Ve věci návrhu na zrušení části věty druhé ustanovení § 11 odst. 1 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyjádřené slovy "ani v souvislosti s poskytnutím této péče" 207/2003 účinný od 14.07.2003

Jménem České republiky

Návrh se zamítá.

Odůvodněn�

I.

Dne 17. 5. 2002 byl �stavn�mu soudu předložen n�vrh skupiny poslanců ze dne 14. 5. 2002 na zrušen� č�sti věty druh� ustanoven� � 11 odst. 1 p�sm. d) z�kona č. 48/1997 Sb., o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� a o změně a doplněn� někter�ch souvisej�c�ch z�konů, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, (d�le jen "z�kon o veřejn�m zdravotn�m pojištěn�"), vyj�dřen� slovy "ani v souvislosti s poskytnut�m t�to p�če".

Z připojen�ho podpisov�ho archu poslanců �stavn� soud zjistil, že jsou splněny podm�nky stanoven� v � 64 odst. 1 p�sm. b) z�kona č. 182/1993 Sb., o �stavn�m soudu, ve zněn� pozdějš�ch předpisů, (d�le jen "z�kon o �stavn�m soudu"), přičemž předmětn� n�vrh potvrdilo sv�mi podpisy 54 poslanců. Z�stupcem navrhovatelů v ř�zen� před �stavn�m soudem byl určen poslanec Marek Benda. Po odstraněn� někter�ch form�ln�ch vad n�vrhu, k čemuž došlo pod�n�m z�stupce navrhovatelů, kter� �stavn� soud obdržel dne 11. 7. 2002, se mohl �stavn� soud n�vrhem zab�vat věcně.

Skupina poslanců je toho n�zoru, že napaden� ustanoven� z�kona je v rozporu s čl. 3 odst. 3, čl. 4 odst. 4, čl. 26 a čl. 31 Listiny z�kladn�ch pr�v a svobod (d�le jen "Listina"). �vodem navrhovatel� upozornili na to, že podle nich napaden� ustanoven� zasahuje do problematiky, kter� stoj� mimo oblast �pravy samotn�ho z�konao všeobecn�m zdravotn�m pojištěn� (pouk�zali zde zejm�na na jeho � 1). Ustanoven� pr� nem� ž�dnou př�mou vazbu na ostatn� č�sti předmětn�ho z�kona a prakticky vylučuje poskytov�n� zdravotn� p�če a služeb, kter� z prostředků veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn� hrazeny nejsou.

Rozpor s čl. 26 odst. 1 Listiny spatřuj� navrhovatel� v tom, že taxativně vyjmenovan� skupině subjektů (l�kař či jin� odborn� pracovn�k ve zdravotnictv�, zdravotnick� zař�zen�) je zak�z�no přijmout �hradu od jin� skupiny subjektů (pojištěnci) za poskytnutou p�či či služby nehrazen� z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn�, pokud souvisej� s poskytnut�m zdravotn� p�če z tohoto pojištěn� hrazen�. To vede �dajně ke značn�mu omezen� poskytov�n� zdravotn� p�če. Podle čl. 26 odst. 2 Listiny sice může z�kon stanovit podm�nky a omezen� pro v�kon určit�ch povol�n� nebo činnost�, napaden� ustanoven� však podle navrhovatelů zasahuje do těchto pr�v způsobem rozporn�m s čl. 4 odst. 4 Listiny, nešetř�c jejich podstaty a smyslu. Je-li subjekt opr�vněn poskytovat zdravotn� p�či a existuje-li kromě zdravotn� p�če plně hrazen� ze všeobecn�ho zdravotn�ho pojištěn� i p�če z tohoto pojištěn� nehrazen�, je pr� prakticky vyloučen�m pr�va podnikat, zabr�n�me-li tomuto subjektu, aby přijal �hradu za tuto p�či, pokud byla poskytnuta �častn�ku veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn� a pokud m� souvislost s poskytnut�m zdravotn� p�če hrazen� z všeobecn�ho zdravotn�ho pojištěn�. Napaden� ustanoven� tak �dajně tak� fakticky vylučuje provozov�n� zdravotnick�ch zař�zen�, kter� nejsou ve smluvn�m vztahu se zdravotn�mi pojišťovnami.

K tvrzen�mu rozporu napaden�ho ustanoven� s čl. 31 Listiny navrhovatel� uvedli, že z�kazem přijmout �hradu za poskytnut� zdravotn� p�če či služeb nehrazen�ch z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn� doch�z� i k omezen� nab�dky zdravotn� p�če pro občany-pojištěnce, č�mž je jim podle navrhovatelů br�něno realizovat pr�vo na ochranu zdrav�, zakotven� v uveden�m čl�nku Listiny.

