Ve věci návrhu na zrušení § 36 odst. 2 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů 181/2005 účinný od 10.05.2005
| Schválené: | 08.03.2005 |
| Účinnost od: | 10.05.2005 |
| Autor: | Ústavního soudu |
| Oblast: | Veřejná dražba., Zástavní právo. Hypotéka. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ústavní soud rozhodl dne 8. března 2005 v plénu složeném z předsedy soudu JUDr. Pavla Rychetského a soudců JUDr. Stanislava Balíka, JUDr. Františka Duchoně, JUDr. Vojena Güttlera, JUDr. Pavla Holländera, JUDr. Ivany Janů, JUDr. Dagmar Lastovecké, JUDr. Jiřího Muchy, JUDr. Jana Musila, JUDr. Jiřího Nykodýma a JUDr. Elišky Wagnerové o návrhu Okresního soudu Brno-venkov na zrušení ustanovení § 36 odst. 2 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, takto:
Ustanovení § 36 odst. 2 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, se zrušuje dnem vyhlášení tohoto nálezu ve Sbírce zákonů.
Odůvodněn
I.
Dne 21.9.2004 byl stavnmu soudu doručen nvrh Okresnho soudu Brno-venkov č. j. 6 C 720/2001-58 na zrušen ustanoven 36 odst. 2 zkona č. 26/2000 Sb., o veřejnch dražbch, ve zněn pozdějšch předpisů, pro jeho rozpor s čl. 1 stavy Česk republiky (dle jen "stava") a čl. 1 Listiny zkladnch prv a svobod (dle jen "Listina").
Okresn soud Brno-venkov (dle jen "navrhovatel") podal nvrh na zrušen ustanoven 36 odst. 2 zkona č. 26/2000 Sb., o veřejnch dražbch, ve zněn pozdějšch předpisů (dle tž "zkon o veřejnch dražbch"), v souvislosti se svou rozhodovac činnost podle čl. 95 odst. 2 stavy a podle 64 odst. 3 zkona č. 182/1993 Sb., o stavnm soudu, ve zněn pozdějšch předpisů, (dle jen "zkon o stavnm soudu"). Navrhovatel v nvrhu uvedl, že v souzen věci se žalobci domhaj vydn rozsudku, kterm by bylo určeno, že prodej zstavy (rodinnho domu a pozemků žalobců) na zkladě dražebn vyhlšky o konn nedobrovoln dražby z 27.7.2001 je nepřpustn. kolem soudu je posoudit, zda v tomto přpadě byly splněny podmnky nedobrovoln dražby podle 36 a nsl. zkona č. 26/2000 Sb., o veřejnch dražbch, ve zněn pozdějšch předpisů. Navrhovatel uvedl, že ve věci nen sporn, že žalovan jako zstavn věřitel nem vykonateln soudn rozhodnut (exekučn titul) vůči žalobcům jako zstavnm dlužnkům ani vůči osobnmu dlužnkovi (třet osoba odlišn od častnků řzen). Podmnka nedobrovoln dražby podle 36 odst. 1 zkona o veřejnch dražbch tedy nen splněna. Žalovan v řzen zastv stanovisko, že podmnky nařzen nedobrovoln dražby byly splněny a poukazuje na ustanoven 36 odst. 2 zkona o veřejnch dražbch.
Navrhovatel dle ve svm nvrhu uvedl, že v souzenm přpadě podmnky citovanho ustanoven zkona o veřejnch dražbch byly splněny, a nařzen nedobrovoln dražba je tak v souladu se zkonem o veřejnch dražbch. Navrhovatel se nicmně domnv, že ustanoven 36 odst. 2 citovanho zkona by mohlo bt v rozporu s stavnmi zkony Česk republiky, a to z nsledujcch důvodů:
1. Ustanoven 36 odst. 1 a 2 zkona o veřejnch dražbch kategorizuj věřitele pohledvek zajištěnch zstavnmi prvy do dvou skupin. Do prvn skupiny patř věřitel, kteř ke svmu uspokojen a realizaci zstavnho prva nepotřebuj standardn exekučn titul ( 36 odst. 2 citovanho zkona). Do druh skupiny patř ti věřitel, kteř mus absolvovat zdlouhav a nročn soudn proces, kter povede k zskn exekučnho titulu ( 36 odst. 1 citovanho zkona). Rozdl v realizaci prva těchto dvou skupin věřitelů, uvd navrhovatel, je vce než zřejm, neboť ti "šťastnějš" věřitel, jejichž zstavn prvo vzniklo přede dnem činnosti zkona, se svho prva domůžou mnohem snadněji a rychleji. Citovan ustanoven tak do našeho prvnho řdu vnš podle navrhovatele nerovnost v prvech, kter by mohla odporovat zsadm prvnho sttu. Je zde tedy podle navrhovatele možn rozpor s čl. 1 Listiny.
2. V posuzovanm přpadě se nrok žalovanho jako zstavnho věřitele odvj od zstavn smlouvy, kterou častnci uzavřeli dne 3.7.1996, tedy ještě před činnost zkona o veřejnch dražbch. Smlouva byla uzavřena podle tehdy platnho ustanoven 299 odst. 2 obchodnho zkonku, kter umožňovalo zstavnmu věřiteli při vkonu svho zstavnho prva prodat ve veřejn dražbě zastavenou nemovitost. V t době však ždn jin prvn předpis neupravoval způsob proveden tto dražby (vjimku tvořil v t době ještě platn zkon č. 174/1950 Sb., o dražbch mimo exekuci, jehož působnost však byla omezena jen na movit věci a jehož realizace byla prakticky nemožn). Převažujc odborn prvnick veřejnost tak ustanoven 299 odst. 2 obchodnho zkonku ve zněn činnm do 30.4.2000 považuje za tzv. legislativn zmetek. Z vše uvedenho tak podle navrhovatele vyplv, že v době, kdy žalobci uzavřeli zstavn smlouvu, neexistoval způsob, jak jejich zstavu prodat ve veřejn dražbě. Pokud takov způsob byl včleněn do prvnho řdu až zkonem o veřejnch dražbch, naskt se podle navrhovatele otzka, zda se nejedn o pravou zpětnou činnost (retroaktivitu), kter je nepřpustn. K definičnm znakům prvnho sttu patř princip prvn jistoty a ochrany důvěry častnků prvnch vztahů v prvo. Součst prvn jistoty je podle navrhovatele tak zkaz prav zpětn činnosti prvnch předpisů, kter lze dovodit z stavy. Uveden zkonn ustanoven by tak mohlo bt v rozporu i s čl. 1 stavy.
