Ministerstvo financí stanoví podle § 2 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), a podle § 12 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění zákona č. 477/2008 Sb.:

Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění vyhlášky č. 568/2002 Sb., vyhlášky č. 484/2003 Sb., vyhlášky č. 440/2006 Sb., vyhlášky č. 233/2007 Sb., vyhlášky č. 306/2007 Sb., vyhlášky č. 175/2009 Sb., vyhlášky č. 357/2009 Sb. a vyhlášky č. 51/2011 Sb., se mění takto:

1. V § 1 odst. 1 se slova „při peněžních operacích spojených s řízením likvidity státního rozpočtu a při plánovaných a skutečných operacích rozpočtů“ nahrazují slovy „při pohybech na účtech pro řízení státního dluhu a při plánovaných a skutečných pohybech na účtech rozpočtů“.

2. V příloze v části A se doplňuje náplň kapitoly 396, která zní: „Do této kapitoly patří jen příjmy a výdaje, které s umořováním a obsluhou státního dluhu [§ 10 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 257/ /2004 Sb.] souvisejí bezprostředně, jako jsou v příjmech zejména úroky z peněžních prostředků, které Ministerstvo financí jinému subjektu půjčilo, a výnosy z dluhopisů, které nakoupilo, úroky a ostatní přijaté platby z uzavřených derivátových operací, úroky ze státních dluhopisů, které si jejich držitelé v zákonné lhůtě pro jejich výplatu nevyzvedli a které se po jejím uplynutí převádějí do příjmů státního rozpočtu, a kursové rozdíly v příjmech z operací souvisejících s řízením státního dluhu, a ve výdajích zejména úroky z peněžních prostředků, které si Ministerstvo financí půjčilo, výdaje na výnosy placené držitelům státních dluhopisů, úroky a ostatní výdajové platby vyplývající z uzavřených derivátových operací, poplatky za vedení peněžních a majetkových účtů u finančních institucí, platby za služby administrátorům emisí státních dluhopisů, poplatky spojené se zápisem a vedením emisí státních dluhopisů, platby za služby zpravodajským a informačním agenturám v oblasti finančních informací, daň z přidané hodnoty placená finančnímu úřadu, poplatky ratingovým agenturám, platby manažerům zahraničních emisí státních dluhopisů, výdaje spojené se zprostředkováním prodeje státních dluhopisů investorům a související finanční služby, poplatky u státních dluhopisů, u kterých je emisními podmínkami omezena nebo vyloučena převoditelnost, poplatky za vypracovávání, tisk a rozesílání výpisů z majetkových účtů vlastníkům těchto dluhopisů, výdaje za právní a konzultační služby související s přípravou smluvní a právní dokumentace výhradně pro potřeby financování schodku státního rozpočtu a řízení státního dluhu, kursové rozdíly ve výdajích související s řízením státního dluhu a další výdaje za služby bezprostředně spojené se získáváním peněžních prostředků k úhradě schodku státního rozpočtu, s umořováním státního dluhu a s využíváním dočasně volných peněžních prostředků státní pokladny k jejich zhodnocení, včetně výdajů na propagaci a marketingovou podporu prodeje státních dluhopisů a prezentaci České republiky mezi investory. Mezi výdaje kapitoly státní dluh zejména nepatří, a to ani když slouží výhradně k obsluze státního dluhu, výdaje na pořízení, technické zhodnocení, údržbu ani opravy dlouhodobého majetku (počítače a související zařízení, počítačové programy, soubory údajů), výdaje podle pracovněprávních smluv, výdaje podle licenčních smluv, výdaje na služby výrobní povahy a další výdaje, které s umořováním a obsluhou státního dluhu nejsou spojené bezprostředně. Tyto výdaje patří do kapitoly 312.“.

3. V příloze v části B se název položky 1337 mění na „Poplatek za komunální odpad“ a její náplň se nahrazuje první větou náplně položky 1339 s výjimkou slova „například“.

4. V příloze v části B v náplni položky 1339 se zrušuje věta první.

5. V příloze v části B v náplni podseskupení položek 134 se zrušuje věta druhá.

6. V příloze v části B se za náplň podseskupení položek 134 vkládá nová položka 1340, jejíž název zní stejně jako dosavadní název položky 1337 a její náplň stejně jako dosavadní náplň téže položky s výjimkou slov „(místní poplatky jinak patří na položky podseskupení 134)“ a slov „na položku 1339“, která se nahrazují slovy „na položku 1337“.

