Zákon 383/2015, kterou se mění vyhláška Českého úřadu zeměměřického a katastrálního č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů účinný od 01.01.2016
| Schválené: | 18.12.2015 |
| Účinnost od: | 01.01.2016 |
| Autor: | Českého úřadu zeměměřického a katastrálního |
| Oblast: | Zeměměřictví., Mapy, mapování, kartografie. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Český úřad zeměměřický a katastrální stanoví podle § 20 odst. 1 zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 186/2001 Sb., zákona č. 319/2004 Sb., zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 380/2009 Sb.:
Čl. I
Vyhláška č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění vyhlášky č. 212/1995 Sb., vyhlášky č. 365/2001 Sb., vyhlášky č. 92/2005 Sb. a vyhlášky č. 311/2009 Sb., se mění takto:
1. V § 4 odst. 2 poznámky pod čarou č. 8 a 9 znějí:
„8) Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon).
9) Vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška).“.
2. V § 4 odst. 5 se slova „ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního“ nahrazují slovy „na internetových stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (dále jen „Úřad“)“.
3. V § 6 odst. 1 písm. b) poznámka pod čarou č. 14a zní:
„14a) Příloha č. 2 vyhlášky č. 358/2013 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí.“.
4. V § 6 odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Údaje o bodech se uveřejňují na internetových stránkách Úřadu.“.
5. V § 7 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Oznámení lze podat také prostřednictvím formuláře zveřejněného na internetových stránkách Úřadu.“.
6. V § 8 odst. 2 poznámka pod čarou č. 24 zní:
7. V § 8 odst. 3 se slova „ve Zpravodaji Českého úřadu zeměměřického a katastrálního“ nahrazují slovy „na internetových stránkách Úřadu“.
8. V § 10 odst. 1 písm. b) se slova „ , je-li příslušné státní mapové dílo vytvořeno na podkladě databáze“ zrušují.
9. § 10a, 10b, 10c a 11 včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 63, 64, 29, 65 a 66 znějí:
§ 10a
Předmět správy databáze
Předmětem správy databáze jsou data o geografických objektech vedená v elektronické podobě. Databáze obsahuje geografická data z celého území České republiky zpracovaná podle jednotných zásad a standardů. Seznam geografických objektů a jejich atributů současně s kategorizací těchto objektů obsahuje příloha (bod 8).
§ 10b
Obsah správy databáze
Obsahem správy databáze je
a) vedení databáze jako digitálního modelu území České republiky včetně prostorové harmonizace jednotlivých geografických objektů a uchovávání obsahu databáze v časové řadě,
b) aktualizace databáze prováděná
1. periodicky pro plný obsah databáze v cyklu nejdéle 6 let na celém území České republiky, a to na podkladě dat dálkového průzkumu Země, šetření vybraných informací u místních orgánů veřejné správy a topografickým šetřením změn v terénu, nebo
2. průběžným záznamem podstatných změn obsahu databáze s využitím výstupů z informačních systémů veřejné správy,
c) integrace databáze v rámci informačních systémů veřejné správy postupným doplňováním vazeb na vybrané objekty jiných informačních systémů veřejné správy,
d) harmonizace databáze v rámci mezinárodní spolupráce pro rozvoj infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství63),
e) postupné zdokonalování obsahu databáze za účelem rozvoje územně orientovaných informačních systémů veřejné správy,
f) postupné zpřesňování prostorového určení geografických objektů databáze s využitím vybraných výsledků zeměměřických činností vykonávaných ve veřejném zájmu a
g) poskytování dat databáze.
§ 10c
Formy poskytování, podmínky užití a rozšiřování dat databáze
(1) Data databáze poskytuje k užití Zeměměřický úřad v těchto formách:
a) vektorové soubory polohopisu nebo výškopisu (ve formě digitálního modelu reliéfu) území České republiky v běžně užívaných a rozšířených počítačových formátech,
b) textové soubory ve standardizovaném výměnném formátu; struktura výměnného formátu se uveřejňuje na internetových stránkách Úřadu, nebo
c) dálkový přístup k publikovaným službám informačního systému zeměměřictví.
