Vyhláška 319/2002 o funkci a organizaci celostátní radiační monitorovací sítě účinný od 18.07.2002
| Schválené: | 13.06.2002 |
| Účinnost od: | 18.07.2002 |
| Autor: | Státního úřadu pro jadernou bezpečnost |
| Oblast: | Rozvoj informačních systémů., Operativní evidence., Bezpečnost jaderných zařízení., Havárie., Ochrana proti ionizujícímu záření. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle § 47 odst. 7 k provedení § 3 odst. 2 písm. l) a § 46 odst. 1 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 13/2002 Sb., (dále jen "zákon"):
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví požadavky na funkci a organizaci celostátní radiační monitorovací sítě (dále jen "monitorovací síť") a stanovuje způsob přenosu dat.
§ 2
Definice pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) monitorováním radiační situace - měření veličin a hodnocení výsledků měření veličin pro účely usměrňování ozáření,
b) monitorovací sítí - soustava měřicích míst a systém prostředků odborně, technicky a personálně vybavených a organizačně propojených pro potřeby monitorování radiační situace na území České republiky,
c) obvyklou radiační situací - situace s výjimkou radiační mimořádné situace,1)
d) systémem přenosu dat - systém pro předávání dat v rámci monitorovací sítě,
e) informačním systémem - systém pro sběr, ověřování, archivaci a prezentaci dat předaných systémem přenosu dat a pro jejich předávání v České republice a do zahraničí2)a ke zveřejňování.3)
§ 3
Funkce monitorovací sítě
(1) Monitorovací síť zajišťuje monitorování radiační situace na území České republiky (dále jen "monitorování"), včetně přenosu dat a správy informačního systému pro
a) hodnocení radiační situace pro potřeby sledování a posuzování stavu ozáření,
b) rozhodování o opatřeních vedoucích ke snížení nebo odvrácení ozáření v případě radiační havárie,
c) mezinárodní výměnu informací a dat o radiační situaci,
d) zveřejňování a poskytování informací a dat o radiační situaci na území České republiky.
(2) Monitorování je zajišťováno:
a) Státním úřadem pro jadernou bezpečnost (dále jen "Úřad") v rozsahu a způsobem stanoveným krizovým plánem Úřadu,4)
b) v souladu s § 46 odst. 1 zákona příslušnými ministerstvy v rozsahu a způsobem stanovenými smlouvou,
c) držiteli povolení k provozu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie5)v rozsahu a způsobem stanovenými zvláštním právním předpisem6)a programem monitorování7)a vnitřním havarijním plánem8)schválenými Úřadem,
d) právnickými a podnikajícími fyzickými osobami v rozsahu a způsobem určenými ve smlouvě o zajištění plnění úkolů vyplývajících z krizového plánu Úřadu9)
Organizace monitorovací sítě
§ 4
(1) Monitorovací síť tvoří stálé složky monitorovací sítě, které pracují nepřetržitě za obvyklé radiační situace a za radiační mimořádné situace, a pohotovostní složky monitorovací sítě, které se aktivují při podezření na vznik nebo při vzniku radiační mimořádné situace. Pohotovostní složky monitorovací sítě nemohou být současně zařazeny mezi stálé složky monitorovací sítě.
(2) Stálé složky monitorovací sítě tvoří:
a) síť včasného zjištění, kterou tvoří systém měřicích míst provádějících nepřetržité měření dávkového příkonu na území České republiky a neprodlené informování o případném zvýšení příkonu nad obvyklé hodnoty; součástí sítě včasného zjištění je teledozimetrický systém, kterým jsou prostředky pro soustavné nepřetržité měření dávek, dávkových příkonů, aktivity radionuklidů a jejich časového integrálu v prostorách jaderného zařízení s cílem při radiační mimořádné situaci nebo podezření na ni zaznamenat a vyhodnotit únik do ovzduší a do vodotečí,
b) síť termoluminiscenčních dozimetrů, kterou je systém pro měření dávky záření gama na území České republiky,
c) měřicí místa kontaminace ovzduší, kterými jsou prostředky pro měření dávkového příkonu a pro zajištění odběrů vzorků aerosolů a spadů a pro jednoduché stanovení aktivity radionuklidů v těchto vzorcích,
d) měřicí místa kontaminace potravin, kterými jsou prostředky pro zajištění odběru vzorků z článků potravních řetězců a pro stanovení aktivity radionuklidů v těchto vzorcích,