Vzhledem k vše uvedenm důvodům Okresn soud Brno-venkov navrhl, aby stavn soud ustanoven 36 odst. 2 zkona o veřejnch dražbch zrušil.
II.
Analogick nvrh na zrušen 36 odst. 2 zkona o veřejnch dražbch předložil stavnmu soudu dne 24.2.2005 tak Obvodn soud pro Prahu 7 ve věci, kter je u něj vedena pod sp. zn. 26 C 149/2004. O tomto nvrhu rozhodl stavn soud usnesenm ze dne 4. března 2005 sp. zn. Pl. S 8/05 tak, že nvrh odmtl podle 43 odst. 1 psm. e) zkona o stavnm soudu z důvodu nepřpustnosti podle 35 odst. 2 citovanho zkona pro překžku litispendence.
Obvodn soud pro Prahu 7 jako navrhovatel v řzen vedenm pod sp. zn. Pl. S 8/05 se stal podle 35 odst. 2 zkona o stavnm soudu vedlejšm častnkem řzen o dřve podanm nvrhu vedenm pod sp. zn. Pl. S 47/04.
III.
stavn soud si podle 69 odst. 1 zkona o stavnm soudu vyždal vyjdřen k podanmu nvrhu od Poslaneck sněmovny a Sentu Parlamentu Česk republiky, jako častnků řzen.
Předseda Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky PhDr. Lubomr Zaorlek ve svm vyjdřen k nvrhu uvedl, že ustanoven 36 odst. 2 zkona o veřejnch dražbch nebylo součst původnho vldnho nvrhu zkona a bylo do nvrhu zkona zařazeno na zkladě nvrhu obsaženho v usnesen stavněprvnho vboru Poslaneck sněmovny. Sent se s postoupenm nvrhem zkona ztotožnil, když mj. ustanoven 36 odst. 2 upřesnil a na sv 12. schůzi dne 8. prosince 1999 jej s pozměňovacmi nvrhy usnesenm č. 218 schvlil.
Důvodem pro přijet zkona o veřejnch dražbch, uvedl dle předseda Poslaneck sněmovny Parlamentu Česk republiky, bylo poslen likvidity hypotkou zajištěnch pohledvek, což vyžadovalo vytvořit nstroje k efektivnmu postupu při realizaci zstavy v přpadech, kdy dlužnk přestal plnit sv povinnosti vůči zstavnmu věřiteli. Prvn prava platn do činnosti zkona umožňovala uspokojen věřitele pouze prodejem nemovitosti v soudnm řzen o vkonu rozhodnut. Uspokojen věřitele zpeněženm nemovitosti dražbou provděnou soudem je poměrně složit a časově nročn. V řadě přpadů lze doshnout stejnho vsledku veřejnou dražbou mimo soudn exekuci, kter je ostatně pro vlastnka hypotkou zatžen nemovitosti ekonomicky vhodnějš. Dražba mimo soudn exekuci však nebyla zkonem dostatečně upravena. Proto věřitel, zejmna bankovn stavy, kter projektuj poskytovn hypotečnch věrů jako svou obchodn aktivitu, nemohli realizovat zpeněžen zstav ve veřejnch dražbch. Předseda Poslaneck sněmovny dle uvedl, že zkonodrce při projednvn a schvalovn zkona vychzel z čelu a clů zkona a byl v přesvědčen, že je v souladu s ustanovenmi stavy a Listiny. Zkon o veřejnch dražbch podle sněmovnho tisku 156 ve zněn schvlench pozměňovacch nvrhů byl Poslaneckou sněmovnou Parlamentu Česk republiky schvlen na 17. schůzi dne 4. listopadu 1999, když pro jeho přijet hlasovalo ze 184 přtomnch poslanců 183 a nikdo nebyl proti. Poslaneck sněmovna schvlila nvrh zkona ve zněn pozměňovacch nvrhů schvlench Sentem podle sněmovnho tisku 156/6 na sv 21. schůzi dne 18. ledna 2000, když ze 180 přtomnch poslanců bylo pro 92 a 80 bylo proti. Předseda Poslaneck sněmovny uzavřel, že zkon byl schvlen potřebnou většinou poslanců zkonodrnho sboru, byl podepsn přslušnmi stavnmi činiteli a byl řdně vyhlšen. Za tohoto stavu věci předseda Poslaneck sněmovny vyjdřil stanovisko, že zkonodrn sbor jednal v přesvědčen, že přijat zkon je v souladu s stavou, stavnm pořdkem a našm prvnm řdem, a uvedl, že je na stavnm soudu, aby v souvislosti s podanm nvrhem na zrušen 36 odst. 2 zkona o veřejnch dražbch posoudil stavnost uvedenho ustanoven a vydal přslušn rozhodnut.
Předseda Sentu Parlamentu Česk republiky doc. JUDr. Petr Pithart ve svm vyjdřen k nvrhu uvedl, že nvrh zkona byl Sentu Parlamentu Česk republiky postoupen dne 16. listopadu 1999 a byl přikzn k projednn stavněprvnmu vboru a vboru pro hospodřstv, zemědělstv a dopravu jako vboru garančnmu. Vbor pro hospodřstv, zemědělstv a dopravu na sv 29. schůzi, konan dne 25. listopadu 1999, přerušil projednvn nvrhu zkona a pokračoval v projednvn dne 1. prosince 1999, kdy přijal usnesen č. 188, kterm doporučil Sentu nvrh zkona schvlit s pozměňovacmi nvrhy, kter tvořily přlohu usnesen. Šlo celkem o 9 pozměňovacch nvrhů, z nichž jeden se přmo dotkal napadenho ustanoven. stavněprvn vbor projednal nvrh zkona dne 2. prosince 1999 a nepřijal k němu ždn usnesen, když pro přijet přednesench pozměňovacch nvrhů hlasovali čtyři z osmi přtomnch sentorů. Sent nvrh zkona projednal na sv 12. schůzi ve druhm funkčnm obdob a přijal k němu usnesen č. 218, ve kterm doporučil vrtit nvrh zkona Poslaneck sněmovně s pozměňovacmi nvrhy. Pro toto usnesen hlasovalo z přtomnch 60 sentorů 39 sentorů, proti bylo 16 sentorů a 5 sentorů se zdrželo hlasovn. Dne 13. prosince 1999 byl nvrh vrcen do Poslaneck sněmovny. Ta jej opětovně projednala dne 18. ledna 2000 a nvrh zkona schvlila ve zněn pozměňovacch nvrhů Sentu.