(2) Podmínkou užití a rozšiřování dat databáze je smlouva uzavřená mezi uživatelem a Zeměměřickým úřadem, která stanoví, že data databáze bude uživatel užívat pro vlastní potřebu včetně jejich zveřejnění na intranetu (bez možnosti data rozšiřovat), nebo k jakým jiným účelům budou použita s možností rozšiřovat data samostatně, společně s tematickou nadstavbou k vydání kartografického, popřípadě jiného díla.
(3) Při užití dat databáze ke komerčním účelům se uživatel ve smlouvě zaváže uvést na produktu označení obsahující ochrannou známku - „ZABAGED“.
(4) Data databáze, pokud tomu nebrání jiný právní předpis16),27), jsou prezentována veřejně dostupnými prohlížecími službami.
§ 11
Postup při standardizaci geografického názvosloví
(1) Předmětem standardizace geografického názvosloví64) jsou
a) jména nesídelních geografických objektů z území České republiky,
b) české podoby jmen sídelních a nesídelních geografických objektů mimo území České republiky a
c) historické podoby současných jmen geografických objektů.
(2) Návrhy na standardizaci geografického názvosloví se předkládají Názvoslovné komisi Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (dále jen „Názvoslovná komise“), která je poradním orgánem Úřadu. Návrh obsahuje zejména
a) úplné znění jména geografického objektu, které se navrhuje standardizovat, a dosavadní alternativní jméno tohoto objektu,
b) stručný popis geografického objektu a lokalizace jména objektu v mapovém podkladu,
c) vyjádření orgánu státní správy nebo orgánu územní samosprávy29), popřípadě instituce, do jejichž územní nebo věcné působnosti náleží vyjádřit se k návrhu jména geografického objektu a
d) jméno, příjmení a adresu místa trvalého pobytu nebo název a sídlo navrhovatele a jeho vlastnoruční podpis, popřípadě jeho statutárního zástupce.
(3) Úkoly a organizační zajištění činností Názvoslovné komise vymezuje její statut vydaný Úřadem. Členy Názvoslovné komise jmenuje předseda Úřadu po projednání s vedoucími příslušných ústředních orgánů státní správy, vědeckých a jiných institucí. Statut a složení Názvoslovné komise se uveřejňuje na internetových stránkách Úřadu.
(4) Jména geografických objektů uvedených v odstavci 1 písm. a) se standardizují podle zásad a pravidel spisovné češtiny. Při standardizaci se odborně posuzuje věcná a jazyková správnost geografického jména s přihlédnutím k místně užívané podobě jména a lokalizaci standardizovaného jména. Výsledkem standardizace je jediná závazná podoba jména geografického objektu.
(5) Standardizace jmen geografických objektů uvedených v odstavci 1 písm. b) vychází z těchto zásad:
a) pojmenování geografických objektů stanoví stát, na jehož území se objekt nachází,
b) u jmen geografických objektů z území států, které používají nelatinková písma, se způsob jejich přepisu do latinky řídí doporučeními konferencí Organizace spojených národů pro standardizaci geografického názvosloví a
c) u jmen geografických objektů, u kterých existují vžité české podoby (exonyma), se jejich užívání řídí doporučeními konferencí Organizace spojených národů pro standardizaci geografického názvosloví.
(6) Standardizovaná jména geografických objektů65)jsou vedena v informačním systému geografického názvosloví. Soubory standardizovaných geografických jmen jsou publikovány na internetových stránkách Úřadu. Soubory standardizovaných geografických jmen uvedených v odstavci 1 písm. b) jsou uveřejňovány v názvoslovných publikacích řady „Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR“.
(7) Standardizovaná jména geografických objektů jsou závazná pro publikaci jmen geografických objektů ve státních mapových dílech64)a v databázi.
63) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE).
64) § 3 odst. 1 písm. a) bod 4 zákona č. 359/1992 Sb.
