„(1)
Pojištěnci se zařadí pro nemocenské, invalidní a starobní pojištění podle svého výdělku takto do tříd:

㤠95.
Nemocenská pojišťovna je povinna poskytovati:

I. pomoc v nemoci, a to:
1.
pojištěnci zdarma lékařskou pomoc, jakož i potřebné léky (léčiva) a jiné terapeutické pomůcky (nemocenské ošetřování). Nemocenské ošetřování se poskytuje od počátku nemoci, dokud nemoc trvá, avšak nejdéle jeden rok ode dne výstupu ze zaměstnání nebo ode dne odhlášky podle § 17, odst. 2.
Pojištěnec má dále nárok na nemocenské ošetřování příslušníků rodiny (§ 96);

2.
pojištěnci, jenž je neschopen práce pro nemoc nepřivoděnou úmyslně, poskytuje se od čtvrtého dne této neschopnosti, nejdéle po dobu 365 dnů, toto denní nemocenské:

„(3)
Zvyšovací částky činí za každý týden získaný

„(2)
Výbavné se určí podle třídy, v níž byla pojištěnka zařaděna v den uzavření sňatku nebo naposled před tímto dnem a činí:

„Odbytné.

§ 121.
(1)
Zemřel-li pojištěnec dříve, než uplynula čekací doba (§ 107), mají jeho pozůstalí nárok na odbytné, které se určí podle třídy, v níž byl pojištěnec zařaděn v den úmrtí nebo naposledy před tímto dnem, a činí:

„(1)
Pojistné pro pojištění invalidní a starobní činí denně:

„(1)
Pojistné nemocenského pojištění činí 6% středního denního výdělku.

(2)
Ukáže-li se, že pojistné 6% středního denního výdělku nestačí k úhradě povinných dávek, stanoví výši pojistného Ústřední sociální pojišťovna po slyšení nemocenské pojišťovny.“.

Za § 62 se vsunuje § 62 a) tohoto znění:

㤠62 a).
(1)
Pojištěnci se zařadí pro stanovení výše nemocenského podle svého výdělku takto do tříd:

§ 64 se mění takto:

a)

Odstavec 1 zní:

„(1)
Pojištěnci, který je neschopen k práci pro nemoc nepřivoděnou úmyslně, přísluší, trvá-li nemoc déle tří dnů, od prvého dne neschopnosti k práci po dobu jejího trvání, nejdéle však po dobu 365 dnů, toto denní nemocenské:

b)

Odstavec 2 se ruší. Dosavadní odstavce 3 až 6 se stávají odstavci 2 až 5.

V § 66, odst. 1, písm. c) se nahražuje číslice „5 K“ číslicí „10 Kčs“.

§ 67 zní:

㤠67.
Zemřel-li pojištěnec v době, kdy měl nárok na dávky, nebo dříve, než uplynulo šest měsíců ode dne, kdy mu byla pravoplatně zastavena výplata nemocenského, přísluší pohřebné v této výši:

V § 69, odst. 2, písm. a) se nahražuje číslice „100 K“ číslicí „200 Kčs“ a číslice „60 K“ číslicí „150 Kčs“, v písm. b) číslice „5 K“ číslicí „10 Kčs“ a v písm. c) číslice „2,50 K“ číslicí „5 Kčs“.

§ 70 zní:

Zemřel-li příslušník rodiny pojištěncovy (§ 80) nejvýše dvouletý, přísluší pojištěnci, vypravil-li mu pohřeb, pohřebné v částce Kčs 500,-, jde-li o úmrtí příslušníka staršího, avšak nepřekročivšího 14. rok, v částce Kčs 1.000,- a jde-li o úmrtí osoby starší, v částce Kčs 1.300,-, jde-li však o manželku, v částce Kčs 1.500,-.

V § 90, odst. 2 se nahražuje číslice „250 K“ číslicí „1.000 Kčs“ a číslice „500 K“ číslicí „1.500 Kčs“.

V § 122 se nahražují číslice „3.000 K“ číslicemi „5.000 Kčs“.

§§ 135 až 137 znějí:

„Odbytné.
§ 135.
(1)
Zemřel-li pojištěnec dříve, než uplynula čekací doba, mají jeho pozůstalí nárok na odbytné, které se určí podle třídy, v níž byl pojištěnec zařaděn v den úmrtí nebo naposledy před tímto dnem.

(2)
Zemřel-li pojištěnec po uplynutí čekací doby, nebo zemřel-li provisionista, který požívá hornické (hornické plné) provise, a není-li nároku na výplatu vdovské provise, mají jeho pozůstalí nárok na odbytné ve výši dvojnásobku roční provise, která by jinak příslušela vdově.

(3)
Pozůstalými podle předchozích odstavců rozumějí se manžel, nebylo-li manželství z jeho vlastní nebo oboustranné viny soudně rozvedeno, děti do osmnácti let (§ 119), rodiče, jakož i děd a bába zemřelého. Při tom má manžel přednost před dětmi, pokud o ně pečuje, děti před rodiči a tito před dědem a bábou. Rodiče, jakož i děd a bába mají nárok na odbytné jen tehdy, byli-li výživou převážně odkázáni na pojištěnce (provisionistu).

