Sp. zn. Pl. ÚS 2/15 ve věci návrhu na zrušení § 2 a 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů 185/2017 účinný od 29.06.2017
| Schválené: | 03.05.2017 |
| Účinnost od: | 29.06.2017 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | Zdravotní pojištění. Zdravotní pojišťovny. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 2/15 dne 3. května 2017 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj), Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka o návrzích Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 6, podaných podle článku 95 odst. 2 Ústavy České republiky, na zrušení ustanovení § 2 a 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, za účasti 1. Městského soudu v Praze, 2. Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a 3. Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a a) Obvodního soudu pro Prahu 6, b) veřejné ochránkyně práv a c) vlády České republiky jako vedlejších účastníků řízení, takto:
I. Návrh na zrušení ustanovení § 2 odst. 1 a § 3 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., se zamítá. II. Ve zbytku se návrh odmítá.
Odůvodněn
I.
Předmět řzen
1. Nvrhem ve smyslu člnku 95 odst. 2 stavy Česk republiky (dle jen "stava") a 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "zkon o stavnm soudu"), doručenm stavnmu soudu dne 23. ledna 2015, se Městsk soud v Praze (dle tak "navrhovatel") domhal zrušen ustanoven 2 a 3 zkona č. 48/1997 Sb., o veřejnm zdravotnm pojištěn a o změně a doplněn některch souvisejcch zkonů, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "zkon o veřejnm zdravotnm pojištěn). Navrhovatel m za to, že uveden zkonn ustanoven jsou rozporn s čl. 1, 3 a s čl. 32 odst. 1 a 2 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"). Nvrh na zrušen shora uvedench ustanoven zkona byl podn v souvislosti s řzenm ve sprvnm soudnictv, vedenm u Městskho soudu v Praze pod sp. zn. 10 Ad 18/2014. V řzen se žalobkyně O. K. domhala soudnho přezkumu rozhodnut žalovan Všeobecn zdravotn pojišťovny Česk republiky (dle tak "VZP ČR") ze dne 24. června 2014 č. j. VZP-14-01417998-D981, jmž bylo zamtnuto jej odvoln proti rozhodnut Regionln pobočky VZP ČR Praha, pobočky pro hl. m. Prahu a Středočesk kraj VZP ČR, (dle jen "RP VZP ČR") č. j. VZP-1400578036-S877 ze dne 13. ledna 2014 o určen trvn pojistnho vztahu žalobkyně k VZP ČR.
2. Dne 23. zř 2015 obdržel stavn soud nvrh Obvodnho soudu pro Prahu 6 na zrušen ustanoven 2 a 3 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn. Napaden zkonn ustanoven považuje Obvodn soud pro Prahu 6 za rozporn s čl. 1 větou prvn, čl. 3 odst. 1, čl. 31 větou druhou a čl. 32 odst. 1 a 2 Listiny. Obvodn soud pro Prahu 6 podal nvrh v souvislosti s občanskoprvnm řzenm vedenm u něj pod sp. zn. 53 C 20/2012 ve věci žalobce stavu pro pči o matku a dtě, přspěvkov organizace, proti žalovan O. B. o zaplacen čstky 682 158 Kč s přslušenstvm.
3. Uveden nvrh Obvodnho soudu pro Prahu 6 byl usnesenm stavnho soudu ze dne 3. listopadu 2015 sp. zn. Pl. S 24/15 (dostupn na http://nalus.usoud.cz) odmtnut podle 43 odst. 2 psm. b) ve spojen s 43 odst. 1 psm. e) zkona o stavnm soudu jako nvrh nepřpustn, a to z důvodu překžky litispendence. V souladu s 35 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, bylo Obvodnmu soudu pro Prahu 6 přiznno prvo zčastnit se řzen v prvě projednvan věci sp. zn. Pl. S 2/15 v postaven vedlejšho častnka; de facto jde o druhho navrhovatele. Jak bylo konstatovno již v odmtacm usnesen, posoudil stavn soud oba nvrhy v nynějšm řzen v plnm rozsahu.
II.
Dikce napadench ustanoven
4. Oba shora označen soudy napadaj ustanoven 2 a 3 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn, kter vymezuj osobn rozsah veřejnho zdravotnho pojištěn v Česk republice a stanov podmnky vzniku a zniku časti na něm. Zněn posuzovanch ustanoven je nsledujc:
5. Ustanoven 2 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn:
"(1) Podle tohoto zkona jsou zdravotně pojištěny:
a) osoby, kter maj trval pobyt na zem Česk republiky,
b) osoby, kter na zem Česk republiky nemaj trval pobyt, pokud jsou zaměstnanci zaměstnavatele, kter m sdlo nebo trval pobyt na zem Česk republiky,
(dle jen ,pojištěnci').
(2) Zaměstnavatelem se pro čely zdravotnho pojištěn rozum prvnick nebo fyzick osoba, kter je pltcem přjmů ze zvisl činnosti a funkčnch požitků podle zvlštnho prvnho předpisu, zaměstnv zaměstnance a m sdlo nebo trval pobyt na zem Česk republiky, jakož i organizačn složka sttu.
(3) Zaměstnnm se pro čely zdravotnho pojištěn rozum činnost zaměstnance [ 5 psm. a)], ze kter mu plynou od zaměstnavatele přjmy ze zvisl činnosti a funkčnch požitků zdaňovan podle zvlštnho prvnho předpisu.
(4) Sdlem zaměstnavatele se pro čely zdravotnho pojištěn rozum u prvnick osoby jej sdlo, jakož i sdlo jej organizačn složky, kter je zapsna v obchodnm rejstřku, popřpadě v jinm zkonem určenm rejstřku nebo je vedena ve stanoven evidenci u přslušnho orgnu v Česk republice, a u fyzick osoby msto jejho trvalho pobytu, popřpadě, jde-li o zahraničn fyzickou osobu, msto jejho podnikn.
(5) Ze zdravotnho pojištěn jsou vyňaty osoby, kter na zem Česk republiky vykonvaj nelegln prci podle 5 psm. e) bodu 3 zkona o zaměstnanosti, a dle osoby, kter nemaj trval pobyt na zem Česk republiky a jsou činn v Česk republice pro zaměstnavatele, kteř požvaj diplomatickch vhod a imunit, nebo pro zaměstnavatele, kteř nemaj sdlo na zem Česk republiky, a osoby, kter dlouhodobě pobvaj v cizině a neplat pojistn ( 8 odst. 4)."
6. Ustanoven 3 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn:
"(1) Zdravotn pojištěn vznik dnem:
a) narozen, jde-li o osobu s trvalm pobytem na zem Česk republiky,
b) kdy se osoba bez trvalho pobytu na zem Česk republiky stala zaměstnancem [ 5 psm. a)],
c) zskn trvalho pobytu na zem Česk republiky.
(2) Zdravotn pojištěn zanik dnem:
a) smrti pojištěnce nebo jeho prohlšen za mrtvho,
b) kdy osoba bez trvalho pobytu na zem Česk republiky přestala bt zaměstnancem [ 5 psm. a)],
c) ukončen trvalho pobytu na zem Česk republiky."
III.
Shrnut nvrhu Městskho soudu v Praze
7. Z odůvodněn nvrhu a obsahu přiloženho soudnho spisu Městskho soudu v Praze sp. zn. 10 Ad 18/2014 stavn soud zjistil, že žalobkyně pan O. K. je ukrajinskou sttn občankou. Na zem Česk republiky byla zaměstnna od roku 2008, přičemž naposledy j bylo vydno povolen k zaměstnn splatnost do 31. ledna 2013. V průběhu roku 2012 pan O. K. otěhotněla a dne 17. prosince 2012 j vznikla pracovn neschopnost z důvodu rizikovho těhotenstv. Pracovn poměr skončil dnem 31. ledna 2013, kdy skončila platnost jejho povolen k zaměstnn [ 48 odst. 3 psm. c) zkonku prce]. Protože přestala bt zaměstnancem a neměla na zem Česk republiky trval pobyt, zaniklo dnem 31. ledna 2013 zdravotn pojištěn pan O. K. podle 3 odst. 2 psm. b) zkona č. 48/1997 Sb., o veřejnm zdravotnm pojištěn a o změně a doplněn některch souvisejcch zkonů.
8. Pot se pan O. K. narodilo dtě (syn). Ke dni narozen dtěte pobvala pan O. K. na zem Česk republiky na zkladě povolen k dlouhodobmu pobytu. Předtm dne 18. března 2013 podala ždost o povolen k trvalmu pobytu dle 68 zkona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na zem Česk republiky a o změně některch zkonů, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "zkon o pobytu cizinců"); povolen k trvalmu pobytu j bylo vydno dne 19. června 2013.
9. Dne 23. zř 2013 podala pan O. K. prostřednictvm svho prvnho zstupce na RP VZP ČR ždost o určen trvn veřejnho zdravotnho pojištěn. O tto ždosti rozhodla Regionln pobočka Praha VZP ČR dne 18. prosince 2013 vrokem, že pojistn vztah pan O. K. k VZP ČR a zroveň jej čast na veřejnm zdravotnm pojištěn skončily ukončenm zaměstnn dne 31. ledna 2013. Rozhodnut bylo zdůvodněno tm, že žadatelka nesplňuje ždnou z podmnek uvedench v ustanoven 2 odst. 1 zkona č. 48/1997 Sb., o veřejnm zdravotnm pojištěn a o změně a doplněn některch souvisejcch zkonů, ve zněn zkona č. 261/2007 Sb., stanovench pro vznik pojištěn a nevztahuj se na ni ani přslušn evropsk nařzen. Pan O. K. podala proti uvedenmu rozhodnut odvoln, o němž rozhodl ředitel VZP ČR tak, že rozhodnut zrušil a věc vrtil orgnu prvnho stupně k novmu projednn a rozhodnut. Ředitel VZP ČR orgnu prvnho stupně uložil, aby provedl doplňujc šetřen, zda nejsou splněny podmnky pro zařazen pan O. K. do systmu veřejnho zdravotnho pojištěn.
10. Dne 13. ledna 2014 vydal sprvn orgn prvnho stupně nov rozhodnut (č. j. VZP-14-00578036-S877), kterm opět dospěl k zvěru, že čast pan O. K. na veřejnm zdravotnm pojištěn skončila ke dni 31. ledna 2013. O odvoln žadatelky proti v pořad druhmu rozhodnut orgnu prvnho stupně rozhodl ředitel VZP ČR rozhodnutm ze dne 24. června 2014 č. j. VZP-14-01417998-D981 tak, že je podle 90 odst. 5 zkona č. 500/2004 Sb., sprvn řd, zamtl a napaden rozhodnut potvrdil.
11. Žalobou ze dne 16. zř 2014 se žalobkyně pan O. K. u Městskho soudu v Praze v řzen ve sprvnm soudnictv pod sp. zn. 10 Ad 18/2014 domhala zrušen vše uvedenho rozhodnut ředitele VZP ČR ze dne 24. června 2014 č. j. VZP-14-01417998-D981. Namtala v n předevšm, že jej vyloučen ze systmu veřejnho zdravotnho pojištěn je v rozporu s stavnm pořdkem a mezinrodnmi zvazky Česk republiky.
12. Městsk soud v Praze se s tmto nzorem žalobkyně o protistavnosti aplikovan zkonn pravy ztotožnil, řzen přerušil a obrtil se na stavn soud s nvrhem na zrušen napadench ustanoven.
13. V odůvodněn svho nvrhu Městsk soud v Praze zopakoval, že se žalobkyně ocitla v situaci, kdy několik let platila pojistn na veřejn zdravotn pojištěn, a v momentě, kdy hrozila pojistn udlost (tj. potřeba zdravotn pče spojen s porodem), j bylo pojištěn ukončeno. Žalobkyně přitom podle navrhovatele neměla ždnou možnost, jak doshnout toho, aby j byla čast na veřejnm zdravotnm pojištěn zachovna. Nen j možn klst k tži skutečnost, že nebyla nadle zaměstnna, neboť jej pracovn poměr skončil za situace, kdy byla v důsledku rizikovho těhotenstv prceneschopn. Za tto situace pro ni bylo takřka nemožn najt zaměstnavatele, kter by s n ve vysokm stupni těhotenstv uzavřel pracovn poměr. Stejně tak sjednn komerčnho zdravotnho pojištěn bylo v jejm přpadě prakticky vyloučeno. Zroveň po n nebylo možn rozumně požadovat, aby se vrtila do svho domovskho sttu, i kdyby j to jej zdravotn stav umožňoval. Žalobkyně tak podle slov Městskho soudu v Praze učinila jedin, co pro dosažen časti na veřejnm zdravotnm pojištěn mohla udělat, tedy podala ždost o povolen k trvalmu pobytu. Ta byla sice vyřzena kladně, ale až pot, co žalobkyně porodila, a musela si tedy zdravotn pči spojenou s porodem hradit sama.
