(1) Touto vyhláškou se stanoví rozpočtová skladba jakožto jednotné třídění příjmů a výdajů, které se uplatňuje v rozpočtech organizačních složek státu, při sledování plnění státního rozpočtu, při sledování čerpání rezervního fondu organizačních složek státu, v rozpočtech státních fondů, při pohybech na účtech státních finančních aktiv, při pohybech na účtech pro řízení státního dluhu a při plánovaných a skutečných pohybech na účtech rozpočtů a ostatních peněžních fondů obcí, krajů, regionálních rad regionů soudržnosti (dále jen "regionální rada") a dobrovolných svazků obcí s výjimkou fondu cizích prostředků, fondu sdružených prostředků a fondu podnikatelské činnosti.

(2) Rozpočtová skladba třídí příjmy a výdaje z různých hledisek do jednotek třídění, kterými jsou povinny označovat své rozpočtované i skutečné příjmy a výdaje organizační složky státu a právnické osoby uvedené v odstavci 1 (dále jen „organizace“). Hlediska třídění a systematiku jednotek třídění stanoví tato vyhláška. Názvy, číselné označení a náplně jednotlivých jednotek třídění stanoví v případě jednotek, které vyjadřují málo proměnlivé skutečnosti, příloha k této vyhlášce a v případě jednotek, které vyjadřují skutečnosti měnící se často nebo skutečnosti vznikající z operativní činnosti správců kapitol státního rozpočtu1), Ministerstvo financí nebo tito správci. Náplně jednotek třídění se stanoví jen u těch jednotek, u nichž k určení, jaké příjmy, výdaje nebo přírůstky či úbytky stavů peněžních prostředků na bankovních účtech se na ně zařazují, nepostačuje jejich název.

(1) Rozpočtová skladba obsahuje tato třídění příjmů a výdajů:

(2) Zdrojové třídění sestává z třídění podkladového (třídění příjmů a výdajů z hlediska podkladu pro změnu rozpočtu), prostorového (třídění příjmů a výdajů z hlediska jejich prostorového původu) a nástrojového (třídění příjmů a výdajů z hlediska nástrojového).

(1) Z hlediska odpovědnostního se třídí příjmy a výdaje státního rozpočtu, a to podle správců kapitol.1)

(2) Z hlediska druhového se třídí všechny příjmy a výdaje podle§ 1 odst. 1, a to podle příjmových a výdajových druhů. Pro účely určení výdajového druhu se výdaje člení na výdaje na nákupy, kterými jsou výdaje, proti kterým stojí přímá protihodnota, a transfery, kterými jsou výdaje, proti kterým přímá protihodnota nestojí. Výdaji na nákupy jsou výdaje na pořízení hodnot a náhrady. Výdaji na pořízení hodnot jsou výdaje na pořízení věcí, služeb, prací, výkonů nebo práv a náhradami jsou výdaje na úhradu vynaložených nebo nazmar přišlých hodnot nebo na odškodnění újmy, která souvisí s činností organizace. Výdajovým druhem se pro účely této vyhlášky rozumí u výdajů na nákupy druh pořizovaných věcí, služeb, prací, výkonů nebo práv nebo druh náhrady a u transferů druh podpory, kterou transfer představuje, a druh příjemce této podpory. Příjmovým druhem se pro účely této vyhlášky rozumí právní důvod platby, která organizaci plyne, a v rámci něj u příjmů za poskytnutí věcí, služeb, prací, výkonů a práv případně druh těchto věcí, služeb, prací, výkonů a práv a u příjmů z transferů druh přijímané podpory nebo zdroj transferu.

(3) Z hlediska odvětvového se třídí příjmy a výdaje podle odvětví. Výdaje podle § 1 odst. 1 se z tohoto hlediska třídí všechny a z příjmů jen nedaňové a kapitálové příjmy a příjmy z převodů z vlastních fondů obcí, krajů, regionálních rad regionů soudržnosti a dobrovolných svazků obcí s výjimkou příjmů ze splátek půjčených prostředků. Odvětvím se pro účely této vyhlášky rozumí druh činnosti, z které příjmy plynou nebo na kterou se výdaje vynakládají, nebo zaměření právního subjektu, který finanční prostředky, které organizace získává jako příjmy, organizaci poukazuje nebo odevzdává nebo jemuž organizace finanční prostředky poskytuje za účelem jeho podpory.

