Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1)a upravuje výkon doplňkového dohledu nad regulovanými osobami působícími ve finančních konglomerátech (§ 4), vztahy mezi orgány pověřenými výkonem dohledu nad jednotlivými sektory finančního trhu a povinnosti osob působících ve finančním konglomerátu.

Pro účely tohoto zákona se rozumí

(1) Do finančního sektoru se zahrnují smíšené finanční holdingové osoby a osoby z bankovního sektoru, sektoru pojišťovnictví a sektoru investičních služeb.

(2) Do bankovního sektoru se zahrnují banky, spořitelní a úvěrní družstva, finanční instituce a podniky pomocných bankovních služeb podle zákona upravujícího činnost bank, s výjimkou obchodníků s cennými papíry a osob, které tvoří sektor pojišťovnictví podle odstavce 3.

(3) Do sektoru pojišťovnictví se zahrnují pojišťovny, zajišťovny a pojišťovací holdingové osoby podle zákona upravujícího pojišťovnictví.

(4) Do sektoru investičních služeb se zahrnují obchodníci s cennými papíry a finanční instituce podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu, které se nezahrnují do bankovního sektoru nebo do sektoru pojišťovnictví.

(1) Finančním konglomerátem je skupina nebo podskupina, pokud

(2) Činnost skupiny nebo podskupiny probíhá převážně ve finančním sektoru, jestliže její poměr bilančních sum přesahuje hodnotu 0,4.

(3) Poměrem bilančních sum se rozumí podíl, v jehož čitateli je součet bilančních sum osob ve skupině nebo podskupině, které jsou součástí finančního sektoru, a ve jmenovateli součet bilančních sum všech osob ve skupině nebo podskupině.

(1) Souhrn činností sektoru pojišťovnictví ve skupině a souhrn činností sektoru bankovního a investičních služeb ve skupině je významný, jestliže váha významnosti v sektoru pojišťovnictví přesahuje hodnotu 0,1 a váha významnosti v sektorech bankovním a investičních služeb přesahuje také hodnotu 0,1.

(2) Váhou významnosti se rozumí aritmetický průměr

(3) Nejméně významným sektorem ve skupině se rozumí sektor podle § 3 odst. 2 až 4 s nejmenší váhou významnosti a nejvýznamnějším sektorem ve skupině se rozumí sektor s největší váhou významnosti. Pro účely určení významnosti sektoru ve skupině se bankovní sektor a sektor investičních služeb považují za jeden sektor.

(4) Pro potřeby výpočtu váhy významnosti podle odstavce 2 se obhospodařovatel standardního fondu a obhospodařovatel investičních fondů velkého rozsahu přičítají k tomu sektoru, do kterého ve skupině náleží. Pokud nenáleží výhradně k jednomu sektoru, přičítají se k nejméně významnému sektoru ve skupině.

(5) Souhrn činností finančního sektoru ve skupině se rovněž považuje za významný, jestliže součet bilančních sum (§ 7) osob ve skupině, které jsou součástí nejméně významného sektoru, přesahuje 6 000 000 000 eur.

(6) Pokud skupina nesplňuje jednu z podmínek podle odstavců 1 a 5, mohou se příslušné orgány dohledu dohodnout, že nebudou tuto skupinu považovat za finanční konglomerát, nebo že tato skupina nebude podléhat požadavkům kladeným tímto zákonem na systém řízení rizik a koncentrace rizik na úrovni finančního konglomerátu, operace v rámci skupiny a vnitřní řídící a kontrolní systém, nebo některým z nich, jestliže podle názoru těchto příslušných orgánů dohledu není vztažení povinností stanovených tímto zákonem na tuto skupinu potřebné, vhodné nebo by bylo zavádějící.

(7) Příslušné orgány dohledu oznámí rozhodnutí podle odstavce 6 ostatním orgánům dohledu a toto rozhodnutí zveřejní; v případech zřetele hodných lze od povinnosti zveřejnění upustit.

(1) Pokud již finanční konglomerát podléhá doplňkovému dohledu (§ 10) a jestliže poměr bilančních sum (§ 7) poklesne pod hodnotu 0,4 nebo váha významnosti některého sektoru poklesne pod 0,1, potom se pro 3 následující roky použije pro poměr bilančních sum (§ 7) hodnota 0,35 nebo pro váhu významnosti příslušného sektoru hodnota 0,08.

