Zákon 134/1982, kterým se mění a doplňuje zákon o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád) účinný od 01.04.1983

Schválené: 10.11.1982
Účinnost od: 01.04.1983
Autor: Federálního shromáždění
Oblast: ŘÍZENÍ PŘED NOTÁŘEM., NOTÁŘI., Umořování listin., Řízení ve věcech dědění a darování., Řízení o registraci smluv., Řízení o úschovách., Organizace notářství.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL0

Zákon 134/1982, kterým se mění a doplňuje zákon o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád) účinný od 01.04.1983
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Zákon 134/1982 s účinností od 01.04.1983
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

134/1982 Sb.
ZÁKON
ze dne 10. listopadu 1982,
kterým se mění a doplňuje zákon o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád)

Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:

Čl.I

Zákon č. 95/1963 Sb., o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád), ve znění zákonů č. 158/1969 Sb. a č. 29/1978 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V § 5 odst. 2 se za slova "ministerstvo spravedlnosti" vkládají slova "České socialistické republiky a ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky (dále jen "ministerstvo spravedlnosti")".

2. § 5 se doplňuje odstavcem 4, který zní:

"(4) Počet státních notářů u jednotlivých státních notářství stanoví ministr spravedlnosti České socialistické republiky a ministr spravedlnosti Slovenské socialistické republiky (dále jen "ministr spravedlnosti").".

3. V § 8

4. § 12 odst. 3 zní:

"(3) Nemůže-li státní notářství jednat proto, že jeho pracovníci jsou vyloučeni, přikáže se věc jinému než dosud příslušnému státnímu notářství. O tom rozhodne krajský soud, v jehož obvodu jsou obě státní notářství; jinak rozhodne Nejvyšší soud České socialistické republiky nebo Nejvyšší soud Slovenské socialistické republiky. Je-li jedno z těchto státních notářství na území České socialistické republiky a druhé na území Slovenské socialistické republiky, rozhodne o přikázání Nejvyšší soud Československé socialistické republiky.".

5. V § 14 odst. 3 druhá věta zní:

6. Za § 33 se vkládá § 33a, který zní:

§ " 33a

(1) Účastníci jsou povinni přispět státnímu notářství pravdivými a úplnými údaji ke spolehlivému zjištění skutečného stavu věci.

(2) Peněžní organizace podávají státnímu notářství v dědickém řízení na jeho dotaz zprávy o vkladech, je-li jim známo, že vklad náleží zůstaviteli, nebo jsou-li v dotazu uvedeny údaje potřebné ke zjištění totožnosti vkladu.".

7. § 34 zní:

§ " 34

(1) Měl-li zůstavitel s pozůstalým manželem majetek v bezpodílovém spoluvlastnictví, státní notářství rozhodne o obecné ceně tohoto majetku v době smrti zůstavitele a podle zásad uvedených v § 150 občanského zákoníku určí, co z tohoto majetku patří do dědictví a co patří pozůstalému manželovi. Závisí-li rozhodnutí na skutečnosti, která zůstala mezi pozůstalým manželem a některým z dědiců sporná, postupuje státní notářství podle § 18.

(2) Zjistí-li státní notářství dříve, než je dědické řízení pravomocně skončeno, další majetek v bezpodílovém spoluvlastnictví, rozhodne o něm dodatečně podle odstavce 1; přitom vychází z původního rozhodnutí.".

8. § 35 zní:

§ " 35

Státní notářství zjistí zůstavitelův majetek a jeho dluhy a provede soupis aktiv a pasív. Pokud mezi účastníky zůstala sporná aktiva nebo pasíva, postupuje podle § 18.".

9. V § 37 se slova "podle § 34" nahrazují slovy "podle § 35".

10. V § 38 odst. 1 ve větě druhé část věty za středníkem zní: "neschválí-li dohodu, pokračuje v řízení po právní moci tohoto rozhodnutí.".

11. V § 38 odst. 2 se slova "po zastavení řízení" nahrazují slovy "po pravomocném skončení řízení".

12. V § 39 odst. 2 se vypouští druhá věta.

13. Dosavadní § 40 se označuje jako § 39 odst. 4.

14. § 40 zní:

§ " 40

(1) Státní notářství v rozhodnutí o dědictví provede určení podle § 37 a

a) potvrdí nabytí dědictví jedinému dědici, nebo

b) potvrdí, že dědictví, které nenabyl žádný dědic, připadlo státu, nebo

c) schválí dohodu o vypořádání dědictví nebo dohodu o přenechání předluženého dědictví k úhradě dluhů, nebo

d) provede vypořádání mezi dědici, nedojde-li mezi nimi k dohodě.

(2) Ustanovení § 17 odst. 1 zůstává nedotčeno.

(3) Pokud státní notářství dohodu o vypořádání dědictví neschválí, provede vypořádání mezi dědici po právní moci rozhodnutí, jímž dohoda nebyla schválena.".

15. V § 42 odst. 1 se slova "podle § 38 a 39" nahrazují slovy "podle § 38 až 40".

16. V § 42 odst. 2 v první větě se vypouštějí slova "opatrovnictví a".

17. V § 42 odst. 2 se na konci připojuje tato věta:

18. V § 46 se slova "podle § 38 a 39" nahrazují slovy "podle § 38 až 40".

19. V § 51 odst. 2 se za závorkami vkládá čárka a tato slova: "listiny, s nimiž je spojeno právo uhrazovat určité československé organizaci v tuzemsku cenu zboží".

20. Hlava třetí včetně nadpisu zní:

§ 61

K registraci je příslušné státní notářství, v jehož obvodu je nemovitost, které se smlouva týká. Jsou-li nemovitosti v obvodu několika státních notářství, je k řízení o registraci příslušné státní notářství, které nejdříve zahájí řízení.

§ 62

(1) Řízení o registraci, jehož účastníky jsou účastníci smlouvy, popřípadě jejich právní nástupci, zahájí státní notářství na návrh kteréhokoliv z nich.

(2) Z návrhu musí být zřejmé, kdo návrh podává, čeho se domáhá, a musí k němu být připojen prvopis smlouvy.

§ 63

(1) Státní notářství přezkoumá platnost smlouvy, jejíž registrace byla navržena, zejména zda svým obsahem nebo účelem neodporuje zákonu nebo jej neobchází anebo se nepříčí zájmům společnosti.

(2) Účastníci jsou povinni státnímu notářství prokázat zejména oprávnění nakládat s nemovitostí, které se smlouva týká, a předložit potřebná rozhodnutí příslušných orgánů, popřípadě souhlas ke smlouvě. Nelze-li některé skutečnosti, zejména oprávnění účastníka nakládat s nemovitostí, prokázat jinak, je třeba předložit o nich písemné prohlášení účastníka.

(3) Státní notářství v řízení o registraci smlouvy o převodu nemovitosti a v řízení o registraci smlouvy o zřízení nebo zrušení věcného břemene uváží stanovisko místního národního výboru obce, kde je nemovitost; toto stanovisko není třeba, je-li tento národní výbor sám účastníkem smlouvy.

§ 64

(1) Neodporuje-li smlouva svým obsahem nebo účelem zákonu, neobchází-li jej anebo se nepříčí zájmům společnosti, státní notářství rozhodne, že se smlouva registruje; v opačném případě rozhodne, že se návrh na registraci zamítá.

(2) Rozhodnutí, kterým se smlouva registruje nebo se zamítá návrh na registraci, se doručí všem účastníkům smlouvy, popřípadě jejich právním nástupcům. Pouhým záznamem ve spise lze vydat rozhodnutí, kterým se smlouva registruje, jestliže registraci navrhli všichni účastníci smlouvy.

(3) Účinky registrace nastávají dnem vydání rozhodnutí, kterým byla smlouva registrována.

§ 65

(1) Rozhodnutí o registraci vyznačí státní notářství na prvopise smlouvy s uvedením dne, kterým nastávají právní účinky registrace.

(2) Prvopis smlouvy s vyznačením její registrace doručí státní notářství účastníku, kterému ze smlouvy vznikají práva k nemovitosti (nabyvateli při převodu nemovitosti, věřiteli při omezení převodu nemovitosti, osobnímu uživateli při dohodě o zřízení práva osobního užívání pozemku a oprávněnému ze vznikajícího věcného břemene, popřípadě vlastníku nemovitosti při zániku věcného břemene); je-li těchto účastníků více, doručí se prvopis smlouvy jednomu z nich. Zároveň zašle státní notářství ověřený opis smlouvy s vyznačením její registrace příslušnému územnímu orgánu geodézie a kartografie (dále jen "orgán geodézie").

(3) Státní notářství vede sbírku ověřených opisů registrovaných smluv.

(4) Po právní moci rozhodnutí o zamítnutí návrhu na registraci vrátí státní notářství navrhovateli prvopis smlouvy.".

21. § 66 zní:

§ " 66

(1) Státní notářství přijímá do úschovy peníze a jiné movité věci, které se hodí k úschově, jestliže podle prohlášení složitele jsou do úschovy skládány za účelem splnění dluhu nebo jeho zajištění.

(2) K řízení je příslušné kterékoliv státní notářství.".

22. § 68 zní:

§ " 68

(1) Účastníkem řízení je ten, kdo peníze nebo věci do úschovy skládá (složitel) a po přijetí úschovy také ten, pro koho jsou peníze nebo věci určeny (oprávněný). Po právní moci rozhodnutí o přijetí úschovy je účastníkem řízení i ten, kdo uplatňuje právo na předmět úschovy.

(2) Státní notářství návrh na přijetí peněz nebo věcí do úschovy zamítne, jestliže by přijetí úschovy odporovalo zákonu nebo jej obcházelo nebo se příčilo zájmům společnosti.".

23. § 69 se vypouští.

24. Dosavadní § 70 se označuje jako § 69 a zní:

§ " 69

(1) Vyžádá-li si úschova náklady, uloží státní notářství složiteli, aby dal přiměřenou zálohu na náklady. Nebude-li záloha ve stanovené lhůtě zaplacena, státní notářství zamítne návrh na přijetí úschovy; takto rozhodne i v případě, nenalezne-li se vhodný způsob úschovy nebo nehodí-li se věci k úschově.

(2) Nesloží-li složitel ve stanovené lhůtě zálohu na náklady pro další období, státní notářství mu uschovanou věc vrátí. Není-li to možné nebo zdráhá-li se složitel věc přijmout, zpeněží ji státní notářství způsobem stanoveným pro soudní výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí a výtěžek uloží do úschovy; na tento postup musí být složitel upozorněn.".

25. Dosavadní § 71 se označuje jako § 70.

26. § 71 zní:

§ " 71

(1) Předmět úschovy složené za účelem splnění dluhu vydá státní notářství oprávněnému na jeho žádost. Jestliže ke složení došlo proto, že někdo jiný než oprávněný uplatňuje právo na vydání předmětu úschovy nebo že někdo jiný, jehož souhlasu je třeba, nesouhlasí s vydáním předmětu úschovy oprávněnému, je k vydání předmětu úschovy zapotřebí souhlasu všech účastníků a osoby, pro jejíž nesouhlas s plněním došlo ke složení do úschovy. Souhlasu složitele je třeba jen tehdy, bylo-li plnění složeno pro neznámého věřitele.

(2) Složiteli vydá státní notářství předmět úschovy na jeho žádost,

a) jestliže oprávněný projeví s tímto postupem souhlas, nebo

b) prohlásí-li oprávněný státnímu notářství, že předmět úschovy nepřijímá, nebo

c) nevyjádří-li se oprávněný ve lhůtě stanovené státním notářstvím, ačkoliv byl na důsledky nevyjádření upozorněn.

(3) Složiteli vydá státní notářství předmět úschovy také tehdy, požádá-li o jeho vydání ve lhůtě podle § 74 a pokud v této lhůtě se o vydání předmětu úschovy nepřihlásí oprávněný nebo jiná osoba, která prokáže právo na vydání předmětu úschovy.

(4) Jiné osobě, než která je uvedena v odstavci 1, žádající o vydání předmětu úschovy, jej vydá státní notářství jen se souhlasem složitele a oprávněného.".

27. § 72 zní:

§ " 72

Předmět úschovy složené za účelem zajištění práv a povinností vydá státní notářství složiteli jen se souhlasem oprávněného, popřípadě oprávněnému jen se souhlasem složitele.".

28. V § 73 se vypouštějí odstavce 1 a 2 a označení odstavce 3.

29. § 74 zní:

§ " 74

(1) Státní notářství, u něhož jsou úschovy podle § 66, rozhodne po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 2, že předmět úschovy připadne státu, jestliže se o něj nikdo nepřihlásí do jednoho roku ode dne vyhlášení, a že tím zaniknou práva účastníků i jiných osob k předmětu úschovy. Toto rozhodnutí uveřejní státní notářství vyhláškou a doručí je účastníkům řízení.

(2) Podle odstavce 1 lze postupovat tehdy, uplynula-li lhůta tří roků od právní moci rozhodnutí o přijetí úschovy, popřípadě ode dne, kdy měl být předmět úschovy vydán.

(3) Dojde-li v roční lhůtě žádost o vydání předmětu úschovy, postupuje státní notářství podle § 71 a 72.

(4) Uplynutím roční lhůty uvedené v odstavci 1, nebyla-li v této lhůtě žádost o vydání předmětu úschovy podána, nabude předmět úschovy stát. Uplynutím této lhůty nabude stát předmět úschovy i tehdy, nebylo-li podané žádosti pravomocným rozhodnutím vyhověno.".

30. § 76 a § 77 se vypouští.

31. V § 78 se poslední věta vypouští.

32. Za § 90 se vkládá § 90a, který zní:

§ " 90a

(1) Státní notářství na žádost složitele přijímá do úschovy

a) listiny, zejména závěti, s výjimkou listin, jejichž obsah nemůže posoudit,

b) peníze, jestliže mu byly odevzdány, aby je vydalo určitému příjemci.

(2) O přijetí úschovy vydává státní notářství složiteli potvrzení.

(3) Předmět úschovy podle odstavce 1 písm. b) vrátí státní notářství složiteli, nepodaří-li se jeho příkaz splnit.

(4) Nepodaří-li se státnímu notářství vydat předmět úschovy oprávněnému, ani osobě, která prokáže právo na vydání předmětu úschovy, ani složiteli, postupuje podle § 74 a 75. Lhůta podle § 74 odst. 2 se počítá ode dne složení úschovy, popřípadě ode dne, kdy měl být předmět úschovy vydán.

(5) Je-li u státního notářství uložena závěť, může ji státní notářství vydat pořizovateli na jeho žádost nebo jeho zástupci, který se vykáže plnou mocí pořizovatele, výslovně ho k tomu zmocňujícího.".

33. Za § 103 se vkládá § 103a, který včetně nadpisu zní:

§ " 103a
Úschova pro jiné orgány

(1) Státní notářství přijímá do úschovy peníze a jiné movité věci v souvislosti s trestním nebo jiným soudním řízením. Peníze a jiné hodnoty náležející osobám, u kterých soud dohlíží na správu jejich majetku, a zálohy a jiné platby, které bezprostředně souvisí se soudním řízením, se však skládají u soudu.

(2) O přijetí úschovy vydá státní notářství potvrzení.".

34. § 104 odst. 1 zní:

"(1) Ministerstvo spravedlnosti stanoví obecně závazným právním předpisem bližší úpravu činnosti a organizace státních notářství, zejména k usnadnění styku s organizacemi a s občany a ke zjednodušení a zhospodárnění práce, dále bližší úpravu postupu na jednotlivých úsecích činnosti státního notářství včetně přiznávání náhrad svědkům, znalcům a tlumočníkům, osvědčování a ověřování, sepisování notářských zápisů, návrhů a jiných písemností, stanoví způsob tvorby a úschovy spisů a manipulace s nimi a postup souvisící s vyměřováním notářských poplatků.".

Čl.II

1. Tento zákon platí i na řízení zahájená přede dnem nabytí jeho účinnosti. Právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

2. Pro řízení o dědictví po těch, kteří zemřeli před účinností tohoto zákona, užije se dosavadních předpisů.

3. Pokud přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona byly peníze nebo věci přijaty do úschovy a dosavadní předpisy pro tento druh úschovy vylučovaly použití ustanovení o starých úschovách (§ 74), začíná běh lhůty podle § 74 odst. 2 dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; má-li být však předmět úschovy vydán později, začíná běh lhůty teprve dnem, kterým má být předmět úschovy vydán.

Čl.III

Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění notářského řádu, jak vyplývá z pozdějších předpisů.

Čl.IV

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1983.

Husák v. r.

Indra v. r.

Štrougal v. r.

Načítávám znění...
MENU
Hore