Vyhláška 4/1979 o změně a doplnění vyhlášky č. 74/1970 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umísťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření účinný od 23.01.1979

Schválené: 19.12.1978
Účinnost od: 23.01.1979
Autor: Federálního ministerstva práce a sociálních věcí
Oblast: MZDA. PLATY. PRÉMIE A ODMĚNY. NÁHRADA MZDY., Změna pracovního poměru. Převedení na jinou práci., Zánik pracovního poměru. Výpověď., Racionalizační a organizační opatření.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Vyhláška 4/1979 o změně a doplnění vyhlášky č. 74/1970 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umísťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření účinný od 23.01.1979
Přejít na §    
Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Vyhláška 4/1979 s účinností od 23.01.1979
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

4/1979 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 19. prosince 1978
federálního ministerstva práce a sociálních věcí
o změně a doplnění vyhlášky č. 74/1970 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umisťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření

Federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s Ústřední radou odborů stanoví podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev, a § 275 odst. 3 zákoníku práce:

Čl.I

Vyhláška č. 74/1970 Sb., kterou se upravuje uvolňování, umísťování a hmotné zabezpečení pracovníků v souvislosti s prováděním racionalizačních a organizačních opatření, se mění a doplňuje takto:

1. § 1 až 3 včetně nadpisů zní:

§ " 1
Rozsah platnosti

(1) Touto vyhláškou se upravuje postup při uvolňování, přechod a umisťování pracovníků v souvislosti s prováděním strukturálních změn v národním hospodářství, s likvidací neefektivních provozů, se snižováním správního a řídícího aparátu a s jinými racionalizačními nebo organizačními opatřeními a v důsledku uplatnění zákazů některých prací a pracovišť pro ženy, hmotné zabezpečení těchto pracovníků při přechodu do nového zaměstnání a před jeho nástupem a jejich nároky v oblasti nemocenského pojištění.

(2) Vyhláška se vztahuje na

a) pracovníky uvolňované z pracovního poměru z organizačních důvodů (§ 46 odst. 1 písm. a) až c) zákoníku práce - úplné znění č. 55/1975 Sb.) a na pracovnice uvolněné z pracovního poměru v důsledku uplatnění zákazů některých prací a pracovišť pro ženy (§ 150 zákoníku práce), ať k uvolnění z těchto důvodů dojde výpovědí danou socialistickou organizací nebo dohodou, jakož i na pracovníky, kteří nejsou z pracovního poměru uvolňováni, avšak podle dalších ustanovení této vyhlášky v rámci téže organizace buď přejdou do jiné provozovny nebo u nich dojde k podstatné změně pracovní činnosti,

b) členy výrobních družstev uvolňované z členského poměru na základě výpovědi dané výrobním družstvem nebo dohodou podle stanov družstva z důvodů odpovídajících důvodům rozvázání pracovního poměru uvedeným pod písmenem a), jakož i na členy, kteří nejsou z členského poměru uvolňováni, avšak podle dalších ustanovení této vyhlášky v rámci téže organizace buď přejdou do jiné provozovny nebo u nich dojde k podstatné změně pracovní činnosti,

(3) Vyhláška se nevztahuje na pracovníky, s nimiž byl pracovní poměr rozvázán z jiných důvodů; nevztahuje se též na pracovníky, u nichž dochází bez rozvázání pracovního poměru k přechodu práv a povinností z jejich pracovněprávních vztahů na jinou organizaci podle § 249 a 250 zákoníku práce, pokud nejde o pracovníky, u nichž současně z organizačních důvodů dochází k podstatné změně pracovní činnosti, popřípadě o přechod pracovníků podle části čtvrté.

ČÁST PRVNÍ

§ 2
Postup při uvolňování pracovníků

(1) Při uvolňování pracovníků postupuje organizace podle zákoníku práce.

(2) Organizace uvolňuje především pracovníky, u nichž jsou předpoklady pro snadnější umístění a zapracování na jiných pracovištích. Přihlíží přitom zejména k možnosti využití kvalifikace pracovníků, popřípadě jejich přeškolení pro novou výrobu nebo jiná povolání. Zvláštní ohled je přitom povinna brát, vedle případů uvedených v § 47 odst. 2 zákoníku práce, na starší pracovníky před vznikem nároku na starobní důchod a na závažné rodinné důvody (např. zaměstnání druhého manžela, školní docházku, popřípadě učební poměr dětí). U pracovníků, kteří mají být uvolněni, využije organizace především všech možností jejich účelného umístění na jiných svých pracovištích (§ 46 odst. 2 zákoníku práce) nebo na pracovištích téže výrobní hospodářské jednotky.

