Tato vyhláška stanoví držitelům povolení podle § 9 odst. 1 písm. c), d), e), f), g), i), j), m) a o) zákona podrobnosti k zajištění havarijní připravenosti1)jaderných zařízení a pracovišť, kde se provádějí radiační činnosti, (dále jen "pracoviště") a požadavky na obsah vnitřního havarijního plánu, na obsah havarijního řádu pro přepravu a dopravu jaderných materiálů a určených radioaktivních látek2)(dále jen "přeprava"), pro které se vyžaduje povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (dále jen "Úřad"), a rozsah a způsob jejího provedení. Dále stanoví požadavky na sledování, měření, hodnocení, ověřování veličin, parametrů a skutečností důležitých z hlediska havarijní připravenosti včetně vedení a uchovávání jejich evidence a způsob předávání údajů Úřadu.

Pro účely této vyhlášky se rozumí

(1) K zajištění havarijní připravenosti se vytváří technicko-organizační a personální podmínky pro

(2) Havarijní připravenost se dokladuje Úřadem schváleným vnitřním havarijním plánem, kromě případů stanovených zvláštním právním předpisem4a) a vypracovanými zásahovými instrukcemi.

(3) Při přepravě se havarijní připravenost dokladuje vypracováním havarijního řádu podle § 16 a zásahových instrukcí podle § 12.

Veličiny, parametry a skutečnosti důležité pro zjišťování vzniku mimořádné události jsou ty, které poskytují důležité informace

Pro posuzování závažnosti mimořádných událostí se tyto události, ke kterým může dojít při provádění radiační činnosti na jaderném zařízení nebo pracovišti a při přepravě, člení do tří základních stupňů:

(1) Vyhlášení mimořádné události na jaderném zařízení nebo pracovišti zahrnuje

(2) Systémy určené k varování ohrožených zaměstnanců a dalších osob jaderného zařízení nebo pracoviště musí být účinné a musí plně pokrývat prostory, ve kterých se při provádění činností v souladu s příslušným povolením mohou vyskytovat zaměstnanci a další osoby. Pro případy selhání těchto systémů jsou stanoveny náhradní způsoby varování. Se systémem varování jsou zaměstnanci a další osoby seznámeni.

(3) Vyhlášení vzniku mimořádné události při přepravě zahrnuje

(4) Oznámení a vyrozumění o vzniku mimořádné události obsahuje tyto údaje:

(1) Při vzniku mimořádné události řídí zásah osoba předem určená držitelem povolení.

(2) Řízení a provádění zásahu při výskytu mimořádné události se zaměřuje na činnosti k omezení rozvoje a minimalizaci následků mimořádné události a k získání kontroly nad zdrojem ionizujícího záření a probíhá podle

(3) V období od vzniku mimořádné události do objasnění příčin mimořádné události je zakázáno rozebírat kontrolní a měřicí zařízení, systémy a přístroje ani se nesmí měnit nastavení úrovní signalizace sloužící k podání informací o vzniku mimořádné události.

(1) Pro případy vzniku mimořádných událostí, kdy nelze spolehlivě vyloučit nepřípustné ozáření zaměstnanců a dalších osob, se připravují a uskutečňují opatření k jeho omezení, kterými jsou shromažďování nebo ukrytí a evakuace.

(2) Shromažďování nebo ukrytí zaměstnanců a dalších osob je zajišťováno zejména pro případy vzniku mimořádných událostí třetího stupně, popřípadě i druhého stupně za předpokladu, že by bez realizace tohoto opatření byli zaměstnanci a další osoby vystaveni ozáření, které by vedlo k překročení zásahových úrovní stanovených zvláštním právním předpisem.10)Shromažďování nebo ukrytí se provádí neprodleně po provedení varování podle § 6 odst. 1 písm. a).

(3) Pro shromažďování nebo ukrytí zaměstnanců a dalších osob se stanoví a zajistí

(4) Evakuace zaměstnanců a dalších osob ze shromaždiště nebo z úkrytu se zajišťuje a provádí při mimořádné události třetího stupně, popřípadě i druhého stupně, na základě důvodného podezření jejich vystavení v případě neprovedení evakuace nepřípustnému ozáření, které překračuje směrné hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem.10)

(5) Pro evakuaci zaměstnanců a dalších osob se stanoví a zajistí

(1) S obsahem vnitřního havarijního plánu jsou prokazatelně seznamováni všichni zaměstnanci při nástupu do zaměstnání u držitele povolení a dále minimálně jedenkrát ročně v rozsahu odpovídajícímu jejich pracovnímu zařazení; držitel povolení k provozu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie ověřuje tuto znalost zkouškou. O zkoušce se provede záznam. S obsahem vnitřního havarijního plánu jsou obdobně seznamovány i další osoby.

(2) Pro osoby určené držitelem povolení pro řízení a provádění zásahu včetně smluvně zajištěných osob se zpracovává plán jejich teoretické a praktické přípravy s cílem osvojit si činnosti v rozsahu pro ně stanoveném vnitřním havarijním plánem a zásahovými instrukcemi, a to minimálně jedenkrát ročně. Provedení každé přípravy musí být prokazatelně dokladováno.

