Ve věci návrhu na zrušení ustanovení § 35 odst. 1 písm. c/ a části ustanovení § 36 odst. 1 ve slovech "na období kalendářního pololetí" vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 138/1997 Sb. 312/1998 účinný od 31.12.1998
| Schválené: | 02.12.1998 |
| Účinnost od: | 31.12.1998 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | Příspěvek na dopravu. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 2. prosince 1998 v plénu o návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na zrušení ustanovení § 35 odst. 1 písm. c) a části ustanovení § 36 odst. 1 ve slovech "na období kalendářního pololetí" vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 138/1997 Sb., takto:
1. Ustanovení § 35 odst. 1 písm. c) vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 138/1997 Sb., se zrušuje dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
2. Návrh na zrušení části ustanovení § 36 odst. 1 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení a zákon České národní rady o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 138/1997 Sb., ve slovech "na období kalendářního pololetí" se zamítá.
Odůvodněn
I.
Dne 22. prosince 1997 obdržel stavn soud nvrh skupiny 37 poslanců Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky, v němž podepsan poslanci s odvolnm na čl. 87 odst. 1 psm. b) stavy Česk republiky (dle jen "stava") navrhuj zrušen ustanoven 35 odst. 1 psm. c) a čsti ustanoven 36 odst. 1 ve slovech "na obdob kalendřnho pololet" vyhlšky Ministerstva prce a socilnch věc Česk republiky č. 182/1991 Sb., kterou se provd zkon o socilnm zabezpečen a zkon Česk nrodn rady o působnosti orgnů Česk republiky v socilnm zabezpečen, ve zněn vyhlšky Ministerstva prce a socilnch věc č. 138/1997 Sb. Navrhovatel uvděj, že zkon č. 100/1988 Sb., o socilnm zabezpečen, ve zněn pozdějšch předpisů, zakld v 73 odst. 6 psm. b) a v 86 odst. 1 těžce zdravotně postiženm občanům prvo na věcn dvky. Tento zkon neobsahuje zmocněn pro Ministerstvo prce a socilnch věc upravit vyhlškou podmnky pro poskytovn přspěvku na koupi a provoz motorovho vozidla těmto občanům. Zkon Česk nrodn rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgnů Česk republiky v socilnm zabezpečen, ve zněn pozdějšch předpisů, v 34 psm. b) stanov, že okresn řady v rmci pče o těžce zdravotně postižen občany rozhoduj o poskytovn přspěvků na koupi, na celkovou opravu a na provoz motorovho vozidla a na hradu pojistnho. Tento zkon obsahuje v 58 psm. a) zmocněn pro Ministerstvo prce a socilnch věc stanovit vyhlškou podrobnosti o poskytovn dvek a služeb sociln pče. Podrobn prava pče o těžce zdravotně postižen občany byla provedena vyhlškou č. 182/1991 Sb. Přspěvek na zakoupen, celkovou pravu a zvlštn pravu motorovho vozidla, jakož i přspěvek na provoz motorovho vozidla a přspěvek na hradu pojistnho byly před jej novelizac provedenou vyhlškou č. 138/1997 Sb. upraveny v ustanovench 35 a 36 vyhlšky č. 182/1991 Sb., ve zněn vyhlšek č. 28/1993 Sb., č. 137/1994 Sb., č. 206/1995 Sb., nlezu stavnho soudu č. 72/1995 Sb. a vyhlšky č. 264/1996 Sb. Nrok na tyto přspěvky přslušel občanům s těžkmi vadami nosnho nebo pohybovho stroj. Zkon a provděc ustanoven 35 vyhlšky č. 182/1991 Sb. před novelizac přiznval nrok na poskytnut přspěvku na zakoupen, celkovou opravu a zvlštn