(3) Není-li možno umístit pracovníka, který má být uvolněn, v rámci organizace, je tato organizace povinna ve spolupráci s národním výborem pracovníku účinně pomáhat při získávání nového vhodného zaměstnání, popřípadě mu nové zaměstnání zajistit (§ 47 zákoníku práce) a postupovat při jeho uvolňování a dalším umístění tak, aby přechod na nové pracoviště byl plynulý a aby jen výjimečně bylo nutno použít opatření k hmotnému zabezpečení pracovníka podle části třetí (§ 4 až 7). Uvolňující organizace je povinna účinně pomáhat i při získávání nového vhodného zaměstnání těm pracovníkům, jejichž pracovní poměr byl zrušen v nové organizaci ve zkušební době. Při umisťování pracovníků přihlížejí organizace i národní výbory k jejich odůvodněným zájmům a potřebám.

(4) Organizace je povinna včas, zpravidla alespoň 4 týdny předtím, než by pracovníkům měla být dána výpověď, seznámit je s politicko-ekonomickými důvody uvolnění, jakož i s tím, jaká pomoc jim bude poskytnuta při získání nového zaměstnání. Projeví-li pracovník zájem přejít do nového zaměstnání přede dnem, kdy má pracovní poměr skončit na základě výpovědi nebo již uzavřené dohody, je uvolňující organizace povinna jeho žádosti vyhovět, pokud tomu nebrání důležité provozní důvody. V dohodě o rozvázání pracovního poměru se uvede důvod rozvázání pracovního poměru.

(5) Ustanovení odstavců 2 a 3 se nevztahují na případy, kdy je pracovník uvolňován na vlastní žádost, a na přechod pracovníků z důvodu společensky nejvýznamnějších strukturálních změn a jiných racionalizačních opatření (část čtvrtá).

ČÁST DRUHÁ

§ 3
Hmotné zabezpečení při přechodu do nového zaměstnání a při podstatné změně pracovní činnosti

(1) V této části je upraveno hmotné zabezpečení pracovníků při jejich přechodu do nové organizace, popřípadě při podstatné změně jejich pracovní činnosti u dosavadní organizace, z důvodů uvedených v § 1 odst. 2, jestliže nejde o přechod podle ustanovení části čtvrté (§ 8 až 16).

(2) Uvolněnému pracovníku, který po skončení pracovního poměru bez zbytečného průtahu nastoupí zaměstnání v jiné organizaci, přísluší mzdové vyrovnání ve výši rozdílu mezi průměrným hrubým výdělkem na původním pracovišti (§ 275 zákoníku práce) a hrubým výdělkem dosahovaným na novém pracovišti, a to od nástupu nového zaměstnání po dobu 3 měsíců; pokud u pracovníka dochází k podstatné změně jeho pracovní činnosti, vyžadující podstatnou změnu nebo podstatné rozšíření kvalifikace, jichž nemohl bez své viny dosáhnout v uvedené době, přísluší mu mzdové vyrovnání ještě po další dobu nezbytnou k dosažení či rozšíření kvalifikace, nejdéle však celkem po dobu 6 měsíců, popřípadě při nutnosti přípravy na závěrečnou učňovskou zkoušku nejdéle po dobu 12 měsíců od nástupu nového zaměstnání.

(3) Za podstatnou změnu nebo podstatné rozšíření kvalifikace pracovníka se pro tyto účely považuje nabytí nových vědomostí a dovedností školením v rozsahu nejméně 150 vyučovacích hodin; přitom u dělnických povolání musí jít o přípravu na závěrečnou učňovskou zkoušku - popřípadě o zaškolení nebo přeškolení - na povolání nejméně 3. kvalifikačního stupně. Jiné případy kvalifikačních změn může za podstatnou změnu nebo podstatné rozšíření kvalifikace uznat příslušný ústřední orgán v dohodě s příslušným odborovým orgánem a po souhlasu příslušného ministerstva práce a sociálních věcí.

