Ve věci návrhu na zrušení zákona č. 427/2003 Sb., kterým se pro rok 2004 stanoví mimořádné opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů, poslanců Evropského parlamentu, soudců a státních zástupců, výše dalšího platu těchto osob za první pololetí roku 2004, a kterým se mění některé související zákony, ve znění pozdějších předpisů, v části týkající se jedné poloviny dalšího platu za první pololetí roku 2004 ve vztahu k soudcům okresních, krajských, vrchních soudů, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu 354/2005 účinný od 15.09.2005

Schválené: 14.07.2005
Účinnost od: 15.09.2005
Autor: Ústavního soudu
Oblast: STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ. PROKURATURA., MZDA. PLATY. PRÉMIE A ODMĚNY. NÁHRADA MZDY., Soudci a přísedící. Jmenování a ustanovení soudců. Volby soudců., Mzdy poslanců zastupitelských sborů.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Ve věci návrhu na zrušení zákona č. 427/2003 Sb., kterým se pro rok 2004 stanoví mimořádné opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů, poslanců Evropského parlamentu, soudců a státních zástupců, výše dalšího platu těchto osob za první pololetí roku 2004, a kterým se mění některé související zákony, ve znění pozdějších předpisů, v části týkající se jedné poloviny dalšího platu za první pololetí roku 2004 ve vztahu k soudcům okresních, krajských, vrchních soudů, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu 354/2005 účinný od 15.09.2005
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Nález 354/2005 s účinností od 15.09.2005
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

354/2005 Sb.
NÁLEZ
Ústavního soudu
Jménem České republiky

Ústavní soud rozhodl dne 14. července 2005 ve znění opravného usnesení ze dne 30. srpna 2005 v plénu ve složení Stanislav Balík, František Duchoň, Vojen Güttler, Pavel Holländer, Ivana Janů, Dagmar Lastovecká, Jiří Mucha, Jan Musil, Jiří Nykodým, Pavel Rychetský, Miloslav Výborný, Eliška Wagnerová a Michaela Židlická, rozhodlo o návrhu Městského soudu v Brně na zrušení zákona č. 427/2003 Sb., kterým se pro rok 2004 stanoví mimořádné opatření při určování výše platu a některých náhrad výdajů spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů, poslanců Evropského parlamentu, soudců a státních zástupců, výše dalšího platu těchto osob za první pololetí roku 2004, a kterým se mění některé související zákony, v části "týkající se jedné poloviny dalšího platu za první pololetí roku 2004 ve vztahu k soudcům okresních, krajských, vrchních soudů, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu [ustanovení § 2 ve vztahu k ustanovení § 1 písm. h) zákona č. 427/2003 Sb.]", takto:

Dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů se zrušuje ustanovení § 2 zákona č.427/2003 Sb., ve znění zákona č. 626/2004 Sb. a zákona č. 127/2005 Sb., pokud se týká soudce okresního, krajského a vrchního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu [§ 1 písm. i) zák. č. 427/2003 Sb., ve znění zákona č. 626/2004 Sb. a zákona č. 127/2005 Sb.].

Odůvodněn

I.

Vymezen věci a rekapitulace nvrhu

stavnmu soudu byl dne 26. srpna 2004 doručen nvrh Městskho soudu v Brně na zrušen "zkona č. 427/2003 Sb. v čsti tkajc se jedn poloviny dalšho platu za prvn pololet roku 2004 ve vztahu k soudcům okresnch, krajskch, vrchnch soudů, Nejvyššho soudu a Nejvyššho sprvnho soudu [ustanoven 2 ve vztahu k ustanoven 1 psm. h) zkona č. 427/2003 Sb.]".

Navrhovatel tak učinil dle 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, a to pot, co v souvislosti se svoj rozhodovac činnost v souladu s čl. 95 odst. 2 stavy dospěl k zvěru, že ustanoven 1 psm. h) a 2 zkona č. 427/2003 Sb., jehož m bt při řešen věci sp. zn. 33 C 236/2004 použito, je v rozporu s čl. 1 odst. 1 ve spojen s čl. 82 odst. 1 stavy a čl. 1 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina").

V uveden věci sp. zn. 33 C 236/2004 je Městskm soudem v Brně rozhodovno o žalobě soudce thož soudu, v nž se žalobce domh vůči Česk republice - Městskmu soudu v Brně zaplacen jedn poloviny dalšho platu za prvn pololet roku 2004 v celkov vši 21.600,- Kč, přičemž opr svůj nrok o ustanoven 4 zkona č. 236/1995 Sb., o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců, ve zněn pozdějšch předpisů, jehož předpoklady považuje za splněn. Ve vplatnm termnu, stanovenm na den 15. července 2004, mu však v důsledku zkona č. 427/2003 Sb. polovina dalšho platu za prvn pololet roku 2004 vyplacena nebyla.

Odejmutm dalšho platu za prvn pololet roku 2004 došlo dle navrhovatele k nepřpustnmu a opakovanmu zsahu do soudcovsk nezvislosti. Zkonem č. 427/2003 Sb. došlo k tomu, že byla odejmuta polovina dalšho platu nležejcho za prvn a druh pololet let 2004, 2005 a 2006, přičemž se v uvedench letech použije platov zkladna ve vši dosažen podle zvlštnho prvnho předpisu ke dni 31. prosince 2003 (což představuje "zmrazen platu"). K tomuto opatřen zkonodrce přistoupil v době, kdy mu bylo znmo odůvodněn nlezu stavnho soudu sp. zn. Pl. S 11/02, na jehož nosn důvody navrhovatel odkazuje.

Městsk soud poukazuje dle na restrikce proveden zkona č. 420/2002 Sb., jmž byla soudcům vrazně zkrcena doba, po kterou je jim poskytovn plat při dočasn neschopnosti vkonu funkce, a to z původnch 6 měsců na dobu 20 pracovnch dnů, přičemž i institut poskytovn plnho platu při dočasn neschopnosti považuje za jednu ze součst zruk materilnho zabezpečen soudce. Za dalš omezen platov rovně soudců pak označuje i důsledky, jež vyplynuly ze zkona č. 425/2002 Sb., kterm se pro rok 2003 stanov mimořdn opatřen při určovn vše platu a některch nhrad vdajů spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů, soudců a sttnch zstupců, a kterm se těmto osobm stanov vše dalšch platů za prvn a druh pololet roku 2003. Dle ustanoven 1 uvedenho zkona se pro určen platu a dalšch nhrad a vdajů spojench s vkonem funkce v roce 2003 pro vyjmenovan představitele a soudce použije platov zkladna ve vši dosažen ke dni 31. prosince 2002, přičemž s ohledem na změnu prvn pravy platovch tarifů a osobnho přplatku proveden pro zaměstnance ministerstev s činnost nsledujcho po dni 31. prosince 2002 se platov zkladna v uvedenm roce nezvšila. Ačkoli tedy za normlnho běhu udlost mělo dle navrhovatele od 1. ledna 2003 dojt ke zvšen platu soudce v důsledku změny prvn pravy platovch tarifů a osobnho přplatku proveden pro zaměstnance ministerstev, ad hoc přijatm zkonem k tomu u soudců nedošlo.