14. Městsk soud v Praze m za to, že shora popsan situace nut těhotnou ženu, aby porod neabsolvovala v porodnici, nbrž aby se vystavila rizikům domcho porodu. V tto souvislosti poukazuje na to, že stt (prostřednictvm Ministerstva zdravotnictv) proti domcm porodům důrazně vystupuje a považuje je za ohrožen života a zdrav matky i novorozenho dtěte.
15. Přpad žalobkyně podle Městskho soudu v Praze nepředstavuje ojedinělou vjimku, ale jde o systmov nedostatek definice okruhu osob, kter jsou veřejnho zdravotnho pojištěn častny. Stejn situace přitom bude dopadat nejen na přpady těhotnch žen-cizinek, ale může se tkat napřklad tž cizinců, kteř utrp v Česk republice raz vyžadujc dlouhodobějš nutnost zdravotn pče, přičemž jim povolen k zaměstnn vyprš v době jejich pracovn neschopnosti.
16. Napaden ustanoven zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn jsou podle Městskho soudu v Praze rozporn s člnkem 32 odst. 1, člnkem 1 a člnkem 3 odst. 1 Listiny, neboť ve svm důsledku bezdůvodně vedou k diskriminaci cizinců v jejich možnosti hrady zdravotn pče ze systmu veřejnho zdravotnho pojištěn. Nikoliv vjimečn skupina osob je totiž povinna platit pojistn na veřejn zdravotn pojištěn, aniž by ve skutečnosti tyto osoby mohly prostředky, kter do veřejnho zdravotnho pojištěn takto plynou, relně v přpadě potřeby čerpat. Možnost čerpn prostředků z veřejnho zdravotnho pojištěn zvis podle nzoru Městskho soudu v Praze na okolnostech, kter jsou do značn mry nahodil. Tm je podle něj popřena solidrnost systmu veřejnho zdravotnho pojištěn.
17. Městsk soud v Praze si je vědom, že okamžit zrušen 2 a 3 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn by vneslo do systmu veřejnho zdravotnho pojištěn chaos. Tomuto riziku lze podle jeho nzoru čelit tm, že stavn soud odlož vykonatelnost svho nlezu, čmž by zkonodrci ponechal prostor k přijet nov pravy, kter shora popsanmi nedostatky trpět nebude, kter však tak neotevře čast na veřejnm zdravotnm pojištěn cizincům, kteř by chtěli česk zdravotn systm pouze čelově využt.
IV.
Shrnut nvrhu Obvodnho soudu pro Prahu 6
18. Obvodn soud podal nvrh v souvislosti s řzenm vedenm u něj pod sp. zn. 53 C 20/2012 ve věci žalobce - stavu pro pči o matku a dtě, se sdlem v Praze 4, přspěvkov organizace, proti žalovan O. B. o zaplacen čstky 682 158 Kč s přslušenstvm. V žalobě se jmenovan přspěvkov organizace domhala po žalovan zaplacen ceny za lkařskou pči poskytnutou jejmu synovi D. B. v době od jeho narozen do skončen hospitalizace; smlouvu o poskytnut zdravotn pče uzavřel žalobce se žalovanou.
19. Jak vyplv z odůvodněn nvrhu a z předmětnho soudnho spisu, žalovan O. B. je ukrajinskou sttn občankou, kter v době narozen a hospitalizace svho syna pobvala na zem Česk republiky na zkladě platnho povolen k dlouhodobmu pobytu. Z titulu svho pracovnho poměru byla častna systmu veřejnho zdravotnho pojištěn dle 2 odst. 1 psm. b) zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn, a to od 1. řjna 2007 do 30. dubna 2008, kdy ji jej zaměstnavatel odhlsil jako poplatnka pojistnho na veřejn zdravotn pojištěn.
20. Z důvodů zjištěnch zdravotnch komplikac v terminln fzi těhotenstv byla žalovan převezena do stavu pro pči o matku a dtě, kde v situaci hrozcho mrt jejho dtěte podepsala smlouvu o poskytnut zdravotn pče (nutno doplnit, že mělo jt již o pt těhotenstv žalovan, kter dle svch slov "čtyřikrt předtm o dtě přišla, ve třetm a čtvrtm přpadě porodila mrtv novorozeně"). Hospitalizace nezletilho D. B. proběhla zdrně, avšak v době jejho trvn nebyl on sm časten veřejnho zdravotnho pojištěn a ždn z komerčnch zdravotnch pojišťoven neměla povinnost pojistit jeho lčebn vlohy. Žalujc přspěvkov organizaci tak vznikly nklady ve vši 682 158 Kč, kter nyn vymh po matce dtěte, kter se ve smlouvě o poskytnut zdravotn pče uzavřen s žalobcem zavzala uhradit nklady na zdravotn pči o sv dtě.
21. Obvodn soud m za to, že shora popsan situace svědč o protistavnosti napadench zkonnch ustanoven. Zdůrazňuje, že se žalovan v době narozen svho dtěte častnila jako poplatnk systmu veřejnho zdravotnho pojištěn v situaci, kdy leglně pobvala na zem Česk republiky. Navzdory tomu se jej dtě narozen v Česk republice častnkem veřejnho zdravotnho pojištěn nestalo, a to na rozdl od dět občanů Česk republiky, kter se stvaj častnky veřejnho zdravotnho pojištěn z titulu jejich sttnho občanstv a nabyt trvalho pobytu narozenm dle ustanoven 2 odst. 1 psm. a) a 3 odst. 1 psm. a) zkona č. 48/1997 Sb., o veřejnm zdravotnm pojištěn a o změně a doplněn některch souvisejcch zkonů, ve spojen s ustanovenm 10 odst. 3 věty prvn zkona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodnch čslech a o změně některch zkonů (zkon o evidenci obyvatel), ve zněn pozdějšch předpisů. Podle jmenovanho soudu nejde o ojediněl problm. Jak obvodn soud dodv, neexistuje přitom zkonn povinnost komerčnch zdravotnch pojišťoven uzavřt smlouvu o pojištěn lčebnch vloh nově narozench dět, vyžadujcch během porodu a po něm neodkladnou zdravotn pči.
22. Ve věci projednvan obvodnm soudem došlo k tomu, že žalovan a dalš členov jej rodiny (žalovan žije ve společn domcnosti se svm dlouhodobě nezaměstnanm manželem a dle s novorozenm synem, s bratrem a se švagrovou, přičemž na jejm bratrovi a švagrov je domcnost čstečně finančně zvisl), aniž by rodinn přslušnci porušili jakkoliv zkonn ustanoven, se ocitaj bez svho zaviněn v tživ majetkov situaci, neboť se stali dlužnky velmi vysok čstky představujc cenu za zdravotn pči, kter by jinak u pojištěnce byla hrazena ze solidrnho systmu veřejnho zdravotnho pojištěn. Smysl tohoto systmu je tedy v danm přpadě zcela popřen.
23. Zvěrem obvodn soud dodv, že prvě absence veřejnho zdravotnho pojištěn na straně nezletilho D. B. vyvolala nutnost uzavřen smlouvy o poskytnut zdravotn pče, od nž odvj žalujc přspěvkov organizace svou žalobu. V přpadě vymezen okruhu pojištěnch osob způsobem stavně konformnm by nklady na zdravotn pči o nezletilho byly uhrazeny přslušnou zdravotn pojišťovnou a uveden smlouva a tm i předmět sporu by neexistovaly. Použit napadench prvnch norem je podle soudu jednm z předpokladů zvěru o pasivn legitimaci žalovan O. B.
V.
Vyjdřen častnků řzen
24. Ve smyslu 42 odst. 4 a 69 zkona o stavnm soudu zaslal stavn soud nvrh na zahjen řzen Poslaneck sněmovně Parlamentu Česk republiky, Sentu Parlamentu Česk republiky, vldě Česk republiky a veřejn ochrnkyni prv.
V.1
Vyjdřen Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky
25. Poslaneck sněmovna se ve svm vyjdřen v souladu se zavedenou prax omezila na popis průběhu legislativnho procesu, kter vedl k přijet zkona č. 48/1997 Sb., o veřejnm zdravotnm pojištěn a o změně a doplněn některch souvisejcch zkonů, a konstatovala, že nvrh zkona před svm vyhlšenm prošel stavně předepsanm postupem, že s nm vyslovily souhlas obě komory Parlamentu, byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a řdně vyhlšen. Je na stavnm soudu, aby posoudil otzku protistavnosti napadench ustanoven.
V.2
Vyjdřen Sentu Parlamentu Česk republiky
26. Sent ve vyjdřen uvedl, že zněn napadenho ustanoven 2 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn je vsledkem změn provedench zkonem č. 220/2000 Sb., o změnch některch zkonů v souvislosti s přijetm zkona o majetku Česk republiky a jejm vystupovn v prvnch vztazch, zkonem č. 424/2003 Sb., kterm se měn zkon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provděn socilnho zabezpečen, ve zněn pozdějšch předpisů, a někter dalš zkony, zkonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejnch rozpočtů, a zkonem č. 1/2012 Sb., kterm se měn zkon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve zněn pozdějšch předpisů, a dalš souvisejc zkony. Zněn ustanoven 3 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn je vsledkem legislativnho procesu, kter vystil přijetm zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn. Sent podrobně popsal legislativn proceduru, kter předchzela přijet uvedench norem, a ponechal na stavnm soudu, aby nvrh na zrušen napadench zkonnch ustanoven posoudil a ve věci rozhodl.
V.3
Vyjdřen vldy Česk republiky
27. Vlda Česk republiky přijala dne 16. března 2015 usnesen čslo 195, kterm schvlila svůj vstup do řzen před stavnm soudem a zroveň uložila ministrovi pro lidsk prva, rovn přležitosti a legislativu, aby společně s ministrem zdravotnictv vypracoval vyjdřen vldy k předmětnmu nvrhu.
28. Vlda v prv řadě vyslovila sv pochybnosti o aktivn legitimaci navrhovatele, jakož i pochybnosti o obecnm naplněn předpokladů meritornho projednn věci. V tomto smyslu uvedla, že Městsk soud v Praze v jm projednvan věci zcela rezignoval na svou povinnost interpretovat a aplikovat prvn předpisy stavně konformnm způsobem, resp. na svou povinnost posoudit všechny okolnosti posuzovanho přpadu. Vlda je toho nzoru, že pokud zaměstnavatel žalobkyni v době jejho těhotenstv odmtl prodloužit pracovn smlouvu, vykazuje takov postup znaky porušen zkazu diskriminace, a žalobkyně se proto měla před soudem domhat toho, aby bylo upuštěno od takovto diskriminace a aby byly odstraněny nsledky diskriminačnho zsahu ve smyslu 10 odst. 1 zkona č. 198/2009 Sb., o rovnm zachzen a o prvnch prostředcch ochrany před diskriminac a o změně některch zkonů (antidiskriminačn zkon). Žalobkyni napaden rozhodnut VZP ČR je podle nzoru vldy pouze nsledkem diskriminačnho zsahu, nikoliv jeho přčinou.
29. Vlda m za to, že přinejmenšm ve vztahu k navrhovanmu zrušen ustanoven 2 a 3 odst. 1 a odst. 2 psm. a) a c) zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn nen Městsk soud v Praze aktivně legitimovn k podn nvrhu, a nvrh byl proto podn někm zjevně neoprvněnm ve smyslu 43 odst. 1 psm. c) zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 77/1998 Sb. Vlda odkzala na zvěry stavnho soudu vysloven např. v usnesen ze dne 23. řjna 2000 sp. zn. Pl. S 39/2000 (U 39/20 SbNU 353) nebo v nlezu ze dne 28. nora 2006 sp. zn. Pl. S 20/05 (N 47/40 SbNU 389; 252/2006 Sb.), podle nichž je podmnka nvrhovho oprvněn soudu splněna jen tehdy, jde-li o zkon, resp. jeho jednotliv ustanoven, jehož aplikace m bt bezprostředn, přpadně je nezbytn jeho nevyhnuteln aplikace, a nikoliv jen hypotetick použit.
