Ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách 95/2017 účinný od 31.03.2017
| Schválené: | 14.02.2017 |
| Účinnost od: | 31.03.2017 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | SPRÁVNÍ PŘESTUPKY. SPRÁVNÍ DELIKTY., Poplatky správní., Pokuty. Blokové pokuty., Hra, sázka, loterie, tombola. Hrací přístroje (automaty). Kasino., Neoprávněné provozování loterie a podobné sázkové hry |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 28/16 dne 14. února 2017 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy (soudce zpravodaj), Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové a Davida Uhlíře o návrhu skupiny 21 senátorů Senátu Parlamentu České republiky, zastoupených Mgr. Ing. Martinem Lukášem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, na zrušení § 82, 84 a § 123 odst. 5 zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády České republiky jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Návrh na zrušení ustanovení § 82, 84 a § 123 odst. 5 zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, se zamítá.
Odůvodněn
I.
Nvrh na zrušen ustanoven zkona
1. Nvrhem podanm dne 31. 8. 2016 se skupina 21 sentorů Sentu Parlamentu Česk republiky podle 64 odst. 1 psm. b) zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve smyslu čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy Česk republiky (stavnho zkona č. 1/1993 Sb., stava Česk republiky, ve zněn pozdějšch stavnch předpisů, dle jen "stava") domh, aby stavn soud zrušil ustanoven 82, 84 a 123 odst. 5 zkona č. 186/2016 Sb., o hazardnch hrch.
2. Ustanoven 82 a 84 upravuj (zjednodušeně řečeno) "blokaci" nepovolench internetovch her: Poskytovatel připojen k internetu na zem Česk republiky jsou podle nich povinni zamezit přstup k internetovm strnkm uvedenm na seznamu nepovolench internetovch her (tzv. blacklistu), kter vede, o zpisu z moci ředn rozhoduje a stejně tak i vmaz z něj provd Ministerstvo financ (dle tž jen "ministerstvo"). Na seznam se zapisuj internetov strnky, na kterch jsou provozovny hazardn hry, k nimž nebylo uděleno povolen nebo kter nebyly řdně ohlšeny. Ve sprvnm řzen o zpisu na seznam se častnkovi (provozovateli hazardn hry, popř. držiteli dan domny) doručuj psemnosti veřejnou vyhlškou, a pokud je znmho pobytu nebo sdla, současně i na vědom na jeho adresu. Poskytovatel připojen jsou povinni zablokovat přstup do 15 dnů od zveřejněn v seznamu, kter je dostupn na internetovch strnkch ministerstva. Ustanoven 123 odst. 5 vymezuje sprvn delikt spočvajc v tom, že poskytovatel připojen neučin v zkonn lhůtě opatřen potřebn k zamezen v přstupu ke strnkm na seznamu, a lze za něj uložit pokutu až do vše 1 000 000 Kč.
3. Navrhovatel považuje pravu za rozpornou s stavnm pořdkem; je podle něj neurčit, zasahuje do prvn jistoty adrestů, svobody projevu a prva na informace podle čl. 17 Listiny zkladnch prv a svobod i do prva podnikat zakotvenho v čl. 26 Listiny zkladnch prv a svobod (publikovna pod č. 2/1993 Sb., ve zněn stavnho zkona č. 162/1998 Sb.; dle jen "Listina"), odporuje požadavkům mezinrodnch smluv, ktermi je Česk republika vzna, i prvu Evropsk unie. Na podporu svch tvrzen připojuje navrhovatel znaleck posudek ze dne 29. 8. 2016 č. 1483/2016, zpracovan Ing. Janem Fantou, soudnm znalcem mj. v oborech elektronika, kybernetika a vpočetn technika.
4. Zkon je podle navrhovatele neurčit v tom, že jednoznačně nevymezuje povinn subjekty - nedefinuje přesně pojem "poskytovatele připojen k internetu"; zejmna nen jasn, zda se vztahuje pouze na podnikatele, anebo i na jin osoby, kter zpřstupn internet koncovm uživatelům, např. restaurace, univerzity, obce nebo prost fyzick osoby, kter umožn připojen prostřednictvm tzv. hotspotu. Naopak se nevztahuje (byť by měl) na poskytovn připojen ze zahranič, např. přes satelit anebo v rmci internch st nadnrodnch koncernů. prava je nejasn i co do pojmu "internetov strnky" - v praxi je použvn vraz webov strnka, kter m ovšem posunut vznam. Ze zkona pak nen zřejm, zda m bt blokovna domnov adresa jako celek, anebo jen domnov jmno druhho či nižšho řdu, ani jakm způsobem m bt seznam zpřstupněn, nakolik bude vyžadovna součinnost poskytovatelů připojen a zda se bude tkat i strnek obsahujcch reklamu na nelegln hazardn hry.
5. Vedle neurčitho pojmoslov poukazuje navrhovatel na nejasnosti procesnho režimu - k blokaci by mělo podle něj dochzet vhradně na zkladě soudnho přkazu, popř. rozhodnut specializovanho orgnu, např. Českho telekomunikačnho řadu. Zkon nedostatečně upravuje řzen o vmazu ze seznamu nepovolench internetovch her a povinnost poskytovatelů připojen strnku (znovu) zpřstupnit. Realizace norem bude spojena se značnmi nklady, kter mohou bt až likvidačn, a vedle hazardn hry bude v řadě přpadů třeba zablokovat i legln obsah umstěn na dan internetov strnce. Osoby s rozvinutějš digitln gramotnost navc najdou způsoby, jak blokaci obejt, a zkon měl podrobněji vymezit předpoklady odpovědnosti a liberačn důvody.
6. Navrhovatel vnm institut blokace nepovolench hazardnch her provozovanch na internetu jako stavně nepřpustnou cenzuru provděnou bez odpovdajcch zkonnch mantinelů - svvolně orgnem vkonn moci. Zkon zasahuje do stavně i mezinrodnmi zvazky garantovan svobody projevu a prva na informace, přičemž na pravu nelze vzthnout limity podle čl. 17 odst. 4 Listiny, neboť nejde o legitimn a v demokratick společnosti nezbytn opatřen. prava nen způsobil doshnout deklarovanch clů, jej součst měly bt garance zkladnch prv a svobod.
II.
