Vyhláška 341/2014 o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích účinný od 01.01.2015

(1) Tato vyhláška se použije na právní vztahy v oblasti schvalování technické způsobilosti a na technické podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích, které nejsou upraveny přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím schvalování technické způsobilosti vozidel kategorií L, T, C a R1).

(2) Seznam plných názvů směrnic Evropské unie použitých v této vyhlášce, včetně číselného označení základní směrnice a číselného označení posledního pozměňovacího právního předpisu, je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.

Pro účely této vyhlášky se rozumí:

(1) Základní znaky pro určení typů, variant a verzí silničních vozidel, při schvalování harmonizovaného typu, pro vozidla

(2) Pro určení základních znaků typů, variant a verzí silničních vozidel kategorie Z se odstavec 1 použije obdobně.

(1) Základní znaky pro určení typů systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků, při schvalování harmonizovaného typu, pro vozidla

(2) Základní znaky pro určení typů systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků, na které se použije mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, jsou uvedeny v rozhodnutích přijatých na základě Dohody o přijetí jednotných technických pravidel pro kolová vozidla, zařízení a části, které se mohou montovat a/nebo užívat na kolových vozidlech a o podmínkách pro vzájemné uznávání schválení udělených na základě těchto pravidel, uzavřené v Ženevě dne 20. března 1958 ve znění Dohody z 16. října 1995 (dále jen „rozhodnutí přijatá na základě mezinárodní smlouvy“).

(3) Pro určení základních znaků typů systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků, na které se nepoužijí příslušné předpisy Evropské unie ani mezinárodní smlouva v oblasti schvalování technické způsobilosti, kterou je Česká republika vázána, se odstavce 1 a 2 použijí přiměřeně.

Typ konstrukční části nebo samostatného technického celku lze schválit nezávisle na vozidle, pouze pokud lze doložit splnění všech technických, harmonizovaných technických a mezinárodních technických požadavků stanovených pro tento typ samostatného technického celku nebo konstrukční části bez toho, aby byl samostatný technický celek nebo konstrukční část namontován na vozidle.

Popis kategorií silničních a zvláštních vozidel, jejich další členění a rozdělení vozidel do kategorií je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce.

Příslušné předpisy Evropské unie se nepoužijí na

(1) Pro stanovení technických požadavků pro silniční vozidla podle § 7, systémy, konstrukční části a samostatné technické celky určené pro tato vozidla se použijí přílohy č. 3, 4 a 6 k této vyhlášce obdobně.

(2) Pro stanovení technických požadavků pro systémy, konstrukční části a samostatné technické celky určené pro silniční vozidla, podle § 7, se použije příloha č. 5 k této vyhlášce obdobně.

(1) Harmonizované technické požadavky pro silniční vozidla kategorií M, N a O, systémy, konstrukční části a samostatné technické celky určené pro tato vozidla jsou uvedeny v příloze č. 3 k této vyhlášce a v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících schvalování vozidel kategorií M, N a O.

(2) Harmonizované technické požadavky pro silniční vozidla kategorie L, systémy, konstrukční části a samostatné technické celky určené pro tato vozidla jsou uvedeny v příloze č. 4 k této vyhlášce.

(3) Harmonizované technické požadavky pro zvláštní vozidla kategorií T, C, R a S, systémy, konstrukční části a samostatné technické celky určené pro tato vozidla jsou uvedeny v příloze č. 6 k této vyhlášce.

Mezinárodní technické požadavky pro systémy, konstrukční části a samostatné technické celky jsou uvedeny v rozhodnutích přijatých na základě mezinárodní smlouvy. Tato rozhodnutí jsou uvedena v příloze č. 5 k této vyhlášce.

(1) Způsob zajištění shody výroby vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem, při schvalování harmonizovaného typu, pro vozidla kategorie M, N a O je uveden v příloze X směrnice 2007/46/ES; pro vozidla kategorií L se použije příloha VI směrnice 2002/24/ES, pro vozidla kategorií T, C, R a S se použije příloha IV směrnice 2003/37/ES.