Předseda Sentu ve svm vyjdřen dle uvedl, že Sent nvrh zkona o veřejnch dražbch projednval za situace, kdy platn zněn obchodnho zkonku umožňovalo zstavnmu věřiteli při vkonu zstavnho prva prodat zastavenou nemovitost ve veřejn dražbě, avšak ždn prvn předpis (s vjimkou zkona č. 174/1950 Sb., o dražbch mimo exekuci) neupravoval způsob proveden tto dražby. Proto Sent mimo jin uvtal vldou předložen nvrh zkona i jeho rozšřen o dalš dražebn titul Poslaneckou sněmovnou. Pozměňovac nvrh Sentu k ustanoven 36 odst. 2 napadenho zkona byl pak pouze legislativně-technickm zpřesněnm změru realizovanho Poslaneckou sněmovnou. V souvislosti s nvrhem zkona o veřejnch dražbch byl rovněž předložen tzv. doprovodn zkon, jehož součst byla i novelizace 299 odst. 2 obchodnho zkonku. Toto ustanoven doplňovalo platn zněn 151f občanskho zkonku, podle něhož se zstavn věřitel mohl uspokojen sv pohledvky domhat pouze žalobou u soudu. Tedy nejprve musel zskat exekučn titul a nsledně navrhnout vkon rozhodnut pro uspokojen sv pohledvky ze zstavy. Tento postup se jevil přliš zdlouhav. Novela obchodnho zkonku proto umožnila tzv. přm prodej zstavy zstavnm věřitelem, aniž by se musel domhat vkonu svho prva u soudu. Nsledně se však v souvislosti s přijetm shora citovanch ustanoven v prvn teorii objevily pochybnosti, zda toto ustanoven nevnš do našeho prvnho řdu nerovnost v prvech odporujc zsadm prvnho sttu. K tomuto zvěru se přikln i navrhovatel, podle něhož zkon ve svch důsledcch "rozdělil" věřitele pohledvek zajištěnch zstavnmi prvy do dvou skupin. Do skupiny věřitelů "šťastnějšch", kteř ke svmu uspokojen a realizaci zstavnho prva nepotřebuj standardn exekučn titul, a věřitelů "mně šťastnch", kteř mus absolvovat zdlouhav a nročn soudn proces vedouc k vydn exekučnho titulu. Zvěrem předseda Sentu uvedl, že Sent nvrh zkona spolu s pozměňovacmi nvrhy schvlil v přesvědčen, že schvlen prvn prava je v souladu s stavnm pořdkem, neboť přispv ke zvšen ochrany vlastnickho prva věřitelů, jejichž splatn pohledvka je zajištěna zstavnm prvem. Předseda Sentu zvěrem uvedl, že je pouze věc stavnho soudu posoudit, zda přesvědčen Sentu o stavnosti napadenho zkona bylo oprvněn.
častnci řzen vyslovili souhlas s tm, aby stavn soud upustil od stnho jednn podle 44 odst. 2 zkona o stavnm soudu.
stavn soud si dle vyždal podle 48 odst. 2 a 49 odst. 1 zkona o stavnm soudu vyjdřen Ministerstva pro mstn rozvoj.
Ministr pro mstn rozvoj Ing. Jiř Paroubek ve svm vyjdřen k podanmu nvrhu uvedl, že Ministerstvo pro mstn rozvoj zastv nzor, že stanovisko Okresnho soudu Brno-venkov, vyjdřen ohledně 36 odst. 2 zkona o veřejnch dražbch, stejně jako argumenty tkajc se možn nerovnosti prv mezi oběma skupinami věřitelů, resp. zstavnch dlužnků jsou opodstatněn. Stvajc dikce zkona o veřejnch dražbch opravdu v ustanoven 36 rozděluje dražebn věřitele, resp. zstavn dlužnky a zstavy do dvou různch skupin s nestejnmi režimy, přičemž okamžikem rozhodnm pro začleněn do jedn z těchto skupin je den nabyt činnosti zkona o veřejnch dražbch. Vše popsan jev, uvd ministr, je jednm z mnoha důvodů, pro kter se Ministerstvo pro mstn rozvoj v plnu legislativnch prac na rok 2005 zavzalo připravit nvrh věcnho změru zkona, kter by problematiku veřejnch dražeb reguloval zcela nově.
IV.
stavn soud se nejdřve zabval otzkou, zda je navrhovatel - obecn soud - oprvněn nvrh na zrušen napadenho ustanoven podat. Dospěl k nzoru kladnmu. Je totiž zřejm, jak navrhovatel sprvně uvedl, že obecn soud mus napaden ustanoven aplikovat na svůj postup v danm soudnm řzen a že současn prvn prava přmo zasahuje do prv žalobců. Uveden nvrh souvis s rozhodovac činnost obecnho soudu, kter je tedy oprvněnm navrhovatelem ( 64 odst. 3 zkona o stavnm soudu).
stavn soud dle v souladu s 68 odst. 2 zkona o stavnm soudu zkoumal, zda zkon, jehož ustanoven je posuzovno z hlediska stavnosti, byl přijat a vydn v mezch stavou stanoven kompetence a stavně předepsanm způsobem. Z vyjdřen předsedy Poslaneck sněmovny stavn soud zjistil, že Poslaneck sněmovna schvlila nvrh zkona o veřejnch dražbch ve zněn pozměňovacch nvrhů schvlench Sentem podle sněmovnho tisku 156/6 na sv 21. schůzi dne 18. ledna 2000 potřebnou většinou hlasů poslanců zkonodrnho sboru, když ze 180 přtomnch poslanců pro přijet nvrhu hlasovalo 92 a proti přijet nvrhu bylo 80 poslanců. Pot byl nvrh zkona o veřejnch dražbch podepsn stavnmi činiteli a řdně vyhlšen ve Sbrce zkonů v čstce 10 rozeslan dne 22.2.2000 pod č. 26/2000 Sb. Zkon o veřejnch dražbch tak byl přijat stavně předepsanm způsobem a v mezch stavou stanoven kompetence při dodržen pravidel stanovench v čl. 39 odst. 1 a 2 stavy.
stavn soud konstatuje, že nvrh splňuje všechny nležitosti stanoven zkonem o stavnm soudu a nic nebrn jeho projednn plnem stavnho soudu.
V.
Ustanoven 36 odst. 2 zkona o veřejnch dražbch, jehož zrušen z důvodu jeho rozporu s čl. 1 stavy a čl. 1 Listiny se navrhovatel domh, zn:
(2) Bylo-li zstavn prvo k nemovitosti vloženo či zapsno do katastru nemovitost před činnost tohoto zkona nebo vzniklo-li zstavn prvo k movit věci před činnost tohoto zkona na zkladě platn zstavn smlouvy a učinil-li navrhovatel čestn prohlšen ve formě notřskho zpisu o tom, že m vůči dlužnkovi splatnou pohledvku, z nž nen plněno a kter je zajištěna tmto zstavnm prvem, je dražbou nedobrovolnou rovněž dražba provděn na nvrh dražebnho věřitele, jehož pohledvka je zajištěna tmto zstavnm prvem.
