Vyhláška 464/2009, kterou se mění vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění vyhlášky č. 425/2005 Sb. účinný od 01.01.2010
| Schválené: | 16.12.2009 |
| Účinnost od: | 01.01.2010 |
| Autor: | Ministerstva zemědělství |
| Oblast: | Živočišná výroba., Ochrana zvířat., Týrání zvířat. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 29 odst. 1 zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 77/2004 Sb., zákona č. 312/2008 Sb. a zákona č. 291/2009 Sb., (dále jen „zákon“) k provedení § 10, 12a, § 12c odst. 3 a § 12d odst. 8 zákona:
Čl. I
Vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění vyhlášky č. 425/2005 Sb., se mění takto:
1. V § 1 se slova „hmotnostní kategorii“ nahrazují slovy „věkovou kategorii nebo hmotnost“.
2. Poznámka pod čarou č. 2 zní:
„2) Směrnice Rady 93/119/ES ze dne 22. prosince 1993 o ochraně zvířat při porážení nebo usmrcování. Směrnice Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely. Směrnice Rady 1999/74/ES ze dne 19. července 1999, kterou se stanoví minimální požadavky na ochranu nosnic. Směrnice Rady 2007/43/ES ze dne 28. června 2007 o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso. Směrnice Rady 2008/119/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu telat (kodifikované znění). Směrnice Rady 2008/120/ES ze dne 18. prosince 2008, kterou se stanoví minimální požadavky pro ochranu prasat (kodifikované znění).“.
3. Za § 1 se vkládají nové § 1a až 1c, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 2a a 2b znějí:
§ 1a
Pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) stájí zařízení2a)pro ustájení hospodářských zvířat,
b) boxem vymezená část stáje určená k pobytu hospodářského zvířete nebo hospodářských zvířat; boxem se rozumí i kotec,
c) chodbou část podlahové plochy stáje, zpravidla mezi řadou vazných stání nebo boxů, určená zejména k péči o hospodářská zvířata, včetně jejich přemísťování,
d) roštovou podlahou podlahová plocha stáje nebo její části, opatřená rošty nebo štěrbinami, umožňujícími zejména propad výkalů a vody do podroštového prostoru.
§ 1b
Minimální standardy zařízení
pro hospodářská zvířata
(1) Stáje musí být v souladu s použitou technologií chovu dispozičně, technicky a provozně řešeny tak, aby cirkulace vzduchu, prašnost, teplota a relativní vlhkost vzduchu, koncentrace plynů, osvětlení a hlučnost byly udrženy v mezích, které nejsou pro zvířata škodlivé.
(2) Dispoziční, technické a provozní řešení stájí musí v souladu s použitou technologií chovu
a) umožnit denní kontrolu zdravotního stavu, kondice a pohody hospodářských zvířat,
b) umožnit denní kontrolu stavu technického a technologického zařízení,
c) zabránit vstupu nepovolaných osob a omezit vniknutí jiných zvířat,
d) umožnit mechanickou očistu, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci,
e) umožnit veterinární vyšetření a ošetření, podání látek zvířatům a odběr vzorků,
f) umožnit vyčlenění odděleného prostoru pro hospodářská zvířata vyžadující mimořádnou péči, zvířata poraněná, nemocná nebo podezřelá z nákazy,
g) umožnit bezpečné provedení úkonů a činností souvisejících s chovem zvířat a údržbou zařízení.
(3) Box musí být rozměrově a provedením diferencován podle technologie ustájení, druhu a věkové kategorie nebo hmotnosti hospodářských zvířat. Je-li k hrazení použita stranová zábrana, musí vymezovat polohu hospodářského zvířete při ležení a stání na určené ploše, zamezovat kálení hospodářského zvířete na sousední místo a vzájemnému překážení při vstávání a lehání hospodářských zvířat ve stání nebo v boxu při volném ustájení, případně zamezovat ohrožení nebo narušení pohody nebo ohrožení nebo poškození zdraví nebo života mláďat.
(4) Podlahy
a) musí odpovídat hmotnosti hospodářských zvířat,
b) musí v místech ustájení snižovat na minimum rizika uklouznutí a nesmí vyvolávat u hospodářských zvířat zranění, když se s nimi hospodářská zvířata dostanou do kontaktu2b),
c) roštové musí mít roštnice s odpovídající pevnou nášlapnou plochou a šířkou štěrbin podle druhu, věkové kategorie a hmotnosti zvířat, šířka štěrbin musí zabraňovat vsunutí končetiny hospodářského zvířete, hrany roštnic musí být neostré, bez odštěpů s minimálním převýšením roštnic.
(5) Rampy, lávky a můstky pro naložení a vyložení hospodářských zvířat, zřizované jako součást stáje, a pohyblivé dopravní pásy pro kontejnery musí být opatřeny protiskluzovou úpravou povrchu a bočním hrazením, zabraňujícím pádu hospodářského zvířete nebo kontejneru s hospodářskými zvířaty; výškové nerovnosti nesmí přesáhnout 0,2 m a šířka mezer v podlaze nebo mezi dvěma podlahami musí zabránit vsunutí končetiny hospodářského zvířete. Rampy, lávky a můstky nesmějí být pro prasata, telata a koně strmější než úhel 20°, tj. 36,4 % k horizontální rovině, a pro ovce a skot vyjma telata než úhel 26° 34', tj. 50 % k horizontální rovině. Pokud je sklon strmější než 10°, tj. 17,6 % k horizontální rovině, musí být rampy, lávky a můstky konstruovány tak, aby zvířata mohla bez rizika nebo potíží vyjít nahoru či sejít dolů.
(6) Materiál, který je používán pro výstavbu ustájení, a zvláště pro koryta a žlaby, jakož i zařízení, s nímž mohou zvířata přijít do styku, nesmí být pro ně škodlivé a musí být vhodné pro důkladné čistění a dezinfekci. Ustájení a instalace pro zajištění bezpečnosti hospodářských zvířat musí být konstruovány a udržovány tak, aby neměly ostré okraje či hrany nebo výčnělky, jež by mohly zvířata zranit.
