Sp. zn. Pl. ÚS 10/12 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 207/2017 účinný od 14.07.2017

Schválené: 23.05.2017
Účinnost od: 14.07.2017
Autor: Ústavního soudu
Oblast: Pracovní poměr. Služební poměr. Jeho vznik a obsah., Práva a povinnosti pracovníků., Práva a povinnosti organizace (zaměstnavatele)., Zánik pracovního poměru. Výpověď.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL0

Sp. zn. Pl. ÚS 10/12 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 207/2017 účinný od 14.07.2017
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
207/2017 s účinností od 14.07.2017
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit
207/2017 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem republiky

Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 10/12 dne 23. května 2017 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců a soudkyň Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josef Fialy, Jana Filipa, Tomáše Lichovníka (soudce zpravodaj), Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrhu skupiny 54 poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zastoupených Mgr. Bohuslavem Sobotkou, na zrušení ustanovení § 52 písm. h), § 54 písm. d) ve slovech "nebo porušení jiné povinnosti zaměstnance stanovené v § 301a zvlášť hrubým způsobem [§ 52 písm. h)]", § 57, § 192 odst. 5 věty druhé, § 286 odst. 3 a 4 a § 313 odst. 2 ve slovech "nebo z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zvlášť hrubým způsobem" zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 365/2011 Sb., a ustanovení § 39 odst. 2 písm. b), včetně poznámky pod čarou č. 79, a § 54 odst. 1 věty druhé ve slovech "a b)" zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 365/2011 Sb., za účasti Mgr. Anny Šabatové, Ph.D., veřejné ochránkyně práv, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Návrh na zrušení ustanovení § 52 písm. h), § 54 písm. d) ve slovech "nebo porušení jiné povinnosti zaměstnance stanovené v § 301a zvlášť hrubým způsobem [§ 52 písm. h)]", § 57, § 192 odst. 5 věty druhé, § 286 odst. 3 a 4 a § 313 odst. 2 ve slovech "nebo z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zvlášť hrubým způsobem" zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 365/2011 Sb., a ustanovení § 39 odst. 2 písm. b), včetně poznámky pod čarou č. 79, a ustanovení § 54 odst. 1 věty druhé ve slovech "a b)" zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 365/2011 Sb., se zamítá.

Odůvodněn

I.

Předmět řzen

Skupina 54 poslanců navrhla stavnmu soudu zrušen v zhlav uvedench čst zkonů. Poslaneck nvrh směřuje proti dlč novele zkonku prce a zkona o zaměstnanosti, na jejmž zkladě může bt dna zaměstnanci ze strany zaměstnavatele vpověď pro porušen režimu dočasně prceneschopnho zaměstnance, a to za současnho vyloučen nroku na podporu v nezaměstnanosti z tohoto důvodu. Poslaneckm nvrhem je rovněž napadna nov prvn prava podmnek, za nichž působ u zaměstnavatele odborov organizace.

II.

Vpověď zaměstnanci pro porušen režimu dočasně prceneschopnho pojištěnce a vyloučen nroku na podporu v nezaměstnanosti z tohoto důvodu

A. Napaden ustanoven zkonku prce a zkona o zaměstnanosti a jejich kontext

1. Zkonem č. 365/2011 Sb., kterm se měn zkon č. 262/2006 Sb., zkonk prce, ve zněn pozdějšch předpisů, a dalš souvisejc zkony, byl s činnost od 1. ledna 2012 doplněn nov vpovědn důvod uveden v ustanoven 52 psm. h) zkonku prce. Podle něj zaměstnavatel může dt zaměstnanci vpověď, poruš-li zaměstnanec zvlšť hrubm způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v 301a zkona č. 262/2006 Sb., zkonk prce, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "zkonk prce").

2. V tto souvislosti bylo zkonem č. 365/2011 Sb. v 54 psm. d) zkonku prce stanoveno, že zkaz vpovědi v ochrann době podle 53 zkonku prce se nevztahuje na vpověď danou zaměstnanci pro jin porušen povinnosti vyplvajc z prvnch předpisů vztahujcch se k vykonvan prci [ 52 psm. g)] nebo porušen jin povinnosti zaměstnance stanoven v 301a zvlšť hrubm způsobem [ 52 psm. h)]. Uveden neplat pouze tehdy, jde-li o těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni čerpajc mateřskou dovolenou nebo o zaměstnance anebo zaměstnankyni, kteř čerpaj rodičovskou dovolenou.

3. Podle novelou doplněnho 301a zkonku prce jsou zaměstnanci v době prvnch 14 kalendřnch dnů a v obdob od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v době prvnch 21 kalendřnch dnů (posledně uveden doba nebude pro lepš srozumitelnost textu dle zmiňovna) trvn dočasn pracovn neschopnosti povinni dodržovat stanoven režim dočasně prceneschopnho pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v době dočasn pracovn neschopnosti v mstě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolench vychzek podle zkona č. 187/2006 Sb., o nemocenskm pojištěn, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "zkon o nemocenskm pojištěn").

4. Ustanoven 57 zkona č. 262/2006 Sb., zkonk prce, ve zněn zkona č. 365/2011 Sb., stanov, že pro porušen jin povinnosti zaměstnance stanoven v 301a zvlšť hrubm způsobem [ 52 psm. h)] může dt zaměstnavatel zaměstnanci vpověď do 1 měsce ode dne, kdy se o tomto důvodu k vpovědi dozvěděl, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy takov důvod k vpovědi vznikl. Stane-li se v průběhu tohoto jednoho měsce jednn zaměstnance, v němž lze spatřovat porušen režimu dočasně prceneschopnho pojištěnce, předmětem šetřen jinho orgnu, je možn dt vpověď do 1 měsce ode dne, kdy se zaměstnavatel dověděl o vsledku tohoto šetřen. Do 31. prosince 2011 ustanoven 57 zkona č. 262/2006 Sb., zkonk prce, naopak stanovilo, že zaměstnavatel nemůže dt zaměstnanci vpověď ani s nm okamžitě zrušit pracovn poměr pro porušen povinnost stanovench 56 odst. 2 psm. b) zkona o nemocenskm pojištěn, pokud jde o režim dočasně prceneschopnho pojištěnce.

5. Ustanoven 192 odst. 6 zkonku prce stanov, že zaměstnavatel je oprvněn kontrolovat, zda zaměstnanec, kter byl uznn dočasně prceneschopnm, dodržuje v obdob prvnch 14 kalendřnch dnů dočasn pracovn neschopnosti stanoven režim dočasně prceneschopnho pojištěnce, pokud jde o povinnost stanovenou zvlštnm prvnm předpisem zdržovat se v mstě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolench vychzek.

6. Podle ustanoven 192 odst. 5 zkonku prce může zaměstnavatel se zřetelem na zvažnost porušen těchto povinnost nhradu mzdy nebo platu snžit nebo neposkytnout, poruš-li zaměstnanec v obdob prvnch 14 kalendřnch dnů dočasn pracovn neschopnosti povinnost zdržovat se v mstě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolench vychzek. Zkonem č. 365/2011 Sb. byla v souvislosti s doplněnm novho vpovědnho důvodu podle ustanoven 52 psm. h) doplněna do ustanoven 192 odst. 5 druh věta, podle nž nhrada mzdy nebo platu nesm bt snžena nebo neposkytnuta, jestliže byla pro totž porušen režimu dočasně prceneschopnho pojištěnce dna zaměstnanci vpověď podle ustanoven 52 psm. h).

7. V souvislosti s doplněnm popsan prvn pravy do zkonku prce bylo zkonem č. 365/2011 Sb. doplněno do 1 zkonku prce, kter upravuje jeho věcnou působnost, nov ustanoven psmene e), podle něhož zkonk prce upravuje někter prva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců při dodržovn režimu dočasně prceneschopnho pojištěnce podle zkona o nemocenskm pojištěn a někter sankce za jeho porušen.

8. Se shora popsanou novelizac zkonku prce byl zkonem č. 365/2011 Sb. změněn tž zkon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "zkon o zaměstnanosti"), a to doplněnm novho ustanoven 39 odst. 2 psm. b), podle něhož nrok na podporu v nezaměstnanosti nem uchazeč o zaměstnn, se kterm byl v době poslednch 6 měsců před zařazenm do evidence uchazečů o zaměstnn zaměstnavatelem skončen pracovněprvn vztah z důvodu porušen jin povinnosti zaměstnance podle 301a zkonku prce zvlšť hrubm způsobem.

B. Tvrzen rozpor napadench ustanoven zkonku prce a zkona o zaměstnanosti s stavnm pořdkem a s mezinrodnmi smlouvami o lidskch prvech a zkladnch svobodch

9. Skupina poslanců ve svm nvrhu poukazuje na skutečnost, že nvrh zkona byl Poslaneckou sněmovnou přijat navzdory tomu, že se k němu negativně vyjdřila cel řada připomnkovch mst, včetně Legislativn rady vldy. Odkzali na samotnou důvodovou zprvu k dotčen novele zkonku prce, kde se mimo jin uvd, že navrhovan změna prvn pravy je z prvnho hlediska problematick. Důvodem je předevšm ta skutečnost, že v přpadě přijet nvrhu by bylo nutno rozšřit předmět působnosti zkonku prce i na vztahy vznikajc v souvislosti s pracovn neschopnost, tj. v době překžky v prci, přičemž režim prceneschopnho pojištěnce je předmětem pravy veřejnoprvnch předpisů. Uvažovan dalš možn postih zaměstnance by mohl představovat nerovnost mezi pojištěnci, neboť ostatn pojištěnci při stejnm porušen režimu prceneschopnho pojištěnce v systmu nemocenskho pojištěn zůstanou.

10. Navrhovatel nepovažuj porušen povinnost pojištěnce zdržovat se v době dočasn pracovn neschopnosti v mstě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolench vychzek podle zkona o nemocenskm pojištěn za porušen pracovnch povinnost zaměstnance (tyto nejsou ani v přm souvislosti s vkonem prce). Ustanoven 301a zkonku prce, zakotvujc v souvislosti s 52 psm. h) zkona č. 262/2006 Sb., zkonk prce, ve zněn zkona č. 365/2011 Sb., "jin povinnosti zaměstnanců", považuj navrhovatel za nesystmov a utilitaristick, směřujc pouze k tomu, aby vedle veřejnoprvn povinnosti založen zkonem o nemocenskm pojištěn byla obsahově shodn povinnost zakotvena i kogentnm ustanovenm zkonku prce (ve smyslu jeho ustanoven 4b odst. 1 věty prv in fine; pozn. red.: v tehdy platnm zněn zkonku prce), a to vhradně za čelem umožněn pravy novho vpovědnho důvodu podle 52 psm. h) zkona č. 262/2006 Sb., zkonk prce, ve zněn zkona č. 365/2011 Sb.

11. Sankci za porušen režimu dočasně prceneschopnho pojištěnce spočvajc v odnět nebo snžen nemocensk, resp. nhrady mzdy od zaměstnavatele v době nemoci považuj navrhovatel za adekvtn a plně dostačujc. "Alternativn" soukromoprvn sankce za totž jednn (za porušen veřejnoprvn povinnosti), kter spočv v možnosti vpovědi ze strany zaměstnavatele, nen přiměřen a jej využit stav pojištěnce do nerovnho postaven, jak ostatně připoušt i důvodov zprva k zkonu č. 365/2011 Sb. Rovněž dalš sankce, kter souběžně postihuje takto propuštěnho zaměstnance za totž jednn, kter spočv v jeho vyloučen z nroku na podporu v nezaměstnanosti po dobu nsledujcch 6 měsců po takto skončenm pracovněprvnm vztahu, stanoven v 39 odst. 2 psm. b) zkona o zaměstnanosti, nen měrn vznamu porušen povinnosti dle zkona o nemocenskm pojištěn a vyvolv protistavn činky.

12. Z vše vyložench důvodů maj navrhovatel za to, že napaden ustanoven jsou v rozporu s principem rovnosti lid v prvech (čl. 1 Listiny zkladnch prv a svobod - dle tž jen "Listina"), podle něhož zkonn omezen zkladnch prv a svobod mus platit stejně pro všechny přpady, kter splňuj stanoven podmnky (čl. 4 odst. 3 Listiny). Napaden prava odporuje tž principu přiměřenosti zkonnch zsahů do sfry privtn autonomie, kter je součst konceptu prvnho sttu (čl. 1 odst. 1 stavy Česk republiky - dle jen "stava"). Tuto svou posledn nmitku navrhovatel nijak blže neupřesnili.

