Ve věci návrhu na zrušení § 22 odst. 3 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky) 393/2016 účinný od 07.12.2016
| Schválené: | 11.10.2016 |
| Účinnost od: | 07.12.2016 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | STÁTNÍ OBČANSTVÍ., SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 5/16 dne 11. října 2016 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka (soudce zpravodaj), Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu O. M., zastoupeného Mgr. et Bc. Filipem Schmidtem, LL.M., advokátem, se sídlem Helénská 1799/4, Praha 2 - Vinohrady, na zrušení § 22 odst. 3 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky), za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády České republiky a veřejné ochránkyně práv jako vedlejších účastníků řízení, takto:
Návrh na zrušení ustanovení § 22 odst. 3 zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství České republiky a o změně některých zákonů (zákon o státním občanství České republiky), se zamítá.
Odůvodněn
I.
Rekapitulace stavn stžnosti navrhovatele a průběh řzen před stavnm soudem
1. Navrhovatel se ve včas podan stavn stžnosti ze dne 1. 9. 2015 domh zrušen rozhodnut ministra vnitra ze dne 30. 6. 2015 č. j. MV-22900-4/VS-2015 a rozhodnut Ministerstva vnitra ze dne 1. 12. 2014 č. j. VS-66/835.3/2-2012. Řzen o stavn stžnosti je vedeno pod sp. zn. III. S 2660/15. S nvrhem na zrušen uvedench rozhodnut se navrhovatel domh rovněž zrušen 22 odst. 3 zkona č. 186/2013 Sb., o sttnm občanstv Česk republiky a o změně některch zkonů (zkon o sttnm občanstv Česk republiky), (dle tž jen "zkon o sttnm občanstv"), a to zejmna z nsledujcch důvodů:
2. Rozhodnutm ministra vnitra ze dne 30. 6. 2015 č. j. MV-22900-4/VS-2015 byl zamtnut rozklad stěžovatele proti rozhodnut Ministerstva vnitra ze dne 1. 12. 2014 č. j. VS-66/835.3/2-2012, kterm byla zamtnuta ždost stěžovatele o udělen sttnho občanstv Česk republiky z důvodu bezpečnosti sttu podle 22 odst. 3 zkona o sttnm občanstv (dle tak jen "napaden ustanoven").
3. Navrhovatel ve sv stavn stžnosti uvd, že důvodem pro zamtnut jeho ždosti o sttn občanstv byla skutečnost, že stanoviska Policie Česk republiky a zpravodajskch služeb Česk republiky, kter si Ministerstvo vnitra dle napadenho ustanoven v řzen o udělen sttnho občanstv vyždalo, obsahovala informaci, že stěžovatel ohrožuje bezpečnost sttu. Vzhledem k tomu, že šlo o informace podlhajc utajen podle zkona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovanch informac a o bezpečnostn způsobilosti, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "zkon o ochraně utajovanch informac"), v souladu s napadenm ustanovenm se nestala tato stanoviska součst spisu a v odůvodněn rozhodnut Ministerstva vnitra se pouze uvedlo, že k zamtnut ždosti došlo z důvodu ohrožen bezpečnosti sttu. V tto souvislosti navrhovatel namt, že vědomě v ždnm přpadě bezpečnost sttu nenarušuje, avšak nem možnost se proti postupu podle napadenho ustanoven činně brnit, neboť je opomjeno jeho prvo na spravedliv proces, resp. prvo na informace a zdůvodněn rozhodnut. Podle navrhovatele je proto zapotřeb, aby osoby ždajc o sttn občanstv měly možnost řdnho, stavně konformnho přezkumu důvodu sprvnho rozhodnut nebo alespoň možnost znt zdůvodněn takovho rozhodnut.
4. V souvislosti s uvedenou nmitkou poukazuje navrhovatel na rozsudek Nejvyššho sprvnho soudu ze dne 20. 6. 2007 sp. zn. 6 Azs 142/2006, v jehož odůvodněn se uvd, že "skutečnost, že jeden z důkazů, o něž se m rozhodnut oprat, je utajovanou skutečnost ve smyslu zkona o utajovanch skutečnostech ... nemůže bt na jmu realizace zkladnho prva častnka řzen na to, aby se mohl vyjdřit ke všem provděnm důkazům". Navrhovatel rovněž poukazuje na nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 41/02 ze dne 28. 1. 2004 (N 10/32 SbNU 61; 98/2004 Sb.) tkajc se bezpečnostn prověrky advoktů, podle kterho "postaven obhjce v trestnm řzen, tj. zejmna jeho procesn oprvněn, se odvj od postaven (prv) obviněnho. Eventulnm zakotvenm vjimky advoktům zůstv otevřena zkladn otzka, a to přstup obviněnho k utajovanm skutečnostem, jež jsou obsahem důkaznch prostředků v trestnm řzen. Omezen takovho přstupu z pohledu čl. 37 odst. 3 a čl. 38 odst. 2 Listiny, jakož i čl. 6 odst. 3 psm. c) mluvy je stěž představiteln". Dle poukazuje na nlez sp. zn. Pl. S 11/2000 ze dne 12. 7. 2001 (N 113/23 SbNU 105; 322/2001 Sb.), v jehož odůvodněn stavn soud konstatoval, že podle jeho přesvědčen "sice představuje ochrana utajovanch skutečnost a podmnky kladen na osoby, jež s těmito skutečnostmi budou nakldat, natolik specifickou oblast, že ani z stavněprvnho hlediska nen možn garantovat všechna procesn prva těchto osob v takov mře, jako tomu je u profes jinch a u pracovnch sporů jejich zaměstnanců. Na druh straně však ani specifika ochrany utajovanch skutečnost nemohou vst k vědom rezignaci na stavn ochranu prv prověřovanch osob".
5. Navrhovatel ve sv stavn stžnosti dle uvd, že se stanovisky Policie Česk republiky a zpravodajskch služeb Česk republiky se nemohl seznmit, nic proti nim uvst či namtnout a zroveň je mu odepřena i soudn ochrana, neboť podle 26 zkona o sttnm občanstv je rozhodnut o zamtnut ždosti o udělen sttnho občanstv Česk republiky podle napadenho ustanoven vyloučeno z přezkoumn soudem. V tto souvislosti stěžovatel poukazuje na rozsudek Nejvyššho sprvnho soudu ze dne 25. 11. 2011 sp. zn. 7 As 31/2011, podle kterho "v bezpečnostnm řzen je nutno najt rovnovhu mezi dvěma legitimnmi, avšak navzjem protichůdnmi zjmy. Na jedn straně zjmem na zajištěn spravedlivho procesu pro toho, jehož bezpečnostn způsobilost je zkoumna, a na druh straně zjmem na utajen informac potřebnch k ochraně veřejnho zjmu. Tto rovnovhy však v ždnm přpadě nelze doshnout, pokud nebude zajištěna činn soudn, a tedy na exekutivě nezvisl a ve sporu mezi častnkem řzen a exekutivou nestrann kontrola relevance informac, na zkladě nichž je v bezpečnostnm řzen rozhodovno ... častnk řzen nemůže efektivně namtat nezkonnost určitch zjištěn, nev-li ani, co je jejich obsahem. V tto specifick situaci to naopak mus bt soud, kter ,supluje‘ aktivitu častnka řzen a přezkoum relevanci utajovanch informac ze všech hledisek, kter se vzhledem k povaze věci jev důležitmi".
6. Navrhovatel ve sv stavn stžnosti zdůrazňuje, že se nedomh garance udělen sttnho občanstv, nbrž namt, že v jeho přpadě došlo k neudělen sttnho občanstv arbitrrnm způsobem, kdy mu nebyl znm důvod pro neudělen a nemohl se domhat přezkumu rozhodnut o jeho neudělen jinak než pouze formlně podanm rozkladem.
7. S ohledem na shora uveden navrhovatel ve sv stavn stžnosti stavnmu soudu navrhuje, aby vydal nlez, kterm rozhodnut ministra vnitra ze dne 30. 6. 2015 č. j. MV-22900-4/VS-2015 a rozhodnut Ministerstva vnitra ze dne 1. 12. 2014 č. j. VS-66/835.3/2-2012 zrušuje, a rovněž navrhuje ve smyslu 64 odst. 1 psm. e), resp. 74 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "zkon o stavnm soudu"), aby přijal nlez, kterm zruš ustanoven 22 odst. 3 zkona o sttnm občanstv.
