Vyhláška 275/1998 o agrochemickém zkoušení zemědělských půd a zjišťování půdních vlastností lesních pozemků účinný od 01.01.1999
| Schválené: | 12.11.1998 |
| Účinnost od: | 01.01.1999 |
| Autor: | Ministerstva zemědělství |
| Oblast: | Agrochemické zkoušení půd. |
| Zobraziť iba vybrané paragrafy: | Zobrazit |
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 16 písm. d) a e) zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech):
§ 1
Odběr vzorků zemědělských půd
(1) Osoba pověřená Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (dále jen "ústav") k odběru vzorků zajišťuje při provádění odběru dokumentační materiál sestávající se z protokolu o odběru vzorků a mapových podkladů k evidenci odběrových míst.
(2) Půdní vzorky zemědělských půd se odebírají v období od 1. února do 31. května a v období od 1. července do 30. listopadu kalendářního roku.
(3) Vzorek se na zemědělské půdě odebírá výhradně sondovací tyčí, nejméně 30 vpichy rozmístěnými rovnoměrně po ploše pozemku se stejnou plodinou a jednotným hnojením.
(4) Plocha pro odběr jednoho vzorku je v průměru
a) u orné půdy v bramborářské a horské oblasti 7 ha a u orné půdy v řepařské a kukuřičné oblasti 10 ha. Odběr vzorku se provádí vždy na hloubku ornice, nejhlouběji však do hloubky 30 cm,
b) u trvalých travních porostů v bramborářské a horské oblasti 7 ha a u travních porostů v řepařské a kukuřičné oblasti 10 ha. Odběr vzorku se provádí do hloubky 15 cm s tím, že drnová vrstva půdy se z použité sondovací tyče odstraňuje,
c) u chmelnic 3 ha. Odběr vzorku se provádí do hloubky 40 cm s tím, že vrchní deseticentimetrová vrstva půdy se z použité sondovací tyče odstraňuje,
d) u vinic 2 ha. Odběr vzorku se provádí odděleně z vrstev půdy do hloubky 30 cm a od 30 cm do 60 cm,
e) u intenzivních sadů 3 ha. Odběr vzorku se provádí do hloubky 30 cm.
(5) Pověřená osoba provádějící odběry půdních vzorků, pokud odběry nezajišťuje ústav, předá odebrané vzorky, mapové podklady a protokol o odběru vzorků v uspořádání uvedeném v příloze č. 1 ústavem pověřené osobě provádějící chemické rozbory půdních vzorků nejpozději do 1 měsíce po ukončení odběru vzorků.
Zjišťované agrochemické vlastnosti zemědělských půd
§ 2
(1) V půdních vzorcích se zjišťuje
a) půdní reakce, obsah uhličitanů a potřeba vápnění,
b) obsah přístupného fosforu, draslíku, hořčíku a vápníku,
c) kationtová výměnná kapacita.
(2) V půdních vzorcích z pozemků chmelnic, vinic, intenzivních sadů a zelinářských ploch se dále zjišťuje obsah mědi, zinku, manganu, železa, boru a molybdenu jako stopových živin výběrově podle pěstovaných kultur.
(3) V půdních vzorcích z pozemků s rizikem vstupu nežádoucích látek do potravního řetězce sleduje ústav rizikové prvky a rizikové látky uvedené v příloze č. 2.
(4) Agrochemické zkoušení zemědělských půd a sledování rizikových prvků a rizikových látek zahrnuje
a) zjišťování výsledků chemických rozborů jednotlivých zkoušených pozemků, včetně průměrných hodnot těchto výsledků,
b) agronomické zhodnocení stavu jednotlivých zkoušených pozemků,
c) zhodnocení vývoje agrochemických vlastností zkoušených zemědělských půd průběžně a za období 6 let,
d) zjišťování aktuálního stavu kontaminace zemědělských půd, včetně vedení seznamu kontaminovaných pozemků,
e) zjišťování a hodnocení průběžných výsledků monitoringu zemědělských půd se zaměřením na ochranu potravního řetězce před vstupy nežádoucích látek.
(5) V případech stanovených zákonem o hnojivech agrochemické zkoušení zemědělských půd zahrnuje rovněž mikrobiologické a fyzikální rozbory.
§ 3
(1) Principy chemických rozborů zemědělských půd jsou uvedeny v příloze č. 3.