13. Napaden prava porušuje uveden ustanoven Listiny zejmna v souvislosti s prvem na prci, zakotvenm v mezinrodnch smlouvch o lidskch prvech a svobodch. Ustanoven čl. 6 odst. 1 Mezinrodnho paktu o hospodřskch, socilnch a kulturnch prvech (č. 120/1976 Sb.), v němž se uznv prvo na prci zahrnujc prvo každho na přležitost vydělvat si na živobyt svoj prac, kterou si svobodně vybere nebo přijme, zroveň zavazuje signatřsk stty učinit přslušn kroky k ochraně tohoto prva. Podobně čl. 1 body 1 a 2 Evropsk sociln charty (vyhlšen pod č. 14/2000 Sb. m. s.) zavazuje Českou republiku s clem zajistit činn vkon prva na prci a) přijmout jako jeden ze svch prvořadch clů a odpovědnost dosažen a udržen co nejvyšš a nejstabilnějš rovně zaměstnanosti s clem dosažen pln zaměstnanosti a b) činně chrnit prvo pracovnka vydělvat si na sv živobyt ve svobodně zvolenm zaměstnn. Napaden prava novho vpovědnho důvodu v rozporu s těmito zvazky sttu naopak vystavuje zaměstnance neměrn nejistotě, zda - třeba i při nedbalostnm nebo dokonce jen domnělm porušen režimu prceneschopnho pojištěnce - bude jeho jednn kvalifikovno zaměstnavatelem jako hrub porušen veřejnoprvnch povinnost zaměstnance (nejde prvotně o povinnosti vyplvajc z pracovněprvnho vztahu) s důsledkem jednostrannho ukončen pracovněprvnho vztahu zaměstnavatelem. Zaměstnavatel se tak namsto přslušnho orgnu veřejn sprvy stv tm, kdo autoritativně rozhoduje o porušen normy veřejnho prva - povinnost stanovench primrně zkonem o nemocenskm pojištěn, a tm i o oprvněnosti ukončen pracovněprvnho vztahu z tohoto důvodu.

14. Tm, že napaden prava otevr prostor pro svvoli na straně zaměstnavatelů při ukončovn pracovněprvnho vztahu vpověd, aniž by umožnila efektivn ochranu prva na prci, jsou dle navrhovatelů porušovna rovněž shora uveden ustanoven mezinrodnch smluv.

15. Pokud jde o vyloučen zaměstnance, s nmž byl rozvzn pracovněprvn vztah vpověd pro porušen režimu prceneschopnho pojištěnce, z nroku na podporu v nezaměstnanosti [ 39 odst. 2 psm. b) zkona o zaměstnanosti], považuj navrhovatel tuto pravu za odporujc podstatě prva občanů na přiměřen hmotn zabezpečen při nezpůsobilosti k prci podle čl. 30 odst. 1 Listiny. Tato zkonn prava odporuje rovněž zvazkům, kter Česk republika převzala ratifikac Evropskho zkonku socilnho zabezpečen (č. 90/2001 Sb. m. s. - dle jen "Evropsk zkonk"), podle něhož každ smluvn strana, pro niž plat IV. čst Evropskho zkonku (Dvky v nezaměstnanosti), zajist chrněnm osobm poskytovn dvky v nezaměstnanosti dle nsledujcch člnků tto čsti (ustanoven čl. 19). Podle čl. 20 Evropskho zkonku kryt sociln udlost zahrnuje zastaven vdělku, jak je stanoveno vnitrosttnmi prvnmi předpisy, způsoben nemožnost zskat vhodn zaměstnn, pokud je chrněn osoba schopna prce a ochotna pracovat. Nastane-li kryt sociln udlost, mus bt dvka zajištěna alespoň těm chrněnm osobm, jež splnily kvalifikačn dobu, kterou lze považovat za nezbytnou, aby se zabrnilo zneužit (ustanoven čl. 23). Pokud tedy osoba propuštěn ze zaměstnn pro porušen režimu prceneschopnho pojištěnce nem vdělek v důsledku nemožnosti zskat jin vhodn zaměstnn, mus ji stt zabezpečit dvkou, zejmna pokud tato osoba splnila kvalifikačn dobu pro přiznn podpory v nezaměstnanosti dle 39 odst. 1 psm. a) a 41 zkona o zaměstnanosti.

III.

Podmnky působen odborov organizace u zaměstnavatele

A. Napaden ustanoven 286 odst. 3 a 4 zkonku prce a jejich kontext

16. Zkonem č. 365/2011 Sb. byl s činnost od 1. ledna 2012 doplněn 286 zkonku prce, upravujc působnost odborov organizace, o nov odstavce 1 až 4. Nov odstavec 3 stanov, že odborov organizace působ u zaměstnavatele a m prvo jednat, jen jestliže je k tomu oprvněna podle stanov a alespoň 3 jej členov jsou u zaměstnavatele v pracovnm poměru. Za těchto podmnek může kolektivně vyjednvat a uzavrat kolektivn smlouvy jen ta odborov organizace nebo jej organizačn složka, kter m prvo jednat jmnem odborov organizace. Odstavec 4 stanov, že oprvněn odborov organizace u zaměstnavatele vznikaj dnem nsledujcm po dni, kdy zaměstnavateli oznmila, že splňuje podmnky podle odstavce 3. Přestane-li odborov organizace tyto podmnky splňovat, je povinna to zaměstnavateli bez zbytečnho odkladu oznmit.

17. Navrhovatel poukazuj na to, že na působen odborov organizace u zaměstnavatele vže zkonk prce vznik a existenci oprvněn odborov organizace vůči zaměstnavateli, jako je např. prvo na kolektivn vyjednvn (ustanoven 22, 24, 286 odst. 1), prvo na informace [ustanoven 38 odst. 3, 61 odst. 5, 62 odst. 2, 101 odst. 4 psm. b), 108 odst. 3, 276 odst. 1, 287 odst. 1], prvo na projednn (ustanoven 46, 61 odst. 1, 62 odst. 3 až 5, 99, 108 odst. 2, 263 odst. 3, 287 odst. 2, 300 odst. 3, 339 odst. 1, 348 odst. 3, 369 odst. 2), souhlas (ustanoven 217 odst. 1) a spolurozhodovn (ustanoven 199 odst. 2, 225). Na působen odborov organizace u zaměstnavatele je vzna rovněž zvlštn ochrana členů orgnů odborov organizace před rozvznm pracovnho poměru vpověd nebo okamžitm zrušenm pracovnho poměru ze strany zaměstnavatele (ustanoven 61 odst. 2 až 4).

18. Sumarizovno, 286 odst. 3 a 4 zkonku prce stanovil formln podmnky působen odborov organizace u zaměstnavatele, mezi něž patř:

a) oprvněn odborov organizace působit a jednat u zaměstnavatele (mus bt založeno ve stanovch),

b) skutečnost, že odborov organizace sdružuje alespoň 3 zaměstnance v pracovnm poměru a

c) oznmen zaměstnavateli, u něhož působ, že splňuje podmnky ad a) a b).

B. Rozpor napadench ustanoven 286 odst. 3 a 4 zkonku prce s stavnm pořdkem a s mezinrodnmi smlouvami o lidskch prvech a zkladnch svobodch

19. Podle navrhovatelů jsou podmnky pro působen odborov organizace u zaměstnavatele, kter jsou obsaženy v 286 odst. 3 a 4 zkonku prce, v rozporu s stavně garantovanm prvem každho sdružovat se na ochranu hospodřskch a socilnch zjmů do odborovch organizac podle čl. 27 odst. 1 Listiny. Odporuj tž svobodě sdružovn v odborech, kter je zaručena mezinrodnmi smlouvami o lidskch prvech a zkladnch svobodch.

20. Navrhovatel poukazuj na to, že podle mluvy Mezinrodn organizace prce č. 87 (dle tž jen "mluva MOP") o svobodě sdružovn a ochraně prva odborově se organizovat (vyhlšena pod č. 489/1990 Sb.) maj pracovnci bez jakhokoliv rozdlu prvo bez předchozho schvlen ustavovat organizace podle vlastn volby, jakož i stt se členy takovch organizac, a to za jedin podmnky, že se podřd stanovm těchto organizac (čl. 2 citovan mluvy MOP). Každ člensk stt Mezinrodn organizace prce, pro kter plat tato mluva MOP, se zavazuje učinit všechna potřebn a vhodn opatřen, aby zajistil pracovnkům svobodn vykonvn prva odborově se organizovat. Vnitrosttn zkonodrstv nesm omezovat ani nesm bt uplatňovno tak, aby omezovalo zruky stanoven touto mluvou MOP (čl. 8 odst. 2, čl. 11 tže mluvy MOP). Tatž prva zaručuj i čl. 8 odst. 1 Mezinrodnho paktu o hospodřskch, socilnch a kulturnch prvech a čl. 22 odst. 2 Mezinrodnho paktu o občanskch a politickch prvech, čl. 11 mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod (dle jen "mluva") a čl. 5 a čl. 6 bod 2 Evropsk sociln charty.

21. Navrhovatel poukazuj na to, že bude-li zaměstnavatel zaměstnvat mně než 3 zaměstnance, pak podle napaden zkonn pravy budou mt tito zaměstnanci sice ryze formln možnost sdružit se do odborov organizace, ale tato odborov organizace nebude mt možnost působit u jejich zaměstnavatele a uplatňovat prva s tm spojen. Zkon tedy pro tyto zaměstnance vytvř formln překžku faktickho uplatněn prv garantovanch Listinou a uvedenmi mezinrodnmi smlouvami.

22. Deficit stavnosti u napaden pravy ještě posiluje důraz položen ustanovenm 286 odst. 3 zkonku prce na to, že odborov organizace působ u zaměstnavatele jen tehdy, když alespoň 3 jej členov jsou u zaměstnavatele v pracovnm poměru, a pomj, že zaměstnavatel mohou zaměstnvat i zaměstnance v pracovněprvnch vztazch mimo pracovn poměr. Nen totiž zřejm, zda i zde za zaměstnance v pracovnm poměru maj, resp. mohou bt s ohledem na 77 odst. 2 zkonku prce považovni tak zaměstnanci pracujc ve vztahu založenm dohodou o proveden prce nebo dohodou o pracovn činnosti. Je-li zkon vykldn tak, že pro splněn podmnky působen odborov organizace jsou rozhodn jen zaměstnanci v pracovnm poměru, a nikoli tž zaměstnanci v pracovněprvnch vztazch založench dohodami o pracch konanch mimo pracovn poměr, pak aplikace zkonem stanoven podmnky brn zaměstnancům na zkladě těchto dohod v uplatněn stavně zaručenho prva na sdružovn k ochraně hospodřskch a socilnch zjmů. Toto prvo přitom přsluš nejen zaměstnancům v pracovnm poměru, nbrž každmu.

23. Prva spojen s působenm odborov organizace u zaměstnavatele vznikaj podle 286 odst. 4 zkona č. 262/2006 Sb., zkonk prce, ve zněn zkona č. 365/2011 Sb., až v den nsledujc po dni, kdy odborov organizace zaměstnavateli oznmila, že splňuje podmnky pro působen u něj. Z prvn pravy lze dovodit, že odborov organizace mus zaměstnavateli tyto skutečnosti nejen oznmit, ale i prokzat. Zaměstnavatel proto mohou zejmna vyžadovat, aby jim odborov organizace sdělila, kteř 3 zaměstnanci v pracovnm poměru jsou členy odborov organizace. Jestliže odborov organizace tomuto požadavku vyhov, vznik nebezpeč, že zaměstnavatel přistoup k rozvzn pracovnho poměru s těmito zaměstnanci, aby působen odborov organizace zabrnil.

24. V přpadě, že by všichni 3 zaměstnanci, ohledně nichž odborov organizace zaměstnavateli oznm, že jsou jejmi členy, byli tak členy orgnu odborov organizace (tzv. odborov funkcionři), měla by se vůči nim uplatnit zvlštn ochrana před rozvznm pracovnho poměru, jak to m na mysli Mezinrodn organizace prce. prava ochrany odborovch funkcionřů před rozvznm pracovnho poměru byla vtělena do 61 odst. 2 až 4 zkona č. 262/2006 Sb., zkonk prce. Uplatn se ovšem jen v přpadě, kdy odborov organizace působ u zaměstnavatele. Působen odborov organizace u zaměstnavatele však podle 286 odst. 3 zkonku prce nastv až splněnm podmnek v něm stanovench a jej oprvněn u zaměstnavatele vznikaj až dnem nsledujcm po dni, kdy zaměstnavateli oznmila, že tyto podmnky splňuje, resp. kdy tyto skutečnosti prokzala. V důsledku uplatněn stanovench podmnek dochz k porušen ochrany členů orgnu odborov organizace před rozvznm pracovnho poměru ze strany zaměstnavatele.

25. Podle navrhovatelů tak existuje reln riziko, že zaměstnavatel přistoup ještě v den, kdy mu bylo oznmeno, že u něj působ odborov organizace, k rozvzn pracovnho poměru s některm ze zaměstnanců, kter je členem odborov organizace, i když je současně i členem orgnu tto odborov organizace. V tto souvislosti navrhovatel poukzali na zvlštn ochranu odborovch funkcionřů před rozvznm pracovnho poměru zakotvenou v mluvě Mezinrodn organizace prce č. 135 o ochraně zstupců pracovnků v podniku a levch, kter jim maj bt poskytnuty, vyhlšen pod č. 108/2001 Sb. m. s. (dle jen "mluva č. 135"). Podmnky naplněn vpovědnho důvodu a dalšch prvnch souvislost rozvzn pracovnho poměru se posuzuj ke dni, kdy byla vpověď doručena. Odborovmu funkcionři se tak nemus dostat činn ochrany před propuštěnm ze strany zaměstnavatele.