8. Usnesenm ze dne 16. 2. 2016 sp. zn. III. S 2660/15 dospěl III. sent stavnho soudu k zvěru, že uplatněnm 22 odst. 3 zkona o sttnm občanstv nastala skutečnost, kter je předmětem stavn stžnosti, pročež nvrh navrhovatele na zrušen napadenho ustanoven postoupil k rozhodnut plnu stavnho soudu podle čl. 87 odst. 1 psm. a) stavy Česk republiky.
II.
Vyjdřen častnků řzen
9. stavn soud za čelem posouzen věci vyzval častnky řzen, aby se vyjdřili k nvrhu na zrušen napadenho ustanoven.
10. Sent Parlamentu Česk republiky (dle jen "Sent") jako častnk řzen ve svm vyjdřen uvedl, že nvrh zkona o sttnm občanstv byl Sentu postoupen Poslaneckou sněmovnou dne 24. 4. 2013. Organizačn vbor Sentu tento nvrh jako tisk č. 87 (v 9. funkčnm obdob) přikzal k projednn vboru pro zahraničn věci, obranu a bezpečnost jako vboru garančnmu a dle tž stavně-prvnmu vboru. Garančn vbor projednal nvrh zkona na sv schůzi dne 15. 5. 2013 a přijal usnesen č. 52, kterm doporučil Sentu schvlit nvrh zkona ve zněn postoupenm mu Poslaneckou sněmovnou (sentn tisk č. 87/1). stavně-prvn vbor projednal nvrh zkona na sv schůzi dne 15. 5. 2013 a přijal usnesen č. 62, kterm doporučil Sentu vrtit nvrh zkona Poslaneck sněmovně s pozměňovacmi nvrhy (sentn tisk č. 87/2). Jednm z pozměňovacch nvrhů přijatch vborem byla změna ustanoven 26 nvrhu zkona s clem umožnit soudn přezkum i těch sprvnch rozhodnut, kdy k zamtnut ždosti o udělen sttnho občanstv Česk republiky došlo podle napadenho ustanoven z důvodu ohrožen bezpečnosti sttu.
11. Sent projednal nvrh zkona o sttnm občanstv na sv 10. schůzi v 9. funkčnm obdob dne 16. 5. 2013. V průběhu obecn rozpravy nebyla vslovně zpochybněna stavnost napadenho ustanoven, avšak diskuse se zaměřila na souvisejc ustanoven 26 nvrhu zkona a k němu podan pozměňovac nvrh stavně-prvnho vboru. Jeho obsah spočval v zaveden soudnho přezkumu sprvnch rozhodnut, kdy se ždost o udělen sttnho občanstv zamt z důvodu ohrožen bezpečnosti sttu na zkladě stanoviska Policie Česk republiky nebo zpravodajsk služby, kter obsahuje utajovan informace. Přijet pozměňovacho nvrhu podpořilo ve svch vystoupench několik sentorů s odůvodněnm, že navrhovan zaveden soudnho přezkumu předmětnch sprvnch rozhodnut je nezbytn s ohledem na stavně garantovan prvo na spravedliv proces, je obranou proti možnmu zneužit rozhodovac pravomoci ve věcech sttnho občanstv a je tž v souladu s judikaturou stavnho soudu, podle nž jsou vluky ze soudnho přezkumu odůvodňovan bezpečnostnmi hledisky předmětem kritiky.
12. Po ukončen obecn rozpravy bylo hlasovno o nvrhu podanm garančnm vborem schvlit nvrh zkona ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou. Tento nvrh přijat nebyl, a proto byla otevřena podrobn rozprava, v nž byly k nvrhu zkona podny pozměňovac nvrhy. Po ukončen podrobn rozpravy bylo hlasovno o podanch pozměňovacch nvrzch a na zvěr o vrcen nvrhu zkona Poslaneck sněmovně s přijatmi pozměňovacmi nvrhy, kter Sent přijal svm usnesenm č. 207 ze dne 16. 5. 2013, když v hlasovn poř. č. 13 z přtomnch 65 sentorů pro nvrh hlasovalo 52 a proti bylo 5 sentorů. Mezi přijatmi pozměňovacmi nvrhy byl i pozměňovac nvrh tkajc se ustanoven 26 nvrhu zkona a umožňujc soudn přezkum sprvnch rozhodnut, kdy k zamtnut ždosti o udělen sttnho občanstv došlo podle napadenho ustanoven z důvodu ohrožen bezpečnosti sttu (pozměňovac nvrh č. 5 přlohy usnesen Sentu č. 207 ze dne 16. 5. 2013).
13. Poslaneck sněmovna o nvrhu zkona opětovně hlasovala na sv 54. schůzi dne 11. 6. 2013, přičemž sentn verzi odmtla a setrvala na svm původně schvlenm zněn nvrhu zkona. Nsledně byl zkon postoupen prezidentovi republiky, kter jej podepsal dne 20. 6. 2013. Zkon byl vyhlšen ve Sbrce zkonů pod č. 186/2013 Sb. Sent zvěrem konstatoval, že i při proceduře projednvn zkona o sttnm občanstv postupoval v mezch stavou Česk republiky stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.
14. Poslaneck sněmovna Parlamentu Česk republiky (dle jen "Poslaneck sněmovna") jako častnk řzen ve svm vyjdřen k nvrhu toliko zrekapitulovala legislativn proces, o kterm konstatovala, že nvrh zkona o sttnm občanstv prošel před svm vyhlšenm stavně předepsanm postupem. Konkrtně Poslaneck sněmovna uvedla, že nvrh zkona o sttnm občanstv byl poslancům rozesln jako tisk č. 827 dne 10. 10. 2012. Prvn čten nvrhu zkona bylo uskutečněno dne 4. 12. 2012, kdy byla stanovena lhůta pro projednn nvrhu vbory na 60 dn. V uveden lhůtě jej stavně prvn vbor a vbor pro bezpečnost projednaly a doporučily Poslaneck sněmovně nvrh zkona schvlit ve zněn jimi navržench pozměňovacch nvrhů, z nichž ždn se napadenho ustanoven nedotkal. Nvrh zkona prošel obecnou i podrobnou rozpravou ve druhm čten konanm dne 20. 3. 2013. V podrobn rozpravě vystoupili se svmi pozměňovacmi nvrhy 4 poslanci - ždn z přednesench nvrhů se nedotkal vldou navrhovanho zněn napadenho ustanoven. Nvrh na zamtnut nvrhu zkona podn nebyl.
15. Třet čten nvrhu zkona o sttnm občanstv bylo uskutečněno dne 27. 3. 2013, kdy byl nvrh zkona ve zněn přijatch pozměňovacch nvrhů schvlen. Poslaneck sněmovna postoupila nvrh zkona Sentu dne 24. 4. 2013. Vbor pro zahraničn věci, obranu a bezpečnost nvrh zkona projednal a doporučil jej schvlit ve zněn schvlenm Poslaneckou sněmovnou. stavně-prvn vbor nvrh zkona projednal a doporučil ho schvlit ve zněn jm přijatch pozměňovacch nvrhů, kter se však netkaly vldou navrhovanho ustanoven 22 odst. 3. Sent nvrh zkona projednal na sv 10. schůzi dne 16. 5. 2013 a vrtil jej Poslaneck sněmovně ve zněn jm přijatch pozměňovacch nvrhů. Nvrh zkona ve zněn schvlenm Sentem byl Poslaneck sněmovně doručen dne 27. 5. 2013. O nvrhu zkona ve zněn schvlenm Sentem hlasovala Poslaneck sněmovna dne 11. 6. 2013 a setrvala na původnm nvrhu zkona. Prezident republiky zkon podepsal dne 20. 6. 2013. Nsledně byl zkon doručen k podpisu premirovi, a to dne 26. 6. 2013.
III.
Postoj vldy a veřejn ochrankyně prv k nvrhu
16. V souladu s ustanovenm 69 odst. 2 a 3 zkona o stavnm soudu upozornil stavn soud přpisy ze dne 29. 2. 2016 vldu Česk republiky a veřejnou ochrnkyni prv na probhajc řzen, přičemž připomenul, v jak lhůtě mohou do řzen vstoupit jako vedlejš častnci a přpadně se tž k nvrhu vyjdřit.
17. Dne 31. 3. 2016 obdržel stavn soud sdělen ministra pro lidsk prva, rovn přležitosti a legislativu Jiřho Dienstbiera, že vlda na svm jednn dne 30. 3. 2016 projednala nvrh na svůj vstup do řzen vedenho před stavnm soudem pod sp. zn. Pl. S 5/16 a přijala k němu usnesen č. 280, kterm schvlila svůj vstup do uvedenho řzen a zroveň přijala i sv vyjdřen k nvrhu na zrušen 22 odst. 3 zkona o sttnm občanstv.
