Ve věci návrhu Krajského soudu v Praze na zrušení části § 17 odst. 4 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) 182/2017 účinný od 26.06.2017
| Schválené: | 23.05.2017 |
| Účinnost od: | 26.06.2017 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | VLASTNICTVÍ K PŮDĚ A KE STAVBÁM., EVIDENCE - KATASTR NEMOVITOSTÍ., Nemovitosti. Domovní majetek. Pozemky. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl pod sp. zn. Pl. ÚS 10/16 dne 23. května 2017 v plénu složeném z předsedy soudu Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka (soudce zpravodaj) o návrhu Krajského soudu v Praze, za který jedná Mgr. Šárka Hájková, na zrušení § 17 odst. 4 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve slovech "... dále, zda je toto rozhodnutí závazné i pro osoby, v jejichž prospěch je právo v katastru dosud zapsáno.", za účasti Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky jako účastníků řízení a vlády České republiky jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Návrh na zrušení § 17 odst. 4 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), v části "... dále, zda je toto rozhodnutí závazné i pro osoby, v jejichž prospěch je právo v katastru dosud zapsáno." se zamítá.
Odůvodněn
I.
Rekapitulace obsahu nvrhu a průběhu řzen
1. Nvrhem ze dne 7. března 2016 doručenm stavnmu soudu dne 16. března 2016, kter byl doplněn podnm ze dne 13. května 2016 doručenm stavnmu soudu dne 27. června 2016, se navrhovatel na zkladě čl. 95 odst. 2 stavy Česk republiky (dle jen "stava") ve spojen s 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "zkon o stavnm soudu") domh zrušen 17 odst. 4 zkona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitost (katastrln zkon), v čsti "... dle, zda je toto rozhodnut zvazn i pro osoby, v jejichž prospěch je prvo v katastru dosud zapsno."
2. Navrhovatel uvd, že v rmci jeho rozhodovac činnosti byla podna žaloba podle 244 a nsl. zkona č. 99/1963 Sb., občansk soudn řd, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "o. s. ř."), kter je vedena u Krajskho soudu v Praze (dle tž jen "krajsk soud") pod sp. zn. 37 C 35/2014 a jejmž předmětem je nvrh (žalobců) na zrušen zamtavho rozhodnut katastrlnho řadu ve věci jejich nvrhu na vklad (v nvrhu blže specifikovanho) a jeho nahrazen rozhodnutm soudu o povolen vkladu vlastnickho prva žalobců k pozemkům, kter byly žalobcům vydny v restitučnm řzen na zkladě soudnho rozhodnut (v nvrhu rovněž blže specifikovanho). Důvodem pro zamtnut nvrhu na povolen vkladu ze strany katastrlnho řadu bylo, že pozemky vydan žalobcům podle zkona č. 229/1991 Sb., o pravě vlastnickch vztahů k půdě a jinmu zemědělskmu majetku, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "zkon o půdě") zasahuj svoj polohou do pozemků (v odůvodněn rozhodnut katastrlnho řadu taktž blže specifikovanch), kter jsou ve vlastnictv osob, jež však nebyly častnky soudnho řzen, ve kterm bylo rozhodovno o restitučnm nroku žalobců. Podle katastrlnho řadu tak nen splněna podmnka pro povolen vkladu vlastnickho prva stanoven v 17 odst. 4 čsti druh věty katastrlnho zkona, neboť rozhodnut, kter je podkladem pro vklad, nen zvazn pro osoby, v jejichž prospěch je prvo v katastru nemovitost dosud zapsno. Navrhovatel zastv nzor, že katastrln řad zřejmě nepřmo odkazuje na 159a o. s. ř., což však nelze vztahovat na projednvan přpad, neboť žalobcům byly pozemky vydny podle zkona o půdě, kter vymezuje jako častnky restitučnho řzen pouze osoby povinn a osoby oprvněn. Vlastnci nemovitost, kteř nabyli vlastnick prvo v rozporu s 5 odst. 3 zkona č. 229/1991 Sb., o pravě vlastnickch vztahů k půdě a jinmu zemědělskmu majetku, ve zněn zkona č. 93/1992 Sb., jsou z častenstv v restitučnm řzen vyloučeni.
