Zákon 113/1997, kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů účinný od 01.07.1997
| Schválené: | 24.04.1997 |
| Účinnost od: | 01.07.1997 |
| Autor: | Parlamentu České republiky |
| Oblast: | Ochrana mateřství. Přerušení těhotenství. Interrupce., Clo a jeho ukládání., Státní celní správa., Orgány státní celní správy a jejich pravomoc., Celní řízení., Pojistné na sociální zabezpečení. Příspěvek na st. politiku zaměstnanosti., Zabezpečení v nemoci. Pracovní neschopnost. Nemocenské dávky., Zabezpečení při výkonu služby v ozbrojených silách. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl.I
Zákon České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. § 2 písm. f) zní:
"f) zahraničním zbožím jiné zboží než české. České zboží se vývozem do zahraničí stává zahraničním zbožím, pokud není propuštěno do režimu tranzitu,".
2. V § 3 odst. 1 se za slovy "celních sazeb" nahrazuje písmeno "a" čárkou a na konci věty se připojují tato slova: "a dalších oblastech stanovených tímto nebo zvláštním zákonem".
3. § 3 odst. 2 písm. a) zní:
"a) spotřebních daní a daně z přidané hodnoty v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem,".
4. § 4 až 6 včetně poznámek č. 1), 2), 3), 3a) a 3b) znějí:
§ " 4
(1) Celní správa České republiky je soustavou celních orgánů, kterou tvoří Ministerstvo financí - Generální ředitelství cel, celní ředitelství a celní úřady (dále jen "celní správa").
(2) Úkoly ministerstva v oblasti celnictví, celní politiky, celních sazeb a celní statistiky, zejména působnosti uvedené v § 5, 6 a 12, plní Generální ředitelství cel, které je jeho součástí. V čele Generálního ředitelství cel je generální ředitel Generálního ředitelství cel (dále jen "generální ředitel"), kterého jmenuje a odvolává ministr financí (dále jen "ministr"). Generálního ředitele zastupuje jeho náměstek, kterého jmenuje a odvolává ministr.
(3) Celní správa při plnění svých úkolů spolupracuje s mezinárodními organizacemi a celními správami jiných států.
Ministerstvo
§ 5
(1) Ministerstvo
a) řídí celní ředitelství, a jedná-li se o případy celostátního významu nebo s mezinárodním dopadem, řídí celní úřady přímo,
b) přezkoumává rozhodnutí celních ředitelství vydaná v řízení podle zvláštních předpisů,1)
c) vede evidence a statistiky potřebné pro plnění svých úkolů,
d) zabezpečuje sběr a zpracování statistických informací o zboží, kterému bylo přiděleno celně schválené určení,
e) vede centrální evidenci o kontrolovaném zboží,2)
f) rozhoduje na základě žádosti o sazebním zařazení zboží,
g) z důvodů hodných zřetele, zejména jde-li o případy nezákonného dovozu nebo vývozu celostátního významu nebo s mezinárodním dopadem, může provádět úkony, které podle tohoto nebo zvláštního zákona jinak patří do pravomoci celních ředitelství a celních úřadů,
h) nestanoví-li zvláštní zákon jinak, může pro účely výuky, výcviku, zkoušek a expertizní činnosti bez povolení držet, skladovat a používat nebezpečné látky a věci; takovými látkami a věcmi se rozumějí zejména výbušniny, výbušné předměty, omamné a psychotropní látky, jedy, zacházení s nimiž upravují zvláštní předpisy,3)padělky peněz, známek a cenných papírů,
i) rozhoduje o udělení povolení na globální a paušální zajištění celního dluhu.
(2) Ministerstvo zajišťuje věcné a osobní potřeby celních ředitelství a celních úřadů.
(3) Informace z evidencí a statistik, které vede ministerstvo, poskytuje ministerstvo ostatním celním orgánům; dalším státním orgánům mohou být tyto informace poskytnuty pouze tehdy, je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů.3a)
§ 6
Ministerstvo plní úkoly vyplývající z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána (dále jen "mezinárodní smlouva"), a to:
a) doručuje písemnosti a oznamuje rozhodnutí celních orgánů jiných států,
b) činí kroky nutné k vybrání cla dlužného celní správě jiného státu; to se týká i daní, poplatků a jejich příslušenství vyměřených celními orgány tohoto státu,
c) po dohodě s celními orgány jiných států přijímá nezbytná opatření umožňující, aby se s vědomím a pod kontrolou celních orgánů dostaly nezákonné nebo podezřelé dodávky s omamnými a psychotropními látkami nebo látkami je nahrazujícími (dále jen "sledovaná dodávka") v neporušené formě nebo částečně nebo úplně zaměněné nebo přemístěné3b)Cílem těchto opatření je zjistit totožnost osob, které jsou zapojeny do nezákonného obchodu s těmito látkami.
1. ze zahraničí přes území České republiky do zahraničí,
2. ze zahraničí do tuzemska nebo
3. z tuzemska do zahraničí.
1) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
2) § 23 zákona č. 21/1997 Sb., o kontrole vývozu a dovozu zboží a technologií podléhajících kontrolním režimům.
3) Např. nařízení vlády ČSR č. 192/1988 Sb., o jedech a některých jiných látkách škodlivých zdraví, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška ministra zahraničních věcí č. 47/1965 Sb., o Jednotné Úmluvě o omamných látkách, ve znění sdělení Federálního ministerstva zahraničních věcí č. 458/1991 Sb., o Protokolu o změnách Jednotné úmluvy o omamných látkách, Úmluva Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami (vyhlášeno pod č. 462/1991 Sb.).
3a) Zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech. § 24 a 36 zákona ČNR č. 337/1992 Sb.
3b) Článek 11 Úmluvy Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami.".
5. § 7 včetně nadpisu zní:
"Celní ředitelství
§ 7
(1) Zřizují se celní ředitelství.
(2) Sídla a územní působnost celních ředitelství jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu.".
6. § 8 zní:
§ " 8
Celní ředitelství
a) řídí celní úřady, s výjimkou případů, kdy je přímo řídí ministerstvo,
b) rozhoduje o udělení povolení na globální a paušální zajištění celního dluhu,
c) rozhoduje na základě žádosti o původu zboží,
d) přezkoumává rozhodnutí celních úřadů vydaná podle zvláštních předpisů,1)
e) provádí řízení o jiných správních deliktech, pokud tak stanoví zvláštní předpis.".
7. § 9 zní:
§ " 9
Celní ředitelství řídí a za jeho činnost odpovídá ředitel celního ředitelství, kterého jmenuje a odvolává generální ředitel.".
8. § 10 včetně nadpisu zní:
"Celní úřady
§ 10
(1) Zřizují se celní úřady. Sídla a územní působnost celních úřadů jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu. Územní působnost celního úřadu zůstává v případě sloučení nebo rozdělení obcí v jeho územním obvodu zachována i vůči právním nástupcům těchto obcí. Z důvodů hodných zřetele může celní úřad vykonávat své kompetence uvedené v § 11 odst. 2 a 3 i mimo svůj územní obvod stanovený v příloze k tomuto zákonu.
(2) Pokud ministerstvo zřídí pobočky celního úřadu k výkonu jeho působností, oznámí jejich sídla a okruh činností, jejichž výkonem byly pověřeny, případně územní obvod, v němž tyto činnosti vykonávají, uveřejněním plného znění přijatého opatření ve Sbírce zákonů.
(3) K výkonu působností celních úřadů uvedených v § 11 odst. 2 a 3 může ministr vytvářet v rámci celních úřadů inspektoráty celní a finanční stráže (služba dohledu a služba pátrání).
(4) Celní úřady umístěné na celních cestách jsou pohraničními celními úřady. Ostatní celní úřady jsou vnitrozemskými celními úřady.
(5) Celní úřad řídí a za jeho činnost odpovídá řediteli příslušného celního ředitelství ředitel celního úřadu. Ředitele celního úřadu jmenuje a odvolává na návrh příslušného ředitele celního ředitelství generální ředitel.".
9. § 11 včetně poznámek č. 3c), 3d), 3e) a 3f) zní:
§ " 11
(1) Celní úřad
a) rozhoduje o přidělení celně schváleného určení,
b) vyměřuje a vybírá clo, daně a poplatky spravované celními orgány,
c) rozhoduje o povolení použít režim s ekonomickými účinky; jsou-li zušlechťovací operace prováděny v územních obvodech více celních úřadů, rozhoduje celní úřad, v jehož územním obvodu má být provedena první zušlechťovací operace,
d) rozhoduje o určení celní hodnoty,
e) rozhoduje o prominutí a vrácení cla, daní a poplatků spravovaných celními orgány, není-li stanoveno jinak,
f) povoluje odklad platby, posečkání a splátky cla, daní a poplatků spravovaných celními orgány,
g) rozhoduje o zřízení celního zástavního práva,
h) vypočítává a předepisuje penále z prodlení a vymáhá nedoplatky cla, daní a poplatků spravovaných celními orgány,
i) vydává osvědčení o původu zboží a ověřuje původ zboží i po vydání osvědčení,
j) provádí sběr statistických informací o zboží, kterému bylo přiděleno celně schválené určení,
k) rozhoduje o udělení povolení na individuální zajištění celního dluhu,
l) kontroluje doklady potřebné k vývozu, dovozu nebo tranzitu zboží podle zvláštních předpisů,3c)zejména úřední povolení k dovozu a vývozu zboží nebo licence k dovozu a vývozu vojenského materiálu, nebo zda jsou dodržovány povinnosti stanovené zvláštními předpisy,3c)a v případě zjištění nedostatků činí příslušná opatření,
m) provádí řízení o celních přestupcích a celních deliktech, a stanoví-li tak zvláštní zákon, o jiných správních deliktech,3d)
n) rozhoduje o zajištění zboží důležitého pro řízení o celních přestupcích a celních deliktech,
o) vydává osvědčení o způsobilosti dopravních prostředků, s výjimkou drážních vozidel, pro přepravu zboží pod celní závěrou a ověřuje jejich způsobilost i po vydání osvědčení,
p) vede evidenci o kontrolovaném zboží,2)
q) vede evidence a statistiky potřebné pro plnění svých úkolů,
r) při vstupu silničních dopravních prostředků do tuzemska kontroluje, zda jsou tyto silniční dopravní prostředky označeny mezinárodní rozeznávací značkou,
s) kontroluje dodržování stanovených nápravových tlaků nákladních vozidel vstupujících do tuzemska nebo vystupujících z tuzemska.
(2) Kromě působností uvedených v odstavci 1 celní úřad
a) ve spolupráci s Policií České republiky zabezpečuje dodržování veřejného pořádku v místnostech nebo prostorech užívaných celními orgány nebo územními finančními orgány,
b) provádí doprovod zboží přepravovaného v silniční dopravě od celního úřadu odeslání k celnímu úřadu určení,3e)
c) v případě podezření pátrá po zboží uniklém celnímu dohledu,
d) provádí kontrolu po propuštění zboží podle § 127,
e) odhaluje trestné činy stanovené zvláštním zákonem3f)a zjišťuje osoby podezřelé z jejich spáchá-ní,
f) ve spolupráci s Policií České republiky předvádí celním orgánům nebo územním finančním orgánům na jejich požádání osoby k řízení podle zvláštních předpisů1)s výjimkou vojáků v činné službě a příslušníků ozbrojených sborů,
g) na požádání celních orgánů nebo územních finančních orgánů zajišťuje ve spolupráci s Policií České republiky ochranu majetku a osob nezbytnou při výkonu působnosti těchto orgánů,
h) usměrňuje pohyb osob a silničních dopravních prostředků v celním prostoru celního úřadu,
i) plní další úkoly stanovené zvláštními předpisy.