(4) Mzdové vyrovnání se poskytuje i za dny, za něž pracovník pobírá v nové organizaci náhradu mzdy nebo peněžité dávky nemocenského pojištění nahrazující mzdu; mzdové vyrovnání za dobu poskytování peněžitých dávek nemocenského pojištění nahrazujících mzdu se stanoví ve výši rozdílu mezi těmito dávkami, které by pracovník pobíral v dřívější organizaci, a dávkami přiznanými v nové organizaci. Mzdové vyrovnání se neposkytuje pracovníku, který po době stanovené na zapracování nedosahuje při práci vlastním zaviněním, zejména v důsledku neomluvené absence nebo špatné pracovní morálky průměrného výkonu dosahovaného pracovníky vykonávajícími stejnou práci.

(5) Mzdové vyrovnání poskytuje pracovníkovi v termínech určených pro výplatu mzdy organizace, která ho přijala do zaměstnání, z ostatních osobních nákladů.1)Poskytnutou částku mzdového vyrovnání uhradí této organizaci uvolňující organizace z ostatních osobních nákladů, a to po skončení doby, za niž mzdové vyrovnání přísluší.

(6) Pracovníku, který po přechodu do jiné organizace bude vykonávat práci, pro niž se musí zaškolit nebo přeškolit, je přejímající organizace povinna zajistit bez zbytečného průtahu a na svůj náklad takové zaškolení nebo přeškolení a odměňovat ho po tuto dobu podle mzdových předpisů platných pro přejímající organizaci.

(7) Pokud nároky pracovníka či jiná plnění v jeho prospěch jsou podle mzdových předpisů platných v nové organizaci vázány na nepřetržité trvání pracovního poměru (členského vztahu člena výrobního družstva), považuje se tato podmínka při přechodu pracovníka podle této vyhlášky bez zbytečného průtahu do nového pracovního poměru (členského vztahu člena výrobního družstva) za splněnou. Záznam o tom se založí do osobního spisu pracovníka a uvede v potvrzení o zaměstnání. Tím nejsou dotčeny právní předpisy o zjišťování průměrného výdělku.

(8) Pracovníku, který uzavře pracovní smlouvu v náboru prováděném národními výbory, přísluší též náležitosti poskytované při tomto náboru podle zvláštních předpisů.2)

(9) Dochází-li u pracovníka, který není organizací uvolňován z pracovního poměru, z důvodů uvedených v § 46 odst. 1 písm. a) až c) zákoníku práce (§ 1 odst. 2) k podstatné změně pracovní činnosti, vyžadující podstatnou změnu nebo podstatné rozšíření kvalifikace (odstavec 3), přísluší mu mzdové vyrovnání ve výši a po dobu stanovenou v odstavci 2 a v odstavci 4. Mzdové vyrovnání poskytuje pracovníkovi organizace z ostatních osobních nákladů.1)O povinnosti organizace zaškolit nebo přeškolit pracovníka a o jeho odměňování v této době platí obdobně ustanovení odstavce 6.".

1) Vyhláška č. 157/1975 Sb., o usměrňování mzdového vývoje a odměňování práce.

2) Zejména vyhláška č. 33/1974 Sb., o příspěvcích a náhradách, které se poskytují pracovníkům získaným náborem prováděným národními výbory.

2. Za § 3 se vkládá nadpis, který zní:

3) V třetí části vyhlášky jsou v § 4 až 7 upraveny podmínky nároku na hmotné zabezpečení před nástupem nového zaměstnání (zejména na příspěvek před nástupem nového zaměstnání poskytovaný okresním národním výborem), které zůstávají beze změny.

3. § 8 až 17 včetně nadpisů zní:

"ČÁST ČTVRTÁ
Přechod a hmotné zabezpečení pracovníků při společensky nejvýznamnějších strukturálních změnách a jiných racionalizačních opatřeních

ODDÍL PRVNÍ
Nejvýznamnější strukturální změny

§ 8

(1) Přechodem z důvodu společensky nejvýznamnějších strukturálních změn je pro účely této vyhlášky přechod pracovníka (do pracovního poměru k jiné organizaci, popřípadě v rámci téže organizace bez rozvázání pracovního poměru) ze zrušené provozovny, jejíž zrušení je jmenovitě stanoveno státním plánem rozvoje národního hospodářství ČSSR jako zdroj pracovních sil pro určenou výrobní provozovnu, do této provozovny, jestliže je

a) zařazena ve státním plánu rozvoje národního hospodářství ČSSR do seznamu jmenovitých akcí k efektivnějšímu využití základních prostředků vyšší směnností, nebo

b) uvedena do provozu na základě akce investiční výstavby závazně stanovené státním plánem rozvoje národního hospodářství ČSSR nebo centrálně posuzované.