30. Vlda dle konstatovala, že napaden prvn prava představuje zkonnou pravu přijatou v řdnm legislativnm procesu, kter je zcela v souladu s člnkem 4 odst. 2 Listiny. Jde o legitimn zkonnou regulaci, kter reaguje na nutnost pravy osobnho rozsahu veřejnho zdravotnho pojištěn, v nž vlda nespatřuje porušen zkazu diskriminace ani porušen stavn ochrany rodičovstv či zaručenho prva na zvlštn pči o ženu v těhotenstv. Vlda se domnv, že napaden prvn prava nevede k diskriminaci cizinců v jejich přstupu k možnosti hrady zdravotn pče, protože umožňuje čast na zdravotnm pojištěn i osobm, kter nejsou občany Česk republiky za podmnky vkonu zaměstnn, resp. zskn trvalho pobytu. Podmnky, kter pro čast na veřejnm zdravotnm pojištěn stanov, jsou věcn a představuj realizaci člnku 41 Listiny, jenž stanov možnost domhat se vše uvedench prv pouze v mezch provděcch zkonů.
31. Tvrzen navrhovatele stran toho, že po žalobkyni nelze rozumně požadovat, aby se vrtila do svho domovskho sttu, vlda odmt. Konstatuje totiž, že česk prvn předpisy vyžaduj jako jeden z předpokladů pro možnost pobytu cizince na zem Česk republiky, aby měl zajištěnu hradu přpadnch zdravotnch služeb. Pokud takovou podmnku cizinec nesplňuje, lze ždat o jeho nvrat do jeho domovskho sttu. I v přpadě, kdy těhotn žena nen častna na veřejnm zdravotnm pojištěn, garantuj j česk prvn předpisy zajištěn nležit zdravotn pče, neboť j poskytovatel zdravotnch služeb nemůže odmtnout poskytnut neodkladn pče ve smyslu 5 odst. 1 psm. a) zkona č. 372/2011 Sb., o zdravotnch službch a podmnkch jejich poskytovn (zkon o zdravotnch službch). Otzka hrady těchto služeb je v takov situaci mezi poskytovatelem a pacientem až otzkou sekundrn.
32. Vlda je přesvědčena, že pln zrušen napaden prvn pravy by znamenalo hrozbu kolapsu systmu veřejnho zdravotnho pojištěn; zrušen samotnho ustanoven 3 odst. 2 psm. b) zkona č. 48/1997 Sb., o veřejnm zdravotnm pojištěn a o změně a doplněn některch souvisejcch zkonů, by zrušilo možnost zniku veřejnho pojištěn u osob pojištěnch na zkladě zaměstnn. Vlda z vše uvedench důvodů navrhla, aby stavn soud nvrh odmtl nebo zamtl.
V.4
Vyjdřen veřejn ochrankyně prv
33. Veřejn ochrnkyně prv (dle tak "ochrnkyně") vstoupila do řzen jako vedlejš častnk dne 23. nora 2015; jej vyjdřen bylo stavnmu soudu doručeno dne 17. dubna 2015. Ochrnkyně konstatovala, že přpad považuje za jeden ze zsadnch problmů současn prvn pravy socilnho zabezpečen v oblasti přstupu některch kategori cizinců v Česk republice ke zdravotn pči, přičemž zdůraznila, že o řešen tohoto problmu usiluje už několik let.
34. Popsala současnou prvn pravu rozsahu veřejnho zdravotnho pojištěn v Česk republice a jeho dostupnosti pro cizince ze zem mimo Evropskou unii (dle tž jen "EU"). Zdůraznila, že několika destkm tisc cizinců, kteř v Česk republice dlouhodobě pobvaj, avšak nesplňuj podmnky zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn, zkon o pobytu cizinců ukld povinnost sjednat si zdravotn pojištěn u někter z komerčnch pojišťoven. Systm komerčnho zdravotnho pojištěn přitom podle n dlouhodobě nen schopen plnit svůj čel. Pojistn podmnky komerčnch pojišťoven totiž obsahuj velk množstv problematickch prvků (vluky z pojistnho kryt, čekac doby pro možnost čerpn pojistnho plněn, limity vše pojistnho plněn apod.); pojišťovny navc nemaj zkonnou povinnost uzavřt pojistnou smlouvu, takže řada z pojistnho hlediska "nelukrativnch" cizinců nem šanci komerčn zdravotn pojištěn vůbec zskat. Dluhy za poskytnutou zdravotn pči, kter takto vznikaj, jdou často na vrub jednotlivch poskytovatelů zdravotnch služeb, což ve svm důsledku nepřmo zatěžuje cel zdravotn systm. Ochrnkyně upozornila na to, že stvajc pravu opakovaně kritizuj kontroln orgny mezinrodnch lidskoprvnch mluv a otevřen systmu veřejnho zdravotnho pojištěn vyloučenm kategorim dlouhodobě pobvajcch cizinců požaduje tž Rada vldy pro lidsk prva, Česk lkařsk komora, někter nevldn neziskov organizace, Svaz pacientů Česk republiky i čst nemocnic.
35. K přpadu, z něhož vzešel projednvan nvrh, ochrnkyně uvedla, že se žalobkyně fakticky dostala do situace, kdy byla omezena jej svobodn volba okolnost porodu. Pokud by si i přes vrazn finančn nklady mohla dovolit sjednat speciln pojistn program, nabzen v t době některou z komerčnch zdravotnch pojišťoven, nen ani tak jist, že by s n pojišťovna pojistnou smlouvu uzavřela s ohledem na jej rizikov těhotenstv. Žalobkyně tak byla odkzna na domc porod nebo na vlastn hradu všech lčebnch zkroků spojench s porodem. Nklady na porodn a poporodn zdravotn pči přitom dosahuj minimln vše několika tisců korun, v přpadě zdravotnch komplikac matky či dtěte se pak mohou pohybovat v řdech statisců korun.
36. Ochrnkyně je přesvědčena, že vyloučenm žalobkyně z veřejnho zdravotnho pojištěn bylo porušeno jej prvo na ochranu soukromho a rodinnho života ve smyslu člnku 10 odst. 2 Listiny a člnku 8 mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod (dle tž jen "mluva"). Připomněla, že podle judikatury Evropskho soudu pro lidsk prva spad pod pojem prva na rodinn život rovněž rozhodnut stt se rodičem, jakož i prvo zvolit si, za jakch okolnost se tak stane. Zsah do prva dle člnku 8 mluvy představuje již samotn existence zkonnho ustanoven, kter automaticky vylučuje širok spektrum cizinců z veřejnho zdravotnho pojištěn. U některch kategori cizinců přitom dopad takov prvn pravy nen ani přiměřen, a to zejmna u těch, kteř dlouhodobě přispvaj do systmu veřejnho zdravotnho pojištěn, u rodinnch přslušnků pracujcch cizinců či obecně u cizinců, kteř dlouhodobě pobvaj na zem Česk republiky na zkladě přslušnho povolen k pobytu. Za čelem dosažen legitimnho cle sledovanho zkonnou pravou může bt u těchto kategori cizinců stanovena přiměřen lhůta v řdech měsců, po jejmž uplynut by se stah častnky systmu veřejnho zdravotnho pojištěn, čemuž odpovd i prava v jinch členskch sttech EU.
37. Ochrnkyně upozornila na zvlštn pči a ochranu, kter jsou garantovny těhotnm ženm člnkem 32 odst. 2 Listiny, jakož i řadou ustanoven mezinrodnch lidskoprvnch smluv. Tato ochrana byla podle jejho nzoru žalobkyni odepřena. Ochrnkyně dle zdůraznila, že nastaven systmu veřejnho zdravotnho pojištěn dopad negativně nejen na žalobkyni samotnou, ale tak na jej dtě, kter rovněž fakticky nemohlo bt pojištěno u komerčn zdravotn pojišťovny. V tto souvislosti ochrnkyně poukzala na zvazky plynouc Česk republice z mluvy o prvech dtěte.
38. Kromě vše uvedenho m ochrnkyně za to, že současn prvn prava přstupu cizinců do systmu veřejnho zdravotnho pojištěn představuje porušen zkazu diskriminace, jenž je garantovn člnkem 1 a člnkem 3 odst. 1 Listiny a kter je dle upraven řadou mezinrodnch lidskoprvnch mluv, jakož i na rovni prva EU.
39. Konkrtně se ochrnkyně domnv, že ustanoven 2 odst. 1 psm. a) zkona č. 48/1997 Sb., o veřejnm zdravotnm pojištěn a o změně a doplněn některch souvisejcch zkonů, zakld přmou diskriminaci na zkladě sttn přslušnosti. Podmnka trvalho pobytu jako předpokladu pro vstup do systmu veřejnho zdravotnho pojištěn, zakotven v citovanm ustanoven, podle jejho nzoru nen neutrln, neboť se vslovně vztahuje k určitmu typu pobytu na zem a mř na vyloučen čsti cizch sttnch přslušnků z rozsahu veřejnho zdravotnho pojištěn. Kritrium trvalho pobytu je přitom bezprostředně spjato s diskriminačnm důvodem "sttn přslušnosti" neboť v přpadě cizinců jde o jeden z druhů povolen k pobytu na zem Česk republiky, kter je možno zskat, až na nepatrn vjimky, nejdřve po pěti letech předchozho nepřetržitho přechodnho pobytu na zem. Jak veřejn ochrnkyně prv uvedla, pro občany členskch sttů EU, jejich rodinn přslušnky a cizince z třetch zem, kteř maj pobyt v jinm členskm sttě EU, přitom plat zvhodněn režim vyplvajc ze smluvnch zvazků v rmci EU.
40. Podmnka časti na veřejnm zdravotnm pojištěn ve smyslu 2 odst. 1 psm. b) zkona č. 48/1997 Sb., o veřejnm zdravotnm pojištěn a o změně a doplněn některch souvisejcch zkonů, ve zněn zkona č. 261/2007 Sb., podle ochrnkyně zakld průsečkovou diskriminaci na zkladě sttn přslušnosti a pohlav. Ochrnkyně m za to, že vyloučen žalobkyně O. K. ze systmu zdravotnho pojištěn je v přmm rozporu s člnkem 1 ve spojen s člnkem 12 mluvy o odstraněn všech forem diskriminace žen. Napaden ustanoven jsou podle n navc rozporn s ustanovenmi Mezinrodnho paktu o hospodřskch, socilnch a kulturnch prvech, což bylo kritizovno tak Vborem OSN pro hospodřsk, sociln a kulturn prva.
41. Nepřzniv postaven v intencch posouzen diskriminačnho dopadu napadench ustanoven podle ochrnkyně spočv v samotnm paušlnm nezahrnut cizinců do systmu veřejnho zdravotnho pojištěn a v důsledcch s tm souvisejcch. Jak ochrnkyně vysvětluje, prava obsažen v zkoně o veřejnm zdravotnm pojištěn je problematick proto, že nerozlišuje mezi cizinci ve srovnatelnm postaven s občany Česk republiky a cizinci, kteř s nimi ve srovnatelnm postaven nejsou. Nepřzniv dopady na skupinu cizinců ve srovnatelnm postaven přitom maj prvky přm diskriminace. Ochrnkyně zdůrazňuje, že je-li srovnvno postaven zaměstnanho cizince a zaměstnanho občana Česk republiky, lze nepřzniv zachzen spatřovat ve skutečnosti, že se ztrtou zaměstnn přichz i automatick vyloučen ze systmu veřejnho zdravotnho pojištěn, a to bez ohledu na dlku přechodnho pobytu a bez ohledu na dobu, po kterou cizinec do pojistnho systmu přispval. Nezaměstnan cizinec je pak ve srovnn s nezaměstnanm občanem ve vrazně mně přzniv situaci, protože je automaticky mimo systm veřejnho zdravotnho pojištěn a je odkzn pouze na komerčn zdravotn pojištěn.
42. Jde-li o průsečkovou diskriminaci na zkladě sttn přslušnosti a pohlav, ochrnkyně m za to, že 2 odst. 1 psm. b) ve spojen s 3 odst. 1 psm. b) zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn představuje přmou diskriminaci žen-migrantek oproti mužům-migrantům, neboť pro zaměstnanou ženu-migrantku znamen těhotenstv a mateřstv ve svm důsledku vyloučen ze systmu veřejnho zdravotnho pojištěn, zatmco pro zaměstnanho migranta neznamen narozen dtěte ždn zhoršen jeho stavu. Ochrnkyně dle uvd, že rozlišovn na zkladě sttn přslušnosti i na zkladě pohlav patř mezi podezřel důvody diskriminace, u nichž je vrazně omezena volnost sttu co do možnost legitimnho a ospravedlnitelnho rozlišovn. Ačkoliv sledovan cl napaden prvn pravy považuje ochrnkyně za legitimn, je přesvědčena, že s ohledem na intenzitu zsahu zvolen řešen nen ani přiměřen, ani nezbytn.