(3) Celní úřad plní i úkoly vyplývající z mezinárodních smluv, a to:
a) způsobem uvedeným v § 37a až 37f provádí dohled nad osobami, o kterých existují závažné důvody domnívat se, že porušují nebo porušily celní předpisy druhé smluvní strany,
b) provádí dohled nad pohybem zboží, o kterém je známo, že by mohlo způsobit podstatné porušení celních předpisů druhé smluvní strany,
c) provádí dohled nad dopravními prostředky a kontejnery, o kterých existuje závažná domněnka, že byly, jsou nebo mohou být použity v rozporu s celními předpisy druhé smluvní strany,
d) činí nezbytná opatření u sledovaných dodávek omamných a psychotropních látek směřující k zajištění dodávky, k povolení v pokračování dodávky v neporušené formě nebo k její částečné nebo úplné záměně nebo přemístění.3b)
(4) Informace z evidencí a statistik, které vedou celní úřady, poskytují celní úřady ostatním celním orgánům; dalším státním orgánům mohou být tyto informace poskytnuty pouze tehdy, je-li to nezbytné pro plnění jejich úkolů.3a)
3c) Např. § 8 zákona č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, § 2 a 7 zákona č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, § 38 zákona č.111/1994 Sb., o silniční dopravě, § 7 zákona č. 136/1994 Sb., o barvení a značkování některých uhlovodíkových paliv a maziv a o opatřeních s tím souvisejících, o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a o změně zákona České národní rady č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.
3d) Např. § 40e zákona ČNR č. 587/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 8 zákona č. 303/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 9, 10 a 11 zákona č. 136/1994 Sb., § 19 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole.
3e) Článek 23 Celní úmluvy o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetu TIR (Úmluva TIR), (vyhlášená pod č. 144/1982 Sb.).
3f) § 12 odst. 2 trestního řádu.".
10. § 12 včetně poznámky č. 3g) zní:
§ " 12
(1) Úkoly celních orgánů plní příslušníci celní správy (dále jen "celníci") a občanští zaměstnanci. Celníci jsou ve služebním poměru a občanští zaměstnanci v pracovním poměru k ministerstvu.
(2) Celníci zajišťující úkoly uvedené v § 11 odst. 2 a 3 jsou zařazeni do ozbrojené složky celní správy.
(3) Na služební poměr celníků se užije zákon o služebním poměru příslušníků Policie České republiky3g)s odchylkami uvedenými v odstavci 1, § 13, § 15 až 19c s tím, že
a) kde se v zákoně o služebním poměru příslušníků Policie České republiky mluví o Policii České republiky, rozumí se tím celní orgány,
b) působnost, která podle zákona o služebním poměru příslušníků Policie České republiky přísluší ministru vnitra České republiky, přísluší ministru,
c) působnost podle § 2 odst. 2 zákona o služebním poměru příslušníků Policie České republiky vykonává ministr a v rozsahu jím stanoveném další služební funkcionáři,
d) působnost, která podle zákona o služebním poměru příslušníků Policie České republiky přísluší Ministerstvu vnitra České republiky, přísluší ministerstvu.
3g) Zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.".
11. V § 13 odst. 1 a 2 se slovo "pracovního" nahrazuje slovem "služebního".
12. § 14 odst. 2 zní:
"(2) Funkcemi podle odstavce 1 se rozumějí funkce
a) generálního ředitele, náměstka generálního ředitele, ředitele odboru, náměstka ředitele odboru a vedoucího oddělení na ministerstvu - Generálním ředitelství cel,
b) ředitele, náměstka ředitele a vedoucího oddělení na celním ředitelství,
c) ředitele a náměstka ředitele na celním úřadu,
d) vedoucího a zástupce vedoucího na pobočce celního úřadu,
e) vedoucího a zástupce vedoucího inspektorátu celní a finanční stráže celního úřadu.".
13. V § 15 odst. 1 se na konci třetí věty nahrazuje tečka čárkou a připojují se tato slova: "a to i s nasazením vlastního života.".
14. V § 15 odst. 3 se slovo "pracovní" nahrazuje slovem "služební".
15. § 17 až 19 včetně nadpisu a poznámky č. 5) znějí:
"Jmenování a povyšování do hodností
§ 17
(1) Při přijetí do služebního poměru je celník jmenován do hodnosti
a) celního čekatele,
b) celního strážmistra, má-li úplné střední nebo úplné střední odborné nebo vyšší odborné vzdělání (dále jen "úplné střední vzdělání"), nebo
c) celního asistenta, má-li vysokoškolské vzdělání nebo alespoň ucelenou část vysokoškolského vzdělání5)(dále jen "vysokoškolské vzdělání").
(2) Po uplynutí zkušební doby je celník povýšen do hodnosti
a) celního strážmistra,
b) celního nadstrážmistra, má-li úplné střední vzdělání, nebo
c) celního kontrolora, má-li vysokoškolské vzdělání.
§ 18
(1) Celník má nárok na povýšení do vyšší hodnosti, splňuje-li tyto podmínky:
a) je ustanoven ve funkci, pro kterou je stanovena vyšší hodnost, než kterou skutečně má, a dosahuje dobrých výsledků ve výkonu služby,
b) od jeho posledního povýšení uplynula stanovená doba výsluhy let v hodnosti,
c) splňuje kvalifikační předpoklady stanovené pro vykonávanou funkci.
(2) Celník v 1. skupině hodností má nárok na povýšení do
a) vyšší hodnosti 1. skupiny hodností, dosáhl-li po přijetí do služebního poměru úplného středního vzdělání,
b) hodnosti celního asistenta, jestliže má úplné střední vzdělání a po stanovenou dobu úspěšně vykonával funkci, pro kterou je stanovena hodnost 2. skupiny hodností,
c) hodnosti celního kontrolora, dosáhl-li po skončení zkušební doby vysokoškolského vzdělání.
§ 19
Do hodností jmenují a povyšují celníky služební funkcionáři.
5) § 19 a 21 zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách.".
16. Za § 19 se vkládají nové § 19a až 19c, které znějí:
§ " 19a
Ministr může povýšit in memoriam celníka, který zahynul v souvislosti s plněním služebních povinností, do hodnosti
a) 2. hodnostní skupiny, jestliže měl hodnost 1. hodnostní skupiny,
b) 3. hodnostní skupiny, jestliže měl hodnost 2. hodnostní skupiny, nebo
c) vyšší hodnosti, jestliže měl hodnost 3. hodnostní skupiny.
§ 19b
Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) kvalifikační předpoklady pro hodnost a dobu výsluhy let v hodnosti,
b) podmínky pro jmenování do hodnosti při přijetí občana do služebního poměru, který již byl celníkem, a zápočet doby výsluhy let v hodnosti.
§ 19c
Propůjčení hodnosti
(1) Celníkovi lze propůjčit jinou hodnost, než kterou skutečně má, na dobu, po kterou to vyžaduje funkce nebo služební úkoly, jimiž byl pověřen; propůjčení hodnosti nezakládá nárok na úpravu služebního příjmu.
(2) Hodnosti propůjčují celníkům služební funkcionáři.".
17. § 21 a 22 včetně poznámky č. 5a) znějí:
§ " 21
(1) Služební stejnokroj a odznaky celní správy je oprávněn nosit pouze celník.
(2) Celní správa je oprávněna užívat zvláštní barevné provedení a označení svých služebních vozidel.
(3) Způsob vnějšího označení a odznaky celní správy, vzory služebních stejnokrojů a zvláštního barevného provedení a označení služebních vozidel celní správy upraví ministerstvo vyhláškou.
§ 22
(1) Přestupku se dopustí ten, kdo úmyslně na místě veřejnosti přístupném neoprávněně
a) nosí služební stejnokroj celní správy, nebo takové součásti stejnokroje, které jsou s úplným stejnokrojem zaměnitelné,
b) užívá na vozidle zvláštního barevného provedení a označení používaného na služebních vozidlech celní správy anebo zvláštního barevného provedení a označení s ním zřejmě zaměnitelného.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5000 Kč.
(3) Na přestupky podle odstavce 1 a jejich projednávání se vztahují obecné předpisy o přestupcích.5a)
5a) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů.".
18. Za § 29 se vkládá nový § 29a, který včetně poznámky č. 5b) zní:
§ " 29a
Povinnost mlčenlivosti
(1) Celník je kromě mlčenlivosti stanovené zvláštním zákonem5b)povinen zachovávat také mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů celní správy nebo v souvislosti s nimi a které v zájmu zabezpečení úkolů celní správy nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Tato povinnost trvá i po skončení služebního poměru celníka.
(2) Každý, koho celní orgány nebo celník požádají o poskytnutí pomoci, je povinen, byl-li řádně poučen, zachovat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti s požadovanou nebo poskytnutou pomocí dověděl.
(3) Povinnosti mlčenlivosti je oprávněn zprostit celníka nebo osobu uvedenou v odstavci 2 ministr nebo jím pověřená osoba.
5b) § 24 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.".
19. § 30 odst. 1 zní:
"(1) Celník je oprávněn požadovat potřebná vysvětlení od osoby, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného činu, přestupku, celního deliktu nebo jiného správního deliktu souvisejícího s porušením celních předpisů nebo předpisů o daních a poplatcích a jejich pachatele, a v případě potřeby ji vyzvat, aby se ve stanovenou dobu dostavila na určené místo.".
20. V § 30 odst. 6 se ve druhé větě slova "Generální ředitelství cel" nahrazují slovem "ministerstvo" a ve třetí větě se vypouští slovo "prokázané".
21. V § 30 odst. 8 se vypouštějí slova " ,a to ani po uložení pořádkových opatření,".
22. § 31 odst. 2 písm. a) zní:
"a) přistiženou při páchání trestného činu nebo přestupku v souvislosti s porušením celních předpisů nebo předpisů o daních a poplatcích,".
23. V § 31 odst. 2 písm. c) se na konci věty nahrazuje tečka čárkou a připojují se písmena d) a e), která včetně poznámky č. 5c) znějí:
"d) která má být předvedena na žádost příslušného orgánu podle § 11 odst. 2 písm. f),
e) která je oznamovatelem.5c)
5c) Např. § 67 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 158 trestního řádu.".
24. V § 31 odst. 4 se slova "dovozem, vývozem, tranzitem nebo jiným nakládáním se zbožím" nahrazují slovy "porušením celních předpisů nebo předpisů o daních a poplatcích".
