Vyhláška 8/1994, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu, ve znění vyhlášky Českého báňského úřadu č. 340/1992 Sb. účinný od 01.03.1994

Schválené: 06.12.1993
Účinnost od: 01.03.1994
Autor: Českého báňského úřadu
Oblast: Havárie., Bezpečnost provozu při dobývání nerostů., Hornictví., Bezpečnost práce (obecně).

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Vyhláška 8/1994, kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu, ve znění vyhlášky Českého báňského úřadu č. 340/1992 Sb. účinný od 01.03.1994
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Vyhláška 8/1994 s účinností od 01.03.1994
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

8/1994 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 6. prosince 1993,
Českého báňského úřadu
kterou se mění a doplňuje vyhláška č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu, ve znění vyhlášky Českého báňského úřadu č. 340/1992 Sb.

Český báňský úřad stanoví podle § 6 odst. 6 písm. a), b) a d) a § 8 odst. 5 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona České národní rady č. 542/1991 Sb.:

Čl.I

Vyhláška č. 26/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu, ve znění vyhlášky Českého báňského úřadu č. 340/1992 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V § 2 odst. 1 se vypouští písmeno c).

Dosavadní písmena d) až t) se označují jako písmena c) až s).

2. § 6 se doplňuje odstavci 1 a 2, které zní:

"(1) Při činnostech upravených touto vyhláškou mohou být provozovány a používány jen pracoviště, stroje, zařízení, přístroje, pomůcky, objekty a materiály, které svou konstrukcí, provedením a technickým stavem odpovídají předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu.

(2) Při používání strojů, zařízení, přístrojů, pomůcek a materiálů musí být dodrženy pokyny nebo technické podmínky výrobce, návody a podmínky stanovené při jejich schválení nebo povolení.".

Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 3 a 4.

3. § 6 se doplňuje odstavcem 5, který zní:

"(5) Organizace je povinna zajistit nejméně jednou ročně prohlídky ocelových a dřevěných konstrukcí a staveb, pokud jsou vystaveny účinkům vlhkosti nebo agresívních látek.".

4. § 10 včetně nadpisu se vypouští.

5. § 18 odst. 2 zní:

"(2) Pokud je organizace při činnosti prováděné hornickým způsobem povinna vypracovat plán zdolávání závažných provozních nehod (dále jen "havárií"),11)postupuje podle § 18a až 18e.".

6. Za § 18 se vkládají nové § 18a až 18e, které zní:

§ " 18a
Vypracování a uložení havarijního plánu

(1) Havarijní plán musí být vypracován přehledně, stručně, srozumitelně a doplňován nebo pozměňován tak, aby odpovídal skutečnosti.

(2) Havarijní plán musí být uložen na takovém místě, aby byl kdykoliv dosažitelný osobám, jichž se týká.

(3) V případech, kdy při havárii může dojít k ohrožení pracovníků sousedního dolu nebo lomu, musí být havarijní plán projednán též se závodním takového dolu nebo lomu.

§ 18b
Části havarijního plánu

(1) Havarijní plán obsahuje část pohotovostní, operativní a mapovou. Nedílnou součástí havarijního plánu je dokumentace vypracovaná podle zvláštních předpisů.60)

(2) V části pohotovostní jsou určeny osoby, orgány a organizace, kterým musí být havárie ohlášena, jakož i zvláštní povinnosti osob, orgánů a organizací v případě havárie.

(3) V části operativní jsou uvedeny předvídatelné druhy havárií a rámcově též vlastní prostředky a postupy při záchraně osob, jejich ošetření a transportu, jakož i prostředky pro likvidaci havárie, včetně prostředků první pomoci a jejich rozmístění. Dále též způsob vyhlašování poplachu pro pracovníky organizace, popřípadě báňskou záchrannou službu nebo požární útvar.

(4) V pohotovostní i operativní části havarijního plánu jsou zahrnuta i případná opatření ve vztahu k sousedním dolům nebo lomům, popřípadě k důlním dílům.

(5) Mapová část obsahuje provozní důlní mapu se zakreslením důlních děl, popřípadě další účelové mapy podle potřeb organizace vyhotovené podle zvláštního předpisu.61)V mapové dokumentaci musí být zakresleno umístění prostředků k záchraně osob, jejich ošetření a transportu zraněných osob.

§ 18c
Vedoucí likvidace havárie

(1) Vedoucím likvidace havárie je závodní lomu nebo vedoucí pracovník. V případě jeho nepřítomnosti, do doby příchodu vedoucího likvidace havárie, řídí likvidaci havárie určený pracovník, který je seznámen s místními podmínkami v rozsahu potřebném pro vedení likvidace havárie. Tímto pracovníkem může být pracovník vykonávající inspekční službu (§ 9 odst. 1).

(2) Vedoucí jednotek, které se zúčastní likvidace havárie (báňská záchranná služba, požární sbory apod.) postupují při likvidaci havárie v dohodě s vedoucím likvidace havárie.

