(1) Účetní závěrka účetních jednotek podle § 2 se skládá z částí

(2) Položky rozvahy, výkazu zisku a ztráty, přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu se označují kombinací velkých písmen latinské abecedy, římských číslic, arabských číslic a názvem položky. Položky tabulkových částí v příloze v účetní závěrce se označují v souladu s § 12 a 12a.

(3) Položky částí účetní závěrky podle odstavce 1 se uvádějí odděleně a ve stanoveném pořadí. Další podrobnější členění položek na podpoložky lze provést za podmínky, že zůstane zachováno stanovené uspořádání. Nové položky lze vložit v případě, že jejich obsah není součástí žádných jiných položek požadovaných ve stanoveném uspořádání a uvedeném podrobnějším členění.

(4) Technickou formu částí účetní závěrky stanoví technická vyhláška o účetních záznamech2a).

(5) Účetní závěrka se sestavuje v peněžních jednotkách české měny a vykazuje se v tisících Kč.

(1) V rozvaze jsou uspořádány položky majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv. Uspořádání a označování položek rozvahy stanoví příloha č. 1 k této vyhlášce.

(2) Ve výkazu zisku a ztráty jsou uspořádány položky nákladů, výnosů a výsledku hospodaření za zdaňovanou činnost. Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty stanoví příloha č. 2 k této vyhlášce.

(3) Každá z položek rozvahy a z položek výkazu zisku a ztráty obsahuje též informaci o výši této položky vykázané za bezprostředně předcházející účetní období (dále jen „minulé účetní období“). Informace za minulé účetní období se uvádějí v čisté výši. V případě, že informace vykazované za minulé a běžné účetní období nejsou obsahově srovnatelné, upraví se informace za minulé účetní období s ohledem na významnost podle § 19 odst. 6 zákona. Každá úprava informací za minulé účetní období, popřípadě ponechání nesrovnatelných informací se odůvodní v příloze. Položky rozvahy v nulové výši za minulé i běžné účetní období se uvádějí. Položky výkazu zisku a ztráty v nulové výši za minulé i běžné účetní období se uvádějí, vyžaduje-li to jiný právní předpis.

(4) Účetní jednotky, které zahájí svoji činnost nebo vstoupí do likvidace v běžném účetním období, a účetní jednotky, na jejichž majetek je v běžném účetním období prohlášen konkurs, uvádějí v rozvaze namísto informací za minulé účetní období údaje zahajovací rozvahy ke dni zahájení činnosti nebo ke dni vstupu do likvidace anebo ke dni účinnosti prohlášení konkursu. Ve výkazu zisku a ztráty se informace za minulé účetní období neuvádějí. Tento postup mohou použít i účetní jednotky nově vzniklé splynutím nebo sloučením.

(5) Položky „Aktiva celkem“ a „Pasiva celkem“ uvedené v rozvaze se musí rovnat. Položka „Výsledek hospodaření za účetní období“ uvedená ve výkazu zisku a ztráty se musí rovnat položce „Výsledek hospodaření běžného účetního období“ uvedené v rozvaze.

(6) Přehled o peněžních tocích podává informace o přírůstcích a úbytcích peněžních prostředků za účetní období. Uspořádání a označování položek přehledu o peněžních tocích a jeho závazný vzor stanoví příloha č. 4 k této vyhlášce.

(7) Přehled o změnách vlastního kapitálu je rozpisem položky „A. Vlastní kapitál“ rozvahy. Podává informaci o změnách vlastního kapitálu a jeho jednotlivých složek za účetní období. Uspořádání a označování položek přehledu o změnách vlastního kapitálu a jeho závazný vzor stanoví příloha č. 5 k této vyhlášce.

(8) Příloha v účetní závěrce vysvětluje a doplňuje informace obsažené v ostatních částech účetní závěrky. Uspořádání a označování položek přílohy v účetní závěrce a její závazný vzor stanoví příloha č. 6 k této vyhlášce a ustanovení § 12 a 12a.“.

