Vyhláška 98/2011 o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod účinný od 15.05.2011
| Schválené: | 30.03.2011 |
| Účinnost od: | 15.05.2011 |
| Autor: | Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství |
| Oblast: | Povrchové a podzemní vody., Jakost vod. Ochrana vod. Ukazatele přípustného stupně znečištění vod. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 21 odst. 3 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 20/2004 Sb. a zákona č. 150/2010 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje:
a) způsob hodnocení stavu útvarů povrchových vod,
b) způsob hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod,
c) náležitosti programů pro zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí:
a) chemickým stavem povrchové vody - stav určený na základě hodnocení prioritních látek2), aldrinu, dieldrinu, endrinu, isodrinu, p, p'-DDT, DDT celkem [zahrnuje součet izomerů: 1,1,1-trichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)-ethan (číslo CAS 50-29-3), 1,1,1-trichlor-2-(o-chlorfenyl)-2-(p-chlorfenyl)-ethan (číslo CAS 789-02-6), 1,1-dichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)-ethylen (číslo CAS 72-55-9) a 1,1-dichlor-2,2-bis(p-chlorfenyl)-ethan (číslo CAS 72-54-8)], tetrachlorethylenu, trichlorethylenu podle norem environmentální kvality3)a v souladu s postupy uvedenými v § 5,
b) ekologickým potenciálem - stav silně ovlivněného nebo umělého útvaru povrchových vod stanovený na základě systému klasifikace uvedeného v přílohách č. 7 a 10 této vyhlášky,
c) kvantitativní charakteristikou povrchové vody - vyjádření množství povrchové vody stanovené na základě hodnocení vodní bilance4)jako vodní zásoba v povodí nebo v útvaru povrchových vod za daný časový interval nebo kvantitativní stav povrchové vody za daný časový interval či bilanční stav určený též s ohledem na stanovení minimálního zůstatkového průtoku podle § 36 vodního zákona,
d) dobrým ekologickým stavem - stav útvaru povrchových vod, který se určí na základě systému klasifikace uvedeného v přílohách č. 2, 4, 5 a 6 této vyhlášky,
e) dobrým ekologickým potenciálem - stav útvaru povrchových vod, který se určí na základě systému klasifikace uvedeného v přílohách č. 7 a 10 této vyhlášky,
f) chráněnou oblastí - vody nebo území stanovené podle § 31, 32, 33, 34 a 35 vodního zákona a evropsky významné lokality a ptačí oblasti vymezené podle zákona o ochraně přírody a krajiny5), kde udržení nebo zlepšení stavu vod je podmiňujícím faktorem jejich ochrany,
g) jakostí povrchových vod - vyhodnocení chemických, mikrobiologických a radiologických ukazatelů daného útvaru povrchových vod na základě vyhodnocení sledovaní monitorovacích míst podle vybraných programů monitoringu v souladu s ustanovením § 12 odst. 1 písm. b) a c),
h) monitorovacími místy - místa, kde se provádí zjišťování stavu vod, zejména vodoměrné stanice, místa odběru vzorků nebo profily sledování jakosti povrchových vod v určeném úseku toku,
i) vodoměrnou stanicí - měrný profil na vodním toku nebo na útvaru povrchových vod vybavený zařízením nebo přístroji pro systematické hydrologické pozorování vodního stavu, hladin a průtoku podle čl. 181 ČSN 73 6530,
j) měrným profilem - profil vodního toku podle čl. 147 ČSN 73 6530 a ČSN 75 0120 nebo útvaru povrchových vod, ve kterém se provádějí hydrometrické práce,
k) místem odběru vzorků - celkový rozsah území nebo vymezeného prostoru v rámci vodního toku, vodní nádrže a zdrže podle ČSN 75 0120 či útvaru povrchových vod, kde jsou odebírány vzorky v souladu s částí 2 ČSN ISO 6107-2,
l) profilem sledování jakosti povrchové vody - místo odběru vzorků, kde jsou odebírány vzorky povrchové vody, sedimentu a bioty stanovené příčně k ose vodního toku podle ČSN 75 0120, vodní nádrže, zdrže podle ČSN 75 0120 či útvaru povrchových vod,
m) lokalitou - část útvaru povrchových vod prostorově zahrnující místo odběru vzorků, kde jsou odebírány vzorky a současně zjišťovány další charakteristiky ekologického stavu, ekologického potenciálu nebo charakteristik kvantitativního stavu,
n) sítí zjišťování stavu vod - seznam monitorovacích míst a míst, kde je zjišťování a hodnocení stavu vod prováděno na základě požadavků jiných právních předpisů6)a v souladu s přílohou č. 1 této vyhlášky,
o) referenčními podmínkami - podmínky, u kterých hodnoty ukazatelů stavu vod odpovídají velmi dobrému ekologickému stavu v souladu s přílohami č. 2, 4, 5 a 6 této vyhlášky,
p) matricí - složka vodního ekosystému odebíraná pro provedení analýz; jedná se zejména o vodu, sedimenty, plaveniny a tkáně vodních organismů,
q) mezí detekce - hodnota, nad níž lze se stanovenou úrovní spolehlivosti potvrdit, že je odlišná od výsledku slepého stanovení podle části 14 ČSN ISO 5667-14,
r) mezí stanovitelnosti - stanovený násobek mezní hodnoty detekce v koncentraci určujícího prvku, který může být přiměřeným způsobem určen s přijatelnou úrovní správnosti a přesnosti,
s) kombinovanou rozšířenou nejistotou měření - nezáporný ukazatel, který charakterizuje rozptyl kvantitativních hodnot přisuzovaných měřené hodnotě na základě použitých informací,
t) mísicí zónou - část útvaru povrchových vod, kde není požadováno splnění norem environmentální kvality3)podle § 5 odst. 1, přitom však není ovlivněno dodržení norem environmentální kvality ve zbývající části daného útvaru povrchových vod,
u) typově specifickými referenčními podmínkami - hodnoty stanovené postupem uvedeným v příloze č. 2 této vyhlášky pro hydromorfologické, fyzikálně- chemické a biologické ukazatele kvality uvedené v příloze č. 3 této vyhlášky,
v) rozdělovacím koeficientem - konstanta charakterizující rovnovážný poměr koncentrací určité látky mezi oktanolem a vodou,
w) bio-koncentračním faktorem - poměr koncentrace určité látky v biotě a daném vodním prostředí za rovnovážného stavu.
§ 3
Hodnocení jakosti povrchových vod
(1) Hodnocení jakosti povrchových vod probíhá srovnáním zjištěných hodnot sledovaných ukazatelů s normami environmentální kvality a požadavky na užívání vod4)způsobem uvedeným v § 11 odst. 1, 2 a 3 a v příloze č. 12 této vyhlášky.
(2) Hodnocení jakosti povrchových vod probíhá každoročně.
§ 4
Hodnocení stavu útvarů povrchových vod
(1) Hodnocení stavu útvarů povrchových vod se provede hodnocením chemického a ekologického stavu nebo ekologického potenciálu v případě silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod v kategoriích řeka nebo jezero7).
(2) Tam, kde je to při určování chemického stavu, ekologického stavu nebo ekologického potenciálu nezbytné, zohlední se kvantitativní charakteristiky útvaru povrchových vod. V těchto případech se použije přiměřeně postup podle přílohy č. 12 této vyhlášky.
(3) Stav útvarů povrchových vod se vyhodnotí jednou za tři roky s využitím údajů z hodnocení jakosti povrchových vod a hodnocení biologických a hydromorfologických ukazatelů ekologického stavu útvarů povrchových vod za uplynulé tři roky.
§ 5
Hodnocení chemického stavu útvarů
povrchových vod
(1) Pro hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod se použijí normy environmentální kvality3)prioritních látek2)a aldrinu, dieldrinu, endrinu, isodrinu, p, p'-DDT, DDT celkem, tetrachlorethylenu, trichlorethylenu.
(2) Při posuzování výsledků zjišťování chemického stavu útvarů povrchových vod se v odůvodněných případech mohou vzít v úvahu:
a) přirozené koncentrace pozadí u niklu, olova, kadmia a rtuti a jejich sloučenin, brání-li souladu s hodnotami norem environmentální kvality3),
b) tvrdost, pH nebo jiné ukazatele jakosti vody ovlivňující biologickou dostupnost těchto kovů.
(3) V úsecích toků určených jako mísicí zóny se z hodnocení chemického stavu vyjmou ty látky, pro které byly tyto zóny v souladu s § 6 vymezeny.
(4) Pro zjišťování chemického stavu se použijí normy environmentální kvality3)a postupy podle § 11 odst. 1, 2 a 3.
(5) Výsledky hodnocení se vyjádří klasifikací chemického stavu útvarů povrchových vod jako „dobrý stav“ nebo „nedosažení dobrého stavu“. Dobrý stav je dosažen tehdy, pokud ani jedna ze zjištěných hodnot sledovaných ukazatelů nepřesáhne hodnoty norem environmentální kvality3).
(6) Znázornění výsledků hodnocení chemického stavu útvarů povrchových vod se provede v souladu s přílohou č. 10 této vyhlášky.