26. Z uvedench důvodů jsou navrhovatel toho nzoru, že napaden prvn prava podmnek působen odborov organizace u zaměstnavatele narušuje stavně i mezinrodněprvně garantovan prvo na sdružovn se k ochraně hospodřskch a socilnch zjmů, kter nemůže bt formlně vnmno jen jako prvo stt se členem odborov organizace, nbrž jako prvo stt se členem organizace nadan oprvněnmi, kter j vnitrosttn zkonodrstv souladn s těmito garancemi přiznv.

IV.

Vyjdřen častnků a vedlejšch častnků řzen

27. Z vyjdřen předsedy Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky Jana Hamčka vyplv, že nvrh zkona č. 365/2011 Sb. byl rozesln poslancům jako sněmovn tisk č. 411. Důvodov zprva k nvrhu zkona uvděla, že navržen prava je v souladu s stavnm pořdkem Česk republiky, je demokratick a respektuje zvazky, kter pro Českou republiku vyplvaj z mezinrodnho prva. Nvrh zkona byl schvlen Poslaneckou sněmovnou dne 19. zř 2011 a postoupen Sentu, kter jej projednal a zamtl. O nvrhu zamtnutm Sentem Poslaneck sněmovna hlasovala dne 6. listopadu 2011 a setrvala na svm původnm nvrhu zkona. Prezident republiky zkon podepsal dne 16. listopadu 2011 a zkon byl vyhlšen ve Sbrce zkonů dne 6. prosince 2011. Z vše vyloženho předseda Poslaneck sněmovny dovozuje, že novela zkonku prce byla přijata po řdně provedenm zkonodrnm procesu.

28. Sent Parlamentu Česk republiky se k nvrhu skupiny poslanců vyjdřil prostřednictvm svho předsedy Milana Štěcha, kter uvedl, že nvrh zkona č. 365/2011 Sb. Sent projednal dne 7. řjna 2011, přičemž po proveden obecn rozpravy nvrh zkona zamtl. Vhrady jednotlivch sentorů se tkaly řady věcnch změn navrhovanch do zkonku prce, včetně pravy spočvajc v doplněn novho vpovědnho důvodu ze strany zaměstnavatele. K nov pravě podmnek, za kterch odborov organizace působc u zaměstnavatele bude oprvněna jednat v pracovněprvnch vztazch ( 286 zkonku prce), se při projednvn sentnho tisku nikdo z vystupujcch sentorů konkrtně nevyjadřoval.

29. Vlda ve vyjdřen k nvrhu ze dne 19. března 2014, podepsanm předsedou vldy Bohuslavem Sobotkou, sdělila stavnmu soudu, že svho prva vstoupit do řzen dle 69 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, nevyužije, neboť se s nvrhem skupiny poslanců ztotožňuje. Přes tento souhlasn postoj k nvrhu však vlda v tomto směru ždnou změnu zkonn pravy ani nenavrhla. Přitom zejmna v oblasti socilnch prv by řešen legislativn cestou bylo jistě vhodnějš než přpadn derogačn zsah ze strany stavnho soudu.

30. K poslaneckmu nvrhu na zrušen vše citovan novely zkonku prce a zkona o zaměstnanosti se vyjdřila tž veřejn ochrnkyně prv Anna Šabatov, kter poukzala na skutečnost, že napaden vpovědn důvod nikterak nesouvis s vkonem prce v pracovněprvnm vztahu a nem ždnou souvislost s plněnm pracovnch kolů a pracovnch povinnost. Napaden ustanoven podle veřejn ochrnkyně prv nepřiměřeně zasahuj do prv garantovanch čl. 26 odst. 3 Listiny. Napaden ustanoven nejsou způsobil naplnit podmnky testu přiměřenosti, kdy m bt volen takov prostředek, kter stavně chrněnou hodnotu omezuje v mře co nejmenš. Při zvažovn možnch opatřen m veřejn ochrnkyně prv za to, že již existujc prostředky vedou k tmuž cli (nevyplacen nhradn mzdy, krcen či odebrn nemocenskch dvek, sankce ze strany Česk sprvy socilnho zabezpečen) a nenarušuj, na rozdl od napadench ustanoven, zkladn prva v cel sv podstatě.

31. Napaden ustanoven zkonku prce jsou tž značně neurčit ve srovnn s ostatnmi vpovědnmi důvody, u nichž zkonk prce stanov poměrně podrobně, za splněn jakch podmnek může bt ten kter vpovědn důvod použit. Nedostatečn konkretizace podmnek použit dv širok prostor pro svvoli zaměstnavatele a jeho možn zneužit. Veřejn ochrnkyně prv dlouhodobě zaznamenv obavu zaměstnanců z využvn možnost soudn obrany vzhledem k nkladnosti, obtžnosti a dlce trvn soudnch sporů. Za předpokladu, že porušen lčebnho režimu zaměstnancem m bt stiženo tak přsnou sankc, jakou je možnost ukončen pracovnho poměru vpověd, je ždouc, aby zkon rovněž stanovil bližš podmnky vkonu kontroly lčebnho režimu zaměstnavatelem.

32. Stran podmnek působen odborov organizace u zaměstnavatele se veřejn ochrnkyně prv zcela ztotožnila s prvn argumentac navrhovatelů a uvedla, že jestliže 286 odst. 3 zkonku prce stanov, že pro působen odborov organizace a možnost jejho jednn jsou třeba alespoň tři členov, jsou-li u zaměstnavatele v pracovnm poměru, tak naprosto opomj, že u zaměstnavatele mohou působit tž zaměstnanci v jinch pracovněprvnch vztazch. Prvo sdružovat se k ochraně svch hospodřskch a socilnch zjmů nlež každmu. Nelze vylučovat zaměstnance, kteř vykonvaj u zaměstnavatele činnost na zkladě jinho než pracovnho poměru. Ustanoven čl. 27 odst. 3 Listiny je konstruovno tak, že jen za těch nejzazšch podmnek lze činnost či vznik odborovch organizac omezit. Prvo odborovch organizac na jejich svobodnou činnost nepodlh ve sv podstatě ždnm omezenm kromě těch, kter jsou v demokratick společnosti nezbytn pro ochranu bezpečnosti sttu, veřejnho pořdku nebo prv a svobod druhch. Stanovenm zkonn podmnky tř osob v pracovnm poměru dochz k popřen prva zaměstnanců v jinm než pracovnm poměru jednat k ochraně svch hospodřskch a socilnch prv, což zasahuje do sam podstaty prva zakotvenho čl. 27 Listiny. Z vše vyložench důvodů se veřejn ochrnkyně prv vyslovila pro zrušen napaden prvn pravy.

V.

Zněn napadench ustanoven

33. Ustanoven 52 psm. h) zkona č. 262/2006 Sb., zkonk prce, ve zněn zkona č. 365/2011 Sb., zn takto:

"Zaměstnavatel může dt zaměstnanci vpověď jen z těchto důvodů: poruš-li zaměstnanec zvlšť hrubm způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v 301a."

34. Ustanoven 54 psm. d) zkona č. 262/2006 Sb., zkonk prce, ve zněn zkona č. 365/2011 Sb., zn takto:

"Zkaz vpovědi podle 53 se nevztahuje na vpověď danou zaměstnanci pro jin porušen povinnosti vyplvajc z prvnch předpisů vztahujcch se k vykonvan prci [ 52 psm. g)] nebo porušen jin povinnosti zaměstnance stanoven v 301a zvlšť hrubm způsobem [ 52 psm. h)]; to neplat, jde-li o těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni čerpajc mateřskou dovolenou, nebo o zaměstnance anebo zaměstnankyni, kteř čerpaj rodičovskou dovolenou."

35. Ustanoven 57 zkona č. 262/2006 Sb., zkonk prce, ve zněn zkona č. 365/2011 Sb., zn takto:

"(1) Pro porušen jin povinnosti zaměstnance stanoven v 301a zvlšť hrubm způsobem [ 52 psm. h)] může dt zaměstnavatel zaměstnanci vpověď pouze do 1 měsce ode dne, kdy se o tomto důvodu k vpovědi dověděl, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy takov důvod k vpovědi vznikl.

(2) Stane-li se v průběhu 1 měsce podle odstavce 1 jednn zaměstnance, v němž lze spatřovat porušen režimu dočasně prce neschopnho pojištěnce, předmětem šetřen jinho orgnu, je možn dt vpověď ještě do 1 měsce ode dne, kdy se zaměstnavatel dověděl o vsledku tohoto šetřen."

36. Ustanoven 192 odst. 5 věty druh zkona č. 262/2006 Sb., zkonk prce, ve zněn zkona č. 365/2011 Sb., zn takto:

"Nhrada mzdy nebo platu nesm bt snžena nebo neposkytnuta, jestliže byla pro totž porušen režimu dočasně prce neschopnho pojištěnce dna zaměstnanci vpověď podle 52 psm. h)."

37. Ustanoven 286 odst. 3 a 4 zkonku prce zn takto:

"(3) Odborov organizace působ u zaměstnavatele a m prvo jednat, jen jestliže je k tomu oprvněna podle stanov a alespoň 3 jej členov jsou u zaměstnavatele v pracovnm poměru; kolektivně vyjednvat a uzavrat kolektivn smlouvy může za těchto podmnek jen odborov organizace nebo jej pobočn organizace, jestliže ji k tomu opravňuj stanovy odborov organizace.

(4) Oprvněn odborov organizace u zaměstnavatele vznikaj dnem nsledujcm po dni, kdy zaměstnavateli oznmila, že splňuje podmnky podle odstavce 3; přestane-li odborov organizace tyto podmnky splňovat, je povinna to zaměstnavateli bez zbytečnho odkladu oznmit."

38. Ustanoven 313 odst. 2 zkona č. 262/2006 Sb., zkonk prce, ve zněn zkona č. 365/2011 Sb., zn takto:

"daje o vši průměrnho vdělku, o tom, zda pracovn poměr, dohoda o proveden prce nebo dohoda o pracovn činnosti byly zaměstnavatelem rozvzny z důvodu porušen povinnosti vyplvajc z prvnch předpisů vztahujcch se k zaměstnancem vykonvan prci zvlšť hrubm způsobem nebo z důvodu porušen jin povinnosti zaměstnance podle 301a zvlšť hrubm způsobem, a o dalšch skutečnostech rozhodnch pro posouzen nroku na podporu v nezaměstnanosti90) je zaměstnavatel povinen uvst na ždost zaměstnance v oddělenm potvrzen."

39. Ustanoven 39 odst. 2 psm. b) zkona o zaměstnanosti, včetně poznmky pod čarou č. 79, zn takto:

"Nrok na podporu v nezaměstnanosti nem uchazeč o zaměstnn, se kterm byl v době poslednch 6 měsců před zařazenm do evidence uchazečů o zaměstnn zaměstnavatelem skončen pracovněprvn vztah z důvodu porušen jin povinnosti zaměstnance podle 301a zkonku prce zvlšť hrubm způsobem79)."

Poznmka pod čarou č. 79 odkazuje na " 52 psm. h) zkonku prce".

40. Ustanoven 54 odst. 1 zkona o zaměstnanosti zn takto:

"Zjist-li se dodatečně, že podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci byla uchazeči o zaměstnn neprvem odepřena nebo přiznna anebo poskytovna v nižš čstce, než v jak nležela, anebo přiznna od pozdějšho dne, než od kterho nležela, dodatečně se přizn nebo zvš a doplat. Obdobně se postupuje, bylo-li přslušnm orgnem rozhodnuto, že skončen pracovněprvnho nebo jinho pracovnho vztahu v přpadě uvedenm v 39 odst. 2 psm. a) a b) je neplatn."

VI.

Podmnky aktivn legitimace navrhovatele

41. Nvrh na zrušen označench ustanoven zkonku prce a zkona o zaměstnanosti byl podn skupinou 54 poslanců Parlamentu Česk republiky, a tedy v souladu s podmnkami obsaženmi v ustanoven 64 odst. 1 psm. b) zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu. V předmětn věci lze tudž konstatovat naplněn podmnek aktivn legitimace na straně navrhovatele.

VII.

Upuštěn od stnho jednn

42. stavn soud neočekval od stnho jednn dalš objasněn věci, pročež od něj upustil dle ustanoven 44 věty prvn zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů.

VIII.

stavn konformita legislativnho procesu

43. stavn soud v souladu s ustanovenm 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 48/2002 Sb., posuzoval, zda napaden ustanoven bylo přijato v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem. Tuto otzku přezkoumal stavn soud již v řzen vedenm pod sp. zn. Pl. S 1/12 a ve svm nlezu ze dne 27. 11. 2012 (N 195/67 SbNU 333; 437/2012 Sb.) shledal, že "k přijet a vydn napadench zkonů došlo v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem". Nelze tedy než uzavřt, že podmnka stavn konformity legislativnho procesu byla splněna.

IX.