§ 1c
Obecné požadavky na chov hospodářských zvířat
Při chovu hospodářských zvířat
a) je třeba hospodářská zvířata od narození navykat na přítomnost člověka, kontakt s ním a provádění základních chovatelských úkonů a používání chovatelských zařízení, vybavení a pomůcek,
b) je třeba věnovat zvýšenou pozornost březím samicím, samicím po porodu, kojícím samicím a jejich mláďatům,
c) je možné jejich trvalé umístění v zimním období pouze ve výbězích nebo na pastvinách, pokud byla takto chovaná zvířata na tento způsob chovu v daných klimatických podmínkách již dostatečně navykána a takový způsob chovu jim nepůsobí utrpení,
d) musí být ve výbězích nebo na pastvinách zabezpečeno, aby zdroje vody nezamrzly a byly hospodářským zvířatům přístupné,
e) nelze hospodářská zvířata jakékoliv věkové kategorie uvedená v této vyhlášce používat a cvičit jako jízdní zvířata pro člověka nebo na ně z jiných důvodů nasedat, s výjimkou koní, oslů a jejich kříženců, nebo je používat pro zápasy,
f) nesmí být omezena volnost pohybu hospodářských zvířat ve výbězích nebo na pastvinách připevněním závaží nebo jiného podobného předmětu k hospodářským zvířatům; volnost pohybu hospodářských zvířat nesmí být dále omezena svázáním hospodářských zvířat nebo svázáním různých částí těla hospodářských zvířat, nebo svázáním více hospodářských zvířat k sobě.
2a) § 3 písm. w) zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů.
2b) Příloha A, bod II, odst. 7 první odrážka směrnice 93/119/ES.“.
4. V § 2 odst. 1 písm. a) se za slova „zkontroluje a zabezpečí“ vkládají slova „základní ošetření krávy a telete, včetně ošetření pupku telete vhodnou desinfekcí, a zajistí“.
5. V § 2 odst. 1 písmena d) až f) znějí:
„d) všechna telata musí být krmena alespoň dvakrát denně, pro všechna telata ustájená ve skupině, která nejsou krmena do nasycení podle vlastní potřeby zvířete nebo pomocí automatického krmného systému, musí být zajištěn přístup ke krmivu ve stejné době, jako mají ostatní telata ve skupině; při horkém počasí nebo nemocným telatům se čerstvá voda poskytuje neustále,
e) strava pro telata musí obsahovat tolik železa, aby byla zajištěna průměrná hladina krevního hemoglobinu, minimálně však 4,5 mmol/litr, každé tele starší dvou týdnů musí dostávat stravu obsahující vlákninu v minimálním množství zvyšujícím se postupně od 50 g do 250 g pro telata ve stáří 8 až 20 týdnů,
f) šířka individuálního kotce pro telata musí odpovídat minimálně kohoutkové výšce telete, měřeno ve stoje, a délka kotce musí být minimálně rovna délce těla měřené od rostrálního okraje mulce po kaudální okraj hrbolu kyčelního vynásobeného koeficientem 1,1. Individuální kotce pro telata, kromě vyhrazených pro izolaci nemocných zvířat, nesmějí mít celistvé stěny, ale stěny s otvory, které poskytují telatům přímý vizuální a hmatový kontakt s ostatními; toto ustanovení se však nevztahuje na telata, která jsou chována se svými matkami z důvodu kojení, a stáje, kde je ustájeno méně než 6 telat,“.
6. V § 2 odst. 1 se na konci textu písmene g) doplňují slova „ ; toto ustanovení se však nevztahuje na telata, která jsou chována se svými matkami z důvodu kojení, a stáje, kde je ustájeno méně než 6 telat“.
7. V § 2 odst. 1 písm. h) se slova „ ; toto ustanovení se však nevztahuje na sající telata u matek a stáje, kde je méně než 6 telat; další požadavky na prostory a vybavení pro ustájení telat stanoví zvláštní právní předpis3)“ včetně poznámky pod čarou č. 3 zrušují.
8. V § 2 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena m) až o), která včetně poznámky pod čarou č. 2c znějí:
„m) stáje, kotce, zařízení a potřeby používané pro telata musí být řádně čištěny a dezinfikovány, aby se zabránilo přenosu infekce a usídlení patogenních organismů; trus, moč a nespotřebované nebo vysypané či vylité krmivo musí být odstraňovány tak, aby se omezil zápach na minimum2c),
n) podlahy musí být hladké, avšak nikoliv kluzké, aby se předešlo poranění telat, a musí být řešeny tak, aby telatům při stání nebo ležení nezpůsobovaly útrapy nebo poranění; musí být vhodné s ohledem na velikost a hmotnost telat a musí tvořit pevný, rovný a stabilní povrch,
o) při manipulaci s telaty se nesmí používat poháněcí nástroje využívající elektrický výboj.
2c) Příloha č. 2 nařízení vlády č. 615/2006 Sb., o stanovení emisních limitů a dalších podmínek provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší.“.
9. V § 2 odst. 3 písm. b) se slovo „mechanické“ nahrazuje slovem „mechanická“.
10. V § 2 odst. 3 písm. c) se slova „ , další požadavky na prostory a vybavení pro ustájení plemenných býků stanoví zvláštní právní předpis3)“ zrušují.
11. V § 2 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní:
„d) trvalé uvazování plemenných býků řetězem kolem celého krku se nesmí používat.“.
12. V § 2 odst. 4 se slova „pro inseminaci; zvíře jakékoliv kategorie skotu nelze používat a cvičit jako jízdní zvíře pro člověka nebo na ně z jiných důvodů nasedat nebo je používat pro býčí zápasy“ zrušují.
13. V § 2 odst. 6 písm. a) se slova „ ; prostorové nároky na ustájení upravují zvláštní právní předpisy3)“ zrušují.
14. V § 2 odst. 6 se na konci písmene b) čárka nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje.
15. V § 2 odst. 7 písm. f) se věta „Při porodu prováděném ošetřovatelem nelze používat mechanické pomůcky s výjimkou ručně ovládaných provazů.“ nahrazuje větou „Při porodu prováděném ošetřovatelem nelze používat mechanické pomůcky s výjimkou ručně ovládaných provazů; ve výjimečných případech lze použít ruční porodní pákou ovládané provazy, pokud je možné je rychle uvolnit.“.
16. V § 2 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9) Další požadavky na prostory pro ustájení skotu stanoví příloha č. 1 této vyhlášky.“.
17. § 3 včetně nadpisu zní:
§ 3
Minimální standardy pro ochranu prasat
(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) prasetem zvíře druhu prase jakéhokoliv věku, chované pro odchov, plemenitbu nebo výkrm,
b) kancem pohlavně dospělý samec prasete zařazený do plemenitby4),
c) prasničkou pohlavně dospělá samice prasete před prvním porodem,
d) prasnicí samice prasete po prvním porodu,
e) prasnicí po porodu samice prasete od perinatálního období do odstavu mláďat; perinatálním obdobím se rozumí doba těsně před porodem, porod samotný a doba těsně po porodu,
f) zaprahlou březí prasnicí prasnice v době mezi odstavem mláďat a perinatálním obdobím,
g) seletem prase od narození do odstavu,
h) odstávčetem prase od odstavu do stáří 10 týdnů,
i) chovným běhounem a prasetem ve výkrmu prase od stáří 10 týdnů do porážky nebo zařazení do plemenitby.