8. V příloze v části B na konci náplně položky 1401 se číslo 1402 nahrazuje číslem 2511.

9. V příloze v části B se položky 1402 a 1705 zrušují.

10. V příloze v části B na konci náplně položky 1706 se číslo 1705 nahrazuje číslem 2512.

11. V příloze v části B se na konci náplně položky 2141 doplňují věty „Na položku 2141 patří i prémie z prodeje vlastních dluhopisů, kterou je rozdíl mezi částkou, za niž se dluhopisy, které organizace vydala, prodaly, a jejich nominální hodnotou, která se zařazuje na položku 8111, 8121, 8211 nebo 8221, je-li tento rozdíl kladný (je-li záporný, představuje diskont z prodeje dluhopisů a zařazuje se na položku 5141). Prodává-li dluhopisy Ministerstvo financí (tj. státní dluhopisy), převede částku prémie z účtu pro tržby z prodeje státních dluhopisů na příjmový účet státního rozpočtu, při připsání na příjmový účet ji zařadí na položku 2141 a při odepsání z účtu tržeb z prodeje státních dluhopisů na stejnou položku (8111, 8121, 8211 nebo 8221) jako částku, za niž se dluhopisy prodaly. Do příjmů státního rozpočtu se též převede alikvotní úrokový výnos, tj. část kupónu státních dluhopisů naběhlého za období od poslední výplaty kupónu do data vydání příslušné části (tranše) emise dluhopisu. V případě, že k výplatě kupónu ještě nedošlo, jedná se o část naběhlého kupónu od data vydání první části emise dluhopisu do okamžiku vydání dané části. Tento naběhlý úrok hradí investor emitentovi za období, kdy dluhopis nedržel, ale za které mu bude vyplacen při následující výplatě kupón. V případě, že vydání dluhopisu se uskutečňuje v době tzv. ex-kupónu, tj. v období bezprostředně předcházejícím výplatě kupónu, kdy investorovi naběhne od data vydání do data výplaty tohoto kupónu úrok, který mu již není možné vyplatit ve formě kupónu, je alikvotní úrokový výnos záporný a je výdajovou položkou zaznamenanou na 5141. Na položku 2141 dále patří diskont ze zpětných odkupů vlastních dluhopisů, kterým je rozdíl mezi odkupní cenou těchto dluhopisů a jejich nominální hodnotou, která se zařazuje na položku 8112, 8122, 8212 nebo 8222, je-li tento rozdíl záporný (je-li kladný, představuje prémii ze zpětného odkupu dluhopisů a zařazuje se na položku 5141). Na položku 2141 patří i alikvotní úrokový výnos v případě zpětných odkupů dluhopisů v období tzv. ex-kupónu, kdy investorovi již není možné pozastavit výplatu kupónu. Úroky z bankovních účtů patří na tuto položku bez ohledu na to, zda jsou na bankovním účtu připisovány nebo převáděny z jiného bankovního účtu (podle § 45 odst. 8 rozpočtových pravidel jsou u organizačních složek státu úroky z účtů rezervního fondu, fondu kulturních a sociálních potřeb, cizích prostředků, sdružených prostředků, záloh pro vnitřní organizační jednotky a dalších účtů podle zvláštních právních předpisů příjmem státního rozpočtu a tedy jsou z těchto účtů převáděny na příjmový účet).“.