3. Navrhovatel spatřuje rozpor mezi 17 odst. 4 čst věty druh katastrlnho zkona a 5 odst. 3 zkona č. 229/1991 Sb., o pravě vlastnickch vztahů k půdě a jinmu zemědělskmu majetku, ve zněn zkona č. 93/1992 Sb., neboť prvn ustanoven vylučuje naplněn kogentnho ustanoven zkona o půdě. Do katastru nemovitost totiž nen možn zapsat vlastnick prvo oprvněnch osob k nemovitostem vydanm jim rozhodnutm pozemkovho řadu nebo soudu. Takov situace nastv v přpadech, kdy povinn osoba převedla v rozporu s 5 odst. 3 zkona č. 229/1991 Sb., o pravě vlastnickch vztahů k půdě a jinmu zemědělskmu majetku, ve zněn zkona č. 93/1992 Sb., nemovitosti na třet osobu, což může v praxi znamenat, že se restitučn nroky oprvněnch osob stanou fikc. Oprvněn osoby by navc byly znevhodněny vůči jinm skupinm restituentů, jejichž nroky byly vyřzeny před činnost katastrlnho zkona, resp. před činnost novelizovanho 8 odst. 1 zkona č. 265/1992 Sb., o zpisech vlastnickch a jinch věcnch prv k nemovitostem, ve zněn pozdějšch předpisů, (novelizace byla provedena zkonem č. 349/2011 Sb. činnm od 1. ledna 2012). Navrhovatel uzavr, že dochz ke střetu obou vše zmiňovanch norem a vyřešen tohoto rozporu přesahuje kompetenci Krajskho soudu v Praze, a proto požaduje zrušen v zhlav uveden čsti 17 odst. 4 katastrlnho zkona.
II.
Zněn relevantnch prvnch předpisů
4. Ustanoven 17 odst. 4 katastrlnho zkona: "Jde-li o rozhodnut soudu, zkoum katastrln řad splněn podmnek jen podle odstavce 2 psm. a) a dle, zda je toto rozhodnut zvazn i pro osoby, v jejichž prospěch je prvo v katastru dosud zapsno."
5. Ustanoven 5 odst. 3 zkona č. 229/1991 Sb., o pravě vlastnickch vztahů k půdě a jinmu zemědělskmu majetku, ve zněn zkona č. 93/1992 Sb.,: "Povinn osoba je povinna s nemovitostmi až do jejich vydn oprvněn osobě nakldat s pč řdnho hospodře, ode dne činnosti tohoto zkona nemůže tyto věci, jejich součsti a přslušenstv převst do vlastnictv jinho. Takov prvn kony jsou neplatn. Prvo na nhradu škody, kterou povinn osoba způsob oprvněn porušenm těchto povinnost, zůstv ustanovenm 28 nedotčeno."
III.
Rekapitulace vyjdřen častnků a vedlejšho častnka řzen
6. Podle 42 odst. 4 a 69 odst. 1 zkona o stavnm soudu zaslal stavn soud nvrh na zrušen čsti napadenho ustanoven Poslaneck sněmovně Parlamentu Česk republiky a Sentu Parlamentu Česk republiky (dle tž jen "Poslaneck sněmovna" a "Sent") jako častnkům řzen a vldě Česk republiky (dle tž jen "vlda") a veřejnmu ochrnci prv, jež jsou oprvněni vstoupit do řzen jako vedlejš častnci řzen. stavn soud si dle na zkladě 48 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, vyždal vyjdřen Českho řadu zeměměřickho a katastrlnho.
7. Poslaneck sněmovna se ve svm vyjdřen ze dne 18. května 2016 omezila toliko na popis průběhu legislativnho procesu, kter vedl k přijet zkona, jehož ustanoven je navrženo ke zrušen. V rmci vyjdřen pak poukzala na to, že 17 odst. 4 katastrlnho zkona byl doplněn na zkladě nvrhu stavně prvnho vboru, kter nvrh zkona projednval dne 9. května 2013. Zvěrem upozornila, že 17 odst. 4 katastrlnho zkona m v současn době pouze jednu větu, takže nvrh Krajskho soudu v Praze, kter měla k dispozici, požadujc zrušen věty druh je nejasn (pozn. tato nejasnost byla napravena v doplněn nvrhu ze dne 13. května 2016, kde navrhovatel přesně specifikoval zněn prvnho předpisu, jehož zrušen požaduje).
8. Sent ve vyjdřen k nvrhu nejprve zrekapituloval jeho obsah a rovněž poukzal na nejasnost ohledně stžnostnho petitu (pozn. k tomu vysvětlen viz vše) a poslze se věnoval projednn zkonn osnovy nvrhu katastrlnho zkona v orgnech Sentu. V tto souvislosti uvedl, že zatmco garančn vbor doporučil Sentu schvlit nvrh zkona ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou, vbor pro zemn rozvoj, veřejnou sprvu a životn prostřed a stavně-prvn vbor doporučily Sentu vrtit nvrh zkona Poslaneck sněmovně s 10 pozměňovacmi nvrhy. Nsledně při jednn Sentu dne 3. července 2013 nebyl přijat nvrh ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou a msto toho bylo Sentem přijato oněch 10 pozměňovacch nvrhů a s tm byl zkon vrcen Poslaneck sněmovně. Co se tče vlastnho 17 odst. 4 katastrlnho zkona, ten předmětem diskuse nebyl. Sent uzavřel, že postupoval při přijmn katastrlnho zkona v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.