(2) Pokud již finanční konglomerát určený podle § 5 odst. 5 podléhá doplňkovému dohledu a jestliže součet bilančních sum (§ 7) osob ve skupině, které jsou součástí nejméně významného sektoru, poklesne pod 6 000 000 000 eur, potom se pro 3 následující roky použije pro určení významnosti souhrnu činností příslušného sektoru ve skupině hodnota 5 000 000 000 eur.

(3) Koordinátor (§ 13) po dohodě s ostatními příslušnými orgány dohledu může rozhodnout, že se upustí od použití odstavců 1 a 2.

Bilanční sumou používanou při výpočtech podle tohoto zákona se rozumí celková aktiva snížená o oprávky a opravné položky. Zjišťuje se z konsolidované účetní závěrky; neexistuje-li konsolidovaná účetní závěrka, sečtou se bilanční sumy zjištěné v účetních závěrkách osob, které jsou součástí skupiny, s tím, že bilanční suma přidružené osoby se bere v úvahu v poměru odpovídajícímu podílu nebo podílům, které v přidružené osobě mají osoby, které jsou součástí skupiny.

(1) Příslušné orgány dohledu mohou v případech zřetele hodných a na základě vzájemné dohody bilanční sumy při výpočtu poměru bilančních sum podle § 4 a 5 a váhy významnosti příslušného sektoru nahradit nebo doplnit strukturou výnosů, hodnotou podrozvahových operací, celkovou hodnotou aktiv ve správě, jejich kombinací, anebo všemi těmito ukazateli současně.

(2) Při určování, zda činnost skupiny probíhá převážně ve finančním sektoru a zda souhrn činností sektoru pojišťovnictví ve skupině a souhrn činností bankovního sektoru a sektoru investičních služeb ve skupině jsou významné, příslušné orgány dohledu na návrh koordinátora (§ 13) po vzájemné dohodě

(3) Příslušné orgány dohledu alespoň jednou ročně přezkoumají výjimky z doplňkového dohledu stanovené na základě jejich vzájemné dohody podle § 5 a kvantitativní opatření podle § 5, 6 a 8.

(1) Pokud orgán dohledu na základě informací získaných při výkonu dohledu má za to, že regulovaná osoba, které udělil povolení, je členem skupiny, která by mohla být finančním konglomerátem, který dosud nebyl určen, informuje o tom orgány dohledu, které vykonávají dohled nad regulovanými osobami ve skupině a Společný výbor evropských orgánů dohledu podle přímo použitelných předpisů Evropské unie, případně též jiné orgány dohledu. Tyto orgány dohledu určí,

(2) Má-li být koordinátorem pro dotčenou skupinu orgán dohledu z České republiky, potom se na řízení o určení finančního konglomerátu vztahuje správní řád, pokud tento zákon nestanoví jinak. Pro účely řízení o určení, zda je skupina finančním konglomerátem podle tohoto zákona, si účastníci tohoto řízení, kterými jsou osoby ve skupině, zvolí společného zmocněnce, kterým může být i právnická osoba. Do doby, než si zvolí společného zmocněnce, má jeho postavení ovládající osoba v čele této skupiny nebo, pokud není v čele této skupiny ovládající osoba, regulovaná osoba s největší bilanční sumou v nejvýznamnějším sektoru ve skupině; této osobě se zároveň vždy doručuje rozhodnutí ve věci. Řízení o určení finančního konglomerátu se zahajuje z podnětu orgánu dohledu určeného podle odstavce 1 písm. a). Současně se zahájením řízení sdělí tento orgán dohledu zmocněnci pro řízení o určení finančního konglomerátu, že bude koordinátorem v případě, že dotčená skupina bude určena jako finanční konglomerát, a že je orgánem dohledu, který vede správní řízení v této věci. Tím není dotčeno ustanovení § 13 odst. 4.

(3) Orgán dohledu, který vede řízení o určení finančního konglomerátu, vychází při určování, zda je skupina finančním konglomerátem, přednostně z informací získaných na základě výkonu dohledu nebo od jiných orgánů dohledu. Pokud k tomuto řízení potřebuje i jiné informace, vyžádá si je od společného zmocněnce pro řízení o určení finančního konglomerátu.

(4) Dnem nabytí právní moci rozhodnutí o určení finančního konglomerátu se na osoby ve skupině vztahují povinnosti stanovené tímto zákonem těmto osobám. Pokud jsou součástí skupiny, která byla určena jako finanční konglomerát, i osoby, které doposud nepodléhaly žádné formě dohledu, je koordinátor povinen v rozhodnutí podle věty prvé vymezit ve vztahu k takovým osobám též přiměřenou lhůtu, uplynutím které jsou tyto osoby povinny plnit povinnosti stanovené tímto zákonem a která nesmí být kratší než 60 dnů.