pravu motorovho vozidla nikoliv podle data narozen žadatele, ale vlučně podle objektivnch a zdravotnch kritri definovanch v přloze č. 5 k vyhlšce č. 182/1991 Sb. (amputačn ztrta končetiny ve stehně, amputačn ztrta obou končetin v brci, pln obrna nebo těžk ochrnut dvou končetin, ankylza jinch kyčelnch kloubů aj). Vyhlškou č. 138/1997 Sb. bylo nově stanoveno, že přspěvek na zakoupen a celkovou opravu motorovho vozidla se poskytne jen tomu občanovi s těžkou vadou nosnho nebo pohybovho stroj, kter ke dni podn ždosti nedoshl věku 62 let. Z dikce ustanoven 35 odst. 4 a 5 lze dovodit, že tato vylučujc podmnka se vztahuje i na občany, kterm již byl v minulosti přspěvek poskytnut, jestliže věku 62 let doshli v době, kdy uplynulo 10 nebo 5 let podmiňujcch prvo podat novou ždost o opětovn poskytnut přspěvku. Administrativn stanoven horn věkov hranice pro uplatněn zkonnho nroku občanů s těžkou vadou nosnho nebo pohybovho stroj na věcnou dvku spočvajc v přspěvku na zakoupen, celkovou pravu a zvlštn pravu motorovho vozidla je podle navrhovatelů v rozporu nejen se zsadami lidskosti, ale tž s principy prvnho sttu, k nimž patř tž princip prvn jistoty a ochrany a důvěry občanů v prvo, a se zkazem diskriminace z jakhokoliv důvodu, včetně věkovho, podle čl. 3 ve spojen s čl. 30 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina").
Podle dosavadn prvn pravy se přspěvek poskytnut držitelům průkazů mimořdnch vhod druhho a třetho stupně (ZTP a ZTP/P) na provozovn motorovho vozidla zvšil, snžil nebo odňal z ředn moci, jestliže okresn řad zjistil, že se změnily skutečnosti, za nichž byl přspěvek, popřpadě jeho zvšen přiznn ( 36 odst. 9 vyhlšky č. 182/1991 Sb.). Toto nebyrokratick ustanoven bylo vyhlškou č. 138/1997 Sb. nahrazeno novm zněnm 36 odst. 1, podle něhož trvale postižen invalid musej o přspěvek na provoz motorovho vozidla psemně ždat každho půl roku. Na mezinrodn rovni byla přijata řada dokumentů, kter vyzvaj člensk stty Organizace spojench nrodů, Mezinrodn organizace prce, Světov zdravotnick organizace, Rady Evropy aj., aby mimo jin chrnily osoby, kter nejsou schopny samy zcela nebo čstečně zabezpečovat potřeby normlnho osobnho nebo společenskho života v důsledku vrozen nebo zskan snžen tělesn nebo duševn schopnosti, proti jakmukoliv omezovn a diskriminačnmu protiprvnmu či ponižujcmu zachzen. Byrokratick požadavek, aby trval invalid dvakrt ročně psemně ždali o přspěvky, postrd rozumn důvody a je v rozporu jak s hierarchi socilnch hodnot, tak s podstatou a smyslem zkladnho prva zdravotně postižench osob na takovou pomoc, kter je nezbytn pro zajištěn jejich zkladnch životnch podmnek (podle čl. 30 ve spojen s čl. 4 Listiny). Poukazuj dle na ustanoven 36 odst. 1 vyhlšky č. 138/1997 Sb., v němž se stanov, že žadatel o přspěvek se mus psemně předem zavzat, že vrt poměrnou čst vyplacenho přspěvku v přpadě, že přestane plnit podmnky pro přiznn přspěvku. Rovněž podle 35 odst. 7 se žadatel mus zavzat k vrcen vyplacenho přspěvku nebo jeho poměrn čsti, nastanou-li skutečnosti uveden pod psmeny a) až d) tohoto ustanoven. Zrušen napadench ustanoven proto nebude vyžadovat dodatečnou změnu vyhlšky, takže vykonatelnost nlezu lze spojit s datem jeho vyhlšen ve Sbrce zkonů podle 58 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu.
II.