(2) Pověřená osoba provádějící chemické rozbory půdních vzorků, pokud tyto rozbory nezajišťuje ústav, předá protokol o výsledcích rozborů ústavu v uspořádání uvedeném v příloze č. 4 do 1 měsíce po převzetí vzorků, protokolu o odběru vzorků a mapových podkladů.
(3) Kritéria hodnocení výsledků chemických rozborů jsou uvedena v příloze č. 5.
(4) Principy mikrobiologických rozborů zemědělských půd a kritéria pro vyhodnocení jejich výsledků jsou uvedeny v příloze č. 7.
(5) Principy fyzikálních rozborů zemědělských půd a kritéria pro vyhodnocení jejich výsledků jsou uvedeny v příloze č. 8.
§ 4
Odběr půdních vzorků lesních pozemků
(1) Z každého odběrového místa se minimálně odebere organická vrstva složená ze 3 horizontů (opad, fermentační a humusový horizont) z plochy 25 x 25 cm. Odběr se provádí kvantitativně až k rozhraní s minerální půdou. V případě výskytu horizontu T (rašelina) se odebere vzorek z tohoto horizontu zvlášť.
(2) Z minerální půdy se odebere ze stejného místa odděleně minimálně vzorek z hloubky do 10 cm a z hloubky od 10 cm do 20 cm.
(3) Odebrané půdní vzorky včetně charakteristiky odběrového místa (souřadnice, popis porostu a stanovištních podmínek v místě odběru) se předávají ústavu k analýze.
§ 5
Zjišťované půdní vlastnosti lesních pozemků
(1) Chemickým rozborem půdních vzorků se stanoví
a) v organických horizontech váhové množství organické vrstvy, půdní reakce (pH), oxidovatelný uhlík, celkový dusík, fosfor, draslík, vápník a hořčík, případně další prvky, vyžadují-li to místní podmínky,
b) v minerálních horizontech půdní reakce (pH), oxidovatelný uhlík, celkový dusík, přístupné živiny a případně další prvky, vyžadují-li to místní podmínky.
(2) Principy chemických rozborů jsou uvedeny v příloze č. 6.
§ 6
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1999.
Ing. Fencl v. r.
Ministr
Příl.1
Protokol o odběru vzorků
Příl.2
Rizikové prvky a rizikové látky sledované při agrochemickém
zkoušení zemědělských půd
As, Be, Cd, Co, Cr, Cu, F, Hg, Mo, Ni, Pb, V, Zn, Tl.
Příl.3
4. Stanovení oxidovatelného uhlíkuPostup stanovení: Oxidovatelný organicky vázaný uhlík v zemině se oxiduje kyselinou chromovou v prostředí nadbytku kyseliny sírové za definovaných podmínek. Výsledky vyjádřené v % Cox je možno přepočítat na % humusu za předpokladu, že huminové kyseliny obsahují 58 % C.
5. Stanovení celkového dusíkuPostup stanovení: půdní vzorek se mineralizuje za mokra koncentrovanou kyselinou sírovou za přítomnosti katalyzátoru (Kjeldahlova metoda), při níž se organické sloučeniny N oxidují na NH4+, který se po destilaci stanoví neutralizační titrací nespotřebovaného nadbytku kyseliny odměrným roztokem zásady.
6. Stanovení potenciální kationtové výměnné kapacityPostup stanovení: Sorpční komplex půdy se nasytí ionty barya opakovanou extrakcí roztokem chloridu barnatého upraveného na hodnotu pH 8,1. V eluátu se acidimetrickou titrací stanoví výměnný vodík. Ve druhém kroku se sorbované baryum ze vzorku vytěsní roztokem chloridu hořečnatého. Ve druhém eluátu se stanoví baryum, jehož koncentrace je přímo úměrná potenciální kationtové výměnné kapacitě.