§ 6
Mísicí zóna
(1) Jako mísicí zóna může být vymezena část útvaru povrchových vod bezprostředně navazující na místo vypouštění odpadních vod, kde koncentrace prioritních látek2)a aldrinu, dieldrinu, endrinu, isodrinu, p, p'-DDT, DDT celkem, tetrachlorethylenu, trichlorethylenu mohou překračovat příslušné normy environmentální kvality3), pokud neovlivní dodržení těchto norem ve zbývající části daného útvaru povrchových vod.
(2) Rozsah mísicí zóny musí být
a) omezen na okolí přilehlé k místu vypouštění,
b) přiměřený s ohledem na koncentrace znečišťujících látek v místě vypouštění,
c) v souladu s podmínkami týkajícími se emisí znečišťujících látek podle vyhlášky o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik8)a podle právních předpisů Evropské unie1)a
d) v souladu s použitím nejlepších dostupných technik.
§ 7
Hodnocení ekologického stavu útvarů
povrchových vod
(1) U útvarů povrchových vod, které nebyly vymezeny jako silně ovlivněné nebo umělé, se hodnocení ekologického stavu provede v souladu s přílohami č. 4, 5, 6, 13 a 14 této vyhlášky pro jednotlivé kvalitativní ukazatele uvedené v příloze č. 3 této vyhlášky.
(2) Výchozím podkladem pro hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod jsou typově specifické referenční podmínky pro jednotlivé typy útvarů povrchových vod.
(3) Výsledky hodnocení se vyjádří klasifikací ekologického stavu jako „velmi dobrý“, „dobrý“, „střední“, „poškozený“ nebo „zničený“.
(4) Při znázornění výsledků hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod se postupuje v souladu s přílohou č. 10 této vyhlášky.
§ 8
Hodnocení ekologického potenciálu
silně ovlivněných a umělých útvarů
povrchových vod
(1) U útvarů povrchových vod, které byly vymezeny jako silně ovlivněné nebo umělé, se hodnocení ekologického potenciálu provede v souladu s přílohou č. 7 této vyhlášky pro využitelné kvalitativní ukazatele uvedené v příloze č. 3 této vyhlášky.
(2) Výsledky hodnocení se vyjádří klasifikací ekologického potenciálu jako „dobrý a lepší“, „střední“, „poškozený“ nebo „zničený“.
(3) Znázornění výsledků hodnocení ekologického potenciálu útvarů povrchových vod se provede v souladu s přílohou č. 10 této vyhlášky.
§ 9
Zajištění systému kvality
(1) Laboratoře provádějící zjišťování stavu povrchových vod musí mít zavedený systém kvality v souladu s ČSN EN ISO/IEC 17025.
(2) Zjišťování stavu povrchových vod provádějí laboratoře, které:
a) se účastní programů mezilaboratorních porovnávacích zkoušek organizovaných v souladu s ČSN EN ISO/IEC 17043 k tomu akreditovanými organizacemi pokrývajícími celý rozsah ukazatelů, které v rámci zjišťování stavu vod daná laboratoř sleduje, a
b) národnímu akreditačnímu orgánu určenému zvláštním jiným právním předpisem9)doloží způsobilost provádět analýzy dostupných referenčních materiálů typických pro odebrané vzorky, které obsahují přiměřené hodnoty koncentrací ve vztahu k příslušným normám environmentální kvality.
§ 10
Minimální pracovní kritéria metod analýz
(1) Minimální pracovní kritéria pro veškeré používané metody musí mít na úrovni příslušných norem environmentální kvality kombinovanou rozšířenou nejistotu měření 50 % nebo nižší. Mez stanovitelnosti je rovna nebo nižší než 30 % odpovídající normy environmentální kvality.
(2) Jestliže pro daný ukazatel neexistuje příslušná norma environmentální kvality nebo neexistuje metoda analýzy, která splňuje minimální pracovní kritéria podle odstavce 1, bude sledování takového ukazatele prováděno nejlepší dostupnou technikou nevyžadující neúměrné náklady.
§ 11
Zpracování výsledků analýz chemických ukazatelů
(1) Pokud se hodnoty fyzikálně-chemických nebo chemických ukazatelů v daném vzorku nacházejí pod mezí stanovitelnosti, stanoví se výsledky měření pro výpočet průměrných hodnot na polovinu hodnoty příslušné meze stanovitelnosti.
(2) Pokud se průměrná hodnota výsledků měření vypočtená postupem podle odstavce 1 nachází pod mezí stanovitelnosti, stanoví se uvedená hodnota jako menší než mez stanovitelnosti.
(3) Odstavec 1 se nepoužije v případě, kdy se jedná o ukazatel, který je součástí celkového součtu dané skupiny chemických nebo fyzikálně-chemických ukazatelů včetně jejich rozpadových a reakčních produktů nebo metabolitů. V tomto případě se pro výsledek pod mezí stanovitelnosti pro jednotlivé látky použije hodnota nula.
(4) Součástí zpracování výsledků chemických ukazatelů je analýza dlouhodobých trendů koncentrací vybraných prioritních látek [anthracen, bromovaný difenylether, kadmium a jeho sloučeniny, chlorované alkany C10-13, di(2-ethylhexyl)ftalát, fluoranthen, hexachlorbenzen, hexachlorbutadien, hexachlorcyklohexan, olovo a jeho sloučeniny, rtuť a její sloučeniny, pentachlorbenzen, polycyklické aromatické uhlovodíky, sloučeniny tributylcínu] v sedimentu a biotě, sledovaných v souladu s Rámcovým programem zjišťování a hodnocení stavu vod a chráněných oblastí České republiky (dále jen „Rámcový program monitoringu“).
§ 12
Programy pro zjišťování a hodnocení stavu
povrchových vod
(1) Podle územního rozsahu sledovaných povodí, vymezených útvarů povrchových vod, rozsahu a míry podrobnosti sledování se programy pro zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod člení na:
a) Rámcový program monitoringu,
b) Program monitoringu povrchových vod, který zahrnuje Program situačního monitoringu povrchových vod a Programy provozního monitoringu povrchových vod,
c) Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod,
d) Programy průzkumného monitoringu.
(2) Údaje získané z programů monitoringu vod jsou využity pro hodnocení jakosti vod a stavu útvarů povrchových vod podle § 3 a 4.
(3) V chráněných oblastech je zjišťování a hodnocení stavu vod prováděno na základě požadavků nařízení vlády o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech6)a v souladu s přílohou č. 1 této vyhlášky.
§ 13
Rámcový program monitoringu
(1) Rámcový program monitoringu závazně určuje v souladu s přílohou č. 9 této vyhlášky:
a) zásady, věcný obsah, rozsah, metodické postupy a formální náležitosti jednotlivých programů monitoringu,
b) časový plán postupu nutného pro sestavování, projednávání, schvalování a realizaci jednotlivých programů monitoringu,
c) kritéria sloužící k výběru sledovaných ukazatelů v rámci jednotlivých programů monitoringu, včetně doporučených metod jejich zjišťování pro hodnocení stavu útvarů povrchových vod,
d) způsob stanovení závazného rozsahu sítí jednotlivých programů monitoringu a závazná pravidla pro nezbytné doplnění těchto sítí a jejich následné zahrnutí do příslušných programů monitoringu,
e) požadavky na zjišťování a hodnocení stavu vod pro mezinárodní monitorovací programy a pro potřeby přeshraniční spolupráce,
f) technické a administrativní náležitosti předávání, ukládání a sdílení výsledků programů monitoringu pro potřeby výkonu veřejné správy a správy povodí10), orgánů Evropské unie a mezinárodních organizací,
g) vymezení institucionálního zabezpečení zpracování návrhů a realizace jednotlivých programů monitoringu nebo jejich částí,
h) vymezení institucionálního zabezpečení zpracování hodnocení stavu povrchových vod podle § 4 pro jednotlivé programy monitoringu.
(2) Rámcový program monitoringu se aktualizuje nejpozději do šesti let ode dne jeho schválení, a to vždy k 30. červnu daného kalendářního roku.
§ 14
Program monitoringu povrchových vod
(1) Program monitoringu povrchových vod se zpracovává v rámci správy povodí podle § 54 vodního zákona v členění na dílčí povodí11).
(2) Program monitoringu povrchových vod se aktualizuje nejpozději do šesti let od jeho schválení, a to vždy k 31. říjnu daného kalendářního roku.
§ 15
Program situačního monitoringu povrchových vod
(1) Program situačního monitoringu povrchových vod vychází z Rámcového programu monitoringu a je zpracován v souladu s požadavky na monitoring ekologického a chemického stavu povrchových vod podle přílohy č. 9 bodů 1 a 5 této vyhlášky.
(2) Program situačního monitoringu povrchových vod stanoví zejména:
a) vymezení monitorovacích míst, včetně jejich seznamu a počtu,
b) seznamy sledovaných ukazatelů v jednotlivých matricích a četnosti jejich sledování pro každé monitorovací místo, včetně odhadu spolehlivosti a přesnosti výsledků.
§ 16
Programy provozního monitoringu
povrchových vod
(1) Programy provozního monitoringu povrchových vod vycházejí z Rámcového programu monitoringu a jsou zpracovány v souladu s požadavky na monitoring ekologického a chemického stavu povrchových vod podle přílohy č. 9 bodů 2 a 5 této vyhlášky.