9. Vlda Česk republiky ve vyjdřen ze dne 17. května 2016 tak poukzala na rozpornost petitu. Dle poukazuje na absenci vymezen protistavnosti napadenho ustanoven. S ohledem na uveden odkzala na existujc judikaturu k otzce vzanosti rozsahem podanho nvrhu [např. rozhodnut stavnho soudu ve věci sp. zn. Pl. S 16/94 ze dne 21. 7. 1994 (U 14/2 SbNU 227), sp. zn. Pl. S 8/95 ze dne 13. 12. 1995 (N 83/4 SbNU 279; 29/1996 Sb.), sp. zn. Pl. S 5/01 ze dne 16. 10. 2001 (N 149/24 SbNU 79; 410/2001 Sb.) či sp. zn. Pl. S 7/03 ze dne 18. 8. 2004 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.)]. Rovněž poukzala na existenci břemene tvrzen, ktermu dle jejho nzoru navrhovatel nedostl, a proto je takov nvrh třeba považovat za nezpůsobil meritornho projednn (srov. 34 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu). Dle podotk, že navrhovatel zcela rezignoval na svou povinnost nalzt konformn vklad napadenho ustanoven. V tto souvislosti stavn soud opakovaně judikuje, že nen dn důvod ke zrušen ustanoven zkona, je-li možn stavně konformn vklad [k tomu např. nlez sp. zn. Pl. S 48/95 ze dne 26. 3. 1996 (N 21/5 SbNU 171; 121/1996 Sb.), nlez sp. zn. Pl. S 20/05 ze dne 28. 2. 2006 (N 47/40 SbNU 389; 252/2006 Sb.), nlez sp. zn. Pl. S 36/01 ze dne 25. 6. 2002 (N 80/26 SbNU 317; 403/2002 Sb.) či usnesen sp. zn. Pl. S 23/08 ze dne 14. 8. 2008, sp. zn. Pl. S 34/11 ze dne 3. 4. 2012 či sp. zn. Pl. S 30/09 ze dne 2. 4. 2013 (v SbNU nepublikovna, dostupn na http://nalus.usoud.cz)]. Vlda vyslovuje přesvědčen, že v projednvan věci je prvě takov stavně konformn vklad k dispozici a namtan kolize je překonateln s použitm pravy zakotven v občanskm zkonku. V tto souvislosti vyslovuje nzor, že prvn jednn, na jehož zkladě došlo k zpisu vlastnickho prva k dotčenm pozemkům ve prospěch třetch osob, kter nsledně nebyly častnky řzen, v němž bylo rozhodovno o restitučnm nroku žalobců v dotčenm řzen vedenm u Krajskho soudu v Praze, by bylo lze označit za absolutně neplatn podle 588 zkona č. 89/2012 Sb., občansk zkonk. Pro ten přpad je v 986 občanskho zkonku obsažena prava, podle nž je umožněno žalobcům (restituentům) domhat se svho vlastnickho prva vůči osobm zapsanm v katastru nemovitost a rovněž pro dobu do rozhodnut o přslušn žalobě nechat vyznačit v katastru nemovitost poznmku spornosti. Vlda Česk republiky sv vyjdřen uzavřela s tm, že napadenou prvn pravou nebylo dotčeno ani prvo na soudn ochranu podle čl. 36 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina"), ani prvo na ochranu majetku ve smyslu čl. 11 Listiny.