Navrhovatel upozorňuje v tto souvislosti na důvodov zprvy k zkonu č. 420/2002 Sb. a zkonu č. 425/2002 Sb., z nichž dle něj plyne, že jimi zkonodrce sledoval cl "zachovn srovnatelnho postaven jednotlivch skupin" osob, tj. sttnch zaměstnanců, představitelů sttn moci a soudců, přičemž zvlštn postaven soudců, pokud jde o vši odměňovn, se zkonodrci jevilo jako nespravedliv a neproporcionln. Tento postup považuje Městsk soud v Brně za nestavn, stojc v rozporu s prvem soudce na hmotn zabezpečen, kter je jednou z garanc jeho soudcovsk nezvislosti. Poukazuje přitom na skutečnost, že zkonodrce přitom požadavek na zachovn "srovnatelnho postaven jednotlivch skupin" osob, uveden ve zmněnch důvodovch zprvch, později nedodržel, protože mimo jin:

- novelizac nařzen vldy č. 253/1992 Sb., o platovch poměrech zaměstnanců orgnů sttn sprvy, některch dalšch orgnů a obc, provedenou nařzenm vldy č. 582/2002 Sb., došlo s činnost od 1. ledna 2003 k navšen stupnice platovch tarifů podle platovch třd a platovch stupňů pro zaměstnance uveden v 1 odst. 2 nařzen vldy č. 253/1992 Sb.,

- novelizac nařzen vldy č. 251/1992 Sb., o platovch poměrech zaměstnanců rozpočtovch a některch dalšch organizac, provedenou nařzenm vldy č. 583/2002 Sb., došlo s činnost od 1. ledna 2003 k navšen stupnice platovch tarifů podle platovch třd a platovch stupňů pro zaměstnance uveden v 1 odst. 2 nařzen vldy č. 251/1992 Sb.,

- novelizac nařzen vldy č. 79/1994 Sb., o platovch poměrech zaměstnanců ozbrojench sil, bezpečnostnch sborů a služeb, orgnů celn sprvy, přslušnků sborů požrn ochrany a zaměstnanců některch dalšch organizac (služebn platov řd), provedenou nařzenm vldy č. 584/2002 Sb., došlo s činnost od 1. ledna 2003 k navšen stupnice platovch tarifů podle platovch třd a platovch stupňů pro zaměstnance uveden v 1 odst. 2 nařzen vldy č. 79/1994 Sb.,

- přijetm zkona č. 361/2003 Sb., o služebnm poměru přslušnků bezpečnostnch sborů, dojde s činnost od 1. ledna 2005 ke zvšen platu přslušnků bezpečnostnch sborů o cca 30 %,

- přijetm nařzen vldy č. 330/2003 Sb., o platovch poměrech zaměstnanců ve veřejnch službch a sprvě, došlo s činnost od dne 1. ledna 2004 k navšen stupnice platovch tarifů podle platovch třd a platovch stupňů pro zaměstnance uveden v 1 odst. 1 nařzen vldy č. 330/2003 Sb.

Městsk soud v Brně nadto polemizuje i se změrem zkona projednvanho v době podn nvrhu, dle kterho mělo dojt ke zrušen dalšch platů, což navrhovatel považuje za stojc v přkrm rozporu s již uvedenm nlezem stavnho soudu.

V nvrhu je dle obsažena nmitka vůči eventulnmu tvrzen, dle něhož dalš platy soudců jsou svoj povahou v podstatě bonusy vyplcen jednou za pololet k běžnmu měsčnmu přjmu soudce. Dle nzoru Městskho soudu v Brně je tmto nepřpustně směšovno kalendřn obdob s obdobm vplatnm, vplatn obdob se totiž nemus krt s obdobm kalendřnm, neboť jde jen "o určit celkov penzum finančn čstky nležejc soudci za zkonem přesně vymezen obdob". Jestliže tedy dojde k odnět byť pouze jednoho z dalšch platů, dochz tm automaticky i k celkovmu snžen zkonem zaručenho ročnho přjmu soudce.

Odlišn interpretace pojmů "dalšch platů" však dle něj vede k tomu, že přstup zkonodrce k platovm otzkm tkajcm se soudců nutno hodnotit ve smyslu libovůle, a to jak v souvislosti se zkonem č. 427/2003 Sb., tak i v minulosti (zkon č. 287/1997 Sb., zkon č. 268/1998 Sb., zkon č. 308/1999 Sb., zkon č. 416/2001 Sb., zkon č. 425/2002 Sb.).

Odnět poloviny dalšho platu za prvn pololet roku 2004 se tudž jev navrhovateli jako nestavn v důsledku rozporu s prvem soudce na materiln zabezpečen jeho soudcovsk nezvislosti, kter vyplv z čl. 1 odst. 1 ve spojen s čl. 82 odst. 1 stavy a s čl. 1 Listiny. Materiln zajištěn nezvislosti je pak dle něj jednou z garanc nestrannho a spravedlivho rozhodovn o prvech a prvem chrněnch zjmech osob.

Navrhovatel upozorňuje dle na obtžnost konstrukce petitu nvrhu, kter je způsobena tm, že ustanoven 1 zkona č. 427/2003 Sb. nevyjmenovv pouze druhy funkc, na kter se vztahuje odnět dalšho platu, nbrž upravuje tž ukotven platov zkladny ve vši dosažen ke dni 31. prosince 2003 (tzv. zmrazen platu). Navrhovateli jde ale pouze o zrušen t čsti zkona č. 427/2003 Sb., kter se tk soudců a jen o odnět dalšho platu ve vši jedn poloviny za prvn pololet roku 2004.