Vyjdřen (vedlejšch) častnků, replika navrhovatele
7. Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky se ve svm vyjdřen soustřed na popis legislativnho procesu. Nvrh zkona o hazardnch hrch projednvala jako sněmovn tisk č. 578, předkladatelem byla vlda Česk republiky, byl schvlen dne 13. 4. 2016, přičemž ze 175 přtomnch poslanců hlasovalo pro nvrh 149 zkonodrců, 2 byli proti. Napaden ustanoven nebyla oproti vldnmu nvrhu nijak pozměněna. Při projednn v Poslaneck sněmovně byla věnovna pozornost variantm zvažovanm vldou, zejmna zda m bt rozhodovn o zpisu na seznam nepovolench internetovch her svěřeno ministerstvu s nslednm přezkumem soudy ve sprvnm soudnictv, anebo zda by o něm měl rozhodovat vlučně soud. V Poslaneck sněmovně zazněly pochybnosti nad koncepc blokace - jak z pohledu ideovho (otzka cenzury), tak i technickho (efektivita pravy). Do legislativnho procesu byla vtažena i odborn veřejnost - zstupci szkovch kancelř možnost blokace podporovali, neboť zamezen přstupu neleglnch provozovatelů na trh považuj za klčov problm. Sdružen pro internetov rozvoj brojilo zejmna proti tomu, aby o blokaci rozhodovalo Ministerstvo financ, kter naopak zdůrazňovalo vysok nklady a nrůst agendy soudů, pokud by bylo rozhodovn svěřeno přmo jim, přičemž toto řešen by bylo na kor rychlho a efektivnho blokovn neleglnch her.
8. Sent Parlamentu Česk republiky podal vyjdřen dne 12. 10. 2016. K legislativnmu procesu uvd, že nvrh zkona o hazardnch hrch mu byl postoupen Poslaneckou sněmovnou dne 2. 5. 2016 a byl veden pod čslem tisku 256 pro 10. funkčn obdob 2014-2016. Organizačn vbor přikzal nvrh zkona k projednn vboru pro hospodřstv, zemědělstv a dopravu jako garančnmu vboru a ještě dalšm třem vborům. Garančn vbor ani vbor pro zemn rozvoj, veřejnou sprvu a životn prostřed k nvrhu nepřijaly ždn usnesen; stavně-prvn vbor a vbor pro vzdělvn, vědu, kulturu, lidsk prva a petice doporučily Sentu schvlit nvrh ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou. Nsledně Sent na 24. schůzi konan dne 26. 5. 2016 usnesenm č. 452 schvlil nvrh ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou. Při hlasovn č. 48 se z 65 přtomnch sentorek a sentorů vyslovilo pro nvrh 42 zkonodrců, nikdo nebyl proti.
9. Vlda Česk republiky usnesenm ze dne 17. 10. 2016 č. 1013 schvlila svůj vstup do řzen ve smyslu 69 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "zkon o stavnm soudu"). Ve vyjdřen podanm dne 31. 10. 2016 navrhuje jako vedlejš častnk zamtnut nvrhu; popr tvrzen o neurčitosti pojmu poskytovatele připojen k internetu, neboť v praxi je běžně použvn a abstraktn přstup je nutn vzhledem k dynamice vvoje informačnch technologi. Vlda vnm poskytovatele připojen jako podmnožinu poskytovatelů služeb informačn společnosti ve smyslu 2 psm. a) a d) zkona č. 480/2004 Sb., o některch službch informačn společnosti a o změně některch zkonů (zkon o některch službch informačn společnosti), poukazuje i na jejich odpovědnost za obsah informac a 3 až 6 thož zkona.
10. Napadenou pravu je třeba podle vldy interpretovat restriktivně: Odpovědnost za sprvn delikt se vztahuje vhradně na prvnick a podnikajc fyzick osoby - podnikatele ve smyslu 2 odst. 1 psm. b) zkona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, kteř službu připojen k internetu poskytuj jako předmět sv činnosti. Mimoto se tk pouze originrnho poskytovatele; odpovědnost naopak nen dna u osoby, kter je přjemcem (uživatelem) služby, byť by ji nsledně poskytovala dalšm uživatelům. V intencch 9 odst. 3 zkona o některch službch informačn společnosti se prava vztahuje i na subjekty z jinch členskch sttů Unie, kter poskytuj připojen v Česku.
11. Vlda dle uvd, že pojem internetov strnky je obecně použvn jako synonymum webov strnky, a to i v jinch prvnch předpisech, např. v 7 zkona č. 90/2012 Sb., o obchodnch společnostech a družstvech (zkon o obchodnch korporacch), 1830 občanskho zkonku nebo 195 odst. 4 zkona č. 280/2009 Sb., daňov řd, ve zněn zkona č. 344/2013 Sb., (dle jen "daňov řd"). Je nutno vychzet vždy z konkrtn adresy internetov strnky, jak je zapsna na seznamu; blokace bude provděna vždy na rovni domny takovho řdu, aby bylo dotčeno co nejmenš množstv dalšho (leglnho) obsahu, a bude se tkat vhradně strnek nabzejcch přstup k neleglnm hazardnm hrm, nikoli obsahujcch jen reklamu na ně. O zpisu na seznam - stejně tak o vmazu z něj - bude rozhodovno ve sprvnm řzen a formou sprvnho rozhodnut, proti němuž je přpustn rozklad. Povinnost blokovat pak nen založena prvn moc rozhodnut, ale teprve zveřejněnm adresy v seznamu, přičemž u každ internetov strnky bude veden daj s přesnm časem zveřejněn, od něhož lze počtat zkonnou lhůtu pro blokaci.
12. Vlda zdůrazňuje, že forma sprvnho řzen s možnost soudnho přezkumu byla zvolena po zral vaze a v souladu s prvem Unie i mezinrodnm prvem. Vzhledem k nedosažitelnosti provozovatelů usazench v zahranič mohou blokaci provdět nejefektivněji prvě poskytovatel připojen, kteř maj k dispozici nstroje k automatizovanmu sledovn změn v seznamu, s nimiž jsou jako odbornci v dan oblasti dobře obeznmeni. K povaze objektivn odpovědnosti poukazuje na liberačn důvody upraven v 128 zkona o hazardnch hrch. Je pouze na poskytovateli samotnm, jak konkrtn způsob blokace zvol, a to v relaci k efektivitě i vynaloženm nkladům; zkon nem ambici do tto volby zasahovat.
13. Napaden institut podle vldy nenaplňuje zkladn definičn znaky cenzury, nezasahuje ani do svobody projevu a prva na informace; pokud znamen jist omezen, děje se tak v souladu s čl. 17 odst. 4 Listiny. Nepovolen hazardn hry jsou nebezpečnm společenskm jevem negativně ovlivňujcm život dotčench jednotlivců, veřejn zdrav a ohrožuj pořdek i bezpečnost. prava obstoj i ve vztahu k omezen prva podnikat, odpovd požadavkům čl. 26 odst. 2 Listiny i svobodě volnho pohybu služeb ve smyslu čl. 52 odst. 1 ve spojen s čl. 62 Smlouvy o fungovn Evropsk unie.