(4)
Dětem starším osmnácti let a sourozencům se přizná v případech zřetele hodných odbytné, byli-li výživou převážně odkázáni na pojištěnce (provisionistu).

§ 136.
Odbytné činí:

V § 173, odst. 1 se nahražuje číslice „3.000 K“ číslicí „5.000 Kčs“.

„(1)
Pojištěnci se zařadí k účelu pojištění podle svého služného takto do tříd:

„(2)
Pojištěnci, který je neschopen práce pro nemoc nepřivoděnou úmyslně, přísluší od 43. dne této neschopnosti po dobu jejího trvání, nejdéle však po dobu 365 dnů, toto denní nemocenské:

„b)
peněžitá dávka v této výši:

„(1)
Zemřel-li pojištěnec v době, kdy měl nárok na dávky, nebo dříve, než uplynulo 6 měsíců ode dne, kdy mu byla pravoplatně zastavena výplata nemocenského, přísluší jeho pozůstalým, kteří mu vypravili pohřeb, pohřebné v této výši:

㤠72.
Prostředky potřebné k úhradě pojistných dávek a správních nákladů a k utvoření fondů potřebných k provádění tohoto nařízení se opatří pojistným a příspěvkem důchodců.“.

a)

Odstavec 1 zní:

„(1)

Měsíční pojistné činí 6% středního měsíčního služného.“.

b)

Odstavec 2, věta prvá zní:

„(2)

Pojišťovna může pojistné stanovené v předchozím odstavci podle potřeby měniti.“.

B.

Nariadenie s mocou zákona zo dňa 13. marca 1941, č. 55 Sl. z., o organizácii sociálneho poistenia súkromných zamestnancov vo vyšších službách a o ich nemocenskom poistení, se mění a doplňuje takto:

„(1)
Pojištěnci se zařadí k účelu pojištění podle svého služného takto do tříd:

a)

Odstavec 4 zní:

„(4)

Denní nemocenské činí:

Ve třídě: Kčs: 1. 8.— 2. 15.— 3. 20.— 4. 25.— 5. 30.— 6. 35.— 7. 40.— 8. 45.— 9. 50.— 10. 55.— 11. 60.— 12. 67.— 13. 74.— 14. 81.— 15. 88.— 16. 95.—“.

b)

Příplatek k nemocenskému se neposkytuje.

„b)
peněžitá dávka v této výši:

„(1)
Zemřel-li pojištěnec v době, kdy měl nárok na dávky, nebo dříve, než uplynulo 6 měsíců ode dne, kdy mu byla pravoplatně zastavena výplata nemocenského, přísluší jeho pozůstalým (odstavec 2), kteří mu vypravili pohřeb, pohřebné v této výši:

Zemřel-li příslušník rodiny pojištěncovy nejvýše dvouletý, přísluší pojištěnci, vypravil-li mu pohřeb, pohřebné v částce Kčs 500,-, jde-li o úmrtí příslušníka staršího, avšak nepřekročivšího 14. rok, v částce Kčs 1.000,-, a jde-li o úmrtí osoby starší, v částce Kčs 1.300,-, jde-li však o manželku, v částce Kčs 1.500,-.

„b)
Na peněžitou dávku v této výši:

„(2)
Měsíční pojistné v nemocenském pojištění činí 6% středního měsíčního služného.“.

„(1)
Pojištěnci se zařadí k účelu pojištění podle svých ročních služebních požitků takto do tříd služného:

„(1)
Důchod invalidní se skládá ze základní částky a z částek zvyšovacích. Základní částka jest 3.600 Kčs ročně. Zvyšovací částka činí za každý příspěvkový měsíc získaný:

㤠63.
Měsíční pojistné činí:

Tento zákon nabývá účinnosti 1. prosince 1945.

Předpisy, které upravují věci, na něž se vztahuje tento zákon, pozbývají platnosti (použivatelnosti).

Ustanovení čl. I až III se vztahují s účinností od 1. prosince 1945 i na pojistné případy nemocenského pojištění z doby před tímto dnem, pokud 1. prosince 1945 ještě trvá nárok na opakující se peněžité dávky. Pokud by měly býti tyto peněžité dávky vyměřeny podle třídy 1 až 8, vyměřují se podle třídy nejblíže vyšší; totéž platí v pojistných případech nastavších po 30. listopadu 1945, v nichž základem pro vyměření opakující se peněžité dávky by měl býti výdělek (služební požitky) z doby před 1. prosincem 1945.

Zaměstnavatelé jsou povinni znovu přihlásiti zaměstnance podléhající pojistné povinnosti podle předchozích článků do patnácti dnů po vyhlášení tohoto zákona za účelem zařadění do tříd.

Tento zákon provede ministr ochrany práce a sociální péče.