(2) Způsob zajištění shody výroby systémů silničních vozidel, jejich konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem při schvalování mezinárodního typu je uveden v rozhodnutích přijatých na základě mezinárodní smlouvy.

(3) Pro určení způsobu zajištění shody výroby silničních vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem při schvalování neharmonizovaného typu se použijí odstavce 1 a 2 přiměřeně.

(1) Nejvyšší počet silničních vozidel kategorií M, N a O v malé sérii je uveden v příloze XII směrnice 2007/46/ES.

(2) Nejvyšší počet silničních vozidel kategorie L v malé sérii je uveden v čl. 15 směrnice 2002/24/ES.

(3) Nejvyšší počet vozidel kategorií T, C, R a S v malé sérii je uveden v příloze V směrnice 2003/37/ES.

(1) Rozsah a obsah technické dokumentace, při schvalování harmonizovaného typu, pro vozidla

(2) Rozsah a obsah technické dokumentace při schvalování mezinárodního typu je uveden v rozhodnutích přijatých na základě mezinárodní smlouvy.

(3) Pro určení rozsahu a obsahu technické dokumentace pro schvalování neharmonizovaného typu se použijí odstavce 1 a 2 obdobně.

(1) Způsob ověření shody výroby vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem, při schvalování harmonizovaného typu, pro vozidla

(2) Způsob ověření shody výroby systémů silničních vozidel, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem při schvalování mezinárodního typu je uveden v rozhodnutích přijatých na základě mezinárodní smlouvy.

(3) Pro určení způsobu ověření shody výroby vozidel, jejich systémů, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků se schváleným typem v rámci schvalování neharmonizovaného typu se použijí odstavce 1 a 2 obdobně.

Sdělení o výsledku ověření shody výroby musí pro všechna vozidla podléhající schvalování harmonizovaného typu obsahovat alespoň údaje uvedené v příloze X směrnice 2007/46/ES.

(1) Rozsah a způsob ověření harmonizovaných technických požadavků, při schvalování harmonizovaného typu, pro vozidla

(2) Rozsah a způsob ověření mezinárodních technických požadavků při schvalování mezinárodního typu je uveden v rozhodnutích přijatých na základě mezinárodní smlouvy.

(3) Pro určení rozsahu a způsobu ověření technických požadavků při schvalování neharmonizovaného typu se použijí odstavce 1 a 2 obdobně.

(1) Počet silničních vozidel, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků pro účely ověření technických požadavků a harmonizovaných technických požadavků se určí vždy tak, aby bylo možné provést všechny zkoušky na silničním vozidle, konstrukční části nebo samostatném technickém celku, které jsou potřebné k ověření splnění technických požadavků nebo harmonizovaných technických požadavků v rozsahu, v jakém nebyly doposud ověřeny již provedenými zkouškami.

(2) Způsob určení počtu silničních vozidel, konstrukčních částí nebo samostatných technických celků pro účely ověření mezinárodních technických požadavků při schvalování mezinárodního typu je uveden v rozhodnutích přijatých na základě mezinárodní smlouvy.

(1) Vzor osvědčení o schválení typu při schvalování harmonizovaného typu pro vozidla

(2) Vzor osvědčení o schválení typu, při schvalování mezinárodního typu, je uveden v rozhodnutích přijatých na základě mezinárodní smlouvy.

(3) Osvědčení o schválení typu při schvalování neharmonizovaného typu je speciální tiskopis s ochrannými prvky formátu A4, který obsahuje údaje o osobě, které bylo toto osvědčení vydáno, o typu vozidla, typu systému, typu konstrukční části a typu samostatného technického celku, na které bylo toto osvědčení vydáno.