14. Vlda v doplňujcm vyjdřen doručenm dne 9. 12. 2016 provd srovnn s postupy uplatňovanmi v zahranič, jak vyšly najevo v rmci komunikace Ministerstva financ s přslušnmi orgny ostatnch členskch sttů Evropsk unie, resp. Evropskho hospodřskho prostoru. Ze sttů, kter poskytly přslušn daje, disponuje prvn pravou umožňujc blokaci internetovch strnek s nepovolenmi hazardnmi hrami Belgie, Bulharsko, Dnsko, Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Portugalsko, Slovinsko a Španělsko; na Slovensku a v Polsku je v legislativnm procesu. Podobnm nstrojem disponuj rovněž ve Francii, Itlii, Rumunsku a Řecku. Vlda dle uvd, že pravomoc sprvnch orgnů rozhodovat o blokaci zakotvuj prvn řdy Belgie, Estonska, Kypru, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Portugalska a Španělska; s touto koncepc počtaj i pravy navrhovan v Polsku a na Slovensku. Naopak vhradně do kompetence soudu rozhodujcho na nvrh sprvnho orgnu svěřuje zkon rozhodovn ve Slovinsku a dalš země kombinuj oba postupy, např. Dnsko nebo Bulharsko. Vhradně prvn prava navrhovan v Polsku obsahuje konkrtn pravidla, jakm způsobem maj poskytovatel připojen blokaci provdět.
15. Veřejn ochrnkyně prv podle 69 odst. 3 zkona o stavnm soudu sdělila, že nevyužv svho prva vstoupit do řzen jako vedlejš častnk.
16. Navrhovatel v replice podan dne 14. 11. 2016 setrvv na svm nvrhu a dodatečně namt i zsah do ochrany vlastnickho prva podle čl. 11 odst. 1 Listiny. Nad rmec tvrzen v nvrhu spatřuje deficit sprvnho řzen spočvajc v doručovn psemnost veřejnou vyhlškou. Zdůrazňuje, že povinnosti jsou ukldny poskytovatelům připojen, přestože zvadnho jednn se fakticky dopouštěj provozovatel neleglnch hazardnch her.
III.
Dikce napadench ustanoven
17. Ustanoven 82, 84 a 123 odst. 5 zkona o hazardnch hrch zněj:
" 82
Blokace nepovolench internetovch her
(1) Poskytovatel připojen k internetu na zem Česk republiky jsou povinni zamezit v přstupu k internetovm strnkm uvedenm na seznamu internetovch strnek s nepovolenmi internetovmi hrami (dle jen ,seznam nepovolench internetovch her’).
(2) Na seznam nepovolench internetovch her se zapše internetov strnka, na nž je provozovan internetov hra v rozporu s 7 odst. 2 psm. b).
(3) Povinnost podle odstavce 1 jsou poskytovatel připojen k internetu povinni splnit ve lhůtě 15 dn ode dne zveřejněn internetov strnky v seznamu nepovolench internetovch her.
84
Seznam nepovolench internetovch her
(1) Seznam nepovolench internetovch her vede a o zpisu do něj rozhoduje z moci ředn ministerstvo.
(2) Seznam nepovolench internetovch her obsahuje
a) adresu internetov strnky, na nž je provozovan internetov hra v rozporu s 7 odst. 2 psm. b),
b) jedinečn identifiktor platebnho čtu, kter je využvn k provozovn internetov hry v rozporu s 7 odst. 2 psm. b),
c) den zpisu a vmazu dajů uvedench v psmenech a) a b).
(3) Ministerstvo provede neprodleně vmaz internetovch strnek nebo platebnho čtu ze seznamu nepovolench internetovch her, pominou-li důvody pro jejich zpis do tohoto seznamu.
(4) Ministerstvo zveřejňuje na svch internetovch strnkch ze seznamu nepovolench internetovch her daje podle odstavce 2 psm. a) a b).
(5) V řzen podle odstavce 1 se častnkovi řzen doručuje psemnost veřejnou vyhlškou a častnkovi řzen znmho pobytu nebo sdla se psemnost zašle rovněž na vědom.
123
(5) Poskytovatel připojen k internetu na zem Česk republiky se dopust sprvnho deliktu tm, že neučin ve stanoven lhůtě opatřen k zamezen v přstupu k internetovm strnkm podle 82."
18. Ustanoven 82 a 84 obsahuje hlava II čsti čtvrt zkona o hazardnch hrch upravujc dlkov přstup prostřednictvm internetu. Na seznam nepovolench internetovch her (tzv. blacklist) se v intencch 7 odst. 2 psm. b) zkona o hazardnch hrch zapše internetov hra, "ke kter nebylo uděleno povolen, nebo kter nebyla řdně ohlšena podle tohoto zkona". Ustanoven 123 je v hlavě II čsti osm zkona o hazardnch hrch nadepsan "dozor a sprvn delikty". Za porušen zkona se v intencch odstavce 11 thož ustanoven "ulož pokuta až do 1 000 000 Kč".
IV.
Aktivn procesn legitimace a podmnky řzen
19. Podle 64 odst. 1 psm. b) zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, je nvrh na zrušen zkona nebo jeho jednotlivch ustanoven oprvněna podat skupina nejmně 17 sentorů. Aktivn procesn legitimace je tudž dna, neboť nvrh podala skupina 21 sentorů a v souladu s 64 odst. 5 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 320/2002 Sb., k němu připojila podpisovou listinu, na kter každ ze sentorů jednotlivě potvrdil, že se k nvrhu připojuje.
20. Nvrh obsahuje vešker zkonem požadovan nležitosti, nen nepřpustn ve smyslu 66 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 48/2002 Sb., a nejsou dny ani důvody pro zastaven řzen podle 67 thož zkona. stavn soud o nvrhu rozhodl bez nařzen stnho jednn, neboť neprovděl dokazovn a ve smyslu 44 věty prvn zkona o stavnm soudu od jednn nebylo možn očekvat dalš objasněn věci.
V.
Legislativn proces přijet napadench ustanoven
21. stavn soud v intencch 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 48/2002 Sb., přezkoumal, zda byla napaden ustanoven 82, 84 a 123 odst. 5 zkona o hazardnch hrch (zkon o hazardnch hrch jako celek) přijata a vydna v mezch stavou stanoven kompetence a předepsanm způsobem. Dospěl k zvěru, že v tomto směru nelze nic vytkat; navrhovatel, dalš častnci ani vedlejš častnk řzen ostatně ždn deficity neuvděj.