(5) Opravný prostředek ve správním řízení proti rozhodnutí o určení finančního konglomerátu není přípustný. Účastník řízení o určení finančního konglomerátu může podat žalobu ve správním soudnictví6)proti určení skupiny jako finančního konglomerátu, je-li koordinátorem orgán dohledu z České republiky.

(6) O určení skupiny jako finančního konglomerátu a o svém ustanovení koordinátorem informuje koordinátor orgány dohledu, které regulovaným osobám ve skupině udělily povolení, orgány dohledu členského státu, ve kterém má sídlo smíšená finanční holdingová osoba, a Společný výbor evropských orgánů dohledu.

(7) Pokud má ovládající osoba v čele skupiny určené jako finanční konglomerát nebo, pokud není v čele skupiny ovládající osoba, regulovaná osoba s největší bilanční sumou v nejvýznamnějším sektoru ve skupině za to, že na základě změn skutečností rozhodných pro určení finančního konglomerátu již skupina není finančním konglomerátem, oznámí tuto skutečnost koordinátorovi (§ 13) a současně mu tuto skutečnost prokáže. Je-li koordinátorem orgán dohledu z České republiky, je dnem doručení tohoto oznámení zahájeno správní řízení. Správní řízení může být zahájeno i z podnětu koordinátora. Pokud koordinátor po dohodě s dalšími orgány dohledu zjistí, že skupina již není finančním konglomerátem, vydá o tom rozhodnutí, jinak řízení zastaví. Dnem nabytí právní moci rozhodnutí o tom, že skupina přestala být finančním konglomerátem, se na osoby ve skupině přestávají vztahovat povinnosti stanovené tímto zákonem. Ustanovení odstavce 2 věty druhé a třetí a odstavců 3, 5 a 6 se použijí obdobně.

(1) Doplňkovým dohledem se pro účely tohoto zákona rozumí sledování a regulace rizik na úrovni finančního konglomerátu. Účelem doplňkového dohledu je omezení rizik, kterým jsou vystaveny regulované osoby tím, že jsou součástí finančního konglomerátu.

(2) Doplňkovým dohledem se nenahrazuje výkon dohledu nad regulovanými osobami na individuálním a konsolidovaném základě podle zvláštních právních předpisů, ani se jím nezakládá ani nenahrazuje dohled nad jednotlivými regulovanými osobami se sídlem nebo bydlištěm na území třetího státu, smíšenými finančními holdingovými osobami zahrnutými do finančního konglomerátu a osobami, které nejsou regulovány podle zvláštních právních předpisů.

(3) Nestanoví-li tento zákon jinak, doplňkovému dohledu podléhá každá regulovaná osoba ve finančním konglomerátu,

(4) Nejedná-li se o případy podle odstavce 3 a podle § 11 a jsou-li současně splněny podmínky podle § 4 odst. 1 písm. b) a c), příslušné orgány dohledu, s ohledem na účel doplňkového dohledu, určí, zda a v jakém rozsahu budou doplňkovému dohledu podléhat též regulované osoby, v nichž jiné osoby vykonávají podstatný vliv, mají jinak vázaný kapitál nebo jinak uplatňují významný vliv na řízení regulované osoby.

(1) Je-li regulovaná osoba ve finančním konglomerátu, která má sídlo na území členského státu, ovládána osobou se sídlem na území třetího státu, orgány dohledu ověří, zda tato regulovaná osoba podléhá dohledu vykonávanému orgánem dohledu třetího státu, který je srovnatelný s doplňkovým dohledem podle tohoto zákona.

(2) Ověření provádí orgán dohledu, který by byl v případě použití pravidel podle § 13 odst. 2 až 6 ustanoven koordinátorem, a to na návrh ovládající osoby nebo regulované osoby, které bylo uděleno povolení v členském státě, nebo z vlastního podnětu. Tento orgán dohledu předem požádá o stanovisko ostatní příslušné orgány dohledu.

(3) Nesouhlasí-li příslušný orgán dohledu s ověřením jiného orgánu podle odstavce 2, může o tom informovat příslušný Evropský orgán dohledu9).

(4) Tento zákon se nevztahuje na regulovanou osobu podle odstavce 1, jestliže je ve třetím státě nad její činností ve finančním konglomerátu vykonáván dohled srovnatelný s doplňkovým dohledem podle tohoto zákona.