(4) Systém číslování osvědčení o schválení harmonizovaného typu pro vozidla kategorií M, N a O je uveden v příloze VII směrnice 2007/46/ES; pro vozidla kategorie L se použije příloha V směrnice 2002/24/ES, pro vozidla kategorií T, C, R a S se použije příloha II kapitola C dodatek I směrnice 2003/37/ES.

(5) V příloze č. 7 k této vyhlášce je uveden

(1) Náležitosti seznamu schvalovací dokumentace typu jsou

(2) Revize schválení typu se zřetelně vyznačuje na každé stránce schvalovací dokumentace, která byla revizí dotčena. Na těchto stránkách schvalovací dokumentace musí být vyznačeno datum provedené změny. Revize schválení typu může být vyznačena také v nové schvalovací dokumentaci, budou-li v ní podrobně popsány provedené změny.

(3) V případě rozšíření schválení typu se nové osvědčení o schválení typu opatří pořadovým číslem rozšíření následujícím po pořadovém čísle předchozího rozšíření.

(1) Prohlášení o shodě, pro harmonizované schválení typu, se vydává pro silniční vozidla kategorií M, N, O a L.

(2) Prohlášení o shodě, pro harmonizované schválení typu, se vydává pro zvláštní vozidla kategorií T, C, R a S.

(3) Náležitosti prohlášení o shodě a jeho duplikátu jsou pro vozidla kategorií M, N, O uvedeny v čl. 18 a v příloze IX směrnice 2007/46/ES, pro vozidla kategorie L v čl. 7 a v příloze IV směrnice 2002/24/ES, pro vozidla kategorií T, C, R a S v čl. 6 a v příloze III směrnice 2003/37/ES.

(1) Značka schválení typu se umisťuje na všechna silniční i zvláštní vozidla. Dále se značka schválení typu umisťuje na všechny konstrukční části vozidel a na všechny samostatné technické celky vozidla.

(2) Pro schvalování harmonizovaného typu

(3) Značka schválení typu, při schvalování mezinárodního typu, je uvedena v rozhodnutích přijatých na základě mezinárodní smlouvy.

(4) Značka schválení typu vozidla pro neharmonizované schválení je uvedena v příloze č. 8 k této vyhlášce.

(1) Nejvyšší počet silničních vozidel kategorií M, N, a O, které lze uvést na trh po pozbytí platnosti schválení typu, je uveden v příloze č. XII směrnice 2007/46/ES.

(2) Nejvyšší počet silničních vozidel kategorie L, které lze uvést na trh po pozbytí platnosti schválení typu, je uveden v příloze VIII směrnice 2002/24/ES.

(3) Nejvyšší počet vozidel kategorií T, C, R a S, které lze uvést na trh po pozbytí platnosti schválení typu, je uveden v příloze V směrnice 2003/37/ES.

(1) Kategorie činností technických zkušeben pro vozidla kategorií M, N a O, jejich systémy, konstrukční části a samostatné technické celky jsou uvedeny v čl. 41 směrnice 2007/46/ES.

(2) Požadavky na přístroje a další nezbytné technické zařízení a na prostory potřebné pro výkon činnosti technické zkušebny, požadavky na systém vnitřní organizace a řízení a způsob posuzování splnění těchto požadavků pro zkušebny kontrolující vozidla kategorií M, N a O, jejich systémy, konstrukční části a samostatné technické celky jsou uvedeny v příloze V směrnice 2007/46/ES.

(3) Kategorie činností technických zkušeben pro vozidla kategorie L, jejich systémy, konstrukční části a samostatné technické celky jsou uvedeny v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím schvalování vozidel kategorie L1).

(4) Požadavky na přístroje a další nezbytné technické zařízení a na prostory potřebné pro výkon činnosti technické zkušebny, požadavky na systém vnitřní organizace a řízení a způsob posuzování splnění těchto požadavků pro zkušebny kontrolující vozidla kategorie L, jejich systémy, konstrukční části a samostatné technické celky jsou uvedeny v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím schvalování vozidel kategorie L1).