Pro uveden Městsk soud v Brně navrhuje, aby stavn soud nlezem rozhodl, že "se zrušuje čst zkona č. 427/2003 Sb. v čsti tkajc se jedn poloviny dalšho platu za prvn pololet roku 2004 ve vztahu k soudcům okresnch, krajskch, vrchnch soudů, Nejvyššho soudu a Nejvyššho sprvnho soudu [ustanoven 2 ve vztahu k ustanoven 1 psm. h) zkona č. 427/2003 Sb.]".

II.

Rekapitulace podstatnch čst vyjdřen častnka řzen

Podle 42 odst. 4 a 69 zkona č. 182/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, zaslal stavn soud předmětn nvrh Poslaneck sněmovně. Ve svm vyjdřen ze dne 5. řjna 2004 předseda Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky PhDr. Lubomr Zaorlek uvd, že v době projednvn nvrhu zkona, kter byl později publikovn pod č. 427/2003 Sb., si byla Poslaneck sněmovna vědoma toho, že dan problematika, tj. odejmut čsti dalšho platu soudcům, byla již několikrt napadena pro nestavnost z důvodu nepřpustnho zsahu do soudcovsk nezvislosti. Přesto Poslaneck sněmovna setrvala na svm nzoru, že nevyplacen čsti dalšho platu soudcům nen v rozporu s stavnm pořdkem, neboť jeho čstečn nevyplacen nemůže ohrozit nezvislost soudců, zejmna proto, že nejde ani o překvapiv, ani o hlubok zsah do jejich materilnho zabezpečen.

Předseda Poslaneck sněmovny dle potvrdil, a to v souladu s požadavky obsaženmi v ustanoven 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, že zkon č. 427/2003 Sb. byl přijat po řdně provedenm zkonodrnm procesu, byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a vyhlšen ve Sbrce zkonů. V zvěru vyjdřen pak konstatuje, že za tohoto stavu věci nelze než vyjdřit stanovisko, že zkonodrn sbor jednal v přesvědčen, že přijat zkon je v souladu s stavou, stavnm pořdkem a prvnm řdem Česk republiky, přičemž je na stavnm soudu, aby v souvislosti s podanm nvrhem posoudil stavnost tohoto zkona a vydal přslušn rozhodnut.

Podle 42 odst. 4 a 69 zkona č. 182/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, zaslal stavn soud předmětn nvrh i Sentu Parlamentu Česk republiky. vodem svho vyjdřen ze dne 5. řjna 2004 jeho tehdejš předseda doc. JUDr. Petr Pithart rekapituluje průběh projednvn předmětnho zkona Parlamentem. Uvd, že nvrh napadenho zkona předložila vlda Poslaneck sněmovně 7. července 2003 v rmci nvrhů zkonů souvisejcch s reformou veřejnch financ. Nvrh zkona, jehož čst je navržena ke zrušen, byl po jeho schvlen v Poslaneck sněmovně doručen Sentu dne 8. řjna 2003. V Sentu byl jako sentn tisk č. 173 projednn ve dvou vborech, a to

- ve vboru pro hospodřstv, zemědělstv a dopravu, kter jako vbor garančn doporučil Sentu nvrh zkona schvlit ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou,

- ve vboru stavně-prvnm, kter doporučil Sentu vrtit nvrh zkona Poslaneck sněmovně s pozměňovacmi nvrhy, kter tento vbor přijal (jednalo se o pozměňovac nvrhy tkajc se stanoven platov zkladny a pozměňovac nvrhy legislativně technick povahy reagujc na pravy v jinch zkonech).

Sent předložen nvrh zkona projednal na sv 11. schůzi dne 6. listopadu a po obshl rozpravě přijal usnesen, kterm jej schvlil ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou. Pro toto usnesen ze 69 přtomnch sentorů hlasovalo 40, proti bylo 19 sentorů.

K projednn nvrhu předmětnho zkona se ve vyjdřen dle uvd, že v orgnech Sentu k němu byly uplatněny kritick vhrady z hlediska nesystmovosti pravy, zejmna pokud jde o dalš zmrazen platov zkladny. Diskutovna byla rovněž otzka stavnosti opětovn restrikce dalšch platů, tkajc se i soudců. V tto zležitosti vedle nzorů zpochybňujcch stavnost navrhovan pravy zazněly i pochybnosti, zda nvrh lze hodnotit jako protistavn, existuj-li rozdln rozhodnut stavnho soudu ve věcech tkajcch se restrikc dalšch platů soudců. V zvěrečnm hlasovn však nakonec potřebn většina přtomnch nvrh zkona schvlila ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou.

Jelikož navrhovan petit je obsahově totožn s petitem uvedenm v nvrhu na zrušen čsti zkona č. 425/2002 Sb., kterm se pro rok 2003 stanov mimořdn opatřen při určovn vše platu a některch nhrad vdajů spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů, soudců a sttnch zstupců, a kterm se těmto osobm stanov vše dalšch platů za prvn a druh pololet roku 2003, kter je veden u stavnho soudu pod sp. zn. Pl. S 34/04, předseda Sentu v dalšm odkazuje na vyjdřen Sentu ze dne 8. zř 2004 č. j. 9654/04, podan k nvrhu vedenmu pod sp. zn. Pl. S 34/04.

III.

Upuštěn od stnho jednn

Dle ustanoven 44 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů, může stavn soud se souhlasem častnků od stnho jednn upustit, nelze-li od něj očekvat dalš objasněn věci. Vzhledem k tomu, že oba častnci, tj. navrhovatel v podn ze dne 15. června 2005 a častnci řzen ve vyjdřen předsedy Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky ze dne 2. června 2005 a předsedy Sentu Parlamentu Česk republiky ze dne 9. června 2005 vyjdřili svůj souhlas s upuštěnm od stnho jednn a dle vzhledem k tomu, že stavn soud m zato, že od jednn nelze očekvat dalš objasněn věci, bylo od stnho jednn v předmětn věci upuštěno.

IV.

Dikce napadenho prvnho předpisu

Dle ustanoven 1 psm. h) zkona č. 427/2003 Sb., ve zněn zkona č. 626/2004 Sb., pro určen platu a některch nhrad vdajů spojench s vkonem funkce "soudce okresnho, krajskho a vrchnho soudu, Nejvyššho soudu a Nejvyššho sprvnho soudu" se v roce 2004 použije platov zkladna ve vši dosažen podle zvlštnho prvnho předpisu1) k 31. prosinci 2003. Tmto zvlštnm předpisem dle pozn. 1 je zkon č. 425/2002 Sb., kterm se pro rok 2003 stanov mimořdn opatřen při určovn vše platu a některch nhrad vdajů spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů, soudců a sttnch zstupců, a kterm se těmto osobm stanov vše dalšch platů za prvn a druh pololet roku 2003.