22. Pro stručnost odkazuje stavn soud na průběh legislativnho procesu, jak byl popsn ve vyjdřench Poslaneck sněmovny i Sentu Parlamentu Česk republiky, a dodv nsledujc: Vldn nvrh zkona o hazardnch hrch byl poslancům rozesln dne 28. 8. 2015 jako sněmovn tisk č. 578 (7. volebn obdob od roku 2013). Prvn čten se uskutečnilo dne 30. 9. 2015, nvrh byl pot přikzn rozpočtovmu vboru jako garančnmu, kter jej projednal ve dnech 13. 1. 2016 a 18. 2. 2016 a vydal k němu usnesen doručen poslancům jako tisky č. 578/1 a 578/3; mimoto jej projednal i vbor pro veřejnou sprvu a regionln rozvoj, kter k němu vydal dne 5. 2. 2016 usnesen doručen poslancům jako tisk č. 578/2. Druh čten proběhlo dne 1. 3. 2016 a pozměňovac nvrhy byly zpracovny jako tisk č. 578/4. Třet čten se konalo dne 13. 4. 2016 na 44. schůzi a nvrh byl Poslaneckou sněmovnou schvlen usnesenm č. 1155.
23. Po schvlen oběma komorami Parlamentu byl zkon o hazardnch hrch doručen dne 1. 6. 2016 prezidentu republiky a 7. 6. 2016 jm byl podepsn. Nsledně byl dne 10. 6. 2016 doručen k podpisu předsedovi vldy a 15. 6. 2016 vyhlšen ve Sbrce zkonů - v čstce 71/2016 na s. 2962 pod čslem 186/2016 Sb. Ustanoven 86 až 89, 91 a 92, 97 až 100 a 109 až 112 nabyla činnosti dnem vyhlšen, zbvajc ustanoven - včetně těch, kter jsou nyn napadena - nabyla činnosti dne 1. 1. 2017.
VI.
Meritorn přezkum nvrhu
24. stavn soud dospěl k zvěru, že nvrh nen důvodn.
25. Cl napaden pravy lze popsat nsledujcm způsobem: Na rozdl od standardnch (kamennch) provozoven je provozovn hazardnch her na internetu (obecně) podstatně hůře kontrolovateln i nebezpečnějš, a to již tm, že se k internetovm hrm při absenci činn regulace lze připojit v podstatě odkudkoli, mohou se jich častnit snadno i děti nebo patologičt hrči, hry probhaj rychleji a jde v nich o vyšš čstky. Nelegln hazardn hry na internetu často unikaj jakmukoli zdaněn, a to jak v clov zemi, kde jsou nabzeny, tak i v zemi, odkud jsou provozovny. Tm, že nepodlhaj regulaci ani zdaněn, nabzej vhodnějš kurzy (vhry), pro hrče jsou atraktivn a navc je neomezuj co do věku, limitů szek apod. - tomu maj zabrnit napaden ustanoven.
26. Stty proto vol patrně jedin činn (byť nikoli dokonal) řešen, a sice zablokovn přstupu k internetovm strnkm, na nichž jsou nelegln hazardn hry nabzeny. Hazardn hry bvaj provozovny ze vzdlenho zahranič, odpovědn osoby jsou fakticky nedostižn (a nepostižiteln), a jednotliv stty proto často postupuj tak, že povinnost blokovat přstup k zvadnm webům ukldaj poskytovatelům připojen k internetu, jejichž kolem je efektivně, avšak pouze s vynaloženm takovho sil a nkladů, kter od nich lze rozumně požadovat, zablokovat svm zkaznkům přstup k neleglnmu hazardu na internetu.
27. stavn soud aprobuje ty z clů prvn pravy, ktermi jsou ochrana rozpočtovch zjmů sttu, zamezen daňovm nikům a pran špinavch peněz. Cle pravy byly vymezeny i v důvodov zprvě k nvrhu zkona o hazardnch hrch (sněmovn tisk č. 578/0, 7. volebn obdob od roku 2013, zvlštn čst, k 82, dostupn na www.psp.cz, dle jen "důvodov zprva"). Uvd se zde, že "v současn době provozuje hazardn hry prostřednictvm internetu 8 společnost, kter maj povolen Ministerstva financ. Navrhovan prvn prava umožn legln přstup na trh i dalšm společnostem z ostatnch zem Evropsk unie. Tm by na prvn pohled mohlo dojt ke zvšen konkurence pro stvajc provozovatele. Vzhledem k tomu, že zahraničn společnosti již na českm trhu podnikaj, byť neleglně, tak by dopad na stvajc společnosti měl bt spše pozitivn, neboť dojde k vyrovnn podmnek na trhu zejmna v oblasti placen dan". Důvodov zprva odkazuje na nzory expertů, kteř ročn daňovou ztrtu v důsledku neleglnho podnikn zahraničnch provozovatelů hazardnch her na internetu vyčslili na 600 mil. Kč (podle Nejvyššho kontrolnho řadu), resp. 716 mil. Kč (analza společnosti KPMG Česk republika, s. r. o., srov. obecnou čst oddly 3.3 a 3.6 důvodov zprvy).
VI./a
stavn konformita blokace internetovch her
28. stavn soud dospěl k zvěru, že napaden ustanoven nejsou v rozporu s stavnm pořdkem - ani 82 a 84 zkona o hazardnch hrch, obsahujc prvn pravu blokace nepovolench internetovch her, ani navazujc ustanoven 123 odst. 5 thož zkona vymezujc sprvn delikt, kter poskytovatel připojen k internetu spch tm, že neučin potřebn opatřen k zamezen přstupu k internetovm strnkm, na nichž jsou hazardn hry provozovny.
29. kolem stavnho soudu je vhradně přezkum stavnosti a v tomto smyslu institut blokace ileglnch hazardnch her nabzench na internetu obstoj. Uveden institut nelze přirovnvat k limitům omezen svobody projevu a prva na informace podle čl. 17 odst. 4 Listiny, prva podnikat ve smyslu čl. 26 odst. 2 Listiny a ochrany vlastnickho prva ve smyslu čl. 11 odst. 3 Listiny. Vlastnictv zavazuje, nesm bt zneužito v rozporu se zkonem a jeho vkon nesm ohrožovat lidsk zdrav, což se v přpadě provozu nepovolench internetovch hazardnch her prvě děje, jsou-li volně přstupn dětem či osobm zapsanm v rejstřku fyzickch osob vyloučench z časti na hazardnch hrch ve smyslu 16 zkona o hazardnch hrch. Provozovatelům neleglnch hazardnch her pojmově ani nemůže svědčit ochrana uvedenmi stavně chrněnmi hodnotami, neboť jde o nezkonnou činnost, kter ohrožuje řadu důležitch zjmů společnosti, navc je často provzna se zvažnmi kriminlnmi aktivitami. čelem napadenho zkona je ochrana společenskch zjmů; nelze jej přirovnvat k cenzuře internetu jako (systematick) kontrole či omezovn sdělovn informac - jde o technick opatřen, jehož čelem je zamezit ileglnm aktivitm a kter mus bt použvno tak, aby nedochzelo k zsahu do leglnho obsahu internetu. Blokace je provděna předevšm v souladu s rozpočtovmi zjmy ("v zjmu fisku") a odůvodněna bojem proti pran špinavch peněz (tzv. predikativn delikt).