43. Ochrnkyně nadto poukazuje na rozpor mezi 3 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn a člnkem 4 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o socilnm zabezpečen (č. 29/2003 Sb. m. s.). Tato smlouva sice prvo na čast na veřejnm zdravotnm pojištěn explicitně nezakotvuje, avšak ve svm člnku 4 stanov, že osoby, na kter se smlouva vztahuje, jsou při použvn prvnch předpisů (tkajcch se odvětv socilnho zabezpečen) každ ze smluvnch stran postaveny naroveň vlastnm občanům, nen-li smlouvou stanoveno jinak.
44. Stvajc prava 2 a 3 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn je podle ochrnkyně v jednoznačnm rozporu s člnkem 12 směrnice Evropskho parlamentu a Rady (ES) č. 2011/98 ze dne 13. prosince 2011 o jednotnm postupu vyřizovn ždost o jednotn povolen k pobytu a prci na zem členskho sttu pro sttn přslušnky třetch zem a o společnm souboru prv pracovnků ze třetch zem oprvněně pobvajcch v některm členskm sttě.
45. Zvěrem ochrnkyně konstatovala, že se ztotožňuje s nvrhem Městskho soudu v Praze na zrušen napadench ustanoven, a navrhla, aby stavn soud nvrhu vyhověl.
VI.
Sdělen Všeobecn zdravotn pojišťovny Česk republiky
46. VZP ČR zaslala stavnmu soudu nevyždan vyjdřen ze dne 24. července 2015, v němž zevrubně odůvodnila, proč dle jejho nzoru současn prvn prava časti na veřejnm zdravotnm pojištěn nen v rozporu s stavnm pořdkem. stavnmu soudu navrhla zamtnout nvrh na zrušen předmětnch zkonnch ustanoven.
47. Veřejn zdravotn pojištěn je koncipovno jako všeobecn a povinn pojištěn se zrukou realizace, kter vznik ze zkona na zkladě splněn obecnch podmnek bez ohledu na vůli pojištěnce či zdravotn pojišťovny. Funguje na principu průběžnho financovn, kdy se přspěvek okamžitě rozděl a vyplat za věcn plněn dle okamžitch potřeb pojištěnců. Pojištěnec m přitom prvo čerpat prostředky z veřejnho zdravotnho pojištěn pouze po dobu, kdy je na něm časten. Jelikož tato čast vznik přmo ze zkona, zdravotn pojišťovna nem možnost ukončit zdravotn pojištěn pojištěnci, kter splňuje zkonn podmnky, a to ani v přpadě neplněn jeho zkonn povinnosti odvdět pojistn.
48. VZP ČR upozornila na to, že napaden prvn prava nestoj v prvnm řdu samostatně, nbrž je nutno na ni nahlžet v kontextu ostatnch prvnch předpisů. V tto souvislosti poukzala na evropskou legislativu vztahujc se na oblast socilnho zabezpečen, dle na ustanoven zkona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "zkon o azylu") a zkona o pobytu cizinců, kter rozšiřuj osobn rozsah veřejnho zdravotnho pojištěn.
49. Je nutn striktně rozlišovat mezi prvem pacienta na zdravotn pči a prvem pacienta na zdravotn pči hrazenou z prostředků veřejnho zdravotnho pojištěn. Prvo žalobkyně na poskytovn zdravotnch služeb ve smyslu zkona o zdravotnch službch nebylo v danm přpadě nijak porušeno. Zkon o zdravotnch službch totiž nerozlišuje mezi pacienty, kterm je hrazena pče z prostředků veřejnho zdravotnho pojištěn, a mezi samopltci. Ačkoliv poskytovatel zdravotnch služeb může podle 48 odst. 1 psm. c) zkona o zdravotnch službch odmtnout pacienta, kter nen pojištěncem zdravotn pojišťovny, s nž nem poskytovatel uzavřenou smlouvu, nemůže tak dle 48 odst. 3 citovanho zkona o zdravotnch službch učinit v přpadě, jde-li o porod nebo o pacienta, ktermu je třeba poskytnout neodkladnou pči z důvodu zdravotnho stavu bezprostředně ohrožujcho jeho život nebo vžně ohrožujcho jeho zdrav. Proto je nutno odmtnout tvrzen žalobkyně, že jej nečast na veřejnm zdravotnm pojištěn může vst k poskytnut horš pče a ke znevhodněn vůči ostatnm ženm. V danm přpadě totiž nebylo žalobkyni brněno v přstupu ke zdravotn pči, pouze j tato pče nemohla bt uhrazena z veřejnho zdravotnho pojištěn.
50. Žalobkyně nepřestala bt jej pojištěnkou v důsledku svho zdravotnho stavu, nbrž v důsledku neprodloužen pracovn smlouvy zaměstnavatelem, což nemůže jt k tži zdravotn pojišťovny ani systmu veřejnho zdravotnho pojištěn jako takovho. V tomto smyslu VZP ČR uvd, že do uveden situace by se žalobkyně nedostala, pokud by se svm zaměstnavatelem uzavřela smlouvu na dobu neurčitou. S podmnkami časti na veřejnm zdravotnm pojištěn přitom měla bt od počtku seznmena, stejně jako všechny osoby podlhajc českm prvnm předpisům.
51. K stavnm garancm člnku 31 Listiny VZP ČR uvd, že prvo na zdravotn pči a ochranu zdrav patř mezi hospodřsk, sociln a kulturn prva, kter jsou konkretizovna vslovně až přslušnm zkonem, a teprve na jeho zkladě je možn se jich domhat. Nositeli prva na bezplatnou zdravotn pči jsou v souladu s člnkem 42 Listiny pouze sttn občan, kterm je zajištěn vyšš standard ochrany prv než ostatnm osobm. To je dno zejmna tm, že veřejn prostředky k poskytovn zdravotn pče nejsou neomezen, přičemž primrnm čelem každho sttu je pče o sv vlastn občany. Osobn i věcn omezen časti na veřejnm zdravotnm pojištěn pramen mimo jin prvě z potřeby zajistit ekonomick fungovn systmu a jako takov je z stavněprvnho hlediska legitimn.
52. Jde-li o tvrzen porušen člnku 32 odst. 2 Listiny, VZP ČR m za to, že toto sociln prvo nen přmo aplikovateln a nijak z něj nevyplv povinnost zkonodrce automaticky zařadit těhotn ženy do systmu veřejnho zdravotnho pojištěn. I kdyby však byla napaden prvn prava rozporn s uvedenm člnkem Listiny, mus bt v rmci stavněprvnho přezkumu podrobena testu racionality.
53. VZP ČR je konečně přesvědčena o tom, že napaden zkonn ustanoven obstoj i z hlediska zkazu diskriminace, neboť od všech subjektů požaduj splněn shodnch podmnek ve vztahu ke vzniku, trvn nebo zniku časti na veřejnm zdravotnm pojištěn. Ve zbytku svho stanoviska VZP ČR dle vysvětlila, proč podle n napaden prvn prava nen v rozporu s Evropskou sociln chartou, mluvou na ochranu lidskch prv a důstojnosti lidsk bytosti v souvislosti s aplikac biologie a medicny: mluvou o lidskch prvech a biomedicně, Mezinrodnm paktem o hospodřskch, socilnch a kulturnch prvech ani Mezinrodn mluvou o odstraněn všech forem rasov diskriminace.
VII.
Stanovisko Česk asociace pojišťoven
54. stavn soud si v souladu s 42 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 77/1998 Sb., vyždal tž vyjdřen Česk asociace pojišťoven (dle jen "ČAP") k podanm nvrhům, a to zejmna z důvodu objasněn současn praxe pojišťoven při uzavrn smluvnho zdravotnho pojištěn ve vztahu k těhotnm ženm-cizinkm a novorozenm dětem-cizincům, specifikace dostupnosti sjednn smluvnho zdravotnho pojištěn pro tyto skupiny osob, jakož i vymezen podmnek a limitů pojistnch plněn, kter z veřejnch obchodnch podmnek pojišťoven a pojistnch smluv plynou.
55. ČAP je přesvědčena o tom, že v posuzovanch přpadech nedošlo k porušen prva na ochranu zdrav ve smyslu čl. 31 věty prv Listiny a že přpady, z nichž vyvstaly oba nvrhy obecnch soudů, nejsou ukzkou systmovho nedostatku, neboť ani jedna z žen nevyužila možnosti uzavřen komerčnho zdravotnho pojištěn cizinců, jež lze sjednat i v průběhu těhotenstv. ČAP poukzala na specifika předmětu činnosti pojišťoven, jež spočvaj v přebrn pojistnch rizik na zkladě uzavřench pojistnch smluv a poskytovn pojistnho plněn na zkladě takovch smluv. K tomu, aby bylo ze strany pojišťovny možn přenos pojistnho rizika realizovat, mus bt pojistn riziko, tedy mra pravděpodobnosti vzniku pojistn udlosti vyvolan pojistnm nebezpečm, měřiteln a penězi oceniteln. Tvrzen Městskho soudu v Praze, že situaci v dan věci nebylo možn řešit sjednnm komerčnho zdravotnho pojištěn cizinců, považuje ČAP za zavdějc, přičemž zdůrazňuje, že prvn povinnosti pojišťoven jsou dny nejen tuzemskm, ale i unijnm prvem a neumožňuj, aby nklady souvisejc s těhotenstvm a mateřstvm vedly k rozdlům ve vši pojistnho, respektive pojistnho plněn. ČAP zdůraznila, že problematika zdravotnho pojištěn cizinců je upravena zkonem o pobytu cizinců. V přpadě ždosti o vzum k pobytu nad 90 dnů, je-li o něj ždno na zem Česk republiky, nebo o prodloužen doby pobytu na zem Česk republiky přitom plat, že pojištěn mus bt sjednno v rozsahu tzv. komplexn zdravotn pče. Tomuto rozsahu zdravotnho pojištěn podle ČAP odpovd pojistn produkt označovan nejčastěji jako "komplexn zdravotn pojištěn cizinců", přičemž tyto pojistn podmnky byly v minulosti revidovny jak Českou nrodn bankou, tak Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zdravotnictv. Na pojistnm trhu v Česk republice v současn době existuje nabdka pojistnch produktů kryjcch obdobnou zdravotn pči jako veřejn zdravotn pojištěn, zroveň však pro cizince existuje i nabdka, kter jde nad rozsah pče hrazen z veřejnho zdravotnho pojištěn. Co se tče pojištěn žen-cizinek v těhotenstv, ČAP uvedla, že pojišťovny nabzej i možnost připojištěn zdravotn pče o novorozence, kter lze uzavřt i v průběhu těhotenstv. Ženy-cizinky maj možnost uzavřt si adekvtn soukrom pojištěn, a to i za předpokladu, že jsou již těhotn. V přpadě, že je toto pojištěn platně uzavřeno, je hrazena i zdravotn pče o novorozence. Zvěrem ČAP konstatovala, že soukrom zdravotn pojištěn (resp. nabdka produktů tohoto typu pojištěn) je dostatečn a dostupn pro všechny povinn osoby, těhotn ženy a novorozen děti nevyjmaje, a to minimlně v zkonem stanovenm rozsahu.
VIII.
stn jednn
56. stavn soud dospěl k zvěru, že od stnho jednn nelze očekvat dalš objasněn věci, a proto v souladu 44 zkona o stavnm soudu rozhodl ve věci bez jeho nařzen.
IX.
