 a v §§ 12 až 14 nebo posudky na žádost ministerstva zemědělství nebo jeho orgánů, po případě pověřenectva zemědělství a pozemkové reformy, a spolupůsobí k dosažení dohody mezi uchazeči o příděl, zvláště při rozvrhu úhrnné přídělové ceny na jednotlivé přídělce.
(2)
Za účelem jednotného postupu a obstarávání společných věcí mohou místní rolnické komise několika zájmových obcí konati společné schůze a vyřizováním společných věcí pověřiti své zástupce.

§ 20

(1)
Okresní rolnické komise odstraňují rozpory mezi místními rolnickými komisemi a koordinují jejich činnost. K jejich jednání se pozvou též zástupci úřadů, jejichž zájmy by mohly býti dotčeny přídělovým řízením, jakož i veřejnoprávních korporací a družstev [§ 8, odst. 1, písm. d) a e) zákona], pokud se ucházejí o příděl.
(2)
Vyšle-li ministerstvo zemědělství, na Slovensku pověřenectvo zemědělství a pozemkové reformy (§ 8, odst. 6 zákona), k místním rolnickým komisím své odborné orgány ke zdolání úkolů spojených s prováděním zákona, jsou rolnické komise povinny vykonávati úkony, jež jim tyto orgány uloží.

§ 21
Jednání v rolnických komisích.

(1)
Rolnické komise jednají a usnášejí se ve veřejných schůzích, je-li mimo předsedu (místopředsedu) přítomna nadpoloviční většina členů (náhradníků). Rolnická komise se může usnésti na tom, že v jednotlivém případě má býti jednání neveřejné. K usnesení je potřebí nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů (náhradníků). Při rovnosti hlasů rozhoduje však mínění, ke kterému se přidal předseda (místopředseda) komise. Při každém jednání budiž sepsán zápis, který podepisují předsedající a zapisovatel.
(2)
Jestliže některý z členů (náhradníků) rolnické komise se vzdá členství, zemře nebo pozbude způsobilosti k členství, požadované podle tohoto nařízení, zařídí příslušný národní výbor, aby rolnická komise byla doplněna podle ustanovení §§ 17, 18 a 18a.

§ 22
Všeobecná ustanovení.

(1)
Rolnické komise jsou povinny dbáti směrnic a pokynů, vydaných k provádění zákona ministerstvem zemědělství.
(2)
Místní národní výbory, u nichž se místní rolnické komise ustaví, propůjčí jim vhodnou místnost k jednání a opatří nutné věcné potřeby z obecních prostředků.
(3)
Funkce v rolnických komisích jest čestná a členové (náhradníci) nemají nároku na odměnu.
(4)
Činnost rolnických komisí skončí, jakmile přídělové plány pro obvod jejich působnosti byly schváleny a majetek přidělený přídělcům v tomto obvodě byl zapsán do veřejných knih.

§ 23
Výpovědní řízení

(1)
Výpověď z hospodaření na přejímaných nemovitostech podle § 12 náhradového zákona, budiž dána aspoň tříměsíční, a to tak, aby převzetí půdy se mohlo uskutečnit buď ke dni 1. března nebo 1. října běžného roku, s tou výjimkou, že pro převzetí půdy ke dni 1. března 1948 stačí výpověď jednoměsíční.
(2)
Výpověď může býti doručena nejen okresním soudem (§ 18 náhradového zákona), nýbrž i přímo ministerstvem zemědělství, na Slovensku pověřenectvem zemědělství a pozemkové reformy, po případě jejich orgány. Výpověď daná správním úřadem může se státi také veřejnou vyhláškou, která se vyvěsí na úřední obecní tabuli v obci (obcích), v jejímž (jejichž) obvodu leží pozemkový majetek. Při výpovědi veřejnou vyhláškou postačí výpověď všeobecně daná bez udání jmen osob hospodařících. Výpověď se pokládá v těchto případech za doručenou dnem vyvěšení.
(3)
Proti výpovědi dané podle odstavců 1 a 2 není opravného prostředku a je vykonatelná podle ustanovení vládního nařízení ze dne 13. ledna 1928, č. 8 Sb., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správním řízení).