25. Nadpis pod § 32 zní: "Zajištění osoby".
26. § 32 odst. 1 zní:
"(1) Celník je oprávněn zajistit osobu, která
a) svým jednáním bezprostředně ohrožuje svůj život anebo život nebo zdraví jiných osob,
b) se pokusila o útěk při předvedení podle § 30 odst. 8 a § 31 odst. 4,
c) v místnostech nebo prostorech užívaných celními orgány nebo územními finančními orgány se chová násilně nebo slovně uráží jinou osobu nebo celníka anebo úmyslně znečišťuje či poškozuje zařízení nebo majetek celní správy nebo územních finančních orgánů,
d) byla přistižena při spáchání trestného činu nebo na základě doložených informací je podezřelá z přípravy, pokusu nebo spáchání trestného činu.".
27. Za § 33 se vkládá nový § 33a, který včetně poznámek č. 5d) a 5e) zní:
§ " 33a
Oprávnění k použití technických prostředků
k zabránění odjezdu vozidla
(1) Celník je oprávněn použít jako donucovacího prostředku podle § 38 odst. 1 písm. f) technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla zajištěného podle § 309 anebo odňatého podle zvláštního zákona.5d)
(2) Technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla z důvodu uvedeného v odstavci 1 nelze použít, jde-li o vozidlo, které tvoří překážku silničního provozu.5e)
(3) Technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla lze použít ještě před doručením rozhodnutí o zajištění nebo usnesení o odnětí předmětného vozidla osobě, které se zajišťuje nebo odnímá, jestliže hrozí nebezpečí, že účel zajištění nebo odnětí bude zmařen, nebudou-li technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla použity neprodleně.
(4) Je-li rozhodnuto o vrácení zajištěného vozidla (§ 312), technické prostředky k zabránění odjezdu vozidla se neprodleně odstraní.
(5) Na použití technických prostředků k zabránění odjezdu vozidla podle odstavce 1 se nevztahují ustanovení § 38 odst. 2 až 4.
5d) § 79 trestního řádu.
5e) § 37 vyhlášky Federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu).".
28. § 37 včetně poznámky č. 6a) zní:
§ " 37
Oprávnění ke kontrole osob a dopravních prostředků
Při odhalování trestných činů podle § 11 odst. 2 písm. e) a zjišťování jejich pachatelů, při pátrání po zboží uniklém celnímu dohledu a zjišťování osoby, která zboží celnímu dohledu odňala nebo se tohoto odnětí zúčastnila, a při zabezpečování a plnění úkolů uvedených v § 11 odst. 3 je celník oprávněn zastavovat osoby a dopravní prostředky, provádět celní kontrolu zavazadel, dopravních prostředků, jejich nákladů, přepravních a průvodních listin. Při zastavování dopravních prostředků postupuje celník obdobně jako příslušník Policie České republiky.6a)
6a) § 53 vyhlášky č. 99/1989 Sb.".
29. V hlavě třetí se za díl druhý vkládá nový díl třetí, který včetně nadpisu a poznámek č. 6b) a 6c) zní:
"DÍL TŘETÍ
OPRÁVNĚNÍ K POUŽÍVÁNÍ
OPERATIVNĚ PÁTRACÍCH PROSTŘEDKŮ
A OPERATIVNÍ TECHNIKY
§ 37a
(1) Při odhalování úmyslných trestných činů podle § 11 odst. 2 písm. e) a při zjišťování jejich pachatelů je služba pátrání celního úřadu oprávněna používat operativně pátrací prostředky. Operativně pátracích prostředků je služba pátrání celního úřadu oprávněna používat také při odhalování úmyslných trestných činů, které vyplývá ze zabezpečování a plnění úkolů uvedených v § 11 odst. 3, jestliže čin, který se stal v zahraničí, by byl v tuzemsku úmyslným trestným činem.
(2) Při odhalování zvlášť závažných úmyslných trestných činů6b)anebo jiných úmyslných trestných činů, k jejichž stíhání zavazuje mezinárodní smlouva, u nichž má celní úřad postavení orgánu činného v trestním řízení,3f)je služba pátrání celního úřadu oprávněna používat operativní techniku. Operativní techniku je služba pátrání celního úřadu oprávněna používat také při odhalování závažných úmyslných trestných činů, které vyplývá ze zabezpečování a plnění úkolů uvedených v § 11 odst. 3, jestliže čin, který se stal v zahraničí, by byl v tuzemsku zvlášť závažným úmyslným trestným činem anebo jiným úmyslným trestným činem, k jehož stíhání zavazuje mezinárodní smlouva.
§ 37b
Operativně pátrací prostředky
(1) Operativně pátracími prostředky se pro účely tohoto zákona rozumí sledování osob a věcí, využívání osob jednajících ve prospěch celních úřadů, používání krycích dokladů a používání nástrahové a zabezpečovací techniky.
(2) Krycími doklady se pro účely tohoto zákona rozumějí listiny a předměty sloužící k utajení skutečné totožnosti osoby. Krycím dokladem nesmí být průkaz prezidenta republiky, poslance nebo senátora Parlamentu, člena vlády, člena Nejvyššího kontrolního úřadu anebo guvernéra České národní banky a služební průkaz státního zástupce nebo soudce, diplomatický pas anebo doklad žijící nebo zemřelé osoby.
(3) Krycí doklad vydává Ministerstvo vnitra na základě rozhodnutí ministra.
§ 37c
Operativní technika
Operativní technikou se pro účely tohoto zákona rozumí zejména elektrotechnické, radiotechnické, fototechnické, optické, mechanické a jiné technické prostředky a zařízení anebo jejich soubory používané utajovaným způsobem přiv případech, že jsou užívány způsobem, kterým je zasahováno do ústavních práv občana.
a) vyhledávání, otevírání a zkoumání dopravovaných zásilek a provádění jejich vyhodnocení za využití kriminalistických metod,
b) odposlouchávání a zaznamenávání telekomunikačního provozu,
c) pořizování obrazových, zvukových nebo jiných záznamů,
§ 37d
Zvláštní podmínky pro používání operativní techniky
(1) Operativní techniku lze použít pouze tehdy, existuje-li důvodné podezření, že byl spáchán trestný čin uvedený v § 37a odst. 2 anebo že se připravuje spáchání takového trestného činu.
(2) Operativní techniku lze používat jen v případech, kdy odhalování trestných činů uvedených v § 37a odst. 2 je jiným způsobem neúčinné anebo podstatně ztížené, a to pouze na dobu nezbytně nutnou.
(3) Operativní techniku lze používat jen na základě povolení. Žádost o povolení musí obsahovat
a) druh operativní techniky, která má být použita, místo jejího použití, navrhovanou dobu trvání jejího použití, údaje o osobě, vůči které má být pátrání pomocí této techniky použito; pokud má být použit odposlech, zvukový nebo jiný záznam z telefonní nebo dálnopisné stanice, pak také její číslo,
b) informaci o předchozím neúčinném nebo podstatně ztíženém odhalování a dokumentování činnosti, pro niž je použití operativní techniky vyžadováno,
c) informaci o jakémkoliv předchozím požadavku na použití operativní techniky ve vztahu k osobě uvedené pod písmenem a), včetně data, kdy a kým bylo o takovém použití rozhodnuto,
d) důvody k použití operativní techniky.
(4) Povolení vydává soudce krajského soudu, v jehož územním obvodu má žadatel o povolení k použití operativní techniky sídlo (dále jen "soudce").
(5) V povolení musí být výslovně uvedeno odůvodnění, druh operativní techniky, která může být použita, místo použití, doba trvání jejího použití, údaje o osobě, vůči které může být operativní techniky použito, pokud je její totožnost známa, a číslo telefonní nebo dálnopisné stanice, pokud z ní může být pořizován zvukový nebo jiný záznam. Má-li být operativní technika použita vůči ústavnímu činiteli, musí být tato informace součástí žádosti.
(6) Soudce stanoví dobu trvání použití operativní techniky nejdéle na dobu tří měsíců. Tuto dobu může na základě nové žádosti prodloužit, pokaždé však nejvýše o další tři měsíce. O žádosti o prodloužení doby trvání použití operativní techniky platí obdobně ustanovení odstavce 3.
(7) Použití operativní techniky uvedené v § 37c písm. b) zabezpečuje pro potřebu celního úřadu Policie České republiky. Se žádostí o použití příslušné operativní techniky musí celní úřad předložit Policii České republiky příslušné povolení podle tohoto zákona.
(8) V průběhu používání operativní techniky je celní úřad povinen soustavně zkoumat, zda trvají důvody jejího použití; jestliže tyto důvody pominou, je povinen použití operativní techniky bezodkladně ukončit.
(9) O ukončení používání operativní techniky informuje celní úřad soudce, který povolení vydal.
(10) Ve zcela výjimečných případech, jestliže věc nesnese odkladu a povolení soudce nelze předem dosáhnout, lze používat operativní techniku nebo požadovat její použití i bez tohoto předchozího povolení. Celní úřad je však povinen neprodleně si je dodatečně vyžádat; pokud dodatečné povolení neobdrží do 24 hodin od počátku používání operativní techniky, je povinen používání těchto prostředků bezodkladně ukončit nebo požadovat její ukončení a záznam zničit.
(11) Soudce, který vydal povolení, sleduje, zda důvody použití operativní techniky trvají, a je oprávněn k tomu požadovat po celním úřadu informace k posouzení. Zjistí-li, že důvody pro její použití pominuly, povolení odejme.
(12) Bez povolení podle odstavce 3 lze operativní techniku použít s výslovným souhlasem toho, do jehož práv a svobod se zasahuje. O ukončení použití operativní techniky se vyrozumí osoba, která k němu dala souhlas. Je-li tento souhlas dodatečně odvolán, používání operativní techniky se neprodleně zastaví. Záznamy, které přímo nesouvisejí s důvody takového použití operativní techniky, je nutno předepsaným způsobem zničit.
(13) Celní úřad bez odkladu informuje krajského státního zástupce působícího u krajského soudu, jehož soudce vydal povolení k použití operativní techniky, o tom, že takové povolení bylo vydáno, o prodloužení doby jeho trvání, o odnětí povolení a o ukončení použití operativní techniky podle odstavců 4, 6 až 11. O použití operativní techniky a o odvolání souhlasu podle odstavce 12 informuje krajského státního zástupce, v jehož obvodu k použití operativní techniky došlo.
(14) Záznamy pořízené použitím operativní techniky je nutno při neprokázání předpokládané činnosti předepsaným způsobem zničit a oznámit to soudci, který vydal povolení.
§ 37e
Kontrolu použití operativní techniky vykonává Poslanecká sněmovna podle zvláštního zákona6c)s tím, že úkoly stanovené ministru vnitra plní ministr financí.
§ 37f
(1) Používání operativně pátracích prostředků a operativní techniky nesmí sledovat jiný zájem než získání informací důležitých k odhalování trestných činů uvedených v § 37a; práva a svobody osob lze omezit jen v míře nezbytně nutné.
(2) Celní úřady jsou povinny zabezpečit ochranu operativně pátracích prostředků a operativní techniky, jakož i výsledků získaných touto činností před vyzrazením a zneužitím.
6b) § 41 odst. 2 trestního zákona.
6c) § 36a zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.".
30. Dosavadní díl třetí a díl čtvrtý se označují jako díl čtvrtý a díl pátý.
31. § 38 odst. 2 zní:
"(2) Donucovací prostředky je celník oprávněn použít v zájmu ochrany veřejného pořádku v místnostech nebo prostorech užívaných celními orgány nebo územními finančními orgány a dále v zájmu ochrany bezpečnosti osob, své vlastní a majetku, proti osobě, která je ohrožuje.".