18. Vlda přpisem ze dne 31. 3. 2016 oznmila stavnmu soudu, že vstoup jako vedlejš častnk do řzen. Na vod svho vyjdřen k dan věci uvedla, že napaden ustanoven zkona o sttnm občanstv je v souladu s čl. 11 Evropsk mluvy o sttnm občanstv, vyhlšen pod č. 76/2004 Sb. m. s., podle kterho každ smluvn stt zajist, aby rozhodnut o nabyt, zachovn, pozbyt, opětovnm nabyt nebo ověřen jeho sttnho občanstv obsahovala psemn odůvodněn. V tto souvislosti vlda odkazuje na Vysvětlujc zprvu Rady Evropy k Evropsk mluvě o sttnm občanstv, v nž se k ustanoven čl. 11 uvd, že u rozhodnut tkajcch se nrodn bezpečnosti se uvd pouze minimum informac. Soudn přezkum rozhodnut ve věcech sttnho občanstv nen přitom čl. 12 Evropsk mluvy o sttnm občanstv vyžadovn, neboť podle něj každ smluvn stt zajist, aby rozhodnut o nabyt, zachovn, pozbyt, opětovnm nabyt nebo ověřen jeho sttnho občanstv bylo možno sprvně nebo soudně přezkoumat podle jeho vnitrosttnho prva. Tento požadavek je naplněn již možnost podat rozklad proti rozhodnut Ministerstva vnitra, kterm je zamtnuta ždost o udělen sttnho občanstv Česk republiky z důvodu bezpečnosti sttu.
19. Vlda ve svm vyjdřen dle odkzala na judikaturu stavnho soudu ve věcech rozhodovn o udělen občanstv, podle kter "v přpadech, kdy sttoobčansk vztah nevznik ex lege (ze zkona), ale na zkladě rozhodnut přslušnho orgnu sttu, m stt nezadateln prvo rozhodnout, zda určit osobě občanstv uděl, a pokud tak neučin, neporušuje tm ždn prvo zaručen stavou Česk republiky, stavnmi zkony ani mezinrodn smlouvou ve smyslu čl. 10 stavy Česk republiky. Takov postup nen rozporn ani s Evropskou mluvou o sttnm občanstv" (usnesen stavnho soudu sp. zn. IV. S 586/99 ze dne 8. 3. 2000, obdobně rovněž usnesen sp. zn. II. S 624/06 ze dne 17. 5. 2007; obě dostupn na http://nalus.usoud.cz). Rovněž ani mluva o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod nezakld podle vyjdřen vldy prvo na udělen sttnho občanstv (srov. např. rozsudek Evropskho soudu pro lidsk prva ze dne 12. 1. 1999 ve věci Karassev proti Finsku). Vlda dle poukazuje rovněž na prvn pravu v Polsku, podle kter se rozhodnut oprajc se v zkonem stanovench přpadech o bezpečnostn důvody neodůvodňuj (čl. 107 zkonku sprvnho řzen ze dne 14. 7. 1960, ve zněn pozdějšch předpisů, ve spojen s čl. 31 a 36 zkona o sttnm občanstv ze dne 2. 4. 2009). Řada prvnch prav pak obsahuje explicitn zkaz udělen sttnho občanstv cizincům, kteř ohrožuj veřejn pořdek, bezpečnost či integritu sttu. Jedn se např. o bulharsk, finsk, italsk, maďarsk, nizozemsk, polsk, řeck, slovinsk či švcarsk zkon. Podrobně tento zkaz upravuje německ, rakousk nebo např. lotyšsk prvn prava.
20. Vlda dle poukazuje na skutečnost, že česk prvn prava neumožňuje odnět sttnho občanstv cizinci, jemuž bylo sttn občanstv Česk republiky uděleno, byť by se nsledně zjistilo, že je bezpečnostnm rizikem pro Českou republiku, resp. by se jm nsledně stal. Je proto logick, že před kladnm vyřzenm každ ždosti o udělen sttnho občanstv je pečlivě zkoumno i bezpečnostn hledisko. Vlda dle uvd, že od 1. 1. 2014, kdy zkon o sttnm občanstv nabyl činnosti, k dnešnmu dni obdrželo Ministerstvo vnitra celkem 9 634 ždost o udělen sttnho občanstv Česk republiky, za toto obdob pak bylo pouze v 17 přpadech rozhodnuto o zamtnut ždosti z důvodu ohrožen bezpečnosti sttu podle 22 odst. 3 zkona o sttnm občanstv. V rmci řzen o rozkladu pak bylo ve 4 přpadech prvoinstančn rozhodnut zrušeno, když bylo shledno, že bezpečnostn riziko ve vztahu ke konkrtnmu žadateli pominulo (v dalšch dvou přpadech ministr vnitra o podanm rozkladu ke dni podn vyjdřen vldy doposud nerozhodl).
21. Z hlediska ochrany zkladnch bezpečnostnch zjmů sttu představuje napaden ustanoven podle vldy ve srovnn s obecnmi předpisy o sprvnm řzen legitimn a přiměřen omezen procesnch prv častnka řzen a obsahovch nležitost odůvodněn rozhodnut. Pokud by bylo připuštěno, aby byly skutečnosti souvisejc s ohroženm bezpečnosti sttu, jeho svrchovanosti a zemn celistvosti, demokratickch zkladů, životů, zdrav nebo majetkovch hodnot konkretizovny v odůvodněn rozhodnut, mělo by to za nsledek prozrazen utajovanch informac v režimu zkona o ochraně utajovanch informac. Navc je třeba zdůraznit, že poskytnut stanoviska někter zpravodajsk služby či dotčenho tvaru Policie Česk republiky, byť v anonymizovan podobě, by mělo za nsledek narušen, resp. ohrožen operativně ptrac činnosti bezpečnostnch služeb. V tto souvislosti je pak potřeba zdůraznit, že tyto služby kromě vlastnch poznatků disponuj operativnmi poznatky, kter zskvaj na zkladě spoluprce se zahraničnmi službami. Přpadn zveřejněn jakchkoli psemnost či jinch podkladů vzešlch z činnosti těchto cizch služeb by vedlo k zsadnmu ohrožen fungovn spoluprce mezi službami Česk republiky a cizmi službami a mohlo by zapřčinit, že česk služby nebudou do budoucna disponovat informacemi, kter by mohly mt zsadn charakter pro zajištěn bezpečnosti Česk republiky.
22. Vlda zdůrazňuje, že napaden ustanoven žadateli umožňuje zjištěn, že rozhodnut o nevyhověn jeho ždosti stoj na negativnm stanovisku někter bezpečnostn služby. Každ žadatel m možnost podat proti prvoinstančnmu rozhodnut opravn prostředek, přičemž v rmci druhoinstančnho řzen je mj. zkoumno, zda bezpečnostn riziko u žadatele přetrvv a je takovho charakteru, že brn udělen sttnho občanstv. Přezkoumn sttobezpečnostnho stanoviska ministrem vnitra v rmci řzen o podanm rozkladu v danm ohledu nen podle vldy pouze formln zležitost. Je tedy zajištěno prvo na přezkum rozhodnut, zaručen člnkem 12 Evropsk mluvy o sttnm občanstv, a to i ve vztahu k přezkoumn stanovisek bezpečnostnch služeb a Policie Česk republiky, a dle nzoru vldy i v mezch zsad spravedlivho procesu (legality, zkazu zneužit pravomoci, legitimnho očekvn), a to s přihldnutm k nutn ochraně třetch osob a bezpečnostnch zjmů sttu. Naopak, prvo žadatele obhajovat sv prva a zjmy je v potřebnm rozsahu, s ohledem na specifika spojen se zjmem na zachovn bezpečnosti sttu, zachovno.
23. V tto souvislosti pak vlda upozorňuje, že napaden ustanoven je koncipovno jako kompromis [resp. terminologi nlezu stavnho soudu sp. zn. Pl. S 31/03 ze dne 11. 2. 2004 (N 16/32 SbNU 143; 105/2004 Sb.) - politicky přijateln a přijat vsledek "optimalizace"], kdy je na jedn straně respektovno procesn prvo žadatele na odůvodněn rozhodnut, zroveň je však akcentovno, aby předmětn ustanoven v maximln mře přispělo k ochraně bezpečnosti Česk republiky, jej svrchovanosti a zemn celistvosti, demokratickch zkladů, životů, zdrav a majetkovch hodnot, přičemž všechny vše uveden objekty ochrany jsou bezpochyby natolik zsadn, aby měl opodstatněn speciln režim pro nakldn se stanovisky, na jejichž zkladě jsou tyto hodnoty chrněny. To, včetně možnch dopadů na ochranu života těch, kteř dan skutečnosti prověřuj, a prvo častnka řzen seznmit se se všemi podklady, je třeba jako hodnoty v řzen o stavn konformitě napadenho ustanoven posoudit.