Pro plnost je třeba uvst, že ustanoven 36 odst. 1 citovanho zkona zn:
(1) Dražba nedobrovoln je dražba provděn na nvrh dražebnho věřitele, jehož pohledvka je přiznna vykonatelnm soudnm rozhodnutm, vykonatelnm rozhodčm nlezem15) nebo doložena vykonatelnm notřskm zpisem, kter obsahuje nležitosti stanoven zvlštnm prvnm předpisem.16)
15) Zkon č. 216/1994 Sb., o rozhodčm řzen a o vkonu rozhodčch nlezů. 16) 274 psm. e) občanskho soudnho řdu.
Ustanoven 36 odst. 2 citovanho zkona představuje dalš "čtvrt" dražebn titul [vedle vykonatelnho soudnho rozhodnut, vykonatelnho rozhodčho nlezu a vykonatelnho notřskho zpisu ve smyslu 274 psm. e) občanskho soudnho řdu], kter umožňuje nedobrovolně dražit v přpadě, kdy zstavn prvo k nemovitosti bylo vloženo či zapsno do katastru nemovitost před nabytm činnosti zkona o veřejnch dražbch, přpadně vzniklo-li zstavn prvo k movit věci před činnost tohoto zkona na zkladě platn zstavn smlouvy a učinil-li navrhovatel veřejn dražby čestn prohlšen formou notřskho zpisu o tom, že m vůči dlužnkovi splatnou pohledvku, z nž nen plněno a kter je zajištěna takovm zstavnm prvem.
kolem stavnho soudu je tedy posoudit, zda napaden ustanoven, resp. stanoven podmnky působnosti napadenho ustanoven jsou způsobil porušit zsadu rovnosti v prvech, obecně vyjdřenou v čl. 1 stavy, podle kterho je Česk republika svrchovan, jednotn a demokratick prvn stt založen na ctě k prvům a svobodm člověka a občana a v čl. 1 Listiny, podle něhož lid jsou svobodn a rovn v důstojnosti i v prvech. Zsadu rovnosti v prvech podle čl. 1 Listiny a konkretizovanou v čl. 3 tohoto dokumentu je třeba posoudit v nvaznosti na čl. 26 Mezinrodnho paktu o občanskch a politickch prvech, kter stanov, že všichni jsou si před zkonem rovni a maj prvo na stejnou ochranu zkona bez jakkoli diskriminace, přičemž zkonem m bt zakzna jakkoli diskriminace a všem osobm zaručena stejn a činn ochrana proti diskriminaci z jakchkoli důvodů, např. podle rasy, barvy, pohlav, jazyka, nboženstv, politickho nebo jinho přesvědčen, nrodnostnho nebo socilnho původu, majetku a rodu.
stavn zsada rovnosti v prvech nlež k těm zkladnm lidskm prvům, jež konstituuj hodnotov řd modernch demokratickch společnost. Princip rovnosti je prvně-filozofickm postultem, kter je v rovině pozitivnho prva garantovn zkazem diskriminace. Rovnost nen kategori neměnnou, neboť prochz vvojem, kter jej obsah obzvlště v oblasti prv politickch a socilnch vrazně poznamenv.
stavn soud v řadě svch rozhodnut [a to předevšm v nlezech ve věcech vedench pod sp. zn. Pl. S 16/93 (Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 1, nlez č. 25, str. 189; vyhlšen pod č. 131/1994 Sb.), sp. zn. Pl. S 36/93 (Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 1, nlez č. 24, str. 175; vyhlšen pod č. 132/1994 Sb.), sp. zn. Pl. S 4/95 (Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 3, nlez č. 29, str. 209; vyhlšen pod č. 168/1995 Sb.), sp. zn. Pl. S 5/95 (Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 4, nlez č. 74, str. 205; vyhlšen pod č. 6/1996 Sb.), sp. zn. Pl. S 9/95 (Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 5, nlez č. 16, str. 107; vyhlšen pod č. 107/1996 Sb.), sp. zn. Pl. S 33/96 (Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu, svazek 8, nlez č. 67, str. 163; vyhlšen pod č. 185/1997 Sb.), sp. zn. Pl. S 15/02 (Sbrka nlezů a usnesen stavnho soudu svazek 29, nlez č. 11, str. 79; vyhlšen pod č. 40/2003 Sb.), sp. zn. Pl. S 33/03 (ve Sbrce nlezů a usnesen stavnho soudu dosud nepublikovn, bude uveřejněn ve svazku 35; vyhlšen byl pod č. 584/2004 Sb.)] vyložil obsah stavnho principu rovnosti. Při chpn stavnho principu rovnosti se stavn soud zejmna ztotožnil se zvěrem vyjdřenm stavnm soudem ČSFR (nlez stavnho soudu ČSFR ve věci veden pod sp. zn. Pl. S 22/92, Sbrka usnesen a nlezů stavnho soudu ČSFR, nlez č. 11, str. 37). stavn soud ČSFR v něm pojal rovnost jako kategorii relativn, jež vyžaduje odstraněn neodůvodněnch rozdlů. Zsadě rovnosti v prvech je proto třeba rozumět tak, že prvn rozlišovn v přstupu k určitm prvům nesm bt projevem libovůle, neplyne z n však zvěr, že by každmu muselo bt přiznno jakkoli prvo: "Je věc sttu, aby v zjmu zabezpečen svch funkc rozhodl, že určit skupině poskytne mně vhod než jin. Ani zde však nesm postupovat libovolně. ... Pokud zkon určuje prospěch jedn skupiny a zroveň tm stanov neměrn povinnosti jin, může se tak stt pouze s odvolnm na veřejn hodnoty.". stavn soud tmto odmtl absolutn chpn principu rovnosti, přičemž dle konstatoval: "Rovnost občanů nelze chpat jako kategorii abstraktn, nbrž jako rovnost relativn, jak ji maj na mysli všechny modern stavy" (viz nlez stavnho soudu ve věci veden pod sp. zn. Pl. S 36/93). Obsah principu rovnosti tm posunul do oblasti stavněprvn akceptovatelnosti hledisek odlišovn subjektů a prv. Hledisko prvn spatřuje ve vyloučen libovůle. Hledisko druh vyplv z prvnho nzoru vyjdřenho v nlezu ve věci veden pod sp. zn. Pl. S 4/95: "Nerovnost v socilnch vztazch, m-li se dotknout zkladnch lidskch prv, mus doshnout intenzity, zpochybňujc, alespoň v určitm směru, již samu podstatu rovnosti. To se zpravidla děje tehdy, je-li s porušenm rovnosti spojeno i porušen jinho zkladnho prva, např. prva vlastnit majetek podle čl. 11 Listiny, některho z politickch prv podle čl. 17 a nsl. Listiny apod." (shodně tž nlez stavnho soudu ve věci veden pod sp. zn. Pl. S 5/95). Rovnost tedy zpravidla vyžaduje relaci k jin sociln hodnotě. Porušen principu rovnosti tak předpokld vztah k jinm zkladnm prvům, a tm i intenzitu, kter je do roviny zkladnch lidskch prv posunuje (nlez stavnho soudu ve věci veden pod sp. zn. Pl. S 4/95). Hlediskem druhm při posuzovn protistavnosti prvnho předpisu zakldajcho nerovnost je tedy tmto založen dotčen některho ze zkladnch prv a svobod. Jinmi slovy řečeno, stavn soud ve sv judikatuře interpretuje stavn princip rovnosti ve smyslu akcesorick i neakcesorick rovnosti.
