(1) Výkon dohledu se zaměřuje zejména na dodržování a aplikaci právních předpisů v působnosti státního zastupitelství a v činnosti státních zástupců, dodržování pokynů vyššího státního zastupitelství a vedoucích státních zástupců, na organizaci a řízení práce a na plnění pokynů obecné povahy nejvyššího státního zástupce.

(2) V rámci dohledu je vyšší státní zastupitelství v rozsahu stanoveném zákonem zejména oprávněno:

(3) Je-li podnět k výkonu dohledu učiněn u věcně nebo místně nepříslušného státního zastupitelství, postoupí jej státní zástupce neprodleně příslušnému státnímu zastupitelství a podatele o tom vyrozumí.

(4) Další obsahově shodné podněty státní zástupce nepřezkoumává a podatele o jejich přijetí nevyrozumívá. O tom musí být podatel poučen již ve vyrozumění o vyřízení prvního podnětu.

(1) Při výkonu dohledu nad postupem bezprostředně nižšího státního zastupitelství, který je svou povahou rovněž dohledem, vyšší státní zastupitelství zaměřuje svou pozornost pouze na hodnocení úrovně a účinnosti tohoto dohledu. Zákonnost postupu, který byl předmětem výkonu původního dohledu, může přezkoumat, jen stanoví-li tak zvláštní zákon.1b)

(2) Je-li státnímu zástupci doručen podnět, v němž je namítán nesprávný nebo nezákonný postup při výkonu dohledu, státní zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství postoupí podnět tomu bezprostředně nižšímu státnímu zastupitelství, jehož nesprávný nebo nezákonný postup při výkonu dohledu je namítán, k vyhodnocení, zda se nejedná o další obsahově shodný podnět podaný po poučení podle § 1 odst. 4. O postoupení podatele vyrozumí s výslovným upozorněním na možné odložení podnětu nižším státním zastupitelstvím bez dalšího vyrozumění. Nižší státní zastupitelství obsahově shodný podnět odloží bez vyrozumění podatele; jinak provede dohled podle § 1 odst. 1. Tím není dotčeno oprávnění vyššího státního zastupitelství v odůvodněných případech přezkoumat postup bezprostředně nižšího státního zastupitelství při výkonu dohledu.

(3) Další obsahově shodné podněty, v nichž je namítán nesprávný nebo nezákonný postup při výkonu dohledu, státní zástupce nepřezkoumává a podatele o jejich přijetí nevyrozumívá. O tom musí být podatel poučen již ve vyrozumění o postoupení prvního takového podnětu bezprostředně nižšímu státnímu zastupitelství k vyhodnocení podle § 2 odst. 2.

(1) V obvodu Krajského státního zastupitelství v Ostravě se zřizuje jeho pobočka v Olomouci.

(2) Krajské státní zastupitelství v Ostravě - pobočka v Olomouci

(1) K vyšetřování trestných činů spáchaných příslušníky Policie České republiky2)a ke zkrácenému přípravnému řízení o těchto trestných činech2a)jsou příslušná pro obvod působnosti krajského státního zastupitelství a okresních státních zastupitelství v obvodu jeho působnosti

(2) Je-li k řízení podle odstavce 1 stanovena v obvodu téhož krajského státního zastupitelství příslušnost více okresních státních zastupitelství, určí jejich místní příslušnost vedoucí státní zástupce krajského státního zastupitelství opatřením.

(3) Vyšetřování o trestných činech spáchaných příslušníky Bezpečnostní informační služby2)a zkrácené přípravné řízení o těchto trestných činech2a)koná Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1.

(4) Je-li podle odstavce 1 dána k vyšetřování nebo ke zkrácenému přípravnému řízení příslušnost několika státních zastupitelství, koná je to státní zastupitelství, které je příslušné k vyšetřování nebo zkrácenému přípravnému řízení proti pachateli nejzávažnějšího trestného činu; jinak to, které zahájilo vyšetřování nebo zkrácené přípravné řízení dříve.

(5) Příslušným k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti při prověřování skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin (§ 158 trestního řádu), konaným policejním orgánem ve věcech podezření z trestného činu spáchaného příslušníkem Policie České republiky nebo příslušníkem Bezpečnostní informační služby je státní zástupce, který by byl jinak příslušný konat vyšetřování nebo zkrácené přípravné řízení o tomto trestném činu.

(1) K výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním je příslušný státní zástupce přidělený ke státnímu zastupitelství, které působí při soudu, jenž by byl příslušný konat ve věci po podání obžaloby řízení v prvním stupni, pokud tato vyhláška nestanoví jinak. Nemůže-li úkon vztahující se k postupu před zahájením trestního stíhání pro jeho neodkladnost provést příslušný státní zástupce, provede jej státní zástupce nepříslušný, který v takovém případě příslušného státního zástupce o provedení úkonu bez zbytečného odkladu vyrozumí a věc mu předá.