12. V příloze v části B se název položky 2143 „Realizované kursové zisky“ nahrazuje názvem „Kursové rozdíly v příjmech“ a doplňuje se náplň této položky, která zní: „Tuto položku používají jen organizace, které se rozhodly dělit příjmy, které banka, která vede organizaci účet, inkasuje v cizí měně a organizaci ji na něj připisuje v korunách (skutečný příjem), na očištěný příjem a kursový rozdíl v příjmech, a organizace, které při korunovém účtování o pohybech devizových účtů používají pro přepočet deviz na koruny pevný kurs. Pro účely náplně této položky se očištěným příjmem rozumí částka, kterou banka připsala na účet, snížená o částku (kladnou nebo zápornou) kursového rozdílu v příjmech, kterou se rozumí rozdíl mezi částkou došlou bance v cizí měně vynásobenou kursem této měny k české koruně ze dne, kdy došla, a toutéž částkou vynásobenou pevným kursem. Pevným kursem se rozumí kurs téže měny k české koruně z určitého dne roku, do kterého patří den, v němž byla částka na účet organizace připsána (z prvního dne roku nebo prvního dne měsíce, do kterého patří den připsání, popř. z jiného dne roku), nebo dne počátku obchodu nebo jiné hospodářské operace, jíž je příjem součástí a kterou je například služební cesta zaměstnance a její příprava (pak je pevným kursem kurs, v němž organizace zakoupila valuty pro tohoto zaměstnance, a kursem rozhodným pro výpočet kursového zisku kurs, v němž organizace zbytek valut, který zaměstnanec vrátil, odprodala). Při korunovém účtování o pohybech devizových účtů je pevný kurs celý rok neměnný. Rozhodne-li se organizace položku 2143 nepoužívat, zařadí celý skutečný příjem na příslušnou položku, například, jestliže přijala transfer od mezinárodní instituce, na položku 4152. Rozhodne-li se ji používat, zařadí na tuto položku jen očištěný příjem a částku rozdílu mezi součinem částky tohoto transferu a kursem například eura, jestliže transfer došel její bance v eurech, ze dne, kdy částka byla připsána na účet, a součinem částky transferu a kursu eura ze dne například 1. ledna zařadí na položku 2143, a to bez ohledu na to, zda tento rozdíl vyšel jako kladný nebo záporný. Ministerstvo financí při evidování rozpočtovaných a skutečných příjmů (přijetí) a výdajů (vydání) na účtech pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu [§ 33 odst. 1 písm. c) rozpočtových pravidel] v kapitole 396 - Státní dluh a příjmových a výdajových účtech téže kapitoly používá v souvislosti s kursovými rozdíly položku 2143 pro vyjádření kladného rozdílu skutečně přijaté částky a záporného rozdílu skutečně vydané částky vůči částce odvozené od pevného kursu, kterým je kurs ze dne počátku obchodu nebo jiné hospodářské operace. Kursové rozdíly se vyjadřují v případech, kdy současné přijetí korunové částky od plátce (vydání korunové částky příjemci) a dřívější vydání příjemci (přijetí od plátce) na korunovém účtu vede ke vzniku kursového zisku ve prospěch Ministerstva financí. To postupuje tak, že když mu Česká národní banka na některý z těchto účtů připíše korunovou částku, která jí došla od plátce v cizí měně nebo kterou plátce hradí částku v cizí měně, a toto přijetí této částky souvisí s nějakým dřívějším (v tomtéž nebo některém dřívějším roce) vydáním korunové částky z téhož účtu nebo jiného účtu kapitoly 396 určené k zaplacení v téže cizí měně nebo představující úhradu za částku v téže cizí měně, pak v případě, že korunové přijetí (například přijetí korun za prodej devizových prostředků, například eur, koupených nebo vyměněných předtím za účelem zhodnocení peněžních prostředků kapitoly Státní dluh a zrovnoměrnění peněžního trhu) je vyšší než předcházející korunové vydání (v daném příkladě vydání korun za nákup této částky eur v minulosti, kdy kurs eura vůči koruně byl nižší než v době prodeje), převede Ministerstvo financí částku rozdílu z tohoto účtu (zde ji zařadí na tutéž položku třídy 8, na kterou zařadilo přijetí korunové částky za prodej eur, a to s opačným znaménkem, tj. minusem) na příjmový účet kapitoly Státní dluh a tento příjem tohoto účtu zařadí na položku 2143. Je přípustná i možnost, že plátce podle dohody s ministerstvem poukáže na příslušný účet pro řízení likvidity státní pokladny nebo pro řízení státního dluhu částku sníženou o uvedený rozdíl a tento rozdíl poukáže přímo na příjmový účet kapitoly 396. Stejně tak Ministerstvo financí postupuje, když mu Česká národní banka z některého z účtů pro řízení likvidity státní pokladny nebo pro řízení státního dluhu odepíše korunovou částku, kterou má jejímu příjemci zaplatit v cizí měně nebo kterou příjemci hradí částku v cizí měně, a toto vydání této částky souvisí s nějakým dřívějším (v tomtéž nebo nějakém dřívějším roce) přijetím korunové částky, kterou banka obdržela v téže cizí měně nebo kterou plátce uhrazuje částku v téže cizí měně, na tentýž účet nebo jiný účet kapitoly 396. I tehdy v případě, že korunové vydání je nižší než předcházející korunové přijetí, převede Ministerstvo financí částku rozdílu z tohoto účtu (zde ji zařadí na tutéž položku třídy 8, na kterou zařadilo vydání korunové částky, a to se stejným znaménkem, tj. minusem) na příjmový účet kapitoly Státní dluh a tento příjem tohoto účtu zařadí na položku 2143. Uvedené postupy platí i pro případy, kdy se některé korunové částky nebo jejich části namísto přijetí a vydání započítávají.“.

13. V příloze v části B se za položku 2145 vkládají nové položky 2146 a 2147, které znějí: „2146 Úrokové příjmy z finančních derivátů Příjmy z úroků podle dohod o swapech, termínových úrokových dohod a jiných dohod o forwardech a případně dohod o jiných finančních derivátech [§ 2 odst. 3 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění zákona č. 188/2011 Sb., a § 3 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb.]. Jiné než úrokové příjmy inkasované podle dohod o finančních derivátech se zařazují na položku 2147. 2147 Neúrokové příjmy z finančních derivátů Příjmy podle dohod o opcích, futures, swapech, forwardech a jiných finančních derivátech s výjimkou těch, které mají povahu úroků (ty patří na položku 2146) a jistin (ty patří na položky třídy 8). Finančními deriváty (§ 2 odst. 3 zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění zákona č. 188/2011 Sb.) se rozumějí investiční nástroje podle § 3 odst. 1 písm. d) až f) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 230/2008 Sb.“.