(2) Využitelná volná podlahová plocha pro každé odstávče nebo chovného běhouna a prase ve výkrmu chované ve skupině, s výjimkou zapuštěných prasniček a prasnic, musí činit minimálně:
a) pro prase o živé hmotnosti do 10 kg 0,15 m,
b) pro prase o živé hmotnosti od 10 kg do 20 kg 0,20 m,
c) pro prase o živé hmotnosti od 20 kg do 30 kg 0,30 m,
d) pro prase o živé hmotnosti od 30 kg do 50 kg 0,40 m,
e) pro prase o živé hmotnosti od 50 kg do 85 kg 0,55 m,
f) pro prase o živé hmotnosti od 85 kg do 110 kg 0,65 m,
g) pro prase o hmotnosti vyšší než 110 kg 1,00 m.
(3) Pro zapuštěné prasničky nebo prasnice chované ve skupinách musí činit celková využitelná podlahová plocha pro každou zapuštěnou prasničku nejméně 1,64 ma pro každou prasnici nejméně 2,25 m. Jsou-li tato zvířata chována ve skupinách po méně než šesti kusech, musí být celková využitelná podlahová plocha zvětšena o 10 %. Jsou-li tato zvířata chována ve skupinách po 40 nebo více kusech, celková využitelná podlahová plocha může být zmenšena o 10 %.
(4) Podlahy musí splňovat tyto požadavky:
a) musí být hladké, avšak nikoliv kluzké, aby se předešlo poranění prasat, a musí být navrženy, konstruovány a udržovány tak, aby prasatům nezpůsobovaly poranění nebo útrapy. Musí odpovídat velikosti a hmotnosti prasat a musí tvořit pevný, rovný a stabilní povrch,
b) pro zapuštěné prasničky a březí prasnice část plochy požadované v odstavci 3 rovnající se nejméně 0,95 mna prasničku a nejméně 1,3 mna prasnici musí být tvořena souvislou pevnou podlahou, z níž je pro odtokové otvory vyhrazeno maximálně 15 %,
c) jsou-li pro prasata chovaná ve skupinách použity betonové roštové podlahy, maximální šíře mezer mezi roštnicemi (nášlapnými plochami roštu) musí být
1. 11 mm pro selata,
2. 14 mm pro odstávčata,
3. 18 mm pro chovné běhouny a prasata ve výkrmu,
4. 20 mm pro zapuštěné prasničky a prasnice,
d) jsou-li pro prasata chovaná ve skupinách použity betonové roštové podlahy, minimální šířka roštnice (nášlapné plochy roštu) musí být
1. 50 mm pro selata do odstavu a odstávčata,
2. 80 mm pro chovné běhouny a prasata ve výkrmu, zapuštěné prasničky a pro prasnice.
(5) Prasata chovaná ve skupinách, která jsou výjimečně agresivní, dále ta, která byla napadena jinými prasaty nebo která jsou nemocná nebo poraněná, musí být dočasně umístěna v samostatných kotcích. V tomto případě musí použitý samostatný kotec umožňovat zvířeti snadné otáčení, pokud to není v rozporu s doporučením veterinárního lékaře.
(6) V části stavby, ve které jsou chována prasata, nesmí být překročena hladina nepřetržitého hluku 85 dB. Musí se minimalizovat možnost vzniku stálého nebo náhlého hluku vyvolávajícího u prasat stres.
(7) Prasata musí být chována v prostředí s intenzitou světla alespoň 40 luxů po dobu osmi hodin denně.
(8) Ustájení pro prasata musí být vybudováno takovým způsobem, aby každé prase mohlo
a) mít přístup do prostoru, který je fyzicky a tepelně pohodlný, vybavený řádným odtokem a čistý, který umožňuje všem zvířatům současně polohu vleže,
b) bez omezení uléhat, odpočívat a vstávat,
c) vidět na jiná prasata; avšak u prasnic a prasniček nemusí být tato podmínka splněna v týdnu před očekávaným porodem a v jeho průběhu mohou být prasnice a prasničky ustájeny mimo pohled zvířat stejného druhu.
(9) Prasata musí mít trvalý přístup k dostatečnému množství materiálu, který jim umožňuje etologické aktivity, jako je sláma, seno, dřevo, piliny, houbový kompost, rašelina nebo směsi takových materiálů, které neohrožují zdraví zvířat.
(10) Všechna prasata musí být krmena alespoň jednou denně. Jestliže jsou prasata ustájena ve skupinách a nemohou se sytit podle libosti nebo nemají k dispozici automatický krmný systém, musí mít každé prase přístup ke krmivu ve stejnou dobu jako ostatní prasata ve skupině.
(11) Všechna prasata starší než dva týdny musí mít trvalý přístup k dostatečnému množství čerstvé vody. Napáječky musí být prasatům lehce přístupné. Při skupinovém ustájení může na jednu kolíkovou napáječku připadat nejvíc 16 prasat. Použití krmiva v tekuté formě, mimo náhražky mléka u selat ve stáří do 2 týdnů, se nepovažuje za napájení.
(12) Krácení části ocasu a stejnoměrné snižování špičáků selat obroušením nebo extirpací s ponecháním hladkého intaktního povrchu se nesmí provádět rutinně, ale pouze v případech, jestliže se prokáže poranění struků prasnice nebo uší a ocasů ostatních prasat. Dříve, než se přistoupí k těmto zákrokům, musí se přijmout jiná opatření, která brání okusování ocasů a jiným poruchám chování, přičemž se berou v úvahu podmínky prostředí a hustota osazení stáje. Z tohoto důvodu se musí změnit nevhodné podmínky prostředí nebo způsob ustájení. Kly kanců mohou být zkráceny, je-li to nezbytné pro prevenci poranění ostatních zvířat nebo z bezpečnostních důvodů.
(13) Prasata chovaná venku musí mít možnost úkrytu nebo musí mít k dispozici přístřešek k zabezpečení ochrany před nepříznivým počasím. Dále musí být k dispozici nezamrzlé zdroje vody.
(14) Pro ochranu kanců jsou stanoveny následující podmínky:
a) kotce pro kance musí být umístěny a konstruovány tak, aby se kanec mohl otáčet a slyšet, cítit a vidět jiná prasata; volná podlahová plocha kotce pro dospělého kance musí být minimálně 6 m,
b) v případech, kdy se kotce používají také jako místo pro připouštění prasnic, musí být podlahová plocha pro dospělého kance minimálně 10 ma v kotci nesmí být žádné překážky,
c) plemenné kance je možné navykat a využívat pro naskočení jiných plemenných kanců při odběru semene.