§ 18d
Úkoly vedoucího likvidace havárie

(1) Vedoucí likvidace havárie řídí práce na záchranu lidí a zdolávání havárie. Všechny vydané příkazy a přijatá hlášení se s uvedením času zaznamenávají. Příkazy se vyhotovují dvojmo; jedno vyhotovení obdrží osoba, která dostává příkaz, popřípadě jej dále předává, druhé vyhotovení zůstane u vedoucího likvidace havárie. Od písemného vyhotovení příkazů lze upustit v případech, kdy to není možné (řízení na místě havárie apod.).

(2) Vedoucí likvidace havárie si může ustavit jako svůj poradní orgán havarijní, popřípadě jinou komisi.

(3) Vedoucí likvidace havárie po rozboru situace posoudí a případně upraví operativní část havarijního plánu, určí způsob zdolávání havárie a dává příkazy k

a) záchraně pracovníků, zejména jejich odvolání z ohrožené oblasti,

b) povolání pohotovosti báňské záchranné stanice, popřípadě jednotek požární ochrany,

c) vyrozumění zdravotnického dispečinku záchranné služby62)a zajištění jejich doprovodu, jsou-li havárií ohroženy životy nebo zdraví pracovníků,

d) provedení evidence pracovníků, kteří jsou na pracovišti, a to zejména se zvláštním zřetelem k pracovníkům v ohrožené oblasti,

e) provedení dalších opatření určených pro vzniklou havárii v operativní části havarijního plánu,

f) informování odpovědných pracovníků sousedních dolů nebo lomů, popřípadě jiných organizací, které by havárie mohla ohrozit,

g) povolání dalších pracovníků a organizací potřebných při zdolávání havárie,

h) přísun materiálu a zařízení potřebných pro zdolávání havárie,

ch) informování příslušných orgánů o povaze nehody, průběhu záchranných prací a postupu likvidace havárie.

(4) Vedoucí likvidace havárie nesmí být po dobu trvání havárie pověřován jinými úkoly, které by mu bránily plnit úkoly vedoucího likvidace havárie.

(5) Za osoby stanovené v havarijním plánu, které nemohou plnit zvláštní úkoly, určuje vedoucí likvidace havárie jiné vhodné osoby.

§ 18e
Seznamování s havarijním plánem

(1) Všichni pracovníci musí být řádně poučeni o tom, jak se mají chovat v případě havárie.

(2) Všechny osoby, kterým havarijní plán ukládá zvláštní povinnosti, musí být s nimi řádně seznámeny.

(3) Poučení pracovníků a seznámení osob s jejich zvláštními povinnostmi vyplývajícími z havarijního plánu musí být opakováno při každé změně havarijního plánu, která se jich týká, nejméně však jednou za rok.".

7. § 19 odst. 1 se doplňuje písmeny j) a k), která zní:

"j) požár podzemního důlního díla ústícího do volného prostoru,

k) ztrátu radioaktivního zářiče a prokázanou netěsnost uzavřeného zářiče.".

8. § 42 odst. 3 zní:

"(3) V ochranném pásmu mezi patou výsypky a objekty, které je nutno chránit, musí být učiněna opatření pro zvýšení bezpečnosti, pokud to místní podmínky vyžadují (předvýsypky, hráze, odvodnění apod.).".

9. § 42 se doplňuje odstavci 5 a 6, které zní:

"(5) Při projektování, zřizování, výstavbě, sledování a posuzování výsypek musí být posouzena výsypka nebo její část z hlediska rizikových faktorů a možného ohrožení objektů a zařízení.

(6) Výsypky musí být budovány tak, aby jejich začleněním do reliéfu okolního území byly vytvořeny podmínky pro jejich následné využití a realizaci esteticky a ekologicky vyvážené krajiny.".

10. V § 43 odst. 1 se za slova "a zařízení," vkládají slova "odvodnění prostoru výsypky".

11. § 43 se doplňuje odstavci 5, 6 a 7, které zní:

"(5) Monitorovací systém u výsypek, popřípadě jejich částí, pokud ho projektová dokumentace vyžaduje, musí být prováděn ve stanoveném rozsahu a termínech.

(6) Směrování výsypkových zemin podle jejich geomechanické kvality je nutno řešit tak, aby geomechanicky nejvhodnější kategorie zemin byly ukládány do bazálních stupňů. Zeminy schopné rekultivace musí být ukládány odděleně nebo na povrch výsypky.

(7) Záměrné vytváření skluzů nebo sypání na skluz, jakož i převyšování horní hrany výsypkového stupně je zakázáno.".

60) Zákon České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb. Vyhláška Ministerstva vnitra České socialistické republiky č. 37/1986 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady o požární ochraně.

61) Vyhláška Českého báňského úřadu č. 435/1992 Sb., o důlně měřické dokumentaci při hornické činnosti a některých činnostech prováděných hornickým způsobem.

62) Vyhláška Ministerstva zdravotnictví České republiky č. 434/1992 Sb., o zdravotnické záchranné službě.

12. § 45 a 46 včetně nadpisů zní:

§ " 45
Generální obrys svahu výsypky

(1) Generální obrys svahu výsypky určený plánem otvírky, přípravy a dobývání je spojnice paty nejspodnějšího výsypkového stupně a horních hran všech dalších výsypkových stupňů (etáží) v posuzovaném profilu.