14. V příloze v části B v náplni položky 2222 se poslední dvě věty zrušují.

16. V příloze v části B v náplni položky 5141 se věta první nahrazuje větami „Výdaje na úroky z půjčených peněžních prostředků, vlastních cenných papírů, debetních zůstatků běžných účtů apod. Na tuto položku patří i diskont z prodeje vlastních dluhopisů, kterým je rozdíl mezi částkou, za niž se dluhopisy, které organizace vydala, prodaly, a jejich nominální hodnotou, která se zařazuje na položku 8111, 8121, 8211 nebo 8221, je-li tento rozdíl záporný (je-li kladný, představuje prémii z prodeje dluhopisů a patří na položku 2141). Na položky 8111, 8121, 8211 a 8221 se zařazuje částka nominální hodnoty prodaných dluhopisů a rozdíl mezi ní a částkou, za kterou se dluhopisy skutečně prodaly, je prémie nebo diskont. Prodává-li dluhopisy Ministerstvo financí (tj. státní dluhopisy), převede částku diskontu z výdajového účtu státního rozpočtu na účet pro tržby z prodeje státních dluhopisů, při odepsání z výdajového účtu ji zařadí na položku 5141 a při připsání na účet tržeb z prodeje státních dluhopisů na stejnou položku (8111, 8121, 8211 nebo 8221) jako částku, za niž se dluhopisy prodaly. Na položku 5141 patří i záporný alikvotní úrokový výnos, který nastává v případě, že vydání dluhopisu se uskutečňuje v době tzv. ex-kupónu, tj. v období bezprostředně předcházejícím výplatě kupónu, kdy investorovi naběhne od data vydání do data výplaty tohoto kupónu úrok, který mu již není možné vyplatit ve formě kupónu. Na tuto položku dále patří i prémie ze zpětných odkupů vlastních dluhopisů, kterou je rozdíl mezi částkou, za niž byly dluhopisy organizací odkoupeny, a jejich nominální hodnotou, která se zařazuje na položky 8112, 8122, 8212 a 8222, je-li tento rozdíl kladný (je-li záporný, představuje diskont ze zpětného odkupu dluhopisu a patří na položku 2141). Na položky 8112, 8122, 8212 a 8222 se zařazuje částka nominální hodnoty odkoupených dluhopisů a rozdíl mezi ní a částkou, za kterou byly dluhopisy skutečně odkoupeny, je diskont nebo prémie. Odkupuje-li dluhopisy Ministerstvo financí (tj. státní dluhopisy), převede částku prémie z výdajového účtu státního rozpočtu na účet, z něhož vydává prostředky na úhradu zpětných odkupů státních dluhopisů, při odepsání z výdajového účtu ji zařadí na položku 5141 a při připsání na účet, z něhož vydává prostředky na úhradu zpětných odkupů státních dluhopisů, pak na stejnou položku (8112, 8122, 8212 a 8222) jako částku, za niž byly dluhopisy odkoupeny.“.