Rovněž mezinrodn instrumenty o lidskch prvech a mnoh rozhodnut mezinrodnch kontrolnch orgnů vychzej z toho, že ne každ nerovn zachzen s různmi subjekty lze kvalifikovat jako porušen principu rovnosti, tedy jako protiprvn diskriminaci jedněch subjektů ve srovnn se subjekty jinmi. Aby k porušen došlo, mus bt splněno několik podmnek: S různmi subjekty, kter se nachzej ve stejn nebo srovnateln situaci, se zachz rozdlnm způsobem, aniž by existovaly objektivn a rozumn důvody pro uplatněn rozdln přstup.
Mezinrodn pakt o občanskch a politickch prvech princip rovnosti upravuje v čl. 2 odst. 1 a čl. 26. Rovnost podle prvnho z citovanch ustanoven m povahu akcesorickou, čili vztahuje se pouze na rovnost v paktem zakotvench prvech, přičemž prvo vlastnick mezi ně zařazeno nen. Ustanoven čl. 26 zakotvuje jednak rovnost před zkonem a jednak vyloučen diskriminace.
Uveden exkurz vede stavn soud k zvěru, že určit zkonn prava, jež zvhodňuje jednu skupinu či kategorii osob oproti jinm, nemůže bt sama o sobě bez dalšho označena za porušen principu rovnosti. Zkonodrce m určit prostor k vaze, zda takov preferenčn zachzen zakotv. Mus přitom dbt o to, aby zvhodňujc přstup byl založen na objektivnch a rozumnch důvodech (legitimn cl zkonodrce) a aby mezi tmto clem a prostředky k jeho dosažen (prvn vhody) existoval vztah přiměřenosti (viz např. rozsudky Evropskho soudu pro lidsk prva ve věcech Abdulaziz, Cabales a Balkandali z r. 1985, 72; Lithgow z r. 1986, 177; Inze z r. 1987, 41).
V přpadě neakcesorick rovnosti pokld stavn soud za jej porušen nerovnost extrmn a současně nerovnost, jž schz jakkoli rozumn čel a smysl (od čelu a smyslu zakldajcho nerovnost subjektů a prv na tomto mstě nutno odlišit přčiny způsobujc takovou nerovnost).
Proporcionalitu lze přitom charakterizovat tak, že vyšš stupeň intenzity veřejnho zjmu, resp. ochrany zkladnch prv a svobod odůvodňuje vyšš mru zsahu do principů rovnosti a ochrany důvěry občana v prvo. Plat tu zroveň maxima přikazujc v přpadě omezen zkladnho prva, resp. svobody šetřit jeho podstatu a smysl (čl. 4 odst. 4 Listiny).
stavn soud, jenž je při svm rozhodovn vzn petitem nvrhu, nikoli jeho odůvodněnm, si nejdřve položil otzku, zda vytvořen rozdln prvn pravy pro pohledvky zajištěn zstavnm prvem v době před činnost zkona o veřejnch dražbch a pro pohledvky zajištěn zstavnm prvem až po nabyt činnosti uvedenho zkona, a tm zvhodněn postaven věřitelů, jejichž pohledvky byly zajištěny zstavnm prvem před činnost zkona o veřejnch dražbch (tm i znevhodněn zstavnch dlužnků těchto věřitelů), je založeno na objektivnch a rozumnch důvodech a hlediscch. V přpadě kladn odpovědi na prvn otzku by stavn soud mohl přistoupit k posouzen dalš navazujc otzky, zda je uveden legitimn kompenzačn cl zkonodrce naplněn a proveden způsobem, jenž je tomuto cli přiměřen, tedy pot by mohl přikročit k testu proporcionality.
Při posuzovn toho, zda k přijet ustanoven 36 odst. 2 zkona o veřejnch dražbch byl zkonodrce veden rozumnmi a objektivnmi důvody, přihldl stavn soud k argumentaci, kter byla vznšena v průběhu legislativnho procesu. V obecn čsti důvodov zprvy k vldnmu nvrhu zkona o veřejnch dražbch se uvd, že k vytvořen potřebnho prvnho klimatu, v němž by fungovaly dlouhodob hypotečn věry, byl vydn zkon č. 84/1995 Sb., kterm se měn a doplňuje zkon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 513/1991 Sb., obchodn zkonk, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnn, ve zněn pozdějšch předpisů, zkon č. 99/1963 Sb., občansk soudn řd, ve zněn pozdějšch předpisů, a zkon č. 21/1992 Sb., o bankch, ve zněn pozdějšch předpisů. Clem těchto pěti novel je vytvořen vhodnch podmnek pro rozvoj hypotečnho věrovn. Podle důvodov zprvy dalšm předpokladem je poslen likvidity hypotkou zajištěnch pohledvek, což vyžaduje vytvořit nstroje k efektivnmu postupu při realizaci zstavy v přpadech, kdy dlužnk přestal plnit sv povinnosti vůči zstavnmu věřiteli, jmž je většinou banka. Stvajc prvn prava podle důvodov zprvy dosud umožňovala uspokojen věřitele pouze prodejem nemovitosti v soudnm řzen o vkonu rozhodnut. Uspokojen věřitele zpeněženm nemovitosti dražbou provděnou soudem je poměrně složit a časově nročn. V řadě přpadů lze doshnout stejnho vsledku veřejnou dražbou mimo soudn exekuci, kter je ostatně podle důvodov zprvy ekonomicky vhodnějš i pro vlastnka hypotkou zatžen nemovitosti. Dražba mimo soudn exekuci však dosud nebyla zkonem dostatečně upravena. Proto bankovn stavy, kter projektuj poskytovn hypotečnch věrů jako svou obchodn aktivitu, požadovaly umožnit zpeněžen zstav ve veřejnch dražbch. Cestou novelizace dosud platn pravy dražeb mimo exekuci nebylo možno postupovat, neboť tato je jako celek zastaral a nevyhovujc. Navrhovan prava, jak uvd důvodov zprva, m vznam předevšm pro banky, kter se zabvaj hypotečnmi obchody; prospv vytvořen podmnek pro rozvoj hypotečnho věrovn. Dle pak lze spatřit jej pozitivn přnos zejmna při likvidaci druhotn zadluženosti podniků; tuto pravu lze tedy považovat za jeden ze stimultorů rozvoje věrovch vztahů. Možnost realizovat zstavu formou dražby mimo soudn exekuci je přzniv i pro dlužnky, neboť tato forma dražby zpravidla umožňuje doshnout vyšš ceny při zpeněžen hypotkou zatžen nemovitosti. Uveden vahy, obsažen v obecn čsti důvodov zprvy k nvrhu zkona o veřejnch dražbch, ve zvlštn čsti, konkrtně k ustanoven 36 odst. 2 nvrhu zkona, podrobněji rozvedeny nejsou.