Navrhovatel� d�le uvedli, že někter� z�kroky, v�kony, l�čiv� př�pravky či pomůcky zdravotnick� techniky nejsou z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn� hrazeny vůbec (např. akupunktura), někter� pouze v omezen�m počtu (např. nejv�še třikr�t za život p�če v souvislosti s mimoděložn�m těhotenstv�m), a někter� pouze č�stečně (75 % ceny u někter�ch prostředků zdravotnick� techniky). V někter�ch př�padech je hrazena pouze "z�kladn�" zdravotn� p�če (např. zdravotnick� prostředek v proveden� ekonomicky nejm�ně n�ročn�m). Z�kon tedy vymezuje tzv. bezplatnou p�či ve smyslu čl. 31 Listiny, podle navrhovatelů však pr�vě napaden� ustanoven� zakazuje zdravotnick�m zař�zen�m za p�či nezahrnutou do t�to p�če přijmout od pojištěnce �hradu, pokud souvis� s poskytnut�m p�če hrazen�. Z hlediska "intenzity souvislosti" (srov. napaden� text "ani v souvislosti s poskytnut�m t�to p�če") rozdělili navrhovatel� tuto souvisej�c� p�či či služby do n�sleduj�c�ch kategori�:

- neodděliteln� p�če (př�pady, kdy z�kon stanov� pouze č�stečnou �hradu z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn�, např. procentem; čast� např. ve stomatologii),

- �zce souvisej�c� p�če (pro zlepšen� či zachov�n� zdravotn�ho stavu pacienta existuje vhodn� př�pravek nebo způsob l�čby, kter� nen� hrazen z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn�, resp. určit� z�kladn� zdravotn� p�če hrazena je, přičemž alternativně je k dispozici zdravotn� p�če kvalitnějš�, ovšem nehrazen�),

- souvisej�c� p�če (pojištěnec m� z�jem dohodnout se na poskytov�n� dalš� p�če navazuj�c� na p�či hrazenou z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn�, kter� již však hrazena nen�),

- široce souvisej�c� p�če (zdravotnick� zař�zen� poskytuje zdravotn� p�či hrazenou z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn�, se kterou souvis� poskytnut� dalš�ch, již nehrazen�ch služeb - např. při poukazu na l�zeňskou p�či jsou u tzv. př�spěvkov� l�zeňsk� p�če hrazeny pouze l�čebn� procedury, a nikoli ubytov�n� a strava).

Z toho, co bylo uvedeno v�še, je podle navrhovatelů zřejm�, že "souvislost různ�ho typu intenzity mezi p�č� hrazenou z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn� a zdravotn� p�č� nehrazenou nepochybně existuje". V�še �hrady u zdravotn� p�če nehrazen� nebo poskytnut� nesmluvn�m zdravotnick�m zař�zen�m je věcně regulov�na ve smyslu � 6 z�kona č. 526/1990 Sb., o cen�ch, a je pravidelně upravov�na ve Věstn�ku Ministerstva financ� podle � 10 citovan�ho z�kona. Napaden� ustanoven� ovšem umožňuje přijmout �hradu pouze v př�padě, kdy poskytnut� p�če nesouvis� se zdravotn� p�č� hrazenou.

Navrhovatel� uzavřeli, že pokl�daj� za porušen� čl. 26 a 31 Listiny situaci, kdy podle jejich n�zoru občan-pojištěnec prakticky nem� možnost rozhodovat o způsobu, kter�m bude pečovat o sv� zdrav�, a to jen proto, že j�m zvolen� způsob nen� plně hrazen z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn� (buď proto, že �hrada je vyloučena či omezena, nebo proto, že dan� zdravotnick� zař�zen� nen� ve smluvn�m vztahu s př�slušnou zdravotn� pojišťovnou), ale s p�č� hrazenou z tohoto pojištěn� souvis�. Jestliže pojištěncem zvolen� zdravotnick� zař�zen� tuto p�či přesto poskytne a přijme za ni �hradu, přestoup� z�kon a vystav� se sankci odebr�n� opr�vněn� ke sv� činnosti.

II.

�stavn� soud zaslal v souladu s ustanoven�m � 42 odst. 3 a 4 a � 69 z�kona o �stavn�m soudu předmětn� n�vrh k vyj�dřen� Poslaneck� sněmovně a Sen�tu Parlamentu Česk� republiky a vyž�dal si i p�semn� stanovisko Ministerstva zdravotnictv�.

Vyj�dřen� Poslaneck� sněmovny Parlamentu Česk� republiky

Ve vyj�dřen� Poslaneck� sněmovny Parlamentu Česk� republiky ze dne 20. 9. 2002, podepsan�m jej�m předsedou PhDr. Lubom�rem Zaor�lkem, je uvedeno, že ustanoven� � 11 z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� obsahuje v�čet pr�v pojištěnce, mezi kter� patř� tak� pr�vo na zdravotn� p�či bez př�m� �hrady, pokud mu byla poskytnuta v rozsahu a za podm�nek stanoven�ch t�mto z�konem, vymezuj�c�m rozsah a podm�nky, za nichž je zdravotn� p�če poskytov�na. Z�kon stanov�, jak� zdravotn� p�če je hrazena z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn� a jak� hrazena nen�, aniž by zakazoval jej� př�mou �hradu. Zdravotn� p�če je tedy poskytov�na bez př�m� �hrady nebo za č�stečnou finančn� �hradu, nebo - pokud se jedn� o zdravotn� p�či ze zdravotn�ho pojištěn� nehrazenou - za plnou finančn� �hradu. Za �čelem zajištěn� věcn�ho plněn� při poskytov�n� zdravotn� p�če uzav�raj� zdravotn� pojišťovny smlouvy se zdravotnick�mi zař�zen�mi o poskytov�n� zdravotn� p�če. V takov�m př�padě zdravotnick� zař�zen� přij�m� za poskytnutou p�či �hradu od zdravotn� pojišťovny. L�čebn� v�kon je uhrazen a nen� zde m�sto pro dalš� �hrady ze stran pojištěnců.

