Zákon 276/2013, kterým se mění zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů účinný od 01.01.2014

Schválené: 21.08.2013
Účinnost od: 01.01.2014
Autor: Parlamentu České republiky
Oblast: Právo na obhajobu. Ostatní práva obviněného v trestním řízení., Péče o zdraví pracovníků., Pracovní podmínky odsouzených., Pracovní disciplína (kázeň). Kárné opatření. Kárné řízení., Práva a povinnosti organizace (zaměstnavatele)., Zajištění osoby obviněného. Vazba., Výkon trestu odnětí svobody., Pracovní odměna osob ve výkonu trestu., Věznice. Ústavy nápravné výchovy., Diferenciace a klasifikace odsouzených.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL0

Zákon 276/2013, kterým se mění zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů účinný od 01.01.2014
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Zákon 276/2013 s účinností od 01.01.2014
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

276/2013 Sb.
ZÁKON
ze dne 21. srpna 2013,
kterým se mění zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o výkonu vazby

Čl. I

Zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění zákona č. 208/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 105/2013 Sb., se mění takto:

1. V § 1 se slova „občanských pracovníků (dále jen „zaměstnanci“)“ nahrazují slovem „zaměstnanců“.

2. V § 3 se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Zaměstnancem Vězeňské služby se pro účely tohoto zákona rozumí jak zaměstnanec České republiky zařazený k výkonu práce ve Vězeňské službě, tak příslušník Vězeňské služby.“.

3. Na konci § 4 se doplňují věty „Věznice zřizuje a zrušuje ministr spravedlnosti. Správu věznic vykonává Vězeňská služba.“.

4. V § 5 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Písemné vyhotovení seznámení s právy a povinnostmi v jazyce státu, jehož je občanem, nebo v jazyce, kterému rozumí, se při seznámení podle věty první bez odkladu předá obviněnému.“.

5. § 7 včetně poznámky pod čarou č. 3 zní:

§ 7

(1) Odděleně se umísťují:

a) muži od žen,

b) obvinění, u nichž je důvodem vazby obava, že budou mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání3), od ostatních obviněných,

c) obvinění, proti nimž je vedeno společné řízení,

d) obvinění od pravomocně odsouzených,

e) obvinění s infekčním nebo duševním onemocněním nebo u nichž je podezření na takové onemocnění.

(3) Obviněný, který o to požádá, se umístí do cely určené výlučně pro nekuřáky.

(4) Při rozhodování o umísťování obviněných do cel se postupuje podle pokynu soudu a v přípravném řízení i státního zástupce k oddělenému umístění obviněných a podle možnosti se přihlíží též k dalším hlediskům a skutečnostem, zejména k věku a zdravotnímu stavu obviněných, stupni jejich narušení, životním návykům a osobním vlastnostem.

(5) Obviněný, který o to požádá, může být umístěn samostatně, nebrání-li tomu účel vazby a umožňují-li to podmínky ve věznici.

(6) Obviněný, který se ve vazbě chová agresivně nebo soustavně porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem nebo k porušování těchto povinností podněcuje jiné, se umístí ve zvláštní cele, odděleně od ostatních obviněných.

3) § 67 písm. b) zákona č. 141/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

6. V § 8 odstavec 1 zní:

„(1) Obviněný se umísťuje do oddělení výkonu vazby se zmírněným režimem, pokud tím nebude ohrožen účel vazby nebo nebrání-li tomu jiné okolnosti.“.

7. V § 8 odst. 2 se slovo „společným“ zrušuje.

8. § 9 včetně nadpisu zní:

§ 9
Základní vybavení cel

Pro každého obviněného musí být v cele lůžko a uzamykatelná skříňka na uložení osobních věcí. Cely jsou dále vybaveny stolkem a stoličkami v počtu odpovídajícím počtu obviněných a sociálním zařízením. Záchod musí být oddělen od zbývajícího prostoru cely neprůhlednou zástěnou. Do každé cely musí být zavedeno elektrické osvětlení a signalizační (přivolávací) zařízení.“.

9. V poznámce pod čarou č. 4 se slova „§ 72 odst. 1 a 2“ nahrazují slovy „§ 71, 72 a § 72a odst. 3“.

10. V § 13 odst. 3 větě první se za slovo „obhájcem“ vkládají slova „ , mezi obviněným a advokátem, který obviněného zastupuje v jiné věci“.

11. V § 13 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „a, nemá-li obviněný finanční prostředky, na náklady věznice“.

12. V § 13a odst. 1 se slova „v odůvodněných případech“ nahrazují slovem „zpravidla“.

13. V § 13a se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Obviněný má právo na použití telefonu ke kontaktu se svým obhájcem nebo advokátem, který obviněného zastupuje v jiné věci. Nemá-li finanční prostředky, umožní mu věznice první kontakt na své náklady.“.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5.

14. V § 13a se na konci odstavce 4 doplňují věty „Obviněný není oprávněn mít u sebe nebo používat ve výkonu vazby telefon nebo jiné komunikační nebo záznamové prostředky, včetně jejich příslušenství a součástí. Jestliže se mu použití telefonu umožní, je povinen použít telefon určený pro tento účel věznicí. U osob ve vydávací nebo předávací vazbě povoluje umožnění použití telefonu příslušný soudce; v rámci předběžné vazby státní zástupce.“.

15. V § 13a odst. 5 se slova „§ 14 odst. 7“ nahrazují slovy „§ 14 odst. 9“.

16. V § 14 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:

„(5) V odůvodněných případech může ředitel věznice umožnit uskutečnění návštěvy bez sluchové, popřípadě i zrakové kontroly.“.

Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 6 až 10.

17. V § 14 odst. 8 se za slovo „ukončit“ vkládají slova „bez náhrady“.

18. V § 14 odst. 10 větě první se slova „odst. 1“ zrušují.

19. V poznámce pod čarou č. 5 se slova „§ 91 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 180/1990 Sb.“ zrušují.

