K přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva 380/2002 účinný od 22.08.2002
| Schválené: | 09.08.2002 |
| Účinnost od: | 22.08.2002 |
| Autor: | Ministerstva vnitra |
| Oblast: | Krizová situace. Mimořádná opatření. Záchranný systém. Havarijní plán., Civilní obrana (CO). Ochrana obyvatelstva., Působnost ústředních orgánů státní správy., Svoboda projevu a právo na informace. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 35 odst. 2 a 3 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, (dále jen "zákon") k provedení § 7 odst. 7 písm. c) až g) zákona a po projednání s Ministerstvem pro místní rozvoj k provedení § 7 odst. 7 písm. h) zákona:
ČÁST PRVNÍ
POSTUP PŘI ZŘIZOVÁNÍ ZAŘÍZENÍ CIVILNÍ OCHRANY A PŘI ODBORNÉ PŘÍPRAVĚ JEJICH
PERSONÁLU
§ 1
Postup při zřizování zařízení civilní ochrany
(1) Obec, jiná právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba1)(dále jen "zřizovatel") může požádat hasičský záchranný sbor kraje o vyjádření k účelnosti zřízení zařízení civilní ochrany.
(2) V žádosti uvede
a) obec - název, identifikační číslo obce jako právnické osoby, adresu sídla obecního úřadu, městského úřadu nebo magistrátu, kontaktní osobu a adresu objektu, v němž má být zařízení civilní ochrany zřízeno,
b) jiná právnická osoba - obchodní firmu nebo název, identifikační číslo, sídlo a adresu provozovny, v níž má být zařízení civilní ochrany zřízeno; není-li zapsána v obchodním rejstříku, v žádosti dále uvede předmět podnikání (činnosti) a jméno a příjmení člena statutárního orgánu,
c) podnikající fyzická osoba - obchodní firmu nebo jméno a příjmení, místo podnikání, identifikační číslo a adresu provozovny, v níž má být zařízení civilní ochrany zřízeno; není-li zapsána v obchodním rejstříku, v žádosti dále uvede předmět podnikání (činnosti).
(3) Hasičský záchranný sbor kraje zašle zřizovateli vyjádření do 30 dnů ode dne doručení žádosti a uvede v něm, pro jaký účel je vhodné zařízení civilní ochrany zřídit z hlediska potřeb zabezpečení úkolů vyplývajících z vnějšího havarijního plánu2)nebo havarijního plánu kraje3)a doporučí personální složení zařízení civilní ochrany.
§ 2
Personální složení a věcné prostředky zařízení civilní ochrany
(1) Zařízení pro zajištění evakuace tvoří
a) obsluha evakuačního střediska složená z velitele, nejméně 2 pomocníků a dále osob vykonávajících doprovod v počtu potřebném podle organizace dopravy a
b) obsluha přijímacího střediska složená z velitele, nejméně 2 pomocníků a osob zabezpečujících péči o evakuované v místě ubytování.
(2) Zařízení pro zajištění nouzového přežití a organizované humanitární pomoci tvoří
a) obsluha zařízení pro nouzové ubytování a stravování složená podle charakteru a velikosti zařízení, nebo
b) skupina humanitární pomoci složená z velitele a 2 až 4 pomocníků.
(3) Zařízení pro nouzové zásobování vodou tvoří obsluha v počtu osob podle rozsahu zabezpečovaných úkolů.
(4) Zařízení pro poskytování první pomoci tvoří zdravotnické družstvo složené z velitele a nejméně 3 zdravotníků.
(5) Zařízení pro provádění prací spojených s vyprošťováním osob a k odstraňování následků mimořádných událostí tvoří
a) vyprošťovací družstvo složené z velitele a nejméně 4 pomocníků a
b) obsluha strojů složená ze 2 členů.
(6) Zařízení pro zjišťování a označování nebezpečných oblastí tvoří
a) průzkumná hlídka složená z velitele, 3 průzkumníků a řidiče,
b) skupina analytického zjišťování vedená velitelem skupiny, která zahrnuje
1. hlídku radiačního a chemického průzkumu složenou ze 3 průzkumníků a řidiče,
2. hlídku laboratorní kontroly složenou z chemika-analytika a laboranta-dozimetristy,
c) hlídka dozimetrické kontroly složená z velitele a 2 dozimetristů,
d) obsluha stacionárního hlásiče úrovně radiace tvořená 1 členem a
e) povodňová hlídka složená ze 2 členů-pozorovatelů.