(15) Pro ochranu prasnic a prasniček jsou stanoveny následující podmínky:
a) nové stavby nebo úpravy zařízení pro vazné ustájení prasnic nebo prasniček jsou zakázány; použití postrojů pro prasnice a prasničky je zakázáno,
b) prasnice a prasničky se během období, které začíná čtyři týdny po zapuštění a končí jeden týden před očekávaným porodem, chovají ve skupinách. Kotec, ve kterém je skupina chována, musí mít strany delší než 2,8 m. Je-li ve skupině chováno méně než šest zvířat, kotec, ve kterém je skupina chována, musí mít strany delší než 2,4 m,
c) odchylně od písmene b) mohou být prasnice a prasničky chované v provozech s méně než deseti prasnicemi ustájeny během období uvedeného v písmeni b) jednotlivě za předpokladu, že se v kotcích mohou snadno otočit,
d) prasnice a prasničky musí mít stálý přístup k manipulovatelnému materiálu, který jim umožňuje etologické aktivity,
e) prasnice a prasničky chované ve skupinách musí být krmeny s využitím systému, který zajistí, aby každé jednotlivé zvíře mohlo přijmout dostatečné množství potravy, i když jsou přítomni konkurenti soutěžící o potravu,
f) za účelem nasycení a uspokojení jejich potřeby žvýkat musí dostávat všechny zaprahlé březí prasnice a prasničky dostatečné množství objemného krmiva nebo krmiva s vysokým obsahem vlákniny, jakož i energeticky vydatné krmivo,
g) musí být přijata opatření minimalizující agresi ve skupinách,
h) březí prasnice a prasničky musí být v případě potřeby ošetřeny proti ektoparazitům a endoparazitům. Před umístěním do porodního kotce musí být březí prasnice a prasničky důkladně očištěny,
i) v týdnu před očekávaným porodem musí prasnice a prasničky dostat v dostatečném množství vhodnou podestýlku, pokud to umožňuje systém odstraňování tuhých a tekutých výkalů používaný v zařízení,
j) pro usnadnění spontánního nebo asistovaného porodu musí být za prasnicí nebo prasničkou volná plocha,
k) porodní kotce, v nichž se prasnice pohybují volně, musí být vybaveny stranovými zábranami pro ochranu selat, např. ochrannými mřížemi.
(16) Pro ochranu selat jsou stanoveny následující podmínky:
a) část celkové podlahové plochy, dostatečně velká, aby současně umožnila všem zvířatům společně odpočívat, musí být pevná nebo pokrytá rohoží, nebo musí být podestlána slámou nebo jiným vhodným materiálem,
b) v porodních kotcích musí mít selata dostatečný prostor, aby mohla bez obtíží sát,
c) selata nesmějí být odstavena dříve než ve stáří 28 dní, ledaže by jinak byla nepříznivě ovlivněna pohoda nebo zdravotní stav matky nebo selete. Selata však mohou být odstavena až o sedm dnů dříve, jestliže jsou přemístěna do prostoru, který je před umístěním nové skupiny vyprázdněn, důkladně vyčištěn a vydezinfikován a který je oddělen od prostorů, kde jsou ustájeny prasnice, aby se minimalizoval přenos nákaz na selata,
d) v případě potřeby je zajištěn zdroj tepla, který neškodí prasnici.
(17) Pro ochranu odstávčat, chovných běhounů a prasat ve výkrmu jsou stanoveny následující podmínky:
a) jsou-li prasata chována ve skupinách, musí se přijmout opatření bránící vzájemným střetům, které vybočují z běžného chování,
b) prasata musí být chována ve stálých skupinách a mísení s jinými prasaty je třeba omezit na minimum. Musí-li být smíšena prasata, která se neznají, je nutno je sloučit v co nejranějším věku, nejlépe do jednoho týdne po odstavení. Jsou-li prasata smíšena, měla by mít dostatek možností uniknout nebo se ukrýt před jinými prasaty,
c) objeví-li se příznaky silných střetů, je třeba ihned vyšetřit příčiny a přijmout vhodná opatření, například, je-li to možné, poskytnout jim větší množství slámy nebo jiných materiálů k odvedení pozornosti. Ohrožená zvířata nebo výjimečně agresivní zvířata musí být ustájena odděleně od skupiny,
d) použití uklidňujících léčiv za účelem snazšího mísení zvířat se musí omezit na mimořádné podmínky a musí být konzultováno s veterinárním lékařem.
(18) Ustanovení odstavce 3, odstavce 4 písm. b) až d), odstavce 5 druhé věty, odstavce 15 písm. b) až d) se vztahují na nově postavené, rekonstruované nebo poprvé do provozu uvedené stavby pro prasata a od 1. ledna 2013 se vztahují na všechny stavby pro prasata.
(19) Další požadavky na prostory pro ustájení prasat jsou stanoveny v příloze č. 2 k této vyhlášce.“.
18. V § 4 písm. b) se tečka za slovem „častěji“ nahrazuje čárkou a slova „Další požadavky na zařízení a vybavení staveb pro ovce a kozy jsou uvedeny ve zvláštním právním předpisu,3)“ se zrušují.
19. V § 4 písmeno e) zní:
„e) ovce a kozy lze jen výjimečně chovat jednotlivě, ve stájích musejí být plemenice ovcí a koz před porodem a plemenice ovcí a koz, které již rodily, ustájeny ve skupinových kotcích, pouze v období porodů a kojení mláďat mohou být ustájeny v individuálních kotcích; porody na pastvinách mohou probíhat jen u ovcí a koz, které jsou adaptovány na prostředí a místní podmínky,“.
20. V § 4 písm. i) se věta „Pletivo nelze používat k ohrazení pozemků, na nichž ovce rodí; vyhovující je kombinace přenosných a pevných ohrazení.“ zrušuje.
21. Na konci § 4 se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena k) až m), která znějí:
„k) jsou-li ovce nebo kozy chovány venku v bezpečných extenzivních podmínkách a je-li příznivé počasí, provádí se zevrubná kontrola zvířat a zařízení pro chov zvířat nejméně jedenkrát týdně. Prohlídky se však musí provádět častěji, je-li pohoda ovcí nebo koz ohrožena, a to zejména v době porodů, po ostříhání nebo koupeli, v době zvýšeného nebezpečí napadení mouchami nebo predátory a po významných změnách v řízení chovu nebo jiných podmínek,
l) biologická potřeba vody je u ovcí a koz kryta každodenně buď tak, že je jim podávána voda v dostatečném množství a náležité kvalitě, nebo je jim podáváno krmivo s dostatečným obsahem vody. Možná je i kombinace obou způsobů. Pouze krmivo s dostatečným množstvím vody nelze podávat u ovcí a koz v laktaci,
m) podlahová plocha ve stájích pro ovce a kozy musí být minimálně
1. 0,15 m2 na 10 kg živé hmotnosti u bahnic nebo koz,
2. 0,15 m2 na 10 kg živé hmotnosti u jehňat nebo kůzlat,
3 0,25 m2 na 10 kg živé hmotnosti u plemenných beranů nebo kozlů ve skupinovém kotci,
4. 0,30 m2 na 10 kg živé hmotnosti u plemenných beranů nebo kozlů v individuálním kotci.“.