Podmnky meritornho posouzen nvrhu
57. stavn soud dospěl k zvěru, že je přslušn k projednn nvrhu na zrušen napadench zkonnch ustanoven a že nvrhy Městskho soudu v Praze i Obvodnho soudu pro Prahu 6 splňuj všechny zkonem stanoven podmnky řzen. K podn nvrhu na zrušen zkona nebo jeho jednotlivch ustanoven je totiž obecn soud oprvněn v souvislosti se svou rozhodovac činnost ( 64 odst. 3 zkona o stavnm soudu), dojde-li k zvěru, že zkon, jehož m bt při řešen věci použito, je v rozporu s stavnm pořdkem (člnek 95 odst. 2 stavy). Tzv. konkrtn kontrola norem, kter je na stavn rovni zakotvena citovanm člnkem stavy, představuje soudn kontrolu stavnosti zkona (resp. jeho jednotlivho ustanoven), jenž m bt aplikovn při projednn a rozhodnut konkrtn věci. Rozdl mezi tzv. abstraktn a konkrtn kontrolou norem přitom spočv pouze v tom, zda byl soud aktivně legitimovn k podn nvrhu, přičemž ke specifickm okolnostem přpadu projednvanho obecnm soudem v "iniciačnm řzen" se zde nepřihlž. Pro posouzen aktivn legitimace navrhovatele v řzen o konkrtn kontrole norem je proto předevšm potřeba zodpovědět otzku, kter ustanoven zkona maj bt v řzen použita [srov. nlez ze dne 30. řjna 2012 sp. zn. Pl. S 8/09 (N 181/67 SbNU 185; 444/2012 Sb.), nlez ze dne 24. července 2012 sp. zn. Pl. S 34/10 (N 130/66 SbNU 19; 284/2012 Sb.), usnesen ze dne 23. řjna 2000 sp. zn. Pl. S 39/2000 (U 39/20 SbNU 353); všechna citovan rozhodnut stavnho soudu jsou dostupn v databzi http://nalus.usoud.cz/], V tomto ohledu přitom nestač pouze hypotetick možnost použit napadench zkonnch ustanoven v řzen před obecnm soudem nebo jejich širš souvislost s projednvanm přpadem.
58. stavn soud se tedy může zabvat nvrhem na zrušen zkonnho ustanoven, pokud alespoň jeden z dotčench soudů je k takovmu nvrhu aktivně legitimovn. Podstata obou iniciačnch přpadů spočv v posouzen osobnho rozsahu veřejnho zdravotnho pojištěn. Oba dotčen soudy se v rmci vše popsanch řzen musej zabvat otzkou, zda konkrtn osoby byly v době, kdy jim byla poskytovna zdravotn pče, častny na systmu veřejnho zdravotnho pojištěn.
59. Předmětem řzen ve sprvnm soudnictv před Městskm soudem v Praze je žaloba, kterou se žalobkyně O. K. domh přehodnocen rozhodnut sprvnch orgnů, kter konstatovaly, že j čast na veřejnm zdravotnm pojištěn zanikla dnem ukončen jejho pracovnho poměru. Navrhujc obecn soud je tedy povinen posoudit, zda žalobkyni, tj. těhotn ženě-cizince ze země mimo EU, pobvajc na zem Česk republiky na zkladě povolen k dlouhodobmu pobytu, kter v minulosti přispvala do systmu veřejnho zdravotnho pojištěn, z titulu dle 2 odst. 1 psm. b) zkona č. 48/1997 Sb., o veřejnm zdravotnm pojištěn a o změně a doplněn některch souvisejcch zkonů, trvala čast na tomto systmu i po skončen jejho pracovnho poměru, či nikoliv. Napaden ustanoven 2 odst. 1 zkona č. 48/1997 Sb., o veřejnm zdravotnm pojištěn a o změně a doplněn některch souvisejcch zkonů, ve zněn zkona č. 261/2007 Sb., stanov obecn pravidlo, jež určuje, kter osoby jsou častny na systmu veřejnho zdravotnho pojištěn. Žalobkyně do zkonnho včtu pojištěnch osob nespadala. Pro vsledek řzen vedenho před obecnm soudem je proto nezbytn, aby stavn soud posoudil stavnost 2 odst. 1 zkona č. 48/1997 Sb., o veřejnm zdravotnm pojištěn a o změně a doplněn některch souvisejcch zkonů, ve zněn zkona č. 261/2007 Sb., a to z toho hlediska, zda v něm obsažen včet tm, že neumožňuje zahrnout žalobkyni (či jin osoby ve stejn situaci) do systmu veřejnho zdravotnho pojištěn, nen protistavn. Současně mus bt zodpovězena otzka stavnosti souvisejcho ustanoven 3 odst. 2 psm. b) zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn a o změně a doplněn některch souvisejcch zkonů, podle něhož čast žalobkyně na veřejnm zdravotnm pojištěn zanikla dnem, kdy přestala bt zaměstnancem.
60. Obvodn soud pro Prahu 6 m rozhodnout v občanskm soudnm řzen o žalobě zdravotnickho zařzen na zaplacen čstky za zdravotn pči poskytnutou nezletilmu dtěti žalovan O. B. Přestože mezi poskytovatelem zdravotnch služeb a žalovanou byla sjednna smlouva o poskytnut zdravotn pče upravujc i jej hradu, je nutno primrně posoudit otzku, zda dtě žalovan mělo bt častno na systmu veřejnho zdravotnho pojištěn. Obvodn soud se proto bude muset zabvat tm, zda byly splněny podmnky pro čast na veřejnm zdravotnm pojištěn dtěte bez trvalho pobytu narozenho ženě-cizince ze země mimo EU, pobvajc na zem Česk republiky na zkladě povolen k dlouhodobmu pobytu, kter byla v době narozen dtěte sama na systmu veřejnho zdravotnho pojištěn častna dle 2 odst. 1 psm. b) zkona č. 48/1997 Sb., o veřejnm zdravotnm pojištěn a o změně a doplněn některch souvisejcch zkonů, ve zněn zkona č. 261/2007 Sb. Tak v tomto přpadě je zsadn zodpovězen otzky, zda ustanoven 2 odst. 1 zkona č. 48/1997 Sb., ve zněn zkona č. 261/2007 Sb., v jehož důsledku je dtěti žalovan odepřena čast na veřejnm zdravotnm pojištěn, nen protistavn. Ze stejnch důvodů mus bt současně postaveno najisto, zda protistavn mezeru v zkoně nezpůsobuje i 3 odst. 1 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn a o změně a doplněn některch souvisejcch zkonů, kter u dtěte žalovan vylučuje vznik veřejnho zdravotnho pojištěn.
61. Jak vyplv z vše uvedenho, oba dotčen soudy se na stavn soud obracej v přesvědčen, že jeho rozhodnutm mohou doshnout odlišnho prvnho posouzen věci, než ke ktermu by musely dospět použitm dosavadn zkonn pravy, kterou považuj za protistavn. Při posuzovn projednvanch věc budou oba soudy nutně aplikovat ustanoven 2 odst. 1 a 3 odst. 1 a odst. 2 psm. b) zkona č. 48/1997 Sb., o veřejnm zdravotnm pojištěn a o změně a doplněn některch souvisejcch zkonů, ve zněn zkona č. 261/2007 Sb., vymezujc osobn rozsah veřejnho zdravotnho pojištěn a někter podmnky jeho vzniku a zniku. K podn nvrhů na zrušen uvedench ustanoven jsou tyto soudy aktivně legitimovny, a v tomto rozsahu se jimi proto stavn soud meritorně zabval.
62. Ohledně zbvajcch čst napadench zkonnch ustanoven dospěl stavn soud k zvěru, že nebudou aplikovna ani jednm z obou soudů. V přpadě ustanoven 2 odst. 2, 3 a 4 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn jde o zkonn definice, kter v dan věci nebyly přmo použity; opak ostatně nevyplv ani z argumentace soudů. Ustanoven 2 odst. 5 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn zakotvuje zvlštn režim pro vybran skupiny osob, kter jsou z veřejnho zdravotnho pojištěn vyňaty. Tato prava nen ždnm z nvrhů jakkoliv rozporo vna. Pokud jde o ustanoven 3 odst. 2 psm. a) a c) zkona č. 48/1997 Sb., o veřejnm zdravotnm pojištěn a o změně a doplněn některch souvisejcch zkonů, ve zněn zkona č. 200/2015 Sb., tato stanov dalš způsoby zniku veřejnho zdravotnho pojištěn (smrt pojištěnce nebo prohlšen za mrtvho, ukončen trvalho pobytu). K zniku veřejnho zdravotnho pojištěn z těchto zkonnch důvodů ovšem ani v jednom z posuzovanch přpadů nedošlo, a tudž ani tato ustanoven nebudou obecnmi soudy aplikovna. Proto ve vztahu k ustanoven 2 odst. 2, 3, 4 a 5 a ustanoven 3 odst. 2 psm. a) a c) zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn stavnmu soudu nezbv než nvrh posoudit jako podan osobou zjevně neoprvněnou.
X.
stavn konformita legislativnho procesu
63. V souladu s 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 48/2002 Sb., se stavn soud mus zabvat v prv řadě tm, zda byla napaden zkonn ustanoven přijata a vydna v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.
64. stavn soud ověřil průběh procesu přijmn těch ustanoven, k jejichž napaden jsou obecn soudy v souvislosti se shora uvedenmi přpady aktivně legitimovny. Vychzel přitom z vyjdřen předložench Poslaneckou sněmovnou a Sentem Parlamentu Česk republiky, jakož i z veřejně dostupnch elektronickch zdrojů (stenozznamů z jednn schůz obou komor Parlamentu, usnesen a sněmovnch a sentnch tisků, volně dostupnch na http://www.psp.cz a http://www.senat.cz/).
65. Platn a činn zněn ustanoven 3 odst. 1 a odst. 2 psm. b) zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn a o změně a doplněn některch souvisejcch zkonů, kter jsou navrhovna ke zrušen, je vsledkem legislativnho procesu, kter vystil přijetm zkona č. 48/1997 Sb., o veřejnm zdravotnm pojištěn a o změně a doplněn některch souvisejcch zkonů; ustanoven 2 odst. 1 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn a o změně a doplněn některch souvisejcch zkonů je vsledkem změn provedench zkonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejnch rozpočtů.
66. Zkon č. 48/1997 Sb., o veřejnm zdravotnm pojištěn a o změně a doplněn některch souvisejcch zkonů, byl podle vyjdřen obou komor Parlamentu přijat stavně předepsanm legislativnm procesem, byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a řdně vyhlšen. Vldn nvrh zkona (sněmovn tisk č. 98/0) byl schvlen dne 26. nora 1997, z přtomnch 192 poslankyň a poslanců pro něj hlasovalo 152, proti němu 17. Pot, co Poslaneck sněmovna postoupila dne 27. nora 1997 nvrh zkona Sentu, projednal jej Sent na sv 2. schůzi dne 7. března 1997 a usnesenm č. 1997/31 vyjdřil vůli se jm nezabvat. Zkon byl dne 14. března 1997 podepsn prezidentem republiky a dne 17. března 1997 předsedou vldy. Dne 28. března 1997 byl zkon vyhlšen ve Sbrce zkonů v čstce 16 pod čslem 48/1997 Sb.
67. stavnost procedury přijet zkona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejnch rozpočtů, jmž bylo změněno ustanoven 2 odst. 1 psm. b) zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn a o změně a doplněn některch souvisejcch zkonů, byla stavnm soudem posuzovna a aprobovna již v řzen vedenm pod sp. zn. Pl. S 24/07 [nlez sp. zn. Pl. S 24/07 ze dne 31. 1. 2008 (N 26/48 SbNU 303; 88/2008 Sb.)].
68. Lze tak shrnout, že napaden zkonn ustanoven byla přijata stavně souladnm způsobem. Proto stavn soud přistoupil k posouzen jejich obsahovho souladu s stavnm pořdkem.
XI.
Prvn prava osobnho rozsahu veřejnho zdravotnho pojištěn
69. Ještě předtm, než stavn soud přistoup k posouzen napadench ustanoven z hlediska jejich potencilnho porušen zkladnch prv a svobod, je vhodn alespoň stručně vymezit předmět napaden prvn pravy, jakož i jej kontext.
70. Systm veřejnho zdravotnho pojištěn ve smyslu zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn představuje hlavn zdroj financovn zdravotn pče poskytovan poskytovateli zdravotnch služeb na zem Česk republiky. Garantem fungovn tohoto systmu je stt, kter tak předevšm realizuje svůj pozitivn zvazek vyplvajc z člnku 31 Listiny, jenž mu ukld zajistit svm občanům bezplatnou zdravotn pči na zkladě veřejnho zdravotnho pojištěn a každmu zaručit prvo na ochranu zdrav. Veřejn zdravotn pojištěn je založeno na principu solidarity.
71. čast na systmu veřejnho zdravotnho pojištěn vyplv přmo ze zkona, jenž stanov okruh osob, kter jsou na tomto systmu častny, jakož i podmnky vzniku a zniku časti na veřejnm zdravotnm pojištěn. Po dobu sv časti na tomto systmu m osoba prvo bezplatně čerpat zdravotn pči, kter je z něj hrazena. Nesplňuje-li dotčen osoba zkonn podmnky časti na veřejnm zdravotnm pojištěn, m možnost sjednat si smluvn pojištěn u někter z komerčnch zdravotnch pojišťoven nebo čerpanou zdravotn pči hradit přmo ze svch finančnch prostředků.