20. V § 16 odst. 1 větě druhé se slovo „zpravidla“ zrušuje.

21. V § 16 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Nemá-li obviněný finanční prostředky na odeslání nepředaných věcí, odešlou se na náklady věznice a náklady se mu předepíší k úhradě.“.

22. V § 16 odst. 4 větě druhé se slovo „uložení“ nahrazuje slovy „převzetí do úschovy“.

23. V § 16 odst. 4 se věta poslední nahrazuje větou „Obviněný nesmí mít u sebe během výkonu vazby finanční hotovost.“.

24. V § 17 odst. 2 větě třetí se za slovo „může“ vkládají slova „ , po provedení kontroly uvedené ve větě první,“.

25. Poznámka pod čarou č. 6 zní:

„6) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a o podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.“.

26. V § 18 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) Náklady na zdravotní služby poskytované obviněnému, který není pojištěncem podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění a který nemůže náklady hradit z vlastních prostředků uložených ve věznici, hradí v rozsahu nákladů souvisejících s poskytnutím neodkladné a akutní zdravotní péče a u cizinců v rozsahu nákladů podle zákona upravujícího pobyt cizinců na území České republiky Vězeňská služba z prostředků státního rozpočtu, pokud úhrada nákladů není zajištěna jinak; to platí i v případě, že obviněný nemůže uhradit náklady na zdravotní služby provedené v zájmu zachování jeho zdravotního stavu nad rámec péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění nebo ze státního rozpočtu nad rámec mezinárodních dohod, kterými je Česká republika vázána.“.

Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 5 až 8.

27. V § 18 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:

„(7) O závažném onemocnění obviněného nebo o jeho úrazu vyžadujícím hospitalizaci vyrozumí věznice bez odkladu příslušný orgán činný v trestním řízení. Věznice vyrozumí též osobu, kterou obviněný určil, nebo jeho osobu blízkou; osobu blízkou nevyrozumí, pokud ji obviněný požádal, aby tak neučinila. Věznice vždy vyrozumí bez odkladu některou z těchto osob, jakož i státního zástupce, který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu vazby, v případě, že dojde k úmrtí obviněného.“.

Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9.

28. V § 18 odst. 8 úvodní část ustanovení zní:

„Obviněný je povinen nahradit zvýšené náklady vynaložené Vězeňskou službou na střežení, dopravu a předvedení k poskytovateli zdravotních služeb, kterými se rozumí náklady vzniklé tím, že“.

29. V § 18 odstavec 9 zní:

„(9) Obviněný s těžkým zdravotním postižením má právo na zajištění přiměřených podmínek umožňujících důstojný výkon vazby.“.

30. V § 19 odst. 1 se věta druhá zrušuje.

31. V § 19 odst. 2 se za slovo „odměňování“ vkládají slova „ , bezpečnost a ochranu zdraví při práci“.

32. V poznámce pod čarou č. 7 se slova „zákon č. 65/1965 Sb.“ nahrazují slovy „zákon č. 262/2006 Sb.“.

33. § 20 včetně nadpisu zní:

§ 20
Ochrana práv obviněných

(1) Obviněný smí k uplatnění svých práv a oprávněných zájmů podávat stížnosti a žádosti orgánům příslušným k jejich vyřízení; stížnost nebo žádost musí být orgánu, jemuž je adresována, neprodleně odeslána. Ředitel věznice určí okruh zaměstnanců Vězeňské služby pověřených přebíráním a odesíláním stížností a žádostí a jejich evidencí; vytvoří takové podmínky pro podávání stížností a žádostí obviněných, aby bylo vyloučeno, že s nimi budou zacházet jiné než oprávněné osoby.

(2) Vězeňská služba bez zbytečného odkladu vyrozumí státního zástupce, soudce nebo orgán, který provádí kontrolu věznice, o žádosti obviněného o rozmluvu a na jejich pokyn takovou rozmluvu ve věznici umožní.

(3) Zaměstnanci Vězeňské služby bez zbytečného odkladu vyrozumí ředitele věznice nebo jeho zástupce o žádosti obviněného o rozmluvu. Rozmluva s ředitelem věznice nebo s jeho zástupcem musí být umožněna vždy bez zbytečného odkladu.

(4) Obviněný má právo na poskytování právní pomoci jeho obhájcem nebo advokátem, který obviněného zastupuje v jiné věci, vést s ním korespondenci a hovořit s ním bez přítomnosti třetí osoby.

(5) Zaměstnanci Vězeňské služby jsou povinni dbát na zachovávání práv, která obvinění mají ve výkonu vazby.“.

34. V § 21 odst. 2 se za slovo „obviněnými“ vkládá slovo „ , odsouzenými“ a slova „ , tetovat sebe nebo jinou osobu, anebo nechat se tetovat“ se nahrazují slovy „Nesmí také tetovat sebe nebo jinou osobu, nechat se tetovat nebo mít ve věznici v držení pomůcky k provádění tetování; to platí obdobně také pro jiné způsoby porušování integrity lidské kůže a držení pomůcek k provádění takové činnosti“.

35. Poznámka pod čarou č. 8 zní:

„8) § 130 trestního zákoníku.“.

36. V § 21 odst. 3 se věta první nahrazuje větou „Obviněný je povinen podrobit se osobní a další prohlídce v zájmu zajišťování vnitřního pořádku ve věznici a vyloučení toho, aby u sebe měl věc, jejíž držení je ve vazbě zakázáno.“.

37. V § 21 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:

„(4) Obviněný je ve styku s jinými osobami povinen dodržovat zásady slušného chování užívané v běžném společenském styku.