Pro obsahové vymezení položek rozvahy a výkazu zisku a ztráty, které se týkají zdaňované činnosti, účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 502/ /2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů.“.

Přehled o peněžních tocích zobrazuje stav peněžních prostředků účetní jednotky k počátku účetního období, příjmy, výdaje, změnu stavu peněžních prostředků (příjmy minus výdaje) a zůstatek peněžních prostředků k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni účetního období, a to celkem a v rozdělení na peněžní prostředky fondů celkem a peněžní prostředky za zdaňovanou činnost. Položky v nulové výši se uvádějí.

Přehled o změnách vlastního kapitálu podává informace o změnách jeho jednotlivých složek. Zachycuje stav složek vlastního kapitálu k rozvahovému dni minulého účetního období, jejich zvýšení a snížení v průběhu účetního období a stav složek k okamžiku sestavení mezitímní účetní závěrky nebo k rozvahovému dni účetního období. Položky v nulové výši za minulé i běžné účetní období se uvádějí.“.

(1) Příloha v účetní závěrce je členěna na položky v tomto pořadí:

(2) Informace uváděná v příloze v účetní závěrce se označuje číslem položky přílohy v účetní závěrce, pokud se vztahuje ke konkrétní položce části účetní závěrky také číslem této položky. U položek, pro něž není obsah, se vyplní číslice 0.

(3) Není-li dále stanoveno jinak, vychází se při obsahovém vymezení jednotlivých položek přílohy v účetní závěrce z názvů daných položek uvedených v příloze č. 6 této vyhlášky.

(4) Pro uvádění informací o cenných papírech a derivátech v jednotlivých položkách přílohy v účetní závěrce použijí účetní jednotky přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.

(5) Položka „E.1. Doplňující informace k položkám rozvahy“ obsahuje zejména doplňující a vysvětlující informace k jednotlivým položkám rozvahy neuvedené podle odstavce 1 písm. a), nevykazované v položce E.3. a E.4. a ostatní skutečnosti, které poskytují další informace, které jsou významné podle § 19 odst. 6 zákona.

(6) Položka „E.2. Doplňující informace k položkám výkazu zisku a ztráty“ obsahují zejména doplňující a vysvětlující informace k jednotlivým položkám výkazu zisku a ztráty neuvedené podle odstavce 1 písm. a), nevykazované v položce E.3. a E.4. a ostatní skutečnosti, které poskytují další informace, které jsou významné podle § 19 odst. 6 zákona.“.

(1) V případě skutečností, které jsou předmětem účetnictví, avšak nejsou splněny všechny podmínky pro provedení účetního zápisu v hlavní knize, účetní jednotka uvádí tyto skutečnosti na podrozvahových účtech v souladu s obsahovým vymezením v odstavcích 3 až 5 při respektování principu významnosti.

(2) Při posuzování skutečností podle § 25 odst. 2 a 3 zákona účetní jednotka nejdříve posuzuje, zda jsou splněny podmínky pro účtování v knize podrozvahových účtů. V případě, že ano, účtuje o skutečnostech podle § 25 odst. 2 zákona v knize podrozvahových účtů až do okamžiku, kdy nejsou již splněny podmínky pro účtování v knize podrozvahových účtů.

(3) Pro obsahové vymezení informací o skutečnostech na podrozvahových účtech se použijí přiměřeně ustanovení § 49 až 54 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, pokud není jiným právním předpisem14a)a v odstavcích 4 a 5 stanoveno jinak.

(4) Položka „P.I. Majetek účetní jednotky“ zahrnuje a) podpoložku „P.I.1. Drobný nehmotný majetek“, která obsahuje informace o drobném nehmotném majetku, který účetní jednotka nevykázala v rozvaze, při respektování principu významnosti, b) podpoložku „P.I.2. Drobný hmotný majetek“, která obsahuje informace o drobném hmotném majetku, který účetní jednotka nevykázala v rozvaze, při respektování principu významnosti.