72. Osobn rozsah veřejnho zdravotnho pojištěn je vymezen ustanovenm 2 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn. Podle něj jsou častnky veřejnho zdravotnho pojištěn osoby s trvalm pobytem na zem Česk republiky a cizinci bez trvalho pobytu, kteř jsou zaměstnni zaměstnavatelem, jenž m sdlo nebo trval pobyt na zem Česk republiky. Okruh osob, jimž může bt hrazena pče ze systmu veřejnho zdravotnho pojištěn, tm však nen zcela vyčerpn. Zkon o azylu rozšiřuje okruh osob čerpajcch zdravotn pči na zkladě veřejnho zdravotnho pojištěn o žadatele o udělen mezinrodn ochrany a jejich děti narozen na zem Česk republiky, o cizince, jimž bylo uděleno vzum za čelem strpěn pobytu, a jejich děti narozen na zem Česk republiky ( 88 zkona o azylu), o osoby požvajc doplňkov ochrany ( 53c zkona o azylu) či o cizince, kteř podali ždost o dobrovoln nvrat ( 54a odst. 2 zkona o azylu). Tak osoby, kterm byl udělen azyl, maj podle 76 zkona o azylu trval pobyt na zem po dobu platnosti rozhodnut o udělen azylu, a z tohoto titulu jsou častny systmu veřejnho zdravotnho pojištěn.
73. Jde-li o občany členskch zem EU a jejich rodinn přslušnky, možnost jejich časti na veřejnm zdravotnm pojištěn se odvj od zněn unijnch předpisů upravujcch koordinaci systmů socilnho zabezpečen. Na zkladě přmo aplikovatelnch předpisů EU se mohou veřejnho zdravotnho pojištěn častnit napřklad občan členskch sttů EU, kteř v Česk republice vykonvaj vdělečnou činnost, ať už jako zaměstnanci, či osoby samostatně vdělečně činn, a jejich nezaopatřen rodinn přslušnci bez zřetele k jejich sttn přslušnosti [viz nařzen Evropskho parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systmů socilnho zabezpečen; nařzen Evropskho parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. zř 2009, kterm se stanov provděc pravidla k nařzen (ES) č. 883/2004 o koordinaci systmů socilnho zabezpečen]. Na rozdl od cizinců z třetch zem občanovi členskho sttu EU, ktermu v Česk republice vznikla čast na systmu veřejnho zdravotnho pojištěn, tato čast neskonč bez dalšho ukončenm zaměstnn (ani ukončenm vdělečn činnosti), ale dnem, kdy přestane podlhat českm prvnm předpisům (srov. člnek 11 nařzen č. 883/2004). Působnost citovanch nařzen byla rozšřena tak na osoby z třetch zem leglně migrujc mezi členskmi stty, a to nařzenm Evropskho Parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterm se rozšiřuje působnost nařzen (ES) č. 883/2004 a nařzen (ES) č. 987/2009 na sttn přslušnky třetch zem, na kter se tato nařzen dosud nevztahuj pouze z důvodu jejich sttn přslušnosti.
74. stavn soud si je nicmně vědom i tendence směřujc k posilovn integrace pracovnků z třetch zem do režimu přstupu k socilnm systmům členskch zem jejich pobytu, jak byl později vyjdřen i ve směrnici Evropskho parlamentu a Rady č. 2011/98 ze dne 13. prosince 2011 o jednotnm postupu vyřizovn ždost o jednotn povolen k pobytu a prci na zem členskho sttu pro sttn přslušnky třetch zem a o společnm souboru prv pracovnků ze třetch zem oprvněně pobvajcch v některm členskm sttě. Ta sleduje cl "dle rozvjet soudržnou přistěhovaleckou politiku, snžit rozdl v prvech, kter maj občan Unie a sttn přslušnci třetch zem, kteř leglně pracuj v členskm sttě ... [a] vymezit oblasti, ve kterch je zajištěna rovnost zachzenu (bod 19 preambule), a "pokud jde o dvky socilnho zabezpečen, by se měla vztahovat rovněž na pracovnky přijat do členskho sttu přmo ze třet země", neměla by však těmto pracovnkům přiznvat vce prv než sttnm přslušnkům třetch zem v situacch s přeshraničnm (tedy vnitrounijnm) prvkem (bod 24 preambule). Přitom "každ člensk stt stanov podmnky, za nichž jsou dvky socilnho zabezpečen poskytovny, jakož i vši těchto dvek a dobu jejich poskytovnu a m dbt "souladu s prvem Unie" (bod 26 preambule). Prvo (pracovnků ze třetch zem oprvněně pobvajcch v některm členskm sttě) na rovn zachzen může bt v tto oblasti omezeno, toto omezen se ale nesm dotknout pracovnků ze třetch zem, kteř jsou již zaměstnni nebo kteř byli zaměstnni po dobu nejmně šesti měsců a kteř jsou registrovn jako nezaměstnan [člnek 12 odst. 2 psm. b)]. Tato ochrana tedy nepokrv situace, kdy zaměstnn pracovnka po vce než šesti měscch jeho trvn skončilo, ale pracovnk v rozhodn době nebyl registrovn na řadu prce jako nezaměstnan. Takov zvěr je zcela nepochybně podporovn vkladem předmětnho ustanoven tto směrnice ve světle shora citovanho bodu 26 jej preambule.
75. Cizinci, kteř nesplňuj podmnky pro čast na veřejnm zdravotnm pojištěn, maj možnost a zroveň povinnost uzavřt komerčn pojištěn. Poskytovn komerčnho zdravotnho pojištěn se řd zkonem č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictv, ve zněn pozdějšch předpisů, a vztahuj se na něj přslušn ustanoven zkona č. 89/2012 Sb., občansk zkonk.
XII.
Věcn posouzen nvrhů
76. Jak se podv z obsahu obou nvrhů, protistavnost je spatřovna předevšm v porušen čl. 32 odst. 1 a 2 ve spojen s čl. 3 odst. 1 Listiny, tedy v porušen zsady, že rodičovstv a rodina jsou pod ochranou zkona a zvlštn ochrana dět a mladistvch je zaručena, ve spojen se zkazem diskriminace, byť tato tvrzen navrhovatelů nejsou podepřena relevantn argumentac.
77. K tomu ostatně stavn soud uvd, že okolnosti ani jednoho z obou "iniciačnch přpadů" nesvědč o možnm přmm porušen prva na ochranu rodičovstv a rodiny tak, jak plyne z dosavadn judikatury stavnho soudu. Podle n totiž plat [např. nlez sp. zn. IV. S 257/05 ze dne 26. ledna 2006 (N 26/40 SbNU 211)], že "systematick zařazen tohoto prva do kategorie prv hospodřskch a socilnch se pak nutně mus odrazit v interpretaci tohoto prva, a to nikoliv jenom jako prva rodičů a dtěte na to, aby sttn moc nezasahovala do rodinn pče, nbrž naopak i tak, aby takov pči sttn moc poskytovala specifickou ochranu. Pče a vchova dtěte předpokld zajištěn materilnch i nematerilnch (citovch, psychosocilnch, kulturnch etc.) podmnek pro to, aby dtě mohlo v přirozenm rodinnm prostřed rozvjet všechny sv osobn schopnosti a možnosti, kter ve vsledku povedou k odpovdajc socializaci dtěte. Jinak řečeno, je prvem dtěte i rodiče pečujcho o dtě, aby stt tto pči poskytoval zvlštn ochranu. stavn soud dle rozvedl, že ochranu rodinnho života interpretuje (převžně, nikoliv zcela) jako prvo negativn povahy, když konstatoval [nlez sp. zn. Pl. S 15/09 ze dne 8. července 2010 (N 139/58 SbNU 141; 244/2010 Sb.)], že "prvo na ochranu soukromho a rodinnho života ve smyslu čl. 10 odst. 2 Listiny a čl. 8 mluvy brn orgnům veřejn moci svvolně zasahovat do tak intimn sfry každho jednotlivce, jakou představuj vztahy mezi rodiči a dtětem. Tyto vztahy jsou nejpřirozenějšm vrazem lidsk identity a prvo v demokratick a svobodn společnosti mus respektovat jejich existenci. Smysl a povaha rodinnch vztahů a rodinnho soužit totiž nen primrně prvn; prvo pouze přiznv ochranu jejich reln existenci. Tato ochrana pak nemůže bt zabezpečena pouze povinnost zdržet se určitch zsahů ze strany veřejn moci. Stt je současně povinen přijmout takovou prvn pravu, jež zaruč prvn uznn rodinnch vztahů a vymez jejich obsah jak ve vztazch mezi rodinnmi přslušnky navzjem, tak vůči třetm osobm".
78. V nyn projednvanm přpadě se proto stavn soud domnv, že k porušen čl. 32 odst. 1 Listiny napadenmi ustanovenmi zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn dojt nemohlo. Skutečnost, že navrhovatelky nebyly zahrnuty do veřejnho zdravotnho pojištěn, se totiž nijak neprojevila v jejich prvu vst rodinn život a v prvu na rodičovstv, neboť do těchto prv nikdo ždnm způsobem nezasahoval.
79. Protistavnost nespatřuje stavn soud ani v přpadnm rozporu s čl. 32 odst. 2 Listiny, podle něhož je ženě v těhotenstv zaručena zvlštn pče, ochrana v pracovnch vztazch a odpovdajc pracovn podmnky. Rovněž v tomto ohledu totiž napaden zkonn ustanoven obstoj, jelikož svou povahou se vůbec netkaj pracovněprvnch vztahů a zvlštn pče o těhotn ženy ve vztahu k poskytnut odpovdajcch zdravotnch služeb je mimo jin upravena zkonem o zdravotnch službch (viz tak nže), kter stanov povinnost poskytovatele zdravotnch služeb v přpadě porodu přijmout a ošetřit i nepojištěnou osobu. V ždnm přpadě však tento člnek nelze vykldat natolik široce, že by zmněn poskytovn "zvlštn pče" nutně zahrnovalo rovněž pči bezplatnou.
80. Proto se stavn soud v dalšm zabval namtanm porušenm prva na ochranu zdrav (čl. 31 věta prv Listiny).
81. K tomu je třeba předevšm uvst, že prvo na ochranu zdrav se dotk cel řady oblast fungovn společnosti, kter ve svm důsledku podmiňuj roveň zdrav jejho obyvatelstva. Subjektem odpovědnm za zajišťovn a naplňovn prva na ochranu zdrav je stt, a je proto tak na něm, aby za tmto čelem přijal adekvtn opatřen. Čin tak vytvřenm podmnek pro širokou dostupnost lkařsk pče a zlepšovnm všech strnek vnějšch životnch podmnek [viz nlez ze dne 23. zř 2008 sp. zn. Pl. S 11/08 (N 155/50 SbNU 365), nlez ze dne 27. zř 2006 sp. zn. Pl. S 51/06 (N 171/42 SbNU 471; 483/2006 Sb.)]. Z prva na ochranu zdrav tak vyplv cel řada pozitivnch povinnost sttu (zejmna organizačnho charakteru), ať už jde o povinnosti prevenčn, hygienick, kontroln, či jin (srov. např. Wintr, J. in: Wagnerov, E., Šimček, V., Langšek, T., Pospšil, I. a kol. Listina zkladnch prv a svobod: komentř. Praha: Wolters Kluwer, 2012, str. 648.). Primrnm pozitivnm zvazkem sttu je přijmout odpovdajc legislativn pravu, kter dan prvo zakotv a vytvoř nezbytn legislativn rmec pro jeho zajištěn v praxi. Kromě toho z něj lze vyvodit tak někter dalš zvazky spočvajc jednak v negativn povinnosti sttu zdržet se zsahů do zdrav svch obyvatel, jednak v povinnosti sttu chrnit jednotlivce před takovmi zsahy ze strany třetch osob.
82. stavn soud m za to, že součst pozitivnch povinnost sttu vyplvajcch z čl. 31 věty prv Listiny je i zajištěn fungujcho systmu ochrany zdrav dostupnho každmu, jenž v sobě zahrnuje i systm dostupn zdravotn pče. Obdobně je konstruovn vklad prva na zdrav v člnku 12 Mezinrodnho paktu o hospodřskch, socilnch a kulturnch prvech (č. 120/1976 Sb.), jenž v odstavci prvm uvd, že stty "uznvaj prvo každho na dosažen nejvše dosažiteln rovně fyzickho a duševnho zdrav". Na evropsk rovni je prvo na zdrav garantovno předevšm člnkem 11 Evropsk sociln charty (č. 14/2000 Sb. m. s.).