(5) Obviněným je zakázáno přechovávat a rozšiřovat tiskoviny nebo materiály propagující národnostní, etnickou, rasovou, náboženskou nebo sociální nesnášenlivost, hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka, násilí a krutost, tiskoviny nebo materiály obsahující popis výroby a použití jedů, výbušnin, zbraní a střeliva, jakož i tiskoviny nebo materiály obsahující popis výroby návykových látek.“.

Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 6 a 7.

38. V § 21 odst. 6 písm. d) se za slovo „spoluobviněným“ vkládají slova „ , zaměstnancům Vězeňské služby“.

39. V § 21 odst. 6 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:

„e) oznámit věznici jméno a příjmení obhájce nebo advokáta, který jej bude zastupovat v jiné věci nebo mu poskytovat právní službu,“.

Dosavadní písmena e) až g) se označují jako písmena f) až h).

40. V § 21 odst. 6 písm. f) se slova „omamných a psychotropních“ nahrazují slovem „návykových“.

41. V § 21 odst. 6 se na konci textu písmene f) doplňují slova „ , včetně vyšetření ke zjištění, zda užil návykovou látku, a v případě, že se prokáže přítomnost návykové látky, nahradit náklady na toto vyšetření“.

42. V § 21 odst. 6 se na konci textu písmene g) doplňují slova „a v osobních věcech udržovat pořádek a čistotu“.

43. V § 21 se na konci odstavce 6 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena i) až l), která znějí:

„i) během nepřetržité osmihodinové doby ke spánku dodržovat noční klid,

j) nekouřit v místech, kde je to vzhledem k možnému ohrožení zdraví nekuřáků nebo z protipožárních důvodů ředitelem věznice zakázáno,

k) oznámit při příjmu do věznice písemně, zda je účasten důchodového spoření,

l) oznámit změnu zdravotní pojišťovny a změnu osobních či rodinných údajů, které nahlásil při přijetí do výkonu vazby.“.

44. Za § 21 se vkládají nové § 21a a 21b, které včetně nadpisů znějí:

§ 21a
Povinnost nahradit náklady spojené s výkonem vazby

(1) Ředitel věznice rozhodne o povinnosti obviněného nahradit náklady spojené s výkonem vazby, kterými jsou

a) náklady na odeslání nepředaných věcí podle § 16 odst. 3,

b) náklady na zdravotní služby podle § 18 odst. 4 části věty za středníkem a podle § 21 odst. 6 písm. h) a na regulační poplatky,

c) zvýšené náklady na střežení, dopravu a předvedení podle § 18 odst. 8,

d) náklady na vyšetření ke zjištění, zda obviněný užil návykovou látku, v případě, že se prokáže přítomnost návykové látky, podle § 21 odst. 6 písm. f).

(2) V rozhodnutí podle odstavce 1 musí být jednotlivé náklady vyčísleny. Proti tomuto rozhodnutí může obviněný do 3 dnů od doručení podat stížnost, o které rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby. Podání stížnosti má odkladný účinek.

(3) Výkon rozhodnutí, kterým byla obviněnému uložena povinnost nahradit náklady podle odstavce 1, se po dobu výkonu vazby provádí srážkami z pracovní odměny, peněz uložených ve věznici nebo přikázáním pohledávky.

§ 21b
Náhrada škody

(1) Způsobil-li obviněný zaviněným porušením povinnosti stanovené tímto zákonem škodu na majetku státu, se kterým hospodaří Vězeňská služba, a výše této škody nepřevyšuje 10 000 Kč, rozhodne o povinnosti nahradit tuto škodu ředitel věznice. Proti rozhodnutí ředitele věznice může obviněný do 3 dnů od doručení podat stížnost, o které rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby. Podání stížnosti má odkladný účinek.

(2) Výkon rozhodnutí, kterým byla obviněnému uložena povinnost nahradit škodu podle odstavce 1, se po dobu výkonu vazby provádí srážkami z pracovní odměny, peněz uložených ve věznici nebo přikázáním pohledávky.“.

45. V § 23 odstavec 1 zní:

„(1) Kázeňskou pravomoc nad obviněnými vykonávají generální ředitel Vězeňské služby a ředitelé věznic a jimi pověření zaměstnanci Vězeňské služby.“.

46. V § 23 se na konci odstavce 2 doplňují věty „Obviněný má právo se vyjádřit ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu a k důkazům o nich. Může uvádět okolnosti, které jeho vinu vyvracejí nebo zmírňují, a na podporu svých tvrzení navrhovat provedení dalších důkazů sloužících k jeho obhajobě.“.

47. V § 23 odst. 5 se slova „byla uložena pokuta, propadnutí věci“ nahrazují slovy „byl uložen kázeňský trest“.

48. V § 23 odstavec 7 zní:

„(7) O stížnosti proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu nebo ochranného opatření zabrání věci rozhodne do 5 pracovních dnů od jejího podání ředitel věznice nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby. O stížnosti proti rozhodnutí ředitele věznice rozhodne generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby. Rozhodnutím o stížnosti nelze pověřit zaměstnance, který kázeňský trest uložil nebo který rozhodl o zabrání věci.“.

49. Poznámka pod čarou č. 10 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

50. V § 23 se doplňuje odstavec 8, který zní:

„(8) Rozhodnutí vydaná v kárném řízení, kterými byly uloženy kázeňské tresty podle § 22 odst. 2 písm. a) až c), nepodléhají přezkoumání soudem.“.

51. Poznámka pod čarou č. 11 zní:

„11) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.“.

52. V § 28 odst. 4 se za slovo „vazbu“ vkládá slovo „zpravidla“.

ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody

Čl. II

Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 359/1999 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 346/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 341/2010 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 399/2012 Sb., se mění takto:

1. V § 1 odstavec 2 zní:

„(2) Účelem výkonu trestu odnětí svobody (dále jen „trest“) je prostředky stanovenými tímto zákonem působit na odsouzené tak, aby snižovali nebezpečí recidivy svého kriminálního chování a vedli po propuštění soběstačný život v souladu se zákonem, chránit společnost před pachateli trestných činů a zabránit jim v dalším páchání trestné činnosti.“.