Dle uvedenho ustanoven 1 psm. h) zkona č. 427/2003 Sb., platnho před jeho novelou provedenou zkonem č. 626/2004 Sb., tj. ve zněn platnm do 31. prosince 2004, se pro určen platu a některch nhrad vdajů spojench s vkonem funkce "soudce okresnho, krajskho a vrchnho soudu, Nejvyššho soudu a Nejvyššho sprvnho soudu" použije platov zkladna ve vši dosažen podle zvlštnho prvnho předpisu1 k 31. prosinci 2003, a to nejen v roce 2004, nbrž i v letech 2005 a 2006.

Podle ustanoven 2 uvedenho zkona, ve zněn čl. I bodu 5 zkona č. 626/2004 Sb. plat: "Pokud podle zvlštnho prvnho předpisu nlež osobm uvedenm v 1 dalš plat, poskytne se jim za prvn a druh pololet roku 2004 jen ve vši poloviny čstky, na kterou by jim jinak vznikl nrok." Ve sv původn dikci 2 zkon č. 427/2003 Sb. před zmněnou novelou upravoval identickm způsobem poskytovn dalšho platu osobm uvedenm v 1 předmětnho zkona nejen za prvn a druh pololet roku 2004, nbrž i let 2005 a 2006.

V.

Podmnky aktivn legitimace navrhovatele

Nvrh na zrušen "zkona č. 427/2003 Sb. v čsti tkajc se jedn poloviny dalšho platu za prvn pololet roku 2004 ve vztahu k soudcům okresnch, krajskch, vrchnch soudů, Nejvyššho soudu a Nejvyššho sprvnho soudu [ustanoven 2 ve vztahu k ustanoven 1 psm. h) zkona č. 427/2003 Sb.]" byl podn Městskm soudem v Brně dle ustanoven 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů.

Jak bylo již uvedeno v naraci, ve věci sp. zn. 33 C 236/2004 je Městskm soudem v Brně rozhodovno o žalobě soudce thož soudu, v nž se žalobce domh vůči Česk republice - Městskmu soudu v Brně zaplacen jedn poloviny dalšho platu za prvn pololet roku 2004 v celkov vši 21.600,-Kč, přičemž opr svůj nrok o ustanoven 4 zkona č. 236/1995 Sb., o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců, ve zněn pozdějšch předpisů, jehož předpoklady považuje za splněn. Ve vplatnm termnu, stanovenm na den 15. července 2004, mu však v důsledku zkona č. 427/2003 Sb. polovina dalšho platu za prvn pololet roku 2004, vyplacena nebyla.

Městsk soud v Brně, pot co v souvislosti se svoj rozhodovac činnost v souladu s čl. 95 odst. 2 stavy dospěl k zvěru, že ustanoven 1 psm. h) a 2 zkona č. 427/2003 Sb., jehož m bt při řešen věci sp. zn. 33 C 236/2004 použito, je v rozporu s čl. 1 odst. 1 ve spojen s čl. 82 odst. 1 stavy a čl. 1 Listiny, po přerušen kmenovho řzen dle 109 odst. 1 psm. c) o. s. ř. stavnmu soudu předložil předmětn nvrh na kontrolu norem.

Procesn podmnkou aktivn legitimace obecnho soudu dle 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, je takov pozice zkona, přp. jeho jednotlivho ustanoven, jehož zrušen je navrhovno, k předmětu kmenovho řzen, jež zakld pro posouzen věci ze strany obecnho soudu rozhodovac důvody.

Jak vyplv z popisu předmětnho řzen u obecnho soudu, lze tudž na straně navrhovatele konstatovat naplněn podmnek jeho aktivn legitimace pro řzen o kontrole norem.

VI.

Posouzen důvodnosti zastaven řzen dle 67 zkona č. 182/1993 Sb.

Ustanoven 1 psm. h) a 2 zkona č. 427/2003 Sb. bylo v průběhu předmětnho řzen před stavnm soudem čstečně novelizovno čl. I body 4, 5 zkona č. 626/2004 Sb., o změně některch zkonů v nvaznosti na realizaci reformy veřejnch financ v oblasti odměňovn. Tato zkonn prava je platn dnem 1. ledna 2005 (čl. XXIII zkona č. 626/2004 Sb.).

Dle 67 odst. 1 zkona o stavnm soudu je dn důvod zastaven řzen, jestliže zkon, jin prvn předpis, nebo jejich jednotliv ustanoven, jejichž zrušen je navrhovno, pozbudou platnosti před skončenm řzen před stavnm soudem.

K interpretaci uvedenho zkonnho důvodu zastaven řzen se stavn soud vyjdřil zejmna v nlezu sp. zn. Pl. S 15/01. Vychzeje ze smyslu a čelu 67 odst. 1 zkona č. 182/1993 Sb. konstatoval, že změna ke zrušen navrhovanho zkonnho ustanoven zakld důvod zastaven řzen o kontrole norem toliko tehdy, je-li pro posouzen stavnosti tohoto ustanoven rozhodn.

Z pohledu takto vymezenho hlediska interpretace a aplikace 67 zkona č. 182/1993 Sb. pak nutno dospět k zvěru, že změna ustanoven 1 psm. h) a 2 zkona č. 427/2003 Sb., proveden čl. I body 4, 5 zkona č. 626/2004 Sb. se nedotkla smyslu a čelu novelizovanch zkonnch ustanoven, toliko omezila jejich časovou působnost na rok 2004 a vyloučila jejich působnost na roky 2005 a 2006, a tedy nezaložila důvod zastaven předmětnho řzen o kontrole norem. Dalš časov působnost platovch restrikc dopadajc na odejmut dalšch platů i v letech 2005 a 2006 pozbyla totiž po zrušen institutu dalšch platů zkonem č. 626/2004 Sb. rozumnho smyslu. Shodn konstatovn plat i pro změnu označen psmene předmětnho ustanoven obsaženho v 1 zkona č. 427/2003 Sb., ve zněn zkona č. 626/2004 Sb., založenou zkonem č. 127/2005 Sb.1

Nadto lze zmnit i tu okolnost, že i předmětem řzen vedenho u Městskho soudu v Brně pod sp. zn. 33 C 236/2004, z něhož nvrh na zrušen ustanoven 1 psm. h) a 2 zkona č. 427/2003 Sb. vzešel, je nrok soudce obecnho soudu vůči Česk republice - Městskmu soudu v Brně o zaplacen jedn poloviny dalšho platu za prvn pololet roku 2004.