10. Veřejn ochrnkyně prv sdělila, že ve smyslu 69 odst. 3 zkona o stavnm soudu nevstupuje do řzen jako vedlejš častnk.
11. stavn soud si podle 48 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, vyždal rovněž vyjdřen Českho řadu zeměměřickho a katastrlnho. Ten se ve svm vyjdřen nejprve věnuje vahm, kter vedly zkonodrce ke vložen 17 odst. 4 do katastrlnho zkona. Pot popisuje situaci, kter v přpadě kolize zkona o půdě a katastrlnho zkona nastv. V tto souvislosti vyslovuje nzor, že zdrojem problmu může bt vyloučen osoby, kter je evidovna jako vlastnk v katastru nemovitost, z časti na řzen, kter se j zsadně dotk. V tomto přpadě se nabz rozpor s čl. 38 odst. 2 prvn větou Listiny. Osoba, na kterou byla nemovitost převedena dajně v rozporu s 5 odst. 3 zkona č. 229/1991 Sb., o pravě vlastnickch vztahů k půdě a jinmu zemědělskmu majetku, ve zněn zkona č. 93/1992 Sb., nem možnost se k dan věci vůbec vyjdřit, třebaže se j původn sprvn, resp. pozdějš soudn rozhodnut zsadnm způsobem dotk. Soudn řzen tedy proběhne bez časti osoby zapsan v katastru, ovšem s tm důsledkem že vsledek pro ni nen s ohledem na 159a odst. 1 o. s. ř. zvazn. Vůči takov osobě nemůže katastrln řad postupovat tak, že by jej dosud zapsan prva na zkladě uplatněnho pravomocnho rozsudku z katastru vymazal a zapsal na jejm mstě někoho jinho. Tento nzor zastv i Nejvyšš soud např. v rozsudku ze dne 20. května 2014 sp. zn. 28 Cdo 333/2014, z něhož se mj. podv, že "ani rozhodnut pozemkovho řadu o vydn nemovitosti osobě dajně oprvněn k restituci (přpadně rozhodnut soudu je nahrazujc, vydan v řzen podle čsti pt o. s. ř., jehož častnky jsou žalobce a ti, kdo byli častnky řzen před sprvnm orgnem; 250a odst. 1 o. s. ř.) nemůže mt vliv na existenci vlastnickho prva toho, kdo nebyl častnkem restitučnho řzen". Tmto jsou chrněna a respektovna prva osoby, kter nemohla bt s ohledem na 9 odst. 8 zkona o půdě častnkem sprvnho, popř. soudnho řzen.
12. Česk řad zeměměřick a katastrln nicmně podotk, že věc m dle jeho nzoru stavně konformn řešen, kter spočv v tom, že oprvněn osoba pod souběžně s restitučn žalobou žalobu na určen proti třet osobě zapsan v katastru jako vlastnk, v nž navrhne, aby soud určil, že vlastnkem je povinn osoba ve smyslu zkona o půdě, neboť převod z povinn osoby na třet osobu je neplatn. Za tto situace m třet osoba možnost sv prva obhjit u soudu. Pokud soud vyhov tto určovac žalobě a zroveň vyhov i v řzen v restitučn věci, nebude brnit napaden čst 17 odst. 4 katastrlnho zkona povolen vkladu vlastnickho prva pro oprvněnou osobu. V přpadě, že by oprvněn osoba určovac žalobu dosud nepodala, nic j nebrn, aby ji podala nyn na zkladě 985 občanskho zkonku. Zroveň by měla poždat katastrln řad o zpis poznmky spornosti podle 24 odst. 1 věty prvn katastrlnho zkona. Česk řad zeměměřick a katastrln rovněž podotk, že napaden čst ustanoven m zabrnit vmazu prv všech osob, kter v rozporu s čl. 38 odst. 2 Listiny nebyly častny na řzen, v nichž se rozhodovalo o jejich prvech (např. v situaci, kdy je jako předběžn otzka hodnocena platnost smlouvy). Konečně poukazuje na to, že před činnost stvajc pravy se takto vznikl situace řešily provděnm tzv. duplicitnch zpisů, což byl stav neždouc.
13. stavn soud obdržel, aniž by si jej ždal, tak přpis prvn zstupkyně žalobců (oprvněnch osob), v němž plduje za zrušen přslušn čsti 17 odst. 4 katastrlnho zkona. Namt, že oprvněn osoby jsou dopadem uvedenho ustanoven těžce postiženy a diskriminovny v uplatňovn svch restitučnch nroků. Rovněž připomn, že samotn restitučn řzen probh již vce než 25 let a dosud nen skončeno.
14. Vyjdřen častnků a vedlejšho častnka stavn soud zaslal navrhovateli na vědom a k přpadn replice, navrhovatel však tuto možnost ve stanoven lhůtě nevyužil.
IV.
Upuštěn od stnho jednn
15. stavn soud seznal, že stn jednn by nemohlo přinst vznamn posun pro objasněn věci, než jak plyne z psemnch konů častnků řzen. S ohledem na 44 zkona o stavnm soudu nen třeba se dotazovat častnků řzen na jejich postoj k tto otzce, proto bylo možno ve věci rozhodnout bez konn stnho jednn.
V.
Posouzen aktivn legitimace k podn nvrhu
16. Podle čl. 95 odst. 2 stavy, dojde-li soud k zvěru, že zkon, jehož m bt při řešen věci použito, je v rozporu s stavnm pořdkem, předlož věc stavnmu soudu. Toto oprvněn je dle konkretizovno v 64 odst. 3 zkona o stavnm soudu, podle něhož může soud u stavnho soudu podat nvrh na zrušen zkona nebo jeho jednotlivch ustanoven. Podmnkou meritornho projednn takovho nvrhu je naplněn dikce čl. 95 odst. 2 stavy v tom smyslu, že se mus jednat o zkon, jehož m bt při řešen věci použito, tzn. zkon nebo jeho ustanoven, jež je navrhovno ke zrušen, maj bt navrhovatelem přmo aplikovny při řešen konkrtnho sporu.