17. V příloze v části B se název položky 5142 „Realizované kursové ztráty“ nahrazuje názvem „Kursové rozdíly ve výdajích“ a doplňuje se náplň této položky, která zní: „Tuto položku používají jen organizace, které se rozhodly dělit výdaje, které banka, která vede organizaci účet, poukazuje v cizí měně a organizaci ji z něj odepisuje v korunách (skutečný příjem), na očištěný výdaj a kursový rozdíl ve výdajích, a organizace, které při korunovém účtování o pohybech devizových účtů používají pro přepočet deviz na koruny pevný kurs. Pro účely náplně této položky se očištěným výdajem rozumí částka, kterou banka připsala na účet, snížená o částku (kladnou nebo zápornou) kursového rozdílu ve výdajích, kterou se rozumí rozdíl mezi částkou poukázanou bankou v cizí měně vynásobenou kursem této měny k české koruně ze dne, kdy byla poukázána, a toutéž částkou vynásobenou pevným kursem. Pevným kursem se rozumí kurs téže měny k české koruně z určitého dne roku, do kterého patří den, v němž byla částka na účet organizace připsána (z prvního dne roku nebo prvního dne měsíce, do kterého patří den připsání, popř. z jiného dne roku), nebo dne počátku obchodu nebo jiné hospodářské operace, jíž je výdaj součástí. Při korunovém účtování o pohybech devizových účtů je pevný kurs celý rok neměnný. Rozhodne-li se organizace položku 5142 nepoužívat, zařadí celý skutečný výdaj na příslušnou položku, například položku 5136, jestliže kupuje například knihy ze zahraničí. Rozhodne-li se ji používat, zařadí na tuto položku jen očištěný výdaj a částku rozdílu mezi součinem částky tohoto nákupu a kursem například eura, jestliže knihy kupuje za eura, ze dne, kdy částka byla odepsána z účtu, a součinem částky nákupu a kursu eura ze dne například 1. ledna zařadí na položku 5142, a to bez ohledu na to, zda tento rozdíl vyšel jako kladný nebo záporný. Ministerstvo financí při evidování rozpočtovaných a skutečných příjmů (přijetí) a výdajů (vydání) na účtech pro řízení likvidity státní pokladny a pro řízení státního dluhu [§ 33 odst. 1 písm. c) rozpočtových pravidel] v kapitole 396 – Státní dluh a příjmových a výdajových účtech téže kapitoly používá v souvislosti s kursovými rozdíly položku 5142 pro vyjádření záporného rozdílu skutečně přijaté částky a kladného rozdílu skutečně vydané částky vůči částce odvozené od pevného kursu, kterým je kurs ze dne počátku obchodu nebo jiné hospodářské operace. Kursové rozdíly se vyjadřují v případech, kdy současné přijetí korunové částky od plátce (vydání korunové částky příjemci) a dřívější vydání příjemci (přijetí od plátce) na korunovém účtu vede ke vzniku kursové ztráty v neprospěch Ministerstva financí. To postupuje tak, že když mu Česká národní banka na některý z těchto účtů připíše korunovou částku, která jí došla od plátce v cizí měně nebo kterou plátce hradí částku v cizí měně, a toto přijetí této částky souvisí s nějakým dřívějším (v tomtéž roce nebo dříve) vydáním korunové částky z téhož účtu nebo jiného účtu kapitoly 396 určené k zaplacení v téže cizí měně nebo představující úhradu za částku v téže cizí měně, pak v případě, že korunové přijetí (například přijetí korun za prodej devizových prostředků, například eur, koupených nebo vyměněných předtím za účelem zhodnocení peněžních prostředků kapitoly Státní dluh a zrovnoměrnění peněžního trhu) je nižší než předcházející korunové vydání (v daném příkladě vydání korun za nákup této částky eur v minulosti, kdy kurs eura vůči koruně byl vyšší než v době prodeje), převede Ministerstvo financí částku rozdílu na tento účet (zde ji zařadí na tutéž položku třídy 8, na kterou zařadilo přijetí korunové částky za prodej eur, a to se stejným znaménkem, tj. plusem) z výdajového účtu kapitoly Státní dluh a tento výdaj tohoto účtu zařadí na položku 5142. Stejně tak Ministerstvo financí postupuje, když mu Česká národní banka z některého z účtů pro řízení likvidity státní pokladny nebo pro řízení státního dluhu odepíše korunovou částku, kterou má jejímu příjemci zaplatit v cizí měně nebo kterou příjemci hradí částku v cizí měně, a toto vydání této částky souvisí s nějakým dřívějším (v tomtéž roce nebo dříve) přijetím korunové částky, kterou banka obdržela v téže cizí měně nebo kterou plátce uhrazuje částku v téže cizí měně, na tentýž účet nebo jiný účet kapitoly 396. I tehdy v případě, že korunové vydání je vyšší než předcházející korunové přijetí, převede Ministerstvo financí částku rozdílu na tento účet (zde ji zařadí na tutéž položku třídy 8, na kterou zařadilo vydání korunové částky za prodej eur, a to s opačným znaménkem, tj. plusem) z výdajového účtu kapitoly Státní dluh a tento výdaj tohoto účtu zařadí na položku 5142. Uvedené postupy platí i pro případy, kdy se některé korunové částky nebo jejich části namísto přijetí a vydání započítávají.“.

20. V příloze v části B v náplni položky 5171 se ve větě druhé slova „§ 26 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 505/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu“ nahrazují slovy „§ 55 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky“ a za větu třetí se vkládají tyto věty: „Na tuto položku patří i daň z přidané hodnoty placená organizací z přenesené povinnosti (§ 92a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 47/2011 Sb.) za stavební práce (§ 92e téhož zákona) provedené za účelem oprav nebo udržování.“.

21. V příloze v části B v náplni položky 5176 se zrušují slova „ , a to zejména podle § 71 zákona č. 218/2000 Sb.“.

22. V příloze v části B v náplni položky 5193 se věta první nahrazuje těmito dvěma větami: „Finanční kompenzace dopravcům podle smluv o veřejných službách v přepravě cestujících uzavíraných podle zákona č. 194/2010 Sb., o veřejných službách v přepravě cestujících a o změně dalších zákonů, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici. Na tuto položku patří i výdaje podle smluv uzavřených do dne 30. června 2010 podle ustanovení upravujících závazek veřejné služby k zajištění dopravní obslužnosti a úhradu prokazatelné ztráty z tohoto závazku, která zákon č. 194/2010 Sb. dnem 1. července 2010 zrušil (§ 19 až 19c zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a § 39 až 39d zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách).“.

23. V příloze v části B v náplni položky 5215 se zrušují slova „České konsolidační agentuře (zákon č. 239/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů), jejím dceřiným společnostem“.