(5) Kategorie činností technických zkušeben pro vozidla kategorií T, C, R a S, jejich systémy, konstrukční části a samostatné technické celky jsou uvedeny v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím schvalování vozidel kategorií T, C, R a S1).

(6) Požadavky na přístroje a další nezbytné technické zařízení a na prostory potřebné pro výkon činnosti technické zkušebny, požadavky na systém vnitřní organizace a řízení a způsob posuzování splnění těchto požadavků pro zkušebny kontrolující vozidla kategorií T, C, R a S, jejich systémy, konstrukční části a samostatné technické celky jsou uvedeny v přímo použitelném předpisu Evropské unie upravujícím schvalování vozidel kategorií T, C, R a S1).

(7) Zkušební protokol musí plnit požadavky dodatku 3 přílohy V směrnice 2007/46/ES.

(1) Zkušební stanice se dělí na

(2) Vozidla kategorie Z může kontrolovat ta zkušební stanice podle odstavce 1, která je schopna uskutečnit kontrolu s ohledem na své technické vybavení a parametry.

(3) Vzor tiskopisu oprávnění stanice technické kontroly k provádění technické kontroly jednotlivých druhů vozidel a výměnných nástaveb nebo malých sérií vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích a vzor tiskopisu osvědčení k provozování zkušební stanice je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce.

(1) Technické kontroly vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích provádí osoba, která je držitelem platného profesního osvědčení kontrolního technika a získala osvědčení k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích (dále jen „osvědčení“).

(2) Osvědčení může získat kontrolní technik, který absolvoval základní kurz k získání odborné způsobilosti k provádění technických kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích a úspěšně složil zkoušku z této odborné způsobilosti.

(3) Kontrolnímu technikovi, který absolvoval základní kurz a složil zkoušku z odborné způsobilosti podle odstavce 2 tohoto paragrafu, (dále jen „kontrolní technik typu K“) Ministerstvo dopravy (dále jen „ministerstvo“) vystaví osvědčení a přidělí razítko s evidenčním číslem. Absolvent, který při zkoušce neprospěl, může si své znalosti individuálně doplnit a požádat o opakování komisionálního přezkoušení. Tuto žádost může podat nejdříve za jeden měsíc a nejpozději do 6 měsíců po ukončení kurzu. Další opakování zkoušky není možné bez nového absolvování základního kurzu k získání odborné způsobilosti k provádění technických kontrol vozidel před schválením technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích.

(4) Držitel osvědčení podle odstavce 3 se jednou za 2 roky podrobuje školení ve zdokonalovacím kurzu a přezkoušení z odborné způsobilosti k provádění kontrol vozidel před schválením jejich technické způsobilosti k provozu na pozemních komunikacích v rozsahu, který určí ministerstvo a který je zveřejněn ve Věstníku dopravy.

(5) Základní kurz, zdokonalovací kurz, zkoušky z odborné způsobilosti podle odstavce 2 a přezkoušení z odborné způsobilosti podle odstavce 4 provádí ministerstvo nebo jím zmocněná osoba. Obsah výuky v základním kurzu a zdokonalovacím kurzu a způsob provádění zkoušky a přezkoušení z odborné způsobilosti zveřejní ministerstvo ve Věstníku dopravy.

(6) Vzor osvědčení je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce.

(1) Za školení kontrolního technika typu K v základním kurzu uhradí posluchač ministerstvu 500 Kč.

(2) Za školení kontrolního technika typu K ve zdokonalovacím kurzu uhradí posluchač ministerstvu 200 Kč.

(3) Za závěrečnou zkoušku v základním i zdokonalovacím kurzu uhradí posluchač ministerstvu 100 Kč, za opakovanou zkoušku 200 Kč.

(1) Elektronická evidence prohlášení o shodě obsahuje následující údaje

(2) Způsob a forma předávání údajů do evidence technických údajů schválených typů silničních vozidel je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce.