(2) Při přechodu z důvodu společensky nejvýznamnějších strukturálních změn (odstavec 1) přísluší pracovníkům mzdové vyrovnání, náležitosti uvedené ve vyhlášce č. 33/1974 Sb., o příspěvcích a náhradách, které se poskytují pracovníkům získaným náborem prováděným národními výbory, popřípadě jim lze přiznat za podmínek dále stanovených zvýšený náborový příspěvek.

§ 9

(1) Mzdové vyrovnání přísluší pracovníkovi ve výši stanovené v § 3 odst. 2, a to od nástupu práce na novém pracovišti po dobu 3 měsíců; při nutnosti zaškolování nebo přeškolování, které pracovník nemohl bez své viny ukončit v uvedené době, přísluší mu mzdové vyrovnání ještě po další dobu nezbytnou k jeho ukončení, nejdéle však celkem po dobu 6 měsíců, popřípadě při nutnosti přípravy na závěrečnou učňovskou zkoušku (na povolání nejméně 3. kvalifikačního stupně) nejdéle po dobu 12 měsíců od nástupu práce na novém pracovišti.

(2) Mzdové vyrovnání se poskytuje i za dny, kdy pracovník pobírá na novém pracovišti náhradu mzdy nebo dávky nemocenského pojištění nahrazující mzdu, a to ve výši a za podmínek stanovených v § 3 odst. 4; jde-li přitom o přechod pracovníka v rámci téže organizace, považuje se za dřívější a novou organizaci původní a nové pracoviště.

§ 10

(1) Pracovníkům uvedeným v § 8 odst. 1 přísluší náborový příspěvek a ostatní náležitosti stanovené vyhláškou č. 33/1974 Sb. ve výši a za podmínek v ní uvedených, i když pracovník neuzavřel pracovní smlouvu při náboru prováděném národními výbory. Náborový příspěvek a ostatní náležitosti přísluší nejdéle po dobu tří let; jde-li o pracovníka, který uzavřel pracovní smlouvu při náboru prováděném národními výbory, platí ustanovení § 10 uvedené vyhlášky.

(2) Náborový příspěvek podle odstavce 1 pracovníku nepřísluší, přizná-li mu organizace zvýšený náborový příspěvek (§ 11); ostatní náležitosti podle odstavce 1 přísluší v tomto případě nejdéle po dobu tří let.

§ 11

(1) Místo náborového příspěvku, který by pracovníkům příslušel podle § 10 odst. 1, může jim organizace přiznat se souhlasem nadřízeného ústředního orgánu uděleným po dohodě s příslušným odborovým orgánem zvýšený náborový příspěvek až do výše šestinásobku průměrného hrubého měsíčního výdělku, jehož pracovník dosahoval před přechodem na nové pracoviště (§ 10 odst. 2).

(2) Přiznání zvýšeného náborového příspěvku je podmíněno sjednáním písemné dohody o setrvání pracovníka v pracovním poměru k organizaci po dobu nejméně 5 roků; do této doby se nezapočítává doba základní (náhradní) vojenské služby, doba další mateřské dovolené a doba, kdy pracovnice nebo pracovník nevykonávají práci z důvodu trvalé péče o dítě mladší než 3 roky.

(3) Zvýšený náborový příspěvek poskytují organizace v diferencované výši podle délky závazku na setrvání v pracovním poměru, podle potřeby zaškolení na novém pracovišti, podle vzdálenosti pracoviště, na které pracovník přechází, od bydliště, a podle obtíží, které tím pracovníkovi a jeho rodině vznikají, podle vybraných oblastí a podle velikosti přecházejících pracovních kolektivů. Federální ministerstvo práce a sociálních věcí může v dohodě s federálním ministerstvem financí, Státní plánovací komisí a Ústřední radou odborů a po projednání s ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky a ministerstvem práce a sociálních věcí Slovenské socialistické republiky stanovit zásady pro diferenciaci zvýšených náborových příspěvků a jejich maximální výši, popřípadě omezit poskytování náborových a zvýšených náborových příspěvků (§ 10 a 11).