(7) Zařízení pro zabezpečení dekontaminace terénu tvoří
a) hlídka strojní speciální očisty složená z velitele, 1 člena a řidiče a
b) družstvo ruční speciální očisty složené z velitele, nejméně 2 členů a řidiče.
(8) Zařízení pro zabezpečení dekontaminace osob a oděvů tvoří
a) skupina zabezpečující provoz stálé umývárny složená z velitele, nejméně 2 dozimetristů-chemiků, 2 členů-obsluhy svlékárny, 2 členů-obsluhy sprchové části, 2 členů-obsluhy oblékárny, 2 zdravotníků, 2 směrníků, 2 členů-obsluhy dodávek vody a 2 členů vydávajících náhradní oděvy,
b) skupina pro dekontaminaci oděvů složená z velitele, nejméně 2 dozimetristů-chemiků, 10 členů obsluhy a 8 nosičů oděvů.
(9) Zařízení pro zabezpečení dekontaminace věcných prostředků tvoří skupina složená z velitele, 2 dozimetristů-chemiků, 5 členů-obsluhy, 2 členů-pomocné obsluhy, 2 členů obsluhy dodávek vody a 2 směrníků.
(10) Zařízení pro zabezpečení ukrytí osob ve stálých úkrytech tvoří krytové družstvo složené z velitele, obsluhy filtroventilačního zařízení, zdravotníků a pomocníků v počtu podle kapacity úkrytu.
(11) Zařízení pro zabezpečení výdeje prostředků individuální ochrany tvoří skupina výdeje prostředků individuální ochrany složená z velitele a nejméně 2 členů.
(12) Věcné prostředky pro zařízení civilní ochrany jsou stanoveny v příloze č. 1.
§ 3
Odborná příprava personálu zařízení civilní ochrany
(1) Za odborně připraveného je považován velitel, zdravotník, chemik, laborant, průzkumník a dozimetrista, který absolvoval nejméně 16 hodin teoretické přípravy zpravidla ve vzdělávacím zařízení Hasičského záchranného sboru České republiky a 4 hodiny praktické přípravy v objektu zřizovatele zařízení civilní ochrany a který jednou za 2 roky tuto přípravu ve stejném rozsahu opakuje. Pomocník, obsluha, řidič, pozorovatel, směrník, nosič, člen zabezpečující dekontaminaci a člen výdeje prostředků individuální ochrany je považován za odborně připraveného po absolvování praktické přípravy v rozsahu 4 hodin za 2 roky.
(2) Odborná příprava se zaměřuje na objasnění místa a úlohy zařízení civilní ochrany při vzniku mimořádné události, na součinnost se složkami integrovaného záchranného systému a na plnění úkolů vyplývajících z funkce s důrazem na opatření ochrany obyvatelstva (ukrytí, evakuace, nouzové přežití, výdej prostředků individuální ochrany, poskytování první pomoci, dekontaminace, vyprošťování, průzkum).
ČÁST DRUHÁ
ZPŮSOB INFORMOVÁNÍ PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB O CHARAKTERU MOŽNÉHO OHROŽENÍ,
PŘIPRAVOVANÝCH OPATŘENÍCH A ZPŮSOBU JEJICH PROVEDENÍ
§ 4
Způsob informování
(1) Informování právnických a fyzických osob (dále jen "informování") o charakteru možného ohrožení, připravovaných opatřeních a způsobu jejich provedení zabezpečuje obecní úřad a zaměstnavatel. K tomu využívají informace poskytnuté zejména hasičským záchranným sborem kraje.
(2) Informování se uskutečňuje zejména
a) hromadnými informačními prostředky,4)
b) letáky a informačními brožurami,
c) ukázkami činnosti integrovaného záchranného systému, nebo
d) besedami s obyvatelstvem.
§ 5
Obsah informování
V rámci informování se sdělují zejména údaje o
a) zdrojích rizik vzniku mimořádných událostí a s tím souvisejících preventivních opatřeních,
b) činnosti a přípravě integrovaného záchranného systému na řešení mimořádných událostí,
c) opatřeních ochrany obyvatelstva, zejména o varování, evakuaci, ukrytí, individuální ochraně a nouzovém přežití,
d) sebeochraně a poskytování vzájemné pomoci a
e) organizaci humanitární pomoci.