24. Vlda ve svm vyjdřen dle upozorňuje na to, že při posuzovn, zda je napaden ustanoven v souladu s stavnm pořdkem, je nutn zohlednit tak stavn zkon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti Česk republiky, ve zněn stavnho zkona č. 300/2000 Sb. Podle čl. 1 stavnho zkona o bezpečnosti Česk republiky je zkladn povinnost sttu zajištěn svrchovanosti a zemn celistvosti Česk republiky, ochrana jejch demokratickch zkladů a ochrana životů, zdrav a majetkovch hodnot. Tento zvazek sttu představuje mj. neopominuteln korektiv zkonodrce při přijmn zejmna těch zkonů, jejichž aplikace m vrazn bezpečnostn aspekty. Clem zkonodrce mus bt takov prvn prava, kter orgnům veřejn moci umožn plnit jejich koly v maximlnm rozsahu v demokratickm prvnm sttě přpustnm, a to jak v jednotlivch přpadech (tm, že bude mt rozhodujc sprvn orgn k dispozici relevantn informace), tak v komplexu jejich činnost (tm, že použit takovch informac nebude znamenat jin - dalš - ohrožen bezpečnosti). To ovšem může bt v některch přpadech řzen o udělen sttnho občanstv spojeno s nutnost omezen některho procesnho prva cizince. To, že je nutno preferovat ochranu zkladnch bezpečnostnch zjmů Česk republiky, jednoznačně vyplv z okolnosti, že na jedn straně stoj zkladn povinnost sttu vslovně stanoven v čl. 1 stavnho zkona o bezpečnosti Česk republiky a zroveň na druh straně stoj ustlen judikatura stavnho soudu, z nž vyplv, že nen ždnho zkladnho prva, kter by suvernn stt mohl porušit tm, že cizinci sttn občanstv neuděl. Pokud by však v souvislosti s tmto autonomnm rozhodovnm sttu měla bt naopak před ochranou bezpečnostnch zjmů sttu preferovna procesn prva cizince (žadatele), znamenalo by to rezignaci Česk republiky na jej zkladn povinnost vyplvajc z čl. 1 citovanho stavnho zkona.
25. K nležitmu zjištěn skutečnost, zda žadatel neohrožuje bezpečnost sttu, jeho svrchovanost a zemn celistvost, demokratick zklady, životy, zdrav nebo majetkov hodnoty, Ministerstvo vnitra nikdy nebude disponovat dostatkem informac pochzejcch z jeho vlastn činnosti, a tak bylo nezbytn stanovit, že si vyžd (en bloc, vždy, pokud se nejedn o děti ve věku do 15 let) stanoviska policie a zpravodajskch služeb. Pokud tato stanoviska obsahuj utajovan informace, v nvaznosti na 17 sprvnho řdu (kter předvd, že zvlštn zkon může stanovit, že se čst psemnost nebo zznamů uchovv odděleně mimo spis) se vslovně stanov, že se stanoviska Policie Česk republiky a zpravodajskch služeb Česk republiky nestvaj součst spisu. Obdobn prava je obsažena např. v zkoně č. 325/1999 Sb., o azylu, ve zněn pozdějšch předpisů, v zkoně č. 61/1988 Sb., o hornick činnosti, vbušninch a o sttn bňsk sprvě, ve zněn pozdějšch předpisů, v zkoně č. 38/1994 Sb., o zahraničnm obchodu s vojenskm materilem a o doplněn zkona č. 455/1991 Sb., o živnostenskm podnikn (živnostensk zkon), ve zněn pozdějšch předpisů, a zkona č. 140/1961 Sb., trestn zkon, ve zněn pozdějšch předpisů, ve zněn pozdějšch zkonů, apod. Tuto pravu proto nelze podle nzoru vldy považovat za protistavn. Pouze nastavuje systm komunikace mezi orgny sttu a upravuje nakldn sprvnho orgnu s psemnostmi.
26. Zkonodrce v napadenm ustanoven presumuje, že pokud utajovan informace svědč o ohrožen shora uvedench zjmů, jej vyzrazen bude mt rovněž velmi zvažn důsledky ve vztahu k bezpečnosti Česk republiky. Je-li rozhodnut odůvodněno v souladu s tmto ustanovenm, nelze uzavřt, že je zcela neodůvodněn; naopak, z takovho odůvodněn pro častnka řzen jednoznačně vyplv, z jakho důvodu je rozhodnut vydno a že původcem informace je někter z bezpečnostnch sborů Česk republiky uveden v zkoně. Obdobnou pravu lze nalzt tak v zkoně o ochraně utajovanch informac, podle jehož ustanoven 122 odst. 3 se v přpadě, že jsou někter z důvodů vydn rozhodnut utajovanmi informacemi, v odůvodněn uvede pouze odkaz na podklady pro vydn rozhodnut a jejich stupeň utajen. V tto souvislosti vlda ve svm vyjdřen cituje nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 31/03 ze dne 11. 2. 2004, podle kterho "stavou chrněnou hodnotou je i ochrana zjmů Česk republiky jako svrchovanho sttu (čl. 1 odst. 1 stavy) ... kolem zkonodrce a potažmo vldy je tak optimalizovat možn nesouhlasn působen ochrannch mechanismů obou hodnot, jinmi slovy, zžit na nejmenš možnou mru prostor pro možnou libovůli v aktech veřejn moci při současnm zajištěn efektivn ochrany zjmů sttu". Ve vyjdřen vldy je dle citovno usnesen stavnho soudu sp. zn. III. S 3044/10 ze dne 18. 11. 2010 (dostupn na http://nalus.usoud.cz), podle kterho "stavn soud respektuje skutečnost, že s ohledem na specifika a vznam rozhodovn ve věcech utajovanch skutečnost, kdy je velmi zřeteln bezpečnostn zjem sttu, nen možn vždy garantovat všechny běžn procesn zruky spravedlivho procesu".
27. Podle vyjdřen vldy utajen chrn informaci mj. z hlediska jejho obsahu, z hlediska toho, že tato informace je sttu znma, i z hlediska zhodnocen, že stt považuje informaci za natolik zvažnou, že ji klasifikuje jako utajenou. Postupem stanovenm v napadenm ustanoven jsou tyto okolnosti respektovny. Při nahrazen tohoto postupu postupem jinm (napřklad "agregace" či "anonymizace" dajů, jak je zmněna v stavn stžnosti) se patrně nelze vyhnout tomu, aby se buď jeho vsledek velmi podobal tomu, co vyplv ze stvajcho zněn napadenho ustanoven, anebo tomu, že bude zaručena ochrana utajovanch informac z uvedench hledisek v menšm rozsahu.
28. Zvěrem svho vyjdřen vlda konstatuje, že zpravodajsk služby maj k dispozici specifick možnosti zskvn informac. Tyto specifick možnosti jsou pro zpravodajsk služby přirozen, ostatnm orgnům však obdobn oprvněn nenlež, což může standardně znamenat, že tyto ostatn orgny nebudou moci informace předan zpravodajskou službou verifikovat. Pokud zkonodrce rozhodl o tom, že zpravodajsk služby zskvaj informace, kter maj svou relevanci v různch situacch a řzench (o mezinrodn ochraně, o nakldn s bezpečnostnm materilem atd.), považuje vlda za sprvn, když zkonem předepsan postup je naplňovn a když informacm zpravodajskch služeb (i policie) je přikldna relevance zkonem stanoven. Pokud by tento zvěr nebyl sprvn, evokuje to spše otzku potřebnosti zpravodajskch služeb.
29. Vzhledem k vše uvedenmu neshledv vlda rozpor mezi napadenm ustanovenm a stavnm pořdkem. Vlda setrvv na stanovisku, že omezen prva častnka řzen na seznmen se s podklady pro rozhodnut je dno zjmem sttu na ochraně bezpečnosti, a doporučuje proto nvrh na zrušen ustanoven 22 odst. 3 zkona o sttnm občanstv zamtnout.