N�mitka navrhovatelů, podle n�ž napaden� ustanoven� vylučuje provozov�n� zdravotnick�ch zař�zen�, kter� nejsou ve smluvn�m vztahu se zdravotn�mi pojišťovnami, je podl� vyj�dřen� Poslaneck� sněmovny neodůvodněn�. Zdravotn� p�če může b�t poskytov�na i zdravotnick�mi zař�zen�mi, kter� ve smluvn�m vztahu se zdravotn� pojišťovnou nejsou. T�mto způsobem mohou poskytovatel� zdravotn� p�če jednat jako subjekty podnikaj�c� samostatně, vlastn�m jm�nem, na vlastn� zodpovědnost za �čelem dosažen� zisku, a z�lež� na vůli a finančn�ch možnostech občanů, zda si takov� zdravotnick� zař�zen� zvol�.

Smyslem napaden�ho ustanoven�, kter� zakazuje přij�mat �hradu od pojištěnce v souvislosti s poskytov�n�m zdravotn� p�če, jež je ze z�kona hrazena z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn�, je předej�t situaci, kdy by poskytnut� t�to p�če bylo z�visl� na finančn�ch možnostech pojištěnce. Jeho zrušen� by podle n�zoru Poslaneck� sněmovny otevřelo prostor, ve kter�m by zdravotnick� zař�zen� a l�kaři smluvně v�zan� se zdravotn� pojišťovnou mohli požadovat od pojištěnců, pro kter� nen� vyhled�n� zdravotn� p�če volbou ale nutnost�, různ� poplatky (např. registračn� či vstupn�). T�m by bylo popřeno pr�vo zakotven� v čl. 31 Listiny stejně jako �čel z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn�, kter� je m� zajistit.

Vyj�dřen� Sen�tu Parlamentu Česk� republiky

Ve vyj�dřen� Sen�tu Parlamentu Česk� republiky ze dne 20. 9. 2002, podepsan�m jeho předsedou doc. JUDr. Petrem Pithartem, se uv�d�, že Sen�t projedn�val n�vrh novely z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� (z�kon č. 2/1998 Sb.), kterou bylo do tohoto z�kona vloženo napaden� ustanoven�, ve dnech 12. a 13. 11. 1997 na sv� 9. schůzi v I. funkčn�m obdob�, a přijal usnesen�, kter�m n�vrh vr�til Poslaneck� sněmovně s pozměňovac�mi n�vrhy. Poslaneck� sněmovna vr�cen� n�vrh z�kona projednala a setrvala na jeho původn�m schv�len�m zněn�. V průběhu projedn�v�n� z�kona v org�nech Sen�tu proběhla k n�vrhu mj. diskuse k navrhovan� �pravě ustanoven� � 11 odst. 1 p�sm. d). V�sledkem bylo schv�len� tzv. komplexn�ho pozměňovac�ho n�vrhu, kter�m Sen�t řešil zejm�na problematiku pr�vn� jistoty subjektů, jimž lze ukl�dat sankce za porušen� citovan�ho ustanoven�. Pokud však jde o napaden� ustanoven�, schv�lil Sen�t zněn� velmi podobn� zněn� přijat�mu Poslaneckou sněmovnou a pokusil se pouze o jednoznačnějš� vyj�dřen� jeho smyslu ("zdravotnick� zař�zen� nesm� za tuto zdravotn� p�či ani v př�m� souvislosti s poskytnut�m t�to p�če přijmout od pojištěnce ž�dnou �hradu").

Sen�t schv�lil uveden� zněn� pozměňovac�ho n�vrhu v přesvědčen�, že tento text (a tedy i napaden� ustanoven�) je v souladu s �stavou Česk� republiky (d�le jen "�stava") i Listinou. Z�kon o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� rozlišuje p�či ze zdravotn�ho pojištěn� hrazenou, nehrazenou a hrazenou č�stečně. Přitom v těch př�padech, kdy je p�če hrazena, striktně zohledňuje dikci čl. 31 Listiny a neumožňuje za takovou p�či vyb�rat od pojištěnců jakoukoli �platu. �prava toho, co je nehrazen�, resp. č�stečně hrazen� p�če, je pak obsahem dalš�ch ustanoven� z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn�. Pokud by měl platit n�zor navrhovatelů, že napaden� ustanoven� zakazuje př�slušn�m subjektům přij�mat �hrady za poskytnut� zdravotn� p�če či služeb nehrazen�ch z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn�, musela by podle vyj�dřen� Sen�tu druh� věta ustanoven� � 11 odst. 1 p�sm. d) zn�t např. takto: "L�kař či jin� odborn� pracovn�k ve zdravotnictv� ani zdravotnick� zař�zen� nesm� za zdravotn� p�či hrazenou ze zdravotn�ho pojištěn� přijmout od pojištěnce ž�dnou �hradu, a to včetně �hrady za zdravotn� p�či nehrazenou nebo č�stečně hrazenou, přestože je tato p�če poskytnuta v souvislosti s p�č� hrazenou.".

Vyj�dřen� je uzavřeno konstatov�n�m, že Sen�t nen� toho n�zoru, že napaden� ustanoven� omezuje nad r�mec �stavn�ch možnost� pr�vo podnikat ve zdravotnictv�; v t�to souvislosti se Sen�t tak� nemohl ztotožnit ani se z�věry navrhovatelů, že občanům je br�něno realizovat podle sv�ch představ pr�vo na ochranu zdrav� podle citovan�ho čl�nku Listiny.