(2) Programy provozního monitoringu povrchových vod stanoví zejména:
a) vymezení monitorovacích míst, včetně jejich seznamu a počtu,
b) seznamy sledovaných ukazatelů v jednotlivých matricích a četnosti jejich sledování pro každé monitorovací místo, včetně odhadu spolehlivosti a přesnosti výsledků.
(3) Programy provozního monitoringu dále obsahují požadavky pro zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod v chráněných oblastech v souladu s přílohou č. 1 této vyhlášky.
§ 17
Program monitoringu
kvantitativních charakteristik povrchových vod
(1) Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod vychází z Rámcového programu monitoringu a je zpracován v souladu s požadavky na monitoring ekologického a chemického stavu povrchových vod podle přílohy č. 9 bodů 3 a 5 této vyhlášky.
(2) Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod stanoví zejména:
a) vymezení, seznam a počet monitorovacích míst pro sledování vodních stavů a průtoků na vodních tocích,
b) četnosti sledování pro každé monitorovací místo.
(3) Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod se zpracuje pro celé území České republiky v členění podle dílčích povodí podle § 24 odst. 5 až 7 vodního zákona.
(4) Program monitoringu kvantitativních charakteristik povrchových vod se aktualizuje nejpozději do šesti let od jeho schválení, a to vždy k 31. říjnu daného kalendářního roku.
§ 18
Programy průzkumného monitoringu
(1) Programy průzkumného monitoringu vycházejí z Rámcového programu monitoringu a stanoví:
a) důvody pro zavedení průzkumného monitoringu,
b) cíle průzkumného monitoringu a jeho vazby na ostatní programy monitoringu,
c) vymezení monitorovacích míst a
d) seznamy sledovaných ukazatelů v jednotlivých matricích a četnosti jejich sledování pro každé monitorovací místo.
(2) Programy průzkumného monitoringu se zpracují vždy ve vazbě na útvary povrchových vod nebo jejich seskupení podle přílohy č. 9 bodů 4 a 5 této vyhlášky.
§ 19
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti třicátým dnem ode dne jejího vyhlášení.
Mgr. Chalupa v. r.
Ministr životního prostředí
Ing. Fuksa v. r.
Ministr zemědělství
Příloha 1
Požadavky pro monitoring útvarů povrchových vod v chráněných
oblastech
(1) Monitoring útvarů povrchových vod v územích vyhrazených pro odběr vody pro lidskou spotřebu
V rámci monitoringu území vyhrazených pro odběr vody pro lidskou spotřebu se monitorují všechny zdroje povrchových vod, kde odběr vody činí více než 10 m/den nebo zásobují více než 50 obyvatel. Monitorování vod se zajišťuje podle jiných právních předpisů6). Profily sledování jakosti povrchové vody provozního monitoringu se lokalizují tak, aby byla sledována antropogenní činnost, která může ohrožovat zdroje pitné vody a vést k nedodržení limitů daných jiným právním předpisem12). Sledování stavu útvarů povrchových vod v těchto oblastech se provádí v souladu s přílohou č. 9 této vyhlášky.
(2) Monitoring útvarů povrchových vod určených jako rekreační vody a povrchových vod využívaných ke koupání
Seznam povrchových vod využívaných ke koupání je uveden v jiném právním předpise13). Tam, kde koupací oblasti nebo koupaliště ve volné přírodě dlouhodobě nesplňují limity dané jiným právním předpisem14), jsou do programu monitoringu povrchových vod zařazeny profily sledování jakosti povrchových vod tak, aby byla nalezena příčina nedodržení limitů.
(3) Monitoring útvarů povrchových vod v citlivých a zranitelných oblastech
Všechny vody na území České republiky byly vymezeny jako citlivé na živiny. Provozní monitoring se provádí tam, kde antropogenní činnost může ohrozit splnění environmentálních cílů podle § 23a vodního zákona, které jsou dány limity uvedenými v jiném právním předpise3). V rámci monitoringu zranitelných oblastí se monitorují útvary povrchových vod v územích vymezených podle jiného právního předpisu15).
(4) Monitoring útvarů povrchových vod v oblastech vymezených pro ochranu stanovišť nebo druhů
V rámci monitoringu útvarů povrchových vod v oblastech vymezených pro ochranu stanovišť nebo druhů, kde udržení nebo zlepšení stavu vod je důležitým faktorem jejich ochrany se monitorují ptačí oblasti, evropsky významné lokality a maloplošná zvláště chráněná území vymezená podle jiného právního předpisu16). Monitoring se provádí tam, kde by antropogenní činnost mohla vést k ohrožení stanovišť nebo druhů vázaných na vodu, které jsou předmětem ochrany. Při výběru monitorovacích míst musí být přihlédnuto k hodnocení stavu vodních útvarů, ke kterým příslušné oblasti náleží a také k vyhodnocení antropogenních vlivů.
(5) Monitoring útvarů povrchových vod v oblastech, které se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů
Seznam lokalit, které se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a postup provádění monitoringu vod v těchto lokalitách stanoví jiný právní předpis17). Splnění environmentálních cílů podle § 23a vodního zákona se vyhodnotí porovnáním s limity uvedenými v jiném právním předpise3).
Příloha 2
Stanovení typově specifických referenčních podmínek pro útvary
povrchových vod
(1) Pro účely hodnocení ekologického stavu vod se pro každý typ útvaru povrchových vod stanovují typově specifické referenční podmínky., které specifikují pro daný typ útvaru povrchových vod velmi dobrý ekologický stav v souladu s přílohami č. 4, 5, 6 a 7 této vyhlášky. Pro silně ovlivněné a umělé útvary povrchových vod se použije postup stanovení typově specifických referenčních podmínek přiměřeně pro účely stanovení maximálního ekologického potenciálu normativně definovaného v příloze č. 7 této vyhlášky.
(2) Typově specifické referenční podmínky jsou stanoveny buď přímo v daném území či modelováním nebo odvozeny s použitím kombinace těchto metod. V případě, že nelze tyto metody použít, lze využít pro sestavení referenčních podmínek expertní posudek. Při definování velmi dobrého ekologického stavu ve vztahu ke koncentracím specifických znečišťujících látek se za meze detekce považují ty hodnoty, kterých lze dosáhnout pomocí dostupných postupů v době, kdy se typově specifické referenční podmínky stanovují.
(3) Pro územně určené typově specifické biologické referenční podmínky je provozována pro každý typ útvaru povrchových vod referenční síť. Ta obsahuje dostatečný počet míst s velmi dobrým stavem, s ohledem na potřebnou úroveň spolehlivosti hodnot pro referenční podmínky při dané variabilitě hodnot kvalitativních ukazatelů, odpovídajících velmi dobrému ekologickému stavu pro daný typ útvaru povrchových vod a pro modelovací postupy, které jsou aplikovány.
(4) Typově specifické biologické referenční podmínky určené na základě modelování jsou odvozeny s použitím buď prognózních modelů, nebo retrospektivních metod. Při použití těchto metod se použijí historická, paleontologická a jiná dostupná data a zajistí se dostatečná úroveň spolehlivosti hodnot pro referenční podmínky. Tím se zabezpečí, že takto odvozené podmínky jsou konzistentní a platné pro každý typ útvaru povrchových vod.
(5) V případech, kdy nelze stanovit spolehlivé typově specifické referenční podmínky pro některý ukazatel příslušného typu útvaru povrchových vod v důsledku vysokého stupně přirozené proměnlivosti tohoto ukazatele, avšak nikoliv pouze v důsledku sezónní proměnlivosti, může být tento ukazatel z hodnocení ekologického stavu příslušného typu útvaru povrchových vod vyloučen.
Příloha 3
Kvalitativní ukazatele pro klasifikaci ekologického stavu
útvarů povrchových vod a ekologického potenciálu silně
ovlivněných nebo umělých útvarů povrchových vod
(3) Silně ovlivněné a umělé útvary povrchových vod Pro tyto útvary povrchových vod se použijí využitelné kvalitativní ukazatele uvedené v odstavcích 1 a 2 a obecně závazné hodnoty, jsou-li stanoveny.
Příloha 4
Všeobecné normativní definice klasifikace ekologického stavu útvarů povrchových
vod v kategorii jezero a řeka
Tabulka č. 1: Všeobecná definice pro kategorii řeka a jezero
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ukazatel Velmi dobrý stav Dobrý stav Střední stav
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Všeobecné Nevyskytují se žádné nebo jen Hodnoty biologických Hodnoty biologických
velmi malé antropogenní změny kvalitativních ukazatelů kvalitativních ukazatelů
hodnot fyzikálně chemických daného typu útvaru daného typu útvaru
a hydromorfologických povrchových vod vykazují povrchových vod se středně
kvalitativních ukazatelů daného mírnou úroveň narušení odlišují od těch, které se
typu útvaru povrchových vod vzniklého lidskou činností, obvykle vyskytují u příslušného
v porovnání s hodnotami avšak odlišují se pouze málo typu útvaru povrchových vod
spojenými s tímto typem od těch, které se obvykle v nenarušených podmínkách.
v nenarušených podmínkách. vyskytují u příslušného typu Hodnoty vykazují střední
Hodnoty biologických útvaru povrchových vod známky narušení vyvolaného
kvalitativních ukazatelů v nenarušených podmínkách. lidskou činností a jsou
daného útvaru povrchových významně více ovlivněny než
vod odpovídají těm, které se u dobrého stavu.
obvykle vyskytují u příslušného
typu v nenarušených podmínkách
a nevykazují žádné nebo jen
malé známky narušení.