30. Veřejn ochrnkyně prv přpisem ze dne 9. 3. 2016 oznmila stavnmu soudu, že využije svho prva na vstup do řzen. Ve svm vyjdřen ze dne 8. 4. 2016 uvedla, že vstoupit do řzen o nvrhu na zrušen napadenho ustanoven se rozhodla na zkladě poznatků z konkrtnch kauz, ktermi se veřejn ochrnce prv zabval a zabv. Veřejn ochrnkyně prv v tto souvislosti poukazuje na přpad veden pod sp. zn. 7/2005/SZD, v jehož rmci jako zstupkyně veřejnho ochrnce prv konstatovala, že "praxi, kter rezignuje na jakkoli odůvodněn v souvislosti s posouzenm ždosti o udělen sttnho občanstv Česk republiky z hlediska bezpečnosti sttu, považuji za nenosnou, stejně tak jako snahu o jej zkonn zakotven (viz nvrh věcnho změru zkona o nabvn a pozbvn sttnho občanstv, kter zpracovalo Ministerstvo vnitra), a to s odkazem na jeden ze zkladnch principů materilnho prvnho sttu, kterm je respektovn zsady předvdatelnosti zkona a vyloučen prostoru pro přpadnou svvoli ze strany exekutivn moci ... je nutno reflektovat legitimn veřejn zjem na ochraně utajovanch skutečnost, resp. informac. To však neznamen, že lze posuzovan bezpečnostn hledisko v odůvodněn rozhodnut zcela pominout, a je na rozhodujcm sprvnm orgnu, aby si našel vhodnou cestu, kter by sladila tento veřejn zjem (zjem sttu) se zjmem soukromm, tj. se zjmem žadatele, kter v mnoha přpadech vůbec netuš, proč jeho ždosti nebylo vyhověno".
31. Dalšm přpadem, na kter veřejn ochrnkyně prv ve svm vyjdřen odkazuje, je přpad stěžovatele, sttnho občana Ukrajiny, kter se obrtil na veřejnho ochrnce prv v roce 2012. V rmci šetřen (vedenho pod sp. zn. 6171/20012/VOP/MV) veřejn ochrnce prv zjistil, že Ministerstvo vnitra v tomto přpadě nepředkldalo soudu všechny důkazy, na jejichž zkladě ždost o udělen sttnho občanstv zamtlo, a do odůvodněn rozhodnut uvdělo zstupn důvody. Svm postupem tak fakticky odepřelo častnku řzen prvo na soudn ochranu. Veřejn ochrnkyně prv dle uvd, že v současn době se zabv podnětem (evidovanm pod sp. zn. 5761/2015/VOP/MV) sttnho občana Beninu, jehož ždost o udělen sttnho občanstv Ministerstvo vnitra zamtlo z důvodu ohrožen bezpečnosti sttu v řzen podle zkona o sttnm občanstv. Prošetřovn postupu Ministerstva vnitra v těchto věcech však v současnosti brn negativn postoj Ministerstva vnitra, kter veřejn ochrnkyni prv odmt přstup k utajovanm informacm, na jejichž zkladě měla bt ždost o udělen sttnho občanstv zamtnuta. Podle nzoru Ministerstva vnitra nen přstup k utajovanm informacm, na jejichž zkladě zamt ždosti o udělen sttnho občanstv podle napadenho ustanoven, nezbytn k vkonu funkce veřejnho ochrnce prv.
32. S ohledem na naznačenou praxi veřejn ochrnkyně prv ve svm vyjdřen shrnuje, že veřejn ochrnce prv se danm problmem zabval tměř kontinulně a opakovaně poukazoval na nedostatečn odůvodňovn rozhodnut Ministerstva vnitra v souvislosti s posouzenm ždosti o udělen sttnho občanstv Česk republiky z hlediska bezpečnosti sttu. Avšak ani šetřen veřejnho ochrnce prv (s ohledem na problematickou spoluprci exekutivnch orgnů v rmci šetřen a absenci jakkoliv nařizovac pravomoci veřejnho ochrnce prv) v těchto věcech nemůže nahradit soudn přezkum vydanch rozhodnut v rmci sprvnho soudnictv. Vnějš kontrolu vykonvanou v těchto věcech veřejnm ochrncem prv považuje veřejn ochrnkyně prv toliko za nouzov, nesystmov řešen, kter je důsledkem současn prvn pravy podmnek nabvn sttnho občanstv.
33. Prvo častnka seznmit se s podklady rozhodnut a možnost vyjdřit se k nim (tj. prvo bt slyšen) považuje veřejn ochrnkyně prv za samu podstatu prva na spravedliv proces. Prvn prava, kter častnkovi řzen neumožňuje seznmit se s podklady rozhodnut, resp. důvody přijatho rozhodnut, znemožňuje, aby se proti takovmu rozhodnut efektivně brnil. Důsledkem takov prvn pravy, kter současně vylučuje možnost soudnho přezkumu, jev podstatě popřen prva častnka na spravedliv proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod. Veřejn ochrnkyně prv se ztotožňuje s nzorem navrhovatele, že tm, že stanovisko Policie Česk republiky a zpravodajskch služeb Česk republiky je podle napadenho ustanoven pro sprvn orgn zvazn, dochz v předmětnm sprvnm řzen i k popřen zsady volnho hodnocen důkazů a zsady materiln pravdy. Prvn prava obsažen v napadenm ustanoven nepřpustnm způsobem otevr prostor pro svvoli orgnů exekutivy při uplatňovn sttn moci, což podle nzoru veřejn ochrnkyně prv z povahy věci odporuje zkladnm principům demokratickho prvnho sttu. V tto souvislosti cituje veřejn ochrnkyně prv již shora uvedenou čst odůvodněn rozsudku Nejvyššho sprvnho soudu ze dne 25. 11. 2011 sp. zn. 7 As 31/2011.
34. Veřejn ochrnkyně prv ve svm vyjdřen dle upozorňuje na nejasnost věcnch důvodů, kter vedly zkonodrce ke stanoven vrazně odlišnho (nižšho) procesnho standardu pro častnky řzen podle napadenho ustanoven, a to v porovnn s prvn pravou řzen o tzv. bezpečnostnch prověrkch, obsaženou v zkoně o ochraně utajovanch informac. Veřejn ochrnkyně prv se domnv, že procesn prava bezpečnostnch prověrek v zkoně o ochraně utajovanch informac se dostatečně vypořdala jak s požadavky na utajen některch informac, tak s požadavkem na zajištěn spravedlivho procesu. V tto souvislosti veřejn ochrnkyně prv dodv, že dan prvn prava bezpečnostnch prověrek obstla i před Evropskm soudem pro lidsk prva (rozsudek ve věci Regner proti Česk republice ze dne 26. 11. 2015 č. 35289/11).
35. Zvěrem svho vyjdřen veřejn ochrnkyně prv uvd, že se domnv, že napaden ustanoven samo o sobě nen protistavn. Dodv, že ani ustanoven 26 zkona o sttnm občanstv zřejmě nen samo o sobě protistavn. K porušen čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod dochz až spojenm těchto dvou ustanoven. Jestliže je ždost o udělen sttnho občanstv zamtnuta z důvodu ohrožen bezpečnosti sttu, žadatel se v rmci sprvnho řzen k provedenmu důkazu nemůže vyjdřit, protože důkazn prostředek nen součst spisu. Nemůže se však k němu vyjdřit ani v rmci soudnho řzen, protože soudn přezkum je v tomto přpadě ze zkona vyloučen. Prvo častnka řzen na spravedliv proces je tak porušeno. Veřejn ochrnkyně prv proto navrhuje, aby stavn soud napaden ustanoven zrušil.
IV.
Replika navrhovatele
36. Shora uveden vyjdřen zaslal stavn soud navrhovateli na vědom a k přpadn replice. Navrhovatel však možnost zaslat stavnmu soudu repliku nevyužil.
V.
Upuštěn od stnho jednn
37. Po shora rekapitulovanm průběhu řzen dospěl stavn soud k zvěru, že nen třeba ve věci konat stn jednn, neboť by nepřineslo dalš, resp. lepš a jasnějš objasněn věci, než jak se s n seznmil z psemnch konů navrhovatele, častnků řzen a vedlejšch častnků řzen. S ohledem na zněn 44 zkona o stavnm soudu rozhodl stavn soud bez konn stnho jednn.
VI.
Dikce napadenho ustanoven
38. Napaden ustanoven 22 odst. 3 zkona o sttnm občanstv zn:
"K ždosti o udělen sttnho občanstv Česk republiky, kterou podal žadatel starš 15 let, si ministerstvo vyžd stanoviska Policie Česk republiky a zpravodajskch služeb Česk republiky; tato stanoviska se nestvaj součst spisu, pokud obsahuj utajovan informace. V přpadě, že v řzen vyjde na zkladě stanoviska Policie Česk republiky nebo zpravodajsk služby, kter obsahuje utajovan informace, najevo, že žadatel ohrožuje bezpečnost sttu, jeho svrchovanost a zemn celistvost, demokratick zklady, životy, zdrav, nebo majetkov hodnoty, v odůvodněn rozhodnut se pouze uvede, že k zamtnut ždosti došlo z důvodu ohrožen bezpečnosti sttu."