e) měřicí místa kontaminace vody, kterými jsou prostředky pro zajištění odběru vzorků vody, říčních sedimentů a ryb a pro stanovení aktivity radionuklidů v těchto vzorcích,
f) měřicí místa na hraničních přechodech, kterými jsou prostředky pro získávání údajů o radionuklidové kontaminaci osob, dopravních prostředků, zboží, předmětů a materiálů na hraničních přechodech,
g) mobilní skupiny, které provádějí monitorování dávek, dávkových příkonů a aktivity radionuklidů v terénu, odběry vzorků složek životního prostředí a rozmístění a výměnu dozimetrů v sítích termoluminiscenčních dozimetrů,
h) letecké skupiny, které provádějí monitorování dávek, dávkových příkonů a aktivity radionuklidů v terénu,
i) laboratorní skupiny, které zajišťují odběry vzorků z životního prostředí, provádějí spektrometrické, popř. radiochemické analýzy vzorků životního prostředí s cílem stanovit v nich aktivity radionuklidů,
j) centrální laboratoř monitorovací sítě, která koordinuje měření vzorků odebraných laboratorními a mobilními skupinami a zajišťuje vybraná měření těchto vzorků a dále zajišťuje hodnocení výsledků těchto měření s cílem poskytnout podklady pro rozhodování o opatřeních vedoucích ke snížení nebo odvrácení ozáření osob a která koordinuje a zajišťuje měření vnitřní kontaminace osob,
k) meteorologická služba, která získává meteorologické údaje nezbytné k tomu, aby bylo možno s použitím modelů šíření uniklých radionuklidů v ovzduší provádět vyhodnocení a prognózu vývoje radiační situace.
(3) Pohotovostní složky monitorovací sítě tvoří:
a) mobilní skupiny, které provádějí monitorování dávek, dávkových příkonů a aktivity radionuklidů v terénu, odběry vzorků složek životního prostředí a rozmístění a výměnu dozimetrů v sítích termoluminiscenčních dozimetrů,
b) laboratorní skupiny, které zajišťují odběry vzorků z životního prostředí, provádějí spektrometrické, popř. radiochemické analýzy vzorků životního prostředí s cílem stanovit v nich aktivity radionuklidů,
c) letecké prostředky průzkumu pro monitorování dávek, dávkových příkonů a aktivity radionuklidů v terénu,
d) měřicí místa kontaminace vody, kterými jsou prostředky pro stanovení aktivity radionuklidů ve vodě, v říčních sedimentech, ve vodních makrofytech a vzorcích ryb,
e) měřicí místa kontaminace potravin, kterými jsou prostředky pro stanovení aktivity radionuklidů v článcích potravních řetězců,
f) měřicí místa na hraničních přechodech, kterými jsou prostředky pro získávání údajů o dávkových příkonech, radionuklidové kontaminaci osob, dopravních prostředků, zboží, předmětů a materiálů,
g) měřicí místa na uzávěrách, kterými jsou prostředky pro získání údajů o dávkových příkonech a o radionuklidové kontaminaci osob, dopravních prostředků, předmětů a materiálů na hranicích uzavřených oblastí a v okolí místa radiační havárie.
(4) Úřad zajišťuje informační systém a zajišťuje nebo se podílí v rozsahu a způsobem stanoveným svým krizovým plánem na systému přenosu dat a na činnosti
a) sítě včasného zjišťování,
b) sítě termoluminiscenčních dozimetrů,
c) měřicích míst kontaminace ovzduší,
d) mobilních skupin,
e) leteckých skupin,
f) laboratorních skupin pro monitorování,
g) centrální laboratoře monitorovací sítě.
(5) Ministerstvo financí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí zajišťují nebo se podílejí na systému přenosu dat a na činnosti složek monitorovací sítě v souladu se zákonem v rozsahu a způsobem stanovenými smlouvou.
(6) Držitelé povolení k provozu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie se v rozsahu a způsobem stanoveným v programu monitorování a ve vnitřním havarijním plánu schválených Úřadem podílejí na systému přenosu dat a zajišťují činnost
a) sítě včasného zjišťování,
b) sítě termoluminiscenčních dozimetrů,
c) měřicích míst kontaminace ovzduší,
d) mobilní skupiny,
e) laboratorní skupiny.
(7) Smluvní osoby zajišťují nebo se podílejí v rozsahu a způsobem stanoveným ve smlouvě o zajištění plnění úkolů vyplývajících z krizového plánu Úřadu na systému přenosu dat a na činnosti
a) měřicích míst kontaminace vody,
b) měřicích míst kontaminace potravin,
c) laboratorních skupin,
d) mobilních skupin.
§ 5
(1) Monitorovací síť pracuje v normálním režimu a v havarijním režimu.