(2) Nelze-li pro neúplnost skutkových zjištění určit příslušnost státního zástupce k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním v době, kdy policejní orgán sepsal záznam o zahájení úkonů trestního řízení,3a)doručí se tento záznam státnímu zástupci státního zastupitelství odpovídajícího stupně v sídle policejního orgánu nebo jeho organizační složky. Jde-li o policejní orgán s působností pro území celé České republiky, doručí jej policejní orgán krajskému státnímu zastupitelství v sídle policejního orgánu nebo jeho organizační složky, u něhož je činná osoba, která tento úkon učinila.

(3) Není-li touto vyhláškou stanoveno jinak, státní zástupce, jemuž byl doručen záznam o zahájení úkonů trestního řízení a který se nepovažuje za místně nebo věcně příslušného, učiní veškerá opatření, která nesnesou odkladu, včetně vydání rozhodnutí, jež činí státní zástupce podle trestního řádu při použití operativně pátracích prostředků,3b)která náleží do působnosti státního zastupitelství a ke kterým je oprávněn, tak, aby nedošlo ke zmaření účelu trestního řízení. Jinak postoupí věc k dalšímu řízení státnímu zastupitelství místně a věcně příslušnému. O postoupení věci současně vyrozumí policejní orgán, jenž mu záznam o zahájení úkonů trestního řízení doručil.

(1) Ve věcech, v nichž přísluší konat vyšetřování nebo zkrácené přípravné řízení státnímu zástupci (§ 10), vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti při postupu před zahájením trestního stíhání státní zástupce, který by byl jinak příslušný konat ve věci vyšetřování nebo zkrácené přípravné řízení, pokud na základě zjištěných skutečností lze tuto příslušnost státního zástupce určit. Vyjde-li najevo skutečnost, že jde o takový trestný čin, až v průběhu prověřování skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin, státní zástupce, který v této době vykonává dozor, věc neprodleně předá takovému státnímu zástupci. Ustanovení § 12 odst. 3 se užije obdobně.

(2) Postup při řešení sporů mezi státními zástupci o příslušnost státního zástupce k vyšetřování a o příslušnost k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním upravuje zvláštní zákon.3c)

(3) Nelze-li bez pochybností určit příslušnost státního zástupce konajícího zkrácené přípravné řízení, provede toto řízení státní zástupce, jenž obdržel trestní oznámení nebo jiný podnět k trestnímu stíhání; přitom postupuje s největším urychlením tak, aby zkrácené přípravné řízení mohlo být skončeno ve lhůtě stanovené trestním řádem.3d)

(1) Státní zástupce příslušný k úkonům v trestním řízení při používání operativně pátracích prostředků (§ 158b až 158f trestního řádu) je povinen učinit veškerá opatření k tomu, aby nedošlo k vyzrazení informací o přijímaných opatřeních nepovolaným osobám a nebyl tak zmařen účel trestního řízení či ohroženy osoby.

(2) K podání návrhu na použití agenta (§ 158e odst. 4 trestního řádu) je příslušný státní zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu je činné státní zastupitelství příslušné k výkonu dozoru ve věci; nelze-li takové státní zastupitelství určit, je příslušný státní zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu má sídlo policejní orgán, který návrh na použití agenta podal. Tento státní zástupce je též příslušný ke všem úkonům, jež v souvislosti s činností agenta státní zástupce podle trestního řádu vykonává (§ 158e odst. 7 trestního řádu). Příslušnost státního zástupce k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení v trestní věci, v níž je agent použit, zůstává tímto ustanovením nedotčena.

(3) Na použití zpravodajských prostředků podle zvláštních právních předpisů4a)se ustanovení této vyhlášky nevztahují.

(1) Vyrozumění o skutečnostech, jež je státní zástupce povinen věznici sdělit (§ 70a trestního řádu), doručí státní zástupce věznici zpravidla ještě týž den, kdy takové rozhodnutí nebo opatření učinil. Vždy tak učiní, jde-li o rozhodnutí o dalším trvání vazby nebo o propuštění obviněného z vazby.

(2) Kromě skutečností uvedených v odstavci 1 vyrozumí státní zástupce věznici též o tom, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž rozhodl o dalším trvání vazby obviněného.".

Je-li třeba v přípravném řízení omezit obviněného ve výkonu trestu odnětí svobody (§ 74a trestního řádu), podá státní zástupce bezodkladně soudu odůvodněný návrh na takové omezení. Návrh musí zejména obsahovat konkrétní údaje o druhu a povaze omezení a musí být odůvodněn skutkovými okolnostmi vyplývajícími z obsahu spisového materiálu, který státní zástupce současně k podanému návrhu připojí.".