Jedná se o typově specifické
podmínky a společenstva.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Vysvětlivky:
Ekologický stav povrchových vod vyhodnocený jako nižší než střední bude klasifikován jako poškozený nebo zničený.
Ekologický stav povrchových vod, jež vykazuje známky významných změn hodnot ukazatelů biologické kvality pro daný typ útvaru povrchových vod, a ve kterém se odpovídající biologická společenstva podstatně liší od společenstev vyskytujících se v tomto typu útvaru povrchových vod za nenarušených podmínek, bude klasifikován jako poškozený.
Ekologický stav povrchových vod, jež vykazuje známky velmi významných změn hodnot ukazatelů biologické kvality pro daný typ útvaru povrchových vod a ve kterých se nevyskytuje velká část odpovídajících biologických společenstev obvykle žijících v tomto typu útvaru povrchových vod za nenarušených podmínek, bude klasifikován jako zničený.
Příloha 5
Výchozí normativní definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického
stavu útvarů povrchových vod v kategorii řeka
Tabulka č. 1: Biologické ukazatele
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ukazatel Velmi dobrý stav Dobrý stav Střední stav
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fytoplankton Taxonomické složení fytoplanktonu Vyskytují se slabé změny Taxonomické složení fytoplanktonu
plně nebo téměř zcela odpovídá v taxonomickém složení se středně odlišuje od typově
podmínkám za nepřítomnosti fytoplanktonu a četnosti specifických společenstev.
rušivých vlivů. fytoplanktonu v porovnání Četnost fytoplanktonu je středně
Průměrná četnost fytoplanktonu s typově specifickými narušena a může být taková, že
se plně shoduje s typově společenstvy. Tyto změny vyvolává významné nežádoucí
specifickými fyzikálně- neindikují žádný zrychlený narušení hodnot jiných
chemickými podmínkami a není růst řas mající za následek biologických nebo
taková, aby významně měnila nežádoucí narušení rovnováhy fyzikálně-chemických
typově specifické podmínky organismů přítomných v útvaru kvalitativních ukazatelů.
určující průhlednost vody. povrchových vod nebo Může se vyskytovat střední
Vodní květ fytoplanktonu se fyzikálně-chemické kvality nárůst četnosti a intenzity
vyskytuje s četností a vody nebo sedimentů. vodního květu fytoplanktonu;
intenzitou, které odpovídají Může se vyskytovat slabý nárůst trvale může tato situace
typově specifickým fyzikálně- četnosti a intenzity typově nastávat v letních měsících.
chemickým podmínkám. í nárůst specifického vodního květu
fytoplanktonu.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Makrofyta Taxonomické složení plně nebo Vyskytují se slabé změny ve Složení taxonů makrofyt a
a fytobentos téměř zcela odpovídá podmínkám složení a četnosti taxonů fytobentosu se středně
za nepřítomnosti rušivých vlivů. makrofyt a fytobentosu odlišuje od typově
Nevyskytují se žádné v porovnání s typově specifického společenstva
zjistitelné změny v průměrné specifickými společenstvy. a je významně více narušeno
četnosti makrofyt a Tyto změny neindikují žádný než u dobrého stavu.
fytobentosu. zrychlený růst fytobentosu Jsou zjevné střední změny v
nebo vyšších forem života průměrné četnosti makrofyt a
rostlin, který má za fytobentosu.
následek nežádoucí narušení Společenstvo fytobentosu může
rovnováhy organismů být zasaženo a v některých
přítomných v útvaru oblastech nahrazeno chomáči a
povrchových vod nebo povlaky bakterií vyskytujících
fyzikálně-chemické kvality se jako důsledek lidské činnosti.
vody či sedimentů.
Společenstvo fytobentosu
není nepříznivě ovlivněno
chomáči a povlaky bakterií
vyskytujících se jako
důsledek lidské činnosti.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fauna Taxonomické složení a četnost Vyskytují se slabé změny ve Složení a četnost taxonů
bentických plně nebo téměř zcela odpovídá složení a četnosti taxonů bezobratlých se středně
bezobratlých podmínkám za nepřítomnosti bezobratlých v porovnání odlišuje od typově
rušivých vlivů. s typově specifickými specifických společenstev.
Poměr taxonů citlivých a společenstvy. Chybí hlavní taxonomické
necitlivých k narušení Poměr taxonů citlivých a skupiny typově specifického
nevykazuje žádné známky necitlivých k narušení společenstva.
odlišnosti od nenarušených vykazuje malou odlišnost od Poměr taxonů citlivých a
podmínek. typově specifických hodnot. necitlivých k narušení a úroveň
Úroveň rozmanitosti taxonů Úroveň rozmanitosti taxonů rozmanitosti jsou podstatně
bezobratlých nevykazuje bezobratlých vykazuje slabé odlišné od typově specifických
žádné známky změn oproti známky změn oproti typově podmínek a významně horší než
podmínkám za nepřítomnosti specifickým podmínkám. u dobrého stavu.
rušivých vlivů.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fauna ryb Druhové složení a četnost plně Vyskytují se nevýrazné změny Složení a četnost druhů ryb
nebo téměř zcela odpovídá v druhovém složení a četnosti se středně odlišuje od typově
podmínkám za nepřítomnosti oproti typově specifickým specifických společenstev
rušivých vlivů. společenstvím odpovídající s ohledem na míru antropogenních
Vyskytují se všechny typově míře antropogenních vlivů vlivů na ukazatele
specifické druhy citlivé na na ukazatele fyzikálně- fyzikálně-chemické a
narušení. chemické a hydromorfologické hydromorfologické kvality.
Věková struktura rybích kvality. Věková struktura společenství
společenstev vykazuje slabé Věková struktura společenství ryb vykazuje silné známky
známky antropogenního ryb vykazuje známky narušení antropogenního narušení v
narušení a neindikuje poruchy odpovídající míře takovém rozsahu, že střední
reprodukce ani vývoje žádného antropogenních vlivů na podíl typově specifických
konkrétního druhu. fyzikálně-chemické a druhů chybí, nebo má velmi
hydromorfologické ukazatele nízké zastoupení.
kvality; občas jsou naznačeny
poruchy v reprodukci nebo
vývoji určitých druhů do té
míry, že některé věkové
skupiny mohou chybět.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 2: Hydromorfologické ukazatele
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ukazatel Velmi dobrý stav Dobrý stav Střední stav
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hydrologický Velikost a dynamika proudění, Podmínky definované v souladu Podmínky definované v souladu
režim a z toho plynoucí souvislosti s dosažením příslušných hodnot s dosažením příslušných hodnot
s podzemními vodami, plně nebo pro biologické ukazatele. pro biologické ukazatele.
téměř zcela odpovídají podmínkám
za nepřítomnosti rušivých vlivů.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kontinuita Kontinuita toku není narušena Podmínky definované v souladu Podmínky definované v souladu
toku antropogenními činnostmi a s dosažením příslušných hodnot s dosažením příslušných hodnot
umožňuje nerušenou migraci pro biologické ukazatele. pro biologické ukazatele.
vodních organismů a transport
sedimentů.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Morfologické Uspořádání říčního koryta, Podmínky definované v souladu Podmínky definované v souladu
podmínky proměnlivost jeho šířky a s dosažením příslušných hodnot s dosažením příslušných hodnot
hloubky, rychlosti proudění, pro biologické ukazatele. pro biologické ukazatele.
vlastnosti substrátu a jak
struktura, tak vlastnosti
příbřežních zón plně nebo
téměř zcela odpovídají
podmínkám za nepřítomnosti
rušivých vlivů.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 3: Chemické a fyzikálně-chemické ukazatele
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ukazatel Velmi dobrý stav Dobrý stav Střední stav
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Všeobecné Hodnoty fyzikálně-chemických Teplota, kyslíková bilance, Podmínky definované v souladu
podmínky ukazatelů plně nebo téměř zcela pH, kyselinová neutralizační s dosažením příslušných hodnot
odpovídají podmínkám kapacita ani salinity pro biologické ukazatele.
odpovídajícím nepřítomnosti nepřekračují rozmezí stanovená
rušivých vlivů. tak, aby se zabezpečily funkce
Koncentrace živin zůstávají ekosystému a byly dosaženy
v rozmezí obvykle se příslušné hodnoty pro
vyskytujícím při nepřítomnosti ukazatele biologické kvality.
rušivých vlivů. Koncentrace živin nepřekračují
Stupeň salinity, pH, kyslíková úrovně stanovené tak, aby se
bilance, kyselinová neutralizační zabezpečily funkce ekosystému
kapacita a teplota vody a byly dosaženy příslušné
nevykazují známky antropogenního hodnoty pro biologické ukazatele.