VI I.
Posouzen aktivn legitimace navrhovatele k podn nvrhu
39. Jak již bylo vše uvedeno, navrhovatel podal nvrh na zrušen napadenho ustanoven společně s stavn stžnost podle 72 a nsledujcch zkona o stavnm soudu. Jeho aktivn legitimace se tak opr o ustanoven 64 odst. 1 psm. e), resp. 74 zkona o stavnm soudu. V souladu s těmito ustanovenmi musel tedy stavn soud nejprve zkoumat, zda jsou podmnky pro podn takovho nvrhu v přpadě stěžovatele (navrhovatele) splněny.
40. Zkladnm předpokladem podn nvrhu podle ustanoven 74 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 48/2002 Sb., je "uplatněn" napadenho prvnho předpisu. To znamen, že teprve až na zkladě aplikace předmětnho předpisu (nastal skutečnosti) je vydno rozhodnut, opatřen nebo jin zsah orgnu veřejn moci, kter jsou předmětem stavn stžnosti a kter se projevily v individuln prvn sfře stěžovatele negativně, tj. došlo k porušen jeho stavně zaručench zkladnch prv a svobod. Mezi stavn stžnost napadenm rozhodnutm nebo jinm zsahem orgnu veřejn moci a ustanovenm prvnho předpisu navrženm ke zrušen mus existovat zk vazba v tom smyslu, že nebt napadenho ustanoven prvnho předpisu, nebylo by vydno ani napaden rozhodnut nebo uskutečněn jin zsah orgnu veřejn moci.
41. V posuzovan věci s ohledem na předmět sporu - v němž se navrhovatel domh zrušen rozhodnut Ministerstva vnitra a ministra vnitra, na zkladě kterch nebylo vyhověno jeho ždosti o udělen sttnho občanstv Česk republiky z důvodu ohrožen bezpečnosti sttu podle 22 odst. 3 zkona o sttnm občanstv - k aplikaci napadenho ustanoven došlo, a tedy uplatněnm napadenho ustanoven nastala skutečnost, kter je předmětem stavn stžnosti. U tto čsti v nvrhu uplatněnch nmitek je tak navrhovatel aktivně legitimovn.
42. Ačkoliv navrhovatel formlně v petitu svho nvrhu navrhuje zrušen toliko 22 odst. 3 zkona o sttnm občanstv, vznš ve svm nvrhu rovněž nmitky proti vluce soudnho přezkumu rozhodnut vydanch podle 22 odst. 3 zkona o sttnm občanstv, kter je obsažena v 26 zkona o sttnm občanstv. Rovněž veřejn ochrankyně prv ve svm shora uvedenm vyjdřen navrhuje zrušen napadenho ustanoven s poukazem na 26 zkona o sttnm občanstv. stavn soud však ve sv ustlen judikatuře zdůrazňuje vzanost petitem nvrhu, nikoli jeho odůvodněnm, tj. argumenty, kter navrhovatel uvd. Posuzuje proto sice nvrh i z jinch hledisek ochrany stavnosti, než kter jsou uvedena v odůvodněn nvrhu, nemůže však rozhodnout o zrušen jinch ustanoven, než kter jsou v petitu nvrhu uvedena. Vjimkou z uvedenho je situace, kdy by v důsledku zrušen určitho zkonnho ustanoven derogačnm nlezem stavnho soudu ustanoven jin, obsahově na předchozm zvisl, ztrcelo rozumn smysl, tj. ztrcelo opodstatněnost sv normativn existence, čmž by byl dn důvod pro zrušen i tohoto zkonnho ustanoven, a to aniž by se jednalo o postup ultra petitum. Platnost takovho ustanoven zanik totiž na zkladě principu cessante ratione legis cessat lex ipsa, derogace proveden stavnm soudem m proto toliko evidenčn, technickou povahu [srov. např. nlez sp. zn. Pl. S 59/2000 ze dne 20. 6. 2001 (N 90/22 SbNU 249; 278/2001 Sb.) nebo nlez ze dne 27. 1. 2015 sp. zn. Pl. S 16/14 (N 15/76 SbNU 197; 99/2015 Sb.)]. Posuzovan nvrh však s ohledem na shora uveden takovm přpadem nen. Ustanoven 26 zkona o sttnm občanstv nen totiž ustanovenm, kter by pouze legislativně-technicky na ustanoven 22 odst. 3 zkona o sttnm občanstv, jehož zrušen je navrhovno, navazovalo.
43. Ke shora uvedenmu zvěru stavn soud dodv, že ani v přpadě, kdy by navrhovatel petitem svho nvrhu zrušen 26 zkona o sttnm občanstv navrhoval, nemohl by bt v tto čsti jeho nvrh přpustn. stavn stžnost napaden rozhodnut Ministerstva vnitra a ministra vnitra totiž nejsou důsledkem uplatněn 26 zkona o sttnm občanstv, resp. ustanoven 26 zkona o sttnm občanstv nebylo v předchzejcm řzen uplatněno, a nedeterminovalo tak obsah a činky napadench rozhodnut v prvn sfře navrhovatele. Nynějš věc je proto nutno odlišit od nlezu stavnho soudu ze dne 23. 11. 1999 sp. zn. Pl. S 28/98 (N 161/16 SbNU 185; 2/2000 Sb.), kterm byl jako přpustn shledn nvrh na zrušen ustanoven stanovcho vluku ze soudnho přezkumu, kter byl podn společně s stavn stžnost směřujc proti rozhodnut obecnho soudu, kterm bylo zastaveno řzen o žalobě navrhovatele proti předchozmu rozhodnut orgnu veřejn moci. Navrhovatel v citovan věci tvrdil, že uvedenm rozhodnutm obecnho soudu byla porušena jeho prva na soudn ochranu, a to v souvislosti s uplatněnm napadenho ustanoven o vluce ze soudnho přezkumu, na zkladě kterho bylo dan soudn řzen zastaveno. V nyn projednvan věci však žaloba proti stavn stžnost napadenm rozhodnutm podna nebyla.
44. S ohledem na shora uveden stavn soud na tomto mstě zdůrazňuje, že akcesorick povaha nvrhu na zrušen čsti zkona ve vztahu k stavn stžnosti ve smyslu 74 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 48/2002 Sb., nedovoluje stavnmu soudu zabvat se těmi z uplatněnch nmitek, kter směřuj proti vluce soudnho přezkumu stanoven 26 zkona o sttnm občanstv, k nimž stěžovatel v tomto typu řzen o kontrole norem nen aktivně legitimovn.
VIII.
stavn konformita legislativnho procesu
45. Podle 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 48/2002 Sb., stavn soud - kromě posouzen souladu obsahu napadenho zkona s stavnmi zkony - zjišťuje, zda byl zkon přijat a vydn v mezch stavou Česk republiky stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.
46. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nenamtal vadu legislativnho procesu ani překročen stavou Česk republiky stanoven kompetence zkonodrce, nen s ohledem na principy procesn ekonomie nutn tuto otzku blže zkoumat a postač, vedle přihldnut k vyjdřenm předloženm Poslaneckou sněmovnou a Sentem, formln ověřen průběhu legislativnho procesu z veřejně dostupnho informačnho zdroje na http://www.psp.cz.
47. Nvrh zkona č. 186/2013 Sb., o sttnm občanstv Česk republiky a o změně některch zkonů (zkon o sttnm občanstv Česk republiky), obsahujc napaden ustanoven 22 odst. 3, Poslaneck sněmovna řdně schvlila na sv schůzi konan dne 27. 3. 2013 (usnesen č. 1616). Sent nvrh vrtil s pozměňovacmi nvrhy Poslaneck sněmovně, kter jej přijala na sv schůzi konan dne 11. 6. 2013 (usnesen č. 1699). Prezident republiky přijat zkon podepsal dne 20. 6. 2013. Po podpisu předsedou vldy byl zkon vyhlšen ve Sbrce zkonů v čstce 77 pod čslem 186/2013 Sb.
48. Napaden ustanoven 22 odst. 3 zkona o sttnm občanstv bylo tedy přijato a vydno v mezch stavou Česk republiky stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.
IX.