ČÁST TŘETÍ
TECHNICKÉ, PROVOZNÍ A ORGANIZAČNÍ ZABEZPEČENÍ JEDNOTNÉHO SYSTÉMU VAROVÁNÍ
A VYROZUMĚNÍ A ZPŮSOB POSKYTOVÁNÍ TÍSŇOVÝCH INFORMACÍ
§ 6
Technické, provozní a organizační zabezpečení jednotného systému varování
a vyrozumění
Jednotný systém varování a vyrozumění je technicky, provozně a organizačně zabezpečen vyrozumívacími centry, telekomunikačními sítěmi a koncovými prvky varování a vyrozumění.
§ 7
Vyrozumívací centra
(1) Vyrozumívací centra jsou součástí operačních a informačních středisek integrovaného záchranného systému pro zabezpečení varování, vyrozumění a předávání tísňových informací.
(2) Za vyrozumívací centra se považují i zařízení zřízená za účelem varování a poskytování tísňových informací u právnických osob nebo podnikajících fyzických osob.
§ 8
Telekomunikační sítě
Telekomunikační sítě jsou linkové a rádiové sítě zabezpečující přenos povelů z vyrozumívacích center pro aktivaci koncových prvků varování a vyrozumění.
§ 9
Koncové prvky varování a vyrozumění
(1) Koncové prvky varování jsou technická zařízení schopná vydávat varovný signál, např. sirény.
(2) Koncové prvky vyrozumění jsou technická zařízení schopná předat informaci orgánům krizového řízení, např. mobilní telefony.
(3) Hasičský záchranný sbor kraje umísťuje koncové prvky varování na území obcí s počtem nad 500 obyvatel, v zónách havarijního plánování a v dalších místech možného vzniku mimořádné události.
(4) Varovný signál je stanovený způsob akustické aktivace koncových prvků varování obyvatelstva před hrozící nebo nastalou mimořádnou událostí.
(5) Tvar a význam varovného signálu je uveden v příloze č. 2.
(6) V místech, která nejsou pokryta varovným signálem, může obecní úřad provádět náhradní způsob varování v dohodě s místně příslušným hasičským záchranným sborem kraje.
(7) Připojení technického zařízení, které provozuje obec nebo jiná právnická osoba, jež je využitelné jako koncový prvek varování do jednotného systému varování a vyrozumění, připustí hasičský záchranný sbor kraje, splňuje-li technické požadavky stanovené generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru České republiky.
§ 10
Poskytování tísňových informací
(1) Tísňovou informací se obyvatelstvu sdělují údaje o bezprostředním nebezpečí vzniku nebo již nastalé mimořádné události a údaje o opatřeních k ochraně obyvatelstva.
(2) K poskytování tísňové informace se využívá koncových prvků varování, které jsou vybaveny modulem pro vysílání hlasové informace, a všech hromadných informačních prostředků.
(3) Tísňová informace je předávaná bezodkladně po vyhlášení varovného signálu.
§ 11
Ověřování provozuschopnosti
(1) Ověřování provozuschopnosti jednotného systému varování a vyrozumění se provádí zpravidla každou první středu v měsíci ve 12 hodin akustickou zkouškou koncových prvků varování zkušebním tónem.
(2) V případě akustické aktivace koncových prvků varování v důsledku technické závady nebo neoprávněného zásahu třetí osoby informuje obecní úřad obce, ve které k této události došlo, bezodkladně obyvatele obce a hasičský záchranný sbor kraje.
ČÁST ČTVRTÁ
ZPŮSOB PROVÁDĚNÍ EVAKUACE A JEJÍHO VŠESTRANNÉHO ZABEZPEČENÍ
§ 12
Způsob provádění evakuace
(1) Evakuací se zabezpečuje přemístění osob, zvířat, předmětů kulturní hodnoty, technického zařízení, případně strojů a materiálu k zachování nutné výroby a nebezpečných látek z míst ohrožených mimořádnou událostí.
(2) Evakuace se provádí z míst ohrožených mimořádnou událostí do míst, která zajišťují pro evakuované obyvatelstvo náhradní ubytování a stravování, pro zvířata ustájení a pro věci uskladnění.