29) § 6 odst. 4 zákona č. 200/1994 Sb.
65) § 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 359/1992 Sb.
66) § 3 odst. 1 písm. a) až d) nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění nařízení vlády č. 81/2011 Sb.“.
10. V § 12a odst. 1 písmeno a) zní:
„a) technická zpráva, jejíž nedílnou součástí je protokol určení bodů technologií GNSS včetně příloh; vzor protokolu určení bodů technologií GNSS je uveřejněn na internetových stránkách Úřadu,“.
11. V § 12a odstavec 2 zní:
„(2) Náležitostmi dokumentace pomocných bodů a podrobných bodů je záznam podrobného měření změn9), jehož nedílnou součástí je protokol určení bodů technologií GNSS včetně příloh; vzor protokolu určení bodů technologií GNSS je uveřejněn na internetových stránkách Úřadu.“.
12. V § 13 odst. 4 písm. a) poznámka pod čarou č. 41 zní:
„41) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.
13. V § 13 odst. 5 písmeno a) zní:
„a) zhotovení geodetické části dokumentace skutečného provedení stavby,“.
14. V § 14 odstavec 1 zní:
„(1) Geodetická část dokumentace skutečného provedení stavby obsahuje
a) číselné a grafické vyjádření výsledků zaměření skutečné polohy, výšky a tvaru pozemních, podzemních a nadzemních objektů a zařízení, včetně technického vybavení, vzhledem k bodům vytyčovací sítě,
b) polohopis s výškovými údaji zpravidla v měřítku 1 : 200, 1 : 500 nebo 1 : 1 000 se zobrazením všech nově postavených objektů a zařízení a bodů vytyčovací sítě,
c) měřické náčrty s číselnými údaji, seznamem souřadnic a výšek bodů bodového pole, vytyčovací sítě a podrobných bodů a
d) technickou zprávu.“.
15. V § 14 odst. 2 písmeno b) zní:
„b) uvedení stavby do užívání,“.
16. V § 14 se odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 47 zrušuje.
17. V § 16 odstavec 1 zní:
„(1) Dokladem o ukončení vysokoškolského studia ve studijním programu uvedeném v § 15 odst. 2 písm. a) a získání příslušného akademického titulu je diplom a vysvědčení nebo osvědčení o státní zkoušce nebo dodatek k diplomu v oboru „geodézie a kartografie“, „katastr nemovitostí“, „geodézie a katastr nemovitostí“, „geomatika“, „geoinformatika“, „důlní měřictví“, „inženýrská geodézie“ nebo „vojenská geodézie a kartografie“. U studijních oborů „geomatika“ a „geoinformatika“ studijního programu „geodézie a kartografie“ musí být skladba a rozsah předmětů vyučovaných podle akreditovaného studijního plánu srovnatelné s oborem „geodézie a kartografie“.“.
18. V § 18 odstavec 5 zní:
„(5) Ověření výsledků v elektronické podobě se provádí připojením textového souboru obsahujícího text podle § 16 odst. 4 zákona, číslo z evidence ověřovaných výsledků a hašovací funkcí vytvořené otisky souborů, které obsahují ověřované výsledky. Textový soubor podepíše úředně oprávněný zeměměřický inženýr uznávaným elektronickým podpisem, ke kterému připojí kvalifikované časové razítko. Ověření výsledků tvořených jedním souborem je možné provést bez vyhotovování textového souboru, pokud tento výsledek přímo obsahuje text podle § 16 odst. 4 zákona a číslo z evidence ověřovaných výsledků.“.
19. V § 18 odst. 6 se slovo „webových“ nahrazuje slovem „internetových“.
20. V § 18 se odstavec 7 zrušuje.
Dosavadní odstavec 8 se označuje jako odstavec 7.
21. Za § 19 se vkládá nový § 19a, který včetně nadpisu zní:
§ „19a
Doplnění typů objektů a atributů objektů vedených v databázi
Typy objektů a atributy objektů vedených v databázi, které jsou nezbytné k zajištění činností podle § 10b písm. c) až e), jsou do doby doplnění do seznamu v příloze 8 zveřejněny v katalogu, který je publikován na internetových stránkách Úřadu.“.