(2) Generální obrys svahu výsypky musí být určen s ohledem na nejnepříznivější stabilitní podmínky, na použitý způsob zakládání, na technické parametry zakládacích strojů a zařízení.

§ 46
Stupeň bezpečnosti generálního obrysu svahu výsypky

(1) Stupeň bezpečnosti (koeficient) generálního obrysu svahu výsypky nebo ucelené skupiny výsypkových stupňů se zjišťuje vhodnou výpočetní nebo grafickou metodou a musí být nejméně

a) 1,5 pro konečný závěrný svah,

b) 1,3 pro provozní svah.

(2) Jsou-li při výpočtu oprávněné důvody pro zahrnutí reziduální smykové pevnosti zemin v převážném rozsahu svahu do výpočtu, může být stupeň bezpečnosti nejméněReziduální smyková pevnost je nejmenší hodnota ustáleného smykového napětí, dosažená při smykové zkoušce na translačním smykovém přístroji (v laboratoři), nebo smykové napětí na skluzové ploše havarovaného svahu, zajišťující jeho nový labilní stabilitní stav.".

a) 1,3 pro konečný svah,

b) 1,2 pro provozní svah.

13. V § 70 odst. 1 se na konci připojují tyto věty: "Zařízení, u kterého může dojít účinkem sil k nežádoucímu pohybu, musí být bezpečně zakotveno. Přípustná je jen taková konstrukce zařízení, která umožní jeho bezpečné zakotvení.".

14. § 74 odst. 3 zní:

"(3) Potrubí musí být označeno podle účelu nebo druhu protékající látky. K označení potrubí postačí barevné pruhy o šíři 20 cm ve vzdálenosti po 30 m, a toOznačení musí být také u každé odbočky a armatury potrubí. Způsob označení ostatních potrubí určí organizace.".

a) u požárního vodovodu tmavě červené (červeň rumělková),

b) u potrubí stlačeného vzduchu světle modré (modř světlá).

15. § 85 odst. 4 zní:

"(4) Pokud se na vývodku vlečného kabelu na pohyblivém zařízení přenáší tah kabelu, musí být stroj vybaven zajišťovacím zařízením, které vypne pohyblivé zařízení při překročení dovoleného tahu v kabelu.".

16. § 87 odst. 5 zní:

"(5) U zařízení, u kterého při překročení určené polohy může dojít k ohrožení bezpečnosti práce nebo provozu, musí být

a) koncový vypínač vymezující určenou polohu zapojený v silovém obvodu, nebo

b) dva koncové vypínače v ovládacím obvodu; v takovém případě musí být jeden koncový vypínač zapojen v ovládacím obvodu příslušného pohonu a druhý v obvodu ovládací cívky spínače, nebo

c) u zařízení řízeného programovým procesorem dva údaje koncové polohy v programovém vybavení.".

17. § 87 se doplňuje odstavcem 6, který zní:

"(6) Je-li zařízení vybaveno elektrickým blokováním zajišťujícím bezpečnost osob, musí při jeho působení dojít k zastavení zařízení. V takovém případě může být zařízení opětovně uvedeno do provozu jen jeho vědomým odblokováním.".

18. § 92 odst. 5 zní:

"(5) Přímé nadproudové ochrany u zařízení nad 1 kV musí být zkoušeny a funkčně ověřeny před jejich uvedením do provozu a dále nejméně jedenkrát za tři roky.".

19. § 92 odst. 8 zní:

"(8) Pro zkoušky releových ochran a automatik musí být k dispozici provozní dokumentace.".

20. § 158 odst. 3 zní:

"(3) Pro tratě, pro které platí zvláštní předpis,54) neplatí ustanovení odstavců 1 a 2 a § 128, 129, 159 až 163, § 168 odst. 1 a § 171.".

21. § 164 se doplňuje odstavcem 7, který zní:

"(7) Při přenášení a přepravě uzavřených radioaktivních zářičů mohou být přítomny jen osoby, jejichž činnost je s touto přepravou spojena. Radioaktivní zářiče mohou být přepravovány jen v dopravních prostředcích k tomu určených.".

22. § 176 odst. 9 zní:

"(9) Upínání a odepínání vázacích prostředků při manipulaci s materiálem se provádí ze země nebo z bezpečných plošin nebo podlah tak, aby vázání nebylo prováděno ve větší pracovní výšce než 1,5 m. Upínat a odepínat vázací prostředky z povrchu skladovaného materiálu lze jen v případě, kdy je vyloučen samovolný pohyb skladovaného materiálu. Manipulace s materiálem je možná až poté, kdy se pracovník vzdálil na bezpečné místo.".

23. § 176 se doplňuje odstavcem 11, který zní:

"(11) Organizace může skladovat radioaktivní zářiče jen v prostorách k tomu účelu schválených.".

Čl.II

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1994.

Ing. Bartoš v. r.
Předseda

Načítávám znění...
MENU
Hore