Meritorn přezkum

A. Podmnky působen odborov organizace u zaměstnavatele

1. stavn vchodiska

44. Listina zkladnch prv a svobod rozlišuje mezi obecnm prvem sdružovacm (čl. 20 odst. 1 a 2 Listiny) a samostatnm prvem svobodně se sdružovat s jinmi na ochranu svch hospodřskch a socilnch zjmů (čl. 27 Listiny), kter představuje tzv. koaličn svobodu; tedy zvlštn formu sdružovacho prva sloužc k ochraně hospodřskch a socilnch zjmů (koalic se tak rozum "předevšm sdružen zaměstnanců a zaměstnavatelů ... s clem vyjadřovat, prosazovat a hjit vlastn zjmy při vytvřen pracovnch, socilnch a ekonomickch podmnek" - srov. Pavlček, V. a kol. stavn prvo a sttověda. II. dl. Praha: Leges, 2015, s. 646). Listinou proveden rozlišen mezi obecnm a danm specilnm prvem sdružovacm (kromě koaličn svobody existuj ještě dalš zvlštn typy sdružovacch prv, např. sdružovn v politickch stranch či sdružovn v crkvch a nboženskch společnostech) m svůj důvod předevšm v odlišn logice těchto prv: zatmco v přpadě obecnho sdružovacho prva jde v prv řadě o respektovn svobodn sfry, v nž jednotlivci mohou dosahovat společnch clů skrze společn jednn (tj. je možno řct, že jde o klasick status negativus v Jellinkově smyslu), "představuje koaličn svoboda formu určit ,sociln samosprvy‘, jejž posln m reprezentovat veřejn zjmy z hlediska naplňovn podmnek fungovn socilnho sttu, a konsekventně proto mus nepřmo působit i vůči jinm soukromm subjektům tak, aby byla dostatečně respektovna ze strany svch partnerů (zejmna zaměstnavatelů). V tomto smyslu je pro koaličn svobodu daleko přznačnějš status positivus, a nikoliv nhodou nen součst politickch prv, nbrž prv hospodřskch a socilnch" (Šimček, V. "Sdružovac prvo". In: Wagnerov, E., Šimček, V., Langšek, T., Pospšil I. a kol. Listina zkladnch prv a svobod: komentř. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012, s. 477). V tomto smyslu se tedy systematika Listiny liš od systematiky mluvy nebo Mezinrodnho paktu o občanskch a politickch prvech (dle jen "MPOPP"), kter koaličn svobodu (tj. "prvo zakldat na obranu svch zjmů odbory" a "prvo zakldat na ochranu svch zjmů odborov organizace") zmiňuj v souvislosti s obecnm prvem sdružovacm. I pro koaličn prvo ovšem plat, ostatně jako pro všechna komunikačn zkladn prva, že jeho nositelem mohou bt jak jednotlivci, tak odbory (resp. v přpadě dalšch komunikačnch prv přslušn sdružen). Tak u něho lze odlišovat mezi pozitivnm a negativnm aspektem tohoto prva, spočvajcmi na jedn straně a) ve vytvřen zruk pro jeho realizaci a na druh straně b) v nemožnosti přikazovat někomu stt se členem určit odborov organizace. Jak k povaze čl. 11 mluvy judikoval Evropsk soud pro lidsk prva (dle jen "ESLP"), jeho zsadnm čelem "je chrnit jednotlivce proti nezkonnmu zsahu ze strany veřejnch orgnů do vkonu prv chrněnch tmto člnkem, vnitrosttn orgny mohou mt za určitch okolnost povinnost zashnout do vztahů mezi soukrommi subjekty přijetm rozumnch a vhodnch opatřen, kter zajist činn požvn těchto prv" (viz Sorensen a Rasmussen proti Dnsku, rozsudek velkho sentu, 11. 1. 2006, č. 52562/99 a 52620/99, 57). Podle ESLP existuj přitom pozitivn zvazky dvojho typu - pozitivn zvazek zajistit prva jednotlivců a odborů vůči zaměstnavatelům (srov. Wilson, the National Union of Journalists a dalš proti Spojenmu krlovstv, rozsudek, 2. 7. 2002, č. 30668/96, 41) a pozitivn zvazek chrnit jednotlivce proti zneužit moci odborovmi organizacemi (Cheall proti Spojenmu krlovstv, rozhodnut, 13. 5. 1985, č. 10550/83, ASLEF proti Spojenmu krlovstv, rozsudek, 27. 2. 2007, č. 11002/05, 43).

45. Ustanoven čl. 27 odst. 1 až 3 Listiny chrn prvo svobodně se sdružovat na ochranu hospodřskch a socilnch zjmů a nezvislost a rovnoprvnost odborovch organizac. Těmito ustanovenmi garantovan koaličn svoboda je konkretizac svobody sdružovac a pokrv cel komplex odborovch organizac a zaměstnavatelskch svazů. Odbory je přitom možno vnmat jako organizace v oblasti zaměstnanosti, jejichž clem je prvě brnit zjmy svch členů. Za čelem naplněn koaličn svobody je nutno uplatňovat někter elementrn zsady, zejmna "volnost členstv a zkaz diskriminace pro členstv v určit koalici, ať by toto členstv znamenalo překžku v zaměstnn, nebo naopak nutnou podmnku k jeho vkonu ... či stavn princip oddělenosti sdružen na ochranu hospodřskch a socilnch zjmů od sttu" (Pavlček, V. a kol. stavn prvo a sttověda. II. dl. Praha: Leges, 2015, s. 647).

46. Podle věty druh čl. 27 odst. 2 Listiny je nepřpustn omezovat počet odborovch organizac, stejně jako zvhodňovat někter z nich v podniku nebo v odvětv. Zkaz omezovn počtu a zvhodňovn se netk pouze sttu, nbrž každho, tj. předevšm zaměstnavatelů. Na tomto mstě je tak možno hovořit o principech odborov plurality a rovnosti. Tyto principy jsou provedeny v zkonku prce, a to v ustanoven 286 odst. 5 a 6 (podle odstavce 5 plat, že "působ-li u zaměstnavatele vce odborovch organizac, je zaměstnavatel povinen v přpadech tkajcch se všech nebo většho počtu zaměstnanců, kdy tento zkon nebo zvlštn prvn předpisy vyžaduj informovn, projednn, souhlas nebo dohodu s odborovou organizac, plnit tyto povinnosti vůči všem odborovm organizacm, nedohodne-li se s nimi na jinm způsobu informovn, projednn nebo vysloven souhlasu"; odstavec 6 poslze stanov, že "působ-li u zaměstnavatele vce odborovch organizac, jedn za zaměstnance v pracovněprvnch vztazch ve vztahu k jednotlivm zaměstnancům odborov organizace, jž je zaměstnanec členem. Za zaměstnance, kter nen odborově organizovn, jedn v pracovněprvnch vztazch odborov organizace s největšm počtem členů, kteř jsou u zaměstnavatele v pracovnm poměru, neurč-li tento zaměstnanec jinak").

47. K principu odborov rovnosti se stavn soud vyjdřil v nlezu sp. zn. Pl. S 83/06 ze dne 12. 3. 2008 (N 55/48 SbNU 629; 116/2008 Sb.), v němž uvedl, že "z principu svobody odborovho sdružovn plyne i rovnost odborovch organizac tak, že ždn odborov organizace působc u zaměstnavatele nesm bt zvhodňovna před ostatnmi, a to ani vzhledem k tomu, jak zaměstnance sdružuje, ani se zřetelem k počtu svch členů" (bod 264). stavn soud v tomto nlezu přezkoumval mj. stavnost 24 odst. 2 zkona č. 262/2006 Sb., zkonk prce, v tehdy platnm zněn (toto ustanoven stanovilo, že "působ-li u zaměstnavatele vce odborovch organizac, jedn zaměstnavatel o uzavřen kolektivn smlouvy se všemi odborovmi organizacemi; odborov organizace vystupuj a jednaj s prvnmi důsledky pro všechny zaměstnance společně a ve vzjemn shodě, nedohodnou-li se mezi sebou a zaměstnavatelem jinak. Jestliže se odborov organizace neshodnou na postupu podle věty prvn, je zaměstnavatel oprvněn uzavřt kolektivn smlouvu s odborovou organizac nebo vce odborovmi organizacemi, kter maj největš počet členů u zaměstnavatele"), přičemž dospěl k zvěru (body 265 a 266), že "Listina zkladnch prv a svobod ve svm čl. 27 odst. 2 hovoř jednoznačně; jakkoli zvhodňovn někter z odborovch organizac v podniku nebo v odvětv na kor jinch je nepřpustn. Zde zakotven prvo nen nikterak omezeno ani provděcm zkonem (srov. čl. 41 odst. 1 Listiny a contrario). Řešen potenciln konfliktn situace, předvdan v 24 odst. 2 větě druh zkonku prce (princip majority, reprezentativnost), nelze tedy z stavněprvnho hlediska akceptovat. Nezbv než znovu připomenout, že ze zkladnho stavnho principu rovnosti zejmna vyplv, že rozlišovn v přstupu k určitm prvům nesm bt svvoln a předevšm se nesm s různmi subjekty, nachzejcmi se ve stejn nebo srovnateln situaci, zachzet rozdlnm způsobem, aniž by pro to existovaly objektivn a rozumn důvody. To lze vzthnout ve smyslu předmětnho člnku Listiny zkladnch prv a svobod i na prvo koaličn. Proto stavn soud přisvědčil nmitce navrhovatelů, že napaden ustanoven 24 odst. 2 věty druh v rozporu s člnkem 27 odst. 2 Listiny a s ustanovenm čl. 3 odst. 2 mluvy MOP č. 87 zvhodňuje určit odborov organizace na kor jinch. Nejde přitom jen o zvhodňovn organizace s největšm počtem členů (princip majority), možnch kombinac je vce. Tm je současně porušen i čl. 1 odst. 2 stavy Česk republiky, ve zněn stavnho zkona č. 395/2001 Sb. (tzv. euronovely stavy)".

2. Vlastn přezkum

48. Podle navrhovatelů do principu odborov rovnosti zasahuje nově zaveden pravidlo, podle něhož "odborov organizace působ u zaměstnavatele a m prvo jednat, jen jestliže je k tomu oprvněna podle stanov a alespoň 3 jej členov jsou u zaměstnavatele v pracovnm poměru" ( 286 odst. 3 zkonku prce). Uveden zkonn pravidlo m nepřpustně omezovat počet odborovch organizac v podniku. Vhrady jsou podrobně rozvedeny v bodech 19 až 22 shora. Těmto vhradm stavn soud nepřisvědčil. Vchodiskem mu byla otzka, nakolik lze na odborov organizace vztahovat obecn zsady pravy spolků, resp. (svm charakterem) skupinovch prv, jimiž jsou tyto nadny.

49. Podle 214 odst. 1 zkona č. 89/2012 Sb., občansk zkonk, mohou alespoň tři osoby veden společnm zjmem založit k jeho naplňovn spolek jako samosprvn a dobrovoln svazek členů a spolčovat se v něm. Zsada spolčen (sdružen) nejmně tř lid nebo prvnickch osob ve společnm soukromm nebo veřejnm zjmu patř od nepaměti mezi hlavn zsady spolkovho prva (srov. Blkov, J. Nov spolkov prvo v otzkch a odpovědch. Praha: Leges, 2014, s. 28). Vyplv to již z toho, že spolek je zakldn za čelem naplňovn společnho zjmu, a proto je vyloučeno jeho založen jednotlivcem. stavn soud konstatuje, že do principu odborov rovnosti ještě nen zasaženo tm, jestliže zkonodrce podobně jako v přpadě spolků vyžaduje, aby odborov organizace mohla u zaměstnavatele působit a jednat jedině tehdy, m-li povahu dobrovolnho sdružen nejmně tř osob.