VII.

stavn konformita kompetence a legislativnho procesu

stavn soud, v souladu s ustanovenm 68 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb., je v řzen o kontrole norem povinen posoudit, zda napaden zkon, jeho jednotliv ustanoven, přp. jin prvn předpis nebo jeho jednotliv ustanoven, byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem.

Ze sněmovnch tisků a těsnopiseckch zprv, jakož i vyjdřen častnka řzen, bylo zjištěno, že Poslaneck sněmovna schvlila nvrh předmětnho zkona ve 3. čten na sv 20. schůzi dne 26. zř 2003 usnesenm č. 668, kdy ze 196 přtomnch poslankyň a poslanců 139 hlasovalo pro a 40 proti.

Sent na sv 11. schůzi, konan dne 6. listopadu 2003, vldn nvrh zkona, kterm se pro rok 2004 stanov mimořdn opatřen při určovn vše platu a některch nhrad vdajů spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů, poslanců Evropskho parlamentu, soudců a sttnch zstupců, vše dalšho platu těchto osob za prvn pololet roku 2004, a kterm se měn někter souvisejc zkony, schvlil ve zněn postoupenm Poslaneckou sněmovnou, a to v hlasovn, při kterm ze 69 přtomnch sentorek a sentorů hlasovalo 40 pro a 19 bylo proti.

Předmětn zkon byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a byl pod č. 427/2003 Sb. řdně vyhlšen v čstce 139 Sbrky zkonů, kter byla rozeslna dne 12. prosince 2003, a dle 6 nabyl činnosti dnem vyhlšen, čili dnem rozesln přslušn čstky Sbrky zkonů.

VIII.

Obsahov soulad napadenho zkonnho ustanoven s stavnm pořdkem (stavnost platovch restrikc vůči soudcům)

stavn soud se problematikou platovch restrikc vůči soudcům ve formě odejmut "dalšho platu" zabval v řadě svch rozhodnut. Podrobn rekapitulace tto judikatury je obsažena v nlezu stavnho soudu sp. zn. Pl. S 11/02.

Navzdory tto skutečnosti, jelikož stavn soud je s danm problmem opětovně konfrontovn, nezbv než tuto rekapitulaci rmcově zopakovat.

V derogačnm nlezu sp. zn. Pl. S 13/99 ze dne 15. zř 1999 stavn soud zrušil čst ustanoven 1 zkona č. 268/1998 Sb., o odejmut dalšho platu za druh pololet roku 1998 představitelům sttn moci a některch sttnch orgnů, soudcům, sttnm zstupcům a členům prezidia Komise pro cenn papry, a to ustanoven upravujcho odejmut dalšho platu soudcům za druh pololet 1998. Nosnm důvodem nlezu byl argument principem soudcovsk nezvislosti, do jehož rmce soud vzthnul i "aspekty materiln povahy". Argumentem dalšm se stal poukaz na rozdlnost stavnho postaven soudců na straně jedn a představitelů moci zkonodrn a vkonn, zvlště pak sttn sprvy, na straně druh.

Nlezem ze dne 3. července 2000 sp. zn. Pl. S 18/99 stavn soud nvrh na zrušen čsti ustanoven 4a zkona č. 236/1995 Sb., ve zněn zkona č. 287/1997 Sb., upravujcho odejmut dalšho platu soudcům za druh pololet 1997, zamtl. I v danm nlezu přitom zdůraznil, že soudcovsk nezvislost představuje jednu ze zkladnch demokratickch hodnot, jejmuž zajištěn nesporně napomh i materiln zabezpečen soudců. Považoval přitom za podstatn, aby do platů soudců jin orgny sttn moci nezasahovaly, a to jakoukoliv formou, svvolně a opakovaně. Pro rozhodovan přpad ale zsah zkonodrce znaky svvole nevykazoval. Dle stavnho soudu při posouzen stavnosti napadenho zkonnho ustanoven nebylo lze odhldnout od obtžn sociln a hospodřsk reality, v nž se Česk republika v roce 1997 nachzela.

Thož dne, tj. 3. července 2000, stavn soud nlezem sp. zn. Pl. S 16/2000 zamtl i nvrh na zrušen čsti ustanoven 1 zkona č. 308/1999 Sb., o odejmut dalšho platu za druh pololet roku 1999 a za druh pololet roku 2000 představitelům sttn moci a některch sttnch orgnů, soudcům, sttnm zstupcům a členům prezidia Komise pro cenn papry, a to ustanoven upravujcho odejmut dalšho platu soudcům za druh pololet roku 1999 a roku 2000. Nezměnil přitom zkladn vchodisko posuzovn danho problmu. Zdůraznil, že plat soudců by neměl bt pohyblivm faktorem podle okamžitch představ toho či onoho vldnho seskupen. Odejmut "dalšho platu" hodnotil proto jako vjimečn akt, kter lze oprvnit pouze z vžnch důvodů, za něž považoval dopad finančnch potž sttu, a pouze v souvislosti s komplexem přijatch spornch opatřen tkajcch se platů v cel sfře sttnch představitelů a zaměstnanců.

Konečně dne 11. června 2003 stavn soud nlezem sp. zn. Pl. S 11/02 zrušil čst ustanoven 1 zkona č. 416/2001 Sb., o odejmut dalšho platu za druh pololet roku 2001 a stanoven vše dalšch platů za prvn a druh pololet roku 2002 představitelům sttn moci a některch sttnch orgnů, soudcům, sttnm zstupcům, členům prezidia Komise pro cenn papry, zstupci Veřejnho ochrnce prv a členům bankovn rady Česk nrodn banky, a to upravujcho odejmut dalšho platu soudcům za druh pololet roku 2001 a snižujcho dalš plat za prvn a druh pololet roku 2002 na vši poloviny čstky, na kterou by jim jinak vznikl nrok.

stavn soud k uvedenmu zvěru dospěl na zkladě posouzen i dalšch souvisejcch zkonnch prav.