30. Uveden nic neměn na povinnosti dbt na stavně konformn interpretaci a aplikaci zkona o hazardnch hrch ve sprvnm řzen o zpisu konkrtn internetov strnky na seznam nepovolench hazardnch her a v přpadnm přezkumnm řzen před sprvnmi soudy. Podle zkona o hazardnch hrch je blokovn možn jen v nutnm rozsahu a s vyloučenm zsahů do ostatnho (leglnho) obsahu internetu. V tto souvislosti se uplatn zsada subsidiarity rozhodovac činnosti stavnho soudu, zdrženlivosti a minimalizace zsahů do činnosti ostatnch orgnů veřejn moci - pokud lze napaden ustanoven interpretovat a aplikovat stavně konformnm způsobem, nen namstě je rušit pro rozpor s stavnm pořdkem.
31. V tto souvislosti nelze přehldnout nvaznost napaden pravy na 252 trestnho zkonku, kter upravuje trestn čin neoprvněnho provozovn hazardn hry. Zatmco institut blokovn neleglnch internetovch her představuje sprvn větev regulace (potrn) hazardnch her a jeho čelem je předevšm efektivně zabrnit přstupu k nim, prava trestnho zkonku zakotvuje nsledn postih za tyto kriminln aktivity, kter se vztahuje jak na fyzick osoby, tak i na prvnick osoby v intencch zkona č. 418/2011 Sb., o trestn odpovědnosti prvnickch osob a řzen proti nim, ve zněn pozdějšch předpisů. Vzhledem k tomu, že podle 252 odst. 1 trestnho zkonku spch trestn čin ten, kdo "neoprvněně provozuje, organizuje, propaguje nebo zprostředkovv hazardn hru", nen podle tohoto ustanoven vyloučen dokonce ani postih poskytovatele připojen k internetu, kter se aktivně podl na šřen přstupu k takov hře. Přslušn orgn veřejn moci by měl vždy zvažovat, zda je namstě trestn oznmen podle 8 odst. 1 trestnho řdu, zejmna v přpadech, kdy jde o mysln zaviněn.
32. Za protistavn nepovažuje stavn soud ani konstrukci ukldajc povinnost činně zamezit v přstupu k internetovm strnkm s neleglnmi hazardnmi hrami poskytovatelům připojen k internetu, nikoli samotnm provozovatelům her. Nelegln hry jsou totiž pravidelně nabzeny ze (vzdlenho) zahranič, v řadě přpadů změrně či dokonce jen formlně, prvě proto, aby byli provozovatel obtžně dostižiteln kontrolnmi orgny sttu. Zkonodrce proto uložil zamezit v přstupu k zvadnmu obsahu poskytovatelům připojen k internetu, kteř mohou blokaci zajistit nejefektivněji a současně jsou dostupn jak za čelem komunikace se sprvnmi orgny ohledně činn aplikace zkona, tak i pro přpadn postih za jeho porušovn. Ve vztahu k provozovatelům neleglnch hazardnch her, a zejmna vůči poskytovatelům připojen, na kter je odpovědnost za blokovn přstupu k nim de facto přenšena, se nicmně mus jednat o takovou formu rozhodnut, kter podlh řdnmu přezkumu ve sprvnm soudnictv, což je i přpad napaden pravy, jak je dle rozvedeno.
33. U poskytovatelů připojen jsou předpoklady pro průběžn (automatizovan) sledovn změn v seznamu nepovolench internetovch her, ministerstvo je povinno jim v tomto směru poskytnout činnou podporu a součinnost, na což ostatně pamatuje i důvodov zprva, kter zdůrazňuje, že seznam mus bt veden v elektronick podobě a způsobem umožňujcm nepřetržit dlkov přstup; poskytovatele nelze vnmat jako subjekty odpovědn za nezkonn provozovn hazardn hry, nbrž nanejvš za podl na protiprvnm stavu (zvlštn čst důvodov zprvy, k 82). S realizac zkona by neměla bt spojena větš administrativn ztěž poskytovatelů, neboť po určitm ustlen poměrů lze předběžně očekvat blokovn v řdu destek, nanejvš stovek internetovch strnek, a to průběžně v delšm časovm horizontu (v tto souvislosti důvodov zprva uvd, že v Dnsku je blokovno celkem 12 a ve Francii cca 180 internetovch strnek). Na jednotlivch poskytovatelch bude, aby zvolili technicky nejvhodnějš metodu blokovn.
34. Zkonodrce nevykročil z stavnho rmce sv činnosti ani vymezenm předpokladů a podmnek zproštěn odpovědnosti (liberace), jak jsou upraveny v 128 odst. 1 a 3 zkona o hazardnch hrch. Svoj povahou se jedn o odpovědnost objektivn, nikoli však absolutn (za vsledek), přičemž zkladnm liberačnm důvodem je vynaložen veškerho sil, kter lze po poskytovateli připojen (rozumně) požadovat. Pro aplikaci liberačnho důvodu jsou rozhodn konkrtn kroky poskytovatele k zamezen přstupu k zvadnm strnkm, nročnost obchzen blokace i přiměřenost nkladů.
VI./b
Rozhodovn sprvnm orgnem a soudn přezkum
35. stavn soud neshledv rozpor s stavnm pořdkem ani v tom, že pravomoc k rozhodovn o zařazen konkrtn internetov strnky na seznam nepovolench hazardnch her zkon svěřuje sprvnm orgnům; děje se tak ve sprvnm řzen - vsledn rozhodnut předevšm podlh standardnmu přezkumu ve sprvnm soudnictv. Forma řdnho a dvoustupňovho sprvnho řzen s nslednm soudnm přezkumem je stavně konformn jak z pohledu ochrany procesnch prv dotčench subjektů, tak i ve světle zajištěn řdn interpretace a aplikace zkona. Podobn procesn postup - sprvn řzen se soudnm přezkumem - se uplatn ve vztahu k provozovateli hazardn hry, popř. držiteli domny a zpisu internetov strnky na seznam ("běžn" sprvn řzen), i nsledně vůči poskytovateli připojen k internetu a k jeho odpovědnosti za porušen povinnost při zamezen přstupu ke strnkm na seznamu (řzen přestupkov, kter se vyznačuje čstečně odlišnmi procesnmi standardy). Soudn přezkum je dostatečnou pojistkou zkonnosti postupu sprvnch orgnů při realizaci zkona.
