Ve věci ověření volby senátorky JUDr. Dagmar Lastovecké 70/1999 účinný od 23.04.1999
| Schválené: | 18.02.1999 |
| Účinnost od: | 23.04.1999 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | Volby., Česká národní rada (ČNR). Parlament České republiky. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
I. senát Ústavního soudu rozhodl dne 18. února 1999 o opravném prostředku proti rozhodnutím Senátu Parlamentu České republiky ze dne 16. prosince 1998 a Mandátového a imunitního výboru Senátu Parlamentu České republiky č. 18 ze dne 15. prosince 1998 ve věci ověření volby senátorky JUDr. Dagmar Lastovecké a proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. prosince 1998 sp. zn. 11 Zp 54/98 takto:
JUDr. Dagmar Lastovecká byla ve volbách do Senátu Parlamentu České republiky konaných ve dnech 13. - 14. listopadu 1998 a 20. - 21. listopadu 1998 ve volebním obvodu č. 58 Brno-město platně zvolena senátorkou.
Z odůvodněn (prvn nzory vysloven v nlezu, kter maj všeobecn vznam)
1. V řzen podle oddlu třetho hlavy druh zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, stavn soud rozhoduje o opravnm prostředku proti rozhodnut ve věci ověřen volby poslance nebo sentora, a protože kon jako - sui generis - odvolac instance, mus konkrtn přpad posuzovat nejen z hlediska ochrany stavně zaručench zkladnch prv nebo svobod, ale předevšm z hlediska věrohodnosti demokratickho procesu voleb.
2. Nejvyšš soud je oprvněn rozhodnout vrokem o tom, zda přslušn sentor byl platně zvolen, či nikoliv. Nelze tedy tvrdit, že Nejvyšš soud pouze posuzuje, zda podan stžnost je či nen důvodn (oprvněn), a že mu rozhodovn o platnosti volby nepřsluš.
Orgn Sentu zkoum platnost volby z hledisek jinch, zejmna se zřetelem na čl. 19 odst. 2 stavy Česk republiky a na 57 zkona č. 247/1995 Sb., o volbch do Parlamentu Česk republiky a o změně a doplněn některch dalšch zkonů.
3. Podan nvrh (opravn prostředek proti rozhodnut ve věci ověřen volby sentora) nelze formlně odmtnout s poukazem na to, že směřuje "proti prvně irelevantnmu rozhodnut Sentu". Relevanci rozhodnut Sentu ve věci ověřen volby poslance nebo sentora lze vyvodit z ustanoven 85 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu.
4. Polemika tkajc se objektivnho či subjektivnho porušen zkona o volbch ( 16) je značně zavdějc. Obecně vzato by totiž nemělo jt vlučně o to, zda byl porušen volebn zkon objektivně či subjektivně, nbrž je třeba vzt v vahu okolnosti konkrtnho přpadu a intenzitu a způsob porušen volebnho zkona. Nelze tedy obecně konstatovat, že každ porušen volebnho zkona vyvolv (pokud je namtnuto) neplatnost voleb ani že sankc neplatnosti volby nemůže bt porušen volebnho zkona postiženo vůbec.
5. Z povahy věci je zřejm, že nelze v době "moratoria" 48 hodin před zahjenm voleb a ve dny voleb zcela zakzat jakoukoliv volebn kampaň. Ustanoven 16 odst. 5 zkona o volbch je proto nutno interpretovat spše restriktivně, a to tak, že zkonodrce měl na mysli zkaz aktivn volebn kampaně, tzn. zamšlen a clen agitace, čelově směřovan pro politick strany, koalice a kandidty.
6. I když je řzen o opravnm prostředku proti rozhodnut ve věci ověřen volby poslance nebo sentora řzenm specifickm -- jehož prvotnm kolem je ochrana funkce voleb v demokratick společnosti z hlediska tzv. objektivnho stavnho prva -- je třeba i v rmci něho reflektovat ochranu zkladnch prv a svobod fyzickch a prvnickch osob. Přestože volebn zkon vylučuje aktivn volebn agitaci v zkonem vymezenm obdob, nemůže sledovan cl tohoto omezen (tj. ochrana subjektivnho rozhodovn voličů) porušovat jin zkladn prva a svobody, zejmna svobodu projevu a prvo na informace. I v zkonem chrněnm obdob maj tedy sdělovac prostředky prvo přinšet informace, mohou prezentovat i vlastn nzory, toliko je jim zapovězeno aktivně agitovat pro ty kter kandidujc subjekty. Svoboda projevu a prvo na informace patř mezi hlavn pilře demokratick společnosti, jichž ve sv prci přirozeně využvaj zejmna sdělovac prostředky. Uveden zkladn prvo a jeho realizace nutně tvoř esenciln podmnku jejich svobodn existence.
Prvo na svobodu projevu a prvo na informace jsou jednm z helnch kamenů demokratickho sttu, neboť teprve svobodn informace a jejich vměna a svobodn diskuse čin z člověka občana demokratick země. Jsou to zejmna tisk, rozhlas a televize, jež informace rozšiřuj a zprostředkovvaj; v tto souvislosti m svoboda informac vznam mimořdn.
7. Zsadu čestnosti a poctivosti volebn kampaně a zkaz volebn agitace v době 48 hodin před volbami a během nich tedy nelze vykldat natolik široce, jako by zkon vytvořil společensk vakuum, kter existenci svobody projevu a prva na informace (v souvislosti s volbami) neumožňuje.
8. Při vaze o předvdatelnosti nsledků zkona se nelze omezit toliko na jeho text gramatick. Je to soudn rozhodovn, kter - byť nem klasick precedenčn charakter - zkon interpretuje, popř. i dotvř a jeho relativn konstantnost garantuje prvn jistotu a zajišťuje i obecnou důvěru v prvo. To se tk zejmna Nejvyššho soudu, kter je vrcholnm soudnm orgnem v oblasti obecnho soudnictv (čl. 92 stavy). Tm přirozeně nen poprno, že se judikatura soudů se zřetelem k řadě aspektů, zejmna s přihldnutm ke změnm společenskch podmnek, může vyvjet a měnit.
Smyslem 16 odst. 2 a 5 zkona č. 247/1995 Sb. je nepochybně ochrana čestnosti a poctivosti voleb. Lze souhlasit s tm, že - institucionlně vzato - by obvykle nebylo namstě soustředit se vhradně na otzku, zda to byl toliko kandidt (politick strana), jenž uveden ustanoven porušil. Na druh straně však lze stěž zcela důsledně akceptovat striktně objektivn kritrium a ignorovat skutečnost, že kandidtka v posuzovanm přpadě porušen pravidel volebnho boje subjektivně nezpůsobila. Opačn vklad by zkonitě vedl k tomu, že by kterkoli subjekt mohl doclit neplatnosti volby jakhokoli kandidta zcela bez jeho přičiněn, což by - in eventum - mohlo volby vrazně narušit. Takov nsledky zkonodrce přirozeně nezamšlel.