32. § 39 zní:
§ " 39
Nošení zbraně
Celníci zařazení do ozbrojené složky celní správy jsou oprávněni nosit služební zbraň.".
33. V § 40 odst. 1 písm. f) se za slova "chráněný objekt celní správy" vkládají tato slova: "nebo objekt územních finančních orgánů".
34. § 40 odst. 6 se vypouští.
35. § 44 zní:
§ " 44
(1) Celník je oprávněn v případě nebezpečí bezprostředního ohrožení života a zdraví nebo majetku požádat každého o pomoc.
(2) Kdo byl o tuto pomoc požádán, je povinen
a) požadovanou pomoc poskytnout. Nemusí tak učinit, jestliže by tím vystavil vážnému ohrožení sebe nebo osoby uvedené v § 30 odst. 3, nebo brání-li tomu jiné důležité okolnosti,
b) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se v souvislosti s požadovanou pomocí dozvěděl; o této povinnosti musí být celníkem poučen.
(3) Kdo na požádání poskytne pomoc, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého zisku. Náhradu poskytuje ministerstvo.".
36. § 45 odst. 5 zní:
"(5) Stát odpovídá i za škodu způsobenou celníkem při provádění celního dohledu způsobem uvedeným v § 30 až 40; to neplatí, pokud se jedná o škodu způsobenou osobě, která svým protiprávním jednáním oprávněný a přiměřený služební zákrok nebo služební úkon vyvolala.".
37. V § 46 odst. 1 se slova "skutečně zamýšlený" nahrazují slovem "konkrétní".
38. § 46 odst. 2, 3 a 4 znějí:
"(2) Celní orgány vydávají na základě písemné žádosti rozhodnutí o sazebním zařazení zboží nebo o původu zboží (dále jen "závazná informace"). K žádosti musí být připojeny potřebné vzorky, nebo není-li to vzhledem k povaze zboží možné, vyobrazení a technický popis zboží. Každá žádost se může týkat jen jednoho druhu zboží. Vyžádá-li si příslušný celní orgán k správnému posouzení žádosti odborný odhad nebo provedení analýzy zboží, hradí náklady na vyhotovení odborného odhadu nebo analýzy žadatel o závaznou informaci. Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti žádosti o závaznou informaci.
(3) Závazná informace o původu zboží musí být vydána nejpozději do 150 dnů ode dne přijetí žádosti příslušným celním orgánem.
(4) Závazná informace o sazebním zařazení zboží je závazná pouze
a) pro účely sazebního zařazení zboží,
b) pro zboží, které je uvedeno v celním prohlášení přijatém po vydání této závazné informace.".
39. § 46 se doplňuje odstavci 5, 6, 7, 8, 9 a 10, které včetně poznámky č. 7) znějí:
"(5) Závazná informace o původu zboží je závazná pouze
a) pro účely stanovení původu zboží,
b) pro zboží, u kterého má být stanoven preferenční nebo nepreferenční původ po vydání této závazné informace.
(6) Osoba, které byla závazná informace vydána musí být při jejím použití schopna prokázat, že
a) zboží uvedené v celním prohlášení zcela odpovídá zboží, které je popsáno v závazné informaci o sazebním zařazení, nebo
b) zboží a okolnosti určující získání původu zboží zcela odpovídají zboží, které je popsáno v závazné informaci o původu zboží.
(7) Závazná informace je závazná po dobuode dne jejího vydání.
a) šesti let, v případě sazebního zařazení zboží,
b) tří let, v případě původu zboží,
(8) Byla-li závazná informace vydána na základě nepřesných, neúplných nebo nepravdivých údajů žadatele, celní orgán, který ji vydal, ji zruší.
(9) Závazná informace přestává platit
a) v případě sazebního zařazení
1. dostala-li se do rozporu s právním předpisem, který nabyl účinnosti po jejím vydání,
2. není-li v souladu s výkladem jedné z nomenklatur uvedených v § 58 písm. a) a b) z důvodů změny kombinované nomenklatury7) nebo výkladu sazebního zařazení podle poznámek a vysvětlivek k nomenklatuře Harmonizovaného systému označování a číselného popisu zboží;7) celní orgány musí o této skutečnosti osobu, které byla závazná informace vydána, informovat,
3. oznámením o jejím zrušení osobě, které byla vydána,
b) v případě původu zboží
1. dostala-li se do rozporu s právním předpisem, který nabyl účinnosti po jejím vydání, nebo s mezinárodní smlouvou uzavřenou po jejím vydání,
2. není-li v souladu s vysvětlivkami a stanovisky přijatými k výkladu mezinárodních smluv upravujícími stanovení původu zboží; celní orgány musí o této skutečnosti osobu, které byla závazná informace vydána, informovat,
3. oznámením o jejím zrušení osobě, které byla vydána.
(10) Je-li závazná informace neplatná z důvodů uvedených v odstavci 9 písm. a) bodech 2 a 3 nebo písm. b) bodech 2 a 3, může osoba, které byla závazná informace vydána, závaznou informaci použít ještě po dobu šesti měsíců ode dne oznámení o její neplatnosti, jestliže na základě této informace uzavřela závazné smlouvy o prodeji nebo nákupu zboží. Je-li závazná informace neplatná z důvodů uvedených v odstavci 9 písm. a) bodu 1 nebo písm. b) bodu 1, může být doba, po kterou může být závazná informace používána i po zrušení její platnosti, stanovena právním předpisem, s nímž se dostala do rozporu.
7) Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 160/1988 Sb., o Mezinárodní úmluvě o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží a Protokolu o její změně.".
40. § 48 odst. 2 zní:
"(2) Při celním dohledu se zjišťuje druh, množství a jiné skutečnosti o zboží potřebné k posouzení, zda se dovoz, vývoz nebo tranzit zboží uskutečňuje nebo uskutečnil v souladu s celními předpisy. Výsledky získané touto činností musí být zabezpečeny před vyzrazením a zneužitím.".
41. V § 48 odst. 4 se na konci první věty připojují tato slova: " ,daním a poplatkům vybíraným při dovozu nebo jehož vývoz nebo dovoz je zakázán nebo omezen".
42. § 48 odst. 5 zní:
"(5) Vnitřní celní kontrolu poštovních zásilek, na jejichž obsah se vztahuje listovní tajemství, lze provést pouze tehdy, je-li důvodné podezření, že tyto zásilky obsahují nejen písemná sdělení, ale i zboží podléhající clu, daním a poplatkům vybíraným při dovozu nebo jehož vývoz nebo dovoz je zakázán nebo omezen. Skutečnost, že byla provedena vnitřní celní kontrola, je povinen celní úřad na obalu zásilky potvrdit úředně stanoveným způsobem.".
43. V § 48 odst. 6 se slova "listovních zásilek" nahrazují slovy "poštovních zásilek, na jejichž obsah se vztahuje listovní tajemství,".
44. V § 48 odst. 7 druhá věta zní: "V případě porušení celních předpisů nebo důvodného podezření, že byly celní předpisy porušeny, mohou tyto doklady na dobu nezbytně nutnou zadržet.".
45. V § 49 písm. a) se vypouštějí slova "zákona a".
46. V § 50 odst. 2 se na konci druhé věty připojují tato slova: "nebo podle mezinárodní smlouvy".
47. V § 50 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4 které znějí:
"(3) Osoba, u níž se provádí celní dohled, je rovněž povinna na výzvu celních orgánů předložit buď doklad osvědčující, že zboží bylo řádně dovezeno, nebo doklad o koupi, dodací list od výrobce nebo jakýkoliv důkazní prostředek, z něhož je zřejmé, že zboží pochází od osob oprávněných v tuzemsku podnikat. Nepředloží-li tato osoba příslušné doklady, celní orgány na její náklady a nebezpečí kontrolované zboží přemístí na místo, které je pod jejich přímým dohledem, a stanoví lhůtu k dodatečnému předložení těchto dokladů.
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti upravující postup při celním dohledu zboží dopravovaného dopravci a poštou, dále podrobnosti o vybavení zařízení určených k dopravě nebo k dočasnému uskladnění zboží podléhajícího celnímu dohledu, jakož i o místnostech a prostorech potřebných k provádění celního dohledu.".
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 5.
48. V § 51 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
"(3) Státní a jiné orgány a právnické osoby, které z úřední povinnosti anebo vzhledem k předmětu své činnosti vedou evidenci osob a jejich majetku, jsou povinny na výzvu celních orgánů sdělit údaje potřebné k plnění jejich úkolů, pokud zvláštní zákony nestanoví jinak.".
Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.
49. V § 51 se na konci dosavadního odstavce 6 připojují tato slova: "nebo podle mezinárodní smlouvy".
50. § 54 odst. 3 se vypouští. Dosavadní odstavce 4, 5 a 6 se označují jako odstavce 3, 4 a 5.
51. § 54 odst. 5 zní:
"(5) Vyrovnávací clo a odvetné clo stanoví vláda nařízením.".
52. V § 65 odst. 2 písm. a) se slovo "praxi" nahrazuje slovem "práci".
53. § 65 se doplňuje odstavcem 6, který zní:
"(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti upravující postup celních orgánů při určování celní hodnoty podle § 66 až 76.".
54. § 73 zní:
§ " 73
(1) Je-li podáno celní prohlášení a celní orgán má pochybnosti o pravdivosti nebo přesnosti údajů o celní hodnotě uvedených v tomto celním prohlášení nebo v deklaraci údajů o celní hodnotě nebo má-li pochybnosti o pravosti dokladů, jimiž jsou tyto údaje doloženy, musí od deklaranta požadovat, aby ve lhůtě jím stanovené předložil dodatečný důkaz osvědčující, že prohlašovaná celní hodnota odpovídá částce skutečně placené nebo která má být zaplacena za dovezené zboží, upravená podle ustanovení § 75.
(2) Má-li celní orgán důvodné pochybnosti o prohlašované celní hodnotě i poté, co obdržel dodatečný důkaz podle odstavce 1, nebo tento dodatečný důkaz ve lhůtě jím stanovené neobdržel, může rozhodnout, že celní hodnota nemůže být určena podle § 66 a 67.
(3) Dříve než celní orgán rozhodne o tom, že celní hodnota nemůže být určena podle § 66 a 67, sdělí deklarantovi důvody, pro které má pochybnosti o pravdivosti nebo přesnosti údajů o celní hodnotě nebo pochybnosti o pravosti dokladů, jimiž jsou tyto údaje doloženy. Na žádost sdělí celní orgán tyto důvody deklarantovi písemně a poskytne mu přiměřenou lhůtu na odpověď.
(4) V rozhodnutí, jímž bylo stanoveno, že celní hodnota nemůže být určena podle § 66 a 67, uvede celní orgán důvody, které ho k tomu vedly.
(5) Deklarant má právo, aby mu příslušný celní orgán na písemnou žádost sdělil, jakým způsobem byla celní hodnota dovezeného zboží určena.".
55. V § 75 odst. 1 písm. e) se na konci připojují tato slova: "nejsou-li zahrnuty v ceně skutečně placené nebo která má být zaplacena,".