Stanovisko Ministerstva zdravotnictv� Česk� republiky

Ministerstvo zdravotnictv� ve sv�m p�semn�m stanovisku ze dne 2. 10. 2002 zejm�na uvedlo, že je-li pojištěnci poskytnuta zdravotn� p�če v rozsahu a za podm�nek stanoven�ch z�konem o veřejn�m zdravotn�m pojištěn�, m� pojištěnec pr�vo na tuto p�či bez př�m� �hrady. Toto pr�vo je "zrcadlově" zajištěno povinnost� l�kařů, jin�ch odborn�ch pracovn�ků ve zdravotnictv� a zdravotnick�ch zař�zen� zdržet se jedn�n�, kter� by toto pr�vo omezovalo či negovalo. V samotn� dikci napaden�ho ustanoven� "za tuto p�či" a "v souvislosti s poskytnut�m t�to p�če" nen� podle ministerstva praktick� rozd�l, ob� směřuje k zajištěn� nesporn�ho pr�va pojištěnce na zdravotn� p�či bez př�m� �hrady, pokud je mu poskytnuta v rozsahu předmětn�ho z�kona. Ministerstvo zdravotnictv� se naopak domn�v�, že pokud by bylo napaden� ustanoven� zrušeno a tedy vypuštěn text "ani v souvislosti s poskytnut�m t�to p�če", mohlo by doj�t k relativizaci deklarovan�ho pr�va pojištěnce. Problematika př�m� �hrady poskytnut� zdravotn� p�če je širš�. Jde o koncepčn� z�ležitost, přesahuj�c� ustanoven� z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� i n�vrh skupiny poslanců. Ministerstvo je proto toho n�zoru, že tyto ot�zky by měly b�t řešeny v kontextu cel� zdravotn� politiky Česk� republiky; n�vrh na zrušen� napaden�ho ustanoven� je proto v tomto smyslu nesyst�mov�.

D�le ministerstvo poznamenalo, že napaden� ustanoven� nevylučuje poskytov�n� zdravotn� p�če, kter� nen� hrazena z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn�. Nic nebr�n� tomu, aby za zdravotn� p�či, přesahuj�c� vymezen� dan� z�konem o veřejn�m zdravotn�m pojištěn�, mohla b�t vyb�r�na �hrada. K rozporu s pr�vem podnikat a provozovat hospod�řskou činnost podle ministerstva rovněž nedoch�z�. Pr�vo podnikat maj� nest�tn� zdravotnick� zař�zen� a l�kaři v souladu se z�konem č. 160/1992 Sb., o zdravotn� p�či v nest�tn�ch zdravotnick�ch zař�zen�ch, ve zněn� pozdějš�ch předpisů. Za "podnik�n�" však podle stanoviska ministerstva nelze považovat inkasov�n� finančn�ch prostředků od pacientů v podobě např. různ�ch vstupn�ch či registračn�ch poplatků a sponzorsk�ch darů. Nelze souhlasit s t�m, že předmětn� ustanoven� vylučuje provozov�n� zdravotnick�ch zař�zen�, kter� nejsou ve smluvn�m vztahu se zdravotn� pojišťovnou. N�rokem pojištěnce nen� poskytnut� zdravotn� p�če hrazen� ze zdravotn�ho pojištěn� v jak�mkoli zdravotnick�m zař�zen�, ale v takov�m, kter� m� uzavřenu smlouvu s jeho zdravotn� pojišťovnou (v�jimkou je poskytnut� tzv. neodkladn� zdravotn� p�če).

K rozdělen� p�če na "neoddělitelnou, �zce souvisej�c�, souvisej�c� a široce souvisej�c�" ministerstvo uvedlo, že jde o dělen� zav�děj�c� a �čelov�. Je třeba vych�zet z toho, v jak�m rozsahu a za jak�ch podm�nek je zdravotn� p�če podle z�kona hrazena. K proveden� "anal�ze intenzity" se ve stanovisku d�le podot�k�, že z�kon rozlišuje č�stečně hrazenou p�či jen u l�čiv a zdravotn�ch prostředků v ambulantn� p�či. Spolu�čast u l�čiv a zdravotnick�ch prostředků v lůžkov� p�či je v z�koně vyloučena. U ostatn� zdravotn� p�če se tato p�če hrad� plně, nebo nehrad� (př�slušn� př�loha z�kona).

Podle Ministerstva zdravotnictv� by vypuštěn� napaden�ho ustanoven� z�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� mohli l�kaři ch�pat tak, že je možno od pacientů vyb�rat bez jak�chkoli omezen� č�stky ať již za zdravotn� p�či nebo za souvisej�c� p�či. Pokud by existovaly a byly zveřejněny tzv. standardy zdravotn� p�če a z�kon o zdravotn�m pojištěn� by jednoznačně stanovil, že takov� standardn� p�če je z pojištěn� hrazena, a že to, co přesahuje r�mec standardu, je podř�zeno př�m� �hradě pojištěncem, byla by situace jin�. Probl�m však spoč�v� pr�vě ve skutečnosti, že ž�dn� standardy ani standardn� medic�nsk� postupy nejsou nikde pops�ny a jestliže se l�kař domn�v�, že poskytnut� zdravotn� v�kon ze zdravotn�ho pojištěn� nen� hrazen, protože pojišťovna hrad� jen určit� postup, zdravotn� prostředek nebo l�čivo, pak pacient nem� ž�dnou možnost ověřit si, zda tomu tak skutečně je a co mu pojišťovna vlastně hrad�. St�vaj�c� z�kon totiž pouze uv�d�, jak� druh p�če se hrad�, nikoliv jak�m postupem či s použit�m jak�ch l�čiv či zdravotnick�ch prostředků m� b�t tato p�če poskytnuta.