Podle ustanoven 42 odst. 3 a 69 zkona č. 182/1993 Sb. zaslal stavn soud nvrh na zahjen řzen Ministerstvu prce a socilnch věc. Ve svm psemnm vyjdřen ministerstvo k nvrhu uvd, že nvrh skupiny poslanců se tk pravy peněžitch dvek (nikoliv dvek věcnch, jak se nesprvně v nvrhu uvd) určench občanům těžce zdravotně postiženm, kter představuj podle současnho prvnho stavu součst sociln pče jako dlčho subsystmu postupně transformovanho socilnho zabezpečen. Upozorňuje na nutnost důslednho rozlišovn dvou lini sociln pče, a to pče poskytovan z důvodu přjmov nedostatečnosti a sociln pče směřujc k překonn obtž vyplvajcch ze zdravotnho postižen. Listina v čl. 30 odst. 2, jehož se navrhovatel několikrt dovolvaj, zakld prvo každho, kdo je v hmotn nouzi, na takovou pomoc, kter je nezbytn pro zajištěn zkladnch životnch podmnek. Podrobnosti předvdan odstavcem 3 thož člnku Listiny směřuj k pravě institutu životnho minima jako určujcho prvku hmotn nouze v zkoně č. 463/1991 Sb., o životnm minimu, a k pravě způsobu a formy poskytovn pomoci z důvodu hmotn nouze, jakož i dalšch podmnek a rovně pomoci v zkoně Česk nrodn rady č. 482/1991 Sb., o sociln potřebnosti. Dvky sociln pče poskytovan občanům těžce zdravotně postiženm směřuj k překonvn obtž vyplvajcch z tohoto postižen ( 86 odst. 2 zkona č. 100/1988 Sb.) a neřeš tedy hmotnou nouzi. Jako takov nemohou bt tudž podle nzoru ministerstva dvny do souvislosti s čl. 30 odst. 2 Listiny. Odstavec 1 čl. 30 Listiny pak tvoř stavn zklad pro systmy zabezpečen ve stř při nezpůsobilosti k prci a při ztrtě živitele, tj. pro soustavy zabezpečen v našich podmnkch konstituovan jako důchodov, popř. nemocensk pojištěn. Z Listiny tedy nelze dovodit prvo občanů zdravotně postižench na specifick postaven v systmu sociln pče. Navc podle čl. 41 Listiny se lze prv uvedench v čl. 30 domhat jen v mezch zkonů, kter tento člnek provděj. Za tto situace je věc zkona, aby v souladu se všeobecně uznvanmi principy humanity a důstojnosti stanovil systm zabezpečen, kter ulehč a napomůže překonvat obtže vyplvajc ze zdravotnho postižen. Tmto zkonem je tedy předevšm zkon č. 100/1988 Sb., o socilnm zabezpečen, ve zněn pozdějšch předpisů. Ustanoven 86 a 87 stanov rozsah sociln pče o zdravotně postižen občany, přičemž z hlediska předmětu tohoto řzen je důležit ustanoven 86 odst. 1 stanovc, že přslušn sttn orgny poskytuj k překonn obtž vyplvajcch z jejich postižen mimo jin peněžit dvky. Nrok na dvku a jej vplatu, jakož i ostatn obecn ustanoven o nrocch a o vplatě těchto dvek upravuje 94 a nsl. citovanho zkona. Přslušnost sttnch orgnů k poskytovn dvek zdravotně postiženm občanům, jakož i někter aspekty procesn upravuje zkon Česk nrodn rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgnů Česk republiky v socilnm zabezpečen, ve zněn pozdějšch předpisů, (zejmna 33 a 34) stanovc věcnou přslušnost, jakož i zkladn vymezen jednotlivch typů dvek sociln pče určench pro zdravotně postižen občany. Na zkladě zmocňovacch ustanoven [ 177a odst. 1 zkona č. 100/1988 Sb. a 58 psm. a) zkona Česk nrodn rady č. 114/1988 Sb.] byla s činnost od 1. července 1997 vyhlškou č. 138/1997 Sb. novelizovna vyhlška č. 182/1991 Sb., kterou se provd zkon o socilnm zabezpečen a zkon o působnosti orgnů Česk republiky v socilnm zabezpečen. Ministerstvo zastv nzor, že tento provděc předpis ct mez zkonů, k jejichž proveden je určen, kter jsou dny ustanovenmi 73 odst. 1, 86 odst. 1 a čst čtvrtou zkona č. 100/1988 Sb., o socilnm zabezpečen, jakož i ustanovenmi 33 a 34 zkona Česk nrodn rady č. 114/1988 Sb. Ministerstvo tak neshledv z hlediska stavnch principů (čl. 79 stavy a čl. 30 Listiny) v doplněn napadench ustanoven vyhlšky rozpor, kter by měl bt důvodem pro jejich zrušen.