17. stavn soud shledal tuto podmnku naplněnou, neboť krajsk soud v řzen, z něhož vychz jeho nvrh, projednv podle čsti pt o. s. ř. věc, o nž katastrln řad na zkladě 17 odst. 4 katastrlnho zkona rozhodl tak, že zamtl povolen vkladu vlastnickho prva ve prospěch žalobců (restituentů).
VI.
stavn konformita legislativnho procesu přijet napadenho ustanoven
18. stavn soud je v souladu s 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn zkona č. 48/2002 Sb., v řzen o kontrole norem povinen posoudit, zda napaden zkon (jeho jednotliv ustanoven) byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.
19. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nenamtal vadu legislativnho procesu ani překročen stavou stanoven kompetence zkonodrce, nen s ohledem na principy procesn ekonomie nutn tuto otzku blže zkoumat a postač, vedle přihldnut k vyjdřenm předloženm Poslaneckou sněmovnou a Sentem, formln ověřen průběhu legislativnho procesu z veřejně dostupnho informačnho zdroje na http://www.psp.cz.
20. Z vyjdřen častnků řzen, jakož i ze sněmovnch tisků bylo zjištěno, že zkon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitost (katastrln zkon), byl v Poslaneck sněmovně projednn v šestm volebnm obdob jako sněmovn tisk 778 (vldn nvrh) v prvnm čten dne 15. nora 2013 a byl přikzn k projednn zemědělskmu vboru a stavně prvnmu vboru. Zemědělsk vbor nvrh zkona projednal dne 9. dubna 2013 a ve svm usnesen (tisk 778/4) doporučil Poslaneck sněmovně nvrh schvlit ve zněn přijatch pozměňovacch nvrhů. stavně prvn vbor nvrh zkona projednal dne 9. května 2013 a ve svm usnesen (tisk 778/6) doporučil Poslaneck sněmovně nvrh schvlit ve zněn přijatch změn a doplňků. Jednou ze změn bylo prvě doplněn 17 katastrlnho zkona o nov odstavec 4, jehož čst je předmětem nvrhu na zrušen. Druh čten nvrhu zkona proběhlo dne 14. května 2013 a pozměňovac nvrhy byly zpracovny jako tisk 778/7. Třet čten nvrhu zkona proběhlo dne 17. května 2013. Nvrh zkona byl Poslaneckou sněmovnou schvlen ve zněn přijatch pozměňovacch nvrhů včetně doplněn 17 katastrlnho zkona o nov odstavec 4.
21. Sent vrtil nvrh zkona Poslaneck sněmovně s pozměňovacmi nvrhy. Ždn z nich se netkal napadenho ustanoven. Sněmovna hlasovnm dne 8. srpna 2013 přijala zkon ve zněn schvlenm Sentem. Po podpisu přslušnmi stavnmi činiteli byl zkon vyhlšen 23. srpna 2013 ve Sbrce zkonů.
22. stavn soud ověřil, že zkon a jeho pozdějš změny byly přijaty stavně předepsanm postupem, byly podepsny přslušnmi stavnmi činiteli a řdně vyhlšeny.
VII.
Vlastn posouzen nvrhu
23. Navrhovatel se svm nvrhem domh zrušen čsti 17 odst. 4 katastrlnho zkona, neboť v něm spatřuje rozpor s kogentnm 5 odst. 3 zkona č. 229/1991 Sb., o pravě vlastnickch vztahů k půdě a jinmu zemědělskmu majetku, ve zněn zkona č. 93/1992 Sb., neboť napaden čst ustanoven katastrlnho zkona vylučuje naplněn kogentnho ustanoven zkona o půdě. Přitom navrhovatel v zsadě ani nenamt rozpor napadenho ustanoven s stavnmi předpisy, daleko vce mu jde o vyřešen vzjemn kolize ustanoven katastrlnho zkona se zkonem o půdě.
24. vodem je třeba navrhovateli poněkud vytknout, že sice navrhuje zrušen prvnho předpisu, avšak zcela rezignuje na stavněprvn argumentaci, takže kromě jm zmiňovanho nesouladu mezi katastrlnm zkonem a zkonem o půdě nvrh neobsahuje v podstatě ždn tvrzen, z nichž by se dala vysledovat přpadn protistavnost napaden čsti 17 odst. 4 katastrlnho zkona. Nen tak zcela jednoznačn, rozpor s ktermi konkrtnmi stavnmi kautelami navrhovatel spatřuje. Z nvrhu rovněž nikterak nevyplv snaha nalzt stavně konformn řešen dan problematiky.