83. Tak mluva na ochranu lidskch prv a důstojnosti lidsk bytosti v souvislosti s aplikac biologie a medicny: mluva o lidskch prvech a biomedicně (č. 96/2001 Sb. m. s., dle jen "mluva o lidskch prvech a biomedicně") klade důraz na rovn přstup ke zdravotn pči, neboť v člnku 3 zakotvuje povinnost smluvnch stran, "majce na zřeteli zdravotn potřeby a dostupn zdroje, učinit odpovdajc opatřen, aby v rmci sv jurisdikce zajistily rovnou dostupnost zdravotn pče patřičn kvality". Přstup ke zdravotn pči mus bt podle tto pravy založen na principu rovnosti, aniž by dochzelo k neoprvněn diskriminaci. Smluvn stty jsou přitom zavzny činit opatřen k dosažen tohoto cle s ohledem na jm dostupn zdroje (viz vysvětlujc zprvu k mluvě o lidskch prvech a biomedicně ze dne 4. dubna 1997, dostupnou na webovch strnkch http://www.coe.int/en/web/conventions/full-list/-/conventions/treaty/164).
84. Vybranm skupinm osob je ochrana zdrav zaručena tak v dalšch mezinrodnch smluvnch dokumentech. Pro nyn posuzovan nvrhy jsou nejpodstatnějš zvazky Česk republiky vyplvajc z mluvy o prvech dtěte (č. 104/1991 Sb.) a z mluvy o odstraněn všech forem diskriminace žen (č. 62/1987 Sb.). Podle člnku 24 odst. 1 mluvy o prvech dtěte smluvn stty uznvaj prvo každho dtěte na dosažen nejvše dosažiteln rovně zdravotnho stavu a na využvn rehabilitačnch a lčebnch zařzen; maj přitom povinnost usilovat o zabezpečen toho, aby ždn dtě nebylo zbaveno svho prva na přstup k takovm zdravotnickm službm. Podle čl. 12 mluvy o odstraněn všech forem diskriminace žen stty zajist všem ženm přslušn služby v souvislosti s těhotenstvm, šestinedělm a poporodnm obdobm, přičemž dle potřeby budou tyto služby bezplatn, a rovněž zajist odpovdajc vživu během těhotenstv a kojen.
85. stavn soud na zkladě shora uvedenho předevšm konstatuje, že ze shora citovanch mezinrodnch zvazků Česk republiky neplyne povinnost zajistit cizincům bezplatnou zdravotn pči, nbrž je pouze respektovno a garantovno jejich prvo na ochranu zdrav, a to i ve smyslu vytvořen systmu dostupn zdravotn pče. Bližš podmnky jejho poskytovn jsou však přenechny vnitrosttn prvn pravě.
86. Zkladnm referenčnm kritriem pro posouzen důvodnosti podanch nvrhů se jev čl. 31 Listiny. Tento člnek zn: "Každ m prvo na ochranu zdrav. Občan maj na zkladě veřejnho pojištěn prvo na bezplatnou zdravotn pči a na zdravotn pomůcky za podmnek, kter stanov zkon."
87. Z obsahu citovanho člnku je tak zřejm, že prvo na ochranu zdrav ve smyslu člnku 31 věty prv Listiny je veřejnm subjektivnm prvem nležejcm každmu. Věta druh pot - pouze pro občany - stanov i prvo na bezplatnou zdravotn pči na zkladě veřejnho pojištěn. Je tak zřejm, že stavodrce vslovně diferencuje mezi každm (tedy i cizincem či apatridou) na straně jedn a sttnmi občany na straně druh, kdy každmu je zajištěno prvo na ochranu zdrav, a nezadatelnou povinnost sttu je proto zajištěn dostupn a efektivn lkařsk pče. Proto tak plat, že jde-li o porod, potřebu poskytnut neodkladn pče či dalš vjimečn situace, je na rovni zkona o zdravotnch službch zakotvena povinnost poskytovatele zdravotnch služeb přijmout a ošetřit i nepojištěnou osobu ( 48 odst. 3 zkona o zdravotnch službch). Zcela jinou otzkou je však jej bezplatnost, kter je stavnm pořdkem zaručena vslovně pouze sttnm občanům Česk republiky.
88. Z hlediska rozsahu stavnch zruk proto nemůže bt strn rozdl mezi prvem na bezplatnou zdravotn pči ve smyslu člnku 31 věty druh Listiny a prvem na ochranu zdrav dle člnku 31 věty prv Listiny, jak ovšem navrhovatel ve svch nvrzch ve svch důsledcch čin. Nositelem stavnho prva na bezplatnou zdravotn pči na zkladě veřejnho pojištěn je totiž pouze občan Česk republiky, zatmco nositelem prva na ochranu zdrav je každ. Ve vztahu ke svm sttnm občanům tedy stavn pořdek předepisuje konkrtn opatřen, jehož prostřednictvm m stt zabezpečit finančn dostupnost zdravotn pče, přičemž tmto opatřenm je zajištěn časti na systmu veřejnho zdravotnho pojištěn. Vůči ostatnm skupinm osob (cizincům) ovšem stt tuto stavn povinnost vslovně uloženu nem. Těmto osobm tedy přmo nesvědč stavně zaručen prvo na bezplatnou zdravotn pči hrazenou ze systmu veřejnho zdravotnho pojištěn, nbrž pouze obecně formulovan zruky prva na ochranu zdrav.
89. Rozdlnost okruhu nositelů obou uvedench zkladnch prv je odrazem legitimnho změru stavodrce poskytnout vyšš ochranu osobm, kter jsou - z hlediska přerozdělovn omezench finančnch prostředků k zajištěn zdravotn pče a zdravotnch pomůcek - vůči sttu ve zvlštnm vztahu z důvodu jejich sttoobčanskho statusu. Z dikce člnku 31 Listiny lze podle nzoru stavnho soudu dovodit, že prvo na bezplatnou zdravotn pči podle věty druh citovanho ustanoven lze považovat za pravu speciln ve vztahu k obecně formulovanmu prvu na ochranu zdrav podle věty prv citovanho člnku. Zruky věty prv totiž představuj minimln standard prva na zdrav, jenž mus bt garantovn každmu a jenž zce souvis s stavně chrněnou hodnotou lidsk důstojnosti (srov. člnek 1 větu prvou Listiny) a s prvem na život (čl. 6 odst. 1 Listiny). Speciln prava prva na bezplatnou zdravotn pči tedy poskytuje vyšš standard zkladnho prva sttnm občanům, avšak nevylučuje, aby obdobnou ochranu stt poskytl i některm dalšm osobm, pokud to ovšem zkonodrce bude považovat z různch důvodů za ždouc. Tak proto ostatně stavodrce vslovně stanov, že prva uvedenho v čl. 31 Listiny je možno se domhat pouze v mezch zkonů, kter ho provd (viz čl. 41 odst. 1 Listiny).
90. Rozlišovn zvazků sttu ze socilnch prv vůči různm skupinm obyvatelstva definovanm na zkladě sttnho občanstv či jinch kritri prokazujcch těsnost vazby osoby ke konkrtnmu sttu ostatně nen nic a priori neobvyklho či dokonce podezřelho, a to ani ve smyslu obecnho zkazu diskriminace plynoucho z navrhovateli odkazovanho čl. 3 odst. 1 Listiny. Systmy socilnho zabezpečen [kam podle mezinrodnch standardů - srov. mluvu Mezinrodn organizace prce č. 102 (mluva o minimln normě socilnho zabezpečen, č. 461/1991 Sb.), Evropsk zkonk socilnho zabezpečen (č. 90/2001 Sb. m. s.) - patř rovněž zdravotn pče] maj vsostn teritoriln charakter; održej ekonomick, politick, sociln a kulturn podmnky každ země. Neexistuj dva stty s totožnmi systmy socilnho zabezpečen (sociln ochrany). Teritoriln charakter systmů sociln ochrany a jejich diverzita jsou přčinou, proč osoby migrujc mezi stty nemaj z principu bez dalšho zaručeno, že je nrodn systm "hostitelsk země" přijme okamžitě bez jakchkoli požadavků do svho osobnho rozsahu. Přitom nelze nevidět, že jednotliv čsti systmu sociln ochrany maj různou citlivost na přpadn zneužit v rmci tzv. sociln turistiky. Tyto otzky pak řeš mezinrodn smlouvy tzv. koordinačnho typu; jen takovto instrument mezinrodnho prva zaruč migrujcm osobm (v nejširšm slova smyslu) rovnost v zachzen. (Pokud jde o specifickou situaci vyplvajc z členstv v Evropsk unii, srov. bod 73.) Přitom nelze opomenout skutečnost, že sociln prva se neodvozuj pouze od postultu ochrany lidsk důstojnosti, ale jejich zkladem je tak solidarita napřč obyvatelstvem. Člověk je přirozeně součst společnosti jako skupiny osob a solidarita v rmci těchto skupin je podstatnou hodnotou pro fungovn společnosti. Prosperujc společnost nemůže fungovat bez vry všech svch přslušnků v možnost sociln prostupnosti. Určit mra sociln koheze je zkladem bezpečnho pocitu z veřejnho prostoru pro všechny, a m tak přmou vazbu na mru svobody všech obyvatel.
91. Zvazky sttu ze socilnch prv jsou tedy odvozovny z povahy vztahu mezi danm jednotlivcem a sttem, respektive zbytkem společnosti. Nejsilnějš zvazky sttu budou vůči vlastnm občanům a nejslabš vůči osobm na krtkodob nvštěvě země, tedy turistům. Je pak věc zkonodrce (viz citovan čl. 41 odst. 1 Listiny), jakm způsobem bude dle diferencovat postaven dalšch osob v zvislosti od jejich pobytovho statusu na zem Česk republiky. Mra solidarity je tak logicky větš s osobami trvale usazenmi na zem (osoby s trvalm pobytem) a relativně vysok je i s osobami s dlouhodobm pobytem, kter v Česk republice tak žij delš dobu, přpadně i pracuj, a podlej se tak na hospodřskm i socilnm fungovn sttu. Naopak např. u osob s krtkodobm vzem (turist) může bt povinnost sttu zajistit jim dostupnou zdravotn pči minimln a může se omezit napřklad na stanoven podmnky, aby cizinci při ždosti o vzum a při vstupu na zem prokzali, že maj dostatečn a platn cestovn pojištěn či prostředky na hradu přpadn potřebn lkařsk pče.
92. stavn soud v tomto kontextu připomn, že proto tak se zdravotn pojištěn cizinců liš zejmna podle dlky jejich pobytu. Krtkodob pobyty do devadesti dnů jsou regulovny přmo použitelnmi prvnmi předpisy EU. Dlouhodob pobyty reguluje zkon o pobytu cizinců. V přpadě krtkodobch pobytů mus žadatel o vzum podle čl. 15 nařzen Evropskho parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenstv o vzech (vzov kodex) prokzat, že maj dostatečn a platn cestovn pojištěn pokrvajc vešker nklady, kter by mohly nastat během jejich pobytu nebo pobytů na zem členskch sttů v souvislosti s repatriac ze zdravotnch důvodů nebo v souvislosti s nalhavou lkařskou pč, pohotovostn nemocničn pč nebo mrtm s minimlnm pojistnm krytm 30 000 eur.
93. Podle nařzen Evropskho parlamentu a Rady (EU) č. 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterm se stanov kodex Unie o pravidlech upravujcch přeshraničn pohyb osob (Schengensk hraničn kodex), je jednou z podmnek vstupu na zem členskch sttů, že cizinec m zajištěny dostatečn prostředky pro obživu jak na dobu předpokldanho pobytu, tak na nvrat do sv země původu nebo na průjezd do třet země, ve kter je zaručeno jeho přijet, nebo je schopen si tyto prostředky leglnm způsobem opatřit [čl. 6 odst. 1 psm. c)].
94. Zkon o pobytu cizinců reguluje podmnky udělovn dlouhodobch vz a povolen k dlouhodobmu pobytu. Jednou z podmnek udělen těchto povolen je, že cizinec m sjednno zdravotn pojištěn (viz ustanoven 31 odst. 7 u dlouhodobho vza, 46 odst. 1 u dlouhodobho pobytu, 42b odst. 5 u dlouhodobho pobytu za čelem společnho soužit rodiny a shodně u jinch typů dlouhodobho pobytu). Podle těchto ustanoven je cizinec povinen si sjednat cestovn zdravotn pojištěn, kter odpovd podmnkm uvedenm v 180j zkona o pobytu cizinců. Podle ustanoven 180j si cizinec mus sjednat pojištěn kryjc nklady, kter je povinen uhradit po dobu svho pobytu na zem v přpadě poskytnut nutn a neodkladn zdravotn pče, včetně nkladů spojench s převozem nebo v přpadě jeho mrt spojench s převozem jeho tělesnch ostatků do sttu, jehož cestovn doklad vlastn, popřpadě do jinho sttu, ve kterm m povolen pobyt. Vše sjednanho limitu pojistnho plněn na jednu pojistnou udlost čin nejmně 60 000 eur, a to bez spolučasti pojištěnho na vše uvedench nkladech.