50. Jak vyplv z vše řečenho, čelem sdružovn v odborech je kolektivn ochrana a prosazovn hospodřskch a socilnch zjmů zaměstnanců v podniku či v odvětv. Nmitky navrhovatelů směřovaly k rovni podniku (nikoliv odvětv), jelikož napaden ustanoven m nepřpustně omezovat počet odborovch organizac prvě v něm. stavn soud považuje vlastn realizaci prva svobodně se sdružovat s jinmi v odborovch organizacch za čelem ochrany hospodřskch a socilnch zjmů (tj. vlastn činnost odborovch organizac) za svou povahou skupinov prvo, pro něž plat, že jej lze využvat zsadně kolektivně. Skupinov prva lze chpat jednak 1. korportně, tj. jejich nositelem je určit skupina, jednak 2. kolektivně, tj. jako prva, kter jsou sdlena nebo společně držena jednotlivci vytvřejcmi určitou skupinu. Zatmco u prvn (korportn) koncepce vyplv již z povahy věci, že nositelem prv nemůže bt jednotlivec, i pro druhou (kolektivn) koncepci plat, že jejich nositelem nemůže bt jednotlivec nezvisle na členstv v určit skupině (v tuzemsk stavn dogmatice bychom asi hovořili v přpadě prvn koncepce 1. o kolektivnch prvech, v přpadě druh koncepce o 2. individulnch prvech kolektivně vykonvanch). Jak u prvn, tak u druh koncepce skupinovch prv tudž nemůže bt nositelem prv jednotlivec sm o sobě. U prv skupin přitom plat, že je možno je uznat až tehdy, m-li skupina ždajc o uznn dostatečn personln zklad, resp. podl-li se na sdlen či společnm držen prv odpovdajc počet jednotlivců. Jen tehdy může bt dan skupina respektovna a chrněna ze strany veřejn moci ve sv kvalitě subjektu prva. I kvůli nezbytnosti snadn tvorby vůle přslušn skupiny se evropsk tradice shodla na potřebě existence alespoň tř osob (a to v duchu klasick řmskoprvn paroly tres faciunt collegium). To však nelze považovat za omezen zkladnho prva ve smyslu čl. 27 odst. 3 Listiny, nbrž za omezen plynouc z povahy danho prva (kolektivně se sdružovat s jinmi v odborech na ochranu hospodřskch a socilnch zjmů, resp. prva na vlastn činnost odborovch organizac tmto způsobem vzniklch). Nelze to považovat ani za omezovn počtu odborovch organizac ve smyslu čl. 27 odst. 2 Listiny. Stejně tak nelze ani uvažovat o zsahu do čl. 11 mluvy, čl. 22 MPOPP, čl. 8 odst. 1 Mezinrodnho paktu o hospodřskch, socilnch a kulturnch prvech, čl. 5 a čl. 6 bodu 2 Evropsk sociln charty či mluvy Mezinrodn organizace prce č. 87 o svobodě sdružovn a ochraně prva odborově se organizovat (vyhlšena pod č. 489/1990 Sb.) a mluvy Mezinrodn organizace prce č. 98 o provděn zsad prva organizovat se a kolektivně vyjednvat (vyhlšena pod č. 470/1990 Sb.), ve vztahu k nimž je argumentace navrhovatelů mimoběžn, jak vyplv z toho, co je uvedeno v tto čsti nlezu. Jin situace by ale nastala, stanovil-li by zkonodrce nepřiměřenou hranici počtu členů v odborov organizaci v rmci podniku. Jinak řečeno, minimln počet členů odborov organizace na rovni podniku nen sm o sobě v rozporu s mluvou MOP č. 87, ovšem tento prh mus bt stanoven v rozumn vši, aby nepřekžel vzniku odborovch organizac (viz Sbrku rozhodnut a principů Vboru odborov svobody Sprvn rady Mezinrodn organizace prce z roku 2006, zprva č. 336, přpad č. 2332, 703).

51. Hovoř-li čl. 27 odst. 2 Listiny o nepřpustnosti omezovn počtu odborovch organizac a zvhodňovn některch z nich v podniku a v odvětv, je třeba mt na mysli, že to předvd 1. pro odborov organizace již vznikl (tj. pro již konstituovan skupiny) a 2. ještě nevznikl, resp. (spše) ještě ne sttem uznan. Větu druhou tohoto člnku Listiny je proto možno z hlediska temporlnho interpretovat dvojm způsobem. Jednak 1. brn omezovn zaměstnanců, kteř by (v podniku) chtěli iniciovat vznik odborov organizace (čl. 27 odst. 2 věta druh ve spojen s čl. 27 odst. 1 Listiny). V druhm sledu je 2. zakzno znevhodňovat již konstituovan odborov organizace. Inkriminovan prvn prava předně nepředstavuje zsah do samotnho vzniku odborovch organizac. Nelze v jejm přpadě konstatovat ždn porušen individulnho prva sdružovat se v odborech (čl. 27 odst. 1 Listiny); svoboda projevu zaměstnanců na pracovišti zaměřen na přesvědčovn ostatnch zaměstnanců, aby se k ochraně a prosazovn svch zjmů v odborech sdružili, zůstv zcela nedotčena. Zaměstnancům je možnost sdružit se v odborech poskytnuta a je zcela na jejich svobodn volbě, zda toho využij nebo ne. Tak např. i dva zaměstnanci se mohou stt členy odborov organizace, ale z hlediska působen odborov organizace u zaměstnavatele je rozhodujc, zda se zaměstnancům podařilo sdružit alespoň ve třech osobch. Požadavek členstv (minimlně) tř zaměstnanců v odborov organizaci tak stanov nutnost interakce mezi zaměstnanci jako předpoklad pro možnost uznn prvnch důsledků jednn sdružench osob. Prvně relevantnm se v podniku může stt pouze jednn odborov organizace, v nž jsou sdruženy alespoň tři osoby, protože pouze takto můžeme hovořit o reprezentaci kolektivnch zjmů. Jestliže m zaměstnavatel mt vůči odborov organizaci určit povinnosti, dv podle nzoru stavnho soudu smysl poskytnout přslušn oprvněn pouze těm organizacm, kter maj dostatečn personln zklad, jenž je předpokladem realizace skupinovch prv. Jejich realizaci totiž nen možno posuzovat izolovaně od oprvněnch zjmů zaměstnavatele (např. od jeho prva podnikat). Napaden prvn prava tak podle nzoru stavnho soudu obstoj. Předpokladem vzniku povinnost zaměstnavatele ve vztahu k odborovm organizacm může bt pouze kolektivn působen zaměstnanců. Nebylo by totiž smyslupln poskytovat rozshl oprvněn odborov organizaci, do nž se zaměstnanci nechtěj sdružovat. M-li mt odborov organizace přslušn prva, mus tak fungovat jako skupina, a to i na rovni podniku.

52. Podle stavnho soudu tedy v přpadě napaden prvn pravy nejde o porušen skupinovho prva odborov organizace (čl. 27 odst. 2 Listiny). Aby odborov organizace mohla vůbec mt v podniku vůči zaměstnavateli určit prva, mus tu nejprve v nležit kvalitě bt. Aby mohla bt držitelem skupinovch prv, mus mt dostatečn personln zklad, resp. mus v rmci podniku konstituovat skupinu, aby si nsledně mohla nrokovat skupinov prva (ve vztahu k zaměstnavateli). Protože napaden prvn prava nedopad na situaci, kdy by tu potřebn personln zklad byl, nejedn se o zsah do čl. 27 odst. 2 Listiny. Naopak, mohlo by bt za určitch okolnost považovno za zneužit tohoto prva, pokud by vkon skupinovho prva držel v ruce pouze jednotlivec, jako tomu mohlo bt podle předchoz prvn pravy. Ta umožňovala působen odborov organizace u zaměstnavatele, byl-li u něj zaměstnn alespoň jeden člen odborov organizace. Mohlo jt o odborovou organizaci založenou u jinho zaměstnavatele. Přes velmi silnou informačn povinnost zaměstnavatele k odborov organizaci se přitom vůbec nepřihlželo ke vzjemnmu postaven těchto zaměstnavatelů např. v oblasti hospodřsk soutěže. Nov, napaden prvn prava napravuje nevhodnost předchzejc prvn regulace, přičemž z hlediska stavnho soudu je rozhodujc to, že zvolen řešen nevybočuje z mez stavnosti. Nen v rozporu ani s čl. 11 odst. 2 mluvy, neboť předmětn zkonn omezen lze považovat za nezbytn k ochraně prv a svobod jinch, konkrtně k ochraně prva podnikat u zaměstnavatelů (čl. 26 odst. 1 Listiny).

53. stavn soud nepovažuje za protistavn ani to, že napaden ustanoven se vztahuje pouze na zaměstnance v pracovnm poměru. Jak již bylo uvedeno vše, napaden 286 odst. 3 zkonku prce stanov nezbytn personln zklad pro možnost jednn odborov organizace. Ždouc je i jeho jist stabilita z hlediska časovho. To lze zajistit jen v přpadě zaměstnanců v pracovnm poměru. Jak dohodu o proveden prce, tak dohodu o pracovn činnosti totiž charakterizuje maximln rozsah 300 hodin v kalendřnm roce ( 75 a 76 odst. 2 zkona č. 262/2006 Sb., zkonk prce, ve zněn zkona č. 365/2011 Sb.), což tento předpoklad stability personlnho zkladu nenaplňuje. Nejde v ždnm přpadě o to, že by zaměstnanci mimo pracovn poměr nemohli bt reprezentovni odborovou organizac, ale o stanoven nležitosti pro možnost jednn odborov organizace jakožto určit časově stabiln a mstně určiteln skupiny. Širok oprvněn odborovch organizac navc směřuj v prv řadě k ochraně komplexnějšch zjmů zaměstnanců v pracovnm poměru, kter m navc pro plněn pracovnch kolů zaměstnavatel využvat předevšm ( 74 odst. 1 zkona č. 262/2006 Sb., zkonk prce). Je třeba zdůraznit, že otzky, kter zpravidla řeš odborov organizace se zaměstnavateli, mus bt se zaměstnanci mimo pracovn poměr sjednny individulně. Tedy v každ jednotliv smlouvě zvlšť. Jak vyplv z 77 odst. 2 zkonku prce, jedn se o ty nejpodstatnějš nležitosti: převeden na jinou prci a přeložen, dočasn přidělen, odstupn, pracovn doba a doba odpočinku, překžky v prci na straně zaměstnance, dovolen, skončen pracovnho poměru, odměňovn a cestovn nhrady.

54. Dalš nmitky uplatnili navrhovatel vůči zněn 286 odst. 4 zkona č. 262/2006 Sb., zkonk prce, ve zněn zkona č. 365/2011 Sb., (body 23-26 shora). Prva spojen s působenm odborov organizace u zaměstnavatele vznikaj až v den nsledujc po dni, kdy odborov organizace zaměstnavateli oznmila, že splňuje podmnky pro působen u něj. Nikoli přmo v den takovho oznmen. Navrhovatel proto vyjdřili obavu, že zaměstnavatel může v den oznmen rozvzat pracovn poměr se zaměstnanci - členy nově působc odborov organizace, aby jejmu působen zabrnil, nebo s členem orgnu odborov organizace, a zmařit tak jeho zvšenou ochranu. Podle čl. 1 mluvy č. 135 přitom maj zstupci pracovnků v podniku "požvat činn ochrany proti všem opatřenm, kter by je mohla poškozovat, včetně propuštěn, a jež by byla motivovna jejich postavenm nebo činnost jako zstupců pracovnků, jejich členstvm v odborech nebo čast na odborřsk činnosti, pokud jednaj podle platnch zkonů, kolektivnch smluv nebo jinch smluvnch prav".

55. Navrhovatel nenapadaj předmětn ustanoven pro přm rozpor s stavnm pořdkem, ale pro možn zneužit prva, kter by mohlo oslabit ochranu odborovch funkcionřů či zabrnit působen odborov organizace u konkrtnho zaměstnavatele. Nejedn se tedy již o omezen prva odborovho sdružovn, ale o možn nedostatky v podpoře takovho prva. Prostor pro podporu prva odborovho sdružovn a zajištěn ochrany odborovch funkcionřů je však již značně širok a jeho vyplněn nlež zkonodrci. Vše citovan čl. 1 mluvy č. 135 obecně zakotvuje prvo na ochranu "zstupců pracovnků". A prvě pro obecnost zakotvenho prva dalš člnky 4 a 6 citovan mluvy č. 135 ponechvaj stanoven typů zstupců pracovnků, kteř budou mt prvo na ochranu a materiln možnosti stanoven mluvou č. 135 na vnitrosttnm zkonodrstv, kolektivnch smlouvch, rozhodčch vrocch nebo soudnch rozhodnutch. Zajištěn provděn mluvy č. 135 pak svěřuj vnitrosttnmu zkonodrstv, kolektivnm smlouvm nebo jakmukoli jinmu způsobu, kter odpovd vnitrosttn praxi. Obdobnou pravu nalezneme i v ostatnch vše zmněnch mezinrodnch dokumentech.

56. Ochrana odborovch funkcionřů je v zkonku prce zakotvena v ustanoven 61. Jeho odstavce 2 až 4 stanov, že u člena orgnu odborov organizace, kter působ u zaměstnavatele, v době jeho funkčnho obdob a v době 1 roku po jeho skončen je k vpovědi nebo k okamžitmu zrušen pracovnho poměru zaměstnavatel povinen poždat odborovou organizaci o předchoz souhlas. Jestliže odborov organizace odmtla udělit souhlas podle odstavce 2, jsou vpověď nebo okamžit zrušen pracovnho poměru z tohoto důvodu neplatn; pokud jsou však ostatn podmnky vpovědi nebo okamžitho zrušen splněny a soud ve sporu podle ustanoven 72 shled, že na zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance nadle zaměstnval, jsou vpověď nebo okamžit zrušen pracovnho poměru platn. Požadavky na zvšenou ochranu odborovch funkcionřů jsou tak dle stavnho soudu naplněny.

57. Zkonk prce ve svm ustanoven 286 odst. 4 pouze "technicky" upravuje, kdy oprvněn odborov organizace působit u zaměstnavatele vznik. Napaden prava sama o sobě nijak nezasahuje do prva odborovho sdružovn ani do ochrany odborovch funkcionřů. Nedochz zde ani ke střetu zkladnch prv. A otzku, zda napaden prava zajišťuje lepš či horš ochranu před přpadnm zneužitm prva, by neměl řešit stavn soud. Ten v tto souvislosti připomn, "že jeho kolem jako soudnho orgnu ochrany stavnosti (čl. 83 stavy) v řzen o nvrhu na zrušen určitho zkonnho ustanoven tak nen perfekcionisticky poukazovat na různ nepřesnosti v zkoně či poučovat zkonodrce o pravě vhodnějš ani dvat zkonodrci podrobn nvod, jakm způsobem m na rovni podstavnho prva řešit vešker v vahu připadajc situace. Jeho stavn povinnost je posoudit, zda ustanoven kvalifikovaně napadenho prvnho předpisu stavněprvně obstoj či nikoliv" (již citovan nlez sp. zn. Pl. S 83/06 ze dne 12. 3. 2008). stavn soud u napadenho ustanoven neshledal rozpor s stavnm pořdkem.