22. V § 5 písmena a) až d) znějí:
„a) vazná stání mezi jednotlivými koňmi se oddělují stranovými zábranami,
b) výška ke stropu ve stáji, kde jsou koně drženi nebo příležitostně uvázáni, musí být 1,5násobkem hůlkové výšky v kohoutku, ale nejméně 2,20 m; výška stropu se měří od úrovně podlahy, na které kůň stojí, ke konstrukci střechy nebo k jinému nejnižšímu stavebnímu prvku stáje; dveřní otvory, kudy koně procházejí, musejí mít takový tvar, aby jimi koně mohli procházet klidně a bezpečně; volný průchod ve stájových dveřích a dveřích boxu musí být minimálně 1,20 x 2,20 m; toto ustanovení se vztahuje od 1. 1. 2012 na nově budované stáje nebo poprvé do provozu uváděné stáje,
c) při uvazování koní smí být použita pouze ohlávka nebo nákrční řemen. Toto neplatí při příležitostném uvazování. Kůň, který je ustájen ve stání, musí být uvázán tak, aby mohl ležet s hlavou položenou na zemi,
d) při venkovním chovu delším než 24 hodin nepřetržitě je třeba zajistit na pastvině nebo ve výběhu napájecí zařízení a v případě celoročního pastevního odchovu přístřešek, pokud koně nemají přímý přístup do stájí,“.
23. V § 5 písmeno k) zní:
„k) kopyta koní musejí být pravidelně prohlížena. V případě potřeby musí být provedena úprava kopyt, aby nedocházelo k přerůstání rohoviny nebo jinému poškození kopyt, kopyta se v případě potřeby okovají nebo opatří jinou ochranou,“.
24. Na konci § 5 se tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena o) až q), která znějí:
„o) stájové chodby musejí mít minimálně šířku
1. ve dvouřadých stájích 3 m,
2. mezi dvěma řadami boxů, nebo řadou boxů a stěnou 3 m,
3. mezi dvěma řadami boxů, nebo řadou boxů a stěnou, při zasouvacích dveřích boxů 2,5 m,
4. mezi dvěma řadami boxů, když jsou koně sedláni ve stáji, 3,5 m;
p) podlaha stání musí být v přední třetině vodorovná, v zadní části se sklonem minimálně 1,5 %, podlahy loží k volnému ustájení a podlaha boxu musí mít minimální sklon 1,5 %; toto ustanovení se vztahuje od 1. 1. 2012 na nově budované stáje nebo poprvé do provozu uváděné stáje,
q) další požadavky na prostory pro ustájení koní stanoví příloha č. 3 této vyhlášky, která se od 1. 1. 2012 vztahuje na nově budované stáje nebo poprvé do provozu uváděné stáje.“.
25. § 6 včetně nadpisu zní:
§ 6
Minimální standardy pro ochranu
kachen, hus a krůt
(1) Toto ustanovení se vztahuje na kachny domácí (Anas platyrhynchos), kachny pižmové (Cairina moschata) a hybridy kachny pižmové a kachny domácí (dále jen „kachny“), husy domácí (Anser anser f. domesticus, Anser cygnoides f. domesticus) a jejich křížence (dále jen „husy“) a krůty (Meleagris gallopavo) (dále jen „krůty“).
(2) Při provádění prohlídek hejna nebo skupiny kachen, hus nebo krůt nesmí docházet ke zbytečnému hluku nebo rušení. Při celkové prohlídce hejna nebo skupiny kachen, hus nebo krůt se zvláštní pozornost musí věnovat tělesné kondici, pohybům nebo dalším vzorcům chování, dýchání, stavu opeření, očí, kůže, zobáku, končetin, běháků a drápů, přítomnosti vnějších parazitů, kvalitě trusu, spotřebě potravy a vody a přírůstkům.
(3) Podlaha musí poskytovat dostatečnou plochu k tomu, aby všechny kachny, husy nebo krůty mohly odpočívat zároveň, a musí být pokryta vhodnou podestýlkou. Podestýlka musí být poskytnuta a udržována, pokud je to možné, v suchém, drolivém stavu, aby se kachny, husy nebo krůty mohly udržovat v čistotě. Ty části ustájovacích prostorů, s nimiž kachny, husy nebo krůty přicházejí do styku, se důkladně vyčistí a vydezinfikují pokaždé po vyskladnění a před dalším naskladněním.
(4) Krmné a napájecí zařízení musí být navrženo, zkonstruováno, umístěno, obsluhováno a udržováno tak, aby se omezila kontaminace krmiva a vody, aby k nim všechny kachny, husy nebo krůty měly dostatečný přístup a aby zařízení fungovalo za všech klimatických podmínek a spotřeba vody a krmiva mohla být regulována.
(5) V případě volného výběhu musí být zajištěn volně přístupný přístřešek určený k ochraně kachen, hus nebo krůt před nepříznivými klimatickými podmínkami. Tento přístřešek musí být dostatečně velký, aby pojal všechny husy, kachny nebo krůty najednou, a jeho podlaha musí být udržována v suchu. V systémech volného výběhu, v nichž existuje riziko kontaminace půdy organismy, které by mohly poškodit zdraví kachen, hus nebo krůt, toto riziko musí být sníženo na minimum, například pomocí střídavě používaných uzavřených výběhů.
(6) V případě kachen, hus a krůt držených za účelem chovu musí být k dispozici odpovídající počet vhodně navržených prostorů pro hnízda odpovídající velikosti nebo musí být umístěno na prostor pro hnízda dostatečné množství slámy nebo podobného materiálu. Snášková hnízda pro kachny a plochy pro odpočinek pro kachny a husy nesmí být tak vysoko nad podlahou, aby zvířatům jejich používání působilo potíže nebo aby pro ně znamenalo riziko poranění. Snášková hnízda pro husy musí být umístěna na podlaze.
(7) Velikost prostoru pro kachny, husy a krůty musí být taková, aby byly splněny jejich požadavky na prostředí, s ohledem na jejich věk, pohlaví, živou hmotnost, zdravotní stav a jejich potřebu volnosti pohybu a projevů normálního sociálního chování daného druhu. Velikost skupiny musí být taková, aby nevedla k poruchám chování či jiným poruchám nebo poranění.
(8) Dospělé krůty se nesmí chovat v klecích, s výjimkou dočasného umístění chovných krůt do klecí ve snáškovém období. Perforované podlahy nejsou povoleny s výjimkou prostorů nad odtoky v blízkosti napájecích zařízení.