(4) Z hlediska konsolidačního se třídí výdaje vynakládané uvnitř soustavy veřejných rozpočtů a ostatních veřejných peněžních fondů, na které se vztahuje tato vyhláška, a příjmy vznikající uvnitř této soustavy, a to v případě, že skutečnost, že jde o tyto příjmy a výdaje, není vyjádřena již v druhovém třídění. Výdaji vynakládanými uvnitř soustavy veřejných rozpočtů a ostatních veřejných peněžních fondů, na které se vztahuje tato vyhláška, se rozumějí výdaje podle§ 1 odst. 1, kterými se vynakládají finanční prostředky, které, když jsou přijaty svými příjemci, představují příjmy podle § 1 odst. 1. Příjmy vznikajícími uvnitř soustavy veřejných rozpočtů a ostatních veřejných peněžních fondů, na které se vztahuje tato vyhláška, se rozumějí příjmy podle § 1 odst. 1, kterými se přijímají finanční prostředky vynaložené jakožto výdaje podle § 1 odst. 1. Tyto příjmy a výdaje se třídí podle stupňů konsolidace. Stupněm konsolidace se pro účely této vyhlášky rozumí okruh veřejných rozpočtů a ostatních veřejných peněžních fondů, mezi nimiž peněžní převody, představující na jedné straně výdaje těchto rozpočtů a fondů a na druhé straně jejich příjmy, probíhají, určený podle toho, jak se údaje o těchto příjmech a výdajích sumarizují.

(5) Z hlediska podkladu pro změnu rozpočtu se třídí příjmy a výdaje státního rozpočtu podle druhů podkladu pro změnu rozpočtu, která příjem umožňuje nebo k výdaji opravňuje. U příjmů se druhem podkladu pro změnu rozpočtu rozumí skutečnost, zda umožňují výdaje nad schválený rozpočet a z jakého právního důvodu, a u výdajů oprávnění, na základě kterých organizační složka státu výdaje provádí.

(6) Z hlediska prostorového původu příjmů a výdajů se třídí příjmy a výdaje rozpočtů a ostatních peněžních fondů obcí, krajů, regionálních rad a dobrovolných svazků obcí s výjimkami uvedenými v§ 1 odst. 1 (dále jen „územní rozpočty“), státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů podle toho, zda zdrojem příjmů nebo výdajů je tuzemsko nebo zahraničí. Zahraničními zdroji se rozumějí peněžní prostředky z rozpočtu Evropské unie, z finančních mechanismů3), z peněžních fondů Organizace Severoatlantické smlouvy a odjinud ze zahraničí. Zdrojem příjmů se rozumí, zda přijaté peněžní prostředky pocházejí z tuzemských nebo ze zahraničních zdrojů. Zdrojem výdajů se rozumí, zda se vydané peněžní prostředky považují za kryté příjmy z tuzemských nebo ze zahraničních zdrojů. Z příjmů územních rozpočtů se tímto způsobem třídí jen příjmy ze zahraničních zdrojů a přijaté transfery určené na výdaje, kterými se spolufinancují programy a projekty spolufinancované z rozpočtu Evropské unie7)a jiné akce spolufinancované ze zahraničních zdrojů (dále jen „výdaje na spolufinancování“), a z výdajů územních rozpočtů jen výdaje ze zahraničních zdrojů a výdaje na spolufinancování.

(7) Z hlediska nástrojového se třídí příjmy a výdaje státního rozpočtu, státních fondů a územních rozpočtů podle toho, zda zdrojem je tuzemsko, rozpočet Evropské unie, finanční mechanismy3), jiné peněžní prostředky ze zahraničí nebo peněžní fondy Organizace Severoatlantické smlouvy, a podle jednotlivých peněžních fondů, programů a projektů a mezinárodních smluv o finančních mechanismech. Z příjmů územních rozpočtů se tímto způsobem třídí jen příjmy ze zahraničních zdrojů a přijaté transfery určené na výdaje na spolufinancování a z výdajů územních rozpočtů jen výdaje ze zahraničních zdrojů a výdaje na spolufinancování.