(1) Technické požadavky na jednotlivě vyrobené vozidlo jsou stanoveny v příloze č. 10 k této vyhlášce.

(2) Vzor osvědčení pro jednotlivě vyrobená silniční vozidla s platností ve všech členských státech je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce.

(1) Přestavěné vozidlo musí po přestavbě splňovat technické požadavky, které byly platné v době jeho výroby, nebo technické požadavky pozdějších předpisů uvedených v přílohách č. 3 až 6 této vyhlášky pro typ vozidla příslušného druhu a kategorie.

(2) Pokud se při přestavbě vozidla mění identifikační číslo vozidla, stanoví příslušný úřad, provádějící registraci vozidla, jakým způsobem se uvedené číslo vyznačí na nové nebo změněné konstrukční nebo podstatné části mechanismu vozidla. Pokud je na nahrazující konstrukční části vyznačeno identifikační číslo z jiného vozidla, toto se vždy znehodnotí přeražením křížky tak, aby zůstalo nadále identifikovatelné. Identifikační číslo vozidla, u kterého se mění konstrukční nebo podstatná část mechanismu vozidla, se pak vyrazí v blízkosti čísla znehodnoceného, a to v případě, že se jedná o konstrukční část prohlášenou výrobcem za záměnnou. Informace o ražbě identifikačního čísla náhradní technologií se uvede v dokladech vozidla.

(3) V případě, že výrobce prohlásí podstatnou část mechanismu nebo konstrukce silničního vozidla za náhradní díl k tomuto vozidlu, se ohledně ražby identifikačního čísla vozidla postupuje obdobně jako v odstavci 2.

(4) Pokud lze přestavěné vozidlo zařadit do více kategorií, stanoví jeho kategorii ministerstvo nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností, přičemž nesmějí být dotčena ustanovení § 73 odst. 4 zákona č. 56/2001 Sb., o schvalování technické způsobilosti a o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.

(5) Při přestavbě vozidla lze změnit nebo upravit pouze jednu podstatnou část mechanizmu nebo konstrukci silničního vozidla. Jiné podstatné části mechanizmu nebo konstrukce silničního vozidla již nesmí být touto, ani žádnou následnou přestavbou změněny.

(6) Podmínky pro přestavbu vozidel poháněných zkapalněným ropným plynem nebo stlačeným nebo zkapalněným zemním plynem jsou stanoveny v příloze č. 11.

(1) Při povolování přestavby jednotlivého vozidla se postupuje obdobně jako při schvalování technické způsobilosti jednotlivě vyrobeného vozidla a při povolování hromadné přestavby vozidel se postupuje obdobně jako při schvalování technické způsobilosti typu vozidla.

(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo ministerstvo přestavbu vozidla povolí, jestliže přestavěné vozidlo nebo jeho systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky, do nichž přestavba zasáhla, splňují i po přestavbě technické požadavky stanovené podle § 29 odst. 1.

V příloze č. 12 k této vyhlášce jsou stanoveny

Výbava, jejíž technická způsobilost se schvaluje, a požadavky na její konstrukci a stav jsou uvedeny v části A přílohy č. 12 k této vyhlášce.

(1) Technické požadavky na konstrukci a stav zvláštních vozidel kategorií T, C, R a S jsou uvedeny v příloze č. 6 k této vyhlášce.

(2) Technické požadavky na konstrukci a stav zvláštních vozidel kategorií SS a SN jsou uvedeny v příloze č. 13 k této vyhlášce.

(3) Vzor technického osvědčení zvláštního vozidla, které nepodléhá registraci a výpisu z tohoto technického osvědčení, je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce.

(1) Okamžitá hmotnost přípojného vozidla nebo přípojných vozidel smí být u jízdních souprav s nejvyšší konstrukční rychlostí do 40 km.hnejvýše 2,5násobek okamžité hmotnosti tažného vozidla. U jízdní soupravy traktoru a traktorového návěsu se okamžitou hmotností každého z vozidel jízdní soupravy rozumí součet hmotností připadajících na jednotlivé nápravy traktoru, respektive návěsu. Podíl hmotnosti připadající na nápravy traktorového návěsu nesmí převyšovat největší povolenou hmotnost přípojného vozidla uvedenou v technickém průkazu traktoru.

(2) Okamžitá hmotnost přípojného vozidla nebo přípojných vozidel smí být u jízdních souprav s nejvyšší konstrukční rychlostí vyšší než 40 km.hnejvýše 1,5násobek okamžité hmotnosti tažného vozidla. Tento odstavec neplatí pro přípojná vozidla kategorií Oa O.

(3) Okamžitá hmotnost jízdní soupravy nesmí být větší než největší povolená hmotnost jízdní soupravy stanovená při schválení technické způsobilosti tažného vozidla.

(4) Okamžitá hmotnost přívěsů kategorií Oa Ov jízdní soupravě nesmí být větší než největší povolená hmotnost brzděného přípojného vozidla stanovená pro tažné vozidlo, která je uvedena v technickém průkazu a osvědčení o registraci tažného vozidla. V případě více přípojných vozidel se jedná a součet jejich okamžitých hmotností.

(5) Prostřední vozidlo jízdní soupravy musí mít vyšší nebo stejnou okamžitou hmotnost, jakou má poslední vozidlo jízdní soupravy. Kombinace pomocného vozíku ve spojení s návěsem se pro tyto účely pokládá za jedno vozidlo. Pomocným vozíkem pro výše uvedené účely se rozumí jedno nebo vícenápravové přípojné vozidlo kategorie O nebo R svojí konstrukcí určené k připojení návěsu příslušné kategorie za použití točnice pro připojení návěsového čepu. Pomocný vozík jako samostatné vozidlo musí plnit požadavky na příslušnou kategorii přípojného vozidla.

(6) Pro spojování vozidel do jízdních souprav s přípojnými vozidly kategorií O1 a O2 platí

(7) Okamžitá hmotnost vozidla kategorie S vybaveného průběžnou nebo poloprůběžnou brzdovou soustavou činí u jízdních souprav s nejvyšší konstrukční rychlostí do 40 km.hnejvýše 2,5násobek okamžité hmotnosti traktoru.

(1) Nebrzděná vozidla kategorie Omohou být zapojována jen za vozidla kategorií M a N, jejichž hmotnost v provozním stavu (dále jen „provozní hmotnost“) je nejméně dvojnásobkem okamžité hmotnosti připojovaného vozidla, pokud při schválení technické způsobilosti tažného vozidla nebylo stanoveno jinak.

(2) Pro spojování vozidel do jízdních souprav platí

(3) Vozidla kategorií R a S, která nejsou vybavena brzdovým zařízením, a vozidla kategorií R a S, která jsou vybavena nájezdovou brzdovou soustavou, mohou být zapojována jen za tažná vozidla, jejichž provozní hmotnost je shodná nebo vyšší než okamžitá hmotnost připojovaného vozidla, pokud nebylo při schválení technické způsobilosti tažného vozidla stanoveno jinak, u vozidel výše uvedených kategorií s největší povolenou hmotností nad 3 t zapojených do jízdní soupravy s tahačem musí být kromě toho účinek parkovací brzdy tahače prokazatelně schopen ubrzdit jízdní soupravu tahače s tímto vozidlem na svahu 12 %.

(4) V případě spojení tažného vozidla s přívěsem nebo dalším přívěsem musí být splněny dále uvedené požadavky

(5) Zapojení vozidel do jízdních souprav, s výjimkou tažení přívěsů kategorií O1 a O2 s nájezdovou brzdou, s ohledem na ABS je možné v těchto kombinacích

(6) Do jízdní soupravy s tažnými vozidly kategorií Ma Nsmí být zapojeno přípojné vozidlo kategorie Onebo Oo maximální celkové šířce vyhovující podmínce, aby bod činné svíticí plochy přední obrysové svítilny tažného vozidla, který je nejbližší rovině vymezující největší šířku přípojného vozidla, nebyl dále než 400 mm od této roviny, měřeno na každé straně - po obou stranách, jízdní soupravy vozidel zapojených do jízdní soupravy a podélné ose.