24. V příloze v části B v názvu položky 5336 se slovo „dotace“ nahrazuje slovem „transfery“.

25. V příloze v části B v náplni položky 5346 se slova „§ 47“ nahrazují slovy „§ 48 odst. 2 písm. b)“.

26. V příloze v části B v náplni položky 5362 se ve čtvrté větě ruší slova „v tomtéž roce“ a v páté větě slova v závorce a za pátou větu se vkládají věty „Na položku 5362 však nepatří daň z přidané hodnoty placená z přenesené povinnosti (§ 92a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 47/2011 Sb.). Daň z přidané hodnoty placená z přenesené povinnosti za stavební práce (§ 92e téhož zákona) se zařazuje na položku 5171 nebo 6121 podle účelu těchto prací.“.

28. V příloze v části B v náplni podseskupení položek 612 se slova „§ 26 vyhlášky č. 505/2002 Sb.“ nahrazují slovy „§ 55 vyhlášky č. 410/2009 Sb.“.

29. V příloze v části B se doplňuje náplň položky 6121, která zní: „Výdaje na pořízení budov, jiných staveb a dalších věcí a hodnot majících povahu dlouhodobého hmotného majetku, které mezi stavby zařazují účetní předpisy (§ 14 odst. 3 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky). Na tuto položku patří i výdaje odpovídající nákladům, které účetní předpisy vyjmenovávají jakožto součást ocenění dlouhodobého majetku (§ 55 vyhlášky č. 410/2009 Sb.), a další obdobné výdaje, které s pořízením souvisejí. Mezi tyto výdaje patří zejména daň z přidané hodnoty placená organizacemi z přenesené povinnosti (§ 92a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 47/2011 Sb.) za stavební práce (§ 92e téhož zákona) k pořízení budov, jiných staveb a dalších věcí a hodnot podle věty první.“.

30. V příloze v části B v náplni položky 6315 se zrušují slova „České konsolidační agentuře (zákon č. 239/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů), jejím dceřiným společnostem“.

31. V příloze v části B se doplňuje náplň položky 6351, která zní: „Investiční transfery, které správci kapitol státního rozpočtu, kraje, obce a dobrovolné svazky obcí poskytují příspěvkovým organizacím, jichž jsou zřizovateli, s výjimkou investičních transferů, které kraje, obce a dobrovolné svazky obcí poskytují zřízeným příspěvkovým organizacím z peněžních prostředků, které za tím účelem obržely od jiného veřejného rozpočtu (ty patří na položku 6356).“.

33. V příloze v části B se náplň položky 6361 zrušuje.

34. V příloze v části B se doplňuje náplň třídy 8, která zní: „Na položky třídy 8 patří pohyby bankovních účtů (připsání peněžních prostředků na tyto účty a odepsání peněžních prostředků z nich) peněžních fondů, na které se podle § 1 odst. 1 vyhlášky rozpočtová skladba vztahuje, mající povahu přijetí peněžních prostředků za účelem úhrady schodku obdržených z půjček a jiných zdrojů, do kterých mají být vráceny (včetně obdržených za prodej vlastních dluhopisů), utržených za prodej akcií nebo jiných součástí majetku pořízených z dočasně volných prostředků peněžního fondu s úmyslem později je se ziskem prodat a inkasovaných jakožto splátky peněžních prostředků půjčených jiným subjektům za účelem jejich zhodnocení a povahu vydání peněžních prostředků za účelem jejich zhodnocení převedených jiným subjektům jakožto půjčky nebo jiné peněžní prostředky určené k vrácení (včetně převedených jakožto cena za koupi cizích dluhopisů) nebo jakožto cena za koupi akcií nebo jiných součástí majetku pořizovaných z dočasně volných prostředků peněžního fondu s úmyslem později je se ziskem prodat a vydávaných jakožto splátky vypůjčených peněžních prostředků. Za tato přijetí a vydání se nepovažují pohyby účtů řízení likvidity státní pokladny Ministerstva financí. Tyto účty jsou používány v rámci souhrnných účtů státní pokladny a rozpočtové skladbě nepodléhají. Přijetí peněžních prostředků se na položky třídy 8 zapisuje plusem a vydání minusem s výjimkou zápisu převodů, které mají povahu oprav převodů již provedených, jako jsou například převody mezi vlastními účty, vratky mylných plateb (položka 8300) a převody kursových zisků obsažených v přijatých platbách v kapitole Státní dluh z účtu pro řízení státního dluhu na příjmový účet této kapitoly (položka 2143) a převody z jejího výdajového účtu na účet pro řízení státního dluhu k uhrazení kursové ztráty vzniklé při vydání z tohoto účtu (položka 5142).“.

35. V příloze v části B v náplni položek 8111, 8112, 8113, 8114, 8121, 8122, 8123, 8124, 8211, 8212, 8213, 8214, 8221, 8222, 8223 a 8224 se za slova „(+)“ a „(-)“ vkládají slova „ , jsou ale možné i opačné zápisy“.