(3) Evakuace se vztahuje na všechny osoby v místech ohrožených mimořádnou událostí s výjimkou osob, které se budou podílet na záchranných pracích, na řízení evakuace nebo budou vykonávat jinou neodkladnou činnost; přednostně se plánuje pro následující skupiny obyvatelstva
a) děti do 15 let,
b) pacienty ve zdravotnických zařízeních,
c) osoby umístěné v sociálních zařízeních,
d) osoby zdravotně postižené,
e) doprovod osob uvedených v písmenech a) až d).
(4) Evakuace se plánuje
a) pro řešení mimořádných událostí, které vyžadují vyhlášení třetího nebo zvláštního stupně poplachu;5)zvláštnosti provádění evakuace v rámci povodňové ochrany jsou uvedeny v příloze č. 3,
b) ze zón havarijního plánování jaderných zařízení nebo pracovišť s velmi významnými zdroji ionizujícího záření;6)zvláštnosti provádění evakuačních opatření v okolí jaderných zařízení jsou uvedeny v příloze č. 4,
c) ze zón havarijního plánování objektů nebo zařízení s nebezpečnými chemickými látkami,7)při hrozbě možného ozbrojeného konfliktu z území vyčleněného pro potřeby operační přípravy, předpokládané bojové činnosti a dalších zájmových prostorů ozbrojených sil v souladu s potřebami zajištění obrany státu. Opuštění míst ohrožených mimořádnou událostí se plánuje do 48 hodin a u velké sídelní a průmyslové aglomerace až do 72 hodin od vyhlášení evakuace.
(5) Plánování evakuačních opatření zahrnuje
a) stanovení evakuačních prostorů a pořadí jejich evakuace, vymezení evakuačních tras s dostatečnou propustností vozidel, stanovení potřeby a zajištění dopravních prostředků, zabezpečení činnosti evakuačních a přijímacích středisek, stanovení míst nouzového ubytování a vytvoření podmínek pro ubytování evakuovaného obyvatelstva,
b) zajištění propustnosti evakuačních tras, regulaci pohybu obyvatelstva při evakuaci a provedení uzávěry evakuovaného prostoru,
c) stanovení, přípravu a zajištění označení míst shromažďování, stanovení postupu při evakuaci ohroženého prostoru a kontrole opuštění obydlí, zajištění ostrahy evakuovaného prostoru,
d) přípravu podkladů pro provedení příjmu evakuovaných osob, upřesnění potřeby nouzového ubytování, přípravu podkladů pro rozdělování evakuovaného obyvatelstva v evakuačních střediscích k přepravě do přijímacích středisek,
e) přípravu na řízení dopravy s využitím grafikonů přepravy, založenou na analýze evakuačních tras a z ní vyplývající kapacitě,
f) přípravu dokumentace pro příjem evakuovaných osob v přijímacích střediscích, pro přerozdělení evakuovaných osob a jejich přepravu do obcí přijímajících evakuované osoby,
g) zajištění nouzového ubytování a přípravu dokumentace pro příjem evakuovaných osob v místech nouzového ubytování,
h) přípravu postupů pro evakuaci a umístění hospodářského zvířectva, strojů, předmětů kulturní hodnoty, technických zařízení a materiálu k zachování nutné výroby,
i) přípravu postupu informování osob,
j) psychologickou přípravu osob před a v průběhu evakuace a při dlouhodobém pobytu v náhradním ubytovacím zařízení a
k) zabezpečení dokumentace přijatých rozhodnutí a opatření realizovaných v průběhu celé evakuace.
§ 13
Zabezpečení evakuace
(1) Pořádkové zabezpečení evakuace zajišťuje zpracovatel evakuačního plánu v součinnosti s příslušným orgánem veřejné správy. Zahrnuje zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti v průběhu celé evakuace.
(2) Dopravní zabezpečení evakuace zajišťuje zpracovatel evakuačního plánu v součinnosti s příslušným orgánem veřejné správy. U organizované hromadné přepravy osob zabezpečuje zásobování pohonnými hmotami.