narušení a zůstávají v rozmezí
obvykle se vyskytujícím při
nepřítomnosti rušivých vlivů.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Specifické Koncentrace blízké nule a Koncentrace nepřekračují normy Podmínky definované v souladu
syntetické přinejmenším pod mezemi detekce environmentální kvality uvedené s dosažením příslušných hodnot
znečišťující všeobecně používaných v příloze č. 3 nařízení vlády pro biologické ukazatele.
látky nejvyspělejších analytických č. 61/2003Sb., ve znění Koncentrace překračují normy
technik. pozdějších předpisů. Při environmentální kvality
stanovení norem environmentální uvedené v příloze č. 3
kvality se postupuje podle nařízení vlády č. 61/2003 Sb.,
přílohy č. 11 této vyhlášky. ve znění pozdějších předpisů.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Specifické Koncentrace zůstávají v rozmezí Koncentrace nepřekračují normy Podmínky definované v souladu
nesyntetické obvykle se vyskytujícím při environmentální kvality uvedené s dosažením příslušných hodnot
znečišťující nepřítomnosti rušivých vlivů. v příloze č. 3 nařízení vlády pro biologické ukazatele.
látky č. 61/2003 Sb., ve znění Koncentrace překračují normy
pozdějších předpisů. Při environmentální kvality uvedené
stanovení norem environmentální v příloze č. 3 nařízení vlády
kvality se postupuje podle č. 61/2003 Sb., ve znění
přílohy č. 11 této vyhlášky. pozdějších předpisů.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Příloha 6
Výchozí normativní definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického
stavu útvarů povrchových vod v kategorii jezero
Tabulka č. 1: Biologické ukazatele
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ukazatel Velmi dobrý stav Dobrý stav Střední stav
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fytoplankton Taxonomické složení a četnost Vyskytují se slabé změny v Taxonomické složení a četnost
fytoplanktonu plně nebo téměř taxonomickém složení fytoplanktonu se středně odlišuje
zcela odpovídá podmínkám za fytoplanktonu a četnosti od typově specifických
nepřítomnosti rušivých vlivů. fytoplanktonu v porovnání s společenstev.
Průměrná biomasa fytoplanktonu typově specifickými Biomasa je středně narušena a
se plně shoduje s typově společenstvy. Tyto změny může být taková, že vyvolává
specifickými fyzikálně- neindikují žádný zrychlený růst významné nežádoucí narušení hodnot
chemickými podmínkami a není řas mající za následek nežádoucí jiných biologických kvalitativních
taková, aby významně měnila narušení rovnováhy organismů ukazatelů a fyzikálně-chemické
typově specifické podmínky přítomných v útvaru povrchových kvality vody nebo sedimentů.
určující průhlednost vody. vod nebo fyzikálně-chemické Může se vyskytovat střední nárůst
Vodní květ fytoplanktonu se kvality vody nebo sedimentů. četnosti a intenzity vodního květu
vyskytuje s četností a Může se vyskytovat slabý nárůst fytoplanktonu; trvale může tato
intenzitou, které odpovídají četnosti a intenzity typově situace nastávat v letních
typově specifickým fyzikálně- specifického vodního květu měsících.
chemickým podmínkám. fytoplanktonu.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Makrofyta Taxonomické složení plně nebo Vyskytují se slabé změny ve Složení taxonů makrofyt a
a fytobentos téměř zcela odpovídá podmínkám složení a četnosti taxonů fytobentosu se středně odlišuje
za nepřítomnosti rušivých makrofyt a fytobentosu od typově specifického
vlivů. Nevyskytují se žádné v porovnání s typově společenstva a je významně
zjistitelné změny v průměrné specifickými společenstvy. více narušeno než u dobrého stavu.
četnosti makrofyt a fytobentosu. Tyto změny neindikují žádný Jsou zjevné střední změny v
zrychlený růst fytobentosu průměrné četnosti makrofyt a
nebo vyšších forem života fytobentosu.
rostlin, který má za následek Společenstvo fytobentosu může
nežádoucí narušení rovnováhy být zasaženo a v některých
organismů přítomných v útvaru oblastech nahrazeno chomáči a
povrchových vod nebo fyzikálně- povlaky bakterií vyskytujících
chemické kvality vody či se jako důsledek lidské
sedimentů. činnosti.
Společenstvo fytobentosu není
nepříznivě ovlivněno chomáči a
povlaky bakterií vyskytujících
se jako důsledek lidské činnosti.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fauna Taxonomické složení a četnost Vyskytují se slabé změny ve Složení a četnost taxonů
bentických plně nebo téměř zcela odpovídá složení a četnosti taxonů bezobratlých se středně
bezobratlých podmínkám za nepřítomnosti bezobratlých v porovnání odlišuje od typově specifických
rušivých vlivů. s typově specifickými společenstev.
Poměr taxonů citlivých a společenstvy. Chybí hlavní taxonomické skupiny
necitlivých k narušení Poměr taxonů citlivých a typově specifického společenstva.
nevykazuje žádné známky necitlivých k narušení Poměr taxonů citlivých a
odlišnosti od nenarušených vykazuje malou odlišnost od necitlivých k narušení a úroveň
podmínek. typově specifických hodnot. rozmanitosti jsou podstatně
Úroveň rozmanitosti taxonů Úroveň rozmanitosti taxonů odlišné od typově specifických
bezobratlých nevykazuje žádné bezobratlých vykazuje slabé podmínek a významně horší než
známky změn oproti podmínkám známky změn oproti typově u dobrého stavu.
za nepřítomnosti rušivých specifickým podmínkám.
vlivů.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Fauna ryb Druhové složení a četnost plně Vyskytují se nevýrazné změny Složení a četnost druhů ryb se
nebo téměř zcela odpovídá v druhovém složení a četnosti středně odlišuje od typově
podmínkám za nepřítomnosti oproti typově specifickým specifických společenstev
rušivých vlivů. společenstvím odpovídající s ohledem na míru antropogenních
Vyskytují se všechny typově míře antropogenních vlivů na vlivů na chemické, fyzikálně-
specifické druhy citlivé na chemické, fyzikálně-chemické chemické a hydromorfologické
narušení. a hydromorfologické ukazatele. ukazatele.
Věková struktura rybích Věková struktura společenství Věková struktura společenství
společenstev vykazuje slabé ryb vykazuje známky narušení ryb vykazuje silné známky
známky antropogenního narušení odpovídající míře antropogenních antropogenního narušení v
a neindikuje poruchy reprodukce vlivů na chemické, fyzikálně- takovém rozsahu, že střední podíl
ani vývoje žádného konkrétního chemické a hydromorfologické typově specifických druhů chybí,
druhu. ukazatele; občas jsou naznačeny nebo má velmi nízké zastoupení.
poruchy v reprodukci nebo vývoji
určitých druhů do té míry, že
některé věkové skupiny mohou
chybět.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 2: Hydromorfologické ukazatele
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ukazatel Velmi dobrý stav Dobrý stav Střední stav
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hydrologický Velikost a dynamika proudění Podmínky definované v souladu Podmínky definované v souladu
režim a z toho plynoucí souvislosti s dosažením příslušných hodnot s dosažením příslušných hodnot
s podzemními vodami plně nebo pro biologické ukazatele. pro biologické ukazatele.
téměř zcela odpovídají podmínkám
za nepřítomnosti rušivých vlivů.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Morfologické Proměnlivost hloubky nádrže, Podmínky definované v souladu Podmínky definované v souladu
podmínky množství a struktura substrátu s dosažením příslušných hodnot s dosažením příslušných hodnot
a jak struktura, tak vlastnosti pro biologické ukazatele. pro biologické ukazatele.
příbřežní zóny plně nebo téměř
zcela odpovídají podmínkám za
nepřítomnosti rušivých vlivů.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 3: Chemické a fyzikálně-chemické ukazatele
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ukazatel Velmi dobrý stav Dobrý stav Střední stav
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Všeobecné Hodnoty fyzikálně-chemických Teplota, kyslíková bilance, Podmínky definované v souladu
podmínky ukazatelů plně nebo téměř pH, kyselinová neutralizační s dosažením příslušných hodnot
zcela odpovídají podmínkám kapacita, průhlednost vody ani pro ukazatele biologické kvality.
odpovídajícím nepřítomnosti slanost nepřekračují rozmezí
rušivých vlivů. stanovená tak, aby se
Koncentrace živin zůstávají zabezpečily funkce ekosystému
v rozmezí obvykle se a byly dosaženy příslušné
vyskytujícím při nepřítomnosti hodnoty pro ukazatele biologické
rušivých vlivů. kvality.