Prvn hodnocen stavnho soudu
49. Napaden ustanoven 22 odst. 3 zkona o sttnm občanstv stanov, že v přpadě, že v řzen vyjde na zkladě stanoviska Policie Česk republiky nebo zpravodajsk služby, kter obsahuje utajovan informace, najevo, že žadatel ohrožuje bezpečnost sttu, jeho svrchovanost a zemn celistvost, demokratick zklady, životy, zdrav, nebo majetkov hodnoty, v odůvodněn rozhodnut se pouze uvede, že k zamtnut ždosti došlo z důvodu ohrožen bezpečnosti sttu, přičemž tato stanoviska se nestvaj součst spisu.
50. Podle důvodov zprvy k zkonu o sttnm občanstv napaden ustanoven umožňuje Ministerstvu vnitra vyždn podkladů k posouzen, zda žadatel neohrožuje důležit sttn zjmy a nepředstavuje pro Českou republiku bezpečnostn riziko. Z důvodov zprvy se dle podv, že uveden postup slouž vlučně ochraně zkladnch bezpečnostnch zjmů sttu a jako takov představuje legitimn a přiměřen omezen; "nelze připustit, aby se žadatel, jehož působen ohrožuje zkladn bezpečnostn zjmy sttu, mohl seznamovat s obsahem stanoviska Policie Česk republiky nebo zpravodajsk služby, když takov postup by mohl vžně ohrozit operativně ptrac kony Policie Česk republiky a zpravodajskch služeb a v důsledku lidsk životy. Z hlediska ochrany uvedench zjmů nelze stanoviska Policie Česk republiky nebo zpravodajsk služby, resp. informace v těchto stanoviscch uveden, v řzen o udělen sttnho občanstv (a přpadně i v nslednm rozkladu) detailně zmiňovat nebo odkazovat na tyto informace v odůvodněnch rozhodnut, kdy bude ždost zamtnuta z důvodu ohrožen bezpečnosti sttu, ochrany jeho svrchovanosti a zemn celistvosti, demokratickch zkladů a ochrany životů, zdrav a majetkovch hodnot, neboť uveden takovch skutečnost v odůvodněn rozhodnut by mělo za nsledek prozrazen utajovanch informac, jež jsou v těchto stanoviscch obsaženy, což by bylo z hlediska bezpečnosti sttu krajně neždouc. V těchto přpadech ministerstvo pouze uvede, že ždost byla zamtnuta prvě z těchto důvodů, což zajist, aby odůvodněn rozhodnut obsahovalo alespoň zkladn informaci o tom, co bylo důvodem pro zamtnut ždosti" (důvodov zprva k zkonu o sttnm občanstv).
51. Navrhovatel ke svmu tvrzen o protistavnosti 22 odst. 3 zkona o sttnm občanstv ve svm nvrhu uvd, že vědomě v ždnm přpadě bezpečnost sttu nenarušuje, avšak nem možnost se proti postupu podle napadenho ustanoven činně brnit, neboť je opomjeno jeho prvo na sdělen důvodů rozhodnut.
52. Z judikatury stavnho soudu, na kterou vlda ve svm vyjdřen poukazuje, vyplv, že v přpadech, kdy sttoobčansk vztah nevznik ex lege, ale na zkladě rozhodnut přslušnho orgnu sttu (a tak tomu je i v přpadě navrhovatele), m stt nezadateln prvo rozhodnout, zda určit osobě občanstv uděl, a pokud tak neučin, neporušuje tm ždn zkladn prva. Jinak řečeno, nen ždnho zkladnho prva, kter by suvernn stt mohl porušit tm, že cizinci sttn občanstv svm rozhodnutm neuděl (usnesen ze dne 8. 3. 2000 sp. zn. IV. S 586/99 nebo usnesen ze dne 17. 5. 2007 sp. zn. II. S 624/06). Z uvedenho však nelze dovozovat, že nen nezbytn klst na odůvodněn rozhodnut ve věci nabyt sttnho občanstv - kter m bt podle čl. 11 Evropsk mluvy o sttnm občanstv vždy součst takovho rozhodnut - kritria vyplvajc z dosavadn judikatury stavnho soudu.
53. Podle judikatury stavnho soudu se prvo na odůvodněn rozhodnut a zkaz svvole orgnů veřejn moci vztahuj k prvu na spravedliv proces, garantovanmu v čl. 36 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod, a jsou v obecn rovině odvoditeln z kautel prvnho sttu ve smyslu čl. 1 stavy Česk republiky [např. nlez sp. zn. III. S 84/94 ze dne 20. 6. 1995 (N 34/3 SbNU 257), nlez sp. zn. I. S 50/03 ze dne 13. 6. 2006 (N 120/41 SbNU 499) nebo nlez sp. zn. III. S 258/99 ze dne 21. 10. 1999 (N 148/16 SbNU 99)], v němž je nepřpustn, aby se stt dopouštěl autoritativnch zsahů do prvn sfry jednotlivce bez toho, aniž by tento zsah odůvodnil, resp. bez toho, aniž by jednotlivce seznmil s jeho logickm a spravedlnosti odpovdajcm prvnm zkladem (srov. Wagnerov, E., Šimček, V., Langšek, T., Pospšil, I. a kolektiv. Listina zkladnch prv a svobod: Komentř. Wolters Kluwer, 2012, k čl. 36, a Svoboda, P. stavn zklady sprvnho řzen v Česk republice: prvo na spravedliv proces a česk sprvn řzen. Praha: Linde, 2007, s. 326). Jak stavn soud ve sv judikatuře opakovaně zdůraznil, jednm z principů představujcch součst prva na řdn proces (čl. 36 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod) a vylučujcch libovůli při rozhodovn je nezbytn nvaznost mezi skutkovmi zjištěnmi a vahami při hodnocen důkazů na straně jedn a prvnmi zvěry na straně druh, vyjdřen v odůvodněn rozhodnut orgnu veřejn moci [srov. např. nlez ze dne 30. 11. 1995 sp. zn. III. S 166/95 (N 79/4 SbNU 255)].
54. Odborn literatura k odůvodněn rozhodnut sprvnho orgnu dle uvd, že "představuje odraz prva bt slyšen, kter zakld povinnost sprvnho orgnu zajistit častnkům v řzen nezbytn procesn prva. Odůvodněn pak m bt mimo jin dokladem toho, jak byla v rmci řzen zmněn prva častnkům zajištěna, a stv se jednm ze zkladnch prv častnka řzen ... Zkladnm kritriem ve vztahu k odůvodněn zůstv celkov přesvědčivost rozhodnut, neboť slouž požadavku důvěryhodnosti veřejn sprvy. Bez transparentnosti, respektive možnosti poznn motivů rozhodnut, lze obtžně uvažovat o dobr sprvě ve vztahu ke ,spravovanm‘ adrestům a obecně spravedlnosti rozhodnut" (Skulov, S., Hejč, D. a Bražina, R. Odůvodněn sprvnho rozhodnut: revitalizace institutu s dlouhou tradic. Prvnk č. 10/2016, str. 899, 906).
55. Oproti uvedenmu zjmu jednotlivce bt zpraven o tom, kter důvody vedly k přijet rozhodnut orgnu veřejn moci, však v danm přpadě stoj shora uveden bezpečnostn zjem sttu, vslovně vyjdřen v čl. 1 stavnho zkona o bezpečnosti Česk republiky, podle kterho je zajištěn svrchovanosti a zemn celistvosti Česk republiky, ochrana jejch demokratickch zkladů a ochrana životů, zdrav a majetkovch hodnot zkladn povinnost sttu. Bezpečnostn zjem sttu je rovněž stavou Česk republiky chrněnou hodnotou [ochrana zjmů Česk republiky jako svrchovanho sttu podle čl. 1 odst. 1 stavy Česk republiky; srov. nlez ze dne 11. 2. 2004 sp. zn. Pl. S 31/03 (N 16/32 SbNU 143; 105/2004 Sb.)]. Tento sttn zjem představuje zjem existenčn, kter legitimizuje určit omezen prvn sfry jedince; ostatně ve svm důsledku je to stt, jenž postaven jedince chrn. Jestliže stavn soud judikoval, že stava modernho demokratickho prvnho sttu představuje společenskou smlouvu, založenou na minimlnm hodnotovm a institucionlnm konsensu [srov. nlez sp. zn. Pl. S 33/97 ze dne 17. 12. 1997 (N 163/9 SbNU 399, 407; 30/1998 Sb.)], lze pod tmto pojmem mimo jin chpat jak zjem sttu, tak i jm chrněnch osob na jeho vlastn bezpečn existenci; k ochraně tohoto zjmu mus stt disponovat přslušnmi nstroji. Jednm z nich je i oblast ochrany utajovanch skutečnost.