22. V příloze bod 8 zní:
23. V příloze bodu 9 podbodu 9.8 v úvodní větě se slova „bodů podrobného polohového bodového pole“ zrušují.
24. V příloze bodu 9 podbodu 9.11 v úvodní větě se slovo „ , využitím“ zrušuje a písmena a) a b) znějí:
„a) pro práce, pro které je postačující přesnost vyhovující charakteristice přesnosti mxy = 0,06 m, využitím zpřesněné globální transformace mezi ETRS v epoše 1989.0 a S-JTSK bez volby identických bodů, jestliže je dodržen postup uvedený v návodu k použití takového programu, nebo
b) pro transformaci pomocí výpočtu místních transformačních parametrů na základě volby identických bodů při splnění těchto podmínek:“.
25. V příloze se doplňuje bod 10, který zní:
„10. Technické požadavky měření a výpočty bodů určovaných terestricky
10.1 Při měření a zpracování výsledků měřických prací za použití terestrických měření se musí používat takové přístroje a pomůcky, zpracovatelské výpočetní programy a měřické postupy, které zaručují požadovanou přesnost výsledků provedených měřických a výpočetních prací (dále jen „výsledky“). Při měření i početním zpracování je nutné dodržovat zásady uvedené v dokumentaci pro příslušné přístroje i pro použitý zpracovatelský program.
10.2 Při geodetických měřeních se dodržují obecně platné geodetické principy, metody a postupy. Pro výsledky, pro které je postačující přesnost vyhovující charakteristice přesnosti mxy = 0,14 m, musí měření vyhovovat zejména podmínkám:
a) Pro určení souřadnic volného polárního stanoviska musí být použity dva body polohových bodových polí nebo pomocné body, přičemž musí být na oba dva změřeny vodorovné směry a délky.
b) Při určení souřadnic stanoviska protínáním ze směrů, nebo protínáním z délek, nebo jako volného polárního stanoviska musí být úhel mezi směry na určovaném stanovisku v rozmezí 30 gon až 170 gon.
c) Orientace na stanovisku se provede vždy nejméně na dva body polohových bodových polí nebo na pomocné body. Nelze-li zaměřit více než jeden orientační směr, musí se použít oboustranně připojený a oboustranně orientovaný polygonový pořad nebo se správnost orientace ověří kontrolním zaměřením podrobného bodu, který byl určen z jiného stanoviska.
d) Je-li podrobné měření připojeno pouze na v terénu jednoznačně identifikovatelné podrobné body a nelze žádné orientace na body polohových bodových polí nebo pomocný bod dosáhnout, orientace se provede nejméně na dva takové podrobné body.
e) Délka polygonového pořadu tvořeného pomocnými body nesmí být větší než 2 000 m.
f) Volný polygonový pořad může být nejvýše dvakrát lomený a nesmí být delší než 250 m.
g) Délka rajónumůže být nejvýše 1 000 m.
h) Délka rajónu může být nejvýše o 1/3 větší než délka měřické přímky (je-li výchozí bod rajónu na přímce mezilehlý, pak její delší části), na kterou je rajón připojen, nebo nesmí být větší, než je délka k nejvzdálenějšímu orientačnímu bodu.
i) Měřickou přímku lze jednoduchými měřickými pomůckami prodloužit maximálně o 1/3 její délky.
j) Při použití ortogonální metody nesmí být délka kolmice větší než 3/4 délky příslušné měřické přímky a nesmí přesáhnout délku 30 m.
k) Podrobné body, které není ze stanoviska vidět přímo, lze zaměřit s použitím polárních kolmic. Polární kolmice nesmí být delší než 1/2 vzdálenosti její paty od stanoviska a nesmí přesáhnout délku 30 m.“.
Čl. II
Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informačních společností, v platném znění.
Čl. III
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2016.
Ing. Večeře v. r.
Předseda