Zákon 194/1949 o nabývání a pozbývání československého státního občanství účinný od 01.10.1949
| Schválené: | 13.07.1949 |
| Účinnost od: | 01.10.1949 |
| Autor: | Národního shromáždění |
| Oblast: | UZAVŘENÍ MANŽELSTVÍ., Mezinárodní smlouvy o státním občanství., Dvojstranné mezinárodní smlouvy., Centrální (federální) ministerstva a ústřední orgány státní správy., Pozbytí státního občanství., Nabývání státního občanství., Působnost okresních, obvodních, obecních úřadů, národních výborů. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Národní shromáždění Republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Nabývání státního občanství
§ 1
Narozením
§ 2
Sňatkem
§ 3
Udělením
(1) Státní občanství lze udělit na žádost osobám, které bydlí na území Československé republiky nepřetržitě alespoň pět let a při nabytí státního občanství pozbudou, pokud nejsou bezdomovci, své dosavadní státní příslušnosti.
(2) zrušen
(3) Manželé mohou žádat o udělení státního občanství ve společné žádosti; žádost každého manžela se posuzuje samostatně. Děti mladší 15 let, které jejich otec nebo matka pojali do své žádosti, nabývají státního občanství spolu s otcem nebo s matkou.
§ 4
Státoobčanský slib
ČÁST DRUHÁ
Pozbývání státního občanství
§ 5
zrušen
§ 6
Propuštěním
(1) Státního občanství pozbývá ten, kdo je propuštěn ze státního svazku na vlastní žádost. Státní občanství zaniká dnem doručení listiny o propuštění.
(2) Manželé mohou žádat o propuštění ze státního občanství ve společné žádosti; žádost každého manžela se posuzuje samostatně. Děti mladší 15 let, které jejich otec nebo matka pojali do žádosti, pozbývají státního občanství spolu s otcem nebo s matkou.
§ 7
Odnětím
§ 8
Rodinní příslušníci
(1) Československá státní občanka nepozbývá uzavřením manželství s cizincem nebo s bezdomovcem státního občanství.
(2) Pozbytí státního občanství u jednoho z manželů nemá vliv na státní občanství druhého manžela nebo dětí, pokud zákon nestanoví jinak.
ČÁST TŘETÍ
Příslušnost
§ 9
zrušen
ČÁST ČTVRTÁ
Ustanovení závěrečná
§ 10
(1) Počátečním dnem účinnosti tohoto zákona pozbývají platnosti všeobecné předpisy a nabývání a pozbývání státního občanství. Zejména se zrušují:
(2) Tento zákon se nedotýká zákona ze dne 29. dubna 1930, č. 60 Sb., jímž se provádí úmluva ze dne 16. července 1928 mezi Československem a Spojenými státy severoamerickými o naturalizaci, zákona ze dne 12. dubna 1946, č. 74 Sb., o udělení státního občanství krajanům vracejícím se do vlasti, zákona ze dne 13. září 1946, č. 179 Sb., o udělení státního občanství krajanům z Maďarska, a zákona ze dne 28. dubna 1948, č. 107 Sb., kterým se prodlužuje lhůta k podání žádosti o udělení státního občanství krajanům vracejícím se do vlasti.
§ 11
zrušen
§ 12
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1949; provede jej ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými členy vlády.
1.
a) Rozhodnutí o odnětí státního občanství vydaná podle § 7 se zrušují s účinností od jejich vydání.
b) Osoby, jimž bylo státní občanství odňato, se ode dne 29. 3. 1990 považují za osoby propuštěné ze státního svazku.
2.
a) Chce-li ten, jehož se rozhodnutí uvedené v bodě 1 písm. a) týká, zůstat československým státním občanem, může to nejpozději do 31. prosince 1993 písemně sdělit přímo nebo prostřednictvím diplomatické mise nebo konzulárního úřadu Československé socialistické republiky v cizině příslušnému ústřednímu orgánu státní správy,1) podle toho, na území které republiky měl poslední trvalý pobyt. Pokud tak učiní, bude se mít za to, že nepřestal být československým státním občanem; z toho mu nesmí vzniknout žádná újma.
b) Účinky uvedené v bodě 2 písm. a) věta druhá nastávají dnem, kdy sdělení občana došlo příslušnému ústřednímu státní správy; o tom mu tento orgán vydá osvědčení.
3.
a) Osobám, které byly propuštěny ze státního svazku v době od 1. října 1949 do 31. prosince 1989, bude státní občanství uděleno, jestliže o to požádají nejpozději do 31. prosince 1993 přímo anebo prostřednictvím diplomatické mise nebo konzulárního úřadu Československé socialistické republiky v cizině příslušný ústřední orgán státní správy.
b) Státní občanství nelze podle bodu 3 písm. a) udělit, pokud by to bylo v rozporu s mezinárodními závazky, které Československá socialistická republika převzala.
1) Rozumí se obecný občanský zákoník vyhlášený 1. června 1811.
1) Zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů.