K provedení zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb. 278/1998 účinný od 30.11.1998

Schválené: 12.11.1998
Účinnost od: 30.11.1998
Autor: Ministerstva financí
Oblast: Pojišťovny a zajišťovny., Státní úvěrová politika. Dotace. Subvence. Státní záruka., Státní finanční politika., Vývoz, dovoz a průvoz zboží a služeb.

Informace ke všem historickým zněním předpisu
HISTJUDDZEUPPČL

Informace ke konkrétnímu znění předpisu
Vyhláška 278/1998 s účinností od 30.11.1998
Zobraziť iba vybrané paragrafy:
Zobrazit

278/1998 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 12. listopadu 1998
Ministerstva financí
k provedení zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb.

Ministerstvo financí stanoví podle § 3 odst. 1, § 4 odst. 5 a 7, § 6 odst. 2, 9 a 12 zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 60/1998 Sb., (úplné znění vyhlášeno pod č. 151/1998 Sb.), (dále jen "zákon"):

§ 1
zrušen
§ 2
Způsob výpočtu pojistné kapacity exportní pojišťovny

Výpočet požadované pojistné kapacity provádí Exportní garanční a pojišťovací společnost, a. s., (dále jen „exportní pojišťovna“), a to jako součet úhrnných hodnot vývozních úvěrových rizik krytých platnými pojistnými smlouvami, snížených o hodnoty předpokládaných splátek pojištěných úvěrů, hodnoty vývozních úvěrových rizik obsažených ve smlouvách z aktivní zajišťovací činnosti, a hodnot vývozních úvěrových rizik obsažených ve smlouvách o příslibu pojištění a hodnot rozpracovaných pojistných smluv, jejichž uzavření lze kvalifikovaně předpokládat v roce, na který je státní rozpočet sestavován. Údaje jsou uváděny v členění dle očekávané míry rizika vzniku pojistné události u jednotlivých obchodních případů, u platných pojistných smluv též v členění podle jejich předpokládané splatnosti.

§ 3
Způsob tvorby fondů pro pojišťování vývozních úvěrových rizik

(1) Fondy pro pojišťování vývozních úvěrových rizik, které vytváří exportní pojišťovna, jsou tvořeny odděleně od ostatních fondů podle zdrojů, jimiž jsou

a) příděly ze zisku na základě rozhodnutí valné hromady nebo akcionáře vykonávajícího působnost valné hromady,

b) dotace ze státního rozpočtu určené na tvorbu těchto fondů.

(2) Požadavek na dotace ze státního rozpočtu podle odstavce 1 písm. b) uplatní exportní pojišťovna vůči Ministerstvu financí (dále jen "ministerstvo") při sestavování státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok. Tento požadavek zdůvodní rozborem stavu fondů a rezerv pro pojištění vývozních úvěrových rizik ve vazbě na vývoj pojistné angažovanosti.4)

(3) Při zpracování návrhu výše dotace ze zdrojů státního rozpočtu pro doplnění pojistných fondů se vychází ze stavu fondů pro pojišťování vývozních úvěrových rizik vytvořených ze státního rozpočtu v předcházejících letech, z předpokládaných změn těchto fondů po přídělech z rozdělení zisku společnosti, ze stavu technických rezerv, a dále z odhadu očekávaných peněžních toků z přijatého pojistného, změny stavu technických rezerv, zaplaceného zajistného, vyplacených pojistných plnění a vymožených pohledávek v běžném účetním období a v roce, na který je státní rozpočet sestavován.

(4) Uvolňování schválených dotací ze státního rozpočtu probíhá podle rozhodnutí ministerstva na základě žádosti exportní pojišťovny, ve které exportní pojišťovna dokládá skutečný stav pojistné angažovanosti, stav technických rezerv a stav pojistných fondů, ke konci předchozího čtvrtletí, předpoklad na nadcházející období minimálně 90 dnů, při zohlednění očekávaných peněžních toků z přijatého pojistného, změny stavu technických rezerv, zaplaceného zajistného, vyplacených pojistných plnění a vymožených pohledávek. Tyto předpoklady jsou kvalifikovaným odhadem exportní pojišťovny.

(5) V případě, že by v důsledku pojistného plnění došlo u exportní pojišťovny v průběhu roku k poklesu zůstatku fondů a rezerv5)pod hranici stanovenou v § 4, exportní pojišťovna požádá ministerstvo o doplnění fondů podle odstavce 2.

(6) Celková výše fondů a rezerv5)nesmí na dobu delší než 3 měsíce poklesnout pod částku 1,5 mld. Kč.

(7) V případě očekávaného poklesu fondů a rezerv5)pod hranici stanovenou v odstavci 6 postupuje exportní pojišťovna takto:

a) při skončení kalendářního čtvrtletí oznámí ministerstvu přehled očekávaných případů pojistného plnění,

b) v den vyhotovení protokolu, který obsahuje výsledky šetření pojistné události, oznámí data a částky pojistného plnění,

c) předloží ministerstvu zdůvodněný požadavek na doplnění fondů způsobem uvedeným v odstavci 1 písm. b).

(8) Po posouzení oprávněnosti požadavku je částka požadovaná podle odstavce 7 písm. c) uvolněna jako dotace ze státního rozpočtu s určením na tvorbu fondů pro pojišťování vývozních úvěrových rizik.

§ 4
Poměr mezi výší fondů a rezerv a objemem pojistné angažovanosti

Pro zajištění bezpečného provozu exportní pojišťovny se stanoví poměr mezi výší fondů a rezerv5)ve výši nejméně 8 % z objemu pojistné angažovanosti4), snížené o pojistnou angažovanost krytou pasivním zajištěním6). Pro pojišťovací případy s mimořádně vysokým pojistným rizikem se stanoví poměr mezi výší fondů a rezerv5)ve výši nejméně 35 % z objemu pojistné angažovanosti4), snížené o pojistnou angažovanost krytou pasivním zajištěním6).

§ 5
Podíl exportní pojišťovny na pojistném plnění s využitím rezerv a fondů pro pojišťování vývozních úvěrových rizik

Zdroje exportní pojišťovny se v případě pojistného plnění použijí v tomto pořadí:

a) technické rezervy na pojistná plnění exportní pojišťovny z vývozních úvěrových rizik,

b) fondy tvořené podle § 3 odst. 1 písm. a) do úplného vyčerpání včetně nerozděleného zisku z minulých let, a to výlučně na úhradu ztráty vzniklé za běžné účetní období,

c) fondy tvořené podle § 3 odst. 1 písm. b), a to výlučně na úhradu ztráty vzniklé za běžné účetní období.

§ 6

zrušen

§ 7
Způsob předkládání žádosti o dotování ztrát a způsob úhrady dotací

(1) Žádost o poskytnutí dotace na úhradu ztrát vyplývajících exportní bance z provozování podpořeného financování (dále jen „dotace na úhradu ztrát“) ze státního rozpočtu se předkládá při sestavování státního rozpočtu na příslušný rozpočtový rok. K žádosti se přikládá přehled o stavu závazků, vyplývajících ze smluv o získávání dlouhodobých finančních zdrojů uzavřených ke dni podání žádosti, přehled o předpokládaném objemu dlouhodobých finančních zdrojů v rozpočtovém roce splacených; a o předpokládané potřebě získání nových finančních zdrojů ve vazbě na jejich užití k 31. prosinci rozpočtového roku.

(2) Dotace na úhradu ztrát se poskytuje v průběhu roku zálohově ve čtvrtletních splátkách na základě skutečnosti vykázané v účetnictví ke konci každého čtvrtletí. Zálohové vyčíslení dotace na úhradu ztrát předkládá exportní banka ministerstvu do dvacátého dne měsíce následujícího po skončení čtvrtletí. Dotace na úhradu ztrát za příslušné čtvrtletí se poskytují do třicátého dne od zahájení prověření podkladů k vyčíslení dotace ministerstvem. Zálohové vyčíslení dotace na úhradu ztrát za čtvrté čtvrtletí exportní banka předkládá ministerstvu podle vykázané předběžné skutečnosti nejpozději do 10. ledna následujícího roku. Exportní banka finančně vypořádá poskytnuté dotace na úhradu ztrát za příslušný rok s minsterstvem podle zvláštního právního předpisu upravujícího finanční vypořádání se státním rozpočtem.

(3) Jako součást žádosti podle odstavce 2 exportní banka předkládá rovněž informaci o stavu státní záruky, informace o nově sjednaných obchodních případech za příslušné čtvrtletí, zejména identifikační údaje vývozce, číslo úvěrové smlouvy, popis projektu, stát určení, sjednanou výši smluvního plnění, způsob a hodnotu zajištění a přehled pohledávek exportní banky z podpořeného financování k poslednímu dni předchozího čtvrtletí, vždy s uvedením hodnoty pohledávky bez opravných položek a hodnoty opravných položek, způsobu a hodnoty zajištění pohledávky.

(4) V případě, že ministerstvo zjistí nesrovnalosti ve vyčíslení dotace, informuje o nich exportní banku do tří pracovních dnů. Termín pro úhradu ztrát za příslušné čtvrtletí se přerušuje do doby jejich odstranění exportní bankou.

§ 8
Způsob výpočtu dorovnávání úrokových rozdílů

(1) Úrokový rozdíl se vypočítává podle vzorce takto:JÚ x Rfix Ds JÚ x (Rt + Mb) Ds ÚR = ----------- x ---- - ---------------- x ----- , 100 360 100 360 kde ÚR - úrokový rozdíl JÚ - jistina úvěru Rfix - pevná úroková sazba Ds - počet dní úročeného salda jistiny úvěru v zúčtovacím období Rt - pohyblivá úroková sazba Mb - odměna banky vývozce.

(2) Pro účely stanovení pevné úrokové sazby se použije pevná referenční úroková sazba vyhlašovaná měsíčně Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, a to

a) platná v den podpisu úvěrové smlouvy mezi bankou vývozce a dlužníkem, nebo

b) platná v den fixace úrokové sazby bankou vývozce v období do 120 dní před podpisem úvěrové smlouvy a navýšena o 0,20 % ročně, pokud se banka vývozce prokazatelně k takové sazbě v uvedené lhůtě zavázala.

(3) Pro účely stanovení pohyblivé úrokové sazby se použije při poskytnutí úvěru v eurech sazba EURIBOR, respektive při poskytnutí úvěru v amerických dolarech sazba LIBOR pro šestiměsíční depozita na mezibankovním trhu, zveřejněná agenturou Reuters a platná pro první den čerpání úvěru, respektive první den splácení úvěru, dle příslušné smlouvy o vývozním úvěru, a pro první den každého šestiměsíčního období čerpání či splácení úvěru.

(4) Pro účely stanovení jistiny úvěru se použije v období

a) čerpání vývozního úvěru vážený průměr výše úvěru čerpaného za příslušné nejdéle šestiměsíční období,

b) splácení vývozního úvěru hodnota jistiny k rozhodnému dni, a to

1. k datu zahájení splácení vývozního úvěru s tím, že banka vývozce je pro první splátkové období oprávněna provést konsolidaci dosud nesplacených úroků a jejich případnou kapitalizaci do jistiny, a

2. k prvnímu dni každého šestiměsíčního splátkového období je stanovena hodnota jistiny pro toto splátkové období.

(5) Pro účely přepočtu úrokového rozdílu na české koruny se použije kurz devizového trhu České ná rodní banky pro eura nebo americké dolary platný k poslednímu dni příslušného úrokového období, ze kterého se úrokový rozdíl počítá. Výsledná částka se zaokrouhluje na celé tisíce.

(6) Vzor způsobu výpočtu dorovnání úrokových rozdílů je uveden v příloze č. 2.

§ 8a
Odměna banky vývozce

Odměna banky vývozce se stanovuje přirážkou ve výši 0,50 % ročně k pohyblivé úrokové sazbě pro exportní úvěry o hodnotě jistiny nad 10 milionů eur nebo jejich ekvivalentu v amerických dolarech a ve výši 0,70 % ročně pro všechny exportní úvěry o hodnotě jistiny do 10 milionů eur včetně, nebo jejich ekvivalentu v amerických dolarech.

§ 9

Zrušuje se vyhláška č. 217/1995 Sb., k provedení § 9 písm. a) a b) zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.

§ 10

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Mgr. Svoboda v. r.
Ministr

Příl.1
zrušena

Příl.2
Výpočet dorovnání úrokových rozdílů

e - Podatelna Ministerstva financí ČR / Datová schránka:___;


Název a sídlo banky:
Identifikace kontraktu:
Identifikace úvěru:

Použitá pevná úroková sazba: 
Šestiměsíční  sazba EURIBOR,         respektive LIBOR:
Odměna banky vývozce (0,50 % nebo 0,70 % ročně dle hodnoty úvěru):

---------------------------------------------------------------------------------------------------
Poř. č.   Datum   Jistina   Čerpání   Splátky   Saldo     Počet   Úrok na     Úrok dle    Úrokový  
podání            úvěru     úvěru     jistiny   jistiny   dní     bázi pevné  6M-IBOR     rozdíl
                                                úvěru             úrokové     + odměna    EUR/
                                                                  sazby       banky       USD
---------------------------------------------------------------------------------------------------
  1         2        3        4          5      6=3+4-5     7        8           9        10=8-9
---------------------------------------------------------------------------------------------------

----------------------------------------------------------------------------------------
Úrokový rozdíl kurzem .......   v tis. Kč: 
Záporný rozdíl - dorovnání rozdílu bance ze státního rozpočtu:
Kladný rozdíl - odvod korunové protihodnoty do státního rozpočtu: 

Celkem saldo za obchodní případ (dorovnání - odvod):
----------------------------------------------------------------------------------------

Jméno, funkce a podpis osoby oprávněné jednat za banku vývozce/resp. elektronický podpis:


Datum: .............

Komentář k výpočtu úhrady úrokových rozdílů

sloupec  1  -  pořadové číslo podání v rámci jednoho úvěru
sloupec  2  -  datum uskutečněného čerpání a splátky úvěru 
sloupec  3  -  jistina úvěru na začátku zúčtovacího období 
sloupec  4  -  výše čerpání úvěru jednotlivého a/nebo celkového, k datu výpočtu dorovnání úrokových rozdílů    
sloupec  5  -  splátka úvěrové jistiny 
sloupec  6  -  saldo jistiny úvěru 
sloupec  7  -  počet dní, po které bylo saldo úvěru ve výši uvedené ve sl. 6
sloupec  8  -  hodnota úroku v eurech, resp. americký dolarech s pevnou úrokovou sazbou 
sloupec  9  -  hodnoty úroku v eurech, resp. americký dolarech sazbou EURIBOR, resp. LIBOR 
sloupec 10  -  kladný rozdíl - odvod korunové protihodnoty do státního rozpočtu
               záporný rozdíl - dorovnání rozdílu bance ze státního rozpočtu

1) § 5 odst. 1 zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.

2) § 7 odst. 1 zákona č. 58/1995 Sb., ve znění zákona č. 60/1998 Sb.

3) § 6 odst. 6 zákona č. 58/1995 Sb., ve znění zákona č. 60/1998 Sb.

4) § 2 písm. s) zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou a o doplnění zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 282/2002 Sb.

5a) § 2 písm. b) zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).

5) § 4 odst. 3 zákona č. 58/1995 Sb.

6) § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.

1) Je-li sazba úroku podle smlouvy o vývozu nižší než minimální úroková sazba vyhlášená k datu uzavření smlouvy o úvěru, uvádí se minimální úroková sazba.

Načítávám znění...
MENU
Hore