(5) Není-li nad regulovanou osobou podle odstavce 1 vykonáván srovnatelný dohled ve třetím státě, doplňkový dohled podle tohoto zákona se na tuto regulovanou osobu vztahuje. Orgány dohledu však mohou použít i jiné postupy schválené koordinátorem po konzultaci s ostatními orgány dohledu, které sledují účel doplňkového dohledu, a jsou sděleny dalším dotčeným orgánům dohledu a Evropské komisi. Tyto postupy mohou spočívat i v požadavku založit smíšenou finanční holdingovou osobu na území členského státu.

Finančním subkonglomerátem se rozumí finanční konglomerát, který je součástí jiného finančního konglomerátu. Regulované osoby, které jsou součástí finančního subkonglomerátu, podléhají doplňkovému dohledu pouze na úrovni finančního konglomerátu, jehož je finanční subkonglomerát součástí.

(1) K zajištění účinného výkonu doplňkového dohledu a spolupráce mezi orgány dohledu se z orgánů dohledu ustanoví koordinátor.

(2) Jestliže je v čele finančního konglomerátu regulovaná osoba, koordinátorem je orgán dohledu, který udělil této regulované osobě povolení.

(3) Jestliže v čele finančního konglomerátu není regulovaná osoba, je koordinátorem orgán dohledu, který udělil povolení regulované osobě, jejíž ovládající osobou je smíšená finanční holdingová osoba, která zároveň neovládá jinou regulovanou osobu, není-li dále stanoveno jinak.

(4) Jestliže v čele finančního konglomerátu není regulovaná osoba a nepostupuje-li se podle odstavce 3, 5 nebo 6, je koordinátorem orgán dohledu, který udělil povolení regulované osobě, která má sídlo na území stejného členského státu jako smíšená finanční holdingová osoba, která ji ovládá. V případě, že bylo v tomto státě uděleno povolení více regulovaným osobám, které jsou členy stejného finančního konglomerátu, ale jsou součástí různých sektorů, ustanoví se koordinátorem orgán dohledu regulované osoby v nejvýznamnějším sektoru. V případě, že je v čele finančního konglomerátu více než jedna smíšená finanční holdingová osoba, které mají sídlo na území různých členských států, v nichž bylo uděleno i povolení regulovaným osobám, ustanoví se koordinátorem orgán dohledu regulované osoby s největší bilanční sumou, jsou-li regulované osoby součástí stejného sektoru, v ostatních případech se koordinátorem ustanoví příslušný orgán dohledu regulované osoby s největší bilanční sumou v nejvýznamnějším sektoru.

(5) Jestliže v čele finančního konglomerátu není regulovaná osoba a nepostupuje-li se podle odstavce 3, 4 nebo 6, je koordinátorem orgán dohledu, který udělil povolení regulované osobě s největší bilanční sumou v nejvýznamnějším sektoru, jestliže její ovládající osoba je smíšená finanční holdingová osoba se sídlem na území členského státu odlišného od členských států, jejichž orgány dohledu udělily povolení jí ovládaným regulovaným osobám.

(6) Jestliže v čele finančního konglomerátu není regulovaná osoba a nepostupuje-li se podle odstavce 3, 4 nebo 5, je koordinátorem orgán dohledu, který udělil povolení regulované osobě s největší bilanční sumou v nejvýznamnějším sektoru, jedná-li se o finanční konglomerát, v jehož čele není ovládající osoba, nebo o jakýkoliv jiný případ.

(7) Příslušné orgány dohledu mohou po vzájemné dohodě upustit od kritérií podle odstavců 2 až 6, jestliže by jejich použití bylo neúčelné vzhledem ke struktuře finančního konglomerátu a významu jeho činností v různých státech, a ustanovit koordinátorem jiný orgán dohledu členského státu vykonávající dohled nad regulovanou osobou v dotčené skupině nebo i orgán dohledu členského státu, na jehož území má smíšená finanční holdingová osoba sídlo. V takovém případě si orgány dohledu před rozhodnutím o ustanovení koordinátora vyžádají od regulovaných osob ve finančním konglomerátu nebo ve smíšené finanční holdingové osobě stanovisko.

(1) Koordinátor zejména

(2) K zajištění účelného a účinného výkonu doplňkového dohledu uzavírají koordinátor a další příslušné orgány dohledu, případně další orgány dohledu, koordinační dohody, které se samostatně zohlední v písemných dohodách dohledových orgánů podle zákonů upravujících pojišťovnictví a činnost bank. Koordinační dohodou mohou být koordinátorovi svěřeny další úkoly a předně určeny postupy při rozhodování mezi odpovědnými příslušnými orgány dohledu podle tohoto zákona a pro spolupráci s ostatními orgány dohledu.

