Ve věci ústavní stížnosti proti usnesením Nejvyššího soudu ze dne 20. srpna 1997 sp. zn. 2 Tvno 33/97 a Vrchního soudu v Praze ze dne 25. července 1997 sp. zn. 4 Ntv 28/97 o prodloužení vazby 84/1999 účinný od 11.05.1999
| Schválené: | 13.11.1997 |
| Účinnost od: | 11.05.1999 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | Zajištění osoby obviněného. Vazba. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
III. senát Ústavního soudu rozhodl dne 13. listopadu 1997 ve věci ústavní stížnosti proti usnesením Nejvyššího soudu z 20. srpna 1997 sp. zn. 2 Tvno 33/97 a Vrchního soudu v Praze z 25. července 1997 sp. zn. 4 Ntv 28/97 o prodloužení vazby takto:
1. Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. srpna 1997 sp. zn. 2 Tvno 33/97 se zrušuje.
2. Návrh stěžovatele na zrušení usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 25. července 1997 sp. zn. 4 Ntv 28/97 se zamítá.
3. Postavení vedlejšího účastníka se J. Ch., t. č. Vazební věznice v Českých Budějovicích, nepřiznává.
Z odůvodněn
(prvn nzory vysloven v nlezu, kter maj všeobecn vznam)
1. Podle čl. 8 odst. 5 Listiny zkladnch prv a svobod nikdo nesm bt vzat do vazby, leč z důvodů a na dobu stanovenou zkonem a na zkladě rozhodnut soudu. Z uveden stavn maximy, ve spojen se zkonnou podmnkou trvn vazby pouze v nezbytně nutn době, jakož i ve spojen s nzorem stavnho soudu vyjdřenm ve věci sp. zn. Pl. S 4/94 (č. 214/1994 Sb.), časov vymezen vazby, resp. jejho prodloužen v konkrtn věci mus bt i konkrtně, po nležitm odůvodněn, stanoveno a nemůže vyplvat přmo ze zkona. Doba stanoven zkonem podle uvedenho ustanoven Listiny zkladnch prv a svobod představuje maximln zkonnou hranici dlky trvn vazby (a tedy omezen osobn svobody), v ždnm přpadě však po konstatovn důvodnosti vazby v soudnm rozhodnut nen automatickm vymezenm dlky jejho trvn. Je kolem soudů při rozhodovn o vazbě, resp. o jejm prodloužen stanovit i dobu jejho trvn v konkrtnm přpadě. stavn soud opakovaně v tto souvislosti zdůrazňuje tu skutečnost, že při rozhodovn o prodloužen vazby, kromě existence zkonnho vazebnho důvodu, nutno prokzat vžn důvody, v jejichž důsledku v uplynul lhůtě nebylo možno řzen ukončit, a tedy rozhodovn o prodloužen vazby je proto postupem, na kter je nutno vzthnout vyšš požadavky než na rozhodovn o vazbě. Z tohoto důvodu je kolem soudů při vrcen věci k došetřen sttnmu zstupci a s tm souvisejcm prodlužovnm vazby specilně se zabvat možnm dotčenm obviněnho na jeho zkladnm prvu vyplvajcm z čl. 38 odst. 2 Listiny zkladnch prv a svobod ve spojen s čl. 8 odst. 5 Listiny zkladnch prv a svobod, tj. zabvat se otzkou, do jak mry může bt dalš prodlužovn vazby odůvodňovno, kromě existence vazebnch důvodů, i odstraňovnm zvažnch vad přpravnho řzen [ 188 odst. 1 psm. e) trestnho řdu]. Jinmi slovy, do jak mry může zvažn pochyben sttu odůvodňovat dalš trvn tak zvažnho omezen osobn svobody, jakm je vazba.
2. Po vrcen věci soudem sttnmu zstupci k došetřen nezačn nov přpravn řzen, nbrž se věc vrac do stavu přpravnho řzen ( 191 odst. 2 trestnho řdu). Jelikož se věc vrac do stavu přpravnho řzen a nezačn přpravn řzen nov, vyplv z toho, že rovněž v přpadě dalšho trvn vazby (o čemž je v přpadě předběžnho projednn obžaloby obligatorně rozhodovno -- 192 trestnho řdu) se bez jakchkoliv pochybnost jedn o omezen osobn svobody, kter v danm okamžiku nezačn, nbrž pokračuje, a to ve stadiu přpravnho řzen. Z tohoto důvodu se na něj vztahuje časov vymezen vyplvajc z přslušnch rozhodnut soudů o vzet do vazby, resp. o prodloužen vazby, a to prvě ve vztahu k prvotnmu omezen osobn svobody. Pokud se soudy v souvislosti s vrcenm věci do přpravnho řzen mus zabvat tm, ve kterch směrech je třeba přpravn řzen doplnit a kter skutečnosti třeba objasnit, popřpadě kter kony je třeba provst ( 191 odst. 1 trestnho řdu), a ve vazebnch věcech zroveň rozhodnout o dalšm trvn vazby, nen možn z pohledu čl. 8 odst. 5 Listiny zkladnch prv a svobod a 71 odst. 2 trestnho řdu tak učinit bez konkrtnho stanoven nezbytně nutn doby vazby.