Stupeň slanosti, pH, kyslíková Koncentrace živin nepřekračují
bilance, kyselinová úrovně stanovené tak, aby se
neutralizační kapacita, zabezpečily funkce ekosystému a
průhlednost a teplota vody byly dosaženy příslušné hodnoty
nevykazují známky antropogenního pro ukazatele biologické kvality.
narušení a zůstávají v rozmezí
obvykle se vyskytujícím při
nepřítomnosti rušivých vlivů.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Specifické Koncentrace blízké nule a Koncentrace nepřekračují normy Podmínky definované v souladu
syntetické přinejmenším pod mezemi detekce environmentální kvality uvedené s dosažením příslušných hodnot
znečišťující všeobecně používaných v příloze č. 3 nařízení vlády pro ukazatele biologické
látky nejvyspělejších analytických č. 61/2003 Sb., ve znění kvality.
technik. pozdějších předpisů. Při Koncentrace překračují normy
stanovení norem environmentální environmentální kvality uvedené
kvality se postupuje podle v příloze č. 3 nařízení vlády
přílohy č. 11 této vyhlášky. č. 61/2003 Sb., ve znění
pozdějších předpisů.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Specifické Koncentrace zůstávají v rozmezí Koncentrace nepřekračují normy Podmínky definované v souladu
nesyntetické obvykle se vyskytujícím při environmentální kvality s dosažením příslušných hodnot
znečišťující nepřítomnosti rušivých vlivů. uvedené v příloze č. 3 nařízení pro ukazatele biologické kvality.
látky vlády č. 61/2003 Sb., ve znění Koncentrace překračují normy
pozdějších předpisů. Při environmentální kvality uvedené
stanovení norem environmentální v příloze č. 3 nařízení vlády
kvality se postupuje podle č. 61/2003 Sb., ve znění
přílohy č. 11 této vyhlášky. pozdějších předpisů.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Příloha 7
Výchozí normativní definice maximálního, dobrého a středního ekologického
potenciálu silně ovlivněných nebo umělých útvarů povrchových vod v kategoriích
řeka a jezero
Tabulka č. 1: Biologické a hydromorfologické ukazatele
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ukazatel Maximální ekologický potenciál Dobrý ekologický potenciál Střední ekologický potenciál
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ukazatele Hodnoty příslušných biologických Existují slabé změny hodnot Existují středně velké změny
biologické ukazatelů odpovídají v co největší příslušných biologických hodnot příslušných biologických
kvality míře hodnotám přiřazeným ukazatelů v porovnání s hodnotami ukazatelů v porovnání s hodnotami
nejbližšímu typu útvaru odpovídajícími maximálnímu odpovídajícími maximálnímu
povrchových vod při daných ekologickému potenciálu. ekologickému potenciálu. Hodnoty
fyzikálních podmínkách, které jsou významně více narušeny než
vyplývají z umělých nebo silně hodnoty zjišťované při dobré
ovlivněných charakteristik kvalitě.
útvaru povrchových vod.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Hydro- Hydromorfologické podmínky Podmínky definované v souladu Podmínky definované v souladu
morfologické odpovídají těm, při kterých s dosažením příslušných hodnot s dosažením příslušných hodnot
ukazatele je ovlivnění útvaru povrchových pro biologické ukazatele. pro biologické ukazatele.
vod výhradně výsledkem pouze
umělých nebo silně ovlivněných
charakteristik útvaru
povrchových vod, po té co byla
přijata veškerá nápravná
opatření k tomu, aby se zajistilo
co nejtěsnější přiblížení
k ekologické spojitosti útvarů
povrchových vod, zejména
s ohledem na migraci fauny
a vhodná místa pro rozmnožování
a tření.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 2: Chemické a fyzikálně-chemické ukazatele
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ukazatel Maximální ekologický potenciál Dobrý ekologický potenciál Střední ekologický potenciál
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Všeobecné Fyzikálně-chemické ukazatele Hodnoty fyzikálně-chemických Podmínky definované v souladu
podmínky plně nebo téměř plně odpovídají ukazatelů jsou v rozmezí s dosažením příslušných hodnot
nenarušeným podmínkám zjišťovaným stanoveném tak, aby se zabezpečily pro biologické ukazatele.
v typu útvaru povrchových vod, funkce ekosystému a byly dosaženy
který je nejblíže srovnatelný výše specifikované hodnoty pro
s příslušným umělým nebo silně biologické ukazatele.
ovlivněným útvarem povrchových Teplota a acidobazický stav
vod. nepřekračují rozmezí stanovená
Koncentrace živin zůstávají tak, aby se zabezpečily funkce
v rozmezí obvykle se vyskytujícím ekosystému a byly dosaženy výše
za takto nenarušených podmínek. specifikované hodnoty pro
Hodnoty teplot, kyslíkové bilance ukazatele biologické kvality.
a acidobazický stav odpovídají Koncentrace živin nepřekračují
hodnotám zjištěným v nejblíže úrovně stanovené tak, aby se
srovnatelných útvarech zabezpečily funkce ekosystému a byly
povrchových vod za nenarušených dosaženy výše specifikované
podmínek. hodnoty pro biologické ukazatele.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Specifické Koncentrace blízké nule a Koncentrace nepřekračují normy Podmínky definované v souladu
syntetické přinejmenším pod mezemi detekce environmentální kvality uvedené s dosažením příslušných hodnot
znečišťující všeobecně používaných v příloze č. 3 nařízení vlády pro biologické ukazatele.
látky nejvyspělejších analytických č. 61/2003 Sb., ve znění Koncentrace překračují normy
postupů. pozdějších předpisů. Při stanovení environmentální kvality
norem environmentální kvality uvedené v příloze č. 3 nařízení
se postupuje podle přílohy vlády č. 61/2003 Sb., ve znění
č. 11 této vyhlášky. pozdějších předpisů.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Specifické Koncentrace zůstávají v rozmezí Koncentrace nepřekračují normy Podmínky definované v souladu
nesyntetické obvykle se vyskytujícím za environmentální kvality uvedené s dosažením příslušných hodnot
znečišťující nenarušených podmínek zjištěných v příloze č. 3 nařízení vlády pro biologické ukazatele.
látky u typu útvaru povrchových vod, č. 61/2003 Sb., ve znění Koncentrace překračují normy
který je nejblíže srovnatelný pozdějších předpisů. Při stanovení environmentální kvality uvedené
s příslušným umělým nebo silně norem environmentální kvality se v příloze č. 3 nařízení vlády
ovlivněným útvarem povrchových postupuje podle přílohy č. 11 č. 61/2003 Sb., ve znění
vod. této vyhlášky. pozdějších předpisů.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Příloha 8
Směrný seznam hlavních znečišťujících látek
Tabulka č. 1: Směrný seznam hlavních znečišťujících látek
------------------------------------------------------------------------------------------
Látky nebo skupiny látek
------------------------------------------------------------------------------------------
1 Halogenované organické sloučeniny a látky, které takové sloučeniny mohou vytvářet
ve vodním prostředí.
2 Organofosforové sloučeniny.
3 Organocínové sloučeniny.
4 Látky a přípravky nebo produkty jejich rozkladu, u kterých byly prokázány
karcinogenní nebo mutagenní vlastnosti, nebo vlastnosti, které mohou ovlivnit
produkci steroidů, štítnou žlázu, rozmnožování, nebo jiné endokrinní funkce
ve vodním prostředí nebo jeho prostřednictvím.
5 Perzistentní uhlovodíky a perzistentní a biologicky akumulovatelné organické
toxické látky.
6 Kyanidy.
7 Kovy a jejich sloučeniny.
8 Arsen a jeho sloučeniny.
9 Biocidy a prostředky na ochranu rostlin.
10 Nerozpuštěné látky.
11 Látky přispívající k eutrofizaci (zejména dusičnany a fosforečnany).
12 Látky, které mají nepříznivý vliv na kyslíkovou rovnováhu (a mohou být měřeny
použitím ukazatelů, jako jsou BSK, CHSK, atd.).
------------------------------------------------------------------------------------------Příloha 9
Monitoring ekologického a chemického stavu povrchových vod
Sítě zjišťování stavu vod zahrnuté do programů monitoringu jsou navrženy tak, aby byl k dispozici souvislý a vyčerpávající přehled o ekologickém a chemickém stavu v rámci každého dílčího povodí a tak, aby umožnily klasifikaci útvarů povrchových vod do pěti tříd odpovídajících definicím uvedeným v příloze č. 4, 5, 6 a 7 této vyhlášky.
Na základě provedených analýz všeobecných a vodohospodářských charakteristik dílčích povodí a zhodnocení dopadů na stav povrchových vod18)je realizován pro každé období platnosti plánů povodí Program monitoringu povrchových vod obsahující části týkající se monitoringu situačního, provozního, Programu kvantitativních charakteristik povrchových vod a případně i Programů průzkumného monitoringu.
Monitorují se ukazatele, které jsou indikativní pro stav každého příslušného kvalitativního ukazatele. Při výběru ukazatelů pro ukazatele biologické kvality je identifikována přiměřená taxonomická úroveň potřebná pro dosažení přiměřené spolehlivosti a přesnosti klasifikace kvalitativních ukazatelů. Jednotlivé útvary povrchových vod lze pro potřeby sledování, zjišťování a hodnocení stavu vod slučovat do seskupení, která mají společná monitorovací místa. Slučovat lze pouze útvary povrchových vod s podobnými hydromorfologickými a biologickými podmínkami a zároveň s podobnou mírou a typem antropogenních vlivů. Sloučení útvarů povrchových vod nesmí mít vliv na spolehlivost hodnocení stavu útvarů povrchových vod a na spolehlivost hodnocení dopadů jednotlivých antropogenních vlivů na stav vod a stav útvarů povrchových vod.