(3) K plnění úkolů koordinátora a spolupráci orgánů dohledu při výkonu doplňkového dohledu se využije kolegií orgánů dohledu zřízených podle zákonů upravujících pojišťovnictví a činnost bank.

(4) Koordinátor rozhodne, které další orgány dohledu se zúčastní činnosti kolegia podle odstavce 3.

(1) Koordinátor a orgány dohledu vzájemně úzce spolupracují, zejména si vzájemně poskytují informace nezbytné pro výkon dohledu nad regulovanými osobami ve finančním konglomerátu, a to na základě žádosti nebo z vlastního podnětu kteréhokoliv z nich. Za tím účelem shromažďují tyto informace.

(2) Koordinátor a orgány dohledu shromažďují a poskytují informace týkající se

(3) Příslušné orgány dohledu si mohou rovněž vyměňovat informace týkající se regulovaných osob ve finančním konglomerátu s Evropskou centrální bankou, centrálními bankami , a Evropskou radou pro systémová rizika10)v Evropském systému centrálních bank, ostatními centrálními bankami za předpokladu, že tyto informace jsou nezbytné pro výkon činnosti těchto institucí a osoby, které se s těmito informacemi seznámí, jsou povinny o nich zachovávat mlčenlivost. Informace podle odstavce 2 písm. a) poskytne koordinátor Společnému výboru evropských orgánů dohledu.

(1) Příslušný orgán dohledu, který rozhoduje o

(2) Orgán dohledu nemusí konzultovat skutečnosti podle odstavce 1, nesnese-li věc odkladu nebo by taková konzultace mohla ohrozit účel rozhodnutí. V takovém případě informuje bez zbytečného odkladu orgán dohledu dotčený v dané věci.

(1) Koordinátor může provést kontrolu na místě ve smíšené finanční holdingové osobě a, je-li to nezbytné pro výkon doplňkového dohledu, i v dalších neregulovaných osobách ve finančním konglomerátu.

(2) Orgán dohledu může v konkrétním případě požádat orgán dohledu jiného členského státu o provedení kontroly v regulované nebo neregulované osobě ve finančním konglomerátu, která má sídlo nebo pobočku na území tohoto státu, za účelem ověření informací potřebných k výkonu doplňkového dohledu. Orgán dohledu, který požádal o provedení kontroly, je oprávněn zúčastnit se této kontroly.

(3) Orgán dohledu v mezích své působnosti provede na žádost orgánu dohledu podle odstavce 2 kontrolu v regulované nebo neregulované osobě ve finančním konglomerátu, nebo umožní orgánu dohledu se sídlem na území jiného členského státu, aby kontrolu provedl sám, nebo aby ji provedl auditor, auditorská společnost nebo znalec. Orgán dohledu, který požádal o provedení kontroly, je oprávněn zúčastnit se této kontroly.

(4) Je-li to možné, koordinátor a jiné orgány dohledu koordinují provádění kontrol v osobách ve finančním konglomerátu.

(5) Ustanovení odstavců 2 až 4 se vztahují obdobně i na spolupráci s orgány dohledu z třetích států, je-li zachovávána vzájemnost.

(1) Požaduje-li koordinátor nebo jiný orgán dohledu informace potřebné pro výkon doplňkového dohledu, které již byly poskytnuty jinému orgánu dohledu podle zvláštního právního předpisu, přednostně požádá o tyto informace tento orgán dohledu.

(2) Koordinátor může vyzvat orgán dohledu členského státu, na jehož území má sídlo ovládající osoba finančního konglomerátu a který sám nevykonává doplňkový dohled, aby požadoval po této ovládající osobě informace nutné k výkonu doplňkového dohledu, zejména informace uvedené v § 15 odst. 2, a aby mu tyto informace předal.

Na informace získané podle tohoto zákona včetně informací získaných od jiných příslušných orgánů dohledu se vztahuje povinnost osob podílejících se na výkonu dohledu zachovávat mlčenlivost podle zvláštních právních předpisů7).