2. V § 3 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Pokyny a příkazy v rozsahu stanoveném tímto zákonem jsou oprávněni vydávat vedle příslušníků Vězeňské služby i zaměstnanci Vězeňské služby.“.

3. V § 3 odstavec 4 zní:

„(4) Zaměstnancem Vězeňské služby se pro účely tohoto zákona rozumí jak zaměstnanec České republiky zařazený k výkonu práce ve Vězeňské službě, tak příslušník Vězeňské služby.“.

4. V poznámce pod čarou č. 2 se slova „§ 124 zákona č. 65/1965 Sb.“ nahrazují slovy „§ 203 zákona č. 262/2006 Sb.“.

5. Poznámka pod čarou č. 3 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

6. V § 5 odst. 2 větě první se slovo „zajistit“ nahrazuje slovem „poskytnout“.

7. V poznámce pod čarou č. 3b se slova „písm. d)“ nahrazují slovy „odst. 1 písm. c)“.

8. V § 6 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Písemné vyhotovení seznámení s právy a povinnostmi v jazyce státu, jehož je občanem, nebo v jazyce, kterému rozumí, se bez odkladu předá odsouzenému.“.

9. V § 7 úvodní části textu se za slovo „žen“ vkládají slova „ , odsouzení s infekčním onemocněním nebo u nichž je podezření na infekční onemocnění“.

10. V § 7 písm. e) se slovo „a“ nahrazuje čárkou.

11. V § 7 se na konci písmene f) tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno g), které zní:

„g) velmi nebezpeční podle § 72a.“.

12. V poznámce pod čarou č. 4 se slova „č. 140/1961 Sb., trestní zákon“ nahrazují slovy „č. 40/2009 Sb., trestní zákoník“.

13. § 12 včetně nadpisu zní:

§ 12
Návrh odsouzeného na přeřazení

Oznámí-li odsouzený řediteli věznice, že podává soudu návrh na své přeřazení do jiného typu věznice, ředitel věznice zašle soudu i bez jeho výzvy přílohy uvedené v § 11 odst. 2.“.

14. V § 16 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Jsou-li pro to vytvořeny ve věznici odpovídající stavební, materiální a hygienické podmínky, umožní se zejména odsouzeným umístěným ve výstupních odděleních věznic, aby si stravu připravovali sami z potravin dodaných věznicí.“.

Dosavadní odstavce 2 až 9 se označují jako odstavce 3 až 10.

15. V § 16 odst. 3 se slova „prostor pro“ nahrazují slovy „uzamykatelnou skříňku k“.

16. V poznámce pod čarou č. 5 se slova „č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu“ nahrazují slovy „č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů“.

17. V § 16 odstavce 8 až 10 znějí:

„(8) Odsouzenému, který není zařazen do práce, neodmítl bez závažného důvodu práci a neměl v období jednoho kalendářního měsíce jiný příjem nebo jiné finanční prostředky ve výši alespoň 100 Kč, poskytuje věznice jedenkrát za měsíc balíček, který obsahuje základní věci osobní potřeby.

(9) O závažném onemocnění odsouzeného nebo o jeho úrazu vyžadujícím hospitalizaci vyrozumí věznice bez odkladu osobu, kterou odsouzený určil, nebo jeho osobu blízkou; osobu blízkou nevyrozumí, pokud ji odsouzený požádal, aby tak neučinila. Věznice vždy vyrozumí bez odkladu některou z těchto osob, jakož i státního zástupce, který vykonává dozor nad dodržováním právních předpisů při výkonu trestu, v případě, že dojde k úmrtí odsouzeného.

(10) Sociální pracovník věznice zajišťuje odsouzenému právo na poskytování sociálního poradenství, pomoci a podpory v rozsahu stanoveném zákonem upravujícím poskytování sociálních služeb.“.

18. V § 17 odst. 3 se slova „a advokátem zmocněným odsouzeného zastupovat“ nahrazují slovy „a jeho obhájcem, mezi odsouzeným a advokátem, který odsouzeného zastupuje v jiné věci“.

19. V § 17 se doplňuje odstavec 5, který zní:

„(5) Korespondence odsouzeného, který nemá žádné finanční prostředky, adresovaná orgánům uvedeným v odstavci 3 se odešle na náklady věznice.“.

20. V § 18 odstavec 1 zní:

„(1) Odsouzený má právo na použití telefonu ke kontaktu s osobou blízkou v době vymezené vnitřním řádem věznice; při tom může použít pouze telefon určený pro tento účel věznicí. Toto právo odsouzeného lze omezit pouze v odůvodněných případech, zejména je-li to nutné k ochraně bezpečnosti nebo práv jiných osob.“.

21. V § 18 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Odsouzený má právo na použití telefonu v době vymezené vnitřním řádem věznice ke kontaktu se svým obhájcem nebo advokátem, který odsouzeného zastupuje v jiné věci.“.

Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.

22. V § 18 odst. 3 se slova „je osoba blízká“ nahrazují slovy „jsou osoby uvedené v odstavcích 1 a 2“.

23. V § 18 odst. 5 se slova „odstavcích 1 a 2“ nahrazují slovy „odstavcích 1 a 3“.

24. V § 19 odst. 1 se slova „celkem 3 hodiny“ nahrazují slovy „3 hodin“.

25. V § 19 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:

„(7) Při návštěvách jsou odsouzení povinni chovat se slušně a ohleduplně k ostatním přítomným osobám. Nesmějí odevzdávat nebo přijímat peníze, dopisy nebo jiné věci, s výjimkou věcí povolených ředitelem věznice nebo jím pověřeným zaměstnancem Vězeňské služby.“.

Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9.