(7) Největší povolená hmotnost nebrzděného přípojného vozidla za vozidlo kategorie L nesmí být větší než 50 % provozní hmotnosti tažného motorového vozidla.

(1) V rámci jednotlivého schvalování technické způsobilosti přívěsů kategorií Oa Onesmí být nejvyšší rychlost přívěsu vyšší než 80 km.h. Na základě technického protokolu, vydaného technickou zkušebnou, který obsahuje hodnocení jízdních vlastností vozidla a ověření stability, je možné zvýšit největší rychlost vozidel, jímž je schvalována technická způsobilost, či vozidel již provozovaných kategorie Oaž na 130 km.h, kategorie Oaž na 100 km.h, kategorie Oa Oaž na 90 km.h. Přívěsy nesmí být používány k přepravě osob.

(2) Pokud přípojné vozidlo, jeho náklad nebo výměnná nástavba svými rozměry po připojení k tažnému vozidlu znemožní řidiči řádný výhled vnějšími zpětnými zrcátky, musí být tažné vozidlo opatřeno doplňkovými zpětnými zrcátky s větším vyložením nebo jiným zařízením, které zajistí řádný výhled.

(3) Jízdní soupravy, jejichž nejvyšší konstrukční rychlost nepřevyšuje 40 km.h, nebo je snížena podle § 38 odst. 6 pod 20 km.h, musí být opatřeny při provozu na pozemních komunikacích na zádi posledního vozidla jízdní soupravy deskami zadního značení pro „pomalá vozidla“. Toto označení splňuje podmínky stanovené schvalovacím předpisem EHK č. 69 a je podle něj schváleno. V případě, že je jízdní souprava tvořena nosičem a pracovním strojem neseným, může být toto označení umístěno na nosiči za podmínky, že není strojem nebo jeho částí zakryto.

(4) Vzdálenost mezi poslední nápravou motorového vozidla, jehož největší povolená hmotnost převyšuje 3,50 t, a první nápravou přívěsu, jehož největší povolená hmotnost převyšuje 3,50 t, musí být nejméně 3,00 m.

(1) Největší povolené hmotnosti na nápravu vozidla nesmí překročit

(2) Největší povolená hmotnost silničních vozidel nesmí překročit

(3) Největší povolená hmotnost zvláštních vozidel nesmí překročit hodnoty platné pro silniční vozidla a dále

(4) Největší povolená hmotnost vozidla nesmí překročit hodnotu největší technicky přípustné hmotnosti vozidla. Největší povolená hmotnost jízdní soupravy nesmí překročit hodnotu největší technicky přípustné hmotnosti jízdní soupravy. Největší povolená hmotnost na nápravu nesmí překročit hodnotu největší technicky přípustné hmotnosti na nápravu.

(1) Okamžitá hmotnost vozidla nebo jízdní soupravy nesmí překročit největší povolenou hmotnost vozidla nebo jízdní soupravy. V případě znečištění například bláto, sníh nebo voda se připouští překročení největší povolené hmotnosti vozidla nebo jízdní soupravy maximálně o 3 %.

(2) Pro používání vozidel a jízdních souprav, jejichž okamžitá hmotnost přesahuje největší povolenou hmotnost nebo u nichž okamžitá hmotnost připadající na nápravu přesahuje největší povolenou hmotnost na nápravu, platí jiný právní předpis2).