K samotn povaze změn provedench v ustanoven 35 odst. 1 psm. c) a 36 odst. 1 napaden vyhlšky činnch od 1. července 1997 pak Ministerstvo prce a socilnch věc uvd, že čelem přspěvku na zakoupen motorovho vozidla podle uvedench zkonnch mez je přispět k překonn zdravotnch obtž tm, že se občanům odkzanm na individuln dopravu vytvoř čstečně finančn zzem. Zkladnm hlediskem přitom je, že zakoupen vozidlo bude použvno k dopravě takto zdravotně postiženho občana. Ministerstvo je nuceno konstatovat, že ani sfra sociln pče nen prosta snahy některch přjemců dvek, popř. osob jim blzkch využt nezanedbatelnch vhod přiznvanch v rmci tto pče a obchzet čel pomoci. Přitom možnosti kontroly jsou z povahy věci omezeny. Po zjištěn, že zejmna ve skupině přjemců vyššho věku vozidlo často nen užvno k dopravě postiženho občana, bylo ustanoven 35 odst. 1 doplněno o věkovou podmnku. Smyslem tto pravy bylo, aby se zvšila pravděpodobnost, že dvka bude sloužit deklarovanmu čelu, tj. k dopravě postiženho. Věk je vedle zdravotnho stavu nezanedbatelnm hlediskem pro to, jak motorov vozidlo může napomoci překonat obtže plynouc ze zdravotnho postižen. Změrem bylo napomoci předevšm těm zdravotně postiženm, jejichž postižen jim čin jinak nepřekonateln obtže, např. při studiu nebo při dopravě do zaměstnn. Jako mezn hranice pro poskytnut přspěvku na zakoupen motorovho vozidla byla stanovena hranice 62 let, kter představuje podle předpisů o důchodovm pojištěn clovou hranici pro odchod do starobnho důchodu u mužů v roce 2007. Stanoven věkov hranice v předpisech o socilnm zabezpečen nen neobvykl, např. za nezaopatřen lze považovat pouze dtě do 26 let věku, i když dalš podmnky nezaopatřenosti jsou splněny. V pracovněprvnch předpisech je tž stanovena hranice 65 let pro poskytovn nhrady za ztrtu na vdělku apod. Pokud zdravotně postižen občan z důvodu překročen věkov hranice již nem možnost zskat přspěvek na zakoupen motorovho vozidla, může poždat o jinou formu pomoci, tj. o přspěvek na individuln dopravu podle 37 citovan vyhlšky. Ministerstvo zastv nzor, že principu prvn jistoty a důvěry občanů v prvo se uveden prava nedotkla. Přspěvek na zakoupen motorovho vozidla je jednorzovou peněžitou dvkou. Nov ustanoven 35 odst. 1 psm. c) se nedotk nabytch prv (např. přspěvku poskytnutho na zakoupen motorovho vozidla osmdestiletmu občanu za činnosti předchozho předpisu) ani principu, podle něhož prvn předpisy jsou činn do budoucna. Prvn důsledek spočvajc v nepřiznn dvky z důvodu věku mohl nastat jen v přpadě, že věku 62 let bylo dosaženo po činnosti novely vyhlšky (po 1. červenci 1997). Pokud by vaha navrhovatelů o diskriminaci osob těžce zdravotně postižench z důvodu věku měla nalzt vraz v eventulnm zrušujcm nlezu stavnho soudu, lze předvdat v sociln oblasti zvažn důsledky pro cel systmy zabezpečen, kter jako sv imanentn prvky obsahuj stanoven určitch věkovch hranic.