(4) Výše zvýšeného náborového příspěvku se stanoví v písemné dohodě celkovou částkou. Díly ve výši 1/5 této celkové částky jsou splatné v den nástupu do práce po přechodu pracovníka a dále po půl roce a koncem prvého, druhého a třetího roku trvání pracovního poměru k organizaci po přechodu pracovníka.

(5) Skončil-li pracovní poměr před uplynutím pětileté či delší doby sjednané v písemné dohodě (odstavec 2), je pracovník povinen vrátit poměrnou část z celkové částky zvýšeného náborového příspěvku odpovídající době, o kterou bylo zkráceno sjednané trvání pracovního poměru, s výjimkou případů, kdy závazek nebyl splněn, protože organizace porušila podstatné povinnosti, které má vůči pracovníkovi podle pracovní smlouvy nebo právních předpisů, nebo nebyl splněn z důvodu pracovního úrazu, pro onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí. Organizace může se souhlasem nadřízeného orgánu a závodního výboru ROH prominout vrácení vyplaceného zvýšeného náborového příspěvku i z jiných vážných důvodů.

§ 12

Za každou neomluveně zameškanou směnu v období před další splátkou se krátí další splátka náborového příspěvku (§ 10) a zvýšeného náborového příspěvku (§ 11) o 1/12; při zameškání kratších částí směn se jednotlivé části sčítají.

§ 13

Vedle náborového příspěvku (§ 10), popřípadě vedle zvýšeného náborového příspěvku (§ 11) se pracovníkům neposkytují jiné příspěvky obdobného náborového charakteru podle zvláštních předpisů. Totéž platí při souběhu ostatních náležitostí poskytovaných pracovníkům při jejich přechodu podle ustanovení této části.4)Zejména se vylučuje souběh těchto náborových příspěvků s náborovými příspěvky podle předpisů o poskytování náležitostí při náboru do vybraných organizací na území hl. m. Prahy a při doosídlování pohraničí. Pracovníkovi se poskytne náborový příspěvek, který je pro něj výhodnější. Ode dne, kdy přísluší výhodnější příspěvek, nelze poskytovat příspěvek dosud vyplácený; pokud již byl pracovníkovi vyplacen, zúčtuje se jeho poměrná část. Při souběhu ostatních plnění vyplývajících ze zvláštních předpisů se pracovníkovi poskytují plnění pro něj výhodnější. Ustanovení tohoto odstavce se netýkají případného souběhu náborového příspěvku nebo zvýšeného náborového příspěvku se stabilizačními příspěvky a odměnami.

ODDÍL DRUHÝ
Jiná nejvýznamnější racionalizační opatření

§ 14

Přechodem z důvodu jiných společensky nejvýznamnějších racionalizačních opatření je pro účely této vyhlášky přechod pracovníka do pracovního poměru k jiné organizaci, popřípadě přechod v rámci téže organizace bez rozvázání pracovního poměru, a to z provozovny, v níž se v důsledku racionalizačních opatření (§ 46 odst. 1 písm. a) až c) zákoníku práce) snižuje počet pracovníků, do jiné výrobní provozovny určené ústředním orgánem, jestliže pracovník musí z důvodu tohoto přechodu změnit místo pobytu nebo mu vzniknou či dále trvají podstatně nepříznivé podmínky, zejména v souvislosti s dopravou do této provozovny.

§ 15

(1) Při přechodu podle § 14 přísluší pracovníkovi mzdové vyrovnání podle § 9.

(2) Organizace může přiznat pracovníkům se souhlasem nadřízeného ústředního orgánu uděleným po dohodě s příslušným odborovým orgánem zvýšený náborový příspěvek až do výše trojnásobku průměrného hrubého měsíčního výdělku, jehož pracovník dosahoval před přechodem na nové pracoviště, a to za podmínek uvedených v § 11 odst. 2. Pro diferenciaci tohoto příspěvku, jeho maximální výši, popřípadě pro omezení jeho poskytování, pro jeho výplatu, pro povinnost pracovníka vrátit jeho poměrnou část a pro krácení jeho splátek platí ustanovení § 11 odst. 2 až 5 a § 12.