56. V § 75 odst. 1 písm. f) se na konci nahrazuje tečka čárkou a připojují se tato slova: "nejsou-li zahrnuty v ceně skutečně placené nebo která má být zaplacena.".
57. V § 75 odst. 5 se vypouštějí slova "po dohodě s ministerstvem hospodářství".
58. V § 76 odst. 2 se vypouštějí slova "po dohodě s ministerstvem hospodářství".
59. V § 78 odst. 1 se slova "československé koruny" nahrazují slovy "koruny české", vypouští se slovo "prodejního" a slova "ústřední banky České republiky" se nahrazují slovy "České národní banky".
60. § 78 odst. 2 a 3 znějí:
"(2) Při zjednodušeném postupu (§ 124 a 125) se k přepočtu zahraniční měny na české koruny používá devizový kurz vyhlášený Českou národní bankou platný v okamžiku přijetí prvního zjednodušeného celního prohlášení.
(3) Při přepočtu zahraniční měny na české koruny podle odstavců 1 a 2 se používá devizový kurz vyhlášený Českou národní bankou platný druhou středu v měsíci, který předchází měsíci, v němž bylo celní prohlášení přijato.".
61. § 78 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
"(4) Způsob přepočtu zahraničních měn, které nejsou uváděny v kurzech devizového trhu České národní banky, na české koruny stanoví ministerstvo opatřením.".
62. V § 79 odst. 3 ve druhé větě se slova "Generálním ředitelstvím cel" nahrazují slovem "ministerstvem", tečka na konci této věty se nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: "případně může být tento tiskopis nahrazen počítačovou sestavou, která musí obsahovat všechny předepsané náležitosti.".
63. Nadpis hlavy osmé zní: "DOVOZ A VÝVOZ ZBOŽÍ".
64. § 80 odst. 1 zní:
"(1) Nestanoví-li tento zákon nebo mezinárodní smlouva jinak, jsou osoby dopravující zboží přes státní hranice povinny přihlásit toto zboží a předložit ho spolu s doklady, které se k němu vztahují, nejbližšímu pohraničnímu celnímu úřadu.".
65. V § 80 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
"(2) Nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak, splní dopravce povinnost podle odstavce 1 odevzdáním seznamu dopravovaných zásilek a při přepravě poštovních zásilek předložením seznamu dopravovaného nákladu. Seznam dopravovaných zásilek a seznam dopravovaného nákladu se podávají na tiskopise vydaném nebo schváleném ministerstvem; tento tiskopis může být případně nahrazen počítačovou sestavou, která obsahuje všechny předepsané náležitosti. Se souhlasem celního úřadu mohou být seznam dopravovaných zásilek a seznam dopravovaného nákladu podány prostřednictvím zařízení pro zpracování a přenos údajů na nosičích informací.".
Dosavadní odstavce 2, 3, 4, 5, 6 a 7 se označují jako odstavce 3, 4, 5, 6, 7 a 8.
66. V § 80 v dosavadním odstavci 2 se na konci věty tečka nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: "pokud tento zákon nebo mezinárodní smlouva nestanoví jinak.".
67. § 80 se doplňuje odstavci 9 a 10, které znějí:
"(9) Ministerstvo může po projednání s Ministerstvem vnitra povolit na omezenou dobu jinou přepravu zboží přes celní přechod, než pro kterou je celní přechod určen.
(10) Čekací dobu dopravních prostředků pravidelné osobní a nákladní dopravy u pohraničního celního úřadu, potřebnou k provedení celního řízení, mohou dopravci stanovit pouze se souhlasem příslušného celního ředitelství.".
68. Nadpis hlavy osmé dílu druhého zní: "DOPRAVENÍ ZBOŽÍ K CELNÍMU ÚŘADU".
69. V § 81 odst. 1 se slova "Zboží dopravené do tuzemska musí být předloženo osobou, která ho do tuzemska dopravila" nahrazují slovy "Osoba, která zboží dopravila do tuzemska, je povinna je dopravit".
70. § 81 odst. 1 písm. b) zní:
"b) do svobodného celního pásma, jestliže má být dovezeno do tohoto svobodného celního pásma přímo vzdušnou cestou nebo vodní cestou nebo po zemi, aniž by prošlo jinou částí území České republiky, jestliže část hranice svobodného celního pásma je totožná se státní hranicí České republiky.".
71. V § 83 odst. 1 se slovo "dodal" nahrazuje slovem "dopravil".
72. § 84 včetně poznámky č. 8a) zní:
§ " 84
Celní úřad neodpovídá za škodu, ke které došlo zdržením dopravního prostředku v důsledku provádění celního řízení; ustanovení zvláštního zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem8a) tím nejsou dotčena.
8a) Zákon č. 58/1969 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem.".
73. V § 85 písm. b) se slovo "nepředložené" nahrazuje slovem "nedopravené".
74. V § 87 se na konci druhé věty nahrazuje tečka středníkem a připojují se tato slova: "je-li se souhlasem celního úřadu podáváno souhrnné celní prohlášení prostřednictvím zařízení pro zpracování a přenos údajů na nosičích informací, může být podpis osoby nahrazen kódem stanoveným celním úřadem.".
75. § 88 písm. b) zní:
"b) osoba, jejímž jménem jednaly osoby uvedené v písmenu a).".
76. Nadpis hlavy osmé dílu pátého zní: "PŘIDĚLENÍ CELNĚ SCHVÁLENÉHO URČENÍ ZBOŽÍ PŘEDLOŽENÉHO K CELNÍMU ŘÍZENÍ".
77. § 91 zní:
§ " 91
Zahraničnímu zboží předloženému k celnímu řízení může být přiděleno pouze takové celně schválené určení, které je pro takové zahraniční zboží povoleno právními předpisy.".
78. V § 92 v první větě se vypouštějí slova "stanovené celním úřadem,".
79. V § 95 odst. 1 se za slova "svobodného celního skladu" vkládají slova "nebo žádost o jeho zpětný vývoz nebo jeho zničení anebo o jeho přenechání ve prospěch státu" a za slova "celní úřad" se vkládají tato slova: "na náklady a nebezpečí držitele zboží, nestanoví-li mezinárodní smlouva jinak,".
80. V § 97 se v první větě za slova "vlastníka" vkládají tato slova: "nebo držitele".
81. V § 97 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavcem 2, který zní:
"(2) Zjistí-li celní orgány, že zboží bylo do tuzemska nezákonně dovezeno, učiní bez prodlení všechna opatření, která považují za potřebná, včetně prodeje zboží, aby zabránily nedovolené manipulaci se zbožím.".
82. § 99 a 100 znějí:
§ " 99
Účelem celního řízení, které se provádí v rámci celního dohledu, je rozhodnout o propuštění zboží do navrženého režimu nebo o ukončení režimu, do kterého bylo zboží propuštěno.
§ 100
Zahájení celního řízení
(1) Veškeré zboží, které má být propuštěno do navrženého režimu nebo pro které má být režim ukončen, musí být uvedeno v celním prohlášení podávaném za tímto účelem.
(2) Celní řízení je zahájeno dnem, kdy celní úřad přijal celní prohlášení na propuštění zboží do navrženého režimu nebo na ukončení režimu.".
83. V § 102 odst. 2 se slovo "nádraží" nahrazuje slovem "stanic".
84. § 102 odst. 6 zní:
"(6) Celní úřad provede celní řízení přednostně, a to i mimo pracovní dobu, u snadno zkazitelného zboží, živých zvířat, zboží určeného k odstranění následků havárií, přírodních katastrof a podobných událostí, nebo je-li nebezpečí z prodlení.".
85. § 102 se doplňuje odstavcem 7, který zní:
"(7) Protokol o ústním jednání vyhotovuje celní úřad v průběhu celního řízení pouze v těch případech, jestliže ústní jednání nařídil.".
86. § 103 zní:
§ " 103
(1) Není-li tímto zákonem nebo mezinárodní smlouvou stanoveno jinak, podává se celní prohlášení vnitrozemskému celnímu úřadu, jedná-li se o zboží
a) dovážené, které má obchodní charakter a které má být propuštěno do režimu volného oběhu, u něhož nelze snadno a účinně provést celní kontrolu nebo jehož dovoz je omezen,
b) dovážené, které má být propuštěno do režimu dočasného použití s částečným osvobozením od cla,
c) dovážené, které má být propuštěno do režimu dočasného použití s úplným osvobozením od cla nebo do volného oběhu s osvobozením od cla, rozhodl-li o tom z důvodů zachování plynulosti dopravy přes státní hranice pohraniční celní úřad,
d) dovážené, které má být propuštěno do režimu uskladňování v celním skladu nebo do režimu přepracování pod celním dohledem anebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku,
e) vyvážené, které má obchodní charakter a které má být propuštěno do režimu vývozu za účelem trvalého ponechání v zahraničí, jiné, než u něhož lze snadno a účinně provést celní kontrolu nebo jehož vývoz je omezen,
f) vyvážené, které má obchodní charakter a které má být propuštěno do režimu pasivního zušlechťovacího styku nebo režimu vývozu a dovezeno zpět do tuzemska,
g) české nebo českého původu, které má obchodní charakter, dovážené zpět do tuzemska a zahraniční nebo zahraničního původu vyvážené zpět do zahraničí,
h) dovezené, které má být zničeno pod dohledem celních orgánů,
i) dovezené, které má být přenecháno ve prospěch státu.
(2) Celní prohlášení na propuštění zboží podle odstavce 1 lze podat u kteréhokoliv vnitrozemského celního úřadu.
(3) Za zboží, u něhož lze snadno a účinně provést celní kontrolu, se považuje zboží
a) volně ložené,
b) balené v pytlích, žocích, latění (včetně bubnů na přepravu kabelů), v sudech s bajonetovým uzávěrem,
c) nebalené, zboží nebalené připevněné na paletách a zboží nebalené připevněné na paletách smršťovací fólií nebo balené v průhledných obalech,
d) tekuté, sypké a plynné, přepravované v nádržkových vozech nebo ve speciálních kontejnerech za předpokladu, že toto zboží bude v těchto vozech nebo kontejnerech zajištěno závěrami dopravce nebo přepravce a čísla či charakteristiky těchto závěr budou zapsány v přepravní listině.
(4) Celní prohlášení na propuštění zboží, které má obchodní charakter, lze podat též pohraničnímu celnímu úřadu tehdy, jedná-li se o
a) dovážená živá zvířata a snadno zkazitelné zboží, u něhož lze snadno a účinně provést celní kontrolu a které má být propuštěno do režimu volného oběhu,
b) vyvážené zboží, které má být propuštěno do režimu vývozu za účelem trvalého ponechání v zahraničí a splňuje podmínky uvedené v odstavci 3 písm. a), c) a d),
c) dovážené zboží, které má být propuštěno do režimu volného oběhu, nebo vyvážené zboží, které má být propuštěno do režimu vývozu za účelem trvalého ponechání v zahraničí, povolil-li to pohraniční celní úřad a není-li tím narušena plynulost dopravy přes státní hranice.".