(9) Kachny a husy nesmí být nošeny hlavou dolů nebo zdvihány pouze za nohy, musí být podepírány rukou umístěnou pod jejich tělem a paží kolem jejich těla tak, aby křídla zůstala u těla. Těžší kusy musí být nošeny jednotlivě. Krůty nesmí být zdvihány pouze za jednu nohu. Pokud jsou krůty nošeny, musí být nošeny jednotlivě, za pomoci metod odpovídajících jejich velikosti a hmotnosti. Malé krůty musí být drženy za obě nohy nebo musí být opřeny o paži a tělo osoby provádějící odchyt. Větší krůty musí být nošeny za jednu nohu a úhlopříčně položené křídlo.
(10) Nejpozději do 21 dnů věku kachen, hus nebo krůt musí být světelný režim takový, aby předcházel vzniku zdravotních problémů a problémů chování. Musí se dodržovat 24hodinový cyklus s nepřerušovanými periodami tmy, tvořícími přibližně jednu třetinu dne.
(11) Ze živých kachen a hus se nesmí vyškubávat nezralé peří, včetně prachového peří.“.
26. V § 7 odst. 2 písm. c) se slova „v obohacených klecích“ a slova „nebo 8 st.“ zrušují.
27. V § 7 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Ventilace, krmná technologie nebo jiná zařízení musí být konstruována, umístěna a provozována tak, aby při tom vznikal co nejmenší hluk. Totéž platí i pro jejich údržbu.“.
28. V § 7 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Trus je třeba odstraňovat tak často, jak je nutné podle použité technologie.“.
29. V § 7 se odstavec 9 zrušuje.
30. V § 8 odst. 1 písm. a) se za slova „10 cm“ vkládají slova „délky krmného prostoru“ a za slova „4 cm“ se vkládají slova „délky krmného prostoru“.
31. V § 8 odst. 1 písm. b) se za slova „2,5 cm“ vkládají slova „délky napájecího prostoru“ a za slova „1 cm“ se vkládají slova „délky napájecího prostoru“.
32. V § 8 odst. 1 písm. c) se slova „napájecí místa připojena napevno“ nahrazují slovy „instalována napájecí zařízení“.
33. V § 9 odst. 1 se na začátek písmene a) vkládají slova „pro každou nosnici“.
34. V § 9 odst. 1 písm. b) se tečka za slovem „omezení“ nahrazuje čárkou a slova „Jeho délka“ se nahrazují slovy „ ; délka krmného prostoru“.
35. V § 9 odst. 1 písm. c) se slova „napájecí místa připojena napevno“ nahrazují slovy „instalována napájecí zařízení“.
36. V § 9 odst. 1 písm. d) se tečka za slovy „než 35 cm“ nahrazuje čárkou a slova „Výjimku z tohoto ustanovení mají pouze podniky uvedené na seznamu s povoleným přechodným obdobím dle § 29a odst. 2 zákona, které jsou uvedeny v příloze této vyhlášky,“ se zrušují.
37. V § 9 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Žádné klece uvedené v odstavci 1 se nesmějí stavět ani poprvé uvádět do provozu.“.
38. V § 10 písm. a) bodě 3 se slovo „materiál“ nahrazuje slovem „stelivo“.
39. V § 10 písm. b) se tečka za slovem „omezení“ nahrazuje čárkou a slova „Jeho délka“ se nahrazují slovy „ ; délka krmného prostoru“.
40. § 11 včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 5 zní:
§ 11
Požadavky na hospodářství a požadavky na chov
kuřat chovaných na maso, obsah záznamů o chovu
kuřat chovaných na maso, obsah údajů a seznam
vzorků, které jsou chovatelé povinni poskytovat
osobě uvedené v § 20 písm. s) zákona
(1) Při chovu kuřat chovaných na maso musí být napáječky umístěny a udržovány tak, aby se minimalizovalo rozlití. Krmivo musí být kuřatům chovaným na maso dostupné buď nepřetržitě nebo dávkovaně a nesmí jim být odebráno dříve než 12 hodin před předpokládaným časem porážky.
(2) Všechna kuřata chovaná na maso musí mít stále přístup k suché a na povrchu kypré podestýlce.
(3) Při chovu kuřat chovaných na maso musí být větrání dostatečné, aby se zamezilo jejich přehřátí, a v případě potřeby se spojuje se systémy vytápění, aby se odstranila nadměrná vlhkost.
(4) Při chovu kuřat chovaných na maso musí být hladina hluku snížena na minimum. Ventilátory, krmná zařízení a ostatní vybavení musí být konstruovány, umístěny, provozovány a udržovány tak, aby působily co možná nejméně hluku.
(5) Při chovu kuřat chovaných na maso musí mít všechny budovy, ve kterých jsou chována kuřata chovaná na maso, osvětlení o intenzitě alespoň 20 luxů během dob osvětlení, které se měří na úrovni očí kuřete chovaného na maso a které ozařuje přinejmenším 80 % užitné plochy. Dočasné snížení intenzity osvětlení je možné, pokud je to nezbytné na základě doporučení veterinárního lékaře. Do sedmi dnů od ustájení kuřat chovaných na maso až do tří dnů před stanoveným časem porážky musí osvětlení odpovídat čtyřiadvacetihodinovému rytmu a zahrnovat doby tmy s celkovým trváním alespoň 6 hodin, přičemž musí být zajištěna alespoň jedna nepřetržitá doba tmy trvající alespoň 4 hodiny, vyjma dob, kdy je osvětlení tlumené.
(6) Všechna kuřata chovaná na maso musí být alespoň dvakrát denně kontrolována. Zvláštní pozornost musí být věnována znakům, které svědčí o snížené úrovni pohody zvířat nebo zdraví zvířat. Kuřata chovaná na maso s vážnými zraněními nebo se zjevnými příznaky zdravotních potíží, jako například kuřata chovaná na maso s obtížemi při chůzi, se závažnými případy patologického obsahu tekutin v tělní dutině nebo závažnými znetvořeními, a kuřata chovaná na maso, která pravděpodobně trpí, musí být vhodně ošetřena nebo bezodkladně poražena. Veterinární lékař musí být kontaktován, kdykoliv to zdravotní stav kuřat chovaných na maso vyžaduje.
(7) Části budov, vybavení nebo přístrojů, které jsou ve styku s kuřaty chovanými na maso, musí být důkladně očištěny a vydezinfikovány vždy po provedení konečné depopulace, a to před umístěním nového hejna do haly. Veškeré stelivo musí být po konečné depopulaci haly odstraněno a očištěná a vydezinfikovaná hala musí být opatřena čistým stelivem.