36. Zvolen koncepce m lepš předpoklady činnosti vzhledem k enormn dynamice, kter je typick pro svět internetu i vvoj hazardnch her. Prostřednictvm sprvnho řzen lze o zpisu na seznam rozhodovat rychleji a pružněji. Z pohledu dodržen odpovdajcch procesnch standardů pak stavn soud neshledv podstatn rozdl, zda ve sprvnm řzen rozhoduje Ministerstvo financ anebo jin orgn sttn sprvy, např. Česk telekomunikačn řad zmiňovan navrhovatelem. Podstatn je, že o blokaci rozhoduje sprvn orgn, kter je k tomu nadn odpovdajc specializac i personlnm apartem. V tto souvislosti je rozhodovn ministerstvem přhodn i proto, že zpis na seznam i vmaz z něj jsou bezprostředně navzny na to, zda byla k provozovn hazardn hry udělena potřebn licence, resp. zda byla hra řdně ohlšena - i tyto kony spadaj do gesce Ministerstva financ.
37. Důvodov zprva se zabv porovnnm jednotlivch variant rozhodovn o zpisu internetov strnky na seznam nepovolench hazardnch her, přičemž jako nejvhodnějš hodnot prvě svěřen rozhodovac pravomoci Ministerstvu financ. Uvd, že "podstatnm aspektem při zvažovn realizace blokačnch opatřen byla rychlost reakce vzhledem k tomu, že nelegln poskytovatel hazardnch her mohou využt celou řadu opatřen, kter možnost reakce sttnch orgnů omez, popř. znemožn ... Volba řešen, kter je založen na sprvnm řzen v gesci Ministerstva financ v tto oblasti, je nejen efektivn z hlediska rychlosti realizace a aktualizace, ale tak nejmně zatěžujc sttn rozpočet, neboť s sebou nenese ždn dalš nklady na jin orgny sttu" (obecn čst, pododdl 2.9.4, ad "Varianta 2: Blokace internetovho připojen").
38. Rozpor zkona o hazardnch hrch s stavnm pořdkem nemůže způsobit ani absence detailn pravy vmazu ze seznamu pot, co pominou důvody zpisu. Ať již se tak bude dt bezformlně, obratem po udělen licence či ohlšen hazardn hry v souladu s 7 odst. 2 psm. b) zkona o hazardnch hrch, anebo opět v plnohodnotnm sprvnm řzen (jak naznačuje vlda), podstatn je předevšm dodržen požadavku 84 odst. 3 zkona o hazardnch hrch, tedy aby k vmazu došlo neprodleně po odpadnut důvodů k zpisu. I zde budou k přezkumu postupu ministerstva povolny přpadně sprvn soudy.
39. stavn soud neopomněl ani modifikaci sprvnho řzen podle 84 odst. 5 zkona o hazardnch hrch - častnku (provozovateli internetov strnky s nepovolenou hazardn hrou, popř. držiteli dan domny, jde-li o osobu odlišnou) jsou psemnosti doručovny veřejnou vyhlškou, a pokud je sprvnm orgnům znma adresa pobytu nebo sdla, pak i na vědom na ni. Tak v tomto ohledu je třeba zohlednit specifickou povahu blokace neleglnch hazardnch her, u nž je určujc rychlost a efektivita.
40. Půjde-li o subjekt se znmou adresou - v Česk republice i v zahranič - dozv se o konech sprvnho řzen i doručenm psemnosti na svoji adresu, byť prvn činky budou navzny již na publikaci vyhlšky. V tto souvislosti je třeba apelovat na sprvn orgny, aby byly aktivn při zjišťovn platnch adres častnků řzen a psemnosti jim zaslaly neprodleně po vyvěšen vyhlšky; zejmna pro subjekty s datovou schrnkou - což by měl bt primrn způsob komunikace podnikatelů s orgny veřejn moci - by tato modifikace neměla znamenat ohrožen procesnch prv. Důsledn postup sprvnch orgnů při doručovn navc bude podlhat přezkumn činnosti sprvnch soudů.
VI./c
Srovnn se zahraničm a prvem Evropsk unie
41. Pro plnost stavn soud uvd, že z podkladů, kter mu byly v řzen předloženy, je zjevn, že institut blokovn přstupu k internetovm strnkm, na nichž jsou provozovny nelegln hazardn hry, je poměrně běžn i v ostatnch členskch sttech Evropsk unie, resp. Evropskho hospodřskho prostoru sdružujcho člensk země Evropsk unie a Evropskho sdružen volnho obchodu (s vjimkou Švcarska). Aniž by bylo třeba provdět podrobnějš analzu (či dokonce vst v tomto směru dokazovn), vychzeje z podn častnků a rešerše proveden analytickm odborem stavnho soudu, lze konstatovat, že blokaci internetovch strnek s nepovolenmi hazardnmi hrami zavedly do prvnch řdů např. Belgie, Bulharsko, Dnsko, Estonsko, Francie, Itlie, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Portugalsko, Rumunsko, Řecko, Slovinsko nebo Španělsko; na Slovensku a v Polsku je v legislativnm procesu.
42. Blokace naopak chyb napřklad v Chorvatsku, Irsku, Nizozemsku nebo Velk Britnii, v dalšch zemch je nadbytečn vzhledem ke sttnmu monopolu na provozovn hazardnch her (Finsko, Švdsko). V Německu je předmětem tzv. sttn smlouvy mezi všemi spolkovmi zeměmi; v dřvějšm zněn tohoto pramene prva byl institut obsažen, avšak nsledně byl vypuštěn, a to i vzhledem k pochybnostem, zda lze jej realizaci spravedlivě přenšet na poskytovatele připojen. V Rakousku se blokace tk vhradně porušovn prv z duševnho vlastnictv. Ve sprvnm řzen je o blokaci rozhodovno napřklad v Belgii, Estonsku, Itlii, Litvě, Lotyšsku, Maďarsku, Portugalsku či Španělsku; stejně m bt postupovno i v Polsku a na Slovensku. Naopak vhradně v kompetenci soudu, kter rozhoduje na nvrh sprvnho orgnu, je blokace provděna ve Slovinsku. Obě koncepce kombinuj prvn pravy Bulharska, Dnska nebo Francie.