V původnm vldnm nvrhu ustanoven 36 odst. 2 o veřejnch dražbch obsaženo nebylo. Toto ustanoven bylo do nvrhu zkona zařazeno na zkladě pozměňovacho nvrhu obsaženho v usnesen stavněprvnho vboru Poslaneck sněmovny.
stavněprvn vbor Poslaneck sněmovny při navrhovn doplněn 36 o druh odstavec vychzel z toho, že současně navrhovan novelizace ustanoven 151f občanskho zkonku ve svm odstavci 3 stanov, že zstavn věřitel může při vkonu svho zstavnho prva ve veřejn dražbě zpeněžit zastavenou nemovitost nebo jinou zstavu, jestliže na tento zamšlen vkon zstavnho prva psemně upozorn zstavce a dlužnka s tm, že od t doby nesm zstavce s předmětem zstavy nakldat. stavněprvn vbor měl za to, že na toto nov ustanoven 151f občanskho zkonku by měla navazovat v zkoně o veřejnch dražbch takov prava, kter by umožňovala, že ke zpeněžen ve veřejn dražbě nebude potřebovat zstavn věřitel exekučn titul. V původně předloženm vldnm nvrhu zkona o veřejnch dražbch však takov prava obsažena nebyla, protože ustanoven 35 vldnho nvrhu zkona (dnes ustanoven 36) nadle předpokldalo, že dražba nedobrovoln je provděna na nvrh dražebnho věřitele, jehož pohledvka je přiznna pouze vykonatelnm soudnm rozhodnutm, vykonatelnm rozhodčm nlezem nebo vykonatelnm notřskm zpisem, tedy vždy s exekučnm titulem.
K tomu je třeba uvst, že vše uveden prvn prava 151f odst. 3 občanskho zkonku byla skutečně přijata zkonem č. 27/2000 Sb., kterm se měn někter zkony v souvislosti s přijetm zkona o veřejnch dražbch, tedy bezprostředně po přijet zkona o veřejnch dražbch, a nabyla činnosti stejnm dnem jako zkon č. 26/2000 Sb. Později však byla ustanoven 151a až 151m občanskho zkonku zrušena (s činnost od 1.1.2001) a prava zstavnho prva byla obsažena v novch ustanovench 152 až 174 občanskho zkonku (srov. čl. I body 3 a 6 a čl. VI zkona č. 367/2000 Sb., kterm se měn zkon č. 40/1964 Sb., občansk zkonk, ve zněn pozdějšch předpisů, a někter dalš zkony). V ustanoven 165 odst. 2 občanskho zkonku bylo stanoveno, že zstavu lze zpeněžit na nvrh zstavnho věřitele ve veřejn dražbě nebo soudnm prodejem zstavy. Zkonem č. 317/2001 Sb., kterm se měn zkon č. 40/1964 Sb., občansk zkonk, ve zněn pozdějšch předpisů, a o změně dalšch zkonů, byla prvn prava občanskho zkonku s činnost od 1.1.2002 opět změněna tak, že podle 165a odst. 1 věty prvn lze zstavu zpeněžit na nvrh zstavnho věřitele ve veřejn dražbě nebo soudnm prodejem zstavy.
Při projednvn nvrhu zkona o veřejnch dražbch v Poslaneck sněmovně byl brn zřetel rovněž na obdobn ustanoven 299 odst. 2 obchodnho zkonku, kter opravňovalo zstavnho věřitele při vkonu jeho zstavnho prva k prodeji ve veřejn dražbě a k přmmu prodeji zstavy, kter však u nemovitost nemohlo bt do t doby realizovno pro absenci zkona o prodeji nemovit zstavy ve veřejn dražbě. stavn soud ovšem nemůže přehldnout, že podobn vaha, zohledňujc tehdejš pravu v obchodnm zkonku, byla dalšm legislativnm vvojem vbrzku překonna, protože s činnost od 1.1.2001 byl zkonem č. 367/2000 Sb. (čst čtvrt, čl. IV.) cel oddl 1 a 299 obchodnho zkonku zrušen.
Při jednn stavněprvnho vboru Poslaneck sněmovny bylo poukazovno dle na to, že předložen nvrh ve sv obecn čsti důvodov zprvy zcela jasně deklaruje, že navrhovan prava m vznam předevšm pro banky, kter se zabvaj hypotečnmi obchody, a z tto teze se odvj podstatn čst koncepce nvrhu, což je patrn zejmna z ustanoven 60, kde jsou pohledvky z hypotečnch věrů zařazeny do druh třdy, kdežto pohledvky obecn, tedy i z věrovch obchodů zajištěnch zstavnm prvem, až do třdy třet. Banky však převžně realizuj svou věrovou politiku klasickou formou věrovch obchodů zajištěnch zstavnm prvem, nikoli hypotečnmi věry. Proto je pro ně vldn nvrh krajně nevhodn, zejmna ve shora citovanm ustanoven 60. Pro banky jako zstavn věřitele by byla vhodn prava, kter by uspokojovala zstavn věřitele pouze podle pořad vzniku zstavnho prva.
Z vše uvedenho průběhu diskuse veden v Parlamentu Česk republiky při přijmn zkona o veřejnch dražbch možno dovodit, že přijet ustanoven 36 odst. 2 zkona o veřejnch dražbch bylo vedeno clem naplnit přslib, obsažen v původnm zněn 299 odst. 2 obchodnho zkonku, a umožnit realizaci původnho 151f odst. 3 občanskho zkonku (ve zněn zkona č. 27/2000 Sb.) a později 165 odst. 2 občanskho zkonku (ve zněn zkona č. 367/2000 Sb.) a pot 165a odst. 1 občanskho zkonku (ve zněn zkona č. 317/2001 Sb.).