Zkonem č. 425/2002 Sb., kterm se pro rok 2003 stanov mimořdn opatřen při určovn vše platu a některch nhrad vdajů spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů, soudců a sttnch zstupců, a kterm se těmto osobm stanov vše dalšch platů za prvn a druh pololet roku 2003, jenž nabyl činnosti 1. řjna 2002, bylo v 1 stanoveno, že se pro určen platu a dalšch nhrad a vdajů spojench s vkonem funkce v roce 2003 pro vyjmenovan představitele a soudce použije platov zkladna ve vši dosažen k 31. prosinci 2002. V důsledku změny prvn pravy platovch tarifů a osobnho přplatku proveden pro zaměstnance ministerstev s činnost nsledujc po dni 31. prosince 2002 se platov zkladna v uvedenm roce nezvšila. Ustanoven 2 zkona obsahuje zkrcen dalšho platu tmž osobm nležejcho podle zvlštnch předpisů pro rok 2003 na polovinu. Ustanoven 3 vyloučilo pro obdob od 1. ledna 2003 do 31. prosince 2003 použit 3 odst. 3 zkona č. 236/1995 Sb., o platu a dalšch nležitostech spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch sttnch orgnů a soudců, ve zněn zkona č. 309/2002 Sb. V odůvodněn nlezu sp. zn. Pl. S 11/02 stavn soud poukzal na zněn důvodovch zprv k nvrhům obou vše citovanch zkonů, z nichž je zřejm, že navrhovatelem byl sledovn cl spočvajc v "zachovn srovnatelnho postaven jednotlivch skupin" osob, tj. sttnch zaměstnanců, představitelů sttn moci a soudců, přičemž zvlštn postaven soudců, pokud jde o vši odměňovn, se navrhovateli jevilo jako nespravedliv a neproporcionln. Posouzen stavnosti 1 psm. h) a 2 zkona č. 425/2002 Sb. je předmětem řzen, vedenho před stavnm soudem pod sp. zn. Pl. S 34/04.

Naznačen změny v zkonn pravě vztahujc se k platovm poměrům soudců překročily dle nzoru stavnho soudu stavn limity pro akceptaci "vjimečnosti" aktu, jmž došlo k odejmut dalšho platu soudcům tak, jak tyto soud vymezil v předchozch rozhodnutch. Uvedl dle, že lze-li za zcela vjimečnch okolnost akcentovat princip rovnosti v oblasti restrikc v odměňovn sttnch zaměstnanců, stavnch činitelů a soudců před principem komplexně chpan nezvislosti soudců, neplat tato relace obou principů obecně jako jednou pro vždy a za všech okolnost dan. Naopak, platov poměry soudců v širokm smyslu maj bt stabiln nesnižovatelnou veličinou, nikoli pohyblivm faktorem, s nmž kalkuluje to či ono vldn uskupen např. proto, že se mu zdaj platy soudců přliš vysok ve srovnn s platy sttnch zaměstnanců nebo ve srovnn s jinou profesn skupinou. Jinmi slovy, lze-li akceptovat aplikaci principu rovnosti ve svrchu uvedenm smyslu co do vjimečnho ekonomicky odůvodněnho krcen platů všech, nelze akceptovat rovnost všech svrchu uvedench skupin (ani jako clovou kategorii) co do konečn vše platů. Usilovn o takovou rovnost vybočuje z kategorie stavnosti, jde o politick cl, kter nem oporu v stavně chpanm principu rovnosti. Tento princip nalz v materilnm smyslu sv hranice ve vyjdřen, dle kterho "stejn nesm bt upravovno libovolně nestejně, avšak zroveň nestejn nesm bt upravovno libovolně stejně". Princip rovnosti nelze chpat jako nivelizaci ve vsledku, nbrž je třeba jej interpretovat jako garanci stejnch startovnch šanc. Takto vyložen princip rovnosti však zkonodrce dle přesvědčen stavnho soudu v 1 zkona č. 416/2001 Sb. zjevně nedodržel.

Z pohledu komparativnho ve vyspělch demokracich zpadn Evropy nelze nalzt přpad platovch restrikc vůči soudcům, s touto problematikou nen tudž konfrontovna ani doktrna. Srovnateln situace se objevuj toliko v postkomunistickch evropskch zemch.

Ilustrac je rozshl judikatura stavnho soudu Polsk republiky k otzkm stavnosti zkonn pravy platů soudců (viz zejmna rozhodnut sp. zn. P 1/94 ze dne 8. listopadu 1994, K 13/94 ze dne 14. března 1995, P 1/95 ze dne 11. zř 1995, P 8/00 ze dne 4. řjna 2000). Ve všech uvedench rozhodnutch se soud zabval stavnost hledisek stanoven vše platů soudců z pohledu čl. 178 odst. 2 stavy Polsk republiky, dle kterho platy soudců mus odpovdat důstojnosti jejich řadu a zajistit plněn jejich povinnost.

V rozhodnut sp. zn. K 12/03 ze dne 18. nora 2004 stavn soud Polsk republiky při posuzovn stavnosti sazeb navyšovn platů soudců (u kterch došlo nikoli retroaktivně ke snžen) vyslovil v kontextu platovch restrikc vůči soudcům dvě klčov teze: Dle prvn v přpadě rozpočtovch potž sttu maj bt platy soudců chrněny před "nadměrnm nepřznivm kolsnm". Druhou je pak zsada nepřpustnosti snižovn platů soudců, kter dle soudu je "stavou vjimečně silně chrněna" (čl. 178 odst. 2 stavy Polsk republiky). Za jedinou stavně akceptovatelnou vjimku z tto zsady se považuje ve smyslu čl. 216 odst. 5 stavy Polsk republiky přpad, překroč-li veřejn dluh 3/5 hodnoty ročnho nrodnho produktu.

Z nstinu judikatury stavnho soudu, jakož i z komparativn ilustrace judikaturou stavnho soudu Polsk republiky, lze k otzce stavnosti nslednho zkonnho odejmut čsti platu soudců, na kter byl před přijetm tohoto opatřen dn zkonn nrok, vyvodit tyto zkladn zobecňujc teze:

- posouzen stavnosti platovch restrikc vůči soudcům pro konkrtn obdob konkrtnho roku spad do rmce vymezenho principem soudcovsk nezvislosti,

- stavn postaven soudců na straně jedn a představitelů moci zkonodrn a vkonn, zvlště pak sttn sprvy, na straně druh se vzhledem k principu dělby moci a principu nezvislosti soudců odlišuje, z čehož plyne i rozdln dispozičn prostor pro zkonodrce k platovm restrikcm vůči soudcům ve srovnn s dispozičnm prostorem k takovmto restrikcm v jinch oblastech veřejn sfry,

- zsah do materilnho zabezpečen soudců garantovanho zkonem nesm bt vrazem svvole zkonodrce, nbrž mus bt, vychzeje ze zsady proporcionality, odůvodněn vjimečnmi okolnostmi, např. tživou finančn situac sttu, přičemž i za splněn tto podmnky mus bt zohledněna odlišnost funkce soudců a představitelů moci zkonodrn a vkonn, zvlště pak sttn sprvy; takovto zsah nesm zavdat důvod k obavm, nedotk-li se omezen důstojnosti soudců [viz doporučen Vboru ministrů Rady Evropy č. r. (94) 12 ze dne 13. řjna 1994], přp. nen-li vrazem stavně nepřpustnho tlaku moci zkonodrn a moci vkonn na moc soudn.