26. V § 19 odst. 9 se za slovo „ukončit“ vkládají slova „bez náhrady“.

27. V § 20 odst. 9 se slova „pro jejich budoucí samostatný život na svobodě“ nahrazují slovy „k tomu, aby mohli po propuštění vést soběstačný život v souladu se zákonem“.

28. V § 23 odstavec 1 zní:

„(1) Odsouzený má právo nakupovat nejméně jedenkrát týdně v prodejně věznice potraviny a věci osobní potřeby, případně věci pro zájmovou a vzdělávací činnost nebo k realizaci programu zacházení. Nákup se uskutečňuje formou bezhotovostní platby z té části peněžních prostředků, s níž může volně disponovat. Ředitel věznice může upřednostnit před nákupem úhradu nákladů na nezbytné léčivé přípravky, potraviny pro zvláštní lékařské účely, zdravotnické prostředky a doplatky za ně, na zdravotní výkony nehrazené nebo částečně hrazené z veřejného zdravotního pojištění a na regulační poplatky nebo spojených s pořízením nezbytných osobních dokladů.“.

29. § 24 včetně nadpisu zní:

§ 24
Přijetí balíčku

(1) Odsouzený má právo jedenkrát za šest měsíců přijmout balíček s potravinami a věcmi osobní potřeby do hmotnosti 5 kg. Právo na přijetí balíčku vzniká a lhůta podle věty první počíná dnem nástupu do výkonu trestu nebo dnem převedení z výkonu vazby.

(2) Balíčky podléhají kontrole zaměstnanců Vězeňské služby. Odsouzenému se nepředají věci, které odporují účelu výkonu trestu nebo které není dovoleno mít u sebe, zejména věci, kterými by mohl ohrozit život a zdraví vlastní nebo jiných osob. Věci, které nemohou být předány odsouzenému a se kterými není třeba naložit podle právních předpisů jiným způsobem, se odešlou na náklady odsouzeného zpět odesílateli, kromě potravin s krátkodobou trvanlivostí nebo prošlou lhůtou spotřeby, které se zlikvidují.

(3) Na balíčky obsahující prádlo, oděv a potřeby k realizaci programu zacházení, pro vzdělávání nebo zájmovou činnost se nevztahují omezení uvedená v odstavci 1.

(4) Balíček, na jehož přijetí nemá odsouzený právo nebo jehož přijetí odsouzený odmítl, odešle věznice na náklady odsouzeného odesílateli.

(5) Nemá-li odsouzený finanční prostředky na odeslání nepředaných věcí nebo balíčku odesílateli, odešlou se na náklady věznice a vynaložené náklady se předepíší odsouzenému k úhradě jako náklady spojené s výkonem trestu odnětí svobody.“.

30. V § 25 odstavec 1 zní:

„(1) Pokud byly odsouzenému do věznice zaslány peníze, převedou se na jeho účet zřízený a vedený věznicí a odsouzený se o tom vyrozumí. Odsouzený nesmí mít u sebe během výkonu trestu finanční hotovost. Peníze zaslané odsouzenému výslovně na úhradu nákladů na zdravotní služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění, na úhradu regulačních poplatků a na nákup léčivých přípravků, potravin pro zvláštní lékařské účely a zdravotnických prostředků musí být uloženy na zvláštní účet, z něhož lze čerpat peníze pouze na úhradu uvedených nákladů. Nesouhlasí-li odsouzený s přijetím peněz, peníze se vrátí odesílateli na náklady odsouzeného. Nemá-li odsouzený dostatek finančních prostředků na odeslání, odečte věznice náklady na odeslání z odesílaných peněz. K přijetí peněz zaslaných orgány státní správy a příjmu podléhajícího dani z příjmu se nevyžaduje souhlas odsouzeného.“.

31. V § 25 odstavec 4 zní:

„(4) Neuhradí-li odsouzený rozsudkem stanovenou škodu nebo nemajetkovou újmu způsobenou trestným činem, pro který se nachází ve výkonu trestu, pohledávky spojené s trestním řízením, pohledávky vzniklé v souvislosti s poskytnutím nebo zajištěním zdravotních služeb a úhrady regulačních poplatků a doplatků nad rámec veřejného zdravotního pojištění, soudní a správní poplatky a škodu nebo nemajetkovou újmu, kterou způsobil Vězeňské službě během výkonu trestu, může k úhradě za poskytnuté zdravotní služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění a nákupu podle § 23 použít pouze polovinu peněžních prostředků podle odstavce 1 věty první a zbývající část peněžních prostředků může použít jen na úhradu těchto pohledávek; to neplatí pro peníze výslovně zaslané na úhradu nákladů uvedených v odstavci 1 větě třetí.“.

32. V § 25 odst. 5 se slova „odst. 5“ nahrazují slovy „odst. 6“.

33. V § 25 se doplňuje odstavec 6, který zní:

„(6) Účet odsouzeného vedený věznicí není úročen a za jeho vedení se nevybírají poplatky. Peníze v cizí měně, které nelze směnit na českou měnu, se uloží ve věznici společně s jinými věcmi odsouzeného. Na účtu musí vždy zůstat částka potřebná k úhradě nákladů spojených s cestou odsouzeného z místa výkonu trestu do místa, kde se bude po propuštění zdržovat.“.

34. V § 26 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Žádost o přemístění do jiné věznice může odsouzený opakovat nejdříve po uplynutí tří měsíců od vyřízení jeho předchozí žádosti.“.

35. V § 26 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Toto právo odsouzeného musí být zajištěno nejpozději do 24 hodin od přijetí žádosti.“.

36. V poznámce pod čarou č. 10 se slova „č. 65/1965 Sb.“ nahrazují slovy „č. 262/2006 Sb.“.

37. V § 28 odst. 2 písm. a) se za slovo „osobní“ vkládají slova „a další“ a slovo „neměl“ se nahrazuje slovem „měl“.

38. V § 28 odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ ; pokud své osobní věci uzamyká v uzamykatelné skříňce k uložení osobních věcí, je povinen předat náhradní klíč od této skříňky ředitelem věznice pověřenému zaměstnanci Vězeňské služby“.