Změr zkonodrce umožnit snadnějš zpeněžen zstav zapsanch do katastru nemovitost ve veřejnch dražbch by bylo možn posoudit v rovině stavnosti jako rozumn pouze tehdy, pokud by se prava obsažen v 36 odst. 2 zkona o veřejnch dražbch nevztahovala jen na tak zce vymezen okruh prvnch vztahů (na zstavn prva vznikl před činnost zkona o veřejnch dražbch). K tomuto neracionlnmu zžen původnho změru zkonodrce došlo zejmna tm, že na zkladě pozměňovacho nvrhu Sentu bylo Poslaneckou sněmovnou navržen zněn 36 odst. 2 pozměněno tak, že v 36 odst. 2 citovanho zkona bylo na začtku slovo "Je-li" nahrazeno slovem "Bylo-li" a za slovy "do katastru nemovitost" byla vložena slova "před činnost tohoto zkona".
stavn soud je nucen konstatovat, že nerovn přstup k různm skupinm zstavnch věřitelů a dlužnků, kter byl zkonodrcem použit při přijmn pravy 36 odst. 2 zkona o veřejnch dražbch, nebyl založen na objektivnch a rozumnch důvodech a neodpovd legitimnmu cli zkonodrce.
Ustanoven 36 odst. 2 zkona o veřejnch dražbch zavedlo dalš dražebn titul, kter zstavnmu věřiteli poskytuje nově možnost realizace zstavnho prva tm, že mu umožňuje nedobrovolně dražit i v přpadě, že bylo zstavn prvo k nemovitosti vloženo či zapsno do katastru nemovitost před činnost zkona o veřejnch dražbch nebo vzniklo-li zstavn prvo k movit věci před činnost citovanho zkona na zkladě platn zstavn smlouvy a učinil-li navrhovatel čestn prohlšen ve formě notřskho zpisu o tom, že m vůči dlužnkovi splatnou pohledvku, z nž nen plněno a kter je zajištěna tmto zstavnm prvem - aniž by pohledvka musela bt přiznna vykonatelnm soudnm rozhodnutm nebo jinm titulem, podle kterho lze nařdit vkon rozhodnut.
Původn prvn prava platn do nabyt činnosti zkona o veřejnch dražbch umožňovala uspokojen věřitele pouze prodejem nemovitost v soudnm řzen o vkonu rozhodnut (veřejnou dražbu věc movitch upravoval do 30.4.2000 zkon č. 174/1950 Sb., o dražbch mimo exekuci, ve zněn zkona č. 513/1991 Sb.). Oproti původn prvn pravě nov prvn prava, obsažen v 36 odst. 2 zkona o veřejnch dražbch, vrazně zhoršila prvn postaven vlastnků zastavench věc, zstavnch dlužnků a dlužnků v přpadě, že zstavn prvo k nemovitosti bylo vloženo či zapsno do katastru nemovitost před činnost zkona o veřejnch dražbch, neboť tito maj v důsledku přijet uveden nov prvn pravy zřetelně oslabenou možnost domhat se soudn ochrany - na rozdl od vlastnků, zstavnch dlužnků a dlužnků v přpadě pohledvek zajištěnch zstavnm prvem až po nabyt činnosti zkona o veřejnch dražbch.
Možnost prodeje zastavenho majetku bez souhlasu vlastnka si vyždala vytvořen zvlštn prvn ochrany zjmu vlastnků zastavench věc, dlužnků, přp. zstavnch dlužnků. Těmto osobm je tehdy, kdy navrhovatel nebyl oprvněn navrhnout proveden nedobrovoln dražby, dna možnost ždat soud, aby vyslovil neplatnost dražby ( 24 odst. 3 zkona o veřejnch dražbch). Jedn se však o opatřen nsledn, kter nemůže vždy zabrnit neodčinitelnmu poškozen zstavnch dlužnků, ke ktermu došlo protiprvnm provedenm veřejn dražby.
Vlastnci zastavench věc, dlužnci, přp. zstavn dlužnci jsou dle oprvněni domhat se nařzen předběžnho opatřen, kterm soud zakže navrhovateli podat nvrh na proveden dražby, dražebnkovi proveden dražby nebo vydražiteli nakldat s vydraženou věc podle 74 a nsl. občanskho soudnho řdu, a rovněž tak jsou od 1.1.2001 tyto osoby oprvněny podat žalobu u soudu proti zstavnmu věřiteli na určen nepřpustnosti prodeje zstavy ( 166 odst. 1 občanskho zkonku). Ani tato opatřen však nesktaj dostatečn zruky, srovnateln co do intenzity ochrany prv s ochranou zstavnch dlužnků, kteř věc zastavili po činnosti zkona o veřejnch dražbch.
V důvodov zprvě se k tto otzce uvd, že v přpadě nedobrovoln dražby m vlastnk možnost poždat soud o vydn předběžnho opatřen podle 74 a nsl. občanskho soudnho řdu, jmž by soud zakzal nakldat s určitmi věcmi nebo prvy. Tuto možnost m od obdržen oznmen o podanm nvrhu na proveden dražby, v průběhu přprav dražby až do proveden dražby. Vydn předběžnho opatřen lze realizovat v poměrně krtkm obdob. Provděn nedobrovolnch dražeb, dobrovolnch dražeb nemovitost a převoditelnch prv z duševnho vlastnictv vyžaduje zajištěn určit standardn kvality fyzick nebo prvnick osoby, pro niž je provděn dražeb předmětem obchodn činnosti. K ověřen těchto předpokladů se v důvodov zprvě navrhuje, aby před udělenm koncese k provděn nedobrovolnch dražeb a dražeb nemovitch věc a podniku bylo vyžadovno stanovisko střednho orgnu sttn sprvy - Ministerstva pro mstn rozvoj.