(3) Při přechodu podle § 14 nepřísluší pracovníkovi náborový příspěvek ani ostatní náležitosti stanovené vyhláškou č. 33/1974 Sb., pokud pracovník neuzavřel pracovní smlouvu při náboru prováděném národními výbory (§ 10). I když byla pracovní smlouva uzavřena v náboru prováděném národními výbory, nepřísluší pracovníkovi náborový příspěvek podle uvedené vyhlášky, pokud mu organizace přiznala zvýšený náborový příspěvek (odstavec 2). Při případném souběhu zvýšeného náborového příspěvku a jiných příspěvků obdobného náborového charakteru platí ustanovení § 13.

ODDÍL TŘETÍ

§ 16

(1) Při přechodu pracovníků podle této části (§ 8 až 15) platí o povinnosti organizace zaškolit nebo přeškolit pracovníka přijatého do pracovního poměru ustanovení § 3 odst. 6; jde-li o přechod v rámci téže organizace, platí toto ustanovení obdobně. O posuzování pracovněprávního vztahu pracovníka, který bez zbytečného průtahu přejde do jiné organizace, platí ustanovení § 3 odst. 7.

(2) Mzdové vyrovnání při přechodech podle této části poskytuje pracovníkovi organizace, která ho přijala do pracovního poměru, popřípadě organizace, v jejímž rámci pracovník přešel bez rozvázání pracovního poměru na jiné pracoviště (§ 8 odst. 1, § 14). Totéž platí o náborovém příspěvku (§ 10) a ostatních náležitostech podle vyhlášky č. 33/1974 Sb., pokud je podle ustanovení § 11 odst. 2 uvedené vyhlášky nevyplácí okresní národní výbor, jakož i o zvýšeném náborovém příspěvku (§ 11). Mzdové vyrovnání poskytuje organizace v termínech určených pro výplatu mzdy z ostatních osobních nákladů, 1) náborový příspěvek, ostatní náležitosti podle vyhlášky č. 33/1974 Sb. a zvýšený náborový příspěvek se nezahrnují do mzdových prostředků, ale organizace je hradí jako finanční náklady placené obyvatelstvu.

(3) Zvýšený náborový příspěvek se nezahrnuje do základu pro zjištění průměrného výdělku.5)

ČÁST PÁTÁ
Společná a závěrečná ustanovení

§ 17
Nároky v nemocenském pojištění

(1) Nároky příslušející v oblasti nemocenského pojištění pracovníkům, na které se vztahuje tato vyhláška, se posuzují podle obecných předpisů a podle dalších ustanovení této vyhlášky.6)

(2) Do započitatelného výdělku, z něhož se stanoví opakující se peněžité dávky nemocenského pojištění nahrazující mzdu, se nezahrnuje mzdové vyrovnání, příspěvky poskytované v náboru prováděném národními výbory a příspěvky poskytované podle ustanovení části čtvrté (§ 10 a 11), s výjimkou příspěvku na zapracování.7)

(3) Při přechodech pracovníků, na které se vztahuje tato vyhláška, se pro účely nemocenského pojištění pracovníků za nástup nového zaměstnání považuje také nástup práce na novém pracovišti téže organizace.

(4) Při zániku uvolňující organizace přecházejí její práva a povinnosti v oblasti nemocenského pojištění na přejímající organizaci, popřípadě na orgán provádějící likvidaci. Po skončení likvidace poskytuje peněžité dávky nemocenského pojištění okresní správa nemocenského pojištění příslušná podle trvalého bydliště pracovníka. Zanikající organizace je povinna před skončením své činnosti potvrdit pracovníku všechny potřebné podklady pro uplatnění nároku na dávky nemocenského pojištění.".

4) Např. vyhláška č. 33/1974 Sb., o příspěvcích a náhradách, které se poskytují pracovníkům získaným náborem prováděným národními výbory, výnos federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 3. 11. 1976 čj. F V/1-1046/76-1112 o poskytování náležitostí pracovníkům a učňům, získaným náborem a vnitroresortními převody z jiných oblastí ČSSR do vybraných organizací na území hl. m. Prahy (registrovaný v částce 29/1976 Sb.), vyhláška č. 62/1970 Sb., o poskytování náborových příspěvků a jiných výhod doosídlencům ve vymezeném území pohraničí, vyhláška č. 96/1967 Sb., o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů, směrnice federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 14. ledna 1972 čj. II/1-126/72-7501 k provedení některých ustanovení vyhlášky č. 96/1967 Sb.