(2) Normální režim je monitorováním za obvyklé radiační situace a
a) podílejí se na něm stálé složky monitorovací sítě,
b) monitorování je zaměřeno zejména na sledování časové a prostorové distribuce dávek, dávkových příkonů a aktivity radionuklidů ve složkách životního prostředí za účelem stanovení dlouhodobých trendů a včasného zjištění odchylek od nich a slouží zároveň k udržování organizační, technické a personální připravenosti složek monitorovací sítě k monitorování v havarijním režimu,
c) monitorování provádějí složky monitorovací sítě
1. v působnosti Úřadu podle tabulky č. 1 části A přílohy této vyhlášky v rozsahu a způsobem stanoveným krizovým plánem Úřadu,
2. v působnosti Ministerstva financí, Ministerstva vnitra, Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí podle tabulky č. 1 části A přílohy této vyhlášky v rozsahu a způsoby stanovenými smlouvou,
3. v působnosti držitele povolení k provozu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie v rozsahu a způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem a v programu monitorování a ve vnitřním havarijním plánu schválených Úřadem a
4. v působnosti smluvních osob podle tabulky č. 1 části A přílohy této vyhlášky v rozsahu a způsobem stanoveným smlouvou o zajištění plnění úkolů vyplývajících z krizového plánu Úřadu,
d) monitorování v normálním režimu v období po radiační havárii slouží též k hodnocení jejích dlouhodobých vlivů.
(3) Havarijní režim je monitorováním za radiační mimořádné situace nebo při podezření na její vznik a
a) podílejí se na něm stálé i pohotovostní složky monitorovací sítě,
b) monitorování v havarijním režimu zahajují složky monitorovací sítě
1. v působnosti Úřadu podle krizového plánu Úřadu,
2. v působnosti Ministerstva financí, Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí na základě smlouvy a podle pokynů Úřadu,
3. v působnosti držitele povolení k provozu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie, na němž nastala radiační mimořádná situace, v závislosti na klasifikaci stavu zařízení a v rozsahu a způsobem podle programu monitorování a vnitřního havarijního plánu,
4. v působnosti smluvních osob na základě smlouvy o zajištění plnění úkolů vyplývajících z krizového plánu Úřadu a podle pokynů Úřadu,
c) monitorování v havarijním režimu je zaměřeno zejména na:
1. potvrzení vzniku radiační mimořádné situace; jedná-li se o radiační mimořádnou situaci vzniklou na území České republiky, i na odhad dalšího vývoje radiační havárie a šíření radionuklidů v okolí jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie, na němž k radiační havárii došlo,
2. identifikaci a charakterizaci nastalého úniku,
3. odhad dávek osob,
4. hodnocení vzniklé radiační situace a přípravu podkladů pro rozhodování o opatřeních vedoucích ke snížení nebo k odvrácení ozáření osob, včetně určení území, kde jsou tato opatření z hlediska vzniklé radiační mimořádné situace doporučována,
5. hodnocení účinnosti realizovaných ochranných opatření,
6. předpověď vývoje radiační situace,
d) monitorování v havarijním režimu probíhá ve dvou fázích
1. v první fázi, která zahrnuje období před únikem radionuklidů do životního prostředí, období, kdy radionuklidy unikají do životního prostředí, a období těsně po ukončení úniku a používají se především jednodušší metody monitorování, zejména měření dávkových příkonů a dávek; monitorování je zaměřeno na rychlé získání podkladů pro rozhodování o neodkladných ochranných opatřeních,7) a
2. ve druhé fázi, která zahrnuje období po ukončení úniku, a používají se náročnější a citlivé metody zaměřené na stanovení aktivit radionuklidů ve složkách životního prostředí, monitorování je zaměřeno na získání podkladů pro rozhodování o následných ochranných opatřeních,7)
e) monitorování v havarijním režimu provádějí složky
1. v působnosti Úřadu podle tabulky č. 2 části A přílohy této vyhlášky v rozsahu a způsobem stanovenými krizovým plánem Úřadu a podle pokynů Úřadu,
2. v působnosti Ministerstva financí, Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí podle tabulky č. 2 části A přílohy k této vyhlášce v rozsahu a způsobem stanovenými smlouvou a podle pokynů Úřadu,
3. v působnosti držitele povolení k provozu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie v rozsahu a způsobem stanovenými zvláštním právním předpisem a v programu monitorování a ve vnitřním havarijním plánu schválených Úřadem a podle pokynů Úřadu,
4. v působnosti smluvních osob podle tabulky č. 2 části A přílohy této vyhlášky v rozsahu a způsobem stanoveným smlouvou o zajištění plnění úkolů vyplývajících z krizového plánu Úřadu a podle pokynů Úřadu.