87. § 104 odst. 1 písm. g) zní:
"g) vlastnoruční podpis pověřeného zaměstnance celního úřadu s uvedením jména, příjmení a funkce a otisk služebního razítka; v případech, kdy je rozhodnutí vydáno prostřednictvím zařízení pro zpracování a přenos údajů na nosičích informací, jsou vlastnoruční podpis a otisk služebního razítka nahrazeny kódem.".
88. § 104 odst. 3 zní:
"(3) Bylo-li celní prohlášení podáno ústně nebo jiným úkonem, jímž držitel zboží vyjadřuje svou vůli, aby bylo zboží propuštěno do příslušného režimu, nemusí být rozhodnutí v celním řízení vyhotoveno písemně. Toto rozhodnutí se deklarantovi pouze sdělí ústně nebo jiným úkonem.".
89. § 104 odst. 5 zní:
"(5) Na rozhodnutí v celním řízení sděleném ústně nebo jiným způsobem se nevztahují ustanovení odstavce 1 a ustanovení zvláštních předpisů1) upravující opravné prostředky.".
90. V § 104 odst. 7 se slovo "oběhu" nahrazuje slovem "režimu".
91. § 104 se doplňuje odstavcem 10, který zní:
"(10) Je-li celní prohlášení podáno prostřednictvím zařízení pro zpracování a přenos údajů na nosičích informací, může celní úřad na žádost deklaranta písemné rozhodnutí v celním řízení vydat a oznámit prostřednictvím zařízení pro zpracování a přenos údajů na nosičích informací.".
92. V § 105 odst. 2 se na konci tečka nahrazuje středníkem a připojují se tato slova: "je-li celní prohlášení se souhlasem celního úřadu podáváno prostřednictvím zařízení pro zpracování a přenos údajů na nosičích informací, může být podpis osoby nahrazen kódem stanoveným celním úřadem.".
93. V § 105 odst. 3 se na konci připojuje tato věta: "Jsou-li tyto doklady se souhlasem celního úřadu podávány prostřednictvím zařízení pro zpracování a přenos údajů na nosičích informací, musí obsahovat stanovené údaje.".
94. V § 105 odst. 4 ve druhé větě se za slovem "obsažených" nahrazuje spojka "a" čárkou a na konci věty se připojují tato slova: "a zavazuje se k plnění povinností vyplývajících z propuštění zboží do navrženého režimu".
95. V § 105 odst. 5 se na konci první věty nahrazuje tečka středníkem a připojují se tato slova: "z důvodů hodných zřetele může ministerstvo přechodně stanovit obsah a náležitosti celního prohlášení opatřením, které oznámí uveřejněním plného znění ve Sbírce zákonů.". Ve druhé větě se slova "Generálním ředitelstvím cel" nahrazují slovem "ministerstvem".
96. V § 106 odst. 1 se za slova "potřebnými doklady" vkládají tato slova: " ,je zajištěn celní dluh v případech, kdy povinné zajištění celního dluhu stanoví celní předpisy nebo kdy zajištění celního dluhu požaduje celní úřad".
97. V § 106 odst. 2 ve druhé větě se slova "povolit, aby celní prohlášení bylo podáno" nahrazují slovy "přijmout celní prohlášení" a ve čtvrté větě se slova "podané celní prohlášení" nahrazují slovy "přijaté celní prohlášení".
98. § 106 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
"(3) Nemůže-li celní úřad přijmout celní prohlášení, protože neobsahuje všechny předepsané náležitosti nebo není doloženo všemi potřebnými doklady nebo není zajištěn celní dluh, stanoví celní úřad lhůtu, ve které deklarant musí tyto nedostatky odstranit. Neodstraní-li deklarant tyto nedostatky ve stanovené lhůtě, považuje se celní prohlášení za neplatné.".
99. Nadpis § 107 zní: "Deklarant a zastupování v celním řízení".
100. § 107 odst. 4 zní:
"(4) Vyplývají-li z přijetí celního prohlášení pro určitou osobu zvláštní povinnosti, může být celní prohlášení učiněno pouze touto osobou.".
101. V § 109 odst. 1 ve třetí větě se v části věty před středníkem slova "Celní úřad může požadovat, aby oprava byla" nahrazují slovy "Oprava musí být".
102. § 121 odst. 1 zní:
"(1) Vznikne-li přijetím celního prohlášení celní dluh, nesmí být zboží propuštěno do navrženého režimu, s výjimkou režimu dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla, dokud nebude celní dluh zajištěn nebo dokud nebude celní dluh splněn; ustanovení odstavce 2 tím není dotčeno.".
103. V § 124 odst. 1 se na konci písmene a) vypouští slovo "nebo", na konci písmene b) se nahrazuje tečka čárkou a doplňuje se písmeno c), které zní:
"c) bylo zboží na žádost deklaranta propouštěno do režimu tranzitu nebo režim tranzitu byl ukončován bez předložení zboží celnímu úřadu.".
104. V § 124 odst. 4 ve druhé větě se slova "Generálním ředitelstvím cel" nahrazují slovem "ministerstvem", tečka na konci této věty se nahrazuje čárkou a připojují se tato slova: "případně může být tento tiskopis nahrazen počítačovou sestavou, která musí obsahovat všechny předepsané náležitosti.".
105. V § 127 odst. 2 se na konci připojuje tato věta: "Nepředloží-li tato osoba příslušné doklady, celní orgány na její náklady a nebezpečí kontrolované zboží přemístí na místo, které je pod jejich přímým dohledem, a stanoví lhůtu k dodatečnému předložení těchto dokladů.".
106. V § 131 se v první větě za slova "v důsledku jeho konečného použití" vkládají tato slova: "nebo se sníženou celní sazbou".
107. V § 135 odst. 2 se za slovo "uvědomit" vkládají tato slova: "bez zbytečného odkladu".
108. Za § 135 se vkládají nové § 135a a 135b, které znějí:
§ " 135a
Celní orgány odejmou povolení, jímž byly stanoveny podmínky, za nichž se použije příslušný režim s ekonomickým účinkem nebo za nichž je provozován celní sklad, jestliže osoba, které bylo povolení uděleno,
a) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem,
b) neplní podmínky stanovené v povolení,
c) o odejmutí povolení požádala.
§ 135b
Povolení, jímž byly stanoveny podmínky, za nichž se použije příslušný režim s ekonomickým účinkem nebo za nichž je provozován celní sklad, pozbývá platnosti rozhodnutím celních orgánů o odejmutí povolení.".
109. § 137 odst. 1 zní:
"(1) Režim s ekonomickým účinkem je ukončen v okamžiku, kdy je zboží propuštěnému do tohoto režimu nebo zušlechtěným výrobkům nebo zpracovaným výrobkům přiděleno jiné celně schválené určení.".
110. § 138 zní:
§ " 138
Práva a povinnosti osoby, které bylo uděleno povolení k propuštění zboží do režimu s ekonomickým účinkem, mohou být, za podmínek stanovených celními orgány, postupně převedeny na jiné osoby, které mohou stanovené podmínky využít.".
111. § 140 zní:
§ " 140
(1) V režimu tranzitu je deklarant nazýván hlavním povinným.
(2) Hlavní povinný je celnímu úřadu odpovědný za splnění povinností vyplývajících z režimu tranzitu; zejména je povinen zajistit, aby zboží bylo za podmínek stanovených celním úřadem odeslání dopraveno ve stanovené lhůtě celnímu úřadu určení v nezměněném stavu, s neporušenou celní závěrou a s připojenými doklady.
(3) Dopravce nebo příjemce zboží, který si je vědom nebo si má být vědom, že hlavní povinný nesplnil povinnosti vyplývající z režimu tranzitu a že zboží podléhá celnímu dohledu v režimu tranzitu, je povinen zajistit, aby zboží bylo za podmínek stanovených celním úřadem odeslání dopraveno celnímu úřadu určení v nezměněném stavu, s neporušenou celní závěrou a s připojenými doklady.".
112. V § 141 odst. 1 se slovo "návrh" nahrazuje slovy "celní prohlášení" a slova "Generálním ředitelstvím cel" se nahrazují slovem "ministerstvem".
113. V § 141 se vypouštějí odstavce 2 a 3 a dosavadní odstavce 4 až 11 se označují jako odstavce 2 až 9.
114. § 142 zní:
§ " 142
(1) Použitím režimu tranzitu nejsou dotčena zvláštní ustanovení upravující přepravu zboží propuštěného do režimu s ekonomickými účinky.
(2) Režim tranzitu je ukončen dopravením zboží s příslušnými doklady, v souladu s podmínkami stanovenými pro tento režim, celnímu úřadu určení.
(3) Ručení v režimu tranzitu zaniká po ukončení režimu tranzitu vyřízením celního prohlášení u celního úřadu odeslání. Jestliže celní úřad odeslání ve lhůtě jednoho roku od přijetí celního prohlášení na propuštění do režimu tranzitu neinformuje ručitele o nevyřízení celního prohlášení, zaniká ručení uplynutím této lhůty.".
115. V § 145 odst. 1 písm. b) se za slova "české zboží," vkládají tato slova: "které má být vyvezeno a".
116. V § 146 odst. 2 se slovo "skladovatele" nahrazuje slovem "skladovatelem".
117. § 148 odst. 2 zní:
"(2) Osoba, která chce provozovat celní sklad, je povinna prokázat, že zřízení celního skladu je ekonomicky odůvodněné.".
118. § 148 odst. 3 se vypouští.
119. V § 149 odst. 3 se na konci připojuje tato věta:
120. § 162 zní:
§ " 162
Zákazy a omezení uvedené v § 161 odst. 1 platí obdobně i v soukromém celním skladu.".
121. § 164 odst. 1 písm. a) zní:
"a) zpracování zboží, včetně jeho instalace, smontování nebo kompletace nebo sdružování s jiným zbožím nebo přizpůsobení jinému zboží,".
122. V § 165 odst. 2 se za druhou větu vkládá tato věta:
123. § 169 odst. 2 zní:
"(2) Jsou-li zpracovatelské operace obvykle prováděny za přesně stanovených technických podmínek, které se vztahují na zboží jednotné charakteristiky a které vyplývají z výroby zušlechtěných výrobků stejné kvality, může ministerstvo na základě předem zjištěných skutečností stanovit vyhláškou standardní procento výtěžnosti.".
124. V § 171 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
"(2) Jestliže v době, kdy u zušlechtěných výrobků vznikl celní dluh, splňuje dovážené zboží v nich obsažené podmínky pro uplatnění preferenčních sazebních opatření v rámci celních kvót, stanoví se výše celního dluhu podle těchto preferenčních sazebních opatření.".
125. Za § 172 se vkládá nový § 172a, který zní:
§ " 172a
Byl-li režim aktivního zušlechťovacího styku v podmíněném systému ukončen propuštěním zušlechtěných výrobků do volného oběhu, vyměří a vybere celní úřad ze cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu stanovených podle § 171 a 172 úrok ve výši 250 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné první den kalendářního čtvrtletí, v němž bylo zboží do režimu volného oběhu propuštěno.".
126. V § 174 odst. 3 se slova "Povolení použít systém navracení lze udělit pouze tehdy, jestliže v době přijetí celního prohlášení na propuštění zušlechtěných výrobků k vývozu" nahrazují slovy "Systém navracení může být použit pouze tehdy, jestliže v době přijetí celního prohlášení na propuštění zušlechtěných výrobků k vývozu".