(3) Zdravotnické zabezpečení evakuace, jež v prvé řadě zahrnuje zabezpečení poskytování předlékařské zdravotnické pomoci, převozu do zdravotnických zařízení a zabezpečení hygienicko-epidemiologických opatření, zajišťuje zpracovatel evakuačního plánu v součinnosti s příslušným orgánem veřejné správy.8)
(4) Zabezpečení ubytování, zásobování a distribuce zásob zajišťuje zpracovatel evakuačního plánu na základě uzavřených smluv nebo na základě mimořádných pravomocí.9)Zahrnuje v prvé řadě zabezpečení nouzového stravování a zásobování pitnou vodou, potravinami a nouzovými příděly předmětů nezbytných k přežití.
(5) Zpracovatel evakuačního plánu zajišťuje mediální zabezpečení evakuace, které zahrnuje zejména zabezpečení varování obyvatelstva, vydání návodů pro chování obyvatelstva a následné předání potřebných tísňových informací.
§ 14
Orgány pro řízení evakuace
(1) Evakuaci zajišťují
a) pracovní skupina krizového štábu,
b) evakuační středisko,
c) přijímací středisko.
(2) Pracovní skupina krizového štábu zajišťuje zejména
a) řízení průběhu evakuace,
b) koordinaci přepravy z míst shromažďování do evakuačních středisek,
c) řízení přepravy z nástupních stanic hromadné přepravy do přijímacích středisek a dále do cílových míst přemístění,
d) dopravní prostředky a jejich přerozdělování mezi evakuační střediska,
e) řízení nouzového zásobování pro obyvatelstvo,
f) koordinaci činnosti evakuačních středisek a přijímacích středisek,
g) spolupráci s orgány veřejné správy a se zdravotnickými a humanitárními organizacemi,
h) dokumentování průběhu celé evakuace.
(3) Evakuačním střediskem se rozumí zařízení zřetelně označené nápisem, případně mezinárodně platným rozeznávacím znakem civilní ochrany. Umísťuje se zpravidla v místě mimo evakuační prostor, ve kterém jsou evakuované osoby shromažďovány a informovány o dalším postupu. Evakuační středisko zajišťuje zejména
a) řízení přepravy z míst shromažďování do evakuačního střediska s využitím dostupných dopravních prostředků,
b) vedení evidence o příjmu evakuovaných osob a poskytování pomoci při slučování evakuovaných rodin,
c) přerozdělování evakuovaných osob do předurčených příjmových oblastí a přijímacích středisek,
d) vytvoření a označení místa pro podávání základních informací v prostoru evakuačního střediska,
e) první zdravotnickou pomoc, popřípadě přednemocniční neodkladnou péči a převoz zraněných nebo nemocných do zdravotnických zařízení,
f) vytýčení tras k nástupním stanicím hromadné přepravy,
g) nocleh a stravování pro personál a evakuované obyvatelstvo, které se zdrží v evakuačním středisku déle než 12 hodin,
h) udržování veřejného pořádku v prostoru evakuačního střediska,
i) podávání informací o průběhu evakuace pracovní skupině krizového štábu.
(4) Přijímacím střediskem se rozumí zařízení zřetelně označené nápisem, případně mezinárodně platným rozeznávacím znakem civilní ochrany, které zajišťuje
a) příjem evakuovaných osob,
b) přerozdělení evakuovaných osob do předurčených cílových míst přemístění a míst nouzového ubytování,
c) první zdravotnickou pomoc a případný odvoz nemocných do vyčleněných zdravotnických zařízení,
d) informování orgánů podle odstavce 1 o průběhu evakuace,
e) informování evakuovaných osob, zejména o místě nouzového ubytování a stravování,
f) informování orgánů veřejné správy, dotčených evakuačními opatřeními, o počtech a potřebách evakuovaných osob.
ČÁST PÁTÁ
ZÁSADY POSTUPU PŘI POSKYTOVÁNÍ ÚKRYTŮ A ZPŮSOB A ROZSAH KOLEKTIVNÍ A INDIVIDUÁLNÍ
OCHRANY OBYVATELSTVA
§ 15
Zásady postupu při poskytování úkrytů
Krytové družstvo zabezpečuje plynulý vstup obyvatelstva do úkrytu, jeho rozmístění a poučení o chování v úkrytu. Vyžaduje-li to situace, může být kapacita úkrytu překročena nejvýše o 20 %.
§ 16
Způsob a rozsah kolektivní ochrany
(1) Způsob a rozsah kolektivní ochrany obyvatelstva ukrytím se stanoví plánem ukrytí, který je součástí havarijního plánu.