Princip nezvislho soudnictv je jednm z podstatnch nležitost demokratickho prvnho sttu (čl. 9 odst. 2 stavy). Požadavek nezvisl justice pramen ze dvou zdrojů: z neutrality soudců, jako garance spravedlivho, nestrannho a objektivnho soudnho řzen a ze zajištěn prv a svobod jednotlivců soudcem odčleněnm od politick moci. Nezvislost soudců je garantovna zrukami zvlštnho prvnho postaven (mezi než nutno zařadit nesesaditelnost, neodvolatelnost, nedotknutelnost), dle zrukami organizačn a funkčn nezvislosti na orgnech, reprezentujcch zkonodrnou a zejmna vkonnou moc, jakož i oddělenm soudnictv od moci zkonodrn a vkonn (zejmna uplatněnm zsady inkompatibility). Z hlediska obsahovho je pak soudcovsk nezvislost zajištěna vzanost soudců toliko zkonem, tj. vyloučenm jakchkoli prvků subordinace v soudcovskm rozhodovn. Zkladnmi komponenty principu nezvislosti soudnictv se stavn soud komplexně zabval v nlezu sp. zn. Pl. S 7/02.

Svvoln zsah zkonodrce do oblasti materilnho zajištěn soudců, v tom rmci i platov restrikce, nutno do rmce chrněnho principem jejich nezvislosti podřadit ze dvou důvodů.

Nezvislost soudců je v prvn řadě podmněna jejich morln integritou a odbornou rovn, zroveň ale je spjata i s jejich přiměřenm materilnm zajištěnm. Tento komponent principu nezvislosti soudců byl zakotven i v doporučen Vboru ministrů Rady Evropy č. r. (94) 12 ze dne 13. řjna 1994 ohledně nezvislosti, efektivnosti a role soudců, dle něhož se mezi "řdn pracovn podmnky" soudců řad i "zajištěn přiměřenosti postaven a odměňovn soudců s ohledem na důstojnost jejich profese a pracovn zatžen" (Zsada III, bod 1b). Obdobn maxima je obsažena i v čl. 6.1 Evropsk charty o statutu soudce, přijat častnky multilaterlnho setkn organizovanho Radou Evropy ve dnech 8. až 10. července 1998, dle něhož soudci z povoln maj prvo na plat, jehož vše m bt stanovena tak, aby je chrnila před tlakem, směřujcm k ovlivněn jejich rozhodnut a všeobecně k ovlivněn jejich chovn při nalzn prva, kterm by mohla bt ohrožena jejich nezvislost a nestrannost.

Důvodem druhm podřazen zkazu svvolnho zsahu do materilnho zajištěn soudců (platovch restrikc) do rmce principu jejich nezvislosti je vyloučit možnost, eventualitu ntlaku moci zkonodrn, resp. vkonn na rozhodovn soudců. Jinmi slovy vyloučit svvoln zsahy do materilnho zajištěn soudců jako eventuln formu "penalizace" soudců ze strany legislativy a exekutivy, a tm i formy ntlaku na jejich rozhodovn.

Takto vyložen hlediska posuzovn stavnosti platovch restrikc vůči soudcům aplikoval důsledně stavn soud v nlezu sp. zn. Pl. S 11/02, v němž zrušil čst ustanoven 1 zkona č. 416/2001 Sb., a to ustanoven upravujcho odejmut dalšho platu soudcům za druh pololet roku 2001 a snižujcho dalš plat za prvn a druh pololet roku 2002 na vši poloviny čstky, na kterou by jim jinak vznikl nrok.

Intence, jež vedly zkonodrce k přijet zkona č. 416/2001 Sb., jsou přitom identick s intencemi, jež jej vedly i k přijet platov restrikce vůči soudcům v zkoně č. 427/2003 Sb. Byly jimi zkonodrcem tvrzen tživ situace veřejnch financ a disproporcionalita v rovni platů soudců a jinch oblast veřejn sfry. Dle důvodov zprvy k nvrhu zkona č. 427/2003 Sb.: "Nutn spory v prostředcch vynakldanch na platy zaměstnanců ve veřejnch službch a sprvě ... neumožn, aby dalš platy poskytovan v každm pololet kalendřnho roku byly ... v nsledujcch letech vyplaceny v pln vši. Z uvedench důvodů se v předkldanm nvrhu zkona navrhuje, aby se pro lta 2004, 2005 a 2006 platov zkladna pro určovn vše platu a některch nhrad spojench s vkonem funkce představitelů sttn moci a některch dalšch osob nezvyšovala, a aby jim byl dalš plat v každm pololet uvedench let poskytnut (stejně jako zaměstnancům ve veřejnch službch a sprvě) v polovičn vši. - Navrhovan prava", pokračuje dle důvodov zprva vldy, "je v souladu s stavnm pořdkem Česk republiky."

Nutno připomenout, že nvrh byl Poslaneckou sněmovnou schvlen 26. zř 2003, Sentem pak 6. listopadu 2003, nlez stavnho soudu sp. zn. Pl. S 11/02 byl přijat dne 11. června 2003. Jakkoli tedy stavn soud před přijetm danho zkona zřetelně zformuloval maximu, dle kter princip rovnosti v oblasti restrikc v odměňovn sttnch zaměstnanců, stavnch činitelů a soudců lze akcentovat před principem komplexně chpan nezvislosti soudců za zcela vjimečnch okolnost, a tm vymezil prostor stavn-konformity platov restrikce vůči soudcům, nicmně zkonodrce se touto maximou v procesu přijmn zkona č. 427/2003 Sb. neřdil.