5) Viz též ustanovení § 1 odst. 1 písm. e) a písm. f) vyhlášky č. 112/1975 Sb.

6) Nároky ze sociálního zabezpečení pracovníků, na které se vztahuje tato vyhláška, upravuje vyhláška č. 128/1975 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, zejména v ustanovení § 2, 11, 14, 15 a 136.

7) Viz též ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 143/1965 Sb. ve znění vyhlášky č. 113/1975 Sb.

4. Za § 17 se připojují § 18 až 21, které včetně nadpisů zní:

§ " 18
Průměrný výdělek a povinnosti uvolňující organizace

(1) Při přechodech pracovníků, na které se vztahuje tato vyhláška, se pro účely zjištění průměrného výdělku za nástup nového zaměstnání považuje také nástup práce na novém pracovišti téže organizace a za dřívější a novou organizaci původní a nové pracoviště téže organizace.

(2) Uvolňující organizace je povinna vydat pracovníku, který uzavřel nový pracovní poměr, potvrzení o výši jeho dosavadního průměrného hrubého měsíčního výdělku a - po projednání s přejímající organizací, po jakou dobu musí být pracovník nezbytně zaškolován nebo přeškolován - uvést v něm dobu, po kterou mu bude poskytováno mzdové vyrovnání (§ 3 odst. 2, § 9 odst. 1, § 15 odst. 1).

(3) Pracovníku, který po skončení pracovního poměru se bude ucházet o příspěvek před nástupem nového zaměstnání (§ 4), je uvolňující organizace povinna vydat na jeho žádost potvrzení o jeho průměrném čistém měsíčním výdělku a o ostatních skutečnostech souvisících s jeho pracovním poměrem v organizaci, rozhodných pro posouzení nároku na příspěvek před nástupem nového zaměstnání.

§ 19
Uvolňování a přechod členů výrobních družstev

(1) Pokud se v této vyhlášce odkazuje na ustanovení zákoníku práce v souvislosti s rozvazováním pracovního poměru, rozumějí se tím u členů výrobních družstev odpovídající ustanovení stanov výrobního družstva o zrušení členského poměru. Pracovním poměrem se u členů výrobních družstev rozumí členský poměr.

(2) Ustanovení této vyhlášky o součinnosti s odborovými orgány se na členské vztahy členů výrobních družstev nevztahují.

(3) Nároky v oblasti nemocenského pojištění členů výrobních družstev se řídí ustanoveními § 17 této vyhlášky s odchylkami vyplývajícími z vyhlášky č. 88/1967 Sb., o nemocenském pojištění členů výrobních družstev.

§ 20
Odstranění tvrdostí

Jestliže by při provádění této vyhlášky vznikly tvrdosti, může federální ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s Ústřední radou odborů na žádost příslušného federálního ústředního orgánu, a jde-li o žádost ústředního orgánu republiky, též v dohodě s příslušným ministerstvem práce a sociálních věcí republiky, povolit v jednotlivých odůvodněných případech výjimku z ustanovení vyhlášky, pokud nejde o výši příspěvků a náhrad.

§ 21
Spolupráce s odborovými orgány

Pro přípravu a zajišťování všech strukturálních změn a jiných racionalizačních a organizačních opatření podle této vyhlášky je třeba vypracovat vhodná politicko-organizační opatření. Při jejich vypracování a provádění postupují organizace a orgány jim nadřízené v úzké součinnosti s příslušnými odborovými orgány.".

5. Dosavadní § 15, 16 a 17 se označují jako § 22, 23 a 24. 8)

8) Obsahují ustanovení o zrušení vyhlášky č. 86/1967 Sb., ve znění vyhlášky č. 132/1968 Sb., přechodné ustanovení a ustanovení o dni účinnosti vyhlášky č. 74/1970 Sb. (17. 7. 1970); tato ustanovení zůstávají beze změny.

Čl.II

Změny vyplývající z této vyhlášky se vztahují na postup organizací při uvolňování pracovníků ode dne její účinnosti. Hmotné zabezpečení podle této vyhlášky přísluší pracovníkům, jejichž pracovní poměr skončí po dni 15. března 1979, a pracovníkům, kteří v rámci téže organizace buď přejdou do jiné provozovny nebo u nich dojde k podstatné změně pracovní činnosti po tomto dni.

Čl.III

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Štanceľ v. r.
Ministr

Načítávám znění...
MENU
Hore