(8) Z hlediska příslušnosti výdajů ke zvlášť sledovaným celkům se třídí výdaje státního rozpočtu na dílčí průřezové ukazatele uvedené v příloze zákona o státním rozpočtu, které nejsou definovány prostřednictvím ostatních třídění stanovených touto vyhláškou, a podle dalších zvlášť sledovaných celků.

(9) Z hlediska příslušnosti výdajů k programům podle§ 12 a 13 rozpočtových pravidel se třídí výdaje státního rozpočtu na tyto programy a jejich nižší celky.

(10) Z hlediska účelu rozpočtového přesunu se třídí nebo mohou třídit výdaje státního rozpočtu, k nimž organizační složku státu opravňují rozpočtové přesuny od organizačních složek státu patřících do jiných kapitol,4)podle kapitol, z nichž se tyto rozpočtové přesuny uskutečnily, a podle roku a pořadí vzniku účelu. Účelové třídění je povinné pro výdaje, k nimž organizační složku státu opravňují rozpočtové přesuny z kapitoly Všeobecná pokladní správa. Pro výdaje, k nimž organizační složku státu opravňují rozpočtové přesuny od organizačních složek státu patřících do jiných kapitol než Všeobecná pokladní správa, je účelové třídění povinné, jestliže tak rozhodne Ministerstvo financí.

(11) Z hlediska věcné podstaty příjmů a výdajů se třídí příjmy a výdaje státního rozpočtu do strukturovaných celků.

(12) Z hlediska účelů transferů se třídí výdaje státního rozpočtu a státních fondů, které mají povahu transferů územním rozpočtům, příjmy územních rozpočtů z těchto transferů a výdaje těchto rozpočtů, které jsou těmito transfery kryté, a to podle toho, z které kapitoly nebo z kterého státního fondu se transfer poskytuje nebo zda se poskytuje z Národního fondu, a podle pořadí transferu. Z hlediska účelů transferů se třídí i výdaje rozpočtů regionálních rad, které mají povahu transferů územním rozpočtům, příjmy územních rozpočtů z těchto transferů a výdaje těchto rozpočtů, které jsou těmito transfery kryté.

(1) Při třídění příjmů a výdajů z hlediska odpovědnostního se příjmy a výdaje třídí na kapitoly státního rozpočtu2)(dále jen „kapitola“). Kapitoly jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce v části A. Čísla kapitol jsou třímístná.

(2) Při třídění příjmů a výdajů z hlediska druhového jsou nejnižšími jednotkami třídění rozpočtové položky (dále jen „položka“). Položky se seskupují do podseskupení rozpočtových položek (dále jen „podseskupení položek“), podseskupení položek do seskupení rozpočtových položek (dále jen „seskupení položek“) a seskupení položek do rozpočtových tříd (dále jen „třída“). Položky, podseskupení položek, seskupení položek a třídy jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce v části B. Čísla položek jsou čtyřmístná. První místo označuje třídu, druhé seskupení položek, třetí podseskupení položek a čtvrté položku.

(3) Při třídění příjmů a výdajů z hlediska odvětvového jsou nejnižšími jednotkami třídění rozpočtové paragrafy (dále jen „paragraf“). Paragrafy se seskupují do rozpočtových pododdílů (dále jen „pododdíl“), pododdíly do rozpočtových oddílů (dále jen „oddíl“) a oddíly do rozpočtových skupin (dále jen „skupina“). Paragrafy, pododdíly, oddíly a skupiny jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce v části C. Čísla paragrafů jsou čtyřmístná. První místo označuje skupinu, druhé oddíl, třetí pododdíl a čtvrté paragraf.

(4) Při třídění příjmů a výdajů z hlediska konsolidačního se příjmy a výdaje třídí na záznamové jednotky. Záznamové jednotky jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce v části D. Jejich čísla jsou třímístná.