43. V prvu Evropsk unie na blokaci neleglnho obsahu pamatuje nařzen Evropskho parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 ze dne 25. listopadu 2015, kterm se stanov opatřen tkajc se přstupu k otevřenmu internetu; v odstavci 13 preambule označuje za přpustn omezen přstupu k otevřenmu internetu v přpadech, na kter se vztahuj "obecně použiteln vnitrosttn opatřen, soudn rozhodnut, rozhodnut veřejnch orgnů s přslušnou pravomoc, nebo jin opatřen zajišťujc dodržovn unijnch legislativnch aktů nebo vnitrosttnch prvnch předpisů (napřklad povinnosti plnit rozhodnut soudů či veřejnch orgnů požadujc blokovat nezkonn obsah)".
44. Bližš pravu obsahuje čl. 3 uvedenho nařzen. Konkrtn postupy v boji proti neleglnm hazardnm hrm ponechv Evropsk unie na členskch sttech a soustřed se spše na souvisejc aspekty volnho pohybu služeb ve smyslu čl. 56 a nsl. Smlouvy o fungovn Evropsk unie a ochrany častnků her jako spotřebitelů. Věnuje se jim předevšm doporučen Komise 2014/478/EU ze dne 14. července 2014 o zsadch pro ochranu spotřebitelů a hrčů služeb hazardnch her online a pro prevenci hran hazardnch her online nezletilmi osobami. Odstavec 5 preambule poukazuje na chybějc harmonizaci na rovni Evropsk unie s tm, že člensk stty jsou povolny samy stanovit politiku v oblasti hazardnch her a standard ochrany spotřebitelů. Mohou omezit přeshraničn poskytovn služeb hazardnch her online na zkladě clů veřejnho zjmu, jsou ale povinny dbt na vhodnost i nezbytnost opatřen a cle veřejnho zjmu prosazovat konzistentně a systematicky. V odstavci 15 preambule klade Komise důraz na poskytovn informac o hazardnch hrch online za čelem prevence vzniku psychickch poruch, zejmna s clem zabrnit nezletilm v přstupu k hazardnm hrm a odradit spotřebitele od využvn neleglnch nabdek. V ustanoven odstavce 17 preambule požaduje, aby člensk stty efektivně zakročily proti provozovn nepovolench služeb hazardnch her online; ustanoven čl. X pak člensk stty vyzv ke zřzen regulačnch orgnů, kter budou sledovat a činně zajišťovat dodržovn vnitrosttnch opatřen k regulaci hazardnch her nabzench online.
45. Relevantn normy obsahuje rovněž směrnice Evropskho parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některch prvnch aspektech služeb informačn společnosti, zejmna elektronickho obchodu, na vnitřnm trhu ("směrnice o elektronickm obchodu"). Byť hazardn hry vylučuje ze sv působnosti, lze na jej pravu odkzat ve vztahu k obecn odpovědnosti poskytovatelů zprostředkovatelskch služeb za přenos informac; podle jejho ustanoven čl. 12 odst. 3 jsou člensk stty oprvněny zakotvit do svch prvnch řdů pravomoci soudnch nebo sprvnch orgnů požadovat od poskytovatele služby, aby ukončil porušovn prv anebo mu předešel. Pro plnost lze poukzat i na člnek 11 mluvy Rady Evropy o boji proti manipulaci se sportovnmi soutěžemi, kter byla schvlena dne 9. 7. 2014 a nachz se v ratifikačnm procesu. Smluvn stty jsou podle něj povinny přijmout nejvhodnějš prostředky pro boj proti provozovatelům neleglnch sportovnch szek a odpovdajc opatřen spočvajc mj. v omezen přstupu na dlku (prostřednictvm internetu).
46. Soudn dvůr Evropsk unie se k blokaci neleglnch internetovch her vyjadřuje pouze v obecn rovině, i tak je nicmně zjevn, že přijm instituty obdobn tomu, jak byl zaveden do českho prva. V rozsudku ze dne 8. 9. 2009, věc C-42/07 Liga Portuguesa de Futebol Profissional, (všechna zde uvděn rozhodnut jsou dostupn na http://curia.europa.eu) vyslovil, že svoboda volnho pohybu služeb nebrn portugalsk prvn pravě, kter zakazuje nabzet hazardn hry prostřednictvm internetu na svm zem hospodřskm subjektům, kter jsou usazeny v jinch členskch sttech a obdobn služby zde leglně poskytuj. Soudn dvůr poukzal na specifick charakter nabzen hazardnch her prostřednictvm internetu a omezen v Portugalsku označil za odůvodněn bojem proti podvodům a trestn činnosti; zohlednil, že odvětv hazardnch her nabzench online nen předmětem harmonizace na rovni Unie a že s sebou nese oproti tradičnm trhům odlišn a zvšen rizika (body 69, 70 a 72). V rozsudku ze dne 3. 6. 2010, věc C-203/08 Sporting Exchange, dokonce aproboval nizozemskou prvn pravu, kter podřizuje organizovn a propagaci hazardnch her exkluzivitě ve prospěch jedinho hospodřskho subjektu pro určitou hazardn hru a zakazuje všem ostatnm nabzet prostřednictvm internetu tyto služby, včetně subjektů z jinch členskch sttů.
47. Rozsudek ze dne 27. 3. 2014, věc C-314/12 UPC Telekabel Wien, se sice tkal specifick rakousk prvn pravy blokovn internetovch strnek s obsahem porušujcm autorsk prva, jeho zvěry jsou ovšem použiteln i na projednvanou věc. Soudn dvůr zde dospěl k zvěru, že zkladn prva uznan unijnm prvem nebrn tomu, aby bylo poskytovateli internetovho připojen - v přpadě Rakouska přkazem vydanm soudem - zakzno poskytovat zkaznkům přstup k webovm strnkm, na nichž jsou online zpřstupňovny předměty ochrany bez souhlasu nositelů prv. Společnosti UPC Telekabel Wien tak mohlo bt uloženo zablokovat svm zkaznkům přstup k webovm strnkm, na nichž byly neleglně "stažen" filmy vyroben společnostmi Constantin Film a Wega. Soudn dvůr mimoto vyložil, že při blokaci nelze autoritativně stanovit, jak opatřen m poskytovatel připojen přijmout - to je pouze na volbě poskytovatele, kter navc mus mt možnost zprostit se odpovědnosti, pokud prokže, že přijal všechna opatřen, jež od něho lze rozumně požadovat a kter nepřiměřeně nezamezuj v přstupu k ostatnm (leglnm) informacm.