39. V § 28 odst. 2 písm. f) se za slovo „spoluodsouzeným“ vkládají slova „ , zaměstnancům Vězeňské služby“.

40. V § 28 odst. 2 písm. g) se slova „omamných a psychotropních“ nahrazují slovem „návykových“.

41. V § 28 odst. 2 písm. i) se slova „ , příspěvku za službu“ zrušují.

42. V § 28 odst. 2 se na konci textu písmene i) doplňují slova „a z uvedených finančních prostředků zajistit zasílání částky na účet vedený věznicí na úhradu nákladů výkonu trestu ve výši stanovené zvláštním právním předpisem“.

43. V § 28 odst. 2 se na konci textu písmene k) doplňují slova „ , a to včetně regulačních poplatků“.

44. V § 28 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena l) až r), která znějí:

„l) oznámit věznici jméno a příjmení obhájce nebo advokáta, který jej bude zastupovat v jiné věci nebo mu poskytovat právní službu,

m) oznámit při příjmu do věznice písemně, zda je účasten důchodového spoření,

n) oznámit věznici změnu zdravotní pojišťovny a změnu osobních či rodinných údajů, které nahlásil při přijetí do výkonu trestu,

o) podrobit se vyšetření ke zjištění, zda užil návykovou látku, a v případě, že se prokáže přítomnost návykové látky, uhradit náklady na toto vyšetření,

p) dodržovat zákaz kouření v místech, kde je to vzhledem k možnému ohrožení zdraví nekuřáků nebo z protipožárních důvodů ředitelem věznice zakázáno,

r) během osmihodinové doby určené ke spánku dodržovat noční klid.“.

45. V § 28 odst. 3 písm. c) se slova „jakož i tiskoviny nebo materiály obsahující popis výroby a použití návykových látek, jedů, výbušnin, zbraní a střeliva“ nahrazují slovy „tiskoviny nebo materiály obsahující popis výroby a použití jedů, výbušnin, zbraní a střeliva, jakož i tiskoviny nebo materiály obsahující popis výroby návykových látek,“.

46. V § 28 odst. 3 písm. e) se slova „anebo nechat se tetovat“ nahrazují slovy „ , nechat se tetovat nebo mít ve věznici v držení pomůcky k provádění tetování; to platí obdobně také pro jiné způsoby porušování integrity lidské kůže a držení pomůcek k provádění takové činnosti“.

47. V § 29 odst. 2 písm. a) se za slovo „dovednostem“ doplňují slova „včetně způsobilosti poskytovat zdravotní služby“.

48. Poznámka pod čarou č. 12 zní:

„12) § 238 až 247 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Úmluva o noční práci mladistvých zaměstnaných v průmyslu, vyhlášená pod č. 460/1990 Sb.“.

49. V poznámce pod čarou č. 13 se slova „§ 97 odst. 1 a 3 zákona č. 65/1965 Sb.“ nahrazují slovy „§ 93 zákona č. 262/2006 Sb.“.

50. V § 32 odst. 2 v části věty za středníkem se za slovo „odsouzení“ vkládají slova „ , pokud jsou k nim zdravotně způsobilí,“.

51. V § 32 se na konci textu odstavce 2 doplňuje věta „V době vycházek lze takové práce nařídit jen výjimečně, vyžaduje-li to mimořádná situace.“.

52. V § 33 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Vězeňská služba poskytuje odsouzenému zařazenému do práce v době jeho dočasné pracovní neschopnosti náhradu odměny za stejných podmínek, jako ji poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci podle zákoníku práce.“.

Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.

53. V § 33 odst. 3 se na konci textu věty druhé doplňují slova „a dalších nákladů spojených s výkonem trestu“.

54. V § 33 odstavec 5 zní:

„(5) Část pracovní odměny odsouzeného, která zbývá po provedení srážek podle odstavce 3, případně podle odstavce 4, se rozdělí na kapesné a úložné. Kapesným se rozumí částka, kterou může odsouzený použít podle vlastního rozhodnutí. Úložným se rozumí zbývající část pracovní odměny, kterou věznice převede na účet odsouzeného.“.

55. V § 33 odst. 6 větě první se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.

56. V § 35 odstavec 2 zní:

„(2) Od povinnosti podle odstavce 1 je osvobozen odsouzený po dobu, po kterou

a) nebyl nezaviněně zařazen do práce, pokud nebyl poživatelem důchodu nebo výsluhového příspěvku nebo neobdržel v kalendářním měsíci peníze na účet v úschově,

b) nedovršil osmnáctý rok věku,

c) mu byla poskytována lůžková zdravotní péče, s výjimkou případů uvedených v § 36 odst. 2,

d) byl zařazen do vzdělávacího nebo terapeutického programu s dobou výuky nebo terapie nejméně 21 výukových hodin týdně,

e) trest dočasně nevykonával,

f) byl účasten na soudním jednání v postavení svědka nebo poškozeného.“.

57. Poznámka pod čarou č. 14 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

58. § 36 včetně nadpisu zní:

§ 36
Povinnost nahradit další náklady spojené s výkonem trestu

(1) Ředitel věznice rozhodne o povinnosti odsouzeného nahradit další náklady spojené s výkonem trestu, kterými jsou

a) náklady na odeslání nepředaných věcí nebo balíčku podle § 24 odst. 5,

b) náklady na zdravotní služby podle § 28 odst. 2 písm. k) a na regulační poplatky,

c) náklady na vyšetření ke zjištění, zda užil návykovou látku, v případě, že se prokáže přítomnost návykové látky, podle § 28 odst. 2 písm. o),

d) zvýšené náklady na zdravotní služby.