36. V příloze v části B se v náplni položek 8111, 8121, 8211 a 8221 za první větu vkládají věty „Na tuto položku se zařazuje částka nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Je-li částka, za niž se dluhopisy prodaly, očištěná o alikvotní úrokový výnos, vyšší než částka nominální hodnoty, zařadí se rozdíl mezi oběma částkami na položku 2141; jde-li o státní dluhopisy a prodává je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu na příslušný příjmový účet státního rozpočtu a při odepsání z účtu tržeb z prodeje státních dluhopisů ji zařadí na stejnou položku jako částku, za niž se dluhopisy prodaly, a tím ji sníží na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Obdobně se postupuje i při vypořádání alikvotního úrokového výnosu. Je-li částka, za niž se prodaly dluhopisy, očištěná o alikvotní úrokový výnos, nižší, zařadí se rozdíl na položku 5141; jde-li o státní dluhopisy a prodává je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu z příslušného výdajového účtu státního rozpočtu na účet, na nějž tržby z prodeje státních dluhopisů inkasuje, při odepsání z výdajového účtu ji zařadí na položku 5141 a při připsání na účet tržeb z prodeje státních dluhopisů na stejnou položku jako částku, za niž se dluhopisy prodaly, a tím ji zvýší na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů.“.

37. V příloze v části B se za první větu náplně položek 8112, 8122, 8212 a 8222 vkládají věty „Jde o vydání, které představuje převod na účet subjektu, který dluhopisy vydané organizací (státem, územním samosprávným celkem) koupil a jemuž se splácejí, nebo na účet subjektu, který jeho pohledávky spravuje (nejde o převody mezi vlastními bankovními účty organizace za účelem soustředění částky na tyto splátky, ty patří na položku 8300). Na tuto položku se zařazuje částka nominální hodnoty splatných dluhopisů. Je-li v případě zpětných odkupů částka, za niž byly dluhopisy odkoupeny, očištěná o alikvotní úrokový výnos, nižší než částka nominální hodnoty, zařadí se rozdíl mezi oběma částkami na položku 2141; jde-li o státní dluhopisy a odkupuje je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu na příslušný příjmový účet státního rozpočtu a při odepsání z účtu, z něhož jsou vydávány prostředky na úhradu zpětných odkupů státních dluhopisů, ji zařadí na stejnou položku jako částku, za niž byly dluhopisy odkoupeny, a tím ji sníží na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Je-li částka, za niž se prodaly dluhopisy, očištěná o alikvotní úrokový výnos, vyšší, zařadí se rozdíl na položku 5141; jde-li o státní dluhopisy a odkupuje je tedy Ministerstvo financí, převede ministerstvo částku rozdílu z příslušného výdajového účtu státního rozpočtu na účet, z něhož vydává prostředky na úhradu zpětných odkupů státních dluhopisů, při odepsání z výdajového účtu ji zařadí na položku 5141 a při připsání na účet úhrad zpětných odkupů státních dluhopisů na stejnou položku jako částku, za niž se dluhopisy prodaly, a tím ji zvýší na částku nominální hodnoty prodaných dluhopisů. Z výdajů státního rozpočtu se též převede alikvotní úrokový výnos ze zpětných odkupů, tj. část kupónu státních dluhopisů naběhlého za období od poslední výplaty kupónu do data odkoupení příslušné části (tranše) emise dluhopisu. V případě, že k výplatě kupónu ještě nedošlo, jedná se o část naběhlého kupónu od data vydání první části emise dluhopisu do okamžiku zpětného odkupu. Tento naběhlý úrok hradí emitent investorovi za období, kdy držel dluhopis, ale nebude mu za něj vyplacen kupón.“.

38. V příloze v části B se za první větu náplně položek 8114, 8124, 8214 a 8224 vkládá věta „Jde o vydání, které představuje převod na účet subjektu, který organizaci (státu, územnímu samosprávnému celku) peněžní prostředky formou úvěru nebo půjčky půjčil a jemuž se splácejí (nejde o převody mezi vlastními bankovními účty organizace za účelem soustředění částky na tyto splátky, ty patří na položku 8300).“.

39. V příloze v části B se na konci náplně položek 8115, 8125, 8215 a 8225 doplňují věty „Použití této položky nepředstavuje účetní operaci; položka se v účetnictví neobjeví. Změna stavu účtů se zjišťuje k výkazovým dnům a uvádí ve finančním výkaze (bod 11.1 přílohy č. 3 a bod 7 přílohy č. 4 vyhlášky č. 449/2009 Sb., ve znění vyhlášky č. 403/2010 Sb. a vyhlášky č. 451/2011 Sb.).“.

40. V příloze v části B se na konci náplně položek 8117, 8127, 8217 a 8227 doplňuje věta „Tuto položku a vůbec rozpočtovou skladbu nepoužívají účty řízení likvidity státní pokladny Ministerstva financí, které jsou používány v rámci souhrnných účtů státní pokladny.“.

