Zákon 186/2011 o poskytování součinnosti pro účely řízení před některými mezinárodními soudy a jinými mezinárodními kontrolními orgány a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů účinný od 23.07.2011

(1) Dotčené orgány poskytují ve věcech týkajících se jejich činnosti bezúplatně úplné, přesné a objektivní informace a další součinnost Ministerstvu spravedlnosti pro účely zastupování České republiky v řízení před Evropským soudem pro lidská práva (dále jen „Soud“) na základě Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a protokolů k ní (dále jen „Úmluva“)1)a Ministerstvu zahraničních věcí pro účely zastupování České republiky v řízení před Soudním dvorem Evropské unie na základě práva Evropské unie2).

(2) Dotčenými orgány, jejichž součinnost je podle odstavce 1 potřebná pro účely řízení před Soudem nebo Soudním dvorem Evropské unie, jsou

(3) Povinnost podle odstavce 1 mají rovněž osoby, jejichž jednání nebo opomenutí je předmětem řízení před Soudem nebo Soudním dvorem Evropské unie, ledaže

(4) Povinnost podle odstavce 1 mají rovněž fyzické osoby, které se dříve podílely na činnosti dotčeného orgánu podle odstavce 2 nebo na činnosti osoby podle odstavce 3, pokud od těchto orgánů nebo osob požadovanou součinnost nelze získat.

(5) Fyzická osoba, která poskytla požadovanou součinnost podle odstavce 4, má nárok na náhradu účelně vynaložených hotových výdajů s tím spojených. Nárok je třeba uplatnit do 1 měsíce od poskytnutí součinnosti u orgánu, který o ni požádal; jinak nárok zaniká.

(1) Poskytování informací a další součinnosti ve smyslu § 1 zahrnuje zejména

(2) Povinnost obecných soudů poskytovat informace a další součinnost podle odstavce 1 plní předsedové soudů. Při plnění této povinnosti nesmí dojít k porušení Ústavou zaručené nezávislosti soudců4).

(1) Dotčené orgány jsou povinny poskytovat informace a další součinnost podle § 2 Ministerstvu spravedlnosti nebo Ministerstvu zahraničních věcí na základě jejich žádosti a ve lhůtě jimi stanovené nebo jinému ministerstvu na jeho žádost a v jím stanovené lhůtě, pokud jiné ministerstvo plní povinnosti stanovené tímto zákonem.

(2) Ve vztahu k osobám, na které se podle ustanovení jiných právních předpisů vztahuje povinnost mlčenlivosti5), mají Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo zahraničních věcí pro účely tohoto zákona stejné postavení jako soud.

Příslušné dotčené orgány bez zbytečného odkladu provedou veškerá potřebná individuální a obecná opatření s cílem ukončit porušování Úmluvy nebo práva Evropské unie zjištěného v konečném rozsudku Soudu nebo Soudního dvora Evropské unie a zabránit dalšímu porušování Úmluvy nebo práva Evropské unie z obdobných důvodů, pro které Soud nebo Soudní dvůr Evropské unie konstatoval jeho porušení. Na žádost Ministerstva spravedlnosti nebo Ministerstva zahraničních věcí a ve lhůtě jimi stanovené dotčené orgány písemně sdělí, jaká konkrétní opatření za tímto účelem přijaly nebo navrhly, popřípadě hodlají přijmout nebo navrhnout, včetně předpokládaného časového harmonogramu jejich přijetí.

(1) Vydá-li Soud nebo Soudní dvůr Evropské unie předběžné opatření, jímž ukládá České republice něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet, vyrozumí Ministerstvo spravedlnosti nebo Ministerstvo zahraničních věcí příslušný dotčený orgán nebo osobu, jejíž součinnost je potřebná pro splnění povinnosti, o této povinnosti České republiky a o obecných a individuálních opatřeních, které tento orgán nebo osoba má učinit ke splnění této povinnosti.

(2) Příslušný dotčený orgán nebo osoba, jejíž součinnost je potřebná pro splnění povinnosti, jsou povinny provést bez zbytečného odkladu veškerá opatření podle odstavce 1 potřebná ke splnění povinnosti uložené předběžným opatřením Soudu nebo Soudního dvora Evropské unie.

(3) Jestliže příslušný dotčený orgán podle § 1 odst. 2 písm. b) a c) nebo osoba, jejíž součinnost je potřebná pro splnění povinnosti, neprovedou opatření podle odstavce 1 tak, aby byla povinnost České republiky splněna ve lhůtě stanovené v předběžném opatření Soudu, podá Česká republika soudu návrh na vydání rozhodnutí6)k zajištění splnění povinnosti.

(1) Povinnosti poskytnout informace a další součinnost podle § 1 až 5 platí obdobně i pro účely řízení před Výborem OSN pro lidská práva a pro účely zastupování České republiky v řízení s Evropskou komisí podle příslušných ustanovení Smlouvy o fungování Evropské unie, včetně řízení, která těmto řízením předcházejí.

(2) Splnění povinností podle tohoto zákona se mohou postupem stanoveným pro Ministerstvo spravedlnosti domáhat i další orgány, které zastupují Českou republiku v řízení o individuálních případech před jinými mezinárodními orgány kontrolujícími dodržování mezinárodních závazků v oblasti lidských práv, vyplývají-li tyto závazky pro Českou republiku z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu.

Zákon č. 318/2001 Sb., o poskytování informací a další součinnosti pro účely řízení před Evropským soudem pro lidská práva a před Výborem OSN pro lidská práva, se zrušuje.