127. V § 178 odst. 1 se za slova "volného oběhu" vkládají tato slova: "v režimu aktivního zušlechťovacího styku".
128. § 180 zní:
§ " 180
Ministerstvo stanoví vyhláškou jaké druhy zboží mohou být propuštěny do režimu přepracování pod celním dohledem a jaké zpracovatelské operace mohou být u tohoto zboží provedeny.".
129. V § 193 odst. 1 se za slovo "započatý" vkládá slovo "kalendářní".
130. V § 215 odst. 1 v druhé větě se slovo "aktivního" nahrazuje slovem "pasivního", vypouštějí se odstavce 2 a 3 a zároveň se zrušuje číslování odstavců.
131. V § 216 se vypouštějí slova "ve lhůtě jím stanovené," a na konci se připojuje tato věta: "Celní úřad může stanovit lhůtu, ve které musí zboží vystoupit do zahraničí.".
132. § 217 zní:
§ " 217
(1) Svobodná celní pásma a svobodné celní sklady jsou části celního území nebo stavby umístěné na tomto území, oddělené od ostatního celního území, kde
a) zahraniční zboží je z hlediska cel, daní a poplatků vybíraných při dovozu a obchodně politických opatření považováno jako by se nenacházelo na celním území, pokud toto zboží nebylo propuštěno do volného oběhu nebo do jiného celního režimu nebo spotřebováno nebo užito za jiných podmínek než stanovených celními předpisy,
b) na české zboží jsou podle zvláštních předpisů, v důsledku jeho umístění ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu, uplatňovány výhody, které se obvykle vztahují na zboží při jeho vývozu.
(2) Svobodná celní pásma a svobodné celní sklady zřizuje a ruší vláda nařízením.".
133. § 221 odst. 2 písm. c) zní:
"c) mají být uplatněna opatření uvedená v § 217 odst. 1 písm. b).".
134. V § 221 odst. 2 se na konci písmene c) čárka nahrazuje tečkou a vypouští se písmeno d).
135. V § 221 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
"(3) Celní úřad může požadovat, aby mu bylo předloženo zboží podléhající vývoznímu clu, daním a poplatkům nebo jiným vývozním opatřením a aby bylo podrobeno předepsaným celním formalitám.".
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
136. § 223 odst. 1 zní:
"(1) Za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem je ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu povolena jakákoliv průmyslová (výrobní) nebo obchodní činnost nebo poskytování služeb. Provozování těchto činností a poskytování služeb musí být předem oznámeno příslušnému celnímu úřadu.".
137. § 224 odst. 1 písm. b) zní:
"b) může být bez povolení podrobeno operacím a obvyklým manipulacím uvedeným v § 152 odst. 3,".
138. § 234 odst. 1 zní:
"(1) Zboží, které vývozem z tuzemska ztratilo statut českého zboží a které se ve lhůtě tří let vrací zpět do tuzemska ze státu, do kterého bylo původně vyvezeno a je propuštěno do volného oběhu, je na žádost oprávněné osoby osvobozeno od dovozního cla.".
139. § 237 odst. 1 a 2 znějí:
"(1) Od cla je osvobozeno zboží, u něhož to vzhledem k jeho konečnému použití vyžaduje obecný zájem. Případy, kdy je zboží vzhledem k jeho konečnému použití osvobozeno od cla, jakož i podmínky, za nichž je zboží osvobozeno od cla, stanoví ministerstvo vyhláškou.
(2) Od cla je osvobozeno zboží dovážené zahraničními osobami, které požívají výsad a imunit podle mezinárodních smluv.9) Podmínky a rozsah osvobození od cla stanoví ministerstvo v dohodě s Ministerstvem zahraničních věcí vyhláškou.".
140. § 239 se doplňuje odstavcem 5, který zní:
"(5) Není-li možno stanovit přesnou výši celního dluhu, stanoví celní úřad jeho výši podle podpoložky zboží s nejvyšší celní sazbou příslušného čtyřmístného čísla.".
141. § 240 se doplňuje odstavcem 4, který zní:
"(4) Není-li možno stanovit přesnou výši celního dluhu, stanoví celní úřad jeho výši podle podpoložky zboží s nejvyšší celní sazbou příslušného čtyřmístného čísla.".
142. § 247 odst. 1 zní:
"(1) Celní dluh při vývozu zboží podléhajícího vývoznímu clu vzniká jeho nezákonným vývozem. Za nezákonný vývoz se považuje jakýkoliv vývoz zboží do zahraničí, na které nebylo podáno celní prohlášení, i když podáno být mělo.".
143. V § 253 odst. 1 se za slova "zahraničního zboží" vkládají tato slova: "pocházejícího ze třetích států".
144. V § 253 odst. 2 se za slova "Celní dluh" vkládají tato slova: "podle odstavce 1".
145. V § 253 se na konci odstavce 3 připojuje tato věta:
146. § 253 odst. 4 zní:
"(4) Částka dovozního cla odpovídající tomuto celnímu dluhu se stanoví podle stejných podmínek, jako kdyby se jednalo o celní dluh, který by vznikl přijetím celního prohlášení na propuštění zahraničního zboží pocházejícího ze třetích států do volného oběhu při ukončení režimu aktivního zušlechťovacího styku.".
147. § 254 odst. 4 zní:
"(4) Osobám, které řádně a včas plní povinnosti vyplývající z celních a daňových předpisů, zejména řádně a včas platí clo, daně a poplatky vybírané při dovozu, může ministerstvo povolit, aby nemusely zajišťovat celní dluh.".
148. § 254 se doplňuje odstavci 5 a 6, které znějí:
"(5) Ministerstvo povolení odejme, jestliže osoba, které bylo povolení uděleno, již neplní podmínky uvedené v odstavci 4 nebo závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem.
(6) Povolení udělené podle odstavce 4 pozbývá platnosti rozhodnutím ministerstva o odejmutí povolení.".
149. V § 255 odst. 1 se vypouští druhá věta.
150. § 256 zní:
§ " 256
Na žádost celní orgány povolí
a) globální zajištění celního dluhu, který vznikl nebo by mohl vzniknout z jedné nebo několika operací prováděných jedním dlužníkem,
b) paušální zajištění celního dluhu, který vznikl nebo by mohl vzniknout z jedné nebo několika operací prováděných několika dlužníky,
c) individuální zajištění celního dluhu, který vznikl nebo by mohl vzniknout z jedné operace prováděné jedním dlužníkem.".
151. § 257 odst. 3 se vypouští.
152. § 258 zní:
§ " 258
(1) Zajištění celního dluhu může být učiněno
a) složením hotovosti na účet celního orgánu (dále jen "celní jistota"), nebo
b) ručením.
(2) Není-li celní dluh ve lhůtách stanovených tímto zákonem dobrovolně splněn, použije se celní jistota na úhradu cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu, dopravného, skladného, pokuty uložené podle tohoto zákona a nákladů řízení. Případný zbytek celní jistoty se vrátí deklarantovi.
(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou podmínky, za nichž může být celní dluh zajištěn zárukou a formu, obsah a náležitosti záručních listin a záručních dokladů.".
153. § 260 odst. 2 a 3 znějí:
"(2) Ručitelem může být pouze osoba, které to na žádost dlužníka povolil příslušný celní orgán.
(3) Povolení podle odstavce 2 může být uděleno pouze osobě,
a) která řádně a včas plní povinnosti vyplývající z celních předpisů,
b) jejíž finanční situace je taková, že může splnit každý celní dluh, který zaručila,
c) která se nedopustila závažného porušení celních předpisů nebo předpisů o daních a poplatcích.".
154. § 260 se doplňuje odstavci 4 a 5, které znějí:
"(4) Celní orgány odejmou udělené povolení, jestliže ručitel
a) již nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 3,
b) závažným způsobem porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem,
c) neplní podmínky stanovené v povolení,
d) o odejmutí povolení požádal.
(5) Udělené povolení pozbývá platnosti
a) uplynutím doby, na kterou bylo vydáno,
b) rozhodnutím celních orgánů o odejmutí povolení.".
155. V § 263 odst. 1 se na konci připojuje tato věta: "Je-li celní dluh, který by mohl vzniknout u zboží propuštěného do režimu s podmíněným osvobozením od cla, zajištěn poskytnutím záruky a celní orgán neinformoval ručitele ve lhůtě jednoho roku ode dne, kdy měl být tento režim ukončen, o tom, že nebyl ukončen, zaniká ručení uplynutím této lhůty.".
156. Nadpis dílu třetího hlavy třinácté zní: "ULEHČENÍ PLATBY A SPLATNOST CLA, DANÍ A POPLATKŮ VYBÍRANÝCH PŘI DOVOZU".
157. V hlavě třinácté dílu třetím se vypouští členění na oddíly včetně nadpisů oddílů.
158. § 264 a 265 znějí:
§ " 264
(1) Celní orgány mohou k ulehčení platby cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu povolit
a) odklad platby cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu,
b) posečkání cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu,
c) zaplacení cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu ve splátkách.
(2) Celní orgány povolí odklad platby cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu, posečkání cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu nebo jejich zaplacení ve splátkách pouze tehdy, zajistí-li žadatel celní dluh.
§ 265
Byl-li celní dluh zajištěn, může být celková částka cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu vztahující se k veškerému zboží propuštěnému jedné osobě během lhůty stanovené celním úřadem, která nesmí přesáhnout 31 dnů, zapsána do účetních dokladů jednotným zápisem na konci této lhůty.".
159. § 266, 267, 268 a 269 se vypouštějí.
160. § 270 až 274 znějí:
§ " 270
(1) Nepovolily-li celní orgány dlužníkovi odklad platby cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu, jsou clo, daně a poplatky vybírané při dovozu splatné ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy celní úřad doručil rozhodnutí o vyměření cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu nebo ústně sdělil jeho výši dlužníkovi. V případě souhrnného zápisu v účetních dokladech, za podmínek stanovených v § 265, musí být lhůta splatnosti stanovena tak, aby nebyla dlužníkovi poskytnuta lhůta delší, než kdyby mu byl povolen odklad platby cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu.
(2) Povolily-li celní orgány dlužníkovi odklad platby cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu, jsou clo, daně a poplatky vybírané při dovozu splatné ve lhůtě stanovené v § 274.
§ 271
Způsob placení cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu
(1) Clo, daně a poplatky vybírané při dovozu lze platit
a) bezhotovostním převodem z účtu vedeného u banky na příslušný účet celního úřadu,
b) v hotovosti
1. na příslušný účet celního úřadu,
2. zaměstnancům celní správy pověřeným celním úřadem výhradně přijímat od dlužníků platby cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu v hotovosti; na přijatou platbu je celní úřad povinen vydat potvrzení,
3. výkonnému úředníku při výkonu exekuce, jde- -li o platby, které mají být exekucí vymoženy a není-li v exekučním příkaze nařízeno jinak,
4. šekem, jehož proplacení je zaručeno bankou,
c) přeplatkem na jiném cle, dani nebo poplatku vybíraném při dovozu.
(2) Právnické osoby a fyzické osoby - podnikatelé mohou platit clo, daně a poplatky vybírané při dovozu v hotovosti způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. b) bodu 2 pouze tehdy, jedná-li se o celkovou částku nepřesahující 5000 Kč.