Vlda v pozici navrhovatele přitom zpochybnila pravdivost proklamovan intence zkona č. 427/2003 Sb., a to navšenm stupnice platovch tarifů zaměstnanců veřejn sfry s činnost od 1. ledna 2003 (nařzenmi vldy č. 582/2002 Sb., č. 583/2002 Sb., č. 584/2002 Sb., č. 330/2003 Sb.), přp. prohlšenm Zdeňka Škromacha, ministra prce a socilnch věc, ve 2. čten projednvn nvrhu zkona č. 427/2003 Sb. Poslaneckou sněmovnou dne 24. zř 2003: "Pro přšt rok i přes problmy, kter dneska existuj, se navš platy o vce než 3,6 %. Takže nrůst i v rozpočtov a přspěvkov sfře bude."

Dle tabulkov přlohy nvrhu sttnho rozpočtu na rok 2004, předloženho vldou Poslaneck sněmovně, pak pro zaměstnance v střednch orgnech sttn sprvy představovala skutečn vše prostředků na platy za rok 2002 4.840.899 tis. Kč, rozpočet na rok 2003 5.669.263 tis. Kč, nvrh na rok 2004 pak 5.916.963 tis. Kč (tabulka č. 9), v organizačnch složkch sttu představovala skutečn vše prostředků na platy za rok 2002 8.755.060 tis. Kč, rozpočet na rok 2003 10.319.286 tis. Kč, nvrh na rok 2004 pak 10.524.110 tis. Kč (tabulka č. 10), ve složkch obrany, bezpečnosti, celn a prvn ochrany představovala skutečn vše prostředků na platy za rok 2002 26.999.082 tis. Kč, rozpočet na rok 2003 29.161.674 tis. Kč, nvrh na rok 2004 pak 30.156.796 tis. Kč (tabulka č. 11), v tzv. ostatnch organizačnch složkch sttu představovala skutečn vše prostředků na platy za rok 2002 11.406.195 tis. Kč, rozpočet na rok 2003 12.545.862 tis. Kč, nvrh na rok 2004 pak 13.205.240 tis. Kč (tabulka č. 12). Za těchto okolnost stěž lze akceptovat tezi o "nutnch sporch v prostředcch vynakldanch na platy zaměstnanců ve veřejnch službch a sprvě" obecně, specilně pro platov restrikce soudcům pak posuzovan zkonn prava postrd jakkoli argument "vjimečnmi okolnostmi", jež by odůvodňovaly prioritu principu rovnosti v oblasti restrikc v odměňovn sttnch zaměstnanců, stavnch činitelů a soudců před principem komplexně chpan nezvislosti soudců.

Vychzeje z takto vyložench důvodů, nutno považovat platovou restrikci vůči soudcům obsaženou v ustanoven 1 psm. i) a 2 zkona č. 427/2003 Sb., ve zněn zkona č. 626/2004 Sb., za rozpornou s čl. 1 odst. 1 ve spojen s čl. 82 odst. 1 stavy a čl. 6 odst. 1 mluvy o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod.

IX.

Formulace vroku derogačnho nlezu

Podle ustanoven 2 uvedenho zkona, ve zněn čl. I bodu 5 zkona č. 626/2004 Sb. plat: "Pokud podle zvlštnho prvnho předpisu nlež osobm uvedenm v 1 dalš plat, poskytne se jim za prvn a druh pololet roku 2004 jen ve vši poloviny čstky, na kterou by jim jinak vznikl nrok." Dle ustanoven 1 psm. i) zkona č. 427/2003 Sb., ve zněn zkona č. 626/2004 Sb., pro určen platu a některch nhrad vdajů spojench s vkonem funkce "soudce okresnho, krajskho a vrchnho soudu, Nejvyššho soudu a Nejvyššho sprvnho soudu" se v roce 2004 použije platov zkladna ve vši dosažen podle zvlštnho prvnho předpisu k 31. prosinci 2003, přičemž uveden ustanoven 1 obsahuje psmena a) až o).

Ratio decidendi předmětnho nlezu dopad tudž na vymezen okruh osob (soudce), jehož se tk ustanoven 2 předmětnho zkona, přičemž tento okruh osob je upraven odkazem na jin ustanoven thož zkona, jež pro tyto osoby stanov jin prva, přp. povinnosti. Dan odkaz je přitom formulovn obecně, tj. nejen ve vztahu k soudcům, nbrž i dalšm přesně vymezench subjektům.

Zrušen odkazujc normy v jej plnosti, tj. ustanoven vyjdřenho v 2 zkona 427/2003 Sb., ve zněn zkona 626/2004 Sb., slovy " 1" by tudž dopadalo i na osoby, pro kter derogačn důvody nevypovdaj. Zrušen ustanoven vyjdřenho v 1 zkona 427/2003 Sb., ve zněn zkona č. 626/2004 Sb. slovy "i) soudce okresnho, krajskho a vrchnho soudu, Nejvyššho soudu a Nejvyššho sprvnho soudu" by ale vybočilo z rmce předmětu řzen, představovalo by totiž pro soudce zrušen pravy platov zkladny.

V nlezu sp. zn. Pl. S 24/94 (Sbrka rozhodnut, svazek 3 nlez č. 19; vyhlšen pod č. 80/1995 Sb.), jenž byl pak nsledovn judikaturou v řzen o kontrole norem, stavn soud vymezil pojem zkonnho ustanoven tak, že jm rozum jakoukoli čst textu prvnho předpisu s normativnm obsahem, tedy vraz, obsahujc jakkoli jazykov prostředky, jehož smyslem je vyjdřen prvn normy nebo některho z komponentů jej skutkov podstaty (např. okruhu subjektů nebo situac), resp. prvnho nsledku (tj. prvn povinnosti nebo sankce).

Ustanoven 1 předmětnho zkona, jak bylo již uvedeno, obsahuje psmena a) až o), čili tato psmena obsahuje implicite i norma odkazujc, obsažen v ustanoven 2 danho zkona, stanov-li: "Pokud podle zvlštnho prvnho předpisu nlež osobm uvedenm v 1 dalš plat, poskytne se jim za prvn a druh pololet roku 2004 jen ve vši poloviny čstky, na kterou by jim jinak vznikl nrok."

Vychzejce z uvedenho, plnum stavnho soudu rozhodlo o derogaci předmětnho zkonnho ustanoven ve zněn, jak je uvedeno ve vroku tohoto nlezu. To znamen, že se nlezem stavnho soudu zrušuje v 2 zkona 427/2003 Sb., ve zněn zkona 626/2004 Sb., implicitně obsažen odkaz na ustanoven 1 psm. i) thož zkona.

Odlišná stanoviska podle § 14 zákona č. 182/1992 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k odůvodnění rozhodnutí pléna soudci Stanislav Balík a Miloslav Výborný.

Načítávám znění...
MENU
Hore