Příloha 10
Klasifikace a znázorňování výsledků zjišťování a hodnocení
stavu povrchových vod
Příloha 11
Postup pro stanovení norem environmentální kvality
Příloha 12
Hodnocení jakosti povrchových vod a stavu útvarů povrchových
vod
(3) Kategorizace profilů
(4) Požadavky na data vstupující do hodnocení jakosti vod Pro účely hodnocení jakosti vod poskytne laboratoř provádějící měření kromě samotných hodnot i údaje o mezi stanovitelnosti a rozšířené kombinované nejistotě (dále jen U2k). Pokud je U2k > 50% nebo mez stanovitelnosti vyšší než 30% hodnoty normy environmentální kvality, ukazatel se v daném profilu nehodnotí a uvede se do výsledku „nehodnotitelné“.
(5) Vliv nejistoty měření Pro zajištění přijatelné míry správnosti a přesnosti stanovení se za účelem hodnocení jakosti povrchových vod a stavu útvarů povrchových zohledňuje U2k. Pro výpočet NEK, který bude nejistotu zahrnovat, se použije následující vztah:NEKrozhodovací = NEK + k*NEK*U2k/2,
(11) Hodnocení jakosti povrchových vod v útvarech povrchových vod s vymezenou mísící zónou V případě, že uzávěrový profil daného útvaru povrchových vod je umístněn v mísící zóně vymezené podle § 6 této vyhlášky, ukazatele, pro které byla mísící zóna vymezena, se do hodnocení jakosti nezahrnou. V případě, že je v mísící zóně lokalizován vložený profil a uzávěrový profil je mimo ni, hodnotí se podle uzávěrového profilu.
(13) Sledování trendů Pro sledování trendů se použijí data ze sledování sedimentu a bioty. K hodnocení trendů se použije nejméně 6 hodnot. Vyhodnocuje se vždy změna koncentrace ke zvolenému referenčnímu roku, nejdéle však jedenkrát za období 10 let. Negativní trend je označen pouze v případě, že dojde meziročně maximálně k 5 % přírůstku při 95 % úrovni spolehlivosti. Pro první hodnotící cyklus je referenčním rokem 2007. Sledování trendů je nedílnou součástí hodnocení jakosti povrchových vod v monitorovacích místech sledovaných v rámci situačního monitoringu povrchových vod.
Tabulka č. 1: Fyzikálně-chemické ukazatele sledované pro hodnocení jakosti povrchových vod--------------------------------------------------------------- Zkratka Název ukazatele Jednotky --------------------------------------------------------------- BSK5 biochemická spotřeba kyslíku mg/l Ca vápník mg/l Cl- chloridy mg/l CHSKCr chemická spotřeba kyslíku-Cr mg/l KNK-4,5 kyselinová neutralizační mmol/l kapacita do pH 4,5 KNK-8,3 kyselinová neutralizační mmol/l kapacita do pH 8,3 KONDUKT vodivost mS/m Mg hořčík mg/l NL105 nerozpuštěné látky 105 °C mg/l N-NH4+ amoniakální dusík mg/l N-NO2- dusitanový dusík mg/l N-NO3- dusičnanový dusík mg/l Ncelk celkový dusík mg/l pH pH - P-PO43- o-fosforečnanový fosfor mg/l Pcelk. celkový fosfor mg/l RL105 rozpuštěné látky 105 °C mg/l SO42- sírany mg/l Nanorg anorganický dusík mg/l TOC celkový organický uhlík mg/l t teplota vody °C FKOLI termotolerantní koliformní KTJ/ml bakterie TVZD teplota vzduchu °C O2 rozpuštěný kyslík mg/l ---------------------------------------------------------------
Tabulka č. 2: Ukazatele sledované pro účely hodnocení jakosti povrchových vod--------------------------------------------------------------------- A B C --------------------------------------------------------------------- AOX EDTA galaxolide chlorotoluron arsen NTA tonalide MCPA Escherichia PDTA 2,4-D MCPB coli chlorofyl 2,4-DP MCPP acetochlor a metazachlor metabolity (OA, ESA) bentazone metolachlor a metabolity (OA,ESA) dicamba terbuthylazine a metabolity (desethyl-, hydroxy-) hexazinon terbutryn ---------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 3: Další ukazatele sledování jakosti povrchových vod--------------------------------------------------------------------- Ukazatel --------------------------------------------------------------------- glyphosate chrysen AMPA pyren antimon fluoren baryum benzo(a)antracen beryllium dibenzo(a,h)antracen bor chlorbenzen hliník 1,2-dichlorbenzen chrom veškerý 1,3-dichlorbenzen kobalt 1,4-dichlorbenzen mangan veškerý 1,2,4,5-tetrachlorbenzen měď PCB 28 měď rozpuštěná PCB 52 molybden PCB 101 selen PCB 118 stříbro PCB 138 vanad PCB 153 zinek PCB 180 železo veškeré PCB 194 1,2-trans-dichlorethen fenol (CAS 8002-07-1) toluen PFOS o-xylen bisfenol A m-xylen, p-xylen tenzidy ethylbenzen kyanidy veškeré fenantren enterokoky ---------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 4: Kategorie profilů pro zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod--------------------------------------------------------------------------------- Kategorie Popis Vlastnosti a rozsah sledování --------------------------------------------------------------------------------- 6 Profil Plný rozsah matric, vždy zařazen do situačního komplexní monitoringu a programů měření příslušných mezinárodních komisí. Využívá se pro každoroční hodnocení jakosti povrchových vod. 5 Profil Základní matrice voda, doporučuje se rozšíření páteřní sledování o pevné matrice, může být zařazen do situačního monitoringu. Využívá se pro každoroční hodnocení jakosti povrchových vod. 4 Profil Základní matrice voda, rozšíření sledování běžný o pevné matrice je na uvážení správce povodí. Využívá se pro každoroční hodnocení jakosti povrchových vod. 3 Profil Základní matrice voda, rozšíření sledování doplňkový o pevné matrice je na uvážení správce povodí. Využívá se převážně pro účely správy vodních toků. 2 Profil Rozsah matric dán specifickými závazky a specifický účely sledování (přeshraniční vody, radiologické sledování) 1 Profil Rozsah ukazatelů a matric, popřípadě variabilní četnost sledování se může měnit v průběhu plánovacího cyklu. Využívá se převážně pro účely správy vodních toků. ---------------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 5: Minimální rozsah sledování jakosti povrchových vod na jednotlivých kategoriích profilů----------------------------------------------------------------------------- Kategorie Povinný rozsah sledování Volitelný rozsah sledování profilu ----------------------------------------------------------------------------- 6 příloha č. 6 NV č. 61/2003 Sb., relevantní látky dle NV látky podle odstavec č. 3 č. 61/2003 Sb., radiologické této přílohy, ukazatele, tabulka č. 1 této přílohy, biologické ukazatele. tabulka č. 2 této přílohy, sloupce A, B a C, tabulka č. 3 této přílohy, mezinárodní závazky. ----------------------------------------------------------------------------- 5 relevantní látky z odstavce č. relevantní látky z 3 této přílohy, přílohy č. 3 NV č. tabulka č. 1 této přílohy, 61/2003 Sb., tabulka č. 2 této přílohy, relevantní látky sloupce A a B, z Tabulky č. 2 sloupce C mezinárodní závazky. této přílohy, radiologické ukazatele, biologické ukazatele. ----------------------------------------------------------------------------- 4 relevantní látky z odstavce relevantní látky z č. 3 této přílohy, přílohy č. 3 NV č. tabulka č. 1 této přílohy, 61/2003 Sb., tabulka č. 2 sloupec A této relevantní látky přílohy, z tabulky č. 2, sloupce mezinárodní závazky. B a C této přílohy, radiologické ukazatele, biologické ukazatele. ----------------------------------------------------------------------------- 3 tabulka č. 1 této přílohy, relevantní látky z mezinárodní závazky. přílohy č. 3 NV č. 61/2003 Sb., relevantní látky tabulky č. 2, sloupce A, B a C této přílohy, radiologické ukazatele, biologické ukazatele. ----------------------------------------------------------------------------- 2 látky dle účelu sledování, mezinárodní závazky. ----------------------------------------------------------------------------- 1 mezinárodní závazky relevantní látky z přílohy č. 3 NV č. 61/2003 Sb., relevantní ukazatele tabulky č. 1 relevantní látky tabulky č. 2, sloupce A, B a C této přílohy, radiologické ukazatele, biologické ukazatele. -----------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 6: Limitní hodnoty jakostních tříd a jejich barevné znázornění----------------------------------------------------------------------------- Jakostní třída Limitní hodnoty Barva znázornění ----------------------------------------------------------------------------- 1. velmi dobrá < mez modrá stanovitelnosti 2. dobrá < NEK zelená 3. střední < 2*NEK žlutá 4. poškozená >= 2*NEK oranžová -----------------------------------------------------------------------------
Tabulka č. 7: Limitní hodnoty jakostních tříd a jejich barevné znázornění pro ukazatele bez NEK-RP----------------------------------------------------------------------------- Jakostní třída Limitní hodnoty Barva znázornění ----------------------------------------------------------------------------- 1. velmi dobrá* < 1/3 NEK modrá 2. dobrá < NEK zelená 3. poškozená >= NEK oranžová ----------------------------------------------------------------------------- * Jakostní třída „velmi dobrá“ se použije pro mikrobiologické ukazatele v případě, že výsledná hodnota je pod 1/3 NEK.