58. Nad rmec nezbytnho odůvodněn stavn soud dodv, že zneužit prva je možn na obou stranch. Na straně zaměstnavatele i na straně zaměstnance.

59. Zaměstnavatel může dt zaměstnanci vpověď z pracovnho poměru pouze z taxativně vymezench důvodů ( 52 zkonku prce). Tento vpovědn důvod mus bt naplněn v okamžiku, kdy zaměstnavatel dv zaměstnanci vpověď. V přpadě soudnho sporu o neplatnost vpovědi je to prvě zaměstnavatel, kter mus existenci vpovědnho důvodu prokzat. Nen to tedy tak, že by zaměstnavatel obdržel oznmen o působen odborov organizace a v ten sam den by mohl svvolně dt jejmu funkcionři vpověď. I pokud by vpovědn důvod byl dn, bezprostředn časov nvaznost vpovědi na oznmen by v přpadnm soudnm sporu zřejmě dostatečně upozorňovala na možn zneužit prva.

60. Opačn přpad představuje čelov založen a oznmen působen odborov organizace zaměstnavateli v souvislosti s hrozc vpověd jednomu či vce zaměstnancům. Ten, kdo je vpověd ohrožen, se stane členem orgnu odborov organizace a vpověď je rzem vzna na souhlas tohoto orgnu. čelovost takovho kroku je prakticky nepřezkoumateln, protože, jak již bylo uvedeno vše, jakkoli omezovn počtu odborovch organizac je nepřpustn. Zaměstnavatel m možnost soudn ochrany, prokže-li v soudnm řzen, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance nadle zaměstnval.

61. V obou hypotetickch přpadech by bylo na soudu, aby posoudil konkrtn okolnosti konkrtnho přpadu a aby poskytl ochranu prvům, jak mu to ukld čl. 90 stavy. Ochrana před přpadnm zneužitm je tak dostatečně zajištěna soudnm přezkumem platnosti vpovědi.

B. Vpověď zaměstnanci pro porušen režimu dočasně prceneschopnho pojištěnce a vyloučen nroku na podporu v nezaměstnanosti z tohoto důvodu

1. stavn vchodiska

62. Prva vymezen v čl. 41 odst. 1 Listiny nemaj bezpodmnečnou povahu a je možn se jich domhat pouze v mezch zkonů. Zkonn proveden nesm bt v rozporu s stavnmi principy, jinmi slovy, přslušn zkony nesm stavně zaručen sociln a hospodřsk prva popřt či anulovat. Při provděn stavn pravy zakotven v Listině se zkonodrce mus řdit čl. 4 odst. 4 Listiny, podle kterho při použvn ustanoven o mezch zkladnch prv a svobod mus bt šetřeno jejich podstaty a smyslu. Sociln a hospodřsk prva, k nimž se řad i prvo zskvat prostředky pro sv životn potřeby prac, "se liš od klasickch zkladnch prv v tom, že neexistuj jako a priori neomezen zkladn prva, kter mohou bt zkonodrcem omezovna pouze z důvodů předvdanch v Listině, ale naopak zkonodrce jim dv přslušn obsah a rozsah. V přpadě hospodřskch a socilnch prv proto stavn garance představuj stavně zaručenou ochranu instituc (zaměstnn, mzda, sociln zabezpečen, rodina, rodičovstv atd.), nikoliv ochranu konkrtnch veřejnch subjektivnch prv. Jako kritria stavnho přezkumu mohou proto sloužit pouze tam, kde by zkonodrce stavn ochranu těchto instituc zcela ignoroval či negoval. Totž plat i ve vztahu k interpretaci zkonů obsahujcch pravu těchto instituc. Pokud obecn soudy takov zkon interpretuj a aplikuj, je jejich činnost z stavnho hlediska kontrolovateln jen z pohledu možnho vkonu libovůle, nikoliv však z pohledu ... [přslušnho] člnku ... Listiny. Konkretizace hospodřskch a socilnch prv nlež jen zkonodrci, nikoliv stavnmu soudu" [body 49 a 50 nlezu sp. zn. Pl. S 17/10 ze dne 28. 6. 2011 (N 123/61 SbNU 767; 232/2011 Sb.); nlez sp. zn. Pl. S 20/09 ze dne 15. 11. 2011 (N 195/63 SbNU 247; 36/2012 Sb.); srov. dle nlez sp. zn. Pl. S 8/07 ze dne 23. 3. 2010 (N 61/56 SbNU 653; 135/2010 Sb.); nlez sp. zn. Pl. S 2/08 ze dne 23. 4. 2008 (N 73/49 SbNU 85; 166/2008 Sb.) aj.].

63. U socilnch prv je možno dle konstatovat, že "jejich souhrnnm omezenm je prvě skutečnost, že nejsou, na rozdl např. od zkladnch prv a svobod, přmo vymahateln na zkladě Listiny. Jejich omezenost spočv prvě v nutnosti zkonnho proveden, kter je ovšem zroveň podmnkou konkrtn realizace jednotlivch prv" [bod 52 nlezu sp. zn. Pl. S 2/08 ze dne 23. 4. 2008 (N 73/49 SbNU 85; 166/2008 Sb.)]. V ždnm přpadě ovšem "nesm dojt k faktickmu popřen toho kterho socilnho prva, protože je zroveň třeba dostt principům stanovenm v Listině. Mru jejich dodržen je třeba posuzovat v každm jednotlivm přpadě realizace těchto prv zkonnou pravou" (bod 56 nlezu sp. zn. Pl. S 2/08).

64. S ohledem na zněn čl. 41 odst. 1 Listiny je pro přezkum stavnosti zkonů obsahujcch pravu socilnch prv dn užš prostor, než je tomu u prv prvn generace, a zakotven jejich existence v Listině znamen (a to s ohledem na čl. 4 odst. 4 Listiny), že při zkonn pravě mus bt zachovn jist minimln standard (tj. existuje určit spodn mez omezen, esenciln obsah) socilnch prv. Rozhodovn o rozsahu socilnch prv patř mezi vznamn politick otzky, kter jsou v prv řadě předmětem volebn soutěže, a nakonec o nich proto rozhoduj volen reprezentanti v zkonodrnm sboru.

65. Ustanoven čl. 26 odst. 3 Listiny zakotvuje prvo zskvat prostředky pro sv životn potřeby prac. Z tohoto prva však nevyplv prvo každho jednotlivce vůči sttu na zajištěn prce. Povinnost sttu je pouze vytvořen podmnek či pravidel, kter by co nejlpe (v mezch možnho) zajištovala, aby každ zjemce mohl zskat prci, tj. aby umožnil vykonvat toto prvo co největšmu počtu zainteresovanch osob, jak to stanov i čl. 1 bod 1 Evropsk sociln charty. I za tmto čelem nejsou pracovněprvn vztahy ponechny zcela na smluvn svobodě, ale zkonodrce stanov podmnky vkonu prce. Přitom mus postupovat tak, aby prvo zskvat prostředky pro sv životn potřeby prac bylo uvedeno do souladu s dalšmi hodnotami, zejmna s prvem zaměstnavatele vybrat si sv spolupracovnky; lze si dokonce představit, že přliš přsn nastaven možnosti vpovědi může za určitch okolnost zashnout do svobody podnikat excesivnm způsobem (Favoreu, L. et al. Droit des liberts fondamentales. Paris: Dalloz, 2009, s. 334). Je-li kolem zkonodrce uvst do souladu prvo zskvat prostředky pro sv životn potřeby prac s prvem podnikat, pak stavn soud přezkoumv, zda se tento cl podařilo zkonodrci naplnit. Plat přitom, že toliko v přpadě zjevnho pochyben v vahch zkonodrce nemus bt jm dosažen rovnovha respektovna.

66. Podle čl. 1 bodu 2 Evropsk sociln charty mus stt pro zajištěn činnho vkonu prva na prci činně chrnit prvo pracovnka vydělvat si na sv živobyt ve svobodně zvolenm zaměstnn. To však neznamen prvo na stabilitu konkrtnho pracovnho poměru. Znik konkrtnho pracovnho poměru totiž ještě neznamen ztrtu přstupu ke zvolenmu povoln, a proto je rozumn, aby o mře ochrany stability pracovnho poměru rozhodovala předevšm vaha zkonodrce. Na tomto mstě je možno poukzat na body 28 a 29 nlezu sp. zn. Pl. S 11/08 ze dne 23. 9. 2008 (N 155/50 SbNU 365), v nichž stavn soud interpretoval prvo na svobodnou volbu povoln ve spojen s prvem na prci (čl. 26 odst. 1 a 3 Listiny) jako veřejn subjektivn prvo jednotlivce ukldajc veřejn moci povinnost "neklst neodůvodněn překžky veřejnoprvn povahy vběru a vkonu prvem dovolench činnost, pro kter tento vykazuje potřebn předpoklady ... Rozhodně je nelze vykldat tak, že by v rmci pracovněprvnch - a tedy ve sv podstatě soukromoprvnch - vztahů garantovalo jednotlivci zařazen, jak si představuje. Prvo na svobodnou volbu povoln zakotven v čl. 26 odst. 1 Listiny nen subjektivnm prvem na určit zaměstnn u určitho zaměstnavatele ani na zaměstnn určitho typu nebo druhu, jemuž by odpovdala povinnost přslušnho sttnho orgnu takov zaměstnn opatřit, přpadně i s použitm sttn moci. Jde o svobodu se ve voln soutěži o zvolen povoln uchzet, kter však neposkytuje zruku spěchu ... stavn prvo na svobodnou volbu povoln neznamen neměnnost vykonvanho zaměstnn a zkaz jednostrannho rozvzn pracovnho poměru". Jinak řečeno, v přpadě "prva na vběr povoln a přpravu k němu, jakož i prva podnikat a vykonvat jinou hospodřskou činnost by se o omezen dotkajc se jejich podstaty a smyslu jednalo tehdy, jestliže by v jeho důsledku byl určit skupině jednotlivců podstatně ztžen nebo znemožněn přstup k určitmu povoln nebo možnost vykonvat určitou činnost nebo jestliže by v jeho důsledku určit zaměstnn nebo činnost přestaly bt způsobil zajistit prostředky pro jejich potřeby těm, kteř je vykonvaj. Jakkoliv omezen mus samozřejmě respektovat zsadu rovnosti v prvech ve smyslu čl. 1 věty prv Listiny, resp. jejho čl. 3 odst. 1" [bod 48 nlezu sp. zn. Pl. S 5/15 ze dne 8. 12. 2015 (15/2016 Sb), odkazujc mj. na bod 278 nlezu sp. zn. Pl. S 1/12 ze dne 27. 11. 2012 (N 195/67 SbNU 333; 437/2012 Sb.)].

67. K vymezen prva na přiměřen hmotn zabezpečen v nezaměstnanosti přispěl nlez sp. zn. Pl. S 55/13 ze dne 12. 5. 2015 (N 93/77 SbNU 339; 170/2015 Sb.; body 51-57). V tomto nlezu stavn soud vyšel z toho, že ustanoven čl. 26 odst. 3 Listiny zakotvuje prvo zskvat prostředky pro sv životn potřeby prac a prvo těch, kteř toto prvo nemohou bez sv viny vykonvat, na hmotn zajištěn v přiměřenm rozsahu. Podle nzoru stavnho soudu je "jak ze socilnch, tak ekonomickch důvodů ... nutn minimalizovat ekonomickou škodu a osobn rozvrat, kter s sebou ztrta zaměstnn přinš. Stejně tak je ale důležit poskytnout nezaměstnanm pozitivn incentivy, aby se stali znovu zaměstnanmi co nejdřve, jak je to možn. V obecn rovině je podstatou a smyslem prva na přiměřen hmotn zajištěn v přpadě nemožnosti prvo na prci vykonvat, realizovan v tomto přpadě skrze institut podpory v nezaměstnanosti, krtkodobě zmrnit vpadek přjmů, kter ušel v důsledku zkonem vymezen sociln udlosti ... Mechanismus realizace předmětnho prva tak spočv v tom, že stt nezaměstnanm dočasně při naplněn zkonnch podmnek poskytuje jistou vši finančnch prostředků, jelikož (objektivně) nastala nemožnost realizovat jejich stavně zaručen prvo na zskn prostředků pro jejich životn potřeby prac. Plat přitom, že ten, kdo nesplňuje podmnky nroku na tuto podporu, je pak odkzn na pomoc v hmotn nouzi podle čl. 30 odst. 2 Listiny" (bod 51 nlezu sp. zn. Pl. S 55/13). Zkonnm provedenm prva na přiměřen hmotn zajištěn těch, kteř bez viny nemohou pracovat (a to podle čl. 26 odst. 3 věty druh Listiny), je hmotn podpora v nezaměstnanosti. Hmotn zajištěn (jak podle čl. 26 odst. 3, tak podle čl. 30 odst. 1 Listiny) přitom představuje vyšš standard než zajištěn zkladnch životnch podmnek [čl. 30 odst. 2 Listiny (viz bod 54 nlezu sp. zn. Pl. S 55/13)].

