Zákon 18/1997 o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů účinný od 01.07.1997

Schválené: 24.01.1997
Účinnost od: 01.07.1997
Autor: Parlamentu České republiky
Oblast: ZPŮSOBILOST PRO POVOLÁNÍ, ZAMĚSTNÁNÍ, POSTAVENÍ, FUNKCE, NÁHRADA ŠKODY V OBČANSKÉM PRÁVU., Státní kontrola., Působnost okresních, obvodních, obecních úřadů, národních výborů., Ochrana proti ionizujícímu záření., Bezpečnost jaderných zařízení., Jaderné materiály. Radioaktivní látky., Využívání jaderné energie., Pokuty. Blokové pokuty., Poplatky ostatní., Policie. Četnictvo. Sbor národní bezpečnosti (SNB)., Státní dozor. Státní dohled. Administrativní dozor.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUD5DZEUPPČL0

Zákon 18/1997 o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů účinný od 01.07.1997
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Zákon 18/1997 s účinností od 01.07.1997
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

18/1997 Sb.
ZÁKON
ze dne 24. ledna 1997
o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření
(atomový zákon)
a o změně a doplnění některých zákonů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST I
nadpis vypuštěn

HLAVA PRVNÍ
zrušena

§ 1
zrušen
§ 2
zrušen
§ 2a
zrušen
§ 3
zrušen
§ 3a
zrušen
§ 3b
zrušen
§ 3c
zrušen
§ 3d
zrušen
§ 3e
zrušen
§ 3f
zrušen
§ 3g
zrušen

HLAVA DRUHÁ
zrušena

§ 4
zrušen
§ 4a
zrušen
§ 4b
zrušen
§ 5
zrušen
§ 6
zrušen
§ 6a
zrušen
§ 7
zrušen
§ 8
zrušen

HLAVA TŘETÍ
zrušena

§ 9
zrušen
§ 10
zrušen
§ 11
zrušen
§ 12
zrušen
§ 13
zrušen
§ 14
zrušen
§ 15
zrušen
§ 16
zrušen
§ 17
zrušen
§ 18
zrušen
§ 19
zrušen
§ 20
zrušen
§ 21
zrušen
§ 22
zrušen
§ 23
zrušen

HLAVA ČTVRTÁ
zrušena

§ 24
zrušen
§ 25
zrušen
§ 26
zrušen
§ 27
zrušen
§ 28
zrušen
§ 29
zrušen
§ 30
zrušen
§ 31
zrušen

HLAVA PÁTÁ
OBČANSKOPRÁVNÍ ODPOVĚDNOST ZA JADERNÉ ŠKODY

§ 32

(1) Pro účely občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody se použijí ustanovení mezinárodní smlouvy,26)kterou je Česká republika vázána.

(2) Ustanovení občanského zákoníku se použijí jen tehdy, nestanoví-li mezinárodní smlouva26)nebo tento zákon jinak.

§ 33

(1) Držitel povolení k provozu jaderného zařízení29)Čl. I bod 1 písm. j) Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody. nebo k jakékoliv činnosti spojené s užíváním jaderného zařízení nebo držitel povolení k přepravě jaderných materiálů30)Čl. I bod 1 písm. h) Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody. je provozovatelem31)Čl. I bod 1 písm. c) Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody. odpovědným za jadernou škodu32)Čl. I bod 1 písm. k) Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody. podle mezinárodní smlouvy,26)kterou je Česká republika vázána.

(2) Pokud jedna osoba je držitelem povolení k více jaderným zařízením nacházejícím se na území, pro něž byl schválen společný vnitřní havarijní plán, jsou tato zařízení považována pro účely odpovědnosti za jaderné škody za jedno jaderné zařízení. Za jedno jaderné zařízení ve vztahu k odpovědnosti za jaderné škody však nelze považovat více jaderných zařízení, ke kterým mají povolení různé osoby, i když tato zařízení na sebe přímo navazují.

§ 34

(1) Při stanovení rozsahu a způsobu náhrady jaderné škody se použijí ustanovení občanského zákoníku. Pro stanovení výše škody se použijí předpisy platné v době vzniku jaderné události,33)která jadernou škodu způsobila.

