Vyhláška 238/2007 o rozsahu, formě a způsobu předávání osobních a identifikačních údajů, formě databáze těchto údajů a rozsahu, formě a způsobu předávání těchto údajů subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání (vyhláška o předávání údajů pro účely tísňových volání) účinný od 01.10.2007

Pro účely této vyhlášky se rozumí

(1) Osobními údaji účastníka, který je podnikající nebo nepodnikající fyzickou osobou, se pro účely této vyhlášky rozumí příjmení, jména a telefonní číslo. Identifikačními údaji účastníka, který je podnikající právnickou osobou, se pro účely této vyhlášky rozumí obchodní firma a telefonní číslo, u nepodnikající právnické osoby název a telefonní číslo.

(2) Údaji pro lokalizaci geografické polohy koncového bodu ve veřejné pevné komunikační síti se pro účely této vyhlášky rozumí

(1) Údaje uvedené v § 2 se předávají elektronicky v textovém formátu "*.csv". Údaje uvedené v § 2 odst. 2 písm. a) až d) se předávají společně s identifikačním číslem sítě pro směrování volání ve veřejných komunikačních sítích, kódem adresy umístění koncového bodu sítě podle registru ÚIR-ADR všech stavebních objektů, které mají číslo popisné nebo evidenční3), a kódem základní sídelní jednotky podle registru ÚIR-ZSJ.

(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou telefonní službu předává údaje uvedené v § 2 ve struktuře a podle pořadí uvedeného v příloze.

Databáze se skládá z vlastní databáze obsahující průběžně aktualizované údaje uvedené v § 2, z přístupové části a autorizační části.

(1) Lokalizace polohy, popřípadě identifikace volajícího využívajícího veřejně dostupnou telefonní službu ve veřejných pevných komunikačních sítích se provádí na základě telefonního čísla, ze kterého je uskutečňováno volání na číslo tísňového volání. Podnikatel zajišťující připojení k veřejné pevné komunikační síti subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem tísňových volání, předává při každém tísňovém volání pracovišti pro příjem volání na čísla tísňového volání telefonní číslo systémovou signalizací, která je v souladu se síťovým plánem vydaným podle § 62 zákona (dále jen "systémová signalizace").

(2) Údaje uvedené v § 2 zjišťuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání dotazem do databáze na základě telefonního čísla, ze kterého bylo uskutečněno volání na číslo tísňového volání.

(3) Přístup do databáze je umožněn výhradně prostřednictvím autorizačního certifikátu, který je generován autorizační částí databáze.

(4) Pro dotazy do databáze se používá protokol HTML, nebo XML.

(1) Není-li možné určit údaje podle § 2 odst. 2, použije se náhradní adresa, která je tvořená adresou nejbližšího koncového bodu veřejné pevné telefonní sítě a souřadnicovou polohou umístění koncového zařízení v souřadnicovém systému WGS84. Tento způsob se použije i pro lokalizaci volání na číslo tísňového volání z veřejných telefonních automatů.

(2) Je-li pro připojení koncového zařízení k veřejné pevné komunikační síti využito technologie veřejné mobilní telefonní sítě, předávají se údaje uvedené v § 7 způsobem uvedeným v § 8.

(3) Při tísňovém volání uskutečněném z koncového zařízení připojeného k neveřejné komunikační síti, která je připojena k veřejné pevné komunikační síti, se předává telefonní číslo, které identifikuje koncový bod veřejné pevné komunikační sítě, včetně čísla koncového uživatele neveřejné komunikační sítě, nebo telefonní číslo, které identifikuje koncový bod veřejné pevné komunikační sítě pro přístup k neveřejné komunikační síti, které umožní ověřující zpětné volání z pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání.

Pracovišti pro příjem volání na čísla tísňového volání se předávají v rámci systémové signalizace při každém volání na číslo tísňového volání údaje určující

(1) V případě předávání uvedeném v § 7 písm. b) index oblasti dekóduje subjekt, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, podle seznamu, který obsahuje indexy oblastí, jejich geografické vymezení a způsob dekódování. Rozdělení území České republiky na oblasti stanoví podnikatel zajišťující veřejnou mobilní telefonní síť (dále jen "mobilní operátor"). Počet oblastí musí být co nejvyšší v závislosti na roční průměrné míře pravděpodobnosti výskytu volajícího uvnitř identifikované oblasti, která nesmí být nižší než 70 %. Seznam indexů oblastí aktualizuje mobilní operátor vždy k 30. červnu příslušného kalendářního roku.

(2) V případě předávání uvedeném v § 7 písm. a) nebo d) předává mobilní operátor subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, údaje potřebné pro zobrazení oblasti, v níž se volající nachází, a způsob dekódování informace přenášené systémovou signalizací.

(3) V případě předávání uvedeném v § 7 písm. c) předává mobilní operátor subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, seznam obsahující indexy zvláštních objektů, u kterých je poskytování veřejně dostupné telefonní služby zajištěno zvláštním způsobem. Seznam indexů zvláštních objektů sestavuje subjekt, který provozuje pracoviště pro příjem volání na jednotné evropské číslo tísňového volání "112", po dohodě s mobilním operátorem. Seznam indexů zvláštních objektů aktualizuje mobilní operátor vždy k 30. červnu příslušného kalendářního roku.

(4) Pokud získané údaje pro lokalizaci volajícího při volání na čísla tísňového volání neumožňují realizovat potřebná opatření, postupuje pracoviště pro příjem tísňového volání při lokalizaci volajícího v součinnosti s příslušným pracovištěm mobilního operátora.

Při volání bez použití SIM karty na jednotné evropské číslo tísňového volání "112" se přenáší systémovou signalizací na pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání místo telefonního čísla volajícího číslo IMEI.