§ 272
Odklad platby
Za podmínek stanovených v § 273 a 274 mohou celní orgány na žádost povolit dlužníkovi odklad platby cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu.
§ 273
Celní orgány mohou povolit odklad platby cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu
a) odděleně, u jednotlivě zapsaných částek cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu do účetních dokladů,
b) souhrnně, u všech částek cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu zapsaných do účetních dokladů ve lhůtě stanovené celním úřadem, která nesmí přesáhnout 31 dnů, nebo
c) souhrnně, u všech částek tvořících jednotlivý zápis, zapsaných do účetních dokladů v souladu s § 265.
§ 274
Lhůta pro odklad platby cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu může činit nejvíce
a) 30 dní, jedná-li se o částky cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu zapsané do účetních dokladů podle § 273 písm. a). Lhůta počíná běžet ode dne doručení rozhodnutí,
b) 16 dní, jedná-li se o částky cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu zapsané do účetních dokladů podle § 273 písm. b) a c). Lhůta počíná běžet ode dne doručení rozhodnutí.".
161. § 275, 276, 277, 278, 280 a 281 se vypouštějí.
162. V § 286 odst. 1 se vypouštějí slova "anebo byla zapsána do účetních dokladů v rozporu s § 267 odst. 2".
163. § 286 se doplňuje odstavcem 3, který zní:
"(3) Ministerstvo může vyhláškou stanovit další případy a podmínky, při jejichž splnění celní úřad vrátí nebo promine clo.".
164. § 289 zní:
§ " 289
(1) Nelze-li příslušné osobě přičítat klamání nebo zřejmé zanedbání, může ministerstvo dovozní nebo vývozní clo, daně a poplatky vybírané při dovozu vrátit nebo prominout z důvodů hodných zřetele, jiných než uvedených v § 286 až 288.
(2) Clo, daně a poplatky vybírané při dovozu mohou být vráceny nebo prominuty, bude-li žádost podána do 12 měsíců ode dne, kdy bylo této osobě doručeno rozhodnutí, kterým byly vyměřeny.
(3) Jde-li o zboží, které nemá obchodní charakter, může za podmínek uvedených v odstavcích 1 a 2 clo, daně a poplatky vrátit nebo prominout celní úřad.".
165. Za § 289 se vkládají nové § 289a a 289b, které včetně poznámky č. 9a) znějí:
§ " 289a
Celní úřad vrátí nebo promine clo, daně a poplatky vybírané při dovozu z vybraných druhů zboží, u kterých je podle zvláštního předpisu9a)vrácena daň za uskutečněné nákupy zboží a vybraných druhů služeb nebo které bylo prodáno na základě povolení ministerstva bez daně.
§ 289b
(1) Byla-li žádost o vrácení nebo prominutí cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu zamítnuta, lze novou žádost podat nejdříve po 60 dnech ode dne doručení zamítavého rozhodnutí. V této nové žádosti nemohou být uplatněny stejné důvody, které již obsahovala žádost původní. Při opakování již odmítnutých důvodů bude nová žádost bez posouzení odložena. O odložení musí být žadatel vyrozuměn.
(2) Rozhodnutí o žádosti o vrácení nebo prominutí cla, daní a poplatků vybíraných při dovozu nemusí obsahovat odůvodnění a opravné prostředky proti němu se nepřipouštějí.
9a) § 45 odst. 6 a 7 zákona ČNR č. 588/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. § 8 zákona ČNR č. 587/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.".
166. V § 290 se slovo "Kčs" nahrazuje slovem "Kč".
167. V § 291 odst. 1 písm. a) se slovo "vydání" nahrazuje slovem "doručení".
168. V § 291 odst. 2 se slova "ústřední banky České republiky" nahrazují slovy "České národní banky".
169. § 293 písm. e) zní:
170. V § 293 se za písmeno h) vkládají nová písmena i) a j), která znějí:
"i) předloží celním orgánům doklad o koupi, dodací list od výrobce nebo jakýkoliv důkazní prostředek, z něhož je zřejmé, že zboží nepochází od osob oprávněných v tuzemsku podnikat,
j) uvede nesprávné údaje v žádosti o osvědčení původu zboží,".
Dosavadní písmeno i) se označuje jako písmeno k).
171. V § 295 odst. 2 se slova "písm. f) až i)" nahrazují slovy "písm. f) až k)".
172. V § 295 odst. 2 a 3 se slova "Kčs" nahrazují slovy "Kč".
173. Za § 296 se vkládá nový § 296a , který včetně nadpisu zní:
§ " 296a
Zabrání zboží
(1) Nebyla-li za celní přestupek uložena sankce propadnutí zboží, lze rozhodnout, že se takové zboží zabírá, jestližea jestliže to vyžaduje bezpečnost osob nebo majetku anebo jiný obecný zájem.
a) náleží pachateli, kterého nelze za celní přestupek stíhat,
b) nenáleží pachateli celního přestupku nebo mu nenáleží zcela, nebo
c) pachatel není znám
(2) O zabrání zboží nelze rozhodnout, jestliže od spáchání celního přestupku uplynulo šest let.
(3) Vlastníkem zabraného zboží se stává stát.".
174. V § 299 odst. 2 se slova "Kčs" nahrazují slovy "Kč" a slova "písm. f) až i)" se nahrazují slovy "písm. f) až k)".
175. V § 303 odst. 1 se za slova "pachateli celního deliktu" vkládají tato slova: "nebo pachatel není znám".
176. Nadpis hlavy patnácté zní: "CELNÍ ZÁSTAVNÍ PRÁVO".
177. V hlavě patnácté se vypouští nadpis nad § 305 a § 306 až 308 včetně nadpisů. Současně se ruší označení dílu prvního až třetího.
178. V § 309 odst. 1 se slova "nezákonného dovozu, vývozu nebo tranzitu zboží" nahrazují slovy "celního přestupku nebo celního deliktu".
179. § 312 odst. 2 zní:
"(2) Uplatní-li právo na zajištěné zboží jiná osoba než ta, které bylo zboží zajištěno, a celní orgán má pochybnosti o tom, zda zboží patří této osobě, nebo má-li celní orgán pochybnosti o tom, zda zboží patří osobě, které bylo zboží zajištěno, nevydá celní orgán zboží a odkáže tyto osoby, aby svůj nárok uplatnily v řízení soudním.".
180. V § 317 se vypouští slovo "nákupního" a slova "ústřední banky České republiky" se nahrazují slovy "České národní banky".
181. § 320 včetně poznámek č. 11) a 12) zní:
§ " 320
Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, platí pro řízení před celními orgány
a) ve věcech celních přestupků obecné předpisy o přestupcích,5a)
b) při rozhodování o propuštění zboží do navrženého režimu nebo o ukončení režimu, do kterého bylo zboží propuštěno a o vyměřování a vybírání cla, daní a poplatků, vybírání pokut a skladného a vymáhání nedoplatků obecné předpisy o správě daní a poplatků,11)s výjimkou ustanovení § 4, § 5 odst. 3, § 6, 11, 20, 33 a 34, 36 až 41, 44 a 45, § 46 odst. 1, 2, 3, 4, 5, 6 a 9, § 47, 51, 55a, § 57 odst. 1, 2 a 5, § 59 odst. 3, 4, 5 a 6, § 62, § 63 odst. 3, § 64 a 65, 67 až 72, 76 a části osmé,
c) v ostatních věcech obecné předpisy o správním řízení.12)
11) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
12) Zákon č. 71/1967 Sb.".
182. § 323 zní:
§ " 323
(1) Zajištěním celního dluhu a promlčením práva vymáhat nedoplatek cla (§ 254 až 282) se rozumí také zajištění daňové a poplatkové povinnosti při dovozu a promlčení práva vymáhat daně a poplatky při dovozu.
(2) Při dovozu zboží, které nepodléhá clu, se pro vznik daňové povinnosti má za to, že celní dluh za podmínek uvedených v § 238 až 245 vzniká.".
Čl.II - zrušen
Čl.III - zrušen
Čl.IV - zrušen
Čl.V
Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb., se mění a doplňuje takto:
1. V § 20 odst. 3 ve větě první se v části věty před středníkem slova "následujícího po dni, kdy taková okresní správa sociálního zabezpečení obdržela žádost plátce pojistného o povolení splátek" nahrazují slovy "splatnosti první splátky dluhu".
2. V § 20 odst. 3 v první větě část věty za středníkem zní:
3. V § 20a odst. 1 první věta zní: "Na písemnou žádost plátce pojistného uvedeného v § 3 odst. 1 písmena a) a b) může příslušná okresní správa sociálního zabezpečení povolit placení dlužného pojistného a penále ve splátkách, a to až do výše, kterou tento plátce dluží ke dni vydání rozhodnutí o povolení splátek.".
4. V § 20a odst. 2 v první větě se slovo "povolí" nahrazuje slovy "může povolit" a vypouštějí se slova " ,jestliže dluh na tomto doplatku a penále činí alespoň dvojnásobek rozhodné částky dluhu (odstavec 3)".
5. V § 20a se dosavadní odstavec 4 označuje jako odstavec 3 a dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
6. V § 20a odst. 5 se vypouští slovo "třetího" a slova " , pokud plátce pojistného nepožádal o stanovení tohoto dne na dřívější kalendářní měsíc".
7. V § 20a odst. 8 se slovo "zruší" nahrazuje slovy "může zrušit".
8. § 20a odst. 9 se vypouští. Dosavadní odstavec 10 se označuje jako odstavec 9.
9. V § 25 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
"(3) Ustanovení § 2 až 24 se použijí i pro příslušníky Celní správy České republiky s těmito odchylkami:
a) tam, kde podle těchto ustanovení vykonává působnost Česká správa sociálního zabezpečení, rozumí se tím Ministerstvo financí,
b) tam, kde se v těchto ustanoveních mluví o organizaci a malé organizaci, rozumí se tím příslušný celní orgán.".
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
Čl.VI
1. zrušen
2. zrušen
3. zrušen
4. Pokud se v právních předpisech používá pojem oblastní celní úřad, rozumí se tím celní ředitelství. Pokud se v právních předpisech používá pojmu Ústřední celní správa, rozumí se tím ministerstvo.
5. Práva a povinnosti oblastních celních úřadů přecházejí na celní ředitelství, v jejichž územním obvodu měly ke dni účinnosti tohoto zákona tyto oblastní celní úřady své sídlo. Práva a povinnosti zrušených celních úřadů přecházejí na celní úřady, v jejichž územním obvodu měly ke dni účinnosti tohoto zákona zrušené celní úřady své sídlo.
6. Na řízení zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona se užijí ustanovení předpisů platných před tímto dnem.
7. Zrušují se:
a) Nařízení vlády č. 225/1994 Sb., kterým se stanovují celní přechody, na nichž provádějí kontrolu cestovních dokladů celní úřady.
b) Vyhláška Ministerstva financí č. 135/1995 Sb., o zařazení funkcí v celní správě do ozbrojené složky v celní správě.
Čl.VII
Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona České národní rady č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona České národní rady č. 35/1993 Sb., jak vyplývá ze změn a doplnění provedených tímto zákonem.
Čl.VIII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1997.
Zeman v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.