68. stavn soud dle uvedl (bod 52 nlezu sp. zn. Pl. S 55/13), že "zkonnou pravou je toto prvo realizovno předevšm podporou v nezaměstnanosti a podporou v rekvalifikaci. Předmětn prvo přitom maj jen ti, kteř ,beze sv viny‘ nemohou zskvat prostředky pro sv životn potřeby prac (a zroveň nejsou nezpůsobil k prci ...). Jedn se tedy o prceschopn uchazeče o zaměstnn, kteř usiluj zaměstnn si najt a nezavinili ztrtu předchozho zaměstnn ...". K zsahu do minimlnho standardu tohoto zkladnho prva by pak mohlo dojt tehdy, pakliže "by bylo zjištěno a prokzno, že nov prvn prava snižuje realizaci stavně zaručenho standardu socilnch dvek až k praktickmu znemožněn jejich realizace, či dokonce k jejich plošnmu odejmut" (viz bod 78 nlezu sp. zn. Pl. S 2/08).

69. K interpretaci hmotnho zajištěn v nezaměstnanosti podle čl. 26 odst. 3 Listiny se pak stavn soud vyslovil tž dřve v bodě 262 nlezu sp. zn. Pl. S 1/12 ze dne 27. 11. 2012 (N 195/67 SbNU 333; 437/2012 Sb.), v němž uvedl, že "zkonodrci nlež stanovit konkrtn způsob, jakm bude uplatněn tohoto prva realizovno, jakož i provdět jeho přpadn změny. Jm zvolenou prvn pravou ale nesm dojt k faktickmu popřen tohoto socilnho prva (nlez sp. zn. Pl. S 2/08, body 54 a 56; tž nlez sp. zn. Pl. S 54/10, body 46 až 49). Vždy mus bt dbno na jeho podstatu a smysl (čl. 4 odst. 4 Listiny)". Zroveň ale plat, že "nrok na podporu v nezaměstnanosti nen neměnn a nelze vyloučit, že jej zkonodrce do budoucna rozšř nebo omez. Přpadn změny se přitom mohou tkat jak vše podpory, tak dlky podpůrč doby nebo podmnek, za nichž nrok vznikne nebo bude trvat. Vždy je však třeba zvažovat, zda zkonem stanoven rozsah prv, jejichž čelem je hmotn zajištěn v nezaměstnanosti, bude i nadle umožňovat reln uplatňovn předmětnho stavně zaručenho prva" (viz bod 263 nlezu sp. zn. Pl. S 1/12).

70. Podle čl. 69 psm. f) a g) mluvy Mezinrodn organizace prce č. 102 o minimln normě socilnho zabezpečen (vyhlšena pod č. 461/1991 Sb.) je možno vplatu dvky, na niž by chrněn osoba měla nrok podle kterkoli z čst II až X tto mluvy, zastavit ve stanovenm rozsahu mj. proto, že sociln udlost byla (f) vyvolna myslně zčastněnou osobou a že zčastněn osoba (g) opomene v určitch přpadech použt lkařskch nebo rehabilitačnch služeb, kter jsou j k dispozici, anebo nedb-li pravidel stanovench pro ověřen existence sociln udlosti nebo upravujcch chovn přjemců dvek. K podpoře v nezaměstnanosti se pak vztahuj i dalš body h) a i) čl. 69 mluvy Mezinrodn organizace prce č. 102 o minimln normě socilnho zabezpečen. Podle nich lze dvku zastavit, (h) opomene-li zčastněn osoba použt služeb zprostředkovatelny prce, kter je j k dispozici, či (i) pozbyla-li zčastněn osoba svho zaměstnn přmo v důsledku zastaven prce, k němuž došlo na zkladě pracovnho sporu, nebo opustila-li sv zaměstnn dobrovolně bez dostatečnch důvodů. Podobně Evropsk zkonk ve svm čl. 68 psm. e) a g) stanov, že vplatu dvky, na niž by jinak chrněn osoba měla nrok podle někter z čst II až X Evropskho zkonku, lze zastavit ve stanovenm rozsahu mj. proto, že sociln udlost byla vyvolna myslnm zaviněnm zčastněn osoby či zčastněn osoba v určitch přpadech opomenula využt zdravotnch nebo rehabilitačnch služeb, kter jsou j k dispozici, nebo nedbala stanovench pravidel k ověřen existence sociln udlosti nebo pravidel upravujcch chovn přjemců dvek. Podobně jako v přpadě mluvy Mezinrodn organizace prce č. 102 o minimln normě socilnho zabezpečen lze i podle Evropskho zkonku v přpadě podpory v nezaměstnanosti vplatu dvky zastavit, (h) nevyužv-li zčastněn osoba služeb zaměstnanosti, jež jsou j k dispozici, či (i) přišla-li zčastněn osoba o zaměstnn přmo nsledkem zastaven prce, k němuž došlo na zkladě pracovnho sporu, nebo odešla dobrovolně ze zaměstnn bez dostatečnch důvodů. Podle důvodov zprvy k revizi Evropskho zkonku (viz komentř k čl. 74) plat, že ač čl. 68 Evropskho zkonku hovoř toliko o pozastaven dvek, podle kontrolnch orgnů dovoluje jak odepřen (refus), tak odnět (suppression) těchto dvek. Plat tž to, že pokud byla sociln udlost způsobena myslnm zaviněnm zčastněn osoby, mohou bt dvky, na kter by jinak měla nrok, odepřeny (refuses), odňaty (supprimes) nebo pozastaveny (suspendues). Stejn důsledek m tak to, jestliže se dan osoba mimo jin nechovala způsobem souladnm se stavem přjemce dan dvky. stavn soud zkoumal rovněž použitelnost Listiny zkladnch prv Evropsk unie, kter zavazuje člensk stty, pokud uplatňuj unijn prvo (ustanoven čl. 51 odst. 1). Jak zkonk prce, tak zkon o zaměstnanosti zapracovvaj předpisy Evropsk unie, napaden ustanoven však těmito předpisy dotčena (harmonizovna) nejsou [ 363 a poznmka pod čarou 1) zkonku prce, poznmka pod čarou č. 1) zkona o zaměstnanosti]. Ustanoven Listiny zkladnch prv Evropsk unie, kter spadaj do oblasti upraven napadenmi ustanovenmi (ustanoven čl. 30 - ochrana v přpadě neoprvněnho propuštěn, ustanoven čl. 34 - sociln zabezpečen v přpadě ztrty zaměstnn), jsou navc použiteln "v souladu ... s vnitrosttnmi prvnmi předpisy a zvyklostmi".

2. Vlastn přezkum

71. Dřve, než stavn soud přejde k vlastnmu přezkumu napaden pravy, považuje za potřebn připomenout zsadn změnu v systmu nemocenskho pojištěn. V souvislosti s jeho novou pravou provedenou zkonem o nemocenskm pojištěn ukld zkonk prce od 1. 1. 2009 zaměstnavatelům povinnost poskytovat po určitou dobu od vzniku pracovn neschopnosti msto nemocenskch dvek nhradu mzdy nebo platu ( 192 odst. 1 zkonku prce). "Vměnou" za snžen sazby pojistnho tak byla na zaměstnavatele přenesena čst nkladů nemocenskho pojištěn. Zaměstnavatelům pak byla umožněna kontrola dodržovn režimu dočasně prceneschopnho pojištěnce ( 192 odst. 6 zkonku prce). V přpadě porušen tohoto režimu přiznv ustanoven 192 odst. 5 zkona č. 262/2006 Sb., zkonk prce, ve zněn zkona č. 365/2011 Sb., zaměstnavateli oprvněn nhradu mzdy nebo platu snžit nebo neposkytnout. Nhrada mzdy je vyplcena z prostředků zaměstnavatele, a nikoli sttu. A prvě tato skutečnost je rozhodujc pro pochopen současn prvn pravy a posouzen stavnosti napadench ustanoven.

72. Jestliže je to zaměstnavatel, kdo "ze svho" plat dočasně prceneschopnmu zaměstnanci nhradu mzdy či platu, vznik zde mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem vedle pracovněprvnho ještě i dalš vztah. Proto nyn zkonk prce upravuje mimo jin "někter prva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců při dodržovn režimu dočasně prce neschopnho pojištěnce podle zkona o nemocenskm pojištěn a někter sankce za jeho porušen" [ 1 psm. e) zkona č. 262/2006 Sb., zkonk prce, ve zněn zkona č. 365/2011 Sb.]. A ze stejnho důvodu ustanoven 301a zkonku prce zakotvilo tzv. "jin povinnosti zaměstnanců" spočvajc v tom, že "zaměstnanci jsou v době prvnch 14 (resp. 21) kalendřnch dnů trvn dočasn pracovn neschopnosti povinni dodržovat stanoven režim dočasně prce neschopnho pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v době dočasn pracovn neschopnosti v mstě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolench vychzek podle zkona o nemocenskm pojištěn".

73. Podle nzoru stavnho soudu v nyn posuzovanm přpadě samotn jdro prva zskvat prostředky pro sv životn potřeby prac dle čl. 26 odst. 3 Listiny porušeno nen, jelikož o nějakm systmovm ohrožen (ve smyslu ignorovn a negovn ochrany instituce zvisl prce) možnosti zajistit si prostředky na životn potřeby prac nelze vůbec uvažovat. Navc těm zaměstnancům, kteř dostali vpověď podle 52 psm. h) zkona č. 262/2006 Sb., zkonk prce, ve zněn zkona č. 365/2011 Sb., zůstv pro futuro otevřena přležitost zskvat prostředky pro sv živobyt prac, jelikož tmto způsobem ještě neztratili přstup ke zvolenmu povoln.

74. Vzhledem k tomu, že prvn prava vpovědi chce vyrovnat jak zjmy zaměstnance, tak zaměstnavatele, pokouš se prvn prava o to, aby byl zaměstnanec na jedn straně chrněn tm, že zaměstnavatel nemůže zcela libovolně (bez přčiny) ukončit pracovn poměr, a zjmy zaměstnavatele jsou na druhou stranu chrněny možnost za určitch, přesně zkonem vymezench okolnost pracovn poměr ukončit. Byť vztah mezi zaměstnavatelem (pltcem nhrady mzdy) a dočasně prceneschopnm zaměstnancem (přjemcem tto nhrady) nen vztahem pracovněprvnm, m k tomuto vztahu velmi blzk vztah. Porušuje-li zaměstnanec sv povinnosti v době dočasn pracovn neschopnosti, poškozuje tm svho zaměstnavatele. Nepracuje, nelč se, a přesto požaduje od svho zaměstnavatele nhradu mzdy. Svho zaměstnavatele tak de facto "podvd". Navc může zaměstnavateli svou nedůvodnou nepřtomnost způsobit i vžn hospodřsk potže. Zvlšť hrub porušen povinnosti dočasně prceneschopnho zaměstnance ( 301a zkonku prce) tak může vst k zsadnmu narušen důvěry mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

75. Dle stavnho soudu proto nelze po zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby nadle zaměstnval člověka, kter jej "podvedl", snažil se jej připravit o penze nebo jej jinak vžně poškodil. Proto stavn soud považuje možnost vpovědi z pracovnho poměru za rozumnou. Nejedn se jen o "alternativn soukromoprvn sankci", jak uvděj navrhovatel, ale o způsob řešen narušen důvěry, což odůvodňuje ochranu zjmů zaměstnavatele. Podstatn je, že k vpovědi může zaměstnavatel přistoupit jen při zvlšť hrubm porušen povinnosti zaměstnance, tedy v nejvyšš možn intenzitě přslušnho porušen. Nikoli tedy při běžnm porušen, dokonce ani při zvažnm porušen. Jinak řečeno, tživ důsledek pro zaměstnance může nastat jen při nejzvažnějšm porušen prvnch povinnost z jeho strany. Čm vce nebude dodržovat předmětn zkonem stanoven povinnosti, tm negativnějš to pro něj může mt důsledky. Intenzita porušen povinnosti je zde stanovena stejně přsně jako u důvodu, pro kter lze okamžitě zrušit pracovn poměr [ 55 odst. 1 psm. b) zkona č. 262/2006 Sb., zkonk prce]. Přitom je nutno přihldnout k tomu, že se zde nemůže jednat o dvoj potrestn za jedno porušen povinnosti. Ustanoven 192 odst. 5 věty druh zkona č. 262/2006 Sb., zkonk prce, ve zněn zkona č. 365/2011 Sb., totiž vylučuje možnost snžen nebo neposkytnut nhrady mzdy nebo platu, jestliže byla pro totž porušen režimu dočasně prceneschopnho pojištěnce dna zaměstnanci vpověď podle 52 psm. h) zkona č. 262/2006 Sb., zkonk prce, ve zněn zkona č. 365/2011 Sb.