(2) Ukrytí obyvatelstva se při mimořádných událostech zajišťuje v improvizovaných a ve stálých úkrytech.
(3) Improvizované úkryty se budují k ochraně obyvatelstva před účinky světelného a tepelného záření, pronikavé radiace, kontaminace radioaktivním prachem a proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení v případě nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu a v době válečného stavu v místech, kde nelze k ochraně obyvatelstva využít stálých úkrytů.
(4) Stálé úkryty slouží k ukrytí obyvatelstva a tvoří je trvalé ochranné prostory v podzemní části staveb nebo stavby samostatně stojící. Stálé úkryty se dělí na stálé tlakově odolné úkryty, stálé tlakově neodolné úkryty a ochranné systémy podzemních dopravních staveb.
(5) Stálé tlakově odolné úkryty se využívají k ochraně obyvatelstva proti účinkům zbraní hromadného ničení v případě stavu ohrožení státu a válečného stavu.
(6) Stálé tlakově neodolné úkryty se využívají k ochraně obyvatelstva proti účinkům světelného a tepelného záření, pronikavé radiaci, kontaminaci radioaktivním prachem a částečně proti tlakovým účinkům zbraní hromadného ničení v případě stavu ohrožení státu a válečného stavu.
(7) Ochranné systémy podzemních dopravních staveb se využívají k ochraně obyvatelstva při stavech podle odstavce 5 a při mimořádných událostech.
§ 17
Způsob a rozsah individuální ochrany
(1) K individuální ochraně obyvatelstva před účinky nebezpečných škodlivin při mimořádných událostech se využívají prostředky improvizované ochrany dýchacích cest, očí a povrchu těla. Jedná se o jednoduché pomůcky, které si občané připravují svépomocí z dostupných prostředků a které omezeným způsobem nahrazují prostředky individuální ochrany.
(2) Při stavu ohrožení státu a válečném stavu se provádí výdej prostředků individuální ochrany pro vybrané kategorie osob
a) dětské ochranné vaky pro děti do 1,5 roku,
b) dětské ochranné kazajky pro děti od 1,5 do 6 let,
c) dětské ochranné masky pro děti od 1,5 do 18 let,
d) ochranné masky pro osoby umístěné ve zdravotnických a sociálních zařízeních,
e) ochranné masky pro doprovod osob uvedených v písmenech a) až d).
(3) K zabezpečení výdeje prostředků individuální ochrany se stanovuje jejich množství a struktura podle počtu dětí neumístěných ve školských zařízeních a podle projektované kapacity školských zařízení a lůžkové kapacity zdravotnických, sociálních a obdobných zařízení se zálohou 10 %.
(4) K zabezpečení výdeje prostředků individuální ochrany se provádí
a) výběr a příprava prostorů pro uskladnění,
b) příprava personálu zabezpečujícího v zařízeních civilní ochrany výdej prostředků individuální ochrany pro výdejní střediska a skupin výdeje prostředků individuální ochrany (§ 2 odst. 9) k distribuci těchto prostředků obyvatelstvu,
c) evidence prostředků individuální ochrany a jejich výdej.
ČÁST ŠESTÁ
POŽADAVKY OCHRANY OBYVATELSTVA V ÚZEMNÍM PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNĚ TECHNICKÉ POŽADAVKY
NA STAVBY CIVILNÍ OCHRANY NEBO STAVBY DOTČENÉ POŽADAVKY CIVILNÍ OCHRANY
§ 18
Uplatňování požadavků ochrany obyvatelstva v územním plánování
Požadavky ochrany obyvatelstva v územním plánování se uplatňují jako požadavky civilní ochrany10)vyplývající z havarijních plánů a krizových plánů11)v rozsahu, který odpovídá charakteru území a druhu územně plánovací dokumentace.
§ 19
Požadavky civilní ochrany k územnímu plánu velkého územního celku
Na základě stanoviska dotčeného orgánu12)uplatněného k návrhu zadání územního plánu velkého územního celku13)se do tohoto územního plánu zapracuje návrh území speciálních zájmů14)pro požadované potřeby
a) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování,
b) nouzového zásobování obyvatelstva vodou,
c) ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných na území,
d) ochrany před důsledky možného teroristického útoku na objekty, jejichž poškození může způsobit mimořádnou událost.