Přspěvek na provoz motorovho vozidla podle 36 odst. 1 vyhlšky č. 182/1991 Sb., ve zněn vyhlšky č. 138/1997 Sb., je jednorzovou peněžitou dvkou (v 32 až 41 vyhlšky č. 182/1991 Sb. jsou uvedeny dvky jednorzov, v 42 až 48 citovan vyhlšky pak dvky opakujc se), kter je od 1. července 1997 poskytovna na kalendřn pololet. Z charakteru jednorzov dvky vyplv, že mus bt vždy o ni znovu ždno a nrok na ni je znovu posuzovn. V prvn pravě platn od 1. července 1997 došlo ke změně jen v tom, že bylo stanoveno jin obdob, na kter se přspěvek poskytuje. I před tmto dnem byl tento přspěvek jednorzovou dvkou, jak vyplv ze systematickho zařazen 36 v citovan vyhlšce. Pouze nesprvnm postupem přslušnch řadů mohla bt v některch přpadech tato dvka vyplcena v režimu opakujcch se dvek. Zařazen dvky mezi jednorzov m sv věcn důvody, neboť je třeba provdět periodick sledovn využvn dvky, čemuž koresponduje ověřovn podmnek nroku v rmci danho obdob (1x za pololet). Administrativn nročnost, kter by mohla bt spojena s vplatou tto dvky, byla snžena tm, že s činnost od 2. prosince 1997 se při rozhodovn o poskytnut přspěvku nevydv sprvn rozhodnut, pokud přspěvek byl přiznn v požadovanm nebo prvnm předpisem vymezenm rozsahu [ 54 odst. 1 psm. d) zkona Česk nrodn rady č. 114/1988 Sb., ve zněn zkona č. 289/1997 Sb.]. Jako jedin prvn argument, o kter se nvrh v tto čsti opr, uvděj navrhovatel čl. 30 Listiny. Přspěvek na provoz motorovho vozidla je však poskytovn z důvodu zdravotnho postižen občana, nikoliv z důvodu jeho hmotn nouze, a proto se ani v tomto přpadě nelze na čl. 30 Listiny dovolvat. Nvrh směřuje k tomu, aby v 36 odst. 1 vyhlšky č. 182/1991 Sb., ve zněn vyhlšky č. 138/1997 Sb., byla vypuštěna slova "na obdob kalendřnho pololet". Pokud se tak bez dalš pravy uvedenho 36 stane, nebude zřejm, na jak obdob se přspěvek poskytuje. Nelze proto souhlasit se zvěrem nvrhu, že vypuštěn těchto slov nebude vyžadovat dodatečnou změnu 36 citovan vyhlšky a že vykonatelnost nlezu lze spojit s datem jeho vyhlšen ve Sbrce zkonů. V přpadě vypuštěn uvedench slov z 36 odst. 1 citovan vyhlšky bude proto nutno v 36 stanovit, na jak obdob se tato jednorzov dvka poskytuje. Nen rovněž zřejm, jak by se v přpadě vypuštěn uvedench slov postupovalo ve vztahu k 71 odst. 2 zkona č. 182/1993 Sb. Ministerstvo proto navrhuje, aby byl nvrh skupiny poslanců zamtnut.
III.