III.

�stavn� soud nejdř�ve v souladu s � 68 odst. 2 z�kona o �stavn�m soudu zkoumal, zda z�kon, u kter�ho navrhovatel� nam�taj� proti�stavnost jeho ustanoven�, byl přijat a vyd�n v mez�ch �stavou stanoven� kompetence a �stavně předepsan�m způsobem. Z vyj�dřen� obou komor Parlamentu Česk� republiky, jakož i ze zaslan�ch př�slušn�ch sněmovn�ch tisků, �dajů o průběhu hlasov�n� a dalš�ch shrom�žděn�ch materi�lů je zřejm�, že z�kon o veřejn�m zdravotn�m pojištěn�, jakož i jeho novela, kterou bylo do tohoto z�kona vloženo napaden� ustanoven� (z�kon č. 2/1998 Sb., kter�m se měn� a doplňuje z�kon č. 48/1997 Sb., o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� a o změně a doplněn� někter�ch souvisej�c�ch z�konů, ve zněn� z�kona č. 242/1997 Sb.), byly přijaty a vyd�ny �stavně předepsan�m způsobem a v mez�ch �stavou stanoven� kompetence, při dodržen� kvor stanoven�ch v čl. 39 odst. 1 a 2 �stavy. N�vrh citovan� novelyz�kona o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� byl Sen�tem vr�cen Poslaneck� sněmovně s pozměňovac�mi n�vrhy. Poslaneck� sněmovna vr�cen� n�vrh z�kona projednala dne 2. 12. 1997 na sv� 17. schůzi ve druh�m volebn�m obdob� a setrvala na sv�m původn�m schv�len�m zněn� (ze 183 př�tomn�ch poslanců bylo 171 pro a 9 proti). Obdobně pak Poslaneck� sněmovna na sv� 18. schůzi dne 13. 1. 1998 přehlasovala veto prezidenta republiky (ze 192 př�tomn�ch poslanců bylo 114 pro a 47 proti). Pro �plnost lze na tomto m�stě pouze podotknout, že důvody, pro kter� byl z�kon vr�cen Sen�tem a vetov�n prezidentem republiky, se v z�sadě net�kaly podstaty napaden�ho ustanoven�.

N�vrh skupiny poslanců na zrušen� napaden�ho ustanoven� nedos�hl potřebn� většiny 9 hlasů a v důsledku toho jej �stavn� soud zam�tl.

Z�kon o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� v � 11 odst. 1 p�sm. d) stanov�, že pojištěnec m� pr�vo "na zdravotn� p�či bez př�m� �hrady, pokud mu byla poskytnuta v rozsahu a za podm�nek stanoven�ch t�mto z�konem. L�kař či jin� odborn� pracovn�k ve zdravotnictv� ani zdravotnick� zař�zen� nesm� za tuto zdravotn� p�či ani v souvislosti s poskytnut�m t�to p�če přijmout od pojištěnce ž�dnou �hradu". V č�sti p�t� v � 13 a n�sl. z�kon vymezuje zdravotn� p�či hrazenou a p�či nehrazenou ze zdravotn�ho pojištěn�, přičemž v př�loze 1 k z�konu uv�d� seznam zdravotn�ch v�konů ze zdravotn�ho pojištěn� nehrazen�ch nebo hrazen�ch jen za určit�ch podm�nek.

Navrhovatel�, požaduj�c� zrušen� č�sti textu � 11 odst. 1 p�sm. d) citovan�ho z�kona, a to textu "ani v souvislosti s poskytov�n�m t�to p�če", vych�zej� z toho, že podle z�kona kromě zdravotn� p�če hrazen� z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn� plně existuje cel� řada v�konů, prostředků, př�pravků i služeb, jež nejsou hrazeny vůbec nebo jen č�stečně anebo jen při splněn� z�konem stanoven�ch podm�nek. Navrhovatel� se domn�vaj�, že rozš�řen�m formulace z�kazu přijmout od pojištěnce �hradu za poskytnut� bezplatn� zdravotn� p�če o slova "ani v souvislosti s poskytnut�m t�to p�če" vznik� text natolik obecn�, že zahrnuje v podstatě veškerou zdravotn� p�či včetně t�, jež nen� hrazena, což - dle jejich n�zoru - povede k tomu, že zdravotnick� zař�zen�, aby se vyhnula podezřen� z porušov�n� principu bezplatn� zdravotn� p�če, se budou vyh�bat i takov�m v�konům, prostředkům i služb�m, jež nespadaj� pod pojem bezplatn� zdravotn� p�če. V tomto pojet� dle n�zoru navrhovatelů napaden� ustanoven� �plně "vylučuje poskytov�n� zdravotn� p�če a služeb, kter� z prostředků veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn� hrazeny nejsou". Odtud pak navrhovatel� dovozuj� porušen� jak svobody podnik�n�, zaručen� čl. 26 odst. 1 Listiny, tak i pr�va každ�ho na ochranu zdrav� podle čl. 31 Listiny, neboť pojištěnec nem� pr�vo rozhodovat o způsobu, kter�m bude pečovat o sv� zdrav�, jen proto, že j�m zvolen� způsob nen� plně hrazen z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn�.