Nedobrovoln, nucen dražba (exekuce) podle 36 odst. 2 zkona o veřejnch dražbch probh na zkladě pouhho tvrzen věřitele o tom, že m splatnou pohledvku vůči dlužnkovi, z nž nen plněno a kter je zajištěna zstavnm prvem. Forma notřskho zpisu pouze stvrzuje skutečnost, že věřitel toto skutečně prohlsil, avšak pravdivost stavu věc, resp. skutečnost věřitelem prohlašovanch v ždnm směru nepotvrzuje ani neověřuje. Forma notřskho zpisu (osvědčen o prohlšen osob podle 80 notřskho řdu) m samozřejmě charakter a slu veřejn listiny, ovšem pouze ve vztahu k "prohlšen osoby" ( 80 notřskho řdu), tj. pouze ve vztahu k tomu, že věřitel skutečně prohlšen ve smyslu 36 odst. 2 zkona o veřejnch dražbch učinil; neosvědčuje ovšem skutečnosti tvrzen věřitelem. Uveden notřsk zpis tak může sloužit jako důkazn prostředek toho, že věřitel takov prohlšen učinil, např. v civilnm řzen o nhradu škody vůči dražebnmu věřiteli způsoben neoprvněnm nvrhem na proveden nedobrovoln dražby z titulu objektivn odpovědnosti dražebnho věřitele za škodu ( 63 odst. 2 zkona o veřejnch dražbch). Z povahy formy prohlšen věřitele jako veřejn listiny pak plyne, že skutečnost, že věřitel učinil takov prohlšen, se považuje za pravdivou, pokud nen prokzn opak. Notřsk zpis o prohlšen věřitele však nen zpisem osvědčujcm skutečnosti nebo stav věc tvrzen věřitelem v uvedenm prohlšen (a contrario k 79 odst. 1 notřskho řdu). O skutečnm stavu věc (ani o existenci, pravdivosti či plnosti stavu věc) se notř při sepisovn notřskho prohlšen věřitele vůbec nepřesvědčuje (viz Vesel, J.; Rakovsk, A.; Mikšovsk, P.; Šimkov, R.: Zkon o veřejnch dražbch. Komentř. 1. vydn, C. H. Beck, 2001, str. 277 a nsl.). Existenci, pravdivost a plnost skutečnost nebo stavu věc tvrzench věřitelem v uvedenm prohlšen bude přpadně zkoumat soud až ex post v řzen o podan žalobě o neplatnost dražby (popř. v řzen o žalobě proti zstavnmu věřiteli na určen nepřpustnosti prodeje zstavy).
Prvn prava obsažen v 36 odst. 2 zkona o veřejnch dražbch nen v souladu s stavnmi hledisky, zejmna neskt dostatečn zruky spravedlivho procesu a ochrany prv třetch osob. Zkonem totiž byla připuštěna možnost nucen dražby majetku, aniž by pohledvka byla přiznna vykonatelnm soudnm rozhodnutm nebo jinm kvalifikovanm aktem sktajcm zruku věrohodnosti a kontrolovatelnosti. Zkon ponechv vcemně na posouzen dražebnka, zda pohledvka zajištěn zstavnm prvem existuje, v jak vši a zda je splatn. Otzky, kter v prvnm sttě mus zodpovědět soud, přpadně mus bt verifikovny souhlasnm prohlšenm dlužnka a věřitele učiněnm před notřem, jsou tmto ustanovenm svěřeny do "rozhodovn" živnostnka - dražebnka. Takov prava nen v souladu s principy prvnho sttu.
Obecně lze řci, že "nerovnost", tj. jin prvn režim pro častnky již existujcch prvnch vztahů na straně jedn a jin pro častnky vztahů nově vznikajcch na straně druh, nastv v podstatě vždy, když se změn prvn prava. Zrušen star a přijet nov prvn pravy je nutně spjato se zsahem do principů rovnosti a ochrany důvěry občana v prvo. Tento zsah je oprvněn tehdy, jde-li o ochranu jinho veřejnho zjmu či zkladnho prva a svobody. Posuzovn tohoto konfliktu se mus řdit hlediskem proporcionality. prava obsažen v 36 odst. 2 citovanho zkona zavedla rozdln prvn režim pro zstavn dlužnky, neboť zstavn dlužnci, kteř dali věc do zstavy ještě před činnost zkona o veřejnch dražbch, nepožvaj takov intenzity prvn ochrany jako zstavn dlužnci, kteř věc zastavili až po nabyt činnosti nov prvn pravy. Rozdln prvn režim se samozřejmě projevil i na straně věřitelů, neboť zstavn věřitel, jejichž pohledvky byly zajištěny zstavnm prvem ještě před činnost zkona o veřejnch dražbch, ke svmu uspokojen a realizaci zstavnho prva nepotřebuj standardn exekučn titul, zatmco zstavn věřitel, jejichž pohledvky byly zajištěny zstavnm prvem až po nabyt činnosti nov prvn pravy, mus absolvovat zdlouhav a nročn soudn proces, vedouc k vydn exekučnho titulu. Takov diferenciace nen racionlně zdůvodniteln a odporuje principu rovnosti a principu proporcionality.
Napaden ustanoven tak pro zstavn dlužnky (a pro zstavn věřitele) v tmže čase a ve stejnch skutkovch situacch vytvř dva různ prvn režimy, resp. vytvř dvě kategorie zstavnch dlužnků (a zstavnch věřitelů), z nichž jedna skupina je zvhodňovna oproti druh, aniž by pro tento postup byl dn objektivn a racionln důvod ospravedlňujc uveden postup. Jedinm kritriem pro rozlišovn těchto dvou skupin věřitelů je totiž časov okamžik vzniku zstavnho prva. Zohledňovny jsou tak v minulosti vznikl skutečnosti, kter subjekty prvnho vztahu již nemohou ex post ovlivnit.
Pokud jde o navrhovatelem v nvrhu nastněnou nmitku možn prav zpětn činnosti (retroaktivity) ustanoven 36 odst. 2 zkona o veřejnch dražbch, stavn soud takovou pravou retroaktivitu neshledal.
Vzhledem k vše uvedenm argumentům m stavn soud za to, že napaden ustanoven 36 odst. 2 zkona o veřejnch dražbch je neslučiteln s principy prvnho sttu a je dle v rozporu s čl. 1 stavy, čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny, čl. 26 Mezinrodnho paktu o občanskch a politickch prvech a rovněž s čl. 1 Dodatkovho protokolu k mluvě o ochraně lidskch prv a zkladnch svobod. Z pohledu naznačench stavnch kautel jev se nvrh na zrušen ustanoven 36 odst. 2 zkona č. 26/2000 Sb., o veřejnch dražbch, ve zněn pozdějšch předpisů, důvodnm.
Proto stavn soud ustanoven 36 odst. 2 zkona o veřejnch dražbch podle 70 odst. 1 zkona o stavnm soudu zrušil.
Projednvan prvn problematika i všechny skutkov okolnosti přpadu byly dostatečně zřejm z listinnch podkladů a protože se od stnho jednn nedalo očekvat dalš objasněn věci, stavn soud od něj se souhlasem častnků upustil podle 44 odst. 2 zkona o stavnm soudu.