25. Navrhovateli je nicmně možn dt zapravdu v tom směru, že vyřešen nastolenho problmu nen zcela jednoduch. Na jednu stranu totiž zajist nelze zpochybňovat důsledky porušen povinnosti povinn osoby nakldat s nemovitostmi s pč řdnho hospodře a porušen zkazu převodu těchto věc do vlastnictv jinho pod sankc absolutn neplatnosti prvnho jednn (srov. 5 odst. 3 zkona č. 229/1991 Sb., o pravě vlastnickch vztahů k půdě a jinmu zemědělskmu majetku, ve zněn zkona č. 93/1992 Sb.). Na straně druh však stoj systm převodů vlastnickho prva z povinn osoby až k v rozporu s 5 odst. 3 zkona č. 229/1991 Sb., o pravě vlastnickch vztahů k půdě a jinmu zemědělskmu majetku, ve zněn zkona č. 93/1992 Sb., zapsanm vlastnkům, kter je založen na nabvacch titulech, ať již platnch či bezplatnch; vlastnick prva nabyvatelů byla taktž zapsna do katastru nemovitost na zkladě podkladů či listin, s nimiž je spojena ochrana dobr vry stran. Je tedy třeba nalzt řešen, kter oba tyto protichůdně působc principy uvede do souladu.
26. stavn soud ve sv judikatuře opakovaně vyložil [srov. nlez ze dne 28. ledna 2004 sp. zn. Pl. S 41/02 (N 10/32 SbNU 61; 98/2004 Sb.), nlez ze dne 29. zř 2010 sp. zn. Pl. S 16/08 (N 203/58 SbNU 801; 310/2010 Sb.), nlez ze dne 16. řjna 2007 sp. zn. Pl. S 78/06 (N 162/47 SbNU 145; 307/2007 Sb.), nlez ze dne 15. ledna 2013 sp. zn. Pl. S 15/12 (N 13/68 SbNU 191; 82/2013 Sb.), nlez ze dne 12. července 2010 sp. zn. IV. S 3102/08 (N 142/58 SbNU 183) či nlez ze dne 28. ledna 2014 sp. zn. Pl. S 49/10 (N 10/72 SbNU 111; 44/2014 Sb.)], že přichz-li v vahu možnost stavně konformnho vkladu napadenho ustanoven, m tento přednost před kasac napadenho ustanoven. Z mnoha myslitelnch vkladů zkona je tedy třeba v každm přpadě použt pouze takov vklad, kter respektuje stavn principy (je-li takov vklad možn), a ke zrušen ustanoven zkona pro nestavnost přistoupit teprve tehdy, nelze-li dotčen ustanoven použt, aniž by byla stavnost porušena (princip minimalizace zsahu do pravomoci jinch orgnů veřejn moci). Uveden zvěry lze vzthnout ovšem nejen na stavně konformn vklad konkrtnho ustanoven, nbrž v širšm kontextu lze hledat stavně konformn řešen cel problematiky. stavn soud proto posoudil, zda lze napadenou prvn pravu vyložit stavně konformnm způsobem tak, aby vyhovovala požadavkům garantovanm Listinou. Dospěl přitom k zvěru, že nen třeba přistupovat ke zrušen napadenho ustanoven, neboť lze nalzt stavně konformn řešen uveden problematiky.
27. Ustanoven 17 odst. 4 katastrlnho zkona nebylo původně součst vldnho nvrhu. Bylo zařazeno do předlohy až na zkladě pozměňovacho nvrhu stavně prvnho vboru Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky. Změrem bylo přitom omezen rozsahu přezkumu soudnch rozhodnut katastrlnm řadem oproti přezkumu jinch listin na minimln možnou mru. Podle 17 odst. 4 katastrlnho zkona totiž katastrln řad zkoum toliko, zda soudn rozhodnut splňuje nležitosti listiny pro zpis do katastru [viz 17 odst. 2 psm. a) katastrlnho zkona] a zda je toto rozhodnut zvazn i pro osoby, v jejichž prospěch je prvo v katastru dosud zapsno. Napaden čst 17 odst. 4 katastrlnho zkona byla přijata s clem, aby se zabrnilo vmazu prv všech osob, kter se nečastnily řzen, z něhož vzešlo rozhodnut, jež však m důsledky do prvnho postaven těchto nezčastněnch osob. Smysl tto pravy je tak zcela zřejm, neboť je tmto způsobem zamezeno tomu, aby byl někdo zbaven vlastnictv, aniž by mohl jakkoliv proti tomu vystupovat. Z tohoto pohledu napaden ustanoven naplňuje stavně zaručen prvo zakotven v čl. 38 odst. 2 Listiny.