Takov� interpretace se jev� �stavn�mu soudu jako zcela �čelov� a nepřiměřen�, neboť napaden� ustanoven� sleduje zřetelně pouze �kony vz�jemně souvisej�c� v r�mci bezplatn� zdravotn� p�če, tedy �kony, jež podle n�vět� � 11 odst. 1 p�sm. d) spadaj� do "zdravotn� p�če bez př�m� �hrady, pokud ... byla poskytnuta v rozsahu a za podm�nek stanoven�ch t�mto z�konem". Z�kaz přij�m�n� př�m� �hrady se tedy t�k� předevš�m samotn�ho v�konu bezplatn� zdravotn� p�če. To plyne z dikce z�kona: "za tuto zdravotn� p�či", přičemž ze zněn� předch�zej�c� věty je nepochybn�, že "touto" p�č� se rozum� "zdravotn� p�če bez př�m� �hrady" a ž�dn� jin�. Z�kaz se rovněž t�k� i souvislosti s poskytnut�m t�to p�če, tedy opět p�če bezplatn�. Ze zněn� z�kona však současně vypl�v�, že nic nebr�n� ani tomu, aby za zdravotn� p�či poskytnutou nad r�mec podm�nek pro bezplatnou p�či př�m� �hrada od pojištěnců vyb�r�na b�t mohla. Dle n�zoru �stavn�ho soudu napaden� ustanoven� neměn� smysl a obsah z�kona, ale zv�razňuje pouze ochranu sf�ry bezplatn� zdravotn� p�če před pokusy narušovat jej� integritu a zužovat jej� rozsah. Tato interpretace je �stavně konformn� a smyslu z�kona zcela přiměřen�. Jak zn�mo, je-li možn� �stavně konformn� interpretace z�konn�ho ustanoven�, d�v� j� �stavn� soud přednost před rušen�m napaden�ho ustanoven�. Tak je tomu i v tomto př�padě. �stavn� soud je d�le n�zoru, že napaden� ustanoven� neřeš� ani ot�zku, zda pojištěnec m� anebo nem� připl�cet na n�klady zdravotn� p�če anebo v jak�m rozsahu a v jak�ch souvislostech připl�cet m�. To je samo o sobě jin�m, a to dalš�m okruhem problematiky veřejn� zdravotn� p�če.

�stavn� soud rovněž nezjistil rozpor napaden�ho ustanoven� s čl. 26 odst. 1 Listiny a přiklonil se ke stanovisku Ministerstva zdravotnictv�, jež odkazuje v t�to souvislosti na ochranu podnikatelsk� svobody l�kařů v souladu se z�konem č. 160/1992 Sb. Nelze souhlasit ani s t�m, že napaden� ustanoven� vylučuje provozov�n� zdravotnick�ch zař�zen�, kter� nejsou ve smluvn�m vztahu se zdravotn� pojišťovnou. N�rok pojištěnce ze z�kona o všeobecn�m zdravotn�m pojištěn� na bezplatnou p�či se zcela přirozeně t�k� p�če poskytnut� v takov�m zdravotnick�m zař�zen�, jež m� smlouvu se zdravotn� pojišťovnou.

Pot�, co �stavn� soud zjistil, že důvody uveden� v předložen�m n�vrhu nezakl�daj� proti�stavnost napaden�ho ustanoven�, zv�žil, zda neexistuj� jin� důvody, jež by n�zor o jeho proti�stavnosti opravňovaly. Zab�val se předevš�m ot�zkou, zda napaden� ustanoven� nevybočuje z r�mce �stavn�ho zmocněn� čl. 31 Listiny, podle něhož maj� občan� na z�kladě veřejn�ho pojištěn� pr�vo na bezplatnou zdravotn� p�či a na zdravotn� pomůcky za podm�nek, kter� stanov� z�kon, tedy v rozsahu, kter� může b�t cestou z�kona rozšiřov�n nebo zužov�n, přičemž pouze v mez�ch tohoto z�kona se lze tohoto �stavn�ho pr�va dom�hat (čl. 41 Listiny). Takov�m z�konem je nepochybně z�kon o veřejn�m zdravotn�m pojištěn�, ve zněn� pozdějš�ch předpisů. Na tomto z�kladě je tedy �stavně konformn� i ustanoven� o bezplatnosti zdravotn� p�če z veřejn�ho pojištěn� doplněn� o dovětek "ani v souvislosti s poskytnut�m t�to p�če", neboť jde o upřesněn�, kter� sv�m rozsahem představuje jen detail v celkov� �pravě zdravotn� p�če a sv�m obsahem nenarušuje, ale upřesňuje princip bezplatn� zdravotn� p�če podle čl. 31 Listiny. Vzhledem ke sv�mu rozsahu nemůže b�t napaden� novela ani přeinterpretov�na, jakoby šlo o podstatn� z�sah do principů �pravy zdravotn�ho pojištěn�, ani jako z�sah do přiměřen� ekvivalence ochrany pojištěnců. �vahy o tom, že by zrušen�m napaden�ho ustanoven� z�kona mohl b�t vysl�n sign�l, kter� by usnadnil rekonstrukci bezplatn� l�čebn� p�če směrem k větš� spolu�časti pojištěnců (např. př�platky na nemocničn� stravu, na recepty, na l�čebn� �kony apod.), se jev� �stavn�mu soudu jako zcela vybočuj�c� z �kolu, před n�mž �stavn� soud v souvislosti s n�vrhem skupiny poslanců stoj�. Př�padn� odstraněn� novely jako jak�si prvn� krok ke změně zdravotn� politiky st�tu by znamenalo překročen� kompetence �stavn�ho soudu směrem k �stavně nepř�pustn� pozici "pozitivn�ho z�konod�rce", inspir�tora nov�ch �prav bez ohledu na to, že napaden� ustanoven� je v souladu s �stavou. Takov� krok př�sluš� pouze Parlamentu Česk� republiky, jehož �kolem je zv�žit možnosti veřejn�ch prostředků a posoudit přiměřenost uplatněn� principů ekvivalence a solidarity při celkov� �pravě zdravotnictv� v nov� situaci. �stavn� soud v t�to souvislosti pouze odkazuje na svůj n�lez z 12. 4. 1995 sp. zn. Pl. �S 12/94, vyhl�šen� pod č. 92/1995 Sb. a publikovan� tak� ve svazku 3 Sb�rky n�lezů a usnesen� �stavn�ho soudu na str. 123 a n�sl., a na odlišn� stanoviska k němu připojen�.