(8) Chovatel vede pro každou halu v hospodářství záznamy stanovené jiným právním předpisem5).
(9) Obsah údajů a seznam vzorků, které jsou chovatelé povinni poskytovat za každé jednotlivé hejno kuřat chovaných na maso osobě uvedené v § 20 písm. s) zákona:
a) počet kuřat chovaných na maso v hejnu kuřat chovaných na maso na počátku výkrmu,
b) využitelná plocha v m,
c) hybrid nebo plemeno kuřat chovaných na maso, jsou-li známy,
d) počet dní výkrmu kuřat chovaných na maso, tedy délka výkrmového turnusu,
e) počet kuřat chovaných na maso odeslaných na porážku, tedy počet kuřat chovaných na maso, která zůstala v hejnu kuřat chovaných na maso po odebrání kuřat chovaných na maso určených k prodeji nebo po provedené brakaci, kterou se rozumí usmrcování nemocných nebo zraněných kuřat chovaných na maso,
f) denní míra úmrtnosti hejna a kumulativní denní míra úmrtnosti hejna,
g) počet kuřat chovaných na maso uhynulých během přepravy na jatka,
h) výsledky postmortálního vyšetření na jatkách podle § 11a odst. 6 a 7.
5) § 64a a 64b vyhlášky č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem, ve znění pozdějších předpisů.“.
41. Za § 11 se vkládají nové § 11a až 11c, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 6 znějí:
§ 11a
Požadavky na hospodářství,
požadavky na obsah a vedení dokumentace
a požadavky na chov kuřat chovaných na maso
při hustotě osazení vyšší než 33 kg/m2
(1) Při chovu kuřat chovaných na maso při hustotě osazení vyšší než 33 kg/m2 vlastník nebo držitel v hale vede a uchovává k případnému předložení soubornou dokumentaci s podrobným popisem produkčních systémů. Tato dokumentace zahrnuje především podrobné technické údaje o hale a jejím vybavení, zejména:
a) plán haly včetně rozměrů ploch, na kterých jsou chována kuřata chovaná na maso,
b) větrací systém a případně chladicí a tepelný systém, a to včetně jejich umístění, plán větrání s přesnými údaji o parametrech cílové kvality vzduchu, jako jsou proudění vzduchu, rychlost vzduchu a teplota,
c) systémy pro krmení a napájení a jejich umístění,
d) poplašné systémy a nouzové systémy pro případ výpadku jakéhokoli automatizovaného nebo mechanického vybavení nezbytného pro zdraví a pohodu zvířat,
e) druh podlahové krytiny a běžně používané stelivo.
(2) Dokumentace uvedená v odstavci 1 musí být na požádání předložena příslušnému orgánu ochrany zvířat a musí být průběžně aktualizována. Zaznamenávají se zejména technické kontroly větracího systému a poplašného systému. Vlastník nebo chovatel musí neprodleně oznámit příslušnému orgánu ochrany zvířat případné změny v dané hale, změny vybavení nebo postupů, které mohou ovlivnit pohodu kuřat chovaných na maso.
(3) Vlastník nebo chovatel, kromě požadavků stanovených v § 11, musí zajistit, aby každá hala v hospodářství byla vybavena větracím systémem a případně vytápěcím a chladicím systémem, které jsou projektovány, zkonstruovány a provozovány tak, aby
a) koncentrace amoniaku (NH3) nepřekročila 20 ppm a koncentrace oxidu uhličitého (CO2) nepřekročila 3 000 ppm, přičemž měření se provádí na úrovni hlav kuřat chovaných na maso,
b) vnitřní teplota nepřesáhla vnější teplotu o více než 3 °C, pokud tato vnější teplota ve stínu překračuje 30 °C,
c) průměrná relativní vlhkost naměřená v hale hospodářství v průběhu 48 hodin nepřekročila 70 %, pokud je venkovní teplota nižší než 10 °C.
(4) Je-li hustota osazení vyšší než 33 kg/m, v doprovodné dokumentaci k hejnu kuřat chovaných na maso odesílané na jatka spolu s příslušným hejnem se uvedou údaje o denní míře úmrtnosti a kumulativní denní míře úmrtnosti vypočítané vlastníkem nebo chovatelem a údaje o hybridu nebo plemeni kuřat. Denní mírou úmrtnosti se rozumí počet kuřat chovaných na maso, která uhynula v jedné hale ve stejný den, včetně kuřat chovaných na maso, která byla brakována z důvodu onemocnění nebo i z jiných důvodů, vydělený počtem kuřat chovaných na maso, která se v uvedený den nacházejí v hale, vynásobeno 100. Kumulativní denní mírou úmrtnosti se rozumí součet denních měr úmrtnosti.
(5) Pod dohledem úředního veterinárního lékaře se údaje uvedené v odstavci 4, jakož i počet kuřat chovaných na maso, která byla při příjezdu mrtvá, zaznamenají s uvedením hospodářství a haly v hospodářství. Věrohodnost údajů a kumulativní denní míry úmrtnosti se ověří s ohledem na počet poražených kuřat chovaných na maso a na počet kuřat chovaných na maso, která byla při příjezdu na jatka mrtvá.
(6) Úřední veterinární lékař vyhodnotí v rámci kontrol uskutečňovaných podle nařízení (ES) č. 854/2004 výsledky postmortálního vyšetření, aby zjistil další možné známky nedostatečné pohody zvířat v hospodářství nebo v hale v hospodářství původu, jako jsou například abnormální míra kontaktní dermatitidy, parazitární onemocnění a systémová onemocnění.
(7) Odpovídá-li míra úmrtnosti uvedená v odstavci 4 či výsledky postmortálního vyšetření uvedeného v odstavci 6 nedostatečné pohodě zvířat, úřední veterinární lékař oznámí příslušné údaje vlastníkovi nebo chovateli zvířat a místně příslušnému orgánu veterinární správy.
§ 11b
Kritéria pro povolení zvýšené hustoty osazení,
která překračuje hustotu 39 kg/m2,
a to maximálně o 3 kg/m2
(1) Kritéria pro povolení zvýšené hustoty osazení, která překračuje hustotu 39 kg/m2, a to maximálně o 3 kg/m2, jsou následující:
a) sledování daného hospodářství prováděné příslušným orgánem ochrany zvířat během posledních 2 let neodhalilo žádné nedostatky, pokud jde o požadavky stanovené právními předpisy upravujícími ochranu a chov kuřat chovaných na maso6),
b) sledování vlastníkem nebo držitelem hospodářství se provádí za použití příruček osvědčených řídicích postupů, které obsahují pokyny k dodržení právních předpisů upravujících ochranu a chov kuřat chovaných na maso6),
c) u nejméně sedmi po sobě následujících kontrolovaných hejn v hale byla kumulativní denní úmrtnost nižší než 1 % + 0,06 % vynásobeno věkem poraženého hejna vyčísleným ve dnech.