VI./d
Nmitka neurčitosti prvn pravy
48. Navrhovatel spatřuje protistavnost zkona v tom, že řdně nevymezuje pojmy "poskytovatele připojen k internetu" a "internetov strnky". Mimoto nen podle něj jasn, zda m bt blokovna domnov adresa jako celek (tzv. URL), anebo jen domnov jmno druhho či nižšho řdu, jak m bt seznam nepovolench internetovch her zpřstupněn a nakolik bude vyžadovna aktivn součinnost poskytovatelů připojen.
49. Napaden prava nevykazuje takov stupeň nejasnosti či neurčitosti, že by neplnila zkladn požadavky prvn jistoty a předvdatelnosti prva, jak ukld konstantn judikatura stavnho soudu - srov. napřklad nlezy ze dne 13. 5. 2014 sp. zn. II. S 3764/12 (N 91/73 SbNU 517), ze dne 3. 6. 2009 sp. zn. I. S 420/09 (N 131/53 SbNU 647), ze dne 15. 2. 2007 sp. zn. Pl. S 77/06 (37/2007 Sb., N 30/44 SbNU 349), ze dne 20. 9. 2006 sp. zn. II. S 566/05 (N 170/42 SbNU 455) nebo ze dne 21. 1. 2003 sp. zn. Pl. S 15/02 (40/2003 Sb., N 11/29 SbNU 79). kolem stavnho soudu nen nahrazovat činnost přslušnch orgnů veřejn moci a autoritativně interpretovat zkonn pojmy poskytovatele připojen k internetu či internetov strnky; už vůbec nen povoln předjmat dlč aspekty aplikace, napřklad na jak rovni domnovho jmna by měly bt internetov strnky blokovny nebo jakm způsobem m fungovat seznam nepovolench her, jakou součinnost lze požadovat na poskytovatelch připojen či jakou metodu blokovn by měli zvolit.
50. Namtan deficity přijat pravy a použit pojmy zjevně nedosahuj stavn relevance. Navc je myln představa, že kazuistick prava vše vyřeš - opak je pravdou: Čm podrobnějš prava je, tm vce je i prostoru k obstrukcm a obchzen zkona. V tto souvislosti lze tak zdůraznit, jak napaden ustanoven vykld vlda (zpracovatel nvrhu zkona) ve svm vyjdřen. Pojem poskytovatele připojen k internetu vnm jako dlč skupinu (subkategorii) poskytovatelů služeb informačn společnosti ve smyslu 2 psm. a) a d) zkona o některch službch informačn společnosti.
51. Rozsah odpovědnosti za sprvn delikt při zamezen přstupu k zvadnm internetovm strnkm potom sama vlda restriktivně vztahuje jen na podnikatele ve smyslu 2 odst. 1 psm. b) zkona o ochraně spotřebitele, kteř službu připojen k internetu poskytuj jako předmět podnikatelsk činnosti. Jinmi slovy, pokud je určit osoba přjemcem služby připojen k internetu a k pochyben došlo na straně jejho dodavatele, je již tm zproštěna odpovědnosti za sprvn delikt, byť by připojen (s deficitnm blokovnm neleglnch hazardnch her) v rmci sv podnikatelsk činnosti nsledně poskytovala dalšm uživatelům.
52. Blokace se m tkat vhradně internetovch strnek, kter umožňuj přstup k neleglnm hazardnm hrm, nikoli např. těch, kter obsahuj pouze reklamu na nelegln hazardn hry. Ohledně zahraničnch subjektů vlda uvd, že odpovědnost za blokovn přstupu k neleglnm hazardnm hrm se v intencch 9 odst. 3 zkona o některch službch informačn společnosti vztahuje i na zahraničn osoby poskytujc připojen na zem Česk republiky, včetně subjektů z jinch členskch sttů Evropsk unie, např. přes satelit anebo v rmci internch st nadnrodnch koncernů. stavn soud dodv, že i pokud bude prvn prava vůči zahraničnm poskytovatelům připojen hůře vynutiteln, bude tm dotčen pouze minoritn okruh uživatelů, neboť (napřklad) připojen přes satelit je poměrně nkladn a prostřednictvm st nadnrodnch společnost využvanch jejich zaměstnanci podlh internm mechanismům kontroly, kter brn časti na hazardnch hrch zpravidla podstatně efektivněji než dohledov činnost sttu.
53. Ani pojem internetov strnky neuvd prvn pravu do rozporu s stavnm pořdkem pro neurčitost. Vlda ve svm vyjdřen vznamově klade uveden pojem na roveň (přesnějšmu) pojmu webov strnky a upozorňuje, že spojen internetov strnka použvaj např. 7 zkona o obchodnch korporacch, 1830 občanskho zkonku nebo 195 odst. 4 daňovho řdu. Co do pochybnost o rovni blokovn, tedy zda bude dotčeno domnov jmno jako celek (např. www.hry.cz), anebo jen druhho či nižšho řdu (např. www.hazard.zabava.eu), nelze tuto nležitost obecně definovat, ba naopak, takov detailn prava by se patrně ukzala jako nefunkčn; na seznam bude podle vldy přpad od přpadu zařazena adresa toho domnovho řdu, kter bude odpovdat požadavku na efektivn zamezen přstupu k nelegln hře a současně minimalizaci zsahu do dalšho (leglnho) obsahu. Zkon nicmně nepamatuje na jin způsoby dlkovho přstupu k hazardnm hrm než prostřednictvm internetu, kupřkladu prostřednictvm aplikac v mobilnch telefonech.
54. stavně irelevantn je i absence podrobnějš pravy dostupnosti seznamu, povinn součinnosti poskytovatelů či konkrtn metody blokovn. Jak navc zdůraznil Soudn dvůr Evropsk unie v rozsudku UPC Telekabel Wien, poskytovatelům připojen nesm bt určovny, nbrž volba konkrtnch a efektivnch metod blokace mus bt na jejich volbě, co do optimalizace činnosti i nkladů. V souladu s požadavky Soudnho dvora jsou i liberačn důvody v 128 odst. 1 zkona o hazardnch hrch.
VII.
Zvěr
55. Na zkladě vše uvedench důvodů dospěl stavn soud k zvěru, že napaden ustanoven 82, 84 ani 123 odst. 5 zkona o hazardnch hrch nejsou v rozporu s stavnm zkonem a nejsou dny důvody k jejich zrušen. Nvrh proto nen důvodn a stavn soud jej podle 70 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, zamtl.