(5) Položka „P.II.1. Odepsané pohledávky“ obsahuje práva na peněžité plnění v případě, že již zanikl nárok účetní jednotky na vymáhání plnění, ale je zde předpoklad, že dlužník svoji povinnost zcela, nebo zčásti splní, nebo je zde předpoklad, že bude plněno jinou osobou, a jiné odepsané pohledávky, které účetní jednotka již nevykazuje v rozvaze, ale z jiných právních předpisů nebo z potřeb účetní jednotky vyplývá potřeba jejich sledování. Uvedené pohledávky se sledují do doby jejich právního zániku v členění informací na dlužné pojistné, sankční platby v oblasti veřejného zdravotního pojištění (penále, pokuty a přirážky k pojistnému) a ostatní odepsané pohledávky. Ostatními odepsanými pohledávkami jsou zejména náhrady škod a pohledávky za zdravotnickými zařízeními14b).

(1) S výjimkou cenných papírů a derivátů se změna reálné hodnoty u majetku určeného k prodeji pořízeného z prostředků veřejného zdravotního pojištění účtuje prostřednictvím příslušného rozvahového účtu vykazovaného v položce „A.II. Oceňovací rozdíly“ se souvztažným zápisem na příslušném analytickém účtu majetku.

(2) Okamžik uskutečnění účetního případu podle odstavce 1, ke kterému se oceňuje reálnou hodnotou, bezprostředně navazuje na rozhodnutí osoby nebo orgánu, který o této skutečnosti rozhoduje podle jiného právního předpisu.

(3) Majetek podle odstavce 1 se neodpisuje a nevytvářejí se k němu opravné položky.“.

(1) Rezervy jsou určeny k pokrytí budoucích závazků nebo výdajů podle § 26 zákona, u nichž je znám účel a u kterých je pravděpodobné, že nastanou, avšak zpravidla není jistá částka nebo datum, k němuž vzniknou, s výjimkou podmíněných závazků a dalších podmíněných pasiv, pokud jiný právní předpis14a)nestanoví jinak.

(2) V oblasti veřejného zdravotního pojištění je vytvářena rezerva na pravomocně neskončené soudní spory. Vytvářejí se i jiné rezervy, pokud tak stanoví právní předpisy v oblasti veřejného zdravotního pojištění14a).

(3) Pro tvorbu a použití rezerv u zdaňovaných činností účetní jednotky použijí přiměřeně ustanovení vyhlášky č. 502/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou pojišťovnami, ve znění pozdějších předpisů.“.

(1) Pro obsahové vymezení podmíněných aktiv a pasiv se použijí ustanovení § 51 až 54 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, pokud není jiným právním předpisem stanoveno jinak.

(2) Krátkodobé podmíněné pohledávky a ostatní krátkodobá podmíněná aktiva se oceňují v předpokládané výši pohledávek a aktiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek do konce účetního období.

(3) Dlouhodobé podmíněné pohledávky a ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva se oceňují v předpokládané výši pohledávek a aktiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek po konci účetního období. Výše ocenění se stanoví v úhrnu za tři následující účetní období.

(4) Krátkodobé podmíněné závazky a ostatní krátkodobá podmíněná pasiva se oceňují v předpokládané výši závazků a pasiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek do konce účetního období.

(5) Dlouhodobé podmíněné závazky a ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva se oceňují v předpokládané výši závazků a pasiv, které mohou vzniknout za stanovených podmínek po konci účetního období. Výše ocenění se stanoví v úhrnu za tři následující účetní období.

(6) V případě, že je stanovena konkrétní výše podmíněných aktiv nebo podmíněných pasiv, například na základě pojistné smlouvy, stanoví se výše ocenění podle této smlouvy.

(7) Dlouhodobé podmíněné pohledávky, ostatní dlouhodobá podmíněná aktiva, dlouhodobé podmíněné závazky a ostatní dlouhodobá podmíněná pasiva se ocení ke konci rozvahového dne.“.