Osoby ve finančním konglomerátu jsou povinny provádět svou činnost obezřetně tak, aby svým jednáním nebo v jeho důsledku

(1) Regulované osoby ve finančním konglomerátu jsou povinny zajistit, aby na úrovni finančního konglomerátu byl k dispozici kapitál, který je vždy nejméně roven doplňkovému požadavku kapitálové přiměřenosti; tím není dotčena povinnost bank, spořitelních a úvěrních družstev, obchodníků s cennými papíry a finančních holdingových osob dodržovat kapitálovou přiměřenost podle zvláštních právních předpisů a povinnost pojišťoven a zajišťoven dodržovat solventnostní kapitálový požadavek podle zvláštního právního předpisu.

(2) Regulované osoby ve finančním konglomerátu jsou povinny zajistit, aby na úrovni finančního konglomerátu existovaly vhodné postupy pro dodržování doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti.

(3) Výpočet doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti provádí osoba plnící informační povinnost vůči koordinátorovi za účelem provádění doplňkového dohledu (§ 25 odst. 1 a 2).

(4) Výpočet doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti se provádí

(5) Výběr metody, uvedené v odstavci 4, provede koordinátor na návrh osoby, která bude provádět výpočet doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti, a po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dohledu.

(6) Dodržování doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti na úrovni finančního konglomerátu podléhá dohledu koordinátora.

(1) Do finančního konglomerátu se pro účely výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti zahrnují osoby finančního sektoru ve finančním konglomerátu.

(2) Osoba, která je v čele finančního konglomerátu, se do výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti zahrnuje vždy.

(3) Do výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti nemusí být zahrnuta osoba, která není osobou podle odstavce 2 a

(4) Není-li do výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti zahrnuta regulovaná osoba podle odstavce 3 písm. b) nebo c), může příslušný orgán dohledu členského státu, ve kterém má taková regulovaná osoba sídlo, požadovat prostřednictvím koordinátora, aby mu osoba, která je v čele finančního konglomerátu, sdělila informace potřebné pro účely výkonu dohledu tímto orgánem dohledu nad takovou regulovanou osobou.

(5) Pravidla výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti včetně bližšího vymezení kritérií pro nezahrnutí osob do výpočtu doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti upraví prováděcí právní předpis.

(1) Regulované osoby jsou povinny na úrovni finančního konglomerátu dodržovat doplňkové požadavky na koncentraci rizik a operace v rámci skupiny. Tím nejsou dotčeny požadavky na koncentraci rizik regulovaných osob a povinnosti týkající se operací podle zvláštních právních předpisů.

(2) Pokud je v čele finančního konglomerátu smíšená finanční holdingová osoba, vztahují se na ni požadavky na koncentraci rizik a operace v rámci skupiny podle zvláštních právních předpisů, které upravují koncentraci rizik a operace v rámci skupiny regulovaných osob, jež jsou součástí nejvýznamnějšího sektoru ve skupině.

(3) Operace v rámci skupiny musí splňovat tyto požadavky:

(4) Ustanovením odstavce 3 není dotčeno právo uzavřít ovládací smlouvu.

(5) Dodržování doplňkových požadavků vztahujících se na koncentraci rizik a operace v rámci skupiny podléhají dohledu koordinátora.

(6) Bližší vymezení doplňkových požadavků na koncentraci rizik a doplňkových požadavků na operace v rámci skupiny upraví prováděcí právní předpis.

(1) Osoba v čele finančního konglomerátu a regulované osoby, které podléhají doplňkovému dohledu, zajistí, aby na úrovni finančního konglomerátu byl používán vhodný vnitřní řídicí a kontrolní systém včetně vhodného systému řízení rizik, spolehlivých administrativních a účetních postupů, který zabezpečí

(2) Osoby, které podléhají doplňkovému dohledu, musí mít vhodný vnitřní řídicí a kontrolní systém pro zpracování údajů a informací, které jsou povinny předkládat pro účely výkonu doplňkového dohledu.

(3) Dodržování požadavků uvedených v odstavcích 1 a 2 kladených na vnitřní řídicí a kontrolní systém včetně systému řízení rizik podléhá dohledu koordinátora.

(1) Smíšená finanční holdingová osoba je povinna zajistit, aby jejím statutárním orgánem, členem jejího statutárního orgánu nebo jinou fyzickou osobou, která sama nebo společně s jinými osobami řídí činnost smíšené finanční holdingové osoby nebo právnické osoby, která je jejím statutárním orgánem nebo jeho členem, (dále jen "osoba ve vedení") byla osoba důvěryhodná a způsobilá pro výkon své funkce a k zajištění požadavků vyplývajících z tohoto zákona.