Příl.4
Protokol o výsledcích agrochemických rozborů půdních vzorků
Příl.5
Kritéria pro hodnocení výsledků chemických rozborů
zemědělských půd
1. Kritéria hodnocení obsahu fosforu, draslíku a hořčíku (Mehlich
III)
Orná půda
----------------------------------------------------------------------------------------------------
obsah FOSFOR DRASLÍK (mg.kg-1) HOŘČÍK (mg.kg-1)
(mg.kg-1)
----------- -----------------------------------------------------------------------
půda půda
----------- -----------------------------------------------------------------------
lehká střední těžká lehká střední těžká
----------------------------------------------------------------------------------------------------
nízký do 50 do 100 do 105 do 170 do 80 do 105 do 120
----------------------------------------------------------------------------------------------------
vyhovující 51 - 80 101 - 160 106 - 170 171 - 260 81 - 135 106 - 160 121 - 220
----------------------------------------------------------------------------------------------------
dobrý 81 - 115 161 - 275 171 - 310 261 - 350 136 - 200 161 - 265 221 - 330
----------------------------------------------------------------------------------------------------
vysoký 116 - 185 276 - 380 311 - 420 351 - 510 201 - 285 266 - 330 331 - 460
----------------------------------------------------------------------------------------------------
velmi nad 185 nad 380 nad 420 nad 510 nad 285 nad 330 nad 460
vysoký
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Trvalé travní porosty
----------------------------------------------------------------------------------------------------
obsah FOSFOR DRASLÍK (mg.kg-1) HOŘČÍK (mg.kg-1)
(mg.kg-1)
----------- -----------------------------------------------------------------------
půda půda
----------- -----------------------------------------------------------------------
lehká střední těžká lehká střední těžká
----------------------------------------------------------------------------------------------------
nízký do 25 do 70 do 80 do 110 do 60 do 85 do 120
----------------------------------------------------------------------------------------------------
vyhovující 26 - 50 71 - 150 81 - 160 111 - 210 61 - 90 86 - 130 121 - 170
----------------------------------------------------------------------------------------------------
dobrý 51 - 90 151 - 240 161 - 250 211 - 300 91 - 145 131 - 170 171 - 230
----------------------------------------------------------------------------------------------------
vysoký 91 - 150 241 - 350 251 - 400 301 - 470 146 - 220 171 - 245 231 - 310
----------------------------------------------------------------------------------------------------
velmi nad 150 nad 350 nad 400 nad 470 nad 220 nad 245 nad 310
vysoký
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Sady a vinice (speciální kultury)
----------------------------------------------------------------------------------------------------
obsah FOSFOR DRASLÍK (mg.kg-1) HOŘČÍK (mg.kg-1)
(mg.kg-1)
----------- -----------------------------------------------------------------------
půda půda
----------- -----------------------------------------------------------------------
lehká střední těžká lehká střední těžká
----------------------------------------------------------------------------------------------------
nízký do 55 do 100 do 125 do 180 do 80 do 105 do 170
----------------------------------------------------------------------------------------------------
vyhovující 56 - 100 101 - 220 126 - 250 181 - 310 81 - 180 106 - 225 171 - 300
----------------------------------------------------------------------------------------------------
dobrý 101 - 170 221 - 340 251 - 400 311 - 490 181 - 320 226 - 365 301 - 435
----------------------------------------------------------------------------------------------------
vysoký 171 - 245 341 - 500 401 - 560 491 - 680 321 - 425 366 - 480 436 - 580
----------------------------------------------------------------------------------------------------
velmi nad 245 nad 500 nad 560 nad 680 nad 425 nad 480 nad 580
vysoký
----------------------------------------------------------------------------------------------------
Chmelnice
----------------------------------------------------------------------------------------------------
obsah FOSFOR DRASLÍK (mg.kg-1) HOŘČÍK (mg.kg-1)
(mg.kg-1)
----------- -----------------------------------------------------------------------
půda půda
----------- -----------------------------------------------------------------------