76. stavn soud se neztotožňuje ani s nmitkou, že napaden prvn prava otevr prostor pro svvoli zaměstnavatelů (bod 14 shora). Zaměstnavatel mus předně velmi pečlivě posuzovat každ jednotliv přpad porušen prvnch povinnost a všechny jeho okolnosti a souvislosti. Bude muset vždy sprvně posoudit intenzitu porušen povinnosti ze strany zaměstnance. Jelikož zkonk prce nedefinuje pojem "zvlšť hrubm způsobem", jde "o normu s relativně neurčitou (abstraktn) hypotzou, tj. o prvn normu, jejž hypotza nen stanovena přmo prvnm předpisem a kter přenechv soudu, aby podle svho uvžen v každm jednotlivm přpadě vymezil sm hypotzu prvn normy ze širokho, předem neomezenho okruhu okolnost. Pro zvěr, zda jednn zaměstnance porušujc povinnosti podle 301a doshlo intenzity ,porušen zvlšť hrubm způsobem‘, nen vznamn, jak je zaměstnavatel hodnot ve svm pracovnm řdu nebo jinm vnitřnm předpisu nebo jak m bt hodnoceno podle kolektivn smlouvy, popřpadě podle pracovn nebo jin smlouvy stran zkladnch pracovněprvnch vztahů, a soud nen takovm vymezenm při rozhodovn o určen neplatnosti rozvzn pracovnho poměru vzn. Soud vždy posuzuje v každm jednotlivm přpadě, jak bude tento pojem definovn. Vymezen hypotzy 52 psm. h) tedy zvis v každm konkrtnm přpadě na vaze soudu; soud může přihldnout při zkoumn intenzity porušen povinnosti zaměstnance k pracovnmu mstu, kter zastv, k jeho dosavadnmu postoji k plněn pracovnch kolů, k době a situaci, v nž došlo k porušen těchto povinnost, k mře zaviněn zaměstnance, ke způsobu a intenzitě porušen konkrtnch povinnost zaměstnance, k důsledkům porušen povinnost pro zaměstnavatele, k tomu, zda svm jednnm zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu" (srov. Drpal, L. "Důvody vpovědi". In: Bělina, M., Drpal, L. Zkonk prce. Komentř. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 329). Ač si je stavn soud vědom toho, že vymezen pojmu "zvlšť hrubm způsobem" bude předevšm na judikatuře obecnch soudů, toliko jako obiter dictum si dovoluje poznamenat, že sem budou asi spadat přpady "hozen se marod" za čelem aktivit, kter jsou s pracovn neschopnost neslučiteln, tj. např. vykonvn jin vdělečn činnosti či rekreace. Jak vyplv z rozsudku Nejvyššho soudu sp. zn. 21 Cdo 5126/2014 ze dne 15. 10. 2015, takovm důvodem pro vpověď proto např. nebude to, že zaměstnanec, kter byl uznn dočasně prceneschopnm, neoznačil msto svho pobytu daji potřebnmi k tomu, aby zaměstnavateli umožnil potřebnou kontrolu.

77. Zaměstnanci, jemuž dal zaměstnavatel vpověď ze shora uvedenho důvodu, navc zkon poskytuje naprosto stejnou ochranu jako u jinch vpovědnch důvodů. Podle 72 zkona č. 262/2006 Sb., zkonk prce, může zaměstnanec neplatnost vpovědi uplatnit u soudu ve lhůtě 2 měsců ode dne, kdy měl pracovn poměr touto vpověd skončit. A v soudnm řzen to bude prvě zaměstnavatel, kter bude muset prokzat, že zaměstnanec porušil svou povinnost zvlšť hrubm způsobem. Protistavnost zkonn pravy nemůže způsobovat hypotetick možnost zneužit, pokud proti všem negativnm jevům, k nimž může v souvislosti s rozvznm pracovnho poměru dochzet, existuje činn soudn ochrana [obdobně viz bod 54 nlezu sp. zn. Pl. S 61/04 ze dne 5. 10. 2006 (N 181/43 SbNU 57; 16/2007 Sb.)].

78. Shrnuto, napaden prvn prava neporušuje "prvo na prci", jak to tvrd navrhovatel v bodě 13 tohoto nlezu. Toto prvo totiž nen absolutn, ale je přiměřeně prolomeno možnost rozvzn pracovnho poměru při splněn zkonem stanovench podmnek. Odkazy navrhovatelů na přslušn člnky Evropsk sociln charty (bod 13 shora) nejsou přhodn. Tyto člnky zakotvuj zkladn principy, podle nichž každ mus mt přležitost zskat prostředky ke svmu živobyt prac, kterou si svobodně zvol, a všichni pracovnci maj prvo na spravedliv pracovn podmnky. Tyto principy nelze vykldat tak, že zaměstnanec nemůže bt nikdy ze zaměstnn propuštěn proti sv vůli. Zaměstnanec, kter dostal vpověď podle 52 psm. h) zkona č. 262/2006 Sb., zkonk prce, ve zněn zkona č. 365/2011 Sb., totiž měl "přležitost zskat prostředky pro sv živobyt prac", ale tto přležitosti se (alespoň pro tentokrt) zbavil tm, že zvlšť hrubm způsobem porušil sv povinnosti. Ostatně i podle stavnho pořdku Česk republiky se prva zskvat prostředky pro sv životn potřeby prac zakotvenho v člnku 26 odst. 3 Listiny lze domhat pouze v mezch zkona (čl. 41 odst. 1 Listiny), kter v tto situaci nijak nevybočuje z mez stavnosti. A jak bylo rovněž uvedeno vše, přpadn zneužit vpovědi je dostatečně chrněno soudnm přezkumem.

79. Navrhovatel maj dle za to, že napaden ustanoven jsou "v rozporu s principem rovnosti lid v prvech". Z odkazu na důvodovou zprvu k předmětnmu zkonu lze dovodit, že měli na mysli přpadnou nerovnost mezi pojištěnci, neboť ostatn pojištěnci při stejnm porušen režimu prceneschopnho pojištěnce v systmu nemocenskho pojištěn zůstanou. Při posuzovn rovnosti je nutno vychzet z čelu nemocenskho pojištěn. Zkon o nemocenskm pojištěn upravuje nemocensk pojištěn "pro přpad dočasn pracovn neschopnosti, nařzen karantny, těhotenstv a mateřstv a ošetřovn člena domcnosti nebo pče o něj a organizaci a provděn pojištěn" ( 1 odst. 1 citovanho zkona č. 187/2006 Sb., o nemocenskm pojištěn). Z nemocenskho pojištěn se poskytuj nsledujc dvky: nemocensk, peněžit pomoc v mateřstv, ošetřovn a vyrovnvac přspěvek v těhotenstv a mateřstv ( 4 citovanho zkona č. 187/2006 Sb., o nemocenskm pojištěn). čelem nemocenskho pojištěn je "finančně zabezpečit ekonomicky aktivn občany pro přpad krtkodob ztrty vdělku (přjmu) z důvodu vybranch socilnch situac podmněnch změnou zdravotnho stavu" (důvodov zprva k zkonu o nemocenskm pojištěn, Poslaneck sněmovna tisk č. 1005, 4. volebn obdob). Pokud se zaměstnanec, jehož pracovn poměr skončil vpověd podle 52 psm. h) zkona č. 262/2006 Sb., zkonk prce, ve zněn zkona č. 365/2011 Sb., stane dočasně prceneschopnm, nedochz u něj ke "ztrtě vdělku" kvůli tto pracovn neschopnosti či nařzen karantně, ale proto, že jeho pracovn poměr skončil. Přpadnmi nemocenskmi dvkami tedy nen co nahrazovat. Proto nelze z hlediska rovnosti lid porovnvat pojištěnce, kteř přes porušen svch povinnost zůstali zaměstnanci (a tedy i pojištěnci), s těmi, kdo byli propuštěni a se skončenm pracovnho poměru jim skončilo nejen nemocensk pojištěn, ale i prvo na plat či mzdu. Uveden lze plně vzthnout i na ošetřovn, kter pln obdobnou funkci ( 39 citovanho zkona o nemocenskm pojištěn).

80. Samostatně je nutno se věnovat "rovnosti pojištěnců" u dvek peněžit pomoci v mateřstv a u vyrovnvacho přspěvku v těhotenstv a mateřstv dle ustanoven 32 a 42 zkona o nemocenskm pojištěn. Zkaz vpovědi těhotn zaměstnankyni, zaměstnankyni čerpajc mateřskou dovolenou a zaměstnanci nebo zaměstnankyni čerpajcm rodičovskou dovolenou [ 54 psm. d) zkona č. 262/2006 Sb., zkonk prce, ve zněn zkona č. 365/2011 Sb.] ve spojen s ochrannou lhůtou v dlce 180 dn ( 15 odst. 2 zkona č. 187/2006 Sb., o nemocenskm pojištěn, ve zněn zkona č. 261/2007 Sb.) prakticky vylučuje negativn dopad porušen povinnosti zaměstnance stanoven v 301a zkonku prce do prva na vplatu těchto dvek.

81. Nmitkou navrhovatelů, že napaden ustanoven odporuj "principu přiměřenosti zkonnch zsahů do sfry privtn autonomie", se stavn soud nemohl zabvat pro jej neurčitost.

82. Veřejn ochrnkyně prv poukazovala na neurčitost vpovědnho důvodu dle ustanoven 52 psm. h) zkona č. 262/2006 Sb., zkonk prce, ve zněn zkona č. 365/2011 Sb., ve srovnn s ostatnmi vpovědnmi důvody, u nichž zkonk prce stanov poměrně podrobně, za splněn jakch podmnek může bt ten kter vpovědn důvod použit. Tto nmitce (postrdajc stavn rozměr) nen možno přisvědčit. Oč určitějš je možnost dt zaměstnanci vpověď "pro zvažn porušen povinnosti vyplvajc z prvnch předpisů vztahujcch se k zaměstnancem vykonvan prci" [ 52 psm. g) zkona č. 262/2006 Sb., zkonk prce]? Zkon zde stěž může bt konkrtnějš a jeho vklad je již zležitost obecnch soudů.

83. Za protistavn z důvodu nepřiměřenosti považuj navrhovatel rovněž vyloučen "propuštěnho" zaměstnance z nroku na podporu v nezaměstnanosti po dobu nsledujcch 6 měsců po vpovědi z pracovnho poměru podle ustanoven 52 psm. h) zkona č. 262/2006 Sb., zkonk prce, ve zněn zkona č. 365/2011 Sb. Jak je uvedeno v bodu 15 shora, argumentuj navrhovatel čl. 19 a 20 Evropskho zkonku požadujcmi zajištěn chrněnm osobm poskytovn dvky v nezaměstnanosti. Pomjej však čl. 68 tohoto Evropskho zkonku. Ten totiž připoušt, že vplatu dvky, na niž by jinak chrněn osoba měla nrok, lze zastavit ve stanovenm rozsahu, byla-li sociln udlost vyvolna myslnm zaviněnm zčastněn osoby.

84. Podle 39 odst. 2 psm. a) a b) zkona o zaměstnanosti nem nrok na podporu v nezaměstnanosti uchazeč o zaměstnn, se kterm byl v době poslednch 6 měsců před zařazenm do evidence uchazečů o zaměstnn zaměstnavatelem skončen pracovněprvn vztah z důvodu porušen povinnosti vyplvajc z prvnch předpisů vztahujcch se k jm vykonvan prci zvlšť hrubm způsobem nebo se kterm byl v době poslednch 6 měsců před zařazenm do evidence uchazečů o zaměstnn zaměstnavatelem skončen pracovněprvn vztah z důvodu porušen jin povinnosti zaměstnance podle 301a zkonku prce zvlšť hrubm způsobem. Zkon o zaměstnanosti tedy nepřiznv nrok na podporu v nezaměstnanosti jen těm uchazečům o zaměstnn, kteř sv povinnosti porušili nikoli "jen" zvažnm způsobem, ale zvlšť hrubm způsobem. Porušen povinnosti zvlšť hrubm způsobem jistě vyžaduje mysln zaviněn. Jestliže se tedy zaměstnanec stane nezaměstnanm v důsledku myslnho zvlšť hrubho porušen povinnosti, je neposkytnut podpory v nezaměstnanosti přiměřenm a Evropskm zkonkem přmo předvdanm důsledkem. Stejně tak čl. 26 odst. 3 Listiny vslovně stanov, že stt v přiměřenm rozsahu hmotně zajišťuje občany, kteř nemohou sv prvo zskvat prostředky pro sv životn potřeby prac vykonvat bez sv viny (viz body 71-72). Prvě tato posledn tři slova jsou rozhodujc. Bez sv viny!

85. Stejně jako shora zmněnho prva zskvat prostředky pro sv životn potřeby prac se i prva na přiměřen hmotn zabezpečen zakotvenho v člnku 30 odst. 1 Listiny lze domhat pouze v mezch zkona (čl. 41 odst. 1 Listiny). A jak vyplv ze shora uvedenho, napaden zkonn prava nezasahuje ani do rovnosti lid, ani nen nepřiměřen.

86. stavn soud u ždnho z napadench ustanoven rozpor s stavnm pořdkem neshledal, a proto v souladu s 70 odst. 2 zkona o stavnm soudu nvrh zamtl.

Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Ludvík David, Pavel Rychetský a Kateřina Šimáčková a k jeho odůvodnění soudce Jaroslav Fenyk.

Načítávám znění...
MENU
Videonávod k používaniu systému
Hore