�stavn� soud je si vědom, že tyto ot�zky jsou souč�st� cel�ho komplexu problematiky veřejn� zdravotn� p�če, jež vych�z� z určit�ch �stavn�ch principů a jež by měla svou celkovou �pravou reagovat na řešen� běžn� ve vyspěl�ch demokratick�ch st�tech i mezin�rodně dohodnut�, resp. doporučen� stanoviska.

Proto se - sp�še na okraj - �stavn� soud zab�val i v�chodisky, jež mohou, byť nepř�mo, m�t vliv i na koncepci jednotliv�ho ustanoven� představuj�c�ho pouze určit� detail celkov� �pravy všeobecn�ho zdravotn�ho pojištěn�.

�stavn� soud vych�z� ve sv�ch �vah�ch z �stavn� koncepce ochrany zdrav�, jež je zakotvena v čl. 6 odst. 1 Listiny, podle něhož "Každ� m� pr�vo na život," a v čl. 31 Listiny, kter� zn�: "Každ� m� pr�vo na ochranu zdrav�. Občan� maj� na z�kladě veřejn�ho pojištěn� pr�vo na bezplatnou zdravotn� p�či a na zdravotn� pomůcky za podm�nek, kter� stanov� z�kon.".

Listině odpov�d� i z�konn� r�mec poskytov�n� zdravotn� p�če. Z�kon č. 20/1966 Sb., o p�či o zdrav� lidu, v platn�m zněn�, v čl. III vych�z� z toho, že předpokladem p�če o zdrav� lidu je "pohotov� uplatňov�n� v�sledků vědeck�ho v�zkumu v praxi", a v � 11 odst. 1 stanov�, že zdravotnick� zař�zen� poskytuj� zdravotn� p�či "v souladu se současn�mi dostupn�mi poznatky l�kařsk� vědy". Shodně pak i z�kon č. 123/2000 Sb., o zdravotnick�ch prostředc�ch a o změně někter�ch souvisej�c�ch z�konů, ukl�d� v � 1 poskytovat zdravotn� p�či "vhodn�mi, bezpečn�mi a �činn�mi zdravotnick�mi prostředky".

T�m je stanoven v souladu s �stavn�mi principy v�vojov� trend veřejn� zdravotn� p�če ve směru kvalitn�, plnohodnotn� a �činn� p�če na z�kladě rovn�ho postaven� všech pojištěnců. Z �stavn�ch i z�konn�ch principů nelze tuto p�či dělit na jakousi z�kladn�, "levnějš�" ale m�ně vhodnou a m�ně �činnou, a na nadstandardn�, "dražš�", ale vhodnějš� a �činnějš�. Rozd�l mezi standardn� a nadstandardn� p�č� nesm� spoč�vat v rozd�lech ve vhodnosti a �činnosti l�čby. Z�kon neupravuje, jakou zdravotn� p�či může l�kař, resp. zdravotnick� zař�zen� poskytovat, ale jakou mus� v obecn�m z�jmu poskytovat, aby všichni pojištěnci měli stejnou měrou n�rok na takov� ošetřen� a l�čby, jež odpov�daj� objektivně zjištěn�m potřeb�m a požadavkům n�ležit� �rovně a l�kařsk� etiky. V�vojov� orientace zdravotnictv�, podložen� z�kony, je tedy založena nikoli na přesunu "lepš�ch" �konů zdravotn� p�če z bezplatn� p�če do sf�ry pojištěnci př�mo hrazen�, ale naopak ve směru zlepšov�n� �konů poskytovan�ch bezplatně z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn�. Toto pojet� odpov�d� i mezin�rodn�m konvenc�m, jako je �mluva o lidsk�ch pr�vech a biomedic�ně, i doporučen�m, např. Doporučen� Rec (2001)13 V�boru ministrů člensk�m st�tům Rady Evropy, jež bylo schv�leno 10. 10. 2001. V�bor ministrů přitom zdůraznil, že čl. 3 �mluvy o lidsk�ch pr�vech a biomedic�ně vyžaduje, aby subjekty uzav�raj�c� smlouvy o zdravotn� p�či zajistily rovnou dostupnost ke zdravotn� p�či patřičn� kvality. �stavn� soud dod�v�, že i čl. 4 t�to �mluvy stanov� povinnost, jak�koliv z�krok v oblasti p�če o zdrav�...prov�dět v souladu s př�slušn�mi profesn�mi povinnostmi a standardy". �mluva sama vstoupila pro Českou republiku v platnost 1. 10. 2001 (č. 96/2001 Sb. m. s.).