28. Ve věci, kter byla podkladem pro nvrh na zrušen čsti 17 odst. 4 katastrlnho zkona, je nepochybn, že častnci řzen před krajskm soudem (tedy žalobci v řzen před krajskm soudem, resp. navrhovatel v řzen o povolen vkladu před katastrlnm řadem) se už prvn moc rozhodnut pozemkovho řadu stah vlastnky v restituci vydanch nemovitost. Nabvn vlastnictv věci rozhodnutm orgnu veřejn moci (resp. sttnho orgnu) je totiž jednm ze zkonem stanovench (a tradičnch) důvodů nabvn vlastnickho prva. Takto nabvn vlastnictv upravoval 132 odst. 1 zkona č. 40/1964 Sb., občansk zkonk, ve zněn zkona č. 509/1991 Sb., a shodně jej upravuje tž aktulně činn 1114 občanskho zkonku. Nabyt vlastnickho prva k věci je činn, nen-li v rozhodnut stanoveno jinak, prvn moc rozhodnut (srov. 132 odst. 2 "starho" občanskho zkonku a 1114 "novho" občanskho zkonku). V projednvan věci je však zjevn, že častnci těchto řzen se nachzej v obtžn situaci, kdy na jedn straně nejprve sprvn orgn a pot soud rozhodnutm určily jejich vlastnick prvo, na straně druh stav zpisu v katastru nemovitost tto skutečnosti neodpovd, resp. na zkladě vkladu provedenho katastrlnm řadem jej do souladu se skutečnost ani uvst nelze. Oprvněn osoby tak zdnlivě disponuj pouze formlnm vlastnictvm, neboť jsou sice pravomocně uznny jako vlastnci nemovitch věc, avšak s těmito nemohou v danou chvli nakldat, neboť nejsou (a nemohou bt) ani jako vlastnci v katastru nemovitost zapsny. Navrhovatel se domnv, že tento rozpor lze vyřešit jedině zrušenm čsti 17 odst. 4 katastrlnho zkona.
29. Podle nzoru stavnho soudu však existuje stavně konformn řešen uvedenho rozporu, byť může bt pro častnky restitučnho řzen poměrně zdlouhav a nekomfortn. Je třeba vyjt z toho, že pokud byl proveden vklad vlastnickho prva k nemovitostem, kter poslze byly vydny v restitučnm řzen oprvněnm osobm, ve prospěch osob, kter však častnky tohoto restitučnho řzen nebyly, m se za to, že převod na tyto osoby je třeba považovat za absolutně neplatn prvn jednn ve smyslu 588 občanskho zkonku, neboť bylo porušeno kogentn ustanoven 5 odst. 3 zkona č. 229/1991 Sb., o pravě vlastnickch vztahů k půdě a jinmu zemědělskmu majetku, ve zněn zkona č. 93/1992 Sb., jehož obsahem je mj. zkaz zcizovn majetku dotčenho restitucemi. stavn soud přitom opakovaně konstatoval [srov. např. nlez ze dne 11. prosince 1997 sp. zn. IV. S 195/97 (N 161/9 SbNU 389)], že vzhledem ke smyslu zkona o půdě, kterm je odčiněn alespoň některch majetkovch křivd, je třeba restitučn nroky považovat za nroky primrn, a to i za cenu zsahu do již provedench majetkoprvnch posunů. Jakkoliv jin vklad by činil 5 odst. 3 tohoto zkona bezcennm.
30. Ve stvajcm přpadě se tedy nabz postup, kter naznačovali ve svch vyjdřench častnci řzen, resp. vedlejš častnk řzen. Katastr nemovitost jakožto veřejn seznam je postaven na zsadě materiln publicity, na jejmž zkladě je poskytovna ochrana osobě, kter uskutečnila prvn jednn v důvěře ve skutkov stav potvrzen daji z veřejn evidence [k tomu blže např. nlez stavnho soudu ze dne 1. srpna 2006 sp. zn. II. S 349/03 (N 148/42 SbNU 199) nebo nlez ze dne 11. května 2011 sp. zn. II. S 165/11 (N 88/61 SbNU 359)]. Pokud však nastane situace, jako v nyn řešen věci, kdy existuje nesoulad mezi zapsanm a skutečnm prvnm stavem, zn prvn prava prostředky k npravě. Tyto prostředky jsou upraveny v 985 a 986 občanskho zkonku. Zsada ochrany osoby, jž svědč skutečn prvn stav (rozporn se stavem zapsanm do veřejnho seznamu), se tedy dostv do kolize prvě s principem materiln publicity, podle kterho osobě, kter uskutečnila prvn jednn s důvěrou ve skutkov stav potvrzen daji z veřejn evidence, mus bt v materilnm prvnm sttě poskytovna ochrana. V tto souvislosti je možn opětovně poukzat na shora citovan nlez stavnho soudu sp. zn. II. S 165/11, v němž bylo řečeno, že s ohledem na to, že princip ochrany dobr vry novho nabyvatele působ proti principu ochrany vlastnickho prva původnho vlastnka, je nutno najt praktickou konkordanci mezi oběma protikladně působcmi principy tak, aby zůstalo zachovno maximum z obou, a nen-li to možn, aby vsledek byl slučiteln s obecnou představou spravedlnosti.