(2) Jadernou škodou je také škoda vzniklá vynaložením nákladů na nezbytná opatření k odvrácení nebo snížení ozáření nebo k obnovení původního nebo obdobného stavu životního prostředí, pokud byla tato opatření vyvolána v důsledku jaderné události a povaha škody to umožňuje.

(3) Státní úřad pro jadernou bezpečnost (dále jen „Úřad“) stanoví vyhláškou limity koncentrace a množství jaderného materiálu, na které se ustanovení o jaderných škodách v souladu s mezinárodní smlouvou34)nevztahují.

§ 35

Odpovědnost držitele povolení za jadernou škodu způsobenou každou jednotlivou jadernou událostí je omezena v případě

a) jaderných zařízení pro energetické účely,35)skladů a úložišť vyhořelého jaderného paliva, určeného pro tato zařízení, nebo jaderných materiálů, vzniklých zpracováním tohoto paliva, na částku 8 mld. Kč,

b) ostatních jaderných zařízení a přeprav na částku 2 mld. Kč.

§ 36

(1) Držitel povolení podle § 33 je povinen sjednat pojištění vzniku povinnosti k náhradě jaderné škody s pojistitelem oprávněným podle zvláštního zákona,36)pokud není stanoveno jiné finanční zajištění pro případ odpovědnosti za jadernou škodu.

(2) Ministerstvo financí v dohodě s Úřadem a Ministerstvem průmyslu a obchodu stanoví formou rozhodnutí o výjimce z odstavce 1 v zájmu hospodárného vynakládání státních prostředků, u kterého držitele povolení se namísto pojištění vyžaduje jiné finanční zajištění pro případ vzniku povinnosti k náhradě jaderné škody.

(3) Limit pojistného plnění v případech podle § 35 písm. a) nesmí být nižší než 2 mld. Kč, v případech podle § 35 písm. b) nižší než 300 mil. Kč.

(4) Pojištění se uzavírá nebo jiné finanční zajištění se stanoví zvlášť pro každé jaderné zařízení nebo přepravu jaderných materiálů ve smyslu § 33 odst. 2.

(5) Bližší podmínky jiného finančního zajištění stanoví Ministerstvo financí.

§ 37

(1) Stát poskytuje záruku za uspokojení přiznaných nároků na náhradu jaderné škody, pokud nejsou uhrazeny z povinného pojištění nebo jiného stanoveného finančního zajištění, a to do částky

a) 8 mld. Kč po vyčerpání plnění pojistitele v rozsahu 2 mld. Kč v případech zařízení podle § 35 písm. a),

b) 2 mld. Kč po vyčerpání plnění pojistitele v rozsahu 300 mil. Kč v případech zařízení podle § 35 písm. b).

(2) Právo státu jako ručitele na postih za uspokojení přiznaných nároků na náhradu jaderné škody vůči držiteli povolení není dotčeno.

§ 38

(1) Právo na náhradu jaderné škody se promlčí, jestliže nárok na její náhradu nebyl uplatněn ve lhůtě tří let ode dne, kdy se poškozený o události, která vedla k jaderné škodě, a o tom, kdo za ni odpovídá, dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však ve lhůtě deseti let ode dne vzniku takové události; v případě pojištění začínají tyto lhůty běžet uplynutím jednoho roku ode dne vzniku pojistné události.

(2) Držitel povolení je v případě, kdy u něj dojde ke vzniku jaderné události, povinen písemně oznámit v oblasti ovlivněné touto událostí podle zjištění Úřadu na základě činnosti celostátní radiační monitorovací sítě, že má povinnost k náhradě jaderné škody způsobené touto událostí. Toto písemné oznámení musí být veřejně přístupné u držitele povolení a na příslušném krajském úřadu a na všech obecních úřadech v této oblasti.