Nvrh skupiny poslanců se vztahuje k prvn pravě sociln pče, jejž zkladn prvn prava je zakotvena v zkoně č. 100/1988 Sb., o socilnm zabezpečen, ve zněn pozdějšch předpisů. V čsti třet tohoto zkona upravujc rozsah sociln pče stanov ustanoven 73 odst. 1 rozlišen tto pče, a to tak, že stt zajišťuje pomoc jednak občanům, jejichž životn potřeby nejsou dostatečně zabezpečeny přjmy z pracovn činnosti, dvkami důchodovho nebo nemocenskho zabezpečen, popř. jinmi přjmy, jednak občanům, kteř ji potřebuj vzhledem ke svmu zdravotnmu stavu a věku. Nvrh se tk sociln pče, kter se vztahuje ke zmněn druh oblasti sociln pče poskytovan z důvodů zdravotnch obtž.
Zkladem argumentace nvrhu na zrušen ustanoven 35 odst. 1 psm. c) a čsti ustanoven 36 napaden vyhlšky je tvrzen rozpor těchto ustanoven s principy prvnho sttu a se zkazem diskriminace z jakhokoliv důvodu. Zkaz diskriminace upraven čl. 3 odst. 1 Listiny zaručuje a konkretizuje rovnost v prvech stanovenou čl. 1 Listiny, přitom stavn soud ve svch nlezech již několikrt dal najevo - naposledy ve svm nlezu sp. zn. Pl. S 40/97 - že princip rovnosti v prvech nen v zsadě chrněn sm o sobě, ale jen v souvislosti s porušenm jinho zkladnho prva, kter je zaručovno stavnmi zkony nebo mezinrodnmi smlouvami podle čl. 10 stavy. Navrhovatel sami porušen principu rovnosti, resp. zkazu diskriminace napadenmi ustanovenmi spojuj s prvy chrněnmi čl. 30 Listiny. V odstavci 1 tohoto člnku Listina stanov, že občan maj prvo na přiměřen hmotn zabezpečen ve stř a při nezpůsobilosti k prci, jakož i při ztrtě živitele. Text Listiny v uvedenm odstavci v podstatě navazuje na čl. 25 Všeobecn deklarace lidskch prv, kter stanov prvo na zabezpečen v nezaměstnanosti, nemoci, při pracovn nezpůsobilosti, ve stř nebo v ostatnch přpadech ztrty vdělečnch možnost. Z textu uvedenho odstavce Listiny i zmněnho člnku Všeobecn deklarace lidskch prv plyne, že prvo na poskytovn přiměřenho hmotnho zabezpečen je třeba spojovat se socilnmi situacemi postrdajcmi prvě zmněn atribut přiměřenosti. Posuzovan problematika se však tk sociln pče o těžce zdravotně postižen občany, kdy přmm důvodem poskytovn tohoto druhu sociln pče ze strany sttu - jak je možno dovodit z dikce ustanoven 73 odst. 1 i ustanoven 86 až 89 zkona č. 100/1988 Sb., o socilnm zabezpečen, ve zněn pozdějšch předpisů, kter je prvě tm zkonem, na kter odkazuje odstavec 3 čl. 30 Listiny - nen nedostatečn hmotn zabezpečen, ale nezbytnost pomoci při překonvn nepřznivch životnch podmnek vyvolanch zdravotnm postiženm. Potřeba takov pomoci však neposunuje nroky těžce zdravotně postižench občanů do roviny stavně zaručench prv, takže dovolvn se čl. 30 a v souvislosti s nm ani čl. 3 a čl. 4 Listiny neobstoj, navc vzhledem k ustanoven čl. 41 odst. 1 Listiny je možno prv z tohoto člnku vyplvajcch domhat se pouze v mezch zkonů, kter tato ustanoven provděj.