56. Ve světle shora uvedenho proto nelze na jedn straně připustit absolutn a bezvjimečn zkonn zkaz uvděn jakchkoliv důvodů rozhodnut orgnu veřejn moci, na straně druh je však nutn reflektovat legitimn veřejn zjem na ochraně utajovanch skutečnost, a je proto z tohoto hlediska přpustn omezen v podobě zkonnho zkazu uvdět takov důvody, jejichž zveřejněn by takov zjem ohrožovalo. stavn soud proto mus posoudit, zda jsou, se zřetelem na tyto vahy, zjem žadatele o udělen sttnho občanstv a bezpečnostn zjem sttu v napaden prvn pravě stavně konformnm způsobem reflektovny, resp. zda jsou vzjemně vyvženy (srov. nlez stavnho soudu ze dne 12. 7. 2001 sp. zn. Pl. S 11/2000).
57. stavn soud v souvislosti s posouzenm stavnosti napadenho ustanoven připomn, že již v minulosti se obdobnou věc zabval, když zrušil ustanoven zkona č. 148/1998 Sb., o utajovanch skutečnostech a o změně některch zkonů, ve zněn pozdějšch předpisů, kter ukldalo Nrodnmu bezpečnostnmu řadu, aby dotčen osobě nikdy nesděloval důvody nevydn osvědčen pro styk s utajovanmi skutečnostmi, a to mimo jin pro jeho rozpor s čl. 1 stavy Česk republiky. stavn soud v tto věci připustil, že řdn a podrobn odůvodněn oznmen o nevydn osvědčen by v některch přpadech mohlo vžnm způsobem ohrozit sttn zjmy, avšak dle nzoru stavnho soudu nebylo vždy namstě dotčen osobě nesdělovat důvody, proč nebyla shledna osobou způsobilou k přstupu k utajovanm informacm, neboť důvody nebyly podle zrušenho ustanoven sdělovny ani v přpadech, kdy by tm zjevně nebyly poškozeny ani důležit zjmy sttu, ani zjmy třetch osob. Bylo naopak spše vjimečn, že sdělen těchto důvodů mohlo vst ke skutečnmu ohrožen zjmů sttu (nlez stavnho soudu ze dne 12. 7. 2001 sp. zn. Pl. S 11/2000).
58. V nyn posuzovan věci jde však o situaci zjevně jinou, než jak byla předložena k posouzen stavnmu soudu ve vše označen věci, byť někter zvěry z citovanho nlezu se na nyn projednvan přpad uplatn. Rozdl spočv v tom, že napaden ustanoven v nyn projednvan věci neukld Ministerstvu vnitra, aby nesdělovalo ždn důvody nevyhověn ždosti o udělen občanstv, nbrž aby nesdělovalo toliko ty důvody nevyhověn ždosti o udělen občanstv, kter vyplvaj ze stanovisek Policie Česk republiky a zpravodajskch služeb Česk republiky, jejichž obsahem je utajovan informace, podle kter žadatel ohrožuje bezpečnost sttu, jeho svrchovanost a zemn celistvost, demokratick zklady, životy, zdrav nebo majetkov hodnoty. Přitom je třeba zdůraznit, že proto, aby bylo možno toto omezen akceptovat, mus ohrožen zde uvedench jednotlivch hodnot, kter představuj bezpečnostn riziko pro stt, dosahovat obdobně vysokho stupně. Pouze v takovm přpadě se důvod nevyhověn ždosti podrobně nesděl, ale v odůvodněn rozhodnut se pouze konstatuje, že k zamtnut ždosti došlo z důvodu ohrožen bezpečnosti sttu. Ve všech ostatnch přpadech nevyhověn ždosti o udělen občanstv pro nesplněn podmnek stanovench zkonem o sttnm občanstv se důvody nevyhověn v odůvodněn takovho rozhodnut maj řdně uvdět.
59. Znepřstupněny maj tedy bt podle napadenho ustanoven pouze informace, podle kterch žadatel ohrožuje bezpečnost sttu, jeho svrchovanost a zemn celistvost, demokratick zklady, životy, zdrav nebo majetkov hodnoty. Takov vymezen bezpečnostnch rizik napadenm ustanovenm je sice značně obecn, avšak to lze přičtat tomu, že vznam jednotlivch konkrtnch bezpečnostnch rizik se časem může měnit, přičemž někter bezpečnostn rizika se mohou objevit zcela nově a naopak někter svm vznamem mohou ustoupit do pozad (srov. nlez ze dne 12. 7. 2001 sp. zn. Pl. S 11/2000).
60. Přitom však při posuzovn takto obecně vymezench bezpečnostnch rizik, resp. při hodnocen stanovisek Policie Česk republiky a zpravodajskch služeb Česk republiky, zda z nich vyplv, že je podmnka bezpečnostnho rizika naplněna, a ždost m bt proto zamtnuta, mus rozhodujc sprvn orgn v individulnch přpadech respektovat princip proporcionality a rozlišovat jednotliv stupně bezpečnostnch rizik. Vluku z odůvodněn pak může podle napadenho ustanoven uplatnit toliko v přpadě, kdy se jedn o relevantn, a nikoliv zcela marginln bezpečnostn riziko. Pouze v takovm přpadě totiž plat, že vyjdřen bezpečnostnho důvodu, pro kter sprvn orgn ždost zamtne, relně může v konkrtnm přpadě představovat ohrožen bezpečnosti sttu či třetch osob (srov. Molek, P. a Šimček, V. Udělovn sttnho občanstv - Na cestě od milosti sttu k soudně přezkoumatelnmu sprvnmu uvžen. Prvnk č. 2/2005, s. 154), a jen v takovm přpadě může bt zkonn vjimka z povinnosti konkrtně uvst dan důvod zamtavho rozhodnut, ve světle shora uvedenho, legitimn.
61. V předchozm odstavci uveden postup m vst k tomu, že konkrtn důvody nevyhověn ždosti nebudou žadateli o občanstv sdělovny jen v těch přpadech, kdy je zde reln obava, že by jejich zpřstupněn mohlo ohrozit bezpečnost sttu či třetch osob. S ohledem na uveden sleduje napaden prvn prava legitimn cl, kterm jsou bezpečnostn zjmy sttu. K dosažen tohoto cle současně zvolila racionln, a nikoliv svvoln prostředky, neboť z odůvodněn rozhodnut vylučuje toliko ty informace, pro kter je ždost zamtnuta z důvodu ohrožen bezpečnosti sttu, přičemž se v odůvodněn alespoň obecně uvede, že k zamtnut ždosti došlo z důvodu ohrožen bezpečnosti sttu. Uveden kompromis mezi zjmem jednotlivce na sdělen důvodů zamtavho rozhodnut na straně jedn a mezi bezpečnostnmi zjmy sttu na straně druh považuje stavn soud, ve světle shora uvedenho, za stavně konformn.
62. stavn soud proto dospěl k zvěru, že napaden prvn prava je projevem optimalizace přpadnho protichůdnho působen ochrannch mechanismů obou stavou Česk republiky chrněnch hodnot, kdy by naopak bylo nepřiměřen, pokud by zkon o sttnm občanstv zajistil pln odůvodněn zamtnut ždosti z důvodu ohrožen bezpečnosti sttu na kor ochrany těchto zjmů sttu, kter by tak musela požadavku takto pojmanho prva na spravedliv proces bezvhradně ustoupit (srov. nlez ze dne 11. 2. 2004 sp. zn. Pl. S 31/03). stavn soud nepovažuje proto napaden ustanoven za rozporn s čl. 36 odst. 1 Listiny zkladnch prv a svobod ani s principem materilnho prvnho sttu ve smyslu čl. 1 odst. 1 stavy Česk republiky.
63. stavn soud proto neshledal, že by napaden ustanoven zkona představovalo porušen stavnho pořdku opravňujc jej k využit derogačn pravomoci, kter mu přsluš. stavn soud na tomto mstě znovu připomn, že nebyl oprvněn se zabvat okruhem nmitek, kter směřovaly proti vluce soudnho přezkumu upraven v 26 zkona o sttnm občanstv (k tomu blže viz čst VII odůvodněn). Tento nlez proto nen překžkou k tomu, aby byl 26 zkona o sttnm občanstv do budoucna předmětem meritornho přezkumu v řzen o kontrole stavnosti.
X.
Zvěr
64. Na zkladě shora vyložench důvodů stavn soud nvrh na zrušen ustanoven 22 odst. 3 zkona č. 186/2013 Sb., o sttnm občanstv Česk republiky a o změně některch zkonů (zkon o sttnm občanstv Česk republiky), zamtl ( 70 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu).
Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Kateřina Šimáčková a Vojtěch Šimíček a k jeho odůvodnění soudce Ludvík David.