(2) Smíšená finanční holdingová osoba předem informuje koordinátora o navrhovaných změnách osob ve vedení a zároveň předloží podklady potřebné k posouzení jejich důvěryhodnosti a způsobilosti. V případě, že byl finanční konglomerát, v jehož čele je smíšená finanční holdingová osoba, nově určen podle § 9, je smíšená finanční holdingová osoba povinna splnit tuto povinnost ohledně osob v jejím vedení do 2 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o určení finančního konglomerátu. Dotčená fyzická osoba je povinna smíšené finanční holdingové osobě poskytnout podklady a součinnost potřebné k posouzení své důvěryhodnosti a způsobilosti včetně jejich změn. Podklady pro posouzení důvěryhodnosti a zkušenosti osob ve vedení smíšené finanční holdingové osoby upraví prováděcí právní předpis.

(3) Pro účely tohoto zákona zahrnuje posouzení důvěryhodnosti osoby posouzení čestnosti, morální a finanční integrity na základě podkladů osvědčujících zejména její trestněprávní bezúhonnost, její chování a jednání v obchodním styku v souvislosti s podnikáním, zaměstnáním nebo výkonem funkce, plnění povinností vůči orgánům dohledu a jiných skutečností důležitých pro posouzení.

(4) Pro účely tohoto zákona zahrnuje posouzení způsobilosti osoby zejména posouzení její odborné kvalifikace, znalostí a zkušeností včetně zkušeností s výkonem řídící funkce a její dosavadní odborné působení na finančním trhu. Současně se zohlední konkrétní úkoly této osobě svěřené.

(1) Veškeré informace potřebné pro provádění doplňkového dohledu nad dodržováním doplňkového požadavku kapitálové přiměřenosti, koncentrace rizik, operacemi v rámci skupiny a nad dodržováním doplňkových požadavků na vnitřní řídicí a kontrolní systém včetně systému řízení rizik sděluje koordinátorovi regulovaná osoba, která stojí v čele finančního konglomerátu.

(2) Nestojí-li v čele finančního konglomerátu regulovaná osoba, sděluje informace podle odstavce 1 smíšená finanční holdingová osoba nebo regulovaná osoba ve finančním konglomerátu určená koordinátorem po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dohledu a osobami ve finančním konglomerátu.

(3) Regulované osoby na nejvyšší úrovni řízení finančního konglomerátu poskytnou alespoň jednou ročně příslušnému orgánu dohledu informace o své řídící a organizační struktuře a majetkoprávních vztazích mezi osobami ve finančním konglomerátu, včetně všech regulovaných a neregulovaných osob a významných poboček ve finančním konglomerátu.

(4) Regulované osoby na nejvyšší úrovni řízení finančního konglomerátu každoročně uveřejní zprávu o své řídící a organizační struktuře a majetkoprávních vztazích mezi osobami ve finančním konglomerátu. Tuto povinnost lze také splnit uveřejněním odkazu na jiný zdroj uvedených informací.

(5) Koordinátor po konzultaci s ostatními příslušnými orgány dohledu a po dohodě s osobami uvedenými v odstavcích 1 až 4 upraví formu, v jaké se informace podávají, a způsob, jak se informace předávají. Strukturu a lhůty předávání informací pro účely doplňkového dohledu podle tohoto zákona upraví prováděcí právní předpis.

(6) Osoby ve finančním konglomerátu jsou povinny sdělit jiným osobám ve finančním konglomerátu nebo orgánům dohledu vykonávajícím doplňkový dohled úplné informace a údaje potřebné pro výkon doplňkového dohledu, které stanoví tento zákon nebo právní předpis vydaný na jeho základě. Ustanovení § 18 odst. 1 tím není dotčeno.

(1) Osoby ve finančním konglomerátu jsou povinny umožnit provedení kontroly podle § 17 a poskytnout příslušnému orgánu dohledu potřebnou součinnost.

(2) Regulované osoby ve finančním konglomerátu uveřejňují informace o finančním konglomerátu, jehož jsou součástí. Způsob, strukturu a lhůty uveřejňování těchto informací upraví prováděcí právní předpis.

(3) Osoba uvedená v § 25 poskytuje koordinátorovi účetní závěrky osob ve finančním konglomerátu, a to nejpozději ve lhůtě pro zveřejňování účetních závěrek. V případě účetních závěrek, které již byly poskytnuty orgánům dohledu pro účely výkonu dohledu na individuálním nebo konsolidovaném základě, lze uvést jen název a adresu orgánu dohledu, kterému účetní závěrka byla poskytnuta, a datum, kdy k poskytnutí účetní závěrky došlo.

(1) V případě zjištění nedostatků v činnosti smíšené finanční holdingové osoby je koordinátor oprávněn podle povahy zjištěného nedostatku ve vztahu ke smíšené finanční holdingové osobě

(2) Nedostatkem v činnosti se pro účely tohoto zákona rozumí

(3) Na řízení o uložení opatření k nápravě se vztahuje správní řád, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(4) Účastníkem řízení o uložení opatření k nápravě je pouze dotčená smíšená finanční holdingová osoba. Podání opravného prostředku proti rozhodnutí o uložení opatření k nápravě nemá odkladný účinek.

(5) Řízení o uložení opatření k nápravě může být zahájeno též doručením rozhodnutí o jeho uložení, pokud hrozí nebezpečí z prodlení.

(6) Doručení do vlastních rukou osobě, která je účastníkem řízení o uložení opatření k nápravě, provede koordinátor. Odmítne-li osoba, která je účastníkem řízení, rozhodnutí o uložení opatření k nápravě převzít, je toto rozhodnutí doručeno okamžikem tohoto odmítnutí.

Jsou-li zjištěny nedostatky v činnosti uvedené v § 27 odst. 2 regulované osoby ve finančním konglomerátu, postupuje orgán dohledu vůči jím regulované osobě v souladu se zvláštním právním předpisem upravujícím provozování jí povolené činnosti.

Orgány dohledu prostřednictvím vzájemné výměny informací koordinují postup při ukládání opatření směřujících k nápravě nedostatků v činnosti osob ve finančním konglomerátu.

(1) Fyzická nebo právnická osoba se dopustí přestupku tím, že

(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jako osoba ve vedení neposkytne smíšené finanční holdingové osobě potřebné podklady nebo součinnost pro posouzení její odborné způsobilosti, důvěryhodnosti a zkušenosti nebo pro posouzení změn těchto skutečností.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit pokutu do 50 000 000 Kč.

Přestupky podle tohoto zákona projednává koordinátor.

Hodnota vyjádřená v tomto zákoně v eurech se v období od 31. prosince daného roku do 30. prosince následujícího roku přepočítává na české koruny kurzem devizového trhu, který Česká národní banka vyhlásila jako poslední v říjnu daného roku.

Česká národní banka průběžně informuje Výbor pro finanční konglomeráty při Evropské komisi o zásadách, které se v České republice uplatňují při dohledu nad operacemi v rámci skupiny a koncentrací rizik.

K provedení § 21 odst. 5, § 22 odst. 6, § 24 odst. 2, § 25 odst. 5 a § 26 odst. 2 vydá Česká národní banka vyhlášku.

Osoba, která se stala finanční holdingovou osobou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinna předložit České národní bance podklady prokazující důvěryhodnost a zkušenost osoby v jejím vedení ve smyslu § 26g odst. 4 zákona č. 21/1992 Sb., a to ve lhůtě do 2 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona o finančních konglomerátech.

Družstevní záložna je do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona povinna poskytnout České národní bance veškeré údaje pro potřeby informační databáze podle zákona o bankách.

1. Konkursní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.

2. Odměna za výkon funkce správce konkursní podstaty a odměna za výkon funkce vyrovnacího správce stanovená podle tohoto zákona náleží správci i za řízení, která byla zahájena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou konkursních řízení, ve kterých již byla vyvěšena na úřední desce soudu konečná zpráva o zpeněžení majetku z podstaty s vyúčtováním odměny a výdajů správce konkursní podstaty.

Organizační složka státu, jejíž účet rezervního fondu není veden u České národní banky, je povinna nejpozději do 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona takový účet zrušit, zřídit namísto něj účet rezervního fondu v České národní bance a na něj prostředky rezervního fondu převést. Nesplnění této povinnosti je považováno za porušení rozpočtové kázně ve smyslu § 44 odst. 1 písm. a).

1. Ustanovení § 5 odst. 6 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, se pro tvorbu opravných položek použije poprvé za zdaňovací období počínající v roce 2005. Tvorba opravných položek podle ustanovení § 5 odst. 6 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, není možná k pohledávkám vzniklým do 31. 12. 2003.

2. Pro tvorbu opravných položek a rezerv se ustanovení § 5a odst. 1 a 6 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění tohoto zákona, použijí poprvé ve zdaňovacím období, které započalo v roce 2005.