§ 20
Požadavky civilní ochrany k územnímu plánu obce
Na základě stanoviska dotčeného orgánu13)uplatněného k návrhu zadání územního plánu obce se v rozsahu předaných podkladů zapracuje do textové a grafické části územního plánu obce návrh ploch pro požadované potřeby
a) ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní,
b) zón havarijního plánování,
c) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události,
d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování,
e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci,
f) vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce,
g) záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události,
h) ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území,
i) nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií.
§ 21
Požadavky civilní ochrany k regulačnímu plánu
(1) Na základě stanoviska dotčeného orgánu13)uplatněného k návrhu zadání regulačního plánu se v souladu s územním plánem obce zapracuje do regulačního plánu doložka civilní ochrany členěná na textovou a grafickou část.
(2) Textová část stanoví požadavky na pozemky a požadavky na jejich využití pro
a) opatření vyplývající z určení záplavových území15)a zón havarijního plánování,
b) umístění stálých a improvizovaných úkrytů,
c) ubytování evakuovaného obyvatelstva,
d) skladování materiálu civilní ochrany,
e) zdravotnické zabezpečení obyvatelstva,
f) ochranu před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území,
g) umístění nově navrhovaných objektů zvláštního významu,
h) nouzové zásobování obyvatelstva vodou,
i) záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události,
j) zřízení humanitární základny,
k) požární nádrže a místa odběru vody k hašení požárů.
(3) Grafická část obsahuje podle potřeby znázornění pozemků obsažených v textové části podle odstavce 2.
§ 22
Stavebně technické požadavky na stavby civilní ochrany nebo stavby dotčené
požadavky civilní ochrany
(1) Stavebně technické požadavky na stavby civilní ochrany a stavby dotčené požadavky civilní ochrany zahrnují požadavky na
a) stálé úkryty,
b) ochranné systémy podzemních dopravních staveb,
c) stavby financované s využitím prostředků státního rozpočtu, stavby škol a školských zařízení, ubytovny a stavby pro poskytování zdravotní nebo sociální péče z hlediska jejich využitelnosti jako improvizované úkryty,
d) stavby pro průmyslovou výrobu a skladování.
(2) Stálé úkryty se navrhují především jako zcela zapuštěné, s dvouúčelovým využitím, do míst velké koncentrace obyvatelstva s trvalým nebo přechodným pobytem v dosažitelné vzdálenosti do 500 m od těchto míst, v důležitých provozech, ve školských, zdravotnických, sociálních a dalších zařízeních, minimálně 100 m od zásobníků prchavých látek a plynů s toxickými účinky, které by mohly ohrozit bezpečnost ukrývaného obyvatelstva, a mimo záplavovou oblast. Součástí návrhu jsou i požadavky na jejich provoz a údržbu, protiseismická opatření, vzduchotechnická a kyslíková zařízení, elektrická vzduchová soustrojí a k nim příslušející sklady pohonných hmot a olejů, zásobování pitnou a užitkovou vodou a zdravotně technická zařízení.
(3) Improvizované úkryty se navrhují v souladu s plánem ukrytí v dosažitelných vzdálenostech k zabezpečení ukrytí obyvatelstva, jemuž nelze poskytnout stálé úkryty.
(4) Velkokapacitní sklady nebezpečných látek,16)například ve stavbách pro průmyslovou výrobu a skladování, se umísťují za hranice vymezeného zastavitelného území obce.
ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
§ 23
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Mgr. Gross v. r.
Ministr
Příl.1
Věcné prostředky pro zařízení civilní ochrany
Příl.2
Tvar a význam varovného signálu
+-------------------+------------------+-------------------------+ | Tón sirény |Délka signálu |Název varovného signálu | +-------------------+------------------+-------------------------+ | kolísavý | 140 vteřin |"Všeobecná výstraha" | +-------------------+------------------+-------------------------+
Příl.3
Zvláštnosti provádění evakuace v rámci povodňové ochrany
1) Plánování evakuace ze záplavových území18)ohrožených přirozenými a zvláštními povodněmi19)vychází z hydrologických výpočtů, analýzy povodňového ohrožení, z dostupných podkladů správců povodí a správců vodních toků o pravděpodobné hranici území ohroženého přirozenými povodněmi a zvláštními povodněmi. Dotčený územně příslušný vodoprávní úřad, který záplavová území stanovuje, předává mapovou dokumentaci těchto území dotčeným stavebním úřadům a Ministerstvu životního prostředí.20)
2) Evakuace se při přirozených a zvláštních povodních zahajuje na základě rozhodnutí územně příslušných povodňových orgánů,21)v případě vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu na povodní ohroženém území, na základě rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy. Evakuace se provádí podle zpracovaných povodňových nebo havarijních plánu.22)
3) Při plánování evakuace je třeba respektovat rozdílné působení dvou základních typů povodňového ohrožení a vycházet z podkladů příslušných povodňových plánů územního celku a havarijních plánů vybraných vodu vzdouvajících vodních děl (dále jen "vodní dílo").