lehká střední těžká lehká střední těžká
----------------------------------------------------------------------------------------------------
nízký do 155 do 170 do 220 do 290 do 135 do 160 do 210
----------------------------------------------------------------------------------------------------
vyhovující 156 - 220 171 - 275 221 - 370 291 - 400 136 - 210 161 - 250 211 - 300
----------------------------------------------------------------------------------------------------
dobrý 221 - 290 276 - 400 371 - 515 401 - 570 211 - 300 251 - 350 301 - 395
----------------------------------------------------------------------------------------------------
vysoký 291 - 390 401 - 560 516 - 650 571 - 680 301 - 400 351 - 460 396 - 530
----------------------------------------------------------------------------------------------------
velmi nad 390 nad 560 nad 650 nad 680 nad 400 nad 460 nad 530
vysoký
----------------------------------------------------------------------------------------------------Příl.6
1. Stanovení vlhkosti
2. Stanovení půdní reakce
3. Stanovení oxidovatelného uhlíku
4. Stanovení celkového dusíku
5. Stanovení fosforu, draslíku, vápníku, hořčíku a dalších prvků v extraktu půdy lučavkou královskou
6. Stanovení obsahu přijatelných živin podle Mehlicha III
7. Stanovení mědi, zinku, manganu a železa v extraktu podle Lindsaye a Norvella
8. Stanovení kationtové výměnné kapacity a výměnné acidity
9. Stanovení vybraných prvků po mineralizaci na suché cestě
Příl.7
Mikrobiologické rozbory zemědělských půd
Stanovení abundance a aktivity půdní mikroflóry měřením respiračních křivek (ISO DIS 17155)
Čerstvé půdní vzorky s obsahem vody odpovídající 40 - 60 % maximální vodní kapacity jsou před zahájením měření preinkubovány 3 - 4 dny při konstantní teplotě. Doporučená teplota se pohybuje v rozmezí 20 - 25 st. C. Během měření je v pravidelných intervalech (doporučeno každou hodinu) stanoven uvolněný oxid uhličitý nebo spotřebovaný kyslík. Rychlost bazální respirace je definována jako množství uvolněného CO2 nebo spotřebovaného O2 za jednotku času bez přídavku substrátu. Respirační křivky jsou měřeny po přídavku snadno rozložitelného substrátu (např. glukózy). Měření probíhá, dokud nedojde k poklesu rychlosti respirace. Pro měření respirace lze použít jakékoliv zařízení umožňující kontinuální měření uvolněného oxidu uhličitého nebo spotřebovaného kyslíku.
Z respiračních křivek jsou odečteny hodnoty parametrů charakterizující biomasu a aktivitu mikrobiálního společenstva: substrátem indukované respirace, lag fáze, růstové rychlosti a času tpeakmax. Substrátem indukovanou respirací rozumíme konstantní zvýšenou rychlost respirace bezprostředně po přídavku substrátu, lag fází dobu do zahájení exponenciálního růstu rychlosti respirace a růstovou rychlostí rychlostní konstantu naměřenou během exponenciálního růstu rychlosti respirace. Čas tpeakmax je doba od přídavku substrátu do maximální respirační rychlosti. Z podílu bazální a substrátem indukované respirace je vypočtena hodnota respiračního aktivačního kvocientu QR.
Nitrifikační potenciál - rychlý test měřením rychlosti oxidace amonných iontů (ISO DIS 15685)
Rychlost oxidace amonných iontů na dusitanové je měřena během 6 hodin inkubace v půdní suspenzi pufrované na pH 7.2. Substrát je k suspenzi přidán ve formě síranu amonného. Oxidace dusitanů na dusičnany je inhibována přídavkem chlorečnanu sodného. Dusitanové ionty jsou stanoveny vhodnou analytickou metodou.
Ke zjištění, zda půda obsahuje kontaminant, který ovlivňuje nitrifikaci, se použije kontrolní půdní vzorek se známou hodnotou nitrifikačního potenciálu v rozmezí 500 - 800 ng N.g-1.h-1. Vzorky zkoušené a kontrolní půdy jsou preinkubovány dva dny při vlhkosti odpovídající obsahu vody při 60 % maximální vodní kapacity. Poté je připraven směsný vzorek v poměru 1:1 (přepočteno na suchou půdu). Směsný vzorek a vzorky půd zkoušené a kontrolní jsou inkubovány 1 den při teplotě 20 st. C a poté je v nich stanoven nitrifikační potenciál.
Stanovení abundance a aktivity půdní mikroflóry měřením respiračních křivek
Kontaminované půdy vykazují vyšší hodnoty QR a delší dobu lag fáze a tpeakmax. Hodnoty QR > 0.3 nebo lag fáze > 20 h a tpeakmax > 50h při R 0.2 - 0.3 indikují kontaminovanou půdu.
Nitrifikační potenciál - rychlý test měřením rychlosti oxidace amonných iontů
Zkoušená půda je považována za kontaminovanou, pokud nitrifikační potenciál směsného vzorku je menší než 90 % průměrné hodnoty nitrifikačních potenciálů vzorků zkoušené a kontrolní půdy stanovené odděleně.