(5) Při třídění příjmů a výdajů z hlediska podkladu pro změnu rozpočtu se příjmy a výdaje třídí na podkladové jednotky. Podkladové jednotky jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce v části E. Jejich čísla jsou jednomístná.

(6) Při třídění příjmů a výdajů z hlediska jejich prostorového původu se příjmy a výdaje třídí na prostorové jednotky. Prostorové jednotky jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce v části F. Jejich čísla jsou jednomístná.

(7) Při třídění příjmů a výdajů z hlediska nástrojového se příjmy a výdaje třídí na nástroje. Číselník nástrojů se vytváří tak, že nástroji jsou jednotlivé fondy, programy a projekty Evropské unie a jednotlivé mezinárodní smlouvy o finančních mechanismech, případně jednotlivá místa odjinud ze zahraničí, a jejich analytiky, jsou-li stanoveny. Čísla nástrojů jsou pětimístná. První tři místa označují jednotlivé fondy, programy a projekty Evropské unie, jednotlivé mezinárodní smlouvy o finančních mechanismech a jednotlivá místa odjinud ze zahraničí a poslední dvě místa jejich analytiky, které se nepoužijí pro příjmy a výdaje územních rozpočtů.

(8) Při třídění výdajů z hlediska jejich příslušnosti ke zvlášť sledovaným celkům se výdaje třídí na dílčí průřezové ukazatele. Dílčí průřezové ukazatele jsou uvedeny v příloze k této vyhlášce v části G. Jejich čísla jsou dvoumístná.

(9) Při třídění výdajů z hlediska jejich příslušnosti k programům podle§ 12 a 13 rozpočtových pravidel jsou nejnižšími jednotkami třídění akce. Akce se seskupují do podmnožin subtitulů, podmnožiny subtitulů do subtitulů, subtituly do titulů5)a tituly do programů. Číselník akcí, podmnožin subtitulů, subtitulů a titulů se vytváří tak, jak jednotlivé akce schvalují správci programů podle zvláštního předpisu6). Čísla akcí jsou třináctimístná. První čtyři místa označují program, v tom první místo řadu programů, druhá dvě kapitolu, v které se program realizuje, a čtvrté místo skutečnost, zda program představuje poskytnutí dotace nebo určení výdajů organizační složky státu. Další dvě místa označují titul, další dvě subtitul, další místo podmnožinu subtitulu a poslední čtyři místa akci.

(10) Při třídění výdajů z hlediska účelu rozpočtového přesunu se výdaje třídí na účely. Účely jsou jednotlivé rozpočtové přesuny do jiných kapitol, jak je schvaluje Ministerstvo financí. Čísla účelů jsou devítimístná. První dvě místa označují rok schválení rozpočtového přesunu, další tři kapitolu, z jejíhož rozpočtu se přesun provádí, a poslední čtyři pořadové číslo rozpočtového přesunu.

(11) Při třídění příjmů a výdajů z hlediska jejich věcné podstaty se příjmy a výdaje třídí na bloky, okruhy, množiny a výdaje též na podmnožiny. Podmnožiny se seskupují do množin, množiny do okruhů a okruhy do bloků. Podmnožiny a množiny stanoví správci kapitol1)pro organizační složky státu patřící do jejich kapitol a oznamují je Ministerstvu financí. Ministerstvo financí stanoví okruhy a bloky. Čísla podmnožin jsou desetimístná. První tři místa označují blok, další tři okruh, další tři množinu a poslední místo podmnožinu.

(12) Při třídění příjmů a výdajů z hlediska účelů transferů se příjmy a výdaje člení na účelové znaky. Účelovými znaky jsou jednotlivé transfery, které uvolňují ústřední orgány státní správy, státní fondy, Národní fond a regionální rady. Čísla účelových znaků jsou pětimístná. První dvě místa označují kapitolu, Národní fond nebo státní fond, z jejichž rozpočtu se transfer poskytuje, a poslední tři místa kód dotačního titulu.

Při třídění příjmů a výdajů uskutečněných do konce roku 2002 se použije dosavadní rozpočtová skladba.