HLAVA ŠESTÁ
zrušena

§ 39
zrušen
§ 40
zrušen
§ 41
zrušen
§ 42
zrušen

ČÁST II
zrušena

§ 43
zrušen

ČÁST III
zrušena

§ 44
zrušen

ČÁST IV
DOPLNĚNÍ ZÁKONA ČESKÉ NÁRODNÍ RADY Č. 586/1992 SB., O DANÍCH Z PŘÍJMŮ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ

§ 45

ČÁST V
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 46
zrušen
§ 46a
zrušen
§ 46b
zrušen
§ 46c
zrušen
§ 47
zrušen
§ 48
zrušen
§ 49
Závěrečná ustanovení

Zrušují se:

§ 50

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1997, s výjimkou hlavy čtvrté a páté a § 48, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení.

Zeman v. r.

Havel v. r.

Klaus v. r.

Příl.
zrušena

Vybraná ustanovení novel

Část druhá zákona č. 13/2002 Sb.

Čl.II

Prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení tohoto zákona pozbývají platnosti rozhodnutí orgánu hygienické služby, kterými se práce vykonávaná pracovníky kategorie A podle zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "atomový zákon"), stanovila jako práce riziková.

Čl.III

1. Osoby, které vykonávají radiační činnosti upravené v čl. I tohoto zákona na základě povolení vydaného do 30. června 2002, jsou povinny přizpůsobit nejdéle do 30. června 2003 dokumentaci pro povolovanou činnost požadavkům podle čl. I bodu 10 a bodu 11, pokud jde o § 4 odst. 12. Platnost povolení vydaných podle § 9 odst. 1 písm. d) atomového zákona, s výjimkou povolení provozu jaderného zařízení, které bylo vydáno na základě dokumentace požadované podle bodu D.a) přílohy atomového zákona, a podle § 9 odst. 1 písm. i) atomového zákona, která nabyla právní moci do 30. června 2002, končí uplynutím doby, na kterou byla vydána, nejpozději však 30. června 2007.

2. Držitelé povolení, kteří tvoří rezervu na vyřazování z provozu a jejichž náklady na vyřazování z provozu přesáhnou 1 mld. Kč, jsou povinni pro zajištění požadavků uvedených v § 18 odst. 1 písm. h) atomového zákona zřídit vázaný účet do 6 měsíců od nabytí účinnosti tohoto článku tohoto zákona a peněžní prostředky ve výši rezervy vytvořené podle dosavadní právní úpravy převést na vázaný účet do 5 let od nabytí účinnosti tohoto článku tohoto zákona. Držitelé povolení, kteří po nabytí účinnosti tohoto článku tohoto zákona nemají povinnost rezervu tvořit, rezervu vytvořenou podle dosavadní právní úpravy zruší, a to jednu polovinu ve zdaňovacím období roku nabytí účinnosti tohoto článku tohoto zákona a druhou polovinu ve zdaňovacím období roku následujícího, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

Čl.XII zákona č. 253/2005 Sb. - Přechodná ustanovení

1. Státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení týkající se technických zařízení v jaderné energetice zahájený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů, organizací státního odborného dozoru, dokončí Státní úřad pro jadernou bezpečnost.

2. Organizace vykonávající státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení v jaderné energetice předají dokumentaci vztahující se k oprávněním a osvědčením podle bodu 1 Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost do 1 měsíce od nabytí účinnosti tohoto zákona.

Čl. XX zákona č. 223/2009 Sb. - Přechodné ustanovení

Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

2b) § 11 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

26) Vídeňská úmluva o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody a Společný protokol týkající se aplikace Vídeňské úmluvy a Pařížské úmluvy, vyhlášené pod č. 133/1994 Sb.

27) Zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

28) § 5 odst. 2 zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 254/1994 Sb.

29) Čl. I bod 1 písm. j) Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody.

30) Čl. I bod 1 písm. h) Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody.

31) Čl. I bod 1 písm. c) Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody.

32) Čl. I bod 1 písm. k) Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody.

33) Čl. I bod 1 písm. l) Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody.

34) Čl. I bod 2 Vídeňské úmluvy o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody.

35) Zákon č. 222/1994 Sb.

36) Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.

38a) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

38b) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.

38c) Zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

42) Čl. 81 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

Načítávám znění...
MENU
Hore