(2) Pokud příslušný orgán ochrany zvířat neprováděl během posledních dvou let v daném hospodářství sledování, musí být provedeno alespoň jedno sledování s cílem ověřit, zda byl splněn požadavek podle odstavce 1 písmene a).
(3) Odchylně od odstavce 1 písm. c) může příslušný orgán rozhodnout o zvýšení hustoty osazení, poskytl-li vlastník či držitel dostatečné vysvětlení k výjimečné povaze vyšší kumulativní denní míry úmrtnosti nebo prokázal-li, že není v jeho možnostech ovlivnit její příčiny.
§ 11c
Kurz odborné přípravy k péči o kuřata
chovaná na maso pro získání osvědčení
o způsobilosti k péči o kuřata chovaná na maso
(1) Kurz odborné přípravy k péči o kuřata chovaná na maso pro získání osvědčení o způsobilosti k péči o kuřata chovaná na maso organizuje střední nebo vysoká škola s akreditovaným studijním programem v oblasti veterinářství nebo chovatelství nebo právnická osoba, která se zabývá chovem kuřat chovaných na maso nebo sdružuje osoby, které chovají kuřata chovaná na maso (dále jen „školicí pracoviště“). Školicí pracoviště musí mít v předmětu činnosti vzdělávání a dále musí mít odborné a technické předpoklady pro zajištění teoretické výuky. Seznam školicích pracovišť zveřejňuje Ministerstvo zemědělství způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(2) Kurz odborné přípravy k péči o kuřata chovaná na maso se uskutečňuje v rozsahu 6 výukových hodin teoretické výuky. Délka výukové hodiny je 45 minut.
(3) Obsahem kurzu odborné přípravy k péči o kuřata chovaná na maso jsou aspekty pohody a ochrany kuřat chovaných na maso, zejména
a) právní předpisy upravující ochranu a chov kuřat chovaných na maso6),
b) fyziologické vlastnosti, zejména potřeby krmení a pití, chování zvířat a pojem stresu,
c) praktické aspekty šetrného zacházení s kuřaty chovanými na maso a jejich chytání, nakládání a přepravy,
d) rozpoznání zdravého kuřete chovaného na maso a jeho onemocnění, poskytování první pomoci kuřatům chovaným na maso,
e) péče o kuřata chovaná na maso v mimořádných situacích, utracení a porážka v mimořádných situacích,
f) preventivní opatření pro biologickou bezpečnost.
(4) Lektor v kurzu odborné přípravy k péči o kuřata chovaná na maso musí mít a prokázat
a) odbornou praxi v oblasti ochrany zvířat a péče o jejich pohodu v orgánech ochrany zvířat uvedených v § 19 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona minimálně po dobu 3 let, nebo
b) minimálně 5 let praxe v chovu kuřat chovaných na maso a že se prokazatelně seznámil s metodami chovu kuřat chovaných na maso a s podmínkami jejich ochrany, nebo
c) vysokoškolské vzdělání zemědělského nebo veterinárního směru nebo minimálně 5 let praxe ve funkci učitele chovatelských nebo veterinárních předmětů.
(5) Na závěr kurzu odborné přípravy k péči o kuřata chovaná na maso se k ověření získaných odborných znalostí provádí zkouška formou písemného testu. Test připravuje Ministerstvo zemědělství. Písemný test vyhodnocuje zkušební komise tak, že každou správnou odpověď hodnotí jedním bodem. Pro úspěšné složení zkoušky je třeba dosažení nejméně 80 procent z celkového počtu bodů. Výsledek zkoušky se hodnotí uspěl nebo neuspěl.
(6) Hodnocení zkoušky provádí tříčlenná zkušební komise složená z lektorů a zaměstnance Ministerstva zemědělství. Předsedou zkušební komise je vždy zaměstnanec Ministerstva zemědělství.
(7) O průběhu kurzu odborné přípravy k péči o kuřata chovaná na maso a o průběhu a výsledku zkoušky vyhotoví školicí pracoviště protokol, ve kterém uvede datum a místo konání kurzu a zkoušky, jméno, popřípadě jména, a příjmení lektorů, jméno, popřípadě jména, a příjmení členů zkušební komise, identifikační údaje účastníků odborného kurzu a výsledky jejich hodnocení. Protokol podepisují všichni členové zkušební komise a zástupce školicího pracoviště.
(8) Účastníkovi kurzu odborné přípravy k péči o kuřata chovaná na maso, který u zkoušky uspěl, vydá Ministerstvo zemědělství osvědčení o způsobilosti k péči o kuřata chovaná na maso, které potvrzuje absolvování kurzu. Vzor osvědčení o způsobilosti k péči o kuřata chovaná na maso je uveden v příloze č. 4 této vyhlášky.
(9) Účastník kurzu odborné přípravy k péči o kuřata chovaná na maso, který u zkoušky neuspěl, může požádat o její opakování nejpozději do 3 měsíců ode dne neúspěšného pokusu zkoušku složit. Účastník kurzu odborné přípravy k péči o kuřata chovaná na maso může opakovat zkoušku, aniž by před ní znovu absolvoval kurz, pouze jednou, a to nejdříve 1 měsíc po neúspěšném pokusu zkoušku složit. Opakovaná zkouška probíhá stejným způsobem jako první zkouška.
(10) Účastník kurzu odborné přípravy k péči o kuřata chovaná na maso, který u zkoušky neuspěl a nepožádal o její opakování nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy mu bylo oznámeno, že u zkoušky neuspěl, absolvuje před další zkouškou znovu kurz odborné přípravy k péči o kuřata chovaná na maso.
6) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 136/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence a evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem, ve znění pozdějších předpisů. Směrnice Rady 2007/43/ES ze dne 28. června 2007 o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso.“.
42. V § 14 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 až 12 se označují jako odstavce 3 až 11.
43. V § 14 se odstavec 7 zrušuje.
Dosavadní odstavce 8 až 11 se označují jako odstavce 7 až 10.
44. Příloha se zrušuje.
45. Přílohy č. 1 až 4 znějí:
„Příloha č. 1 k vyhlášce č. 208/2004 Sb.
Další požadavky na prostory pro ustájení skotu
„Příloha č. 2 k vyhlášce č. 208/2004 Sb.
Další požadavky na prostory pro ustájení prasat
„Příloha č. 3 k vyhlášce č. 208/2004 Sb.
Další požadavky na prostory pro ustájení koní
„Příloha č. 4 k vyhlášce č. 208/2004 Sb.
Vzor osvědčení o způsobilosti k péči o kuřata chovaná na maso
Čl. II - Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010.
Ing. Šebesta v. r.
Ministr