Při posuzovn důvodnosti nvrhu se stavn soud proto předevšm zaměřil na zkoumn souladu napaden vyhlšky se zkonem, k jehož proveden byla vydna. Ministerstvo prce a socilnch věc bylo k vydn vyhlšky k proveden zkona o socilnm zabezpečen a zkona Česk nrodn rady o působnosti orgnů Česk republiky v socilnm zabezpečen zmocněno ustanovenmi 177a odst. 1 zkona o socilnm zabezpečen a 58 psm. a) zkona Česk nrodn rady č. 114/1988 Sb. Každ provděc předpis vydvan ministerstvem je však vzn čl. 79 odst. 3 stavy pouze k takov podrobnějš pravě, kter se mus pohybovat na zkladě zkona a v jeho mezch. V danm přpadě, pokud jde o hmotn prvo, je tmto zkonem zkon č. 100/1988 Sb., o socilnm zabezpečen. Tento zkon v nvaznosti na ustanoven 73 upravujc osobn a věcn rozsah sociln pče v 86 stanov, že občanům těžce zdravotně postiženm poskytuj přslušn sttn orgny mimo jin peněžit dvky k překonn obtž vyplvajcch z jejich postižen (odstavec 1), stt je pak povinen poskytovat těmto osobm pomoc při pracovnm zařazen a uplatněn, jakož i vytvřet podmnky pro jejich začleněn do společenskho a veřejnho života (odstavec 3). Novelizovan provděc předpis však v ustanoven 35 odst. 1 psm. c) omezuje pomoc poskytovanou formou přspěvku na zakoupen nebo celkovou opravu motorovho vozidla občanům s těžkou vadou nosnho a pohybovho stroj nově stanovenou podmnkou věku zdravotně postiženho občana - nedosaženm věku 62 let, přitom tuto omezujc věkovou podmnku prvě k poměru k socilnm prvům nelze považovat za natolik nepodstatnou, že by mohla bt stanovena bez vlivu zkonodrce. Naopak stanoven věkov hranice je podstatnou nležitost tohoto prva samho, neboť vymezuje skupinu občanů, kteř vůbec mohou prvo uplatnit, a prvě proto jde o věc, jejž prava přsluš zkonu a nikoliv normě jen zkon provdějc. Ostatně ve všech přpadech stanoven věku, jichž se v tto souvislosti dovolv Ministerstvo prce a socilnch věc, je věkov hranice stanovena zkonem, nikoliv předpisem provděcm. Je tedy třeba shrnout, že jestliže předmětem ochrany zkladn zkonn normy bylo poskytnut sociln pomoci občanům s indikovanm těžkm zdravotnm postiženm, a to nejen při pracovnm zařazen a uplatněn, ale tak při vytvřen podmnek pro jejich začleněn do společenskho a veřejnho života, pak provděc podzkonn norma vykročila z mez zkona směrem, kterm neměla, a zavedenm podmnky věku tak stanovila meze sociln pomoci, kterou zkonn norma neobsahuje. Z uvedench důvodů bylo ustanoven 35 odst. 1 psm. c) vyhlšky č. 182/1991 Sb., ve zněn vyhlšky č. 138/1997 Sb., zrušeno dnem vyhlšen tohoto nlezu ve Sbrce zkonů, a to pro jeho rozpor s čl. 79 odst. 3 stavy.
V poměru k dalšmu napadenmu ustanoven 36 citovan vyhlšky však takov rozpor shledn nebyl. S vyjdřenm Ministerstva prce a socilnch věc lze totiž v tomto směru souhlasit v tom, že přspěvek na provoz motorovho vozidla, jehož se napaden ustanoven 36 tk, je, jak lze systematickm vkladem vyhlšky dovodit, přspěvkem jednorzovm. Jedin změna oproti původn pravě tak nastala v tom, že došlo ke stanoven jinho obdob, na kter je tento přspěvek poskytovn, a jde tedy jen o podrobnějš pravu poskytnut dvky sociln pče [ 58 psm. a) zkona Česk nrodn rady č. 114/1988 Sb., ve zněn pozdějšch předpisů], kter byla vydna na zkladě a v mezch zkona. Vzhledem k tomu, že v poměru k tomuto ustanoven nebyl shledn důvod pro jeho zrušen, když ani ve vztahu k tomuto ustanoven se ochrany čl. 30 Listiny, jak již bylo uvedeno, dovolvat nelze, byl nvrh skupiny poslanců v tto čsti zamtnut.