Tabulka č. 8: Tabulka tříd tvrdosti vodyTřída Tvrdost v mmol (Ca+Mg)/l ------------------------------------------- 1. < 0,4 2. 0,40 < 0,5 3. 0,5 < 1,0 4. 1,0 < 2,0 5. >= 2,0 -------------------------------------------
Příloha 13
Základní principy a pravidla pro hodnocení ekologického stavu
útvarů povrchových vod v kategorii řeka pomocí biologického
ukazatele ryby
(1) Hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod v kategorii řeka pomocí biologického ukazatele ryby je založené na vzorcích společenstev juvenilních ryb odebraných v souladu s platnou metodikou. Výchozím podkladem pro tvorbu hodnocení ekologického stavu jsou typově specifické referenční podmínky stanovené v souladu s přílohou č. 2 této vyhlášky.
(2) Ekologický stav útvarů povrchových vod v kategorii řeka je na základě rozřazení do typů vodních útvarů hodnocený pomocí Českého multimetrického indexu (CZI), jehož výsledný vzorec je uvedený níže.(Td + A + Rd ) - (Ed) CZI = _______________________________ 4(Td + Rd ) - (Ed) CZI = ________________________ 3
(3) Metriky, ze kterých se CZI skládá, jsou v souladu s přílohou č. 10 této vyhlášky vyjádřeny jako ekologické kvalitativní poměry a CZI tak nabývá hodnot od nuly do jedné, přičemž velmi dobrý ekologický stav představují hodnoty blízké jedné a zničený ekologický stav hodnoty blízké nule. Hranice mezi velmi dobrým a dobrým stavem a hranice mezi dobrým a středním stavem bude upřesněna Rozhodnutím vydaným Evropskou komisí na základě výsledků mezinárodního interkalibračního porovnání.
Příloha 14
Základní principy a pravidla pro hodnocení ekologického stavu
útvarů povrchových vod v kategorii řeka pomocí biologického
ukazatele fauna bentických bezobratlých
------------------------------------------------------------------------------------
Metrika Popis metriky
------------------------------------------------------------------------------------
EPT Abu (%) procentuální zastoupení jedinců skupin Ephemeroptera,
Plecoptera, Trichoptera (jepice, pošvatky, chrostíci)
------------------------------------------------------------------------------------
Jep Abu (%) procentuální zastoupení jedinců skupiny Ephemeroptera (jepice)
------------------------------------------------------------------------------------
Počet čeledí celkový počet čeledí nacházejících se ve vzorku
------------------------------------------------------------------------------------
Diversita Margalef Margalefův index diversity
------------------------------------------------------------------------------------
Počet taxonů počet taxonů čeledi Chironomidae (pakomáři) ve vzorku
pakomárů
------------------------------------------------------------------------------------
Saprobní index český saprobní index
------------------------------------------------------------------------------------
Litál (%) procentuální zastoupení jedinců druhů, které preferují
štěrkovitý a kamenitý substrát (> 2 cm)
------------------------------------------------------------------------------------
Epiritrál (%) procentuální zastoupení jedinců druhů, které preferují
toky s velkým spádem, velmi hrubým substrátem dna a výrazně
převažujícím turbulentním prouděním (zóna epiritrál)
------------------------------------------------------------------------------------
Metaritrál (%) procentuální zastoupení jedinců druhů, které preferují
mělké toky, v jejichž proudnici hloubka nepřekračuje 1 m
a kde převládají peřejnaté úseky (zóna metaritrál)
------------------------------------------------------------------------------------
Hyporitrál (%) procentuální zastoupení jedinců druhů, které preferují
hlubší podhorské toky lipanového pásma (zóna hyporitrál)
------------------------------------------------------------------------------------
RETI poměrné zastoupení potravních strategií ve společenstvu
makrozoobentosu
------------------------------------------------------------------------------------
Index B číslo od nuly do jedné, které představuje shodu druhového
složení hodnocené lokality se společenstvem predikovaným pro
referenční lokality
------------------------------------------------------------------------------------(1) Hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod v kategorii řeka pomocí biologického ukazatele „makrozoobentos“ je založeno na vzorcích společenstev bentických bezobratlých odebraných a zpracovaných v souladu s ČSN 75 7701.
(2) Hodnocení ekologického stavu útvarů povrchových vod se provádí na základě typově specifických referenčních podmínek stanovených v souladu s přílohou č. 2 této vyhlášky. Na základě zařazení hodnoceného útvaru povrchových vod do typu útvaru povrchových vod v kategorii řeka je jeho ekologický stav hodnocen pomocí odpovídajícího multimetrického indexu skládajícího se z několika metrik. Metriky pro jednotlivé multimetrické indexy byly vybrány tak, aby naplnily normativní definice velmi dobrého, dobrého a středního ekologického stavu útvarů povrchových vod v kategorii řeka v souladu s přílohou č. 5 této vyhlášky.
(3) Celková sada použitých metrik je uvedena a definována v následující tabulce č. 1 této přílohy.
Tabulka č. 1: Metriky použité pro hodnocení biologického ukazatele „makrozoobentos“
(4) Hodnoty metrik jsou vyjádřeny jako ekologické kvalitativní poměry v souladu s přílohou č. 10 této vyhlášky.
(5) Výsledný multimetrický index je váženým průměrem ekologických kvalitativních poměrů jednotlivých metrik, ze kterých se skládá.
(6) Multimetrický index nabývá hodnot od nuly do jedné, přičemž velmi dobrý ekologický stav představují hodnoty blízké jedné a zničený ekologický stav hodnoty blízké nule. Hranice mezi velmi dobrým a dobrým stavem a hranice mezi dobrým a středním stavem bude upřesněna Rozhodnutím vydaným Evropskou komisí na základě výsledků mezinárodního interkalibračního porovnání.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000 ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky.
Směrnice Rady 75/440/EHS ze dne 16. června 1975 o požadované jakosti povrchových vod určených k odběru pitné vody v členských státech a návazná směrnice Rady 79/869/EHS.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES ze dne 15. února 2006 o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/11/ES o znečišťování některými nebezpečnými látkami vypouštěnými do vodního prostředí Společenství.
Směrnice Rady 2006/44/ES ze dne 6. září 2006 o jakosti sladkých vod vyžadujících ochranu nebo zlepšení pro podporu života ryb.
Směrnice Rady 80/68/EHS ze dne 17. prosince 1979 o ochraně podzemních vod před znečištěním určitými nebezpečnými látkami.
Směrnice Rady 91/271/EHS ze dne 21. května 1991 o čištění městských odpadních vod.
Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů.
Směrnice Rady 79/409/EHS ze dne 2. dubna 1979 o ochraně volně žijících ptáků.
Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES.
Směrnice Komise 2009/90/ES ze dne 31. července 2009, kterou se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES stanoví technické specifikace chemické analýzy a monitorování stavu vod.
2) Příloha č. 6 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění nařízení vlády č. 23/2011 Sb.
3) Příloha č. 3 nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění nařízení vlády č. 23/2011 Sb.
4) Vyhláška č. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci, ve znění pozdějších předpisů.
5) § 45a a 45e zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb. a zákona č. 349/2009 Sb.
6) Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 159/2003 Sb., kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod, ve znění pozdějších předpisů.
7) Vyhláška č. 49/2011 Sb., o vymezení útvarů povrchových vod.
8) Vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik.
9) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
10) § 2 písm. i) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů.
§ 7 až 17 a § 29 vyhlášky č. 391/2004 Sb., o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů.
11) Vyhláška č. 393/2010 Sb., o oblastech povodí.
12) Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
13) Vyhláška č. 159/2003 Sb., kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob, ve znění pozdějších předpisů.
14) Vyhláška č. 135/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch, ve znění pozdějších předpisů.
15) Nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění pozdějších předpisů.
16) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
17) Nařízení vlády č. 71/2003 Sb., o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod, ve znění pozdějších předpisů.
18) § 25 odst. 1 písm. a) bod 3 vodního zákona.
19) Rozhodnutí Rady 77/795/EHS ze dne 12. prosince 1977, kterým se zakládá společný postup výměny informací o jakosti sladkých povrchových vod ve Společenství, ve znění Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv - přistoupení Řecké republiky, rozhodnutí Rady 81/856/EHS ze dne 19. 10. 1981, rozhodnutí Komise 84/422/EHS ze dne 24. 7. 1984, Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv - přistoupení Španělského království a Portugalské republiky, rozhodnutí Rady 86/574/EHS ze dne 24. 11. 1986, rozhodnutí Komise 90/2/EHS ze dne 14. 12. 1989, Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách smluv - přistoupení Rakouské republiky, Finské republiky a Švédského království, Smlouvy mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii, kap. 16 - Životní prostředí.