4) Při ohrožení přirozenými povodněmi se evakuace provádí z prostorů ohrožených záplavami na základě rozhodnutí územně příslušného povodňového orgánu v závislosti na vyhodnocení aktuální povodňové situace a s ohledem na průběh a dobu příchodu záplavové vlny.
5) Při bezprostředním ohrožení bezpečnosti vodních děl a vývoji směřujícímu k narušení jejich funkce a vzniku zvláštní povodně varují vlastníci vodních děl23)po vodním toku níže položené povodňové orgány, Hasičský záchranný sbor ČR a v případě nebezpečí z prodlení i bezprostředně ohrožené subjekty.
6) Při ohrožení zvláštní povodní, při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a pokud hrozí bezprostřední havárie vodního díla doprovázená nebezpečím vzniku průlomové vlny, se provádí okamžitá evakuace ihned po varování obyvatelstva a nařízení evakuace, a to všemi dostupnými prostředky do předem stanovených prostorů.
7) Evakuace se plánuje s důrazem na rychlost a komplexnost přemístění obyvatelstva a zaměstnanců s ohledem na dobu příchodu čela průlomové vlny.
8) V případě bezprostřední hrozby nebo vzniku mimořádné situace na vodním díle, která vyžaduje záchranné povodňové práce, se evakuace provádí na základě rozhodnutí územně příslušného povodňového orgánu. V případě vyhlášení stavu nebezpečí nebo nouzového stavu na území ohroženém mimořádnou situací na vodním díle se evakuace provádí z tohoto území na základě rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy.
Příl.4
Zvláštnosti provádění evakuačních opatření v okolí jaderných zařízení
1) V zónách havarijního plánování jaderných zařízení24)se plánuje evakuace, která se týká obyvatelstva z části či z celého urbanistického celku, případně většího územního prostoru.
1) § 23 odst. 3 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů
2) § 10 odst. 3 zákona č. 239/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
3) § 10 odst. 4 zákona č. 239/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
4) § 32 zákona č. 239/2000 Sb.
5) § 23, 24 a 25 vyhlášky č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému.
6) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 13/2002 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.
7) Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění zákona č. 258/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.
8) Například zákon č. 239/2000 Sb., zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
9) Například § 16 písm. d) zákona č. 239/2000 Sb.
10) Vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci.
11) Vyhláška č. 328/2001 Sb.
12) § 10 odst. 6 a § 15 odst. 5 zákona č. 239/2000 Sb.
13) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 137/1982 Sb., zákona č. 103/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 262/1992 Sb., zákona č. 43/1994 Sb., zákona č. 19/1997 Sb.,zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 95/2000 Sb., zákona č. 96/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona č. 59/2001 Sb., zákona č. 254/2001 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb.
14) § 9 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 262/1992 Sb. a zákona č. 83/1998 Sb.
15) § 66 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
16) § 2 písm. b) zákona č. 353/1999 Sb.
17) Vyhláška č. 102/1995 Sb., o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikací, ve znění vyhlášky č. 299/1996 Sb., vyhlášky č. 4/1998 Sb., vyhlášky č. 244/1999 Sb. a vyhlášky č. 160/2001 Sb.
18) § 66 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
19) § 44 a § 69 zákona č. 254/2001 Sb.
20) § 66 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb.
21) § 77 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
22) § 11, § 12 a § 13 zákona č. 239/2000 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
23) § 84 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 320/2002 Sb.
24) Zákon č. 18/1997 Sb.
25) Zákon č. 239/2000 Sb.
26) Vyhláška č. 184/1997 Sb., o požadavcích na zajištění radiační ochrany
27) Vyhláška č. 328/2001 Sb.