31. Podle 985 občanskho zkonku plat, že nen-li stav zapsan ve veřejnm seznamu v souladu se skutečnm prvnm stavem, může se osoba, jejž věcn prvo je tm dotčeno, domhat odstraněn tohoto nesouladu, jakož i zpisu toho, že takov sv prvo uplatnila (poznmka spornosti zpisu). Ustanoven 986 občanskho zkonku pak upravuje specifick přpad, kdy určit osoba tvrd, že je ve svch prvech dotčena zpisem ve veřejnm seznamu, kter byl proveden jednak ve prospěch jinho, jednak bez prvnho důvodu. Na uplatněn nroku podle 985, resp. 986 občanskho zkonku je pak navzna prava obsažen v 24 katastrlnho zkona, na jehož zkladě lze požadovat, aby ten, kdo veřejn seznam vede, zapsal do katastru poznmku spornosti, a to tehdy, nen-li stav zapsan v katastru v souladu se skutečnm prvnm stavem a odstraněn nesouladu se domh osoba, jejž věcn prvo je dotčeno, pokud prokže, že sv prvo uplatnila u soudu, nebo jestliže někdo tvrd, že je ve svm prvu dotčen zpisem provedenm v katastru bez prvnho důvodu ve prospěch jinho. Pokud nebyly pochybnosti o sprvnosti zpisu odstraněny souhlasnm prohlšenm osoby dosud v katastru zapsan a osoby o zpis usilujc [ 66 vyhlšky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitost (katastrln vyhlška)], zapše katastrln řad poznmku spornosti zpisu, kter působ proti zpisu provedenmu na zkladě napadenho prvnho jednn a na něj navazujcm zpisům, tak na zkladě oznmen soudu o podan žalobě nebo na zkladě doloženho nvrhu žalobce, pokud žalobce podal žalobu o určen, že prvn jednn, na jehož zkladě m bt zapsno prvo do katastru, je neplatn, zdnliv nebo zrušen.
32. Pokud uvedenou prvn pravu vzthneme na věc, z nž vzešel stvajc nvrh Krajskho soudu v Praze, nabz se postup, při němž otzku vlastnictv vydanch pozemků uplatn oprvněn osoby (tj. žalobci, resp. navrhovatel v řzen před katastrlnm řadem) u přslušnho obecnho soudu žalobou na určen vlastnictv, což ve svm důsledku může vst k ždoucmu stavu, tedy vmazu vlastnickho prva dosud zapsanch osob, jež nabyly vlastnick prvo v rozporu s 5 odst. 3 zkona č. 229/1991 Sb., o pravě vlastnickch vztahů k půdě a jinmu zemědělskmu majetku, ve zněn zkona č. 93/1992 Sb., ve prospěch prva nabytho oprvněnmi osobami.
33. Z vše uvedenho je zřejm, že samotn aplikace napaden čsti 17 odst. 4 katastrlnho zkona nem pro oprvněn osoby negativn stavněprvn konsekvence. Svho vlastnickho prva nejsou zbaveni, toliko se jim prodlužuje cesta k dosažen optimlnho prvnho stavu. Naopak pokud by došlo ze strany stavnho soudu ke zrušen napadenho ustanoven, byla by ohrožena prva těch osob, kter nebyly častny řzen, z něhož vzešlo rozhodnut, jež je podkladem pro zpis do katastru nemovitost. I z tohoto hlediska m 17 odst. 4 katastrlnho zkona širš dosah než 5 odst. 3 zkona č. 229/1991 Sb., o pravě vlastnickch vztahů k půdě a jinmu zemědělskmu majetku, ve zněn zkona č. 93/1992 Sb.
34. Na zkladě vše uvedench důvodů dospěl stavn soud k zvěru, že nejsou dny důvody ke zrušen napadenho 17 odst. 4 katastrlnho zkona ve slovech "... dle, zda je toto rozhodnut zvazn i pro osoby, v jejichž prospěch je prvo v katastru dosud zapsno.", a proto nvrh podle 70 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, zamtl.