(3) S obsahem havarijního řádu musí být před zahájením přepravy prokazatelně seznámeny všechny osoby účastnící se přepravy a v havarijním řádu uvedené zasahující osoby, a to v rozsahu odpovídajícímu druhu, povaze a lokalizaci jejich činností při mimořádné události.

(4) Seznámení zaměstnanců a dalších osob podle odstavců 1 až 3 se provádí při každé změně vnitřního havarijního plánu nebo havarijního řádu, a to v rozsahu příslušných změn. Záznamy o seznámení a o provedení přípravy se uchovávají minimálně tři roky.

(1) Ověřování havarijní připravenosti slouží k prokázání schopnosti kvalifikovaně, účinně a účelně plnit úkoly a provádět činnosti stanovené vnitřním havarijním plánem nebo havarijním řádem a zásahovými instrukcemi pro případy vzniku mimořádných událostí.

(2) Havarijní připravenost se zajišťuje v rozsahu přiměřeném používaným zdrojům a vykonávaným radiačním činnostem a riziku vzniku nebo závažnosti dopadů mimořádných událostí ověřováním znalostí havarijního plánu a zásahových instrukcí systematickým nácvikem činností podle zásahových instrukcí pro všechny zaměstnance a další osoby podílející se na řízení a provedení zásahu tak, aby bylo dosaženo dostatečných dovedností a zkušeností, a prověřováním funkčnosti technických prostředků, systémů a přístrojů potřebných pro řízení a provádění zásahu. U držitelů povolení k provozu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie nebo pracoviště uranového průmyslu a u držitelů povolení k nakládání se zdroji ionizujícího záření na přechodných pracovištích,15a) na nichž se má provádět defektoskopie s použitím uzavřených radionuklidových zářičů, jsou povinnou součástí zajištění havarijní připravenosti pravidelná havarijní cvičení.

(3) Havarijní cvičení se provádí podle zpracovaného plánu havarijních cvičení, kterým se stanoví zaměření, rozsah cvičení a termíny, případně frekvence jejich provedení. Plán havarijních cvičení se zpracovává na kalendářní rok a nejpozději do konce předcházejícího kalendářního roku se předává Úřadu.

(4) Při vypracování plánu havarijních cvičení k ověřování činností podle havarijního plánu a zásahových instrukcí se vychází z procvičování

(5) Při vypracování plánu havarijních cvičení k ověřování činností podle havarijního řádu a zásahových instrukcí se vychází z procvičování

(6) Havarijní cvičení mají část přípravnou, realizační a hodnotící.

(7) V přípravné části se ve vazbě na plán havarijních cvičení zpracovává scénář havarijního cvičení, kterým se stanoví vždy

(8) Realizační část je vlastní provedení cvičení podle předem připraveného scénáře havarijního cvičení za účasti všech osob zodpovědných za řízení a provádění zásahu včetně hodnotitelů, popřípadě pozorovatelů cvičení.

(9) Na závěr cvičení se provádí jeho zhodnocení, které se zpracovává ve formě závěrečného protokolu, který se ve smyslu § 18 zákona považuje za skutečnost důležitou z hlediska havarijní připravenosti. Tyto protokoly se evidují po dobu pěti let od zhodnocení cvičení.

(10) Za kalendářní rok se provádí souhrnné zhodnocení provedených havarijních cvičení, které se předává Úřadu nejpozději do konce prvního čtvrtletí následujícího roku, s výjimkou cvičení pro případ vzniku radiační havárie, kdy se předává závěrečný protokol Úřadu do dvou měsíců po zhodnocení cvičení.

(11) Na základě zjištěných nedostatků při cvičení se provedou úpravy technicko-organizačních a personálních podmínek a vnitřního havarijního plánu, havarijního řádu a zásahových instrukcí.

(12) Při prověřování funkčnosti technických prostředků, systémů a přístrojů potřebných pro řízení a provádění zásahů se u držitelů povolení k provozu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie se ověřuje

(13) Při prověřování funkčnosti technických prostředků, systémů a přístrojů potřebných pro řízení a provádění zásahů se u držitelů povolení k provozu pracoviště uranového průmyslu a u držitelů povolení k nakládání se zdroji ionizujícího záření na přechodných pracovištích, na nichž se má provádět defektoskopie s použitím uzavřených radionuklidových zářičů, a u všech držitelů povolení, kteří jsou provozovateli kontrolovaného pásma, ověřuje

(14) Pro přepravu se mimo rámec prováděných havarijních cvičení ověřuje nejpozději tři dny před zahájením přepravy

(15) Ověřování podle odstavců 12, 13 a 14 je považováno ve smyslu § 18 zákona za skutečnost důležitou z hlediska havarijní připravenosti a jeho provedení musí být dokladováno. Záznamy o provedení a výsledku ověření se evidují minimálně tři roky.

Zásahové postupy stanoví zásady a cíle činností a časovou posloupnost při řešení jednotlivých předvídatelných mimořádných událostí, včetně vážných radiačních havárií, kterými jsou radiační havárie vyžadující zavádění neodkladných ochranných opatření. Obsahují vždy organizační strukturu pro řízení a provedení zásahu s vymezením základních povinností zaměstnanců určených držitelem povolení a dalších osob včetně způsobů zajištění součinnosti mezi nimi a způsoby omezení ozáření zaměstnanců a dalších osob podle § 8.

Zásahové instrukce jsou držitelem povolení písemně zpracované konkrétní popisy jednotlivých činností předem určených zaměstnanců a dalších osob podílejících se na řízení a provedení zásahu. Zásahové instrukce stanoví zejména

(1) Zásady zdravotnického zajištění při vzniku mimořádných událostí obsahují

(2) Pro případy vzniku mimořádné události, kdy nelze vyloučit vnitřní kontaminaci osob radioaktivními látkami, musí být v rámci zdravotnického zajištění k dispozici potřebný počet antidot (tj. látek omezujících ozáření z vnitřní kontaminace), včetně stanovení místa uložení a způsobů jejich distribuce.

(1) Držitel povolení k provozu jaderné elektrárny poskytuje průběžně Úřadu nezbytná data, údaje a informace o zajištění havarijní připravenosti charakterizující

(2) Při vzniku a průběhu mimořádné události, která může vést k radiační havárii, poskytuje držitel povolení podle odstavce 1 Úřadu navíc nezbytná data, údaje a informace charakterizující

(3) Držitel povolení k přepravě při vzniku a průběhu mimořádné události, která může vést k radiační havárii, poskytuje neprodleně Úřadu nezbytná data, údaje a informace charakterizující

(1) Vnitřní havarijní plán obsahuje vždy

(2) U držitelů povolení k provozu jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie nebo pracoviště uranového průmyslu a u držitelů povolení k nakládání se zdroji ionizujícího záření na přechodných pracovištích, na nichž se má provádět defektoskopie s použitím uzavřených radionuklidových zářičů, obsahuje vnitřní havarijní plán také seznam zásahových instrukcí a pro jaderné elektrárny i způsoby předávání údajů Úřadu podle § 14.

(3) Revize vnitřního havarijního plánu se provádí minimálně každé tři roky. Dojde-li ke změně podmínek, které mají dopad na zajištění havarijní připravenosti, musí být změna vnitřního havarijního plánu a jeho části bez zbytečného odkladu předložena ke schválení Úřadu. Případnou změnu zásahových instrukcí držitel povolení provede bez zbytečného odkladu.

(4) V případě, že žadatel o povolení žádá o povolení k provozu nebo držitel povolení provozuje radiační činnosti na více pracovištích, lze pro tato pracoviště vypracovat společný vnitřní havarijní plán. V tomto případě žadatel o povolení nebo držitel povolení uvede v úvodní části havarijního plánu v bodě předmět a rozsah prováděné činnosti výčet pracovišť uvažovaných k zahrnutí do vnitřního havarijního plánu.

(1) Havarijní řád obsahuje vždy

(2) Při přepravách v prostoru držitele povolení může být havarijní řád součástí vnitřního havarijního plánu.

(3) Dojde-li ke změně podmínek, které mají dopad na zajištění havarijní připravenosti, musí být bez zbytečného odkladu provedena změna havarijního řádu nebo jeho části, popřípadě i zásahových instrukcí.

(1) Od doby zjištění vzniku a v průběhu mimořádné události se v časové posloupnosti zaznamenávají všechny příkazy osoby určené držitelem povolení k řízení zásahu, dále veličiny, parametry a skutečnosti důležité a rozhodující pro vyhlášení mimořádné události a při řízení a provádění zásahů.

(2) Na základě záznamů podle odstavce 1 se zpracovává protokol o vzniku a průběhu mimořádné události, obsahující vždy

(3) Protokol je předkládán Úřadu do jednoho měsíce od data vyhlášení mimořádné události prvního a druhého stupně a do tří měsíců od data vyhlášení mimořádné události třetího stupně.

(4) Záznamy a protokoly o mimořádných událostech se evidují a archivují nejméně po dobu 5 let od data vyhlášení mimořádné události prvního stupně a po dobu 50 let od data vyhlášení mimořádné události druhého a třetího stupně.

Zajištění havarijní připravenosti je dále prověřováno, dokladováno a prokazováno

Vnitřní havarijní plány, havarijní řády a zásahové instrukce zpracované podle dosavadních předpisů musí být uvedeny do souladu s touto vyhláškou nejpozději do 1 roku od nabytí účinnosti této vyhlášky.

Zrušuje se vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 219/1997 Sb., o podrobnostech k zajištění havarijní připravenosti jaderných zařízení a pracovišť se zdroji ionizujícího záření a o požadavcích na obsah vnitřního havarijního plánu a havarijního řádu.