41. V příloze v části B se na konci náplně položky 8118 doplňují věty „Patří na ni vydání dočasně volných peněžních prostředků mající povahu jejich investování k dosažení zisku (aktivní řízení likvidity). Jde o vydání peněžních prostředků za účelem jejich zhodnocení v krátkodobém časovém úseku, zejména půjčení peněžních prostředků za účelem získání úrokových výnosů (úroky se pak zařadí na položku 2141 a přijetí splátek půjčených prostředků na položku 8117) a nákup cizích krátkodobých dluhopisů či akcií za účelem jejich prodeje za vyšší cenu (částka, za niž se pak tyto dluhopisy nebo akcie prodají, se zařadí na položku 8117, a to celá tato částka a bez ohledu na to, zda skutečně byla vyšší než cena, za niž se tyto dluhopisy nebo akcie koupily; územní samosprávné celky však mohou na položku 8117 zařadit částku, za niž byly dluhopisy či akcie koupeny, a rozdíl mezi částkou, za niž byly prodány, a touto částkou, je-li kladný, na položku 2142, a je-li záporný, na položku 5149). Nerozhoduje, zda organizace peněžní prostředky takto vydává za situace, kdy její hospodaření vykazuje přebytek; na tuto položku patří vydání peněžních prostředků za účelem jejich zhodnocení i v případě, že hospodaření organizace vykazuje schodek nebo je vyrovnané. Tuto položku a vůbec rozpočtovou skladbu nepoužívají účty řízení likvidity státní pokladny Ministerstva financí, které jsou používány v rámci souhrnných účtů státní pokladny.“.

42. V příloze v části B se na konci náplně položky 8128 doplňují věty „Patří na ni vydání dočasně volných peněžních prostředků mající povahu jejich investování k dosažení zisku (aktivní řízení likvidity). Jde o vydání peněžních prostředků za účelem jejich zhodnocení stejného druhu jako v případě položky 8118, avšak v dlouhodobém časovém úseku. Tuto položku a vůbec rozpočtovou skladbu nepoužívají účty řízení likvidity státní pokladny Ministerstva financí, které jsou používány v rámci souhrnných účtů státní pokladny.“.

43. V příloze v části B se na konci náplně položky 8218 doplňují věty „Patří na ni vydání dočasně volných peněžních prostředků mající povahu jejich investování k dosažení zisku (aktivní řízení likvidity). Jde o vydání peněžních prostředků za účelem jejich zhodnocení v krátkodobém časovém úseku stejného druhu jako v případě položky 8118, avšak ve vztahu k zahraničí. Tuto položku a vůbec rozpočtovou skladbu nepoužívají účty řízení likvidity státní pokladny Ministerstva financí, které jsou používány v rámci souhrnných účtů státní pokladny.“.

44. V příloze v části B se na konci náplně položky 8228 doplňují věty „Patří na ni vydání dočasně volných peněžních prostředků mající povahu jejich investování k dosažení zisku (aktivní řízení likvidity). Jde o vydání peněžních prostředků za účelem jejich zhodnocení v dlouhodobém časovém úseku stejného druhu jako v případě položky 8128, avšak ve vztahu k zahraničí. Tuto položku a vůbec rozpočtovou skladbu nepoužívají účty řízení likvidity státní pokladny Ministerstva financí, které jsou používány v rámci souhrnných účtů státní pokladny.“.

48. V příloze v části C se náplň paragrafu 2521 zrušuje.

50. V příloze v části C v náplni pododílu 314 se druhá čárka nahrazuje slovem „a“ a slova „Institutu pedagogicko-výchovného poradenství“ se zrušují.

52. V příloze v části C v náplni paragrafů 4112, 4113 a 4117 se slova „České správy sociálního zabezpečení“ zrušují a v náplni paragrafu 4117 se slovo „c)“ nahrazuje slovem „a)“.

54. V příloze v části C v náplni paragrafů 4171, 4172, 4173 a 4177 se slova „ , který poskytují obce“ zrušují.

57. V příloze v části C v náplni paragrafu 4195 se slova „ , který obce poskytují“ zrušují.

58. V příloze v části C v náplni paragrafu 4230 se v první větě slova „(prostřednictvím úřadů práce)“ nahrazují slovy „(od 1. dubna 2011 prostřednictvím Úřadu práce České republiky, do té doby prostřednictvím úřadů práce)“.

62. V příloze v části C náplň paragrafu 6142 zní: „Činnost Generálního finančního ředitelství, finančních ředitelství a finančních úřadů.“.

Při třídění příjmů inkasovaných a výdajů uskutečněných do dne 31. prosince 2011 a třídění jejich rozpočtu se použije rozpočtová skladba stanovená vyhláškou č. 323/2002 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2012.

Ing. Kalousek v. r.
Ministr