O přikázání věci jiné osobě služebně činné v policejním orgánu podle § 174 odst. 2 písm. f) trestního řádu rozhodne státní zástupce usnesením, které doručí se spisem příslušnému vedoucímu policejního orgánu s pokynem, aby pověřil vyšetřováním jinou osobu služebně činnou v policejním orgánu; opis usnesení zašle na vědomí osobě, jíž byla věc odňata. Odnímá-li státní zástupce věc policejnímu orgánu a činí-li opatření, aby věc byla přikázána jinému policejnímu orgánu [§ 157 odst. 2 písm. b) trestního řádu], postupuje podle věty první přiměřeně.".

(1) Státní zastupitelství vyrozumí odesílatele o přijetí podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona, který mu byl adresován nebo postoupen orgánem k vyřízení podnětu nepříslušným, a současně odesílateli sdělí, že o jeho vyřízení bude písemně vyrozuměn Ministerstvem spravedlnosti. Vyrozumění podle předchozí věty státní zastupitelství nezasílá, učinilo-li tak Ministerstvo spravedlnosti či státní zastupitelství, kterému byl podnět adresován a jež není k jeho vyřízení příslušené.

(2) Probíhá-li v trestní věci řízení o návrhu na povolení obnovy řízení nebo řízení o ústavní stížnosti anebo bylo podáno dovolání ohledně obviněného, kterého se podnět týká, státní zástupce postoupí podnět bez dalšího řízení Ministerstvu spravedlnosti a odesílatele o tom vyrozumí.".

Státní zastupitelství přezkoumává na základě podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona zákonnost celého rozhodnutí, jakož i řízení, jež mu předcházelo, a to ve vztahu k osobě, v jejíž prospěch či neprospěch je podnět podán. Ve vztahu k dalším osobám je přezkumné řízení prováděno ve smyslu ustanovení § 266 odst. 3 a § 267 odst. 5 trestního řádu, a to v rozsahu stanoveném v § 269 odst. 2 poslední větě trestního řádu.".

(1) Státní zastupitelství z vlastní iniciativy nebo z iniciativy jiného státního zastupitelství může přezkoumat trestní věc, ve které vzniknou pochybnosti o zákonnosti pravomocného rozhodnutí soudu nebo státního zástupce nebo řízení mu předcházejícího, a to v rozsahu § 40, bez omezení uvedeného v jeho druhé větě, nestanoví-li zvláštní předpis jinak.

(2) Příslušnost státního zastupitelství k vyřízení podnětu (§ 43 jednacího řádu) se řídí ustanovením § 389a trestního řádu. Ke stanovení příslušnosti v řízení o vlastním návrhu státního zastupitelství na podání stížnosti pro porušení zákona se tohoto ustanovení užije obdobně; vyšší státní zastupitelství mohou provést z vlastní iniciativy přezkumné řízení i ve věcech, v nichž jsou k přezkumnému řízení jinak příslušná nižší státní zastupitelství.

(3) Shledá-li státní zastupitelství důvod k podání stížnosti pro porušení zákona, zpracuje nástin této stížnosti, který předloží ministru spravedlnosti k rozhodnutí, přitom postupuje podle § 43 odst. 2, 3 obdobně; jinak poznatek odloží.".

(4) Zjistí-li státní zastupitelství, že v trestní věci, ve které vzniknou pochybnosti o zákonnosti pravomocného rozhodnutí soudu nebo státního zástupce nebo řízení mu předcházejícího, přichází v úvahu podání dovolání,7a) podle odstavce 3 věty před středníkem nepostupuje.".

Podnět podaný proti pravomocnému rozhodnutí státního zástupce o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci jinému orgánu v trestním řízení se posoudí jako podnět k postupu podle § 174a trestního řádu, není-li dále stanoveno jinak.

Obdrží-li Nejvyšší státní zastupitelství podnět směřující proti pravomocnému usnesení státního zástupce o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci jinému orgánu až po uplynutí lhůty uvedené v § 174a trestního řádu, vyřídí jej jako podnět k podání stížnosti pro porušení zákona. Postupuje přitom podle hlavy druhé oddílu prvního až pátého obdobně.".

Nejvyšší státní zastupitelství je oprávněno v řízení o dovolání vyžadovat spisový materiál od kteréhokoliv nižšího státního zastupitelství a dožádané státní zastupitelství je povinno takové žádosti bez průtahů vyhovět.

Je-li ve lhůtě stanovené v § 265e odst. 1 trestního řádu doručeno státnímu zastupitelství podání osoby oprávněné k podání dovolání (§ 265d odst. 1 trestního řádu), kterým jsou namítány skutečnosti, jež mohou být napadeny dovoláním, avšak podání nesplňuje náležitosti dovolání (§ 265d odst. 2 věta prvá, § 265f odst. 1 trestního řádu), státní zastupitelství takové podání neprodleně vrátí podateli se stručným poučením o náležitostech dovolání.".