(3) Hmotnost připadající na řízenou nápravu nebo nápravy motorového vozidla kategorie N nebo kloubového autobusu - měřeno při stání na vodorovné vozovce - nesmí poklesnout pod 20 % okamžité hmotnosti a u ostatních autobusů, s výjimkou autobusů třídy I a třídy A, pod 25 % okamžité hmotnosti.

(4) U vozidel kategorií M, N, O a L v provozu se připouští nerovnoměrnost rozložení okamžité hmotnosti vozidla na kola jednotlivých náprav mezi pravou a levou polovinou, pokud to dovoluje únosnost pneumatiky, nejvýše však 15 % hmotnosti připadající na nápravu. Tato hodnota však může být překročena, pokud výrobce stanoví pro vozidlo a jeho určitou hmotnost rozmezí přípustných poloh těžiště nákladu a uvede tyto údaje v příručce pro uživatele vozidla.

(5) U vozidel kategorií T, C a SS v rozsahu od provozní až po největší povolenou hmotnost nesmí být hmotnost na řízenou nápravu, měřeno při stání na vodorovné vozovce, menší než 20 % okamžité hmotnosti vozidla. U vozidel kategorií T, C se však připouští nižší hmotnost připadající na řízenou nápravu po namontování nástavby nebo připojení pracovního stroje při současném snížení nejvyšší rychlosti na 20 km.h-1; přitom hmotnost připadající na řízenou nápravu nesmí být menší než

(6) U vozidel kategorií T, C, R, SS a S se připouští nerovnoměrnost rozložení okamžité hmotnosti vozidla na kola jednotlivých náprav mezi pravou a levou polovinou, pokud to dovoluje únosnost pneumatik

(7) Náklad na vozidle, i v jízdní soupravě, musí být rovnoměrně rozložen a řádně zajištěn vhodným technickým zařízením proti pohybu. Pokud je k připevnění nákladu použita poutací a upínací souprava, musí být v řádném technickém stavu a odpovídat ČSN EN 12195-2, ČSN EN 12195-3, ČSNEN12195-43). Poutací a upínací soupravy musí počtem a umístěním odpovídat ČSN EN 12195-13).

(1) Největší povolené rozměry vozidel a jízdních souprav včetně nákladu jsou

(2) Délka přípojného vozidla za dvoukolové motorové vozidlo nesmí být větší než délka tažného vozidla, nejvýše však 2,50 m.

(3) Délka zadního převisu vozidla, s výjimkou přívěsu s nápravami uprostřed, nesmí být větší než 1/3 celkové délky, nejvýše však 3,50 m; toto ustanovení se nepoužije pro vozidla schválená podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících schvalování vozidel.

(4) Vzdálenost předního obrysu vozidla kategorie M nebo N, včetně nástaveb, nesmí být větší než 3,00 m od středu volantu a u vozidel kategorií T, C a SS, včetně nástaveb a pracovních strojů nesených, nejvýše 4,00 m; toto ustanovení se nepoužije pro vozidla schválená podle přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících schvalování vozidel.

(5) Pro zvláštní vozidla platí z hlediska manévrovatelnosti požadavky uvedené v přímo použitelných předpisech Evropské unie upravujících schvalování vozidel přiměřeně.

(6) Pro používání vozidel, která včetně nákladu přesahují stanovené rozměry, na pozemních komunikacích platí jiný právní předpis2).

(1) Jsou-li na vozidle závady, které ohrožují bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, nesmí být vozidlo užito v provozu na pozemních komunikacích, s výjimkou nouzového dojetí.

(2) Závadou podle odstavce 1 je vždy

(3) Jsou-li na vozidle závady na brzdovém systému, které znemožňují nebo by mohly znemožnit účinně zastavit vozidlo, například prasklé brzdové hadice, nebo hrubé závady na řídicím ústrojí, například zjevné deformace a nadměrné vůle, jedná se vždy o závadu na vozidle, která bezprostředně ohrožuje bezpečnost provozu na pozemních komunikacích.

Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky se dokončí podle vyhlášky č. 341/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.