(4) Složky monitorovací sítě
a) v působnosti Úřadu používají metody a postupy a předávají výsledky monitorování v rozsahu a způsobem určeným v krizovém plánu Úřadu,
b) v působnosti Ministerstva financí, Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí používají k monitorování metody a postupy a předávají Úřadu výsledky monitorování v rozsahu a způsobem určeným ve smlouvě,
c) v působnosti držitele povolení k provozu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie používají k monitorování metody, postupy a předávají Úřadu výsledky monitorování v rozsahu a způsobem určeným v programech monitorování a zabezpečování jakosti10)a ve vnitřním havarijním plánu schválených Úřadem,
d) v působnosti smluvních osob používají k monitorování metody a postupy a předávají Úřadu výsledky monitorování v rozsahu a způsobem určeným ve smlouvě o zajištění plnění úkolů vyplývajících z krizového plánu Úřadu.
(5) Přístroje používané v rámci činnosti monitorovací sítě a určené Úřadem jsou podrobovány pravidelné kalibraci, a vyžaduje-li to zvláštní předpis, také ověřování.11)
§ 6
Způsob přenosu dat
(1) Data z monitorování předávaná Úřadu do informačního systému systémem přenosu dat se přenášejí ve formě datových souborů prostřednictvím příslušných technických nosičů, a to
a) nepřetržitě v případě monitorování zajišťovaného sítí včasného zjišťování,
b) neprodleně po stanovení výsledků monitorování v ostatních případech monitorování.
(2) Data z monitorování v havarijním režimu se navíc přenášejí způsobem určeným Úřadem.
(3) Data z informačního systému se předávají z Úřadu po zpracování a kontrole výsledků monitorování ve formě datových souborů prostřednictvím příslušných technických nosičů, a to
a) ke zveřejnění v České republice, anebo
b) do zahraničí v souladu se zákonem a s ustanovením příslušných mezinárodních úmluv.2)
§ 7
Zajištění činnosti monitorovací sítě
Úřad za účelem koordinace monitorování, systému přenosu dat a zajištění informačního systému
a) řídí činnost stálých složek monitorovací sítě za obvyklé radiační situace, zejména koordinuje zpracování metodik pro složky monitorovací sítě a činnosti spojené s vývojem a ověřováním nových metod monitorování,
b) řídí přechod monitorovací sítě do havarijního režimu při vzniku radiační mimořádné situace, tj. koordinuje přiměřeně vzniklé situaci činnost stálých složek a aktivuje pohotovostní složky,
c) řídí činnost stálých a pohotovostních složek monitorovací sítě za radiační mimořádné situace a zabezpečuje stanovení konkrétního rozsahu a způsobu monitorování přiměřeně podle vzniklé situace,
d) řídí přechod monitorovací sítě do normálního režimu při ukončení radiační mimořádné situace, tj. koordinuje přiměřeně situaci činnost stálých složek a ukončuje činnost pohotovostních složek,
e) řídí a určuje rozsah a způsob zapojení jednotlivých složek monitorovací sítě, které mohou být realizovány na základě smlouvy, při havarijních cvičeních a při ověřování nových metod monitorování.
§ 8
Přechodná ustanovení
(1) Složky monitorovací sítě v působnosti Ministerstva financí, Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí zabezpečí svou činnost podle této vyhlášky nejpozději do 31. prosince 2004.
(2) Předávání dat Úřadu podle § 6 odst. 1 písm. a) zajistí držitel povolení k provozu jaderného zařízení nejpozději do 31. prosince 2004.
§ 9
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Ing. Drábová v. r.
Předsedkyně
Příloha
1) § 2 písm. m) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 13/2002 Sb.
2) § 3 odst. 2 písm. l) a t) zákona č. 18/1997 Sb., ve znění zákona č. 13/2002 Sb.
Sdělení č. 115/1996 Sb., Úmluva o pomoci v případě jaderné nebo radiační nehody.
Sdělení č. 116/1996 Sb., Úmluva o včasném oznamování jaderné nehody.
3) § 3 odst. 2 písm. v) zákona č. 18/1997 Sb., ve znění zákona č. 13/2002 Sb.
4) § 9 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).
5) § 4 odst. 12 zákona č. 18/1997 Sb., ve znění zákona č. 13/2002 Sb.
6) Nařízení vlády č. 11/1999 Sb., o zóně havarijního plánování.
7) Vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně.
8) Vyhláška č. 318/2002 Sb., o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního řádu.
9) § 29 odst. 2 zákona č. 240/2000 Sb. (dále jen "smluvní osoby").
10) Vyhláška č. 214/1997 Sb., o zabezpečování jakosti při činnostech souvisejících s využíváním jaderné energie a činnostech vedoucích k ozáření a o stanovení kritérií pro zařazení a rozdělení vybraných zařízení do bezpečnostních tříd.
11) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.