95. Podle 180j odst. 5 zkona o pobytu cizinců cestovn zdravotn pojištěn v přpadě ždosti o vzum k pobytu nad 90 dnů, je-li o něj ždno na zem, nebo o prodloužen doby pobytu na zem může bt sjednno pouze u pojišťovny oprvněn provozovat toto pojištěn na zem a mus bt sjednno v rozsahu komplexn zdravotn pče. Komplexn zdravotn pč podle 180j odst. 7 zkona o pobytu cizinců se rozum zdravotn pče poskytnut pojištěnmu smluvnmi poskytovateli zdravotnch služeb pojistitele bez přm hrady nkladů na lčen pojištěnm s clem zachovat jeho zdravotn stav z doby před uzavřenm pojistn smlouvy. Z tohoto pojištěn nesm bt vyloučena preventivn ani dispenzrn zdravotn pče ani zdravotn pče souvisejc s těhotenstvm pojištěn matky a porodem jejho dtěte.
96. stavn soud tedy dovozuje, že člnek 31 věta prv Listiny obsahuje prvo každho na zajištěn dostupnosti zdravotn pče. Tomu odpovd povinnost sttu předevšm přijmout takovou legislativn pravu, kter naplněn tohoto prva zajist. Konkrtn povinnosti sttu vyplvajc z tohoto prva jsou však odlišn pro osoby s různm pobytovm statusem. Rovněž na rozdl od občanů, jimž Listina explicitně garantuje čast na veřejnm zdravotnm pojištěn, ve vztahu k osobm bez sttnho občanstv nen zkonodrce na stavn rovni nijak limitovn stran toho, jakmi prostředky dostupnost zdravotn pče zajist, tedy zda těmto osobm umožn přstup do systmu veřejnho zdravotnho pojištěn či zda zvol jin systmov opatřen (např. zajištěn možnosti uzavřt komerčn pojištěn za adekvtnch podmnek, vytvořen specilnho fondu apod.).
97. Jak se přitom podv ze shora uvedenho, přestože opakovaně zmiňovan čl. 31 Listiny odlišuje přstup k bezplatn zdravotn pči podle sttoobčanskho kritria, je provděc zkonn prava v tomto ohledu ve vztahu k cizincům (resp. apatridům) vrazně vstřcnějš. Z obsahu napadench ustanoven 2 a 3 zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn totiž plyne, že rozhodujc podmnkou přstupu k veřejnmu zdravotnmu pojištěn nen existence sttnho občanstv, nbrž trvalho pobytu na zem Česk republiky, resp. sdlo nebo trval pobyt zaměstnavatele, u kterho jsou tyto osoby zaměstnny. Je tak zřejm, že zkladnm dělicm kritriem ve skutečnosti nen otzka existence sttnho občanstv, nbrž faktickho sepět jedince a sttu v podobě pobytu či vkonu prce na jeho zem.
98. stavn soud proto vnm ustanoven čl. 31 věty prv Listiny pouze jako nepodkročiteln zklad pro zruku prva na ochranu zdrav. To zejmna znamen, že ze samotn skutečnosti, že bezplatn zdravotn pče je stavně zaručena jen sttnm občanům, neplyne nemožnost zkonodrce přiznat ji i dalšm skupinm osob. Ostatně, jak bylo zmněno, zkon o veřejnm zdravotnm pojištěn tak vslovně čin např. ve vztahu k žadatelům o udělen mezinrodn ochrany anebo cizincům, jimž bylo vydno potvrzen o strpěn pobytu na zem Česk republiky [ustanoven 7 odst. 1 psm. p)]. Jinak řečeno, zkonodrce se nemůže dostat do kolize s stavn normou tehdy, pakliže přizn větš standard ochrany prv, přesahujc minimln stavn zruky. Na straně druh však zkonodrce nemůže tuto stavn normu porušit ani tm, jestliže tak neučin a některm skupinm osob nepřizn vce prv, než by plynulo přmo (v danm přpadě) z čl. 31 Listiny.
99. K uvedenmu je nicmně nutno doplnit, že v kontextu mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod je sice zsadně přpustn rozlišovat v přstupu k občanům a cizincům, nicmně toto rozlišovn mus obstt v konfrontaci s jejm ustanovenm čl. 14, kter zakazuje jakoukoliv diskriminaci. stavn soud je ovšem přesvědčen o tom, že napaden zkonn prava neodporuje ani zmněnmu čl. 14 mluvy, jelikož - jak bylo zmněno vše - ve skutečnosti nerozlišuje mezi sttnmi občany a cizinci, nbrž rozhodujcm kritriem pro vstup do systmu veřejnho zdravotnho pojištěn je intenzita vztahu k Česk republice, kter se projevuje nejčastěji trvalm pobytem na jejm zem. Tuto okolnost přitom stavn soud považuje nejen za zcela rozumnou, nbrž i obvyklou v mezinrodnm srovnn.
100. Nadto lze dle uvst, že povinnost poskytnout rovnocenn postaven osobm, kter maj ukrajinskou sttn přslušnost a nevykonvaj na zem Česk republiky vdělečnou činnost ani nemaj trval pobyt, neplyne ani z uzavřench mezinrodnch smluv koordinačnho typu (Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o socilnm zabezpečen č. 29/2003 Sb. m. s. jako nstroj předvdan čl. 12 bodem 4 Evropsk sociln charty č. 14/2000 Sb. m. s. nem ve věcnm rozsahu zahrnutu zdravotn pči, Evropsk prozatmn dohoda o socilnm zabezpečen vyjma soustav ve stř, invaliditě a pozůstalch č. 114/2000 Sb. m. s., kter ve věcnm rozsahu obsahuje i zdravotn pojištěn, je pro vztah s Ukrajinou neaplikovateln). Lze tak shrnout, že ve skutečnosti oba podan nvrhy nebroj proti stvajc podobě systmu veřejnho zdravotnho pojištěn, nbrž zasazuj se pouze o jeho modifikaci tak, aby do něj byly zahrnuty i takov přpady, jako byly navrhujcmi soudy projednvny v obou "iniciačnch řzench". Takto viděno však stavn soud mus připomenout princip sebeomezen při svm zasahovn do oblast, kter zcela zjevně představuj oblasti vyhrazen politickmu rozhodovn. Jakkoliv proto i stavn soud vnm obtžnou situaci, ve kter se ocitly obě cizinky, kter jsou častnicemi "iniciačnch" řzen, z nichž vzešlo podn nyn projednvanch nvrhů obecnch soudů, m současně na zřeteli, že v tomto řzen se jedn o řzen o kontrole norem, kdy by vyhověn podanm nvrhům mělo obecn dopady v podobě zrušen napadench zkonnch ustanoven, blže nerozlišujc konkrtn okolnosti jednotlivch osob, o kter by šlo.
101. Jak totiž plyne z nyn posuzovanch čst napadench ustanoven, nen dn vůbec ždn rozumn důvod, pro kter by bylo namstě uvažovat o jejich zrušen v tom smyslu, že by jejich obsahem bylo něco, co je v podmnkch prvnho sttu nepřijateln, resp. co by porušovalo konkrtn stavně zaručen zkladn prva. Obsahem těchto ustanoven je totiž pouze vymezen osobnho rozsahu zdravotnho pojištěn (ustanoven 2) na osoby, kter maj trval pobyt na zem Česk republiky, a dle na osoby, kter sice tento trval pobyt nemaj, nicmně jsou zaměstnanci zaměstnavatele, kter m sdlo nebo trval pobyt na zem Česk republiky. Ustanoven 3 zkona č. 48/1997 Sb., o veřejnm zdravotnm pojištěn a o změně a doplněn některch souvisejcch zkonů, ve zněn zkona č. 200/2015 Sb., pak jen upravuje vznik a znik zdravotnho pojištěn.
102. Ani stavn soud sm přitom neshledv ždnou okolnost, kter by rozumně zpochybňovala zsadu, podle nž jsou zdravotně pojištěny osoby s trvalm pobytem, resp. osoby zaměstnan u zaměstnavatele s trvalm pobytem či sdlem na zem Česk republiky. Jinak řečeno, navrhovatel ve skutečnosti nenapadaj citovan zkonn ustanoven z hlediska toho, co v nich je obsaženo, nbrž v tom ohledu, co v nich obsaženo nen. Pokud by proto stavn soud nvrhu vyhověl, mohl by tak učinit nikoliv z důvodu, že v napadench zkonnch ustanovench je obsaženo něco protistavnho, nbrž jen proto, že do nich zkonodrce opomenul zahrnout dalš skupinu osob.
103. Jakkoliv v minulosti stavn soud již připustil možnost zashnout derogačnm způsobem i v přpadě tzv. opomenut zkonodrce ["mezery v zkoně", viz např. nlez sp. zn. Pl. S 83/06 ze dne 12. 3. 2008 (N 55/48 SbNU 629; 116/2008 Sb.)], vždy se jednalo o přpady, kdy v tomto opomenut shledal protistavnost, a to např. v podobě stavně nepřijateln nerovnosti. V nyn rozhodovan věci však nic podobnho konstatovat nelze, jelikož určit nerovnost postaven "každho" a "občanů" k bezplatn zdravotn pči plyne přmo z stavnho pořdku, a nikoliv až z provděcho zkona.
104. Z tohoto hlu pohledu nazrno stavn soud tak připomn, že je soudnm orgnem ochrany stavnosti (čl. 83 stavy), a nen proto smyslem jeho rozhodovac činnosti zahajovat či vstupovat do veskrze politick diskuse na tma vhodnosti stvajcho osobnho rozsahu zdravotnho pojištěn a v tomto směru proto pouze odkazuje na tzv. political question doctrine [viz tak např. nlez sp. zn. Pl. S 50/06 ze dne 20. 11. 2007 (N 196/47 SbNU 557; 18/2008 Sb.)]. V tomto smyslu je ostatně i nanejvš sporn, zda navrhovateli namtan protistavnost by vůbec měla bt spatřovna ve stvajcm zkonnm vymezen osobnho rozsahu zdravotnho pojištěn.
105. V každm přpadě však stavn soud plně respektuje okolnost, že kol nalzt řešen, kter by v individulnch přpadech eliminovalo stvajc rizika plynouc z existujcho osobnho rozsahu veřejnho zdravotnho pojištěn nad nezbytn standard dan čl. 31 Listiny, je věc zkonodrce, a nikoliv stavnho soudu.
106. Z hlediska postaven stavnho soudu je nicmně určujc, že pokud zkonodrce osobn rozsah veřejnho zdravotnho pojištěn nerozšřil způsobem, kter požaduj navrhovatel, neporušil čl. 31 a 32 Listiny a ani ždnou jinou normu stavnho pořdku anebo zvazky vyplvajc pro Českou republiku z prva Evropsk unie či z mezinrodnch smluv.
XIII.
Zvěr
107. S ohledem na vše uveden stavn soud dospěl k zvěru, že nejsou dny důvody ke zrušen napadench ustanoven zkona o veřejnm zdravotnm pojištěn, a proto nvrh podle ustanoven 70 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, zčsti zamtl a podle ustanoven 43 odst. 1 psm. c) zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 77/1998 Sb., čstečně odmtl.
108. Obiter dictum stavn soud poukazuje na skutečnost, že situaci dět cizinců narozench na zem Česk republiky řešil Nejvyšš soud v rozsudku ze dne 22. zř 2016 sp. zn. 33 Cdo 2039/2015, kter dovodil, že fikce trvalho pobytu od narozen podle zkona o pobytu cizinců se vztahuje nejen na ždosti o trval pobyt pro dtě, jehož zkonn zstupce m trval pobyt, ale i na ždosti rodičů s dlouhodobm pobytem (kteř mohou pro dtě ždat o trval pobyt např. z humanitrnch důvodů).
Odlišné stanovisko podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna soudci Ludvík David, Jaroslav Fenyk, Jan Musil, Pavel Rychetský, Radovan Suchánek, Kateřina Šimáčková a David Uhlíř.