(2) Zvýšenými náklady na zdravotní služby podle odstavce 1 písm. d) se rozumí zvýšené náklady na střežení a náklady na dopravu a předvedení do zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb mimo objekty spravované Vězeňskou službou, jestliže odsouzený

a) si úmyslně způsobil nebo jinému úmyslně umožnil způsobit mu újmu na zdraví anebo se opakovaně dopustil porušování léčebného režimu,

b) zneužil poskytnutí zdravotních služeb předstíráním poruchy zdraví, nebo

c) se z vlastního rozhodnutí nepodrobil poskytnuté zdravotní službě, k níž dal předchozí souhlas nebo o kterou požádal.

(3) V rozhodnutí podle odstavce 1 musí být jednotlivé náklady vyčísleny. Proti tomuto rozhodnutí může odsouzený do 3 dnů od oznámení podat stížnost, o níž rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby. Podání stížnosti má odkladný účinek.

(4) Výkon rozhodnutí podle odstavce 1 se po dobu výkonu trestu provádí srážkami z pracovní odměny, peněz uložených ve věznici nebo přikázáním pohledávky.

(5) Podle odstavce 4 se postupuje i při náhradě neuhrazených nákladů spojených s výkonem vazby předcházející tomuto výkonu trestu.

(6) Pro náhradu nákladů podle odstavců 1 a 5 se obdobně použijí ustanovení § 35 odst. 3 až 5.“.

59. V poznámce pod čarou č. 16 se slova „§ 172 zákona č. 65/1965 Sb.“ nahrazují slovy „§ 250 zákona č. 262/2006 Sb.“.

60. V poznámce pod čarou č. 17 se slova „§ 187, 205a a 205b zákona č. 65/1965 Sb.“ nahrazují slovy „§ 265, 269 a 270 zákona č. 262/2006 Sb.“.

61. Poznámka pod čarou č. 18 zní:

„18) § 365 až 393 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.“.

62. V poznámce pod čarou č. 19 se slova „204 a 205 zákona č. 65/1965 Sb.“ nahrazují slovy „266 až 268 zákona č. 262/2006 Sb.“.

63. V § 39 odst. 2 se za slovo „věznice“ doplňují slova „ , denní forma studia“.

64. V § 39a odst. 2 se slovo „zmocněný“ nahrazuje slovem „pověřený“.

65. V § 39a se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Podání stížnosti má odkladný účinek.“.

66. V § 39a se doplňuje odstavec 4, který zní:

„(4) Výkon rozhodnutí podle odstavce 1 se po dobu výkonu trestu provádí srážkami z pracovní odměny, peněz uložených ve věznici nebo přikázáním pohledávky.“.

67. V § 40 odst. 1 se slova „podrobit se vnitřnímu řádu“ nahrazují slovy „dodržovat vnitřní řád“.

68. V § 40 odst. 2 větě první se slova „na odsouzeného“ nahrazují slovy „ , jehož cílem je připravit odsouzeného na soběstačný život v souladu se zákonem po propuštění z výkonu trestu“.

69. V § 40 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Součástí působení na odsouzeného jsou rovněž metody a formy práce zaměřené na oblast řešení důsledků a dopadů trestné činnosti na poškozeného.“.

70. V § 40 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Rozhodnutí ředitele věznice o povolení opustit věznici je veřejnou listinou, kterou lze prokázat totožnost odsouzeného.“.

71. V § 41 odst. 2 se za slovo „pedagogického“ vkládá slovo „ , sociálního“ a za slovo „posouzení“ se vkládají slova „ , hodnocení rizik a potřeb“.

72. V § 41 odst. 3 větě druhé se za slovo „odsouzeného,“ vkládá slovo „případně“ a slova „samostatný způsob života“ se nahrazují slovy „soběstačný život v souladu se zákonem“.

73. V § 41 odstavec 4 zní:

„(4) V rámci programu zacházení se pro odsouzené nezařazené do výstupního oddělení vytvářejí nejméně 3 měsíce před propuštěním podmínky pro soběstačný život v souladu se zákonem a za tím účelem se aktualizuje program zacházení.“.

74. Za § 42 se vkládá nový § 42a, který včetně nadpisu zní:

§ 42a
Předávání odsouzených

(1) Odsouzený se předá policejnímu orgánu mimo věznici na dobu nezbytně nutnou k provedení úkonu probíhajícího řízení na základě písemné žádosti obsahující odůvodnění takového postupu. Žádost zašle policejní orgán alespoň 3 dny před provedením takového úkonu řediteli věznice. Žádost musí být schválena ředitelem příslušného útvaru Policie České republiky nebo jím písemně pověřeným příslušníkem Policie České republiky, náčelníkem Vojenské policie, anebo vedoucím příslušníkem Generální inspekce bezpečnostních sborů.

(2) Jestliže je odsouzený předán na dobu převyšující 24 hodin a úkon je prováděn mimo obec, v níž se nachází věznice, kde je odsouzený umístěn, může být do ukončení úkonu odsouzený umístěn ve věznici, která je nejblíže místu, kde je úkon prováděn. Eskorty mezi věznicemi zajišťuje Vězeňská služba.

(3) V době od předání odsouzeného policejnímu orgánu až do jeho vrácení nebo umístění do jiné věznice zajišťuje ostrahu odsouzeného Policie České republiky.“.

75. V § 43 odst. 2 větě první a v § 61 odst. 5 se slova „samostatný způsob života“ nahrazují slovy „soběstačný život v souladu se zákonem“.

76. V § 43 odst. 3 se slova „režimu života odsouzených“ nahrazují slovy „rozvrhu dne“.

77. V § 46 odst. 3 písm. d) se částka „1 000 Kč“ nahrazuje částkou „5 000 Kč“.

78. V § 47 odst. 1 se slova „k věci vyjádřil“ nahrazují slovy „vyjádřil ke všem skutečnostem, které se mu kladou za vinu, a důkazům o nich“.