Česk� z�kon o veřejn�m zdravotn�m pojištěn� v př�loze 1 uv�d� seznam zdravotn�ch v�konů ze zdravotn�ho pojištěn� nehrazen�ch anebo hrazen�ch jen za určit�ch podm�nek, v př�loze 2 odd�lu A pak seznam l�čiv�ch l�tek, u nichž definuje l�tky plně hrazen�, č�stečně hrazen� a nehrazen� z veřejn�ho pojištěn�, a v odd�lu B uv�d� seznam l�tek s indikačn�m a preskribčn�m omezen�m. V př�loze 3 jsou obsaženy seznamy prostředků zdravotnick� techniky nehrazen�ch i prostředků hrazen�ch zdravotn�m pojištěn�m a př�loha 4 se t�k� stomatologick�ch v�robků s označen�m �hrady pojišťovnou, resp. s vyznačen�m maxim�ln� č�stky t�to �hrady. I z t�to �pravy je zřejm�, že napaden� ustanoven� z�kona nevylučuje a nemůže vyloučit ze zdravotn� p�če poskytov�n� služeb, jež nejsou z povinn�ho pojištěn� hrazeny.

Lze přiznat, že dosavadn� �prava nen� dosti přehledn�, takže může b�t prost� pojištěnec občas s �spěchem odkazov�n na př�mou platbu i tam, kde to nen� opodstatněn�. M�-li se veřejn� zdravotn� pojištěn� přibližovat evropsk�mu standardu, bylo by patrně třeba, aby z�kon jednoznačně a srozumitelně vymezil možnosti soukrom� platby pojištěnců, patrně podobně, jako je tomu ve vyspěl�ch evropsk�ch st�tech, Německu, Šv�carsku aj. Tak např. v Německu, přestože je kolem 10 % obyvatel soukromopr�vně pojištěno u komerčn�ch pojišťoven, kvalita soukrom� p�če se poskytuje na shodn� �rovni s veřejn�m zdravotn�m pojištěn�m a podle společn�ch celost�tn�ch směrnic. Ve veřejn�ch nemocnic�ch se poskytuj� shodn� zdravotn� v�kony včetně shodn�ch typů zdravotnick�ch materi�lů pevně spojen�ch s lidsk�m tělem, např. endoprot�zy, jak pro soukromě pojištěn� osoby, tak pro pojištěnce z�konn�ch nemocensk�ch pojišťoven, a to včetně časov�ho zařazov�n� pacientů ke zdravotn�m v�konům podle odborn�ch krit�ri�, a nikoli podle schopnosti připlatit si. Soukrom� pacient nebo veřejně pojištěn� osoba si mohou ve veřejn�ch nemocnic�ch jako doplňkov� �kony a služby objednat a zvl�šť zaplatit jen �ředně schvalovan� položky s �ředně potvrzen�mi cenami, jejichž poskytnut� neovlivňuje �roveň zdrav�, např. zvl�štn� ubytov�n�, stravov�n�, svobodn� v�běr l�kaře či sestry, jin� typ obvazu či l�ku.

Nicm�ně však, odhl�dneme-li od celkov� problematiky našeho zdravotnictv� a vr�t�me-li se k n�vrhu skupiny poslanců, nelze nevidět, že napaden� ustanoven� novely česk�ho z�kona se t�k� pouze jednoho, a to d�lč�ho probl�mu v celkov� �pravě veřejn� zdravotn� p�če. �kolem �stavn�ho soudu nen� proto posuzov�n� t�to celkov� �pravy zdravotnictv� ani novelyz�kona jako celku. Smyslem napaden�ho ustanoven� je nepochybně čelit nez�konn�mu vyb�r�n� peněz za ty poskytnut� služby, jež jsou hrazeny z povinn�ho všeobecn�ho zdravotn�ho pojištěn�, ať to jsou různ� registračn� poplatky a režijn� př�platky anebo pak �hrady za takov� typ zdravotn�ch a l�čebn�ch v�konů, kter� jsou označov�ny za "lepš�", nadstandardn� a dražš�, a to přestože jde o typy, jež spadaj� do sf�ry služeb plně hrazen�ch z veřejn�ho zdravotn�ho pojištěn�.

Po přezkoum�n� n�vrhu skupiny poslanců dospěl �stavn� soud ze všech uveden�ch důvodů k z�věru, že n�vrh na zrušen� napaden�ho ustanoven� nen� důvodn�, a proto jej zam�tl.

Podle § 14 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, zaujali k rozhodnutí pléna odlišné stanovisko soudci JUDr. Vojtěch Cepl, JUDr. Vladimír Čermák, JUDr. Vojen Güttler, JUDr. Pavel Holländer, JUDr. Jiří Malenovský, JUDr. Jiří Mucha a JUDr. Antonín Procházka.