Příl.8
Fyzikální rozbory zemědělských půd
--------------------------------------------------------------------- Obsah částic (zrn) menších Označení druhu půdy Klasifikace půdy 0,01 mm v % --------------------------------------------------------------------- --------------------------------------------------------------------- 0 - 10 písčitá P lehká --------------------------------------------------------------------- 10 - 20 hlinitopísčitá HP lehká --------------------------------------------------------------------- 20 - 30 písčitohlinitá PH středně těžká --------------------------------------------------------------------- 30 - 45 hlinitá H středně těžká --------------------------------------------------------------------- 45 - 60 jílovitohlinitá JH těžká --------------------------------------------------------------------- 60 - 75 jílovitá JV těžká --------------------------------------------------------------------- přes 75 jíl (nebo prchlice) J těžká ---------------------------------------------------------------------
Stanovení zrnitostního složení.Postup stanovení: Půdní částice se podle velikosti dělí do podílů zrnitostních frakcí. Základním dělítkem skeletu od jemnozemě je rozměr 2 mm, který byl zvolen proto, že je horní hranicí kapilárního pohybu vody. Pro třídění zrnitostních frakcí se nejčastěji používá sedimentační pipetovací metoda. Spočívá v tom, kdy z určitých hloubek sedimentující suspenze v sedimentačním válci se po uplynutí příslušných dob odebírá malý podíl, který se po vysušení váží. Výsledky zrnitostního rozboru se zpravidla upravují do tabulky. Kritéria hodnocení: Pro agronomické účely slouží Klasifikační stupnice zemin podle Nováka, která třídí půdy podle zastoupení frakce pod 0,01 mm.
Stanovení obsahu skeletuPostup stanovení: Vodou v odměrném válci se stanoví objem vzorku, ten se rozdělí síty na jednotlivé frakce, jejichž objem se postupně stanoví opět v odměrném válci. Výsledek - objem jednotlivých frakcí se vyjádří v % celkového objemu vzorku. Kritéria hodnocení: Klasifikační stupnice, vytvořená pro komplexní průzkum půd, dělí půdu na jemnozem (pod 2 mm) a skelet. Ten je tvořen třemi frakcemi (hrubý písek 2 - 4 mm, štěrk 4 - 30 mm, kamení nad 30 mm). Rozsah použití je vhodný pro větší vzorky (řádově kg), odebrané výlučně pro toto stanovení. Obsah skeletu v ornici do 20 % zpravidla nepůsobí nepříznivě ani na růst rostlin, ani při obdělávání. Vyšší objem jde na úkor jemnozemě a zvlášť nepříznivě se projevují vrstvy skeletu s těžkým jílovým tmelem.
Stanovení fyzikálních vlastností.Postup stanovení: Fyzikálními vlastnostmi se rozumí ukazatele, zjišťované na neporušeném vzorku zeminy, odebraném do kovového kroužku. Postup je vhodný pro jemnozrnné soudržné zeminy bez hrubého skeletu nebo velkých organických zbytků. U vzorku, odebraného nejlépe ze sondy, se zjišťuje hmotnost čerstvého, vodou nasyceného, odsátého a vysušeného vzorku a stanovením jeho zdánlivé hustoty se získají základní údaje pro výpočet hledaných ukazatelů: objemová vlhkost momentní (okamžitá, původní), maximální kapilární vodní kapacita, momentní (původní) vzdušnost, minimální vzdušná kapacita, nasáklivost, objemová hmotnost redukovaná (suché půdy), pórovitost. Kritéria hodnocení vyjadřují vlastnosti půdy. Momentní vlhkost (objemová %) a momentní vzdušnost (objemová %) závisí na konkrétní situaci a klimatu. Maximální kapilární vodní kapacita (objemová %) - čím hrubozrnnější půdy, tím menší. U jemnozrnných, vazkých a ulehlých půd je větší (bývá 20 - 40 %). Minimální vzdušná kapacita (objemová %) - pod 10 % u polních půd a pod 5 % lučních půd - náchylné k zamokření, je-li to trvalý stav - půdy zamokřené, nad 20 % u polí - půdy vysychavé, je-li to trvalý stav - půdy výsušné. Nasáklivost (objemová %) - udává nasycení celého sloupce zeminy, tzv. kapilárních pórů. U jílovitých půd je vyšší než u písčitých. Podle objemové hmotnosti suché půdy a podle pórovitosti můžeme přibližně hodnotit strukturní stav humusového horizontu středně těžkých a těžkých půd (Kutílek, 1966):