79. V § 47 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Může uvádět okolnosti, které jeho vinu vyvracejí nebo zmírňují a na podporu svých tvrzení navrhovat provedení dalších důkazů sloužících k jeho obhajobě.“.

80. V § 58 odst. 3 se slova „69, 70 a 71“ nahrazují slovy „69 a 70“.

81. V § 58 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Totéž platí pro příslušníky bezpečnostních sborů, vojáky z povolání a strážníky obecní policie, byť jejich služební nebo obdobný poměr již netrvá.“.

82. V § 61 odst. 7 se za slovo „povinná“ vkládají slova „ , pokud je k němu zdravotně způsobilý“.

83. Poznámka pod čarou č. 21 se zrušuje, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou.

84. V § 67 se doplňují odstavce 5 až 7, které znějí:

„(5) Základem programu zacházení je u matky, které bylo povoleno mít u sebe a starat se o své dítě, celodenní péče o dítě.

(6) Ředitel věznice může rozhodnout o zrušení povolení mít ve výkonu trestu u sebe své dítě a starat se o ně, a to na základě negativního vyjádření lékaře nebo klinického psychologa anebo orgánu sociálně-právní ochrany dětí k dalšímu pobytu dítěte s matkou ve věznici. O tomto rozhodnutí ředitele informuje věznice neprodleně okresní soud a orgán sociálně-právní ochrany dětí, v jejichž obvodu se věznice nachází.

(7) Proti rozhodnutí ředitele věznice podle odstavce 6 může odsouzená žena podat do 3 dnů od jeho oznámení stížnost, která nemá odkladný účinek. O stížnosti rozhoduje bezodkladně generální ředitel Vězeňské služby nebo k tomu zmocněný zaměstnanec Vězeňské služby.“.

85. V § 69 odst. 1 písm. b) se za slovo „stupni22)“ vkládají slova „ , ledaže sám požádá o zařazení do práce a jeho pracovní schopnost takovéto zařazení připouští“.

86. V § 70 písm. b) se slovo „psychotropních“ nahrazuje slovem „návykových“.

87. V § 71 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

88. V části první hlavě IV se za díl 8 doplňuje díl 9, který včetně nadpisu zní:

„Díl 9
Výkon trestu velmi nebezpečných odsouzených

§ 72a

(1) Velmi nebezpečným odsouzeným je odsouzený,

a) který byl odsouzen k výjimečnému trestu,

b) proti kterému je vedeno trestní stíhání pro zvlášť závažný zločin spáchaný během výkonu vazby nebo výkonu trestu,

c) který se v posledních pěti letech pokusil uprchnout nebo uprchl z výkonu vazby nebo výkonu trestu,

d) u kterého lze důvodně předpokládat, že ohrozí bezpečnost jiných osob.

(2) Velmi nebezpečný odsouzený se zpravidla umisťuje do oddělení se zesíleným stavebně technickým zabezpečením. Rozhodnutí ředitele věznice o zařazení do oddělení se zesíleným stavebně technickým zabezpečením se vyhotovuje písemně a doručuje se odsouzenému. Proti rozhodnutí může odsouzený podat do 3 dnů od doručení stížnost, která nemá odkladný účinek. O stížnosti rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby.

(3) Velmi nebezpečný odsouzený podle odstavce 1 písm. a) až c) se do oddělení se zesíleným stavebně technickým zabezpečením umístí na dobu nejdéle 90 dnů. Nejsou-li v této době zjištěny důvody podle odstavce 1 písm. d), odsouzený se z tohoto oddělení vyřadí. Jsou-li v této době takové důvody zjištěny, odsouzený se v tomto oddělení ponechá, a to i opakovaně, nejdéle na dalších 180 dnů.

(4) Velmi nebezpečný odsouzený podle odstavce 1 písm. d) se do oddělení se zesíleným stavebně technickým zabezpečením umístí na dobu nejdéle 180 dnů. Nejsou-li v této době zjištěny důvody pro toto umístění, odsouzený se z tohoto oddělení vyřadí. Jsou-li v této době takové důvody zjištěny, odsouzený se v tomto oddělení ponechá, a to i opakovaně, nejdéle na dalších 180 dnů.

(5) Odsouzený zařazený do oddělení se zesíleným stavebně technickým zabezpečením může požádat ředitele věznice o vyřazení z tohoto oddělení, má-li za to, že důvody pro takové zařazení nenastaly nebo pominuly. Rozhodnutí o žádosti se vyhotovuje písemně a doručuje se odsouzenému. Proti rozhodnutí může odsouzený podat do 3 dnů od doručení stížnost, která nemá odkladný účinek. O stížnosti rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřený zaměstnanec Vězeňské služby. Byla-li žádost odsouzeného zamítnuta, může ji odsouzený podat znovu až po uplynutí tří měsíců od právní moci rozhodnutí.“.

89. V § 74 odst. 1 se slova „se zřizují“ nahrazují slovy „lze zřídit“, slovo „umísťují“ se nahrazuje slovem „zařazují“ a slova „samostatný způsob života“ se nahrazují slovy „soběstačný život v souladu se zákonem“.

90. V § 74 odstavec 2 zní:

„(2) Programy zacházení jsou po zařazení odsouzených do výstupního oddělení aktualizovány a zaměřeny na jejich přípravu na soběstačný život v souladu se zákonem.“.

91. V § 75 se slova „pro plynulý přechod odsouzených do samostatného způsobu života po propuštění z výkonu trestu“ nahrazují slovy „k tomu, aby odsouzení mohli po propuštění z výkonu trestu plynule přejít do soběstačného života v souladu se zákonem“.

ČÁST TŘETÍ
ÚČINNOST

Čl